Na konferenci Samoška věnované tradičnímu obchodu představila skupina COOP svoji vizi vesnického obchodu pro další desetiletí. Celý koncept je postaven na využívání nových technologií, rozšířeném spektru služeb ale i podpoře místních komunit a ekonomik.

Stanovený směr není podle vedení řetězce žádná nerealizovatelná vize, protože všechny prvky konceptu Obchod 2030 již v praxi fungují a jsou vyzkoušeny. Nyní bude cílem sítě COOP jednotlivé prvky propojovat v nově rekonstruovaných prodejnách.

Moderní technologie jako jsou třeba samoobslužné systémy, solární elektrárny či úsporné technologie mají za cíl snížení nákladů i uhlíkové stopy. Naše obchody ale musí být také součástí místních komunit, a proto se soustředí na prodej lokálních produktů a vytváření sociálního prostoru, který na vesnicích často chybí,“ uvádí Lukáš Němčík, ředitel pro rozvoj a marketing skupiny COOP.

Součástí větších obchodů by se proto měly například v stále větší míře stávat kavárny, které umožní místním se potkávat. COOP takových kaváren nyní provozuje již několik desítek.

Služby se pak budou ještě výrazněji rozšiřovat o e-commerce. Již nyní je více než čtvrtina z 2400 družstevních prodejen spojena s e-shopem, v roce 2020 začal COOP spouštět  i samoobslužné chlazené výdejní boxy a nyní testuje rozvoz potravin. Kamenné obchody by měly i nadále zůstat základem strategie, e-commerce služby by je však měli posunout k větší flexibilitě.

Nedávná doba ukázala, jak je důležité zachovat obchodní obslužnost venkova. Pro starší lidi či mladé rodiny je jednoduše dostupný obchod absolutní nezbytnost. Zároveň je jasné, že na vesnicích nemůžeme nabízet takový sortiment a otevírací dobu jakou dnes někteří zákazníci požadují, technologie představují řešení tohoto problému,“ připomíná dále Lukáš Němčík s tím, že každý rok se má počet obchodů propojených s e-shopem zvyšovat o desítky až stovky.

Malé obchody by se také měly ještě výrazněji odlišovat svým sortimentem. Původ potravin je pro spotřebitele stále důležitější.

Prodávat české produkty je u nás samozřejmostí, chceme však jít dál a více se soustředit na prodej lokálních produktů. Nemá smysl na venkově stavět centrálně zásobované supermarkety, které budou mít podstatnou část zboží z zahraničí a další část pak z velkých výroben vzdálených stovky kilometrů daleko,“ dodává Lukáš Němčík.

Počet vesnických prodejen v minulých letech výrazně klesal. V posledních letech se však pád zastavil. Podle Pavla Březiny, předsedy Asociace českého tradičního obchodu, to souvisí s pandemií a částečnou změnou zákaznického chování.

Pandemie vesnickým obchodům paradoxně pomohla. Z dlouhodobého pohledu se však ukazuje, že úspěšnými mohou být pouze takové obchody, které jsou kromě jednoduché dostupnosti schopné nabídnout zákazníkům i něco více. Příkladem jsou obchody zaměřené na lokální produkci, ty se v menších městech umí dobře prosadit i v konkurenci nadnárodních řetězců,“ uzavírá Pavel Březina.

ZÁKLADY KONCEPTU OBCHOD 2030

* Vlastní výroba elektrické energie (COOP provozuje více než 100 solárních elektráren).

* Úsporné technologie (LED osvětlení, nové technologie chlazení).

* Samoobslužné systémy, platební terminály (nižší náklady na personál, možnost finančních a poštovních služeb).

* Výdejní boxy a rozvoz (větší časová flexibilita, v provozu je 10 výdejních chlazených boxů, rozvoz je ve fázi testování).

* E-shop - rozšíření sortimentu (aktuálně je e-shop spojen s 600 prodejnami COOP).

* Prodej lokálních produktů (družstevní prodejny jsou často pro menší producenty jednou z mála možnosti přístupu k zákazníkovi, objem produkce těchto dodavatelů jim neumožňuje prodávat v rámci velkých řetězců).

* Kavárny (aktuálně jich je v provozu několik desítek a fungují jako nedílná součást obchodu, v některých obcích je to jediné místo pro setkávání místních).

