Senát Parlamentu České republiky se dnes přidal k Poslanecké sněmovně a podpořil stanovisko, které žádá zařazení jaderné energetiky mezi udržitelné environmentální technologie v rámci taxonomie Evropské unie, která má napomoci k plnění evropských klimatických cílů [1]. Ideologický postoj bez potřebné odborné argumentace a diskuse tak v českém Parlamentu dostal přednost. Jaderná energetika přitom nesplňuje kritéria, která jsou k zařazení pro jednotlivé technologie a činnosti do zmíněné taxonomie stanovena.  V souvislosti s tlakem Česka, Francie, ale i dalších zemí panuje obava, že rozhodnutí Evropské komise, které je aktuálně očekáváno 22. prosince, tak bude navýsost politické.

Podle sdružení Calla je jaderná energetika sice nízkoemisní technologií, ale jsou s ní spojeny další dopady, které jsou v rozporu s kritériem „nezpůsobení podstatné újmu žádnému z environmentálních cílů“ a proto ji Evropská komise do taxonomie environmentálně udržitelných technologií až dosud nezařadila. Jsou to zejména:

Jaderná energetika je spojena s nebezpečím šíření jaderných materiálů zneužitelných pro jaderné zbraně prostřednictvím civilních jaderných programů.*

/TZ Calla/

Také v návaznosti na zvyšující se ceny energii připravil Pardubický kraj projekty na vybudování fotovoltaických elektráren instalovaných na střechy krajských budov. Začít chce u dvou zdravotnických zařízení a tří školských budov.

Tyto pilotní projekty byly vybrány z 26 zpracovaných studií a jsou připravené pro podání žádosti v rámci vyhlášené výzvy Modernizačního fondu.

„Po vyhodnocení 26 zpracovaných studií jsme se rozhodli pro podání žádosti u prvních pěti našich objektů ve zdravotnictví a školství. Jedná se o budovy LDN Rybitví a Vysokomýtské nemocnice v oblasti zdravotnictví a areály SŠ chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem, SŠ automobilní v Holicích a Speciální ZŠ, MŠ a PŠ v Ústí nad Orlicí,“ řekl krajský radní pro evropské fondy a regionální rozvoj Ladislav Valtr„V rámci projektů chceme instalovat fotovoltaické elektrárny na střechy těchto budov a tím zvýšit energetickou soběstačnost vybraných organizací, což se i vzhledem ke stávající situaci na trhu s energiemi ukazuje jako velmi racionální krok. Předpokládané náklady těchto projektů jsou 22 milionů korun s tím, že návratnost těchto investic je dle studií dosažitelná i bez dotací. Předpokládaná výše dotace i v úrovni 20-30 procent tyto záměry samozřejmě dále vylepší,“ uvedl radní Ladislav Valtr.

/zr/*

Klimatický balíček EU má podle expertů splnitelné cíle, měl by ale respektovat možnosti členských zemí a promyslet jeho dopady na hospodářství a občany. Zaznělo to včerejším na senátním semináři o dekarbonizaci české ekonomiky do roku 2030. Evropská komise chce do uvedeného roku snížit opatřeