Snaha o výhodný nákup energií je dnes u většiny územních samospráv či ve státní správě samozřejmostí. Dobře zvládnutou a správně načasovanou zakázkou na elektřinu či plyn se dají ušetřit miliony. Orientovat se však na energetickém trhu, přizpůsobovat se trendům, vystihnout ten správný okamžik nákupu není snadné. Jedna z nejjednodušších variant, která je v ČR hojně využívaná je nákup prostřednictvím komoditní burzy.

Zeptali jsme se Davida Kučery, generálního sekretáře energetické burzy PXE, na jeho zkušenosti s municipálními klienty.

* Jaká je podle vás situace v oblasti nakupování energií ve veřejné správě? V čem spočívá rozdíl mezi zákazníkem z veřejné správy a z firemního prostředí?

Nákup energií subjekty veřejné správy je velmi různorodý.  Jako u každé lidské činnosti hodně záleží na zúčastněných lidech. My máme velké štěstí na klienty, kde naprostá většina jich nám důvěřuje, a i když ne vždy dají na naše doporučení, alespoň se snaží zvážit a pochopit, proč doporučujeme právě specifické řešení pro daný subjekt. Někteří zodpovědní úředníci ve veřejné správě čelí různým politickým omezením a netroufnou si přijít s inovativním řešením, které jim nabízíme.  Myslím, že toto je největší rozdíl oproti zákazníkům z firemního prostředí.

* Lze vysledovat nějaké trendy, změnil se způsob nakupování energie za dobu od začátku liberalizace?

Naše společnost se snaží mezi všemi zákazníky propagovat politiku diverzifikace rizik – to znamená, že doporučujeme při nákupu metodu postupné fixace ceny. Domnívám se, že jsme ve veřejném sektoru největšími průkopníky tohoto trendu, který zároveň považuji za nejvýraznější trend posledních let.

* Dává veřejné správě dostatečný prostor legislativa, tedy zákon o zadávání veřejných zakázek, nebo je v jejich rozhodování příliš svazuje?

Z mého pohledu je legislativa dostatečná.  Řada věcí by šla jistě vylepšit a zjednodušit, ale stávající stav zákonů podle mého názoru nikterak neomezuje rozhodování pro správný nákup energií na trhu, pokud ale víte, jak na to.

* Které výhody má, podle vás, pro města a obce nákup prostřednictvím komoditní burzy?

Komoditní burzy obecně velmi zjednodušují proces nákupu pro všechny zúčastněné.  Toto je důležité zejména pro dodavatele, protože ti dnes často nejsou ochotni investovat čas a úsilí do seznamování se s dokumentací výběrového řízení a do zdlouhavé přípravy nabídky. Na burze je to ‚stojí‘ je pár minut, protože vše je automatizované.  Proto se burzovních aukcí účastní více dodavatelů než v klasických výběrových řízeních a je zde větší pravděpodobnost, že dosažená cena bude pro nakupujícího výhodnější.  V případě PXE ještě klientům poradíme, jak vše správně nastavit.

/jt/

Společnost B.I.D. services pořádá k tomuto tématu seriál webinářů s názvem Nákup energie v organizacích veřejné správy. Zástupci českých měst tam sdílejí své zkušenosti s pořizováním energie. Úvodní webinář je zdarma k dispozici všem registrovaným na: www.bids.cz.

Ilustrační foto: archiv

Jaká je současná situace v oblasti hospodaření s energiemi v organizacích veřejné správy? Co by se v budoucnosti mělo změnit v systému financování energeticky úsporných projektů? A lze přitom spoléhat jen na dotace?

Hovořili jsme o tom s Vladimírem Sochorem, ředitelem odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

* Tématu energetických úspor se ve své profesní kariéře věnujete již mnoho let – nejprve v soukromém sektoru, z pozice konzultanta a nyní již několik let jako leader energetických úspor na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Jak se změnil přístup státu a z druhé strany samosprávných celků k hospodárnému nakládání s energií?

Přiznám, že na můj vkus se zatím moc nezměnil. Posledních několik let se snažíme z pozice na MPO změnit přístup k dotacím, zejména právě u dotací na podporu energeticky úsporných projektů, ale není to jednoduché. Koleje v poskytování investičních dotací jsou příliš hluboko vyjeté a vykolejit ze standardních mechanismů je velmi obtížné.

