Nejvyšší představitelé územních partnerů, jako je Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR, Asociace krajů ČR a další, dnes zahájí jednání s horní parlamentní komorou o opatřeních, která by ještě mohla zvrátit totální rozklad obecních a krajských rozpočtů vlivem dopadu zrušení superhrubé mzdy.

Vyjednávací tým ve složení František Lukl a Stanislav Polčák za obce, Martin Půta, Martin Netolický a Martin Kuba za kraje a pražský primátor Zdeněk Hřib zahajují  dnes, v úterý 24. listopadu, vyjednávání se senátory o návratu finanční stability pro územní samosprávné celky.

"Senátoři vždy přistupovali k námětům či návrhům zástupců územních samospráv zcela zodpovědně a s rozumem. Diskuze se mezi nimi vedly ve věcné rovině, proto se i teď k nim logicky obracejí o radu a pomoc. Je potřebné a nutné společně s nimi hledat taková řešení, která ponechají co nejvíce peněz v peněženkách občanům a zároveň neohrozí financování obecních či krajských investic. Každý líc má i svůj rub a snížení daní sebou nese nebezpečí zdražování. Zdražování místních poplatků jako jsou například daň z nemovitosti nebo popelnice. Tiskárnu na peníze města, obce ani kraje nemají a veřejné sbírky na dostavbu školy nebo sekání trávy asi taky nebudou to správné řešení."

Pod tímto včera večer vydaným vyjádřením  jsou podepsáni: František Lukl (Svaz měst a obcí ČR), Stanislav Polčák (Sdružení místních samospráv ČR), Jiří Krist (Národní síť MAS ČR), Martin Půta (Liberecký kraj a Asociace krajů ČR), Zdeněk Hřib (Hlavní město Praha) a Veronika Vrecionová (Spolek pro obnovu venkova ČR).*

/zr/

K foto:

Valdštejnský palác v Praze  je sídlem Senátu Parlamentu ČR

Ilustrační foto: Senát

 

 

 

 

 

Stávající místopředseda Rady Asociace krajů ČR Martin Půta (na snímku) povede Radu Asociace krajů do jejího ustavujícího zasedání, na kterém bude zvoleno nové vedení tohoto orgánu. Během dnešní hejtmanské videokonference to odsouhlasilo všech 11 online zúčastněných hejtmanů. Ustavující zasedání Rady Asociace krajů se uskuteční až poté, kdy bude zvolen hejtman v Karlovarském kraji, kde zatím stále probíhá povolební vyjednávání.

Představitelé krajů se také shodli na ustavení čtyřčlenné skupiny, která bude jednat s Ministerstvem financí, případně s premiérem, o kompenzaci propadu příjmů krajů v souvislosti s možným zrušením superhrubé mzdy.

Bývalý 1. místopředseda Rady Asociace krajů a exhejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek blahopřál nově zvolené hejtmance a hejtmanům k jejich nástupu do čela regionů. Shrnul současnou epidemiologickou situaci s tím, že nadále bude zástupce krajů informovat o výstupech z jednání Rady vlády pro zdravotní rizika a Ústředního krizového štábu.

Pověření hejtmana Libereckého kraje Martina Půty vedením Rady Asociace krajů do ustavujícího zasedání Rady, které jsme odsunuli až po výsledku volby karlovarského hejtmana, považuji za logický krok. Je to stávající místopředseda, který bude i členem skupiny, jež by měla jednat s ministryní financí o kompenzacích pro kraje v souvislosti s propadem daňových příjmů. Propad kraje nepocítí až někdy v budoucnu, potýkají se s ním už letos,“ zdůraznil Jiří Běhounek.

Místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Libereckého kraje Martin Půta chce jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou co nejdříve. „Požádal jsem paní ministryni o rychlé stanovení termínu jednání ke kompenzaci propadu daňových příjmů krajů, protože to považuji za absolutní prioritu pro všechny regiony,“ dodal.

Hejtmani diskutovali především o dalším postupu plošného testování v zařízeních sociálních služeb. Podle hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka jsou už teď zařízení přetížená a opakování testů v pětidenních intervalech na ně kladou vysoké nároky. Tento problém a možné změny v testování projednají zástupci krajů s ministerstvy zdravotnictví i práce a sociálních věcí. Hovořilo se také o ventilátorech a dalších přístrojích pro pacienty s covid-19. Přístroje jsou krajům pouze zapůjčeny a nemocnice je později budou muset vrátit především v případě, kdy se nejedná o majetek českého státu.

Místopředseda Rady Asociace krajů pověřený vedením tohoto orgánu a liberecký hejtman Martin Půta apeloval na své kolegy, aby upozornili poslance z jednotlivých krajů na důsledky schválení návrhu na zrušení superhrubé mzdy Poslaneckou sněmovnou a na fatální dopady tohoto návrhu do rozpočtů nejen vyšších územně samosprávních celků.

Další videokonferenční jednání hejtmanů se uskuteční ve čtvrtek 26. listopadu 2020.*

/zr/

Foto: archiv STAN

 

Poslanecká sněmovna by již zítra měla hlasovat o širších změnách v daních včetně možného zrušení superhrubé mzdy se snížením daně z příjmů zaměstnanců. Představitelé zájmových sdružení měst, obcí a krajů dnes proto apelovali na poslance, aby svým hlasováním umožnili zachovat současný standard života ve městech a obcích. Výsledek jejich hlasování ohledně superhrubé mzdy totiž bude mít velký dopad do území a na hospodaření jednotlivých municipalit.

Od prvních vládních návrhů daňových úprav a kompenzací upozorňujeme na nestabilitu obecních příjmů a tím i omezenou možnost zadávání práce v rámci veřejných zakázek,“ připomněl v souvislosti se zítřejším programem jednání dolní parlamentní komory  předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a starosta města Kyjov František Lukl. Na jeho slova navázal předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) Stanislav Polčák: „Věříme, že se poslanci vůči svým občanům, díky jejimž hlasům sedí dnes ve sněmovně, zachovají zodpovědně.“

Přijetím návrhu změny zákona, kterým se zruší superhrubá mzda, by města, obce i kraje každoročně přišly o desítky miliard korun.

K výzvě obcí a krajů z minulého týdne (o výzvě jsme informovali zde: https://www.moderniobec.cz/obce-a-kraje-apeluji-na-to-aby-jim-stat-nahradil-vypadky-ktere-jim-zpusobi-zrusenim-superhrube-mzdy-a-kompenzacnim-bonusem/ ) se přidal také Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) i Asociace krajů ČR (AK ČR). Obce a kraje ve výzvě požadují po vládě a zákonodárcích, aby stát územním samosprávám nahradil výpadky, jež by jim způsobil zrušením superhrubé mzdy a schválením kompenzačního bonusu.

Zástupci Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv České republiky (SMS ČR), Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS) a nově i Spolek pro obnovu venkova (SPOV ČR) a Asociace krajů (AK ČR) společně vyjadřují svůj nesouhlas s dopady zrušení tzv. superhrubé mzdy a obnoveného kompenzačního bonusu na samosprávy a žádají parlament a vládu o poskytnutí adekvátních náhrad úpravou rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutím jednorázového příspěvku za celkově uhrazené kompenzační platby.

Nižší daně pro zaměstnance jsou zcela oprávněný politický požadavek v době ekonomického růstu nebo v době, kdy je vláda schopna a ochotna hledat úspory v chodu státních institucí. Finance v minimální výši 21,4 miliardy korun budou v příštím roce i v letech dalších vlivem přijetí tohoto zákona chybět,“ zdůraznil hejtman Libereckého kraje Martin Půta a pokračoval: „A to nejenom na investice a opravy majetku, ale dost možná také na financování běžného provozu veřejných služeb. Ruskou ruletu s veřejnými rozpočty považuji v této bezprecedentní situaci za zcela nezodpovědnou. Chci věřit tomu, že poslanci nepošlou do kolen místní a krajskou samosprávu, ta si do svých rozpočtů natisknout miliardy nemůže a v drtivé většině případů ani nechce zadlužovat příští veřejné rozpočty.“*

 /zr/

 

Současné dělení daňových výnosů mezi státem a kraji není ani systémové, ani spravedlivé. Neodráží počet obyvatel, rozlohu krajů ani míru strukturálních problémů. Vyplývá to z analýzy financování krajů, kterou provedlo Sdružení místních samospráv ČR.

Nejvíce jsou znevýhodněny kraje Středočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský, Pardubický a Plzeňský. Současný model rozděluje prostředky podle již dvacet let nezměněných údajů, byť za dobu jeho účinnosti došlo k výrazným demografickým změnám, které zákon o rozpočtovém určení daní vůbec neodráží. Takto nespravedlivé dělení daňových výnosů přitom podle Sdružení místních samospráv ČR nepochopitelně toleruje jak Ministerstvo financí ČR, tak Asociace krajů ČR.

Nynější model financování krajů je neudržitelný. Kraje získávají prostředky z daňových výnosů podle dvacet let starých údajů, které dávno neplatí. Tyto parametry neodráží aktuální počet obyvatel ani počet kilometrů spravovaných silnic,“ uvádí předseda SMS ČR Stanislav Polčák.

Z analýzy relevantních kritérií pro dělení financí mezi kraji a státem vyplynulo, že nejvíce obyvatel za posledních dvacet přibylo Středočeskému, Jihomoravskému, Plzeňskému a Jihočeskému kraji. S ohledem na odpovědnost krajů za správu silnic 2. a 3. třídy analýza reflektuje počet kilometrů těchto komunikací v krajích. Nejhustší silniční síť vykazují kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Kraj Vysočina.

Žebříčku daňově nejdiskriminovanějších krajů dominuje Středočeský kraj, který by měl získávat oproti současnému stavu přibližně o 1,6 miliardy korun více. Druhým nejvíce bitým je Jihomoravský kraj, který dostává o 950 milionů méně. S větším odstupem následují kraje Moravskoslezský, Pardubický a Plzeňský (viz tabulka na konci dokumentu).

SMS ČR vyzdvihuje, že z provedené analýzy nelze konstatovat, které kraje ze současného modelu jejich nárokového financování nejvíce těží. „Stát by se měl s kraji rozdělit o výnos silniční daně a daně z minerálních olejů, jestliže jim svěřil správu větší části silniční sítě. Na současném modelu financování krajů proto fakticky prodělávají všechny kraje, některé však citelně více,“ podotýká Stanislav Polčák. „Plně podporujeme legitimní požadavky řady krajů na změnu jejich financování, zvýšení jejich podílu vůči státu a vyzýváme vládu, aby přestala blokovat otevření zákona o rozpočtovém určení daní v Parlamentu,“ dodává předseda SMS ČR  s tím, že na tomto stanovisku ve prospěch všech krajů se v září shodl Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR a Národní síť místních akčních skupin (viz níže).

HLAVNÍ UKAZATELE ANALÝZY SMS ČR

Metodické poznámky: Analýza odráží demografický vývoj v jednotlivých krajích za relevantní období (2000 – 2019) a počty kilometrů silnic 2. a 3. třídy a přináší trojí metodu srovnání. První metoda hodnotí proměnu vzájemných poměrů mezi kraji při respektování výchozích parametrů z roku 2000. Druhá metoda naopak vychází ze zásady rovného příjmu krajů s relevancí k počtu obyvatel. Třetí metoda k této zásadě rovnosti připojuje i specifická kritéria s relevancí k rozloze krajů. Průnikem dvou základních metod analýzy vzniká výsledné srovnání daňově nejdiskriminovanějších krajů.

Do analýzy nebyly zahrnuty příjmy Prahy jakožto kraje vzhledem ke specifickému způsobu jejího „krajského“ financování, stávající krajské příjmy však byly Praze plně zachovány.

Při stanovení jednotlivých vah nově analyzovaných kritérií byly SMS ČR plně respektovány jejich vzájemné poměry podle návrhu krajů v novelách zákona o rozpočtovém určení daní (viz sněmovní tisky č. 753, 766, 774, SMS ČR deklaruje, že váha těchto kritérií může být předmětem diskusí, každopádně by měla být podrobena politické debatě a stanovena na delší časové období). Relevantní informace představují údaje ČSÚ za období 2000 až 2019 včetně, informace o rozpočtových příjmech MF ČR a finanční správy a také podkladové analýzy sněmovního tisku č. 753.

Stávající parametry dělení sdílených daní pro kraje podle zákona (viz příloha č. 1 k zákonu č. 243/2000 Sb.):

 

Hlavní město Praha3,183684
Středočeský13,774311
Jihočeský8,607201
Plzeňský7,248716
Karlovarský3,77299
Ústecký8,242502
Liberecký4,681207
Královéhradecký6,442233
Pardubický5,555168
Vysočina7,33859
Jihomoravský9,526055
Olomoucký6,751705
Zlínský5,251503
Moravskoslezský9,624135
Úhrn100 %

 

 

Vývoj počtu obyvatel v letech 2000 – 2019

 

Počet obyvatel v roce 2000 2019Změna
Hlavní město Praha1.183.8141.308.632124.818
Středočeský kraj1.113.2051.369.332256.127
Jihočeský kraj626.048642.13316.085
Plzeňský kraj551.676584.67232.996
Karlovarský kraj304.658294.896-9.762
Ústecký kraj827.119820.789-6.330
Liberecký kraj429.147442.35613.209
Královéhradecký kraj551.361551.021-340
Pardubický kraj508.537520.31611.779
Kraj Vysočina521.114509.274-11.840
Jihomoravský kraj1.136.6761.187.66750.991
Olomoucký kraj641.579632.492-9.087
Zlínský kraj598.120582.921-15.199
Moravskoslezský kraj1.280.1611.203.299-76.862
Celkový počet obv. ČR10.273.21510.649.800 +376.585

 

 

METODA 1:

Změna podle % výměry krajů s ohledem na demografický vývoj 2000 – 2019 (výchozí váhy krajů z r. 2000 - politický konsensus 2000, Praze podíl nezměněn):

 

KrajKoeficient
z roku 2000
odpovídající koef. na rok 2019 v %změna % výměrydaňový příjem krajů 2019odpovídající daň. příjem 2019
Hlavní město Praha3,1836843,18368402,365 mld. Kč2,365 mld. Kč
Středočeský13,77431116,3738092,59949897410,234 mld. Kč12,165 mld. Kč
Jihočeský8,6072018,531483-0,0757171996,395 mld. Kč6,338 mld. Kč
Plzeňský7,2487167,4239590,1752436365,385 mld. Kč5,516 mld. Kč
Karlovarský3,772993,529308-0,243681932,803 mld. Kč2,622 mld. Kč
Ústecký8,2425027,904427-0,3380741546, 124 mld. Kč5,872 mld. Kč
Liberecký4,6812074,663007-0,0181994343,478 mld. Kč3,464 mld. Kč
Královéhradecký6,4422336,221827-0,2204059914,786 mld. Kč4,622 mld. Kč
Pardubický5,5551685,492717-0,0624506034,127 mld. Kč4,081 mld. Kč
Vysočina7,338596,930716-0,4078734125,452 mld. Kč5,149 mld. Kč
Jihomoravský9,5260559,6186370,0925820177,077 mld. Kč7,146 mld. Kč
Olomoucký6,7517056,432301-0,319403425,016 mld. Kč4,779 mld. Kč
Zlínský5,2515034,945976-0,3055262213,901 mld. Kč3,674 mld. Kč
Moravskoslezský9,6241358,742136-0,8819985037,150 mld. Kč6,495 mld. Kč
Úhrn100 %100 %76,665 mld. Kč76,665 mld. Kč

 

METODA 2:

Rovný podíl krajů na 1 občana = 7.954 Kč / 1 obyv. (Praze podíl nezměněn, váhy krajů dle politického konsensu 2000 nebrány na zřetel):

 

KrajRovný podíldaňový příjem krajů 2019rozdíl reálného výnosu a rovnosti
Hlavní město Praha2,365 mld. Kč2,365 mld. Kč0
Středočeský10,891 mld. Kč10,234 mld. Kč-657.404.922
Jihočeský5,107 mld. Kč6,395 mld. Kč1.287.600.420
Plzeňský4,650 mld. Kč5,385 mld. Kč735.293.010
Karlovarský2,345 mld. Kč2,803 mld. Kč457.717.745
Ústecký6,528 mld. Kč6,124 mld. Kč-404.407.450
Liberecký3,518 mld. Kč3,478 mld. Kč-40.379.385
Královéhradecký4,382 mld. Kč4,786 mld. Kč403.737.455
Pardubický4,138 mld. Kč4,127 mld. Kč-11.123.120
Vysočina4,050 mld. Kč5,452 mld. Kč1.401.787.907
Jihomoravský9,446 mld. Kč7,077 mld. Kč-2.368.888.919
Olomoucký5,030 mld. Kč5,016 mld. Kč-14.348.233
Zlínský4,636 mld. Kč3,901 mld. Kč-734.708.729
Moravskoslezský9,571 mld. Kč7,150 mld. Kč-2.420.352.992
Úhrn76,665 mld. Kč76,665 mld. Kč

 

 

METODA 3:

Rovný podíl krajů na 1 občana (7.954 Kč/1 obyv.) a silniční síť

(Praze podíl nezměněn, váhy krajů dle politického konsensu 2000 nebrány na zřetel):

 

kraj Počet obyv. 2019Výměra silnic 2. a 3. třídydaňový příjem krajů 2019váha kritéria rovnosti: 1 obv. = 60%váha kritéria silnice

= 40%

Hlavní město Praha1.308.632* 402,365 mld. Kč2,365 mld. Kč- *
Středočeský1.369.3328.624,110,234 mld. Kč6,535 mld. Kč5,265 mld. Kč
Jihočeský642.1335.434,16,395 mld. Kč3,064 mld. Kč3,317 mld. Kč
Plzeňský584.6724.602,15,385 mld. Kč2,790 mld. Kč2,809 mld. Kč
Karlovarský294.8961.839,52,803 mld. Kč1,407 mld. Kč1,123 mld. Kč
Ústecký820.7893.638,86,124 mld. Kč3,917 mld. Kč2,221 mld. Kč
Liberecký442.3562.074,43,478 mld. Kč2,111 mld. Kč1,266 mld. Kč
Královéhradecký551.0213.300,44,786 mld. Kč2,629 mld. Kč2,015 mld. Kč
Pardubický520.3163.120,94,127 mld. Kč2,483 mld. Kč1,905 mld. Kč
Vysočina509.2744.562,05,452 mld. Kč2,430 mld. Kč2,785 mld. Kč
Jihomoravský1.187.6673.864,97,077 mld. Kč5,668 mld. Kč2,359 mld. Kč
Olomoucký632.4923.114,05,016 mld. Kč3,018 mld. Kč1,901 mld. Kč
Zlínský582.9211.761,43,901 mld. Kč2,781 mld. Kč1,075 mld. Kč
Moravskoslezský1.203.2992.738,57,150 mld. Kč5,742 mld. Kč1,672 mld. Kč
Úhrn10.649.80048.675,176,665 mld. Kč46,945 mld. Kč29,720 mld. Kč

 

* Praha – specifické příjmy, má na starost silnice 2. a 3. třídy a také na rozdíl od krajů i místní komunikace

 

 

Výsledné srovnání nejvíce daňově diskriminovaných krajů (2019):

 

pořadínejhůře daňově diskriminované kraje 2019rozdíl oproti současnému příjmu
1.Středočeský-1,566 mld. Kč
2.Jihomoravský-950 mil. Kč
3.Moravskoslezský-263 mil. Kč
4.Pardubický-261 mil. Kč
5.Plzeňský-214 mil. Kč
6.Ústecký-147 mil. Kč

S P O L E Č N É    P R O H L Á Š E N Í  Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Spolku pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) za podpory Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS)

O PODPOŘE NÁVRHU KRAJŮ NA ÚPRAVU JEJICH FINANČNÍCH VZTAHŮ S VLÁDOU ČR

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) za podpory Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS) přijímají toto

společné prohlášení o své podpoře návrhům krajů a Hl. m. Prahy,

které podaly jakožto své zákonodárné iniciativy k řešení dlouhodobých palčivých otázek svých vztahů s Vládou ČR - posílení svých rozpočtových příjmů a rovněž kompetencí (úprava rozpočtového určení daní), tak aktuálních problémů, vyvstalých s pandemií koronaviru, tj. zejména požadavek na tzv. kompenzací pro kraje, jež jim na rozdíl od obcí nebyly Vládou ČR přiznány. Rovněž podporujeme zapojení krajů do čerpání evropské podpory, která bude směřována ČR v následujícím období (víceletý finanční rámec, modernizační fond, fond obnovy).

Obecní svazy touto společnou podporou oceňují postoje krajů jakožto vyšších územně samosprávných celků při opakovaných změnách financování obcí (měst), k nimž došlo v uplynulých letech, ale i v tlaku na poskytnutí kompenzačního příspěvku obcím v současné krizi, kdy pokládají za solidární podpořit kraje v této rozhodné chvíli. Vyzýváme Parlament ČR, aby tyto návrhy projednal a umožnil tak krajům vstoupit do nového volebního období s posílenými finančními rozpočty ve snaze rozpohybovat regionální ekonomiku a vyrovnat se se současnou krizí.

V Praze dne 16. září 2020

František Lukl, předseda SMO ČR

Stanislav Polčák, předseda SMS ČR

Veronika Vrecionová, předsedkyně SPOV ČR

Jiří Krist, předseda NS MAS

Uplatněné zákonodárné iniciativy krajů:

Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 753)

Návrh Zastupitelstva Pardubického kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 766)

Návrh Zastupitelstva Zlínského kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 774)

Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 930)

Návrh Zastupitelstva Hl. m. Prahy na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 939)

Návrh Zastupitelstva Pardubického kraje na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 991)

/zr/

 

 

 

 

 

Zajištění záložních lůžek pro pacienty, kteří už nepotřebují hospitalizaci v nemocnicích, ale stále jsou pozitivní na nákazu covid-19, a dále volné kapacity pro lidi bez domova a pro vykázané ze společných domácností, kteří by měli být v karanténě či v izolaci – to bylo hlavní téma dnešního jednání hejtmanek a hejtmanů s ministrem vnitra Janem Hamáčkem a dalšími zástupci Ministerstva vnitra.

Kapacitu záložních lůžek nyní monitoruje Ministerstvo vnitra. Především budou zapotřebí v Praze, kde by šlo až o 1 tisíc lůžek. Ministr Jan Hamáček z toho důvodu pozve pražského primátora Zdeňka Hřiba na příští jednání Ústředního krizového štábu, aby společně projednali situaci.

Řešili jsme ale také prostory pro bezdomovce a osoby vykázané, které jsou v karanténě, případně v izolaci. Zjara jsme obcím s rozšířenou působností mohli v nouzovém stavu nařídit vyčlenění kapacit, teď je ale situace úplně jiná. Pověřil jsem proto hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického, aby ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví jednal o dalším postupu, protože nyní nemáme žádný právní instrument, jak obcím s rozšířenou působností takovou věc nařídit. Další otázkou je pak i financování provozu takových prostor,“ upřesnil 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Hejtman Martin Netolický potvrdil, že vytvoří pracovní skupinu, která se tématem bude v co nejkratší době zabývat.

Jiří Běhounek také informoval ministra vnitra, že všechny kraje aktivovaly krajské krizové štáby, a poděkoval svým kolegům v Radě Asociace krajů za aktivní výměnu informací mezi regiony, s Ústředním krizovým štábem a Centrálním řídicím týmem, především s ředitelem ÚZIS Ladislavem Duškem, hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou a předsedou České společnosti anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Vladimírem Černým.*

Další videokonference představitelů krajů se uskuteční ve středu 30. září 2020.

/zr/

 

Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2025 je základním strategickým dokumentem, který určuje směřování vládní politiky ČR v oblasti vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na následující období. Od roku 1992, kdy byl schválen první národní plán, se jedná již o sedmý plán, jehož cílem je podporovat integraci osob se zdravotním postižením. Svou strukturou tak jako předchozí národní plány navazuje na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Naplňováním doposud realizovaných národních plánů došlo ke zlepšení přístupu státu k osobám se zdravotním postižením, což se pozitivně promítlo v řadě oblastí, které jsou k zajištění podmínek pro kvalitní a důstojný život této skupiny lidí důležité a napomáhají jejich integraci do společnosti.

Přestože většina úkolů obsažených v doposud realizovaných národních plánech byla splněna, zůstává i nadále řada otevřených a nedořešených témat, která se přímo dotýkají života jednotlivých skupin osob se zdravotním postižením. Z tohoto důvodu je potřebné navázat na státní politiku v této oblasti prostřednictvím nového národního plánu na následující pětileté období.

Na přípravě národního plánu se podílela především Pracovní skupina pro přípravu nového Národního plánu pro osoby se zdravotním postižením. Tuto pracovní skupinu tvořili zástupci všech zainteresovaných resortů a institucí. Konkrétně šlo o Ministerstvo dopravy, Ministerstvo financí, Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Český statistický úřad, Asociaci zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR a Národní radu osob se zdravotním postižením ČR jakožto reprezentace osob se zdravotním postižením. Dále byla zastoupena i krajská samospráva prostřednictvím Asociace krajů ČR. Na tvorbě Národního plánu se podílely také další organizace osob se zdravotním postižením, např. Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením ČR či Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR.

Kromě pokračování v již nastavených programech a činnostech, jako je odstraňování bariér ve veřejných budovách, komunikacích a dopravě, podpora inkluzivního vzdělávání a také pokračování v podpoře organizací osob se zdravotním postižením, obsahuje Národní plán i řadu nových úkolů. Mezi zcela nové oblasti patří např. oblast Přístupnost informací a služeb veřejné správy či oblast Pečující osoby.

PĚT ZÁKLADNÍCH ČÁSTÍ NÁRODNÍHO PLÁNU

Národní plán je rozdělen do pěti částí. První, úvodní část, obsahuje základní informace vztahující se k tomuto strategickému dokumentu, dále účel a kontext vzniku Národního plánu, definici jeho uživatelů a základních používaných pojmů a upozorňuje také na nejdůležitější relevantní národní i mezinárodní dokumenty vztahující se k tomuto tématu.

Druhá, analytická část, obsahuje definici řešené problematiky, revizi stávajících opatření, tj. zhodnocení plnění Národního plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020 (dále také „Národní plán 2015–2020“), statistické údaje týkající se osob se zdravotním postižením a shrnuje předpokládaný vývoj v oblasti v případě, že tento materiál nebude přijat.

Třetí, nejrozsáhlejší část, zahrnuje výčet strategických oblastí podpory osob se zdravotním postižením, na které je Národní plán zaměřen. Vyjmenované oblasti svým obsahem navazují na jednotlivé články Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením[1] (dále jen „Úmluva“). V úvodu každé strategické oblasti je uveden článek nebo články Úmluvy, na které tato oblast navazuje, a stručný popis současné situace v ČR. Každá oblast obsahuje cíle, jichž má být v následujícím období dosaženo, soubor termínovaných a průběžných opatření včetně uvedení resortů, které jsou za jejich plnění odpovědné, a indikátory monitorující jejich plnění. Na realizaci některých opatření se budou na základě dohodnuté spolupráce podílet mimo resortů také další subjekty, např. Český statistický úřad (dále také „ČSÚ“).

Čtvrtá, implementační část, uvádí subjekty, které se podílí na procesu implementace Národního plánu, a způsob, jakým bude implementace zajištěna. Uveden je také časový rozvrh plnění Národního plánu a zdroje jeho financování.

V páté části materiálu je popsán postup jeho tvorby.*

/zr/

Ilustrační obrázek: Revue pro sociální politiku a výzkum

Železná zásoba pro krizové období, kterou stát pořídí prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv, by měla zahrnovat i počty ochranných prostředků (OOP), které by potřebovaly kraje v okamžiku vypuknutí případné další vlny nákazy. Asociace krajů předá přehled potřebného množství OOP na zhruba 2 měsíce ministerstvu průmyslu a obchodu. Na dnešní videokonferenci se zástupci MV a MPO to potvrdil 1. místopředseda Rady Asociace krajů pověřený vedením tohoto orgánu a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

„Budeme doufat, že pro nás v případě nouze pak Správa státních hmotných rezerv potřebné respirátory, roušky či obleky bude mít. Zásobujeme kromě regionálních nemocnic také sociální služby, obce s rozšířenou působností či školství a další oblasti,“ zdůraznil Jiří Běhounek.

Ministr vnitra Jan Hamáček informoval hejtmany o tom, že letecký most s dodávkami z Číny byl ukončen a vlakem dorazí už jen menší rezerva pro případ krize. Poslední zavážku kraje dostanou v tomto týdnu od Ministerstva zdravotnictví ČR a bude určena pro praktické lékaře a ambulantní specialisty. Jiří Běhounek poděkoval ministrovi za efektivní spolupráci MV i Hasičského záchranného sboru ČR v uplynulých měsících. Náš dík patří i Ústřednímu krizovému štábu, který reagoval na požadavky jednotlivých regionů. A rád bych znovu poděkoval kolegům hejtmanům, dokázali jsme, že si i v takové situaci umíme poradit tak, aby všechno fungovalo,“ dodal Jiří Běhounek.

Ten také informoval představitele krajů ohledně jednání s vedením Svazu měst a obcí ČR o kompenzaci ztrát v regionální dopravě, kterou bude za Asociaci krajů řešit s ministerstvem dopravy liberecký hejtman Martin Půta. Svaz rovněž požádal kraje o to, zda by dál byly schopny udržet dotační tituly, v rámci nichž podporují města a obce. Jde například o Program obnovy venkova. Hejtmani v nejbližší době budou diskutovat o tom, jaké náklady si vyžádalo řešení koronavirové krize, nakolik musely být omezeny investice v regionech a vytvoří seznam předpokládaných ztrát. Další společné videokonferenční jednání je čeká 25. května 2020.*

/jp/

Vzhledem k současné ekonomické situaci dané pandemií koronaviru budou hejtmani od státu pro letošní a příští rok požadovat dvakrát po čtyřech ,miliardách korun na opravy silnic II. a III. tříd. Na vládu se také Asociace krajů ČR obrátí kvůli kompenzaci ztrát ve veřejné dopravě.

Po včerejší videokonferenci představitelů krajů to potvrdil 1. místopředseda Rady Asociace krajů pověřený vedením tohoto orgánu a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Obrátím se dopisem na premiéra a další členy vlády s požadavkem, aby kraje s ohledem na propad daňových příjmů a výdaje související s opatřeními ohledně koronavirové nákazy dostaly od Státního fondu dopravní infrastruktury finanční prostředky na opravu a rekonstrukce silnic II. a III. tříd ve výši čtyř miliard korun pro rok 2020 a další čtyři miliardy pro rok 2021. Kraje mají připraveny projekty oprav silnic i mostů na krajských komunikacích, mohou finance ihned čerpat a jsou schopny je proinvestovat. V regionech jsou i dostatečné stavební kapacity pro realizaci prací,“ uvedl Jiří Běhounek.

Významné ztráty kraje sčítají i ve veřejné autobusové a železniční dopravě, kterou krizová opatření také postihla. „Krajské rozpočty to zasáhne zásadním způsobem, někde se problém navíc týká i regionálních letišť a lodní dopravy. Do konce dubna může jít o celkovou částku za všechny kraje ve výši odhadem okolo 1, 3 miliardy korun, přičemž v tom není zahrnuta městská hromadná doprava,“ konstatoval gestor Komise pro dopravu Rady Asociace krajů a hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

První  místopředseda Rady Asociace krajů Jiří Běhounek jej proto pověřil, aby se obrátil dopisem na ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka se žádostí, ať stát v rámci stabilizace fungování veřejné dopravy zváží příspěvek, který by propad v základní dopravní obslužnosti sanoval.

Komise Rady AKČR pro dopravu dále ustanovila pracovní skupinu, která ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR zpracuje metodiku tzv. bezpečné dopravy, kde budou popsány metody a postupy pro bezpečné zajištění dopravní obslužnosti v krajích s ohledem na zdraví cestujících a dopravního personálu.

První místopředseda Rady Asociace krajů Jiří Běhounek také informoval hejtmany, že by poslední objednané letadlo s dodávkami ochranných prostředků z Číny mělo do ČR dorazit 4. května 2020.*

/tz/

K foto:

Kraje budou chtít od státu na opravu a rekonstrukce silnic II. a III. tříd čtyři miliardy korun pro rok 2020 a další čtyři miliardy pro rok 2021.

Ilustrační foto: archiv Kraje Vysočina

Hejtmanky a hejtmani českých a moravských krajů dnes opět videokonferenčně diskutovali o systému Chytré karantény, která se bude v krátké době postupně realizovat ve všech krajích. Společně s nimi se videokonference účastnili zástupci týmu epidemiologa Romana Prymuly, Armády ČR, Ministerstva vnitra, ale i hygienici a představitelé Hasičského záchranného sboru ČR.

Profesor Roman Prymula popsal systém Chytré karantény, který má podle něj za cíl podstatně rychlejší a efektivní umístění lidí podezřelých z nákazy koronavirem do karantény, a to už do tří dnů od absolvování testu. Pro zjištění kontaktů nakaženého se přitom s jeho souhlasem využijí data mobilních operátorů.

V krajích se zavedením projektu budou pomáhat hygienikům zdravotníci Armády ČR. Oficiální spuštění Chytré karantény se po jejím pilotním ověření plánuje ve čtvrtek 9. dubna 2020. Kraje by měly získat 78 zdravotníků Armády ČR, kteří posílí krajské hygienické stanice.

První místopředseda Rady Asociace krajů ČR Jiří Běhounek požádal tým Chytré karantény, aby jednak nastavil koordinaci odběrových míst a skupin, které už nyní v krajích působí, a těch, jež budou nasazeny v regionech v rámci Chytré karantény. „Obrátil jsem se také na krajské IT specialisty, aby byli připraveni se na projektu podílet, ale budeme pro ně chtít jasné pokyny od realizačního týmu projektu,“ uvedl Jiří Běhounek.

Hejtmani v současnosti nemají zásadní problémy se zásobováním ochrannými prostředky od Ministerstva vnitra. „Děkuji všem hejtmanům za podporu, když jsme dodávky dolaďovali a když jsem kritizoval slabá místa státního zásobování. Děkuji hasičům za spolupráci při rozvozu, dále za distribuci odběrových setů prostřednictvím policejních vrtulníků také policii,“ dodal Jiří Běhounek. Další závoz ochranných prostředků, především roušek, respirátorů a rukavic, se plánuje podle informací Ministerstva vnitra na sobotu 11. dubna.

Hejtmani se rovněž shodli na tom, že v blízké době bude třeba s Ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami řešit velké finanční ztráty regionálních nemocnic, které vznikly útlumem výkonů a personálními náklady spojenými s řešením péče o pacienty s nákazou.

/zr/

Ilustrační foto: facebook Asociace krajů ČR*

 

V tak krizové situaci, kdy každý den znamená pro města a obce ztrátu v milionech korun, čeká Svaz měst a obcí ČR již přes týden na odpověď vlády. Odpověď ke svému návrhu, sestavit odborný pracovní tým k vytvoření strategického multioborového plánu pro nastartování/restartování ekonomiky České republiky během a po skončení pandemie covid-19 a přijetí takových opatření, aby byly mimo jiné zachovány příjmy pro města a obce a nedošlo k ohrožení občanů negativními finančními a sociálními dopady.

Předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl píše opět ministerskému předsedovi a členům vlády.

Vážený pane předsedo vlády, vážené členky a vážení členové vlády,

dne 23.03.2020 jsem se na Vás jménem Svazu měst a obcí České republiky obracel s podnětem k utvoření pracovní skupiny složené z odborníků napříč rezorty včetně zástupců ze Svazu měst a obcí České republiky a Asociace krajů České republiky, případně dalších subjektů, kdy úkolem tohoto týmu by bylo pragmatické vyhodnocení stávající situace, vytvoření strategického multioborového plánu pro nastartování/restartování ekonomiky České republiky během a po skončení pandemie COVID-19 a přijetí takových opatření, aby byly mimo jiné zachovány příjmy pro města a obce a nedošlo k ohrožení občanů negativními finančními a sociálními dopady. Navrhovali jsme, aby takto zformovaná pracovní skupina byla i součástí krizového řízení státu a aby úzce spolupracovala s Ústředním krizovým štábem. 

S hořkostí jsem nucen konstatovat, že i přes více než vážnou situaci s nedozírnými následky a dopady jak na veřejný, tak soukromý sektor jsem doposud neobdržel žádnou odpověď.

A tato hořkost a vážnost situace ve spojení s dalším až překotným vývojem mne vede k opětovnému vyslání jednoznačného apelu, jenž v následujících řádcích tohoto otevřeného dopisu konkretizuji. K tomuto kroku nejsem hnán jen vlastním přesvědčením, ale voláním o pomoc z řad našich členů – měst a obcí a jejich i mými obavami o naši budoucnost. 

Města a obce jsou a budou významnými veřejnými zadavateli, avšak jsme všichni nyní nuceni – a pokud bude vývoj včetně opatření, která jsou přijímána, pokračovat ve stávajícím tempu a mnoha směrech – škrtat v našich plánech a investicích.  Mnohdy jsme dohnáni k tomu, že nám nezbývá než oželet již vynaložené náklady, než-li potom plakat nad nemožností projekty dokončit a dostat se tak do ztráty mnohem větší. Jsme si vědomi, že tyto naše škrty mohou způsobit další negativní vývoj ekonomické situace, ale tlak, který je na nás vytvářen, nás se vší odpovědností nám vlastní k těmto opatřením nutí. Nemůžeme ohrozit neuváženými kroky a investicemi naše města a obce a jejich obyvatele, vždyť za ně neseme plnou zodpovědnost, k tomu nám právě oni dali svůj mandát!

Pokud chceme zabránit těmto krokům, musíme mít jistotu příjmů, kterou však nyní nemáme a mít ani nemůžeme, neboť některé kroky nejsou vedeny směrem ke stabilizaci situace, ale pouze k dočasnému zlepšení s nejasným či již nyní jasným a tvrdým dopadem.

Města a obce, jak sami často poukazujete, mají na svých účtech rezervy pro budoucí investice, na které se města a obce již připravují delší dobu a k tomuto již přijaly i řadu závazků. Města a obce jsou připraveny na kofinancování z budoucího programového období. Ale naše rezervy se tenčí, a to i z důvodů sanování krizové situace na svých územích, kdy města a obce suplují roli státu v mnoha oblastech včetně distribuce ochranných prostředků. Vyvstávají další nepředvídatelné náklady, které ne vždy mají mít ve své kompetenci města a obce. A nesmíme opomenout zdůraznit výpadky příjmů z mnoha oblastí, které nelze objektivně doposud vyčíslit.

Nejistota je ještě více prohlubována množstvím přijatých legislativních opatření a nařízení včetně jejich změn, kdy již i řadě odborníků činí problémy se v množství a obsahu zmíněného zorientovat. Města, obce, ba ani občané již nemohou předvídat ani při vší snaze, jaká opatření budou následovat, jaká legislativní či finanční omezení budou vznikat.

Konečný dopad v oblasti vzniku škod a jejich náhrad nelze v současné situaci ve veřejném ani soukromém sektoru ani odhadovat.

Výše uvedené je pak v důsledku paradoxně příčinou, kdy města a obce ustupují od svých plánů, investiční aktivity utlumují, a tak pouze roztáčí nekonečnou spirálu, jenž se zavrtává a bude zavrtávat do hlubšího a hlubšího ekonomického propadu. 

A právě z uvedených důvodů, které jsem již v předchozím dopise rovněž zmiňoval, jsme apelovali na vytvoření odborné pracovní skupiny, která by řadě nejasností, nedorozumění, ale i nekoncepčních kroků mohla zabránit. Města, obce, kraje a další zúčastněné subjekty včetně podnikatelů, zástupců z oblasti cestovního ruchu, pohostinství, hoteliérství a kultury, pro které bude tato situace často až likvidační, by mohli zastoupeni odborníky ze svých řad participovat na nastavení strategických plánů jak pro období „kovidové“, tak „pokovidové“, mohli by být součástí hry a nebylo by neustále jednáno bez nás o nás, s důsledky však pro nás zásadními.

Jsem s určitou trpkostí nucen i jménem našich členů zmínit, že téměř denní změny v přijatých opatřeních, usneseních, dopadech způsobují i přes Vaši usilovnou a těžkou práci, kterou bez pochyb vynakládáte, pocit nejistoty, obav až paniky z dalších kroků, které by – i s ohledem na světovou situaci – mohly následovat. Je pak určitou otázkou, zda by nebylo vhodnější realizovat napříč všemi rezorty a s dalšími partnery z řad územních samospráv, podnikatelských zástupců a dalších subjektů projednaná a konsensem nadaná opatření v těch oblastech, které nejsou nezbytné řešit ze dne na den.

S odkazem na uvedené činím tímto jménem a v zájmu našich členů, měst a obcí, od největších po nejmenší, na Vás, vládní činitele, tento jednoznačný apel a dovolte mi žádat Vás, aby:

Pevně věřím, že jsme my, územní samosprávné celky, zastupující občany České republiky, stále pro Vás rovnocenným partnerem a budeme takto v následujících Vašich krocích akceptováni a naše apely budou vyslyšeny. 

Jsme v situaci více než vážné a nyní není možné zohledňovat parciální zájmy soukromého, ani veřejného sektoru - oba spolu žijí ve vzájemné symbióze a nemohou fungovat jeden bez druhého. 

Věřím ve Vaše porozumění naší situace a ve vyslyšení našeho apelu.*

František Lukl

předseda Svazu měst a obcí ČR

/zr/

 

Foto: Předseda SMO ČR a starosta Kyjova František Lukl

Foto: archiv SMO ČR

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down