Jedním z hlavních témat včerejšího setkání předsedy horní komory Parlamentu ČR s hejtmany byla aktuální situace, kdy řidiči autobusů chtějí stávkovat kvůli mzdám. Přestože Senát i Asociace krajů ČR (AK ČR) souhlasí se zvýšením mezd řidičů, obávají se, že neexistují garance, že peníze, které dopravci od krajů dostanou, skutečně skončí na účtech řidičů.

Nerozumím tomu, proti komu by měli řidiči autobusů stávkovat, když navýšení jejich mezd nařídila vláda. Kraje nijak nemohou zasahovat do vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, tedy řidiči a dopravci. Kraje mají uzavřené smlouvy se zaměstnavateli, tedy s dopravci,“ uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová. Předseda Senátu Milan Štěch zdůraznil, že zaměstnanci i odbory mají právo stávkovat. Zároveň však připomněl potřebu zajistit odpovídající úroveň a profesní způsobilost řidičů. I proto je třeba jejich práci adekvátně ohodnotit. „Obecně jsem příznivcem toho, aby lidé dostávali za svou práci víc peněz. Řešení v tomto případě ale musí zajistit dohoda mezi dopravci a jejich zaměstnanci. Nemám informace o tom, že by dopravci kvůli navyšování mezd řidičů krachovali,“ konstatoval předseda horní parlamentní komory.

Všechny kraje zvýšení mezd řidičů řeší a jednají také s dopravci. Jana Vildumetzová poukázala na to, že vládní kabinet sice prostřednictvím nařízení určil, že se mzdy mají zvýšit, ale neřekl, jak to mají kraje udělat a z čeho to financovat. Vláda nepřistoupila ani na kompromisní řešení navrhované kraji, a to posílit finance na opravy krajských komunikací, čímž by se krajům kompenzovaly náklady vzniklé navýšením mezd řidičů. Místo požadovaných čtyř miliard mají kraje dostat na danou oblast miliardy tři. „Po tuhé zimě jsou požadavky jednotlivých krajů na opravy silnic mnohem vyšší, jen v Karlovarském kraji bychom na opravy všech poničených komunikací potřebovali čtyři miliardy korun, podle délky silnic však dostaneme 112 milionů. Je nutné si uvědomit, že krajské silnice vedou přes města a obce a právě od nich máme řadu podnětů na opravy,“ popsala situaci předsedkyně Rady AK ČR.

Obdobné situace se hejtmani obávají také v souvislosti s platy zaměstnanců v kultuře, které chce vláda navýšit o 9 %, ale zatím neřekla, kde mají kraje na toto navýšení mezd sehnat peníze. Kraje vypočetly, že na ně budou potřebovat zhruba miliardu korun navíc. Obdobná situace je u mezd pracovníků v sociální oblasti, které se mají zvýšit o 5 %, což by si vyžádalo zhruba 640 milionů korun navíc z krajských rozpočtů.

Senát chápe požadavky samospráv, a to nejen proto, že právě mezi senátory je mnoho úspěšných bývalých i současných starostů, hejtmanů a zastupitelů. Díváme se na zákony z pohledu praxe, kterou senátoři bezpochyby ve svých oblastech mají, a proto i nadále chceme samosprávám být partnery a hledat vždy taková řešení, která našim regionům a jejich občanům budou přinášet prospěch,“ řekl předseda Senátu hejtmanům. Zároveň podpořil jejich požadavek , aby byl při přípravě zákonů více slyšet společný hlas regionů a Asociace krajů se tak stala oficiálním připomínkovým místem.

Milan Štěch se také dohodl s hejtmany na pravidelných společných setkáních a na tom, že Asociace krajů bude Senát průběžně informovat o své činnosti.

Shoda panuje i v názoru na posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu: Předseda Senátu i hejtmani chtějí, aby nejprve byly odstraněny duplicity nebo multiplicity kontrol, kdy se stává, že různé orgány kontrolují samosprávy v téže oblasti s různými výsledky, často nesprávnými. To zvyšuje administrativu, kdy pak kraje a obce mají méně času na zajišťování služeb občanům. Obecně se samosprávy kontrolám nebrání, mohou totiž mít i preventivní charakter.*

/tz/

K foto:

Jana Vildumetzová a Milan Štěch po včerejším jednání v Senátu Parlamentu ČR

FOTO: ARCHIV

Rozčarování a zklamání. Tak kraje vnímají fakt, že na opravu silnic II. a III. tříd mají jít tři miliardy korun, 2,5 miliardy z rozpočtu Ministerstva dopravy, půl miliardy z vládní rozpočtové rezervy. Dnes o tom rozhodl kabinet Bohuslava Sobotky. Kraje víc peněz na rozbité komunikace vítají, čekaly však víc. Na základě dřívějšího vládního nařízení totiž musí zvýšit mzdy řidičů autobusů a premiér už dřív přislíbil, že se na tom vláda bude podílet.

„Všechny kraje se shodly, že by jako kompromis uvítaly, pokud by vláda na opravu silnic II. a III. tříd dala 4 miliardy korun, z toho 1,5 miliardy z rozpočtové rezervy. Kompenzovala by tak výdaje krajů v souvislosti se zvýšením mezd řidičů autobusů,“ říká předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová a dodává: „I když je schválená půl miliarda lepší než nic, jsme hodně zklamaní z neplnění dřívějších slibů premiéra o spoluúčasti státu na financování vyšších mezd řidičů. Máme obavu, že se samosprávy stávají rukojmím státu a obětí předvolebních politických her ve stylu „o nás bez nás“. Mrzí nás to zejména proto, že na prvním místě má být zájem veřejnosti a je jasné, že lidé potřebují jezdit po opravených a bezpečných silnicích.“

Víc peněz na silnice chtěly kraje proto, že komunikace jsou po letošní tuhé zimě ve velmi špatném stavu a kraje evidují řadu podnětů od starostů, aby silnice, vedoucí přes města a obce, opravily. Finance se přitom rozdělují podle délky cest v dané oblasti a už teď je jasné, že peníze z rozpočtu na pokrytí všech požadavků nebudou stačit.

Zřejmé také je, že kraje budou muset zrušit některé plánované investice proto, aby měly z čeho pokrýt výdaje související se zvýšením mezd řidičů autobusů. Co se v dané věci v současné době děje, ukazuje tabulka, kterou kraje o víkendu poskytly dopravním odborům. Z ní je patrné, že kraje o zvýšení mezd řidičů už zpravidla rozhodly nebo ho řeší. Týká se více než 170 dopravců a znamená to náklady ve výši zhruba 800 milionů korun. Aby se situace stabilizovala, je třeba peníze na dopravu řešit komplexně, předvídatelně a s větší finanční spoluúčastí státu. Vláda však příliš nebere ohled na to, že pokud kraje poukážou další peníze dopravcům, budou chybět jinde na služby veřejnosti.*

 

Vláda má dnes - na základě podnětů krajů - projednat uvolnění 1,5 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy na opravu krajských komunikací. Celkem by tak na danou oblast šly čtyři miliardy korun. Jedná se o kompromis, který by krajům kompenzoval výdaje na zvýšení mezd řidičů. Materiál o posílení financí na krajské komunikace měla vláda na programu už minulý týden. Přesto, že se na tomto řešení všechny kraje shodly, kabinet jednání přerušil a situace se mzdami řidičů eskalovala. Kraje se dopravou intenzivně zabývají. O víkendu tak informovaly odbory o aktuální situaci se zvýšením mezd řidičů, zpravidla o něm už rozhodly nebo ho řeší.

 

„Předsedovi dopravních odborů Luboši Pomajbíkovi jsem podle dohody (více zde) poslala tabulku s přehledem aktuální situace, co se týče zvýšení mezd řidičů v jednotlivých krajích,“ říká předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová a dodává: „Z ní je patrné, že se zvýšení mezd řidičů autobusů týká více než 170 dopravců a všechny kraje danou věc řeší. Aby se situace stabilizovala, je třeba peníze na dopravu řešit komplexně s větší finanční spoluúčastí státu. Ten nám ale zatím spíš hází klacky pod nohy, než pomáhá. Vláda příliš nebere ohled na to, že pokud kraje poukážou další peníze dopravcům, finance budou chybět na jiné služby pro lidi. Například na velmi aktuální opravu silnic II. a III. tříd.“

 V souvislosti s financováním dopravy kraje apelují na stát, aby se nastavil systém nezávislý na volebním období. Potřebují předem vědět, s jakými penězi na krajské komunikace mohou počítat tak, aby mohly výstavbu i rekonstrukce plánovat. Kraje rovněž potřebují dopředu vědět, co stát zamýšlí v oblasti mezd. Vykrývat z krajských rozpočtů neplánovaná rozhodnutí státu totiž nejde donekonečna, peníze pak chybí jinde. Třeba na už zmiňované opravy krajských silnic, které jsou teď po zimě ve velmi špatném stavu. Starostové z celé republiky se nyní obrací na kraje, aby komunikace, které vedou přes města a obce, co nejdřív a pečlivě opravily.

Jak vyplývá z tabulky, kterou kraje poslaly dopravním odborům, dopravci z celé České republiky ročně najedou asi 288 milionů kilometrů, nejvíc - zhruba 46 milionů km - ve Středočeském kraji. Tam náklady související se zvýšením mezd řidičů autobusů vyčíslili asi na 123 milionů korun za rok, o zvýšení mezd rozhodli loni v prosinci a smluvně by měli situaci s 35 dopravci dořešit letos v březnu. Celkem si zvýšení mezd řidičů vyžádá okolo 800 milionů korun. Na opravu silnic II. a III. tříd mají zatím jít 2,5 miliardy korun z rozpočtu Ministerstva dopravy. O další 1,5 miliardy by vláda měla rozhodnout dnes.*

TZ Asociace krajů

www.asociacekraju.cz.

 

Hejtman Martin Netolický dnes za přítomnosti ředitele kanceláře Asociace krajů České republiky Radka Polmy podepsal Memorandum o společném postupu při zabezpečení zimní a běžné údržby silnic I. třídy. Dle textu memoranda budou vybrané druhy údržby, především pak zimní údržbu na silnicích prvních tříd zajišťovat kraje, aniž by na sebe musely převzít kompletní údržbu těchto komunikací, což stanovovala platná právní úprava.

"Touto úpravou by skončil stav, kdy se na jednotlivé úseky silnic prvních tříd vypisovalo výběrová řízení. Proti tomu jsme však dlouhodobě protestovali, protože to přinášelo celou řadu komplikací," uvedl hejtman Martin Netolický.

V současné době kraje mohou převzít pravomoci za údržbu silnic I. třídy, ale pouze jako celek, což znamená, že by museli zabezpečovat údržbu ve stejném rozsahu jako na silnicích II. a III. tříd, které mají ve svém vlastnictví. "Pokud vše dopadne dle návrhu, tak zefektivníme práci a zajistíme rychlejší nápravu při kalamitních stavech. Nejsem si jist, zda soukromý subjekt toto dokáže včas zajistit," sdělil Netolický

 

Návrh předpokládá, že zimní údržbu budou na celém území kraje zajišťovat servisní organizace. „V našem případě se jedná o Správu a údržba silnic Pardubického kraje, které má nejen dostatečnou techniku a zkušenosti, ale také proškolené zaměstnance, kteří již nyní zabezpečují údržbu na silnicích nižších tříd v majetku kraje," dodal hejtman Martin Netolický.

 

 

V současné době končí programové období Evropské unie 2007-2013 a s ním také oblíbené Regionální operační programy (ROP), které financovaly rozvoj měst, venkova a celého regionu. Vláda premiéra Petra Nečase centralizovala evropské fondy. Tím vznikl také Integrovaný operační program (IOP), který má být zdrojem prostředků pro města, obce a kraje na financování jejich priorit. Celou řadu aktivit však nebude možné v novém programovém období zařadit. Jedná se například o rekonstrukce silnic III. třídy, místních komunikací, domovů pro seniory, veřejných prostranství, kulturních památek, ale také zařízení pro volnočasové aktivity.

V rámci Asociace krajů České republiky (AKČR) jsme iniciovali jednání s vládou, abychom upozornili, že výpadek evropských dotací by měl být nahrazen financemi ze státního rozpočtu prostřednictvím národních programů. Vyčíslili jsme předpokládané nároky, které by podle našeho názoru alespoň situaci napravily. Jedná se například o požadavky na rekonstrukce silnic nižších tříd. Vláda sice přislíbila navrácení peněz, o které kraje připravil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek, nicméně ani tak si kraje nebudou moci příliš vyskakovat. Avizované navýšení rozpočtového určení daní pro kraje od 1. ledna 2016 bude pro kraje znamenat podíl 8,92 procenta z celostátního výnosu DPH. Pro Pardubický kraj to představuje 150 až 190 milionů korun, což jsou jistě prostředky nezanedbatelné, avšak ani zdaleka neřeší problémy, které máme s rozbitými silnicemi, které nám byly svěřeny zákonem o pozemních komunikacích do vlastnictví. Chceme proto jednat se státem o systémovém zajištění jejich financování a domníváme se, že je nutné, aby Státní fond dopravní infrastruktury stejně jako letos počítal pro kraje i na následující roky s financemi na rekonstrukci sítě silnic II. a III. třídy. Omezení financí by znamenalo postupné zhoršení technického stavu těchto komunikací, jelikož kraje nebudou moci zajistit ani jejich prostou reprodukci, natož pak celkovou obnovu. V rámci končícího programového období 2007-2013 byly rekonstrukce silnic nižších tříd podpořeny celkovou částkou přesahující 37 miliard korun, což představuje obnovu 3374 kilometrů silnic. Jak ale zajistíme opravy více než 80 % silnic nyní?

 

A ostatní komplikace způsobené nedostatkem finančních prostředků lze očekávat i v dalších oblastech. Ve spolupráci s ostatními územními partnery, jako je například Sdružení měst a obci, místní akční skupiny nebo Sdružení místních samospráv, chceme upozornit i na další potřebu zdrojů do národních programů. Například dotační titul Ministerstva pro místní rozvoj na rekonstrukce místních komunikací a chodníků by měl být podpořen alespoň 500 miliony korun. Stejná částka by měla být určena na financování infrastruktury cestovního ruchu. Pro srovnání: rozpočet na rok 2015 počítal s částkou 50 milionů, která byla navýšena na konečných 80 milionů. Stejně tak by měly být podpořeny i další priority, které nejsou zařazené v evropských dotacích. Jsou to sice silné požadavky na státní rozpočet, avšak nejedná se o prostředky, které by byly projídané. Finance by byly určené na rekonstrukce, investice a obnovu, což jsou prostředky, které se státu vždy vrátí. Navíc jde o jednotky miliard korun, které v celkovém objemu státního rozpočtu na rok 2016 nečiní ani šest promile výdajů. Tyto finance napomohou tomu, že se nezastaví rozvoj jednotlivých oblastí potřebných pro kvalitní život v regionech.*

ev

Rada Asociace krajů ČR dnes znovu ústy svého předsedy, jihomoravského hejtmana Michala Haška deklarovala, že trvá na dodržení původního slibu 1. vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše projednaného i ve vládní koalici a vtěleného do stávajícího vládního návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), totiž vrátit krajům jejich podíl na celostátním hrubém inkasu daně z přidané hodnoty na původní hodnotu, která platila do roku 2012. Nový předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl, zvolený do čela svazu minulý měsíc, k tomu poznamenal, že SMO nehodlá být brán jako beranidlo vůči krajům v otázce RUD, ačkoliv i svaz požaduje navýšení svého podílu na celostátním výnosu DPH.

První společná schůzka předsednictva Svazu měst a obcí ČR, nově zvoleného minulý měsíc, s Radou Asociace krajů ČR se uskutečnila dnes v Praze. Hejtmani za představiteli měst a obcí přišli přímo z pravidelného společného jednání s vládou Bohuslava Sobotky, s níž probírali zejména přípravu státního rozpočtu na rok 2016 a aktuální bezpečnostní situaci v souvislosti s vlnou běženců do Evropy přes Středomoří.

Na tiskovém brífinku po setkání vedení SMO a Rady AK ČR hejtman Michal Hašek v úvodu poukázal na to, že představitelé krajů sice chápou, že 1. vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš má velké množství povinností a úkolů, nicméně nepovažují za šťastné, když zhruba polovinu času vyhrazeného pro schůzku vlády s Radou Asociace krajů tomuto jednání nebyl přítomen. Kraje jsou však podle Michala Haška především nepříjemně zaskočeny tím, že šéf resortu financí nyní zvažuje odklad účinnosti vládního návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní o rok, tedy až k datu 1. 1. 2017. Konkrétně by to znamenalo, že by se podíl krajů na hrubém celostátním výnosu daně z přidané hodnoty nezvýšil od 1. 1. 2016 na slíbených 8,92 %, ale zůstal by na 7,86 % ještě i po celý příští rok. Jak Michal Hašek připomněl, uvedený rozdíl v podílu krajů na inkasu DPH pro jejich hospodaření znamená mít či nemít zhruba 3,5 mld. Kč ročně.

Předseda František Lukl ocenil věcnou atmosféru jednání představitelů SMO a Rady AK ČR i to, že se na něm dohodlo jmenování "styčných osob" k řešení řady zásadních problémů, které společně trápí města a obce na straně jedné a kraje na straně druhé. Pokud jde o rozpočtové určení daní, i Svaz měst a obcí by rád zvýšil svůj podíl na hrubém výnosu DPH, který v současné době ze zákona činí 20,83 %. Ovšem nechce být přitom brán jako "beranidlo vlády" vůči krajům v otázce úprav RUD.

K dalším problémům, které společné trápí kraje, města a obce, podle Františka Lukla patří např. uvažované rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu i vůči územním samosprávám. Samo o sobě by  vadit nemuselo, jenže pokud by k takové úpravě kompetencí NKÚ za stávající situace došlo, znamenalo by to další znepřehlednění nynějšího systému multiplicity kontrol měst a obcí se všemi jeho zápory. "Obecně se kontrolám nebráníme. Ale požadujeme jednu, konečnou, na kterou by další navazovaly a respektovaly její výsledky. A u navrhovaného rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu mj. říkáme, že NKÚ nemůže kontrolovat účelnost využitých peněz, protože nezná situaci v místě,“ podtrhl František Lukl.

Předseda SMO se věnoval také otázkám sociálního bydlení, o nichž se na schůzce předsednictva svazu s hejtmany rovněž hovořilo. Svaz měst a obcí zastává názor, že vláda by se měla zejména zaměřit na dostupné nájemní bydlení, na něž by dosáhly mladé rodiny s dětmi, senioři, hendikepovaní spoluobčané i všichni další, kteří si svou složitou bytovou situaci sami nezavinili. Mělo by ovšem být předem jasno, ze kterých zdrojů by takové bydlení bylo financováno, jaká budou pro to platit pravidla, jak budou nastaveny kompetence a kdo za co ponese odpovědnost – pak se radnice budou na řešení tohoto problému ochotně podílet. Samy však na tyto účely peníze nemají. František Lukl se krátce vrátil i k odložení projednání Koncepce sociálního bydlení na období let 2015–2025 ve vládě. Podle názoru svazu by tato koncepce měla být kabinetem Bohuslava Sobotky pouze vzata na vědomí s tím, že teď je třeba se soustředit na přípravu věcného záměru zákona, který bude řešit bydlení v celé jeho šíři. "Na tom jsme ochotni se podílet," konstatoval František Lukl.

V souvislosti se sociálním bydlením Michal Hašek na dnešním tiskovém brífinku zmínil i už loni zahájená jednání krajů s církvemi a náboženskými společnostmi o tom, že by se po církevních restitucích mohl zvýšit jejich podíl na rozvoji sociálních služeb v krajích, stejně jako na podpoře sociálního bydlení. "V souvislosti s evropskými dotacemi jsou zásadní aktivity pracovních týmů - regionálních stálých konferencí v každém kraji, které budou doporučovat vyhlašování výzev. Zde vidím prostor i pro spolupráci s církvemi a celým neziskovým sektorem. Základní myšlenka je, aby se po restitucích církve mohly více účastnit hlavně sociálních projektů a na některých spolupracovat,“ uvedl předseda Rady AK ČR.

Oba nejvyšší představitelé Svazu měst a obcí a Rady Asociace krajů ocenili úsilí ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové, aby odborníci z úřadů regionálních rad regionů soudržnosti, kteří v práci pro regionální operační programy získali cenné zkušenosti s dotacemi z evropských fondů, mohli v každém kraji postupně přejít k práci pro jednotná kontaktní místa pro dotace -evropské domy, a pomáhat tam žadatelům o dotace, hlavně z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Jednání vedení AK ČR a SMO ČR se dotklo i uprchlíků. Podle Asociace krajů vláda v současné době nepočítá s větším zapojením krajů, měst a obcí do řešení migrační vlny. Vše by podle kabinetu Bohuslava Sobotky měla zvládnout cizinecká policie a uprchlická centra.*

/rš/

Změnám v podílu krajů na celostátním hrubém výnosu DPH ve smyslu současného vládního návrhu zákona o rozpočtovém určení daní se více věnuje červencové vydání Moderní obce, které se už zítra expeduje z tiskárny ke čtenářům.

 

 

 

K foto:

Předseda Rady Asociace krajů ČR Michal Hašek a předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl na dnešním tiskovém brífinku v Praze.

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal 24. února novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Mnoha územním samosprávným celkům se novela nezamlouvá: Ze zpoplatněných záborů půdy totiž nejsou vyjmuty právě obce, města a kraje, které jsou často investory veřejně prospěšných staveb, např. silničních obchvatů místních sídel.

Poslanecká sněmovna se 10. února rozhodla nepřistoupit na pozměňovací návrhy Senátu k návrhu vládní novely zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a schválila jej v původním znění, v němž  jej loni v prosinci postoupila k projednání horní parlamentní komoře. Pozměňovací návrhy, které Senát vložil do návrhu zákona, vycházely vesměs z připomínek Svazu měst a obcí ČR i Asociace krajů ČR.

Novelu zákona ve verzi schválené nakonec dolní parlamentní komorou obhajuje Václav Zemek, místopředseda Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR, mj. i těmito slovy: "Vládní novela zákona č. 334/1992 Sb. měla ambici reagovat na aktuální potřeby, které vyvstaly v důsledku různých změn od doby vniku zákona. Šlo o důkladně projednávaný materiál, který by po schválení umožnil rozumnou koncepční zástavbu, především tu která je zahrnuta v územních plánech, při zachování hlavních aspektů ochrany zemědělského půdního fondu. Naproti tomu senátní verze, byť byli autoři patrně vedeni dobrým úmyslem, by prakticky eliminovala dva základní regulační nástroje – systém poplatků a rozhodování orgánu ochrany půdy. Řada rozsáhlých výjimek senátní předlohy by pak prakticky utlumila působnost zákona, který by se tak stal zcela bezzubým. Sněmovna při opětovném projednávání novely důkladně zvážila všechny aspekty a podle mého názoru správně upřednostnila původní vládní verzi, která byla výsledkem náročného projednávání s různými zájmovými skupinami a je pro všechny přijatelným kompromisem."

Naopak hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola namítá:  "Naši zákonodárci v Poslanecké sněmovně zcela ignorovali verzi, kterou jim vrátili jejich kolegové z horní komory, Senátu a která vycházela vstříc návrhům krajů a Svazu měst a obcí. Tyto instituce totiž upozorňovaly na fakt, že ze zpoplatněných záborů půdy nejsou vyjmuty právě města, obce a kraje, které jsou v mnoha případech investory veřejně prospěšných staveb, např. silničních obchvatů místních sídel. Požadovaly, aby zcela legitimní požadavek chránit zemědělský půdní fond byl v případě veřejně prospěšných staveb (obchvaty, vodovody a kanalizace) chápán i z pozice těchto institucí, které na rozdíl od soukromých developerů nerealizují své projekty za účelem zisku – a nemohou si tudíž zvýšení platby za zábor promítnout do očekávaného zisku. O tom, že nejde zrovna o malé peníze, svědčí čísla, která lze jednoduše získat na jakémkoli úřadě, kde se takové stavby připravují. Např. v případě obchvatu jihočeských Strážkovic, který hodlá Jihočeský kraj z pozice investora výhledově realizovat, činí suma odvodu do fondu, spravovaného Státním fondem životního prostředí, už slušných 26 mil. Kč! A to jistě není »pár drobných«, které si kraj může jen tak bez mrknutí oka dovolit uvolnit. Až zase, laskavý čtenáři, uslyšíš z úst věčných kritiků stesky na předražené české dálnice a silnice, ptej se poslanců, nikoli zástupců měst a krajů, proč tomu tak je."*

Další argumenty obou aktérů rubriky Polemika přinese březnové vydání Moderní obce.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down