Problematice vesnických obchodů se Moderní obec zevrubně věnovala například ve svém letošním zářijovém a listopadovém vydání.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

/zr/

 

 

Vláda schválila dotační program Obchůdek 2021+ z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Pomůže malým koloniálům na venkově. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel (resp. do 3000 obyvatel, kdy v jednotlivých částech obce nežije víc než 1000 lidí) v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč. Právě obchody bývají přirozeným centrem venkova a právě dostupnost služeb rozhoduje o tom, kde lidé bydlí.

Podporu z programu Obchůdek 2021+ bude možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy.

Maximální dotace z programu Obchůdek 2021+ pro jeden koloniál za jeden rok bude 100 tisíc Kč, rámcový program bude fungovat na principu výzev pro kraje. První MPO vyhlásí letos, poslední v roce 2025,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a pokračoval: „V praxi to bude znamenat, že se žadatel o dotaci bude obracet na kraj, v kterém se malá prodejna nachází a bude to právě kraj, který bude finanční podporu poskytovat.

Pro rok 2021 je aktuální rozpočet programu 39 milionů Kč, do roku 2025 se nyní počítá s celkovou částkou 156 milionů Kč.

Nejdůležitějším aspektem programu Obchůdek 2021+ je nalezení konsenzu mezi MPO a kraji, které budou finanční prostředky poskytovat konkrétním maloobchodníkům. Kraje a starostové vesnic budou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují a kde bude nejvíce přínosná. Důležitost venkovských prodejen a jejich udržení potvrdila i pandemická situace, kdy lidé žijí na vesnici ocenili možnost nákupů přímo v místě jejich bydliště,“ přiblížil situaci na venkově ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.

Oceňuji velmi profesionální úroveň spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu na přípravě podpůrného programu Obchůdek 2021+. Nepochybně podpoří nejen malé podnikatele, kteří provozují maloobchodní prodejny, ale také posílí občanskou vybavenost na venkově,“ popsal svůj náhled předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.

Chci poděkovat MPO, že k přípravě zmiňovaného programu přizvalo i zástupce obcí a především, že naše připomínky byly zohledněny a zapracovány do programu. Jedná se o první program, kdy je podpora zaměřena přímo na provozní náklady obchodníků. To určitě významně přispěje k udržení prodejen na venkově. Na obchod musí být nahlíženo, jako na základní službu, a tak k němu musí být přistupováno. Myslím, že právě Obchůdek 2021+ je vykročením tím správným směrem,“ vyzvedl starosta obce Vysočina a člen předsednictva Sdružení místních samospráv ČR Tomáš Dubský.

Velice děkuji všem zúčastněným za vytvoření dotačního programu Obchůdek 2021+ na podporu venkovských prodejen,“ uzavřel náměstek hejtmana Jihočeského kraje Pavel Hroch.

Program Obchůdek 2021+ bude financován ze státního rozpočtu ČR. Fungovat bude tak, že MPO vyhlásí výzvu, kraje si požádají o podporu z ní, MPO krajskou žádost vyhodnotí a pokud bude vše v pořádku, vydá rozhodnutí o poskytnutí dotace. Zájemci o dotaci se budou obracet na kraje, které pomoc nejprve předfinancují ze svého a o proplacení dotace si požádají ex post v rámci rozpočtového roku. Pomoc z programu bude sloužit na provozní náklady malých koloniálů, například z ní bude možné hradit mzdy zaměstnanců, nájem, vytápění, osvětlení, ochranné pomůcky aj.

DRUŽSTVO CBA: OSM TISÍC KORUN NESTAČÍ

Podle předsedy Družstva CBA Romana Mazáka dotační program Obchůdek 2021+ může prodejnám v nejmenších obcích přinést zhruba 8 tisíc korun měsíčně navíc. Tato částka, jak uvedl Roman Mazák,  však zdaleka nepokryje náklady obchodů. V nejmenších vesnicích potřebují pomoc mnohem vyšší, až okolo 40 tisíc korun měsíčně. Víra v záchranu až stovky prodejen díky tomuto programu je tak nereálná. Řešením by naopak mělo být zapojení všech obchodních sítí, které by na venkově měly mít vždy určitý počet prodejen odvozený od celkového obratu. V opačném případě by musely odvádět speciální daň, která by ve finále směřovala právě k malým prodejnám.