Přesto se snad začíná blýskat na lepší časy a některé věci se pomalu daří měnit. Je třeba dbát na dobrou kvalitu připravovaných energeticky úsporných projektů a v tom smyslu se snažíme připravit několik způsobů, jak připravovaným projektům pomáhat k co nejefektivnější realizaci. A snažíme se klást důraz na projekty renovací budov v majetku samosprávných celků.

V tom smyslu rozvíjíme zejména neinvestiční formy dotací, které motivují k přípravě kvalitních projektů. To platí hlavně pro program EFEKT, který administrujeme na MPO, a už pro rok 2020 je připravena další novinka, která by měla být ku prospěchu hlavně pro menší města a obce.

* Které největší překážky vidíte v zavádění energeticky úsporných opatření ve veřejné správě?

Hlavní překážkou je podle mého názoru nedostatek informovanosti o vhodných kombinacích realizovatelných energeticky úsporných řešení. Vedení měst a zejména obcí řeší ve své lokalitě problematiku energetiky zejména v oblasti spotřeby energie nahodile a nekoncepčně, což jsme si před nedávnem ověřili průzkumem v oblasti energeticky úsporných projektů. Koncepční přístup je spíš výjimkou.

V tom chceme pomoci zrovna v rámci už zmíněného programu EFEKT. Pro jednotlivé budovy nebo areály budov je vypsána výzva pro poskytnutí dotace na zpracování studie, která má představit všechna energeticky úsporná opatření a doporučit jejich optimální kombinaci, která se vlastníkovi objektu nejvíce vyplatí. Kromě toho již několik roků poskytujeme dotace na zavedení energetického managementu, který považujeme za nejvhodnější nástroj pro kontrolu nad spotřebou energie. Vždyť by mělo být samozřejmostí, že vím, jestli nespotřebovávám více energie, než je potřeba a jestli by mi to nepřineslo nějaký finanční prospěch. K tomu je ovšem potřeba mít povědomí o tom, kolik energie spotřebovávám. To je téma, které by mělo rezonovat na připravované konferenci.

* Snažíte se již nějakou dobu o změnu přístupu k financování energeticky úsporných projektů – tak aby hlavním motorem pro úspory do budoucna nebyly pouze dotace. Jaká je vaše představa?

Oblast úspor energie je poměrně velmi atypická oproti jiným investičním projektům.  Z výstavby nebo opravy chodníku se obvykle žádné finance nevrátí. U energeticky úsporných řešení je vždycky přínos projektu v podobě snížení provozních nákladů souvisejících se spotřebou energie. A navíc mají takové renovace ještě jiné efekty, například ve zvýšení hodnoty renovované budovy nebo v lepším vnitřním prostředí v budově a lepším komfortu péče o budovu.

Jde jen o to, jestli to udělám dobře. Potíž je, že až příliš často nemám zájem si zjistit, jak dobře to mohu udělat, takže se ani nedozvím, že by se mi jiná kombinace energeticky úsporných opatření vyplatila více.

V tom smyslu chceme navrhovat zcela jiný přístup k poskytování dotací, aby si zájemce o dotaci mohl zajít do své banky, ve které znají jeho finanční situaci, a tam si vyřídil zvýhodněný úvěr na celou investici. Stát by potom mohl poskytovat různé formy záručních mechanismů, ale hlavní by bylo, že u kvalitního projektu by docházelo k odpouštění splátek jistiny, což znamená, že by část zapůjčených peněz nebylo nutné vracet.

V takovém mechanismu poskytování dotací vidíme úplně jinou motivaci než u standardně poskytovaných investičních dotací a takový přístup by docela jistě navíc přinášel mnohem kvalitnější projekty, které by se také investorovi v jeho budovách a technologiích více vyplácely. K tomu je ale potřeba urazit ještě kus cesty a zatím takový přístup prosazujeme pro podnikatelské subjekty, kde by mohl fungovat snad už od příštího roku.*

Připravila Marcela Musílková,

B.I.D. services, s. r. o.

Více se dozvíte na konferenci Energetický management pro veřejnou správu, která se bude konat 21. a 22. ledna 2020 v Praze.

 

Ke snímku nahoře: Technologií a provozem úsporných budov se zabývají například v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (sídlo UCEEB v Buštěhradu).

Foto: archiv/UCEEB

Snímek ve fotogalerii: Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor MPO

Foto:  archiv/B.I.D. services

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down