Podle obchodníků je však částka ve výši zhruba 8000 Kč naprosto nedostačující. „Matematika je vcelku prostá. Prodejna na vesnici s 300 obyvateli udělá tržby maximálně okolo 150 tisíc korun. Její průměrná obchodní přirážka činí zhruba 30 procent. Pokud vezmeme v potaz i DPH, prodejna dosáhne hrubého měsíčního zisku okolo 30 tisíc korun. Z toho musí platit mzdu, energie, nájmy a další náklady na provoz prodejny. Pokud tedy dostane ročně dotaci 100 tisíc, znamená to 8 tisíc měsíčně. Místo zisku 30 tisíc tak bude mít nově 38 tisíc, což je stále naprosto nedostačující,“ zdůraznil předseda Družstva CBA Roman Mazák.

Ten propočty demonstruje na mzdě prodavačky či prodavače. Tato mzda  včetně odvodů dosahuje 30 tisíc korun měsíčně. „A to mluvíme jen o jednom zaměstnanci a vůbec neřešíme jeho možnou náhradu v případě dovolené, nemoci nebo jiné provozní komplikace. I kdyby prodavačka nechodila na dovolenou, tak vyčerpá téměř celý zisk takové modelové prodejny. Na vodu, plyn, elektřinu, zařízení či nájem prostor pak už prakticky nic nezbývá,“ doplnil Roman Mazák.

Podle jeho názoru je program ušitý na míru těm sítím, které provozují prodejny i přes jejich dlouhodobou ztrátu, a dotace ji tak částečně sníží. CBA se však dlouhodobě zaměřuje na efektivitu svých provozoven a ty ztrátové proto raději zavírá.

Ministerstvo věří, že pomocí programu zachrání až stovky malých obchodů z nejmenších obcí. Podle Romana Mazáka by však v takovém případě muselo razantně změnit metodiku programu včetně plánované výše dotací. Hranice 1000 obyvatel v obci je pro rentabilitu prodejny zpravidla skutečně zásadní. Pokud nicméně ve vesnici bydlí například jen třetina uvedeného počtu obyvatel, pro prodejnu je to ještě větší komplikace.

Platí, že čím menší počet obyvatel v obci, tím by měla být dotace pro prodejnu vyšší. Právě odstupňování z hlediska obyvatel je naprosto zásadní, jako vcelku rozumný model si lze představit hranici 250, 500, 750 a 1000 obyvatel,“ konstatoval Roman Mazák. V obci pod 500 obyvatel se podle něj dotace pro ziskovost prodejny musí pohybovat ideálně okolo 30 až 40 tisíc korun měsíčně. U obcí okolo tisíc obyvatel by pak měla měsíční dotace činit 20 tisíc korun. Nižší částky pak podle předsedy Družstva CBA opět nemají šanci pokrýt náklady prodejen.

I proto, že CBA považuje záchranu až stovky prodejen při plánované výši dotací za nereálnou, navrhuje alternativu. Do obslužnosti venkova by se podle družstva měly zapojit všechny obchodní sítě na tuzemském trhu „Jednou z variant může být povinnost obchodních sítí mít na každou miliardu obratu deset prodejen v menších vesnicích, týkalo by se to i všech subjektů s významnou tržní silou. Pokud by tak neučinily, platily by speciální daň z každé neexistující malé provozovny, která by se procentuálně určovala z celkového obratu. Tyto peníze by pak šly ve formě dotací malým provozovnám. Velké nadnárodní řetězce by díky takovému nastavení nevydělávaly pouze obrovské peníze na lidech, ale konečně jim poskytly také službu, o kterou se doposud staraly jen malé provozovny,“ nastínil předseda Družstva CBA.

Dotační výzvy vypisují letos jednotlivé kraje, podle Romana Mazáka by nicméně peníze měly v ideálním případě jít přímo obci, která by se následně rozhodla, zda je poskytne již existujícímu obchodu nebo si prodejnu otevře sama. Samotný obchod pak může teoreticky fungovat i na obecním úřadě, je pak už pouze na něm, zda chod zajistí z vlastních zdrojů nebo využije externích obchodníků.

Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá více než 1000 prodejen a produkuje obrat více než 4 miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Pilířem je jednotný maloobchodní pokladní systém s centrálním číselníkem zboží čítajícím v současnosti již více než 120 tisíc položek.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Družstva CBA

 

Česká republika (ČR) je jedním ze světových lídrů v užívání bezkontaktních karet a je otevřeným trhem pro moderní technologie v oblasti bezhotovostních plateb. U sítě platebních termínů je ale stále co zlepšovat. Pomáhá s tím projekt Česko platí kartou, který bude fungovat nejméně do roku 2022. V jeho rámci nyní mohou platební terminály získat i územní samosprávné celky pro své úřady.

Díky projektu Česko platí kartou si lze požádat o platební terminál a získat ho zdarma stejně jako s ním spojené služby včetně nulových transakčních poplatků z realizovaných plateb. Do projektu se nově zapojili další poskytovatelé terminálů – Global Payments, Revo a Moneta Platební služby.

V loňském roce bylo v ČR celkem 25 terminálů na každých 1000 obyvatel, evropský průměr byl přitom 32 terminálů na 1 000 lidí. Zlepšit tuto českou bilanci pomáhá právě projekt Česko platí kartou.

„Je to jako by se uvolnila stavidla na mlýnská kola, tak by se dal vzletně popsat program bezhotovostních plateb a s tím spojených platebních terminálů zdarma,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Podnikatelské prostředí zažívá v současné době turbulentní změny, a tak i podpora v rámci www.ceskoplatikartou.cz je cesta správným směrem, směrem k digitální společnosti. Jsem velmi rád, že je možné v rámci projektu získat výhodně nejen platební terminál, ale i platební bránu, která je klíčová pro rozvoj podnikání v oblasti on-line prodeje, který v loňském roce zaznamenal téměř třetinový nárůst.

Drobní živnostníci, firmy – a nově také územní  samosprávy, tedy města, obce a kraje, mohou díky projektu Česko platí kartou získat platební terminál zdarma, a to bez poplatků za instalaci. Proces žádosti je velmi jednoduchý, stačí vstoupit na stránky www.ceskoplatikartou.cz, zvolit si jednoho z poskytovatelů terminálu nebo on-line platební brány a projevit zájem vyplněním on-line formuláře. Po vyplnění formuláře podnikatel či obecní, městský nebo krajský úřad obdrží nabídku na šestiměsíční období zdarma – a pokud pro něj bude akceptovatelná, podepíše s daným poskytovatelem smlouvu bez dalších závazků po uplynutí bezplatného období.

Bezplatné je také zaškolení, pronájem, provoz a transakce. Po uplynutí šesti měsíců mohou uživatelé terminál také zdarma vrátit. Dosud tak firmy a OSVČ získaly tímto způsobem víc než čtyři a půl tisíce terminálů.

Platební terminály pro bezhotovostní platby jsou v době koronaviru zejména pro malé obchodníky nezbytným a velmi praktickým nástrojem, který jim může významně pomoct hned po otevření obchodů,“ vysvětluje náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková.

Děkuji všem partnerům, kteří i v této velmi ekonomicky složité době chtějí do projektu investovat a podpořit tak zejména živnostníky a malé firmy. Současně podpoří i malé obce, ty budou moct nově nabídnout platbu kartou přímo na obecním úřadě. Je také důležité, že se do projektu zapojili noví partneři, zájemci si tak mohou vybrat z širší nabídky,“ dodává ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler, který vede s projektem související pracovní skupinu.

Nejvíc terminálů zdarma (26 %) díky projektu nyní využívají gastronomické provozy (restaurace, kavárny). Pětina žadatelů o terminál podniká ve službách, jako jsou kosmetické salóny (12 %), fitness centra, autoservisy a opravny. Na pomyslné čtvrté příčce se umístily specializované prodejny (16 %) a na páté pak majitelé ochodů s potravinami včetně pekáren a stánkového prodeje (14 %).

Podle dat společnosti Mastercard se během koronakrize využívání bezhotovostních plateb zvýšilo o 45 %. Vzrostly také e-commerce obraty, a to o 29 %. Bezhotovostní platby u on-line nákupů nyní volí drtivá většina lidí, pouze 14 % využívá dobírku a platby v hotovosti. Proto projekt Česko platí kartou znamená nejen terminál, ale také on-line platební bránu, která je pro e-shopy v současné době nepostradatelným nástrojem.

Na programu Česko platí kartou spolupracují karetní společnosti Mastercard a Visa, poskytovatelé terminálů ČSOB, FiskalPro, KB SmartPay a Dotypay (předchozí SoliteaPay). Nově do programu vstoupili i další poskytovatelé terminálů a on-line platebních bran Global Payments, Revo a Moneta Platební Služby. Kromě Ministerstva průmyslu a obchodu ho podporují také Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace českého tradičního obchodu, Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv.

/zr/

K foto: Od roku 2019 platební terminály pro bezhotovostní platby kartou slouží i v podatelně městského úřadu a v městském informačním centru v České Kamenici

Foto: archiv města*

Zanikání malých prodejen zpomaluje. Vývoj, který Asociace českého tradičního obchodu předpokládala, nyní potvrzuje i aktuální zjištění společnosti Nielsen. V roce 2019 zaniklo 195 nezávislých prodejen o velikosti do 400 m². To představuje téměř dvoutřetinový pokles oproti roku 2018.

Výrazně nižší počet uzavřených menších českých obchodů s potravinami kontrastuje s předchozími roky. V roce 2018 zaniklo 513 prodejen, o rok dříve dokonce 1082. Nyní se dlouhodobý trend mění. „Posledních pět let vysvětlujeme starostům, hejtmanům i na ministerstvech význam a důležitost malých prodejen zejména ve venkovských oblastech. A daří se nám to. V současnosti už téměř polovina krajů podporuje fungování nejmenších venkovských prodejen a rovněž mnozí starostové si uvědomují, že mít fungující prodejnu je pro život v obci naprosto nezbytné,“ hodnotí aktuální vývoj Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).

V roce 2017 měl nezávislý trh 13 758 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím, o dva roky později to bylo 11 940 prodejen. Za poslední tři roky tak český maloobchod přišel o 1818 prodejen o výměře do 400 m². Ty zajišťovaly obchodní obslužnost především v menších městech a na venkově.

„Nejnovější čísla ukazují, že se situace na českém maloobchodním trhu s potravinami pomalu uklidňuje. Zaniká méně malých prodejen a podobně sledujeme také značný pokles vzniku nových super a hypermarketů. Trh se po dvou letech, relativně silných poklesů, stabilizoval a to hlavně v nejmenším formátu, tzv. smíšenek do 50 m²,“ vysvětluje Lubomír Mechura, ředitel společnosti Nielsen.

Důležitost fungování malých prodejen v blízkosti bydliště jasně ukázala i současná koronakrize. „V době největší krize upřednostnilo více zákazníků než obvykle nakupování v menších obchodech právě v blízkosti svého domova. Uvědomili si totiž, jak důležitou roli pro ně hrají prodejny v místě, kde žijí a do kterých nemusejí dojíždět. Podpora lokální ekonomiky je pro budoucnost naprosto klíčová,“ uzavírá předseda AČTO Pavel Březina.

/zr/

Ilustrační foto: archiv AČTO*

 

Dezinfekční prostředky, ústenky a další ochranné pomůcky obdrželo minulý týden od Královéhradeckého kraje celkem 139 malých prodejen, které sdružuje Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).

Královéhradecký kraj minulý týden předal prodejnám v rámci boje proti šíření koronaviru covid-19 celkem 10 tisíc roušek, 2 tisíce rukavic a 25 litrů dezinfekce. „Jsme moc vděčni Královéhradeckému kraji a hejtmanovi Jiřímu Štěpánovi za tuto formu pomoci. Především menší prodejny, které nenakupují zboží v tak velkých objemech, totiž mají velký problém dostat se k ochranným pomůckám a dezinfekcím. A když už se k nim dostanou, pak jsou jejich ceny většinou přemrštěné,” uvedl Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu, která sdružuje na 7000 prodejen se zhruba 30 tisíci zaměstnanci.

Královéhradecký kraj podporuje venkovské prodejny dlouhodobě. V rámci dotačního programu na podporu provozu venkovských prodejen, který vyhlásil už v roce 2018, kraj letos rozdělil mezi 76 prodejen 3,2 milionu korun.

„Vedle lékařů, sester a všech, kteří v současné době bojují s šířením koronaviru, jsou v první linii také prodavači, prodavačky a další zaměstnanci obchodů, díky kterým je život alespoň z části takový, jako před vypuknutím pandemie. Je důležité, aby i oni měli dostatek ochranných prostředků a chránili tak sebe a všechny kolem. Za celý Královéhradecký kraj jim děkuji za jejich obětavost,“ vysvětlil důvod této podpory hejtman Jiří Štěpán.

Právě prodavači patří mezi nejexponovanější profese, pokud jde o rizika spojená s nákazou. “Velké ocenění za to, že prodejny zůstávají otevřené, jsme zaznamenali i od starostů. Mnoho z nich nosilo prodavačkám roušky, aby obchody nezavřely. Navíc později ty prodejny fungovaly samy o sobě jako sběrné místo šitých roušek zadarmo pro obyvatele, kteří je ještě neměli,” dodal Pavel Březina.*

/zr/

K foto:

Hejtman Jiří Štěpán předává ochranné pomůcky vedoucí prodejny Pramen v Nechanicích

Foto: archiv

Asociaci českého tradičního obchodu (AČTO) zastupuje na sedm tisíc nezávislých regionálních obchodů se zhruba 30 tisíci zaměstnanci po celé ČR. Jak včera upozornila ve svém prohlášení, dodávky potravin a dalšího zboží i do těchto prodejen jsou plynulé a díky obětavosti jejich pracovníků se prodejny často stávají i centry sběru humanitární pomoc.

Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) a předseda představenstva Svazu českých a moravských spotřebních družstev (COOP), upozornil zejména na to, že:

* Prodejny sdružené v AČTO se často stávají místem sběru humanitární pomoci pro domácí výrobce ochranných roušek. V této souvislosti se objevila velká solidarita občanů, kteří darují roušky personálu prodejen. Cílem všech je, aby prodejny zůstaly otevřené a nedošlo k jejich uzavření.

* Prodejny věnují maximální čas a péči sanitačním pracím. Nikdo nepodceňuje vážnost situace a maximální úsilí věnují všichni snaze o zachování hygienicky bezpečného prostředí. Zaměstnanci prodejen to dělají nejen kvůli sobě, ale i kvůli svým zákazníkům.

* Dodávky potravin do prodejen jsou plynulé. Všechny prodejny doplňují zásoby podle svých možností a kapacit s ohledem na aktuální požadavky a potřeby zákazníků. Ojediněle může docházet k výpadkům některého druhu zboží, tyto výpadky jsou ale v co nejkratší možné době nahrazovány.

* Asociace českého tradičního obchodu vítá nařízení vlády o povinném nošení roušky, respirátoru, šátku nebo jiné ochrany obličeje a pravidelné dezinfekci košíků, madel, klik apod. Tato opatření zavedli členové Asociace českého tradičního obchodu již v pondělí.

* Osobní nasazení personálu prodejen je vysoké. Zaměstnanci i majitelé českých nezávislých prodejen udržují chod obchodů i přes vlastní časová omezení a vytíženost, způsobenou uzavřením škol a dalšími opatřeními, nastavenými v rámci boje s koronavirem.

„Veškerý personál prodejen a všichni naši dodavatelé dělají maximum - a můžeme říct i víc, než je v jejich silách - pro to, aby zachovali obslužnost prodejen a nedošlo k jejich uzavření. Samozřejmě i my se potýkáme s nedostatkem ochranných roušek, respirátorů a podobně, ale jednotlivé regionální prodejny se snaží situaci řešit často i ‘sousedskou’ svépomocí. A v tom je síla českého maloobchodu,“ uzavřel Pavel Březina.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv AČTO

V tuzemských rodinných firmách dochází ke generační obměně. Nikdo v České republice však neví, kolik jich v současné době přesně je. Jsou to přitom právě rodinné firmy, kterým lidé velmi důvěřují, spojují totiž tradici, zájem a úsilí mít kvalitní produkty a služby. Často fungují v zemědělství a na venkově. Proto se o nich mluvilo i na 46. ročníku mezinárodního agrosalónu Země živitelka, který se koná v Českých Budějovicích. Probrala se obslužnost venkova jako taková včetně nedostatku malých obchodů. A také nové formy podpory, kterou chystá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Obslužností venkova se stát musí zabývat. Mladí lidé totiž z obcí často odcházejí do měst, protože na vsi nemají k dispozici potřebné služby. Což samozřejmě, a možná ještě víc, vadí také starším generacím, které se z venkova zřídkakdy vůbec dostanou. Pomoci mimo jiné může podpora rodinných firem, které tradičně velmi dobře fungují v zemědělství.

Víme, že například v Německu tvoří zhruba 80 % malých a středních společností právě rodinné firmy. Vnímáme je jako základ zdravé a odolné ekonomiky a víme, že je potřeba tyto firmy udržet a motivovat k jejich zakládání. Proto vláda nedávno tzv. usnesením ukotvila na základě iniciace Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a aktivit MPO jejich oficiální definici,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává, že ČR se zařadila mezi osm zemí EU, které vytváří specifickou podporu klíčovému podnikatelskému segmentu, jehož význam není jen ekonomický. Rodinné firmy jsou totiž nositeli tradic, původních výrobků a hlavním zaměstnavatelem na venkově.

„V tuzemských rodinných firmách nyní dochází ke generační obměně. Často ale neví, jak si s ní poradit. V tom chceme podnikatelům a živnostníkům pomoci mimo jiné vzděláváním formou specializovaných oborů a programů na vysokých školách či speciálními kurzy, které může stát podpořit. I proto jsme potřebovali jejich definici, abychom je dokázali identifikovat,“ říká členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová.

Karel Havlíček souhlasí a dodává, že dalším krokem bude dobrovolná certifikace rodinných firem, tedy nezávislé ověření, že se podnikatel skutečně spadá do tohoto segmentu. Samotné rodinné firmy si rozhodnou, zda si o ni požádají či nikoliv.  Využití může být jak ve specifické podpoře, tak v i v oblasti marketingu, neboť je podle průzkumů AMSP ČR potvrzené, že zákazníci vnímají rodinné firmy jako stabilní dodavatele a obchodníky s vyšším očekáváním kvality.

MALÉ OBCHODY NA VENKOVĚ S LEPŠÍ BUDOUCNOSTÍ?

Se zemědělstvím, tedy i s aktuálně se konajícím agrosalónem Země živitelka, souvisí také malé obchody na venkově. Přesto, že často nabízejí kvalitní regionální potraviny, prodej kvůli vylidňování venkova není vždy úspěšný. Podle čerstvého průzkumu Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) bylo v letech 2014 až 2019 celkem 16,5 % nezávislých malých prodejen ztrátových a 5,4 % se dokonce zavřelo. Proto MPO uvažuje, že bude obchody v obcích s horší infrastrukturou podporovat.

„ Zapojíme Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která připraví finanční nástroje a zvažujeme i vytvoření fondu, ze zdrojů vlády, krajů a obcí, který by malé koloniály mohl napřímo podpořit. “ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Roční podporu zhruba v řádech desítek tisíc korun by mohli získat obchodníci asi ve 2 000 malých obcích s tzv. nižším stupněm rozvinutí. Vyšší podporu by pak mohly získat ty koloniály, které budou současně nabízet poštovní služby, tedy zavedou tzv. poštu partner. O tom už jednáme s generálním ředitelem České pošty.“

Ministr připomněl, že poštu partner v současné době z poloviny provozují soukromé subjekty, z poloviny obce. Právě samosprávy logicky musí mít a mají zájem na tom, aby z nich lidé neodcházeli a obslužnost venkova zůstala zachována. Inspirace kombinace pošty a koloniálu v obci je zejména v Rakousku. Paralelně připravuje vláda opatření pro plošné snížení administrativy, což bude rovněž důležitá forma podpory pro malé obchody na venkově. V odborné diskusi jsou i změny zákona o významné trží síle.

Opatřeními se zabývá sedmičlenná pracovní skupina při MPO.  Na čem přesně se domluvila, by mělo zaznít do konce letošního roku. „Už teď je zřejmé, že v materiálu, který budeme chtít zřejmě letos v listopadu předložit, by měly být tři základní věci: snížení administrativy, zmírnění dopadů legislativy a adresné dotace,“ upřesňuje předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka a dodává: “Na začátek by stačilo cca 300 milionů korun, které by se investovaly do udržitelnosti malých obchodů na venkově. Částku by nemusel celou hradit stát, mohly by se na ní podílet i samosprávy, tedy kraje a města.“

„Cesta, jak udržet služby na venkově, je zejména formou motivace. Souhlasím s návrhy předsedy AČTO. Musíme si ale uvědomit, že hlavní problém je v tom, že lidé nakupují v obchodních řetězcích ve městech, často ve slevových akcích, čemuž malý obchodník na vesnici těžko konkuruje.  Podobný problém řeší ve všech zemích. Chceme postupovat vyváženě, podpořit malé obchody, ale současně neomezit spotřebitele ve výběru, doplňuje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Současně připomíná, že v některých krajích, jako je třeba Kraj Vysočina či Pardubický kraj, už fungují granty, z nichž kraje finančně pomáhají udržet obchod v malých obcích.

(O fungování malých venkovských prodejen a o možnostech, které jim poskytuje vstup do franšízy, psala Moderní obec ve svém letošním červnovém vydání – pozn. redakce).

/zr/

Ilustrační foto:

Malá venkovská prodejna v Machové na Zlínsku o čtyřiceti metrech čtverečních prodejní plochy úspěšně využívá svého vstupu do franšízy Družstva CBA CZ

Foto: Radka Řezníčková

 

 

Dalších 513 nezávislých českých prodejen s potravinami a smíšeným zbožím zaniklo v minulém roce. Aktuální čísla společnosti Nielsen potvrzují odhady Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), která dlouhodobě varuje před zanikáním malých prodejen, výraznou měrou zajišťujících obchodní obslužnost venkova.

Podrobnější pohled na výsledky roku 2018 prozrazuje, že z celkového počtu 513 uzavřených prodejen patří 465 provozoven mezi prodejny samostatně vedené a žádným způsobem organizované, tedy nezávislé živnosti. Zbývajících 48 prodejen pak spadá do kategorie organizovaného obchodu s příslušností k některé z domácích maloobchodních sítí či aliancí.

Jednoznačně se potvrzuje to, co se snažíme vysvětlovat zákonodárcům i úředníkům již dlouho a to především v souvislosti se zákonem o významné tržní síle. V našem prostředí není sdružování českých prodejen do obchodní aliance původcem významné tržní síly, ale především způsobem, jak významné tržní síle čelit, obstát v konkurenci zahraničních řetězců a u silných dodavatelů vyjednat pro malé prodejny solidní podmínky,“ vysvětluje Zdeněk Juračka, předseda AČTO.

Porovnání počtu prodejen mezi lednem 2018 a lednem 2019 jasně vypovídá o tom, že postiženou kategorií je – ostatně jako každý rok – segment prodejen o výměře do 400 m². „Pod vlivem okolností, ať už migrace lidí z venkova za prací a vzděláním, nekalé konkurence, tlaku zahraničních řetězců či skokového navyšování minimální mzdy, musíme zavírat dlouhodobě ekonomicky nerentabilní prodejny. Přesto se nám ve stovkách venkovských lokalit daří malé prodejny udržet i přes jejich ztrátovost, často to totiž bývá poslední fungující prvek občanské vybavenosti,“ říká Pavel Březina, předseda představenstva skupiny COOP. Naopak počet supermarketů, tedy prodejen nad 400 m² se opět mírně zvýšil.

AČTO dlouhodobě usiluje o podporu a zachování tradičních českých prodejen a již v roce 2017 představila vedením jednotlivých krajů komplexní materiál s návodem jak venkovský obchod podpořit. „Výsledkem našeho dlouhodobého úsilí, vysvětlování a apelování je narůstající počet dotačních titulů v jednotlivých krajích, které jsou určeny pro venkovské prodejny. Děláme vše pro to a věříme, že se přidají další kraje a život v obcích podpoří. Spíše zbožným přáním zůstává zavedení čitelných pravidel pro neřízenou expanzi zahraničních řetězců,“ dodává Zdeněk Juračka.*

/zr/

Ilustrační foto: web AČTO

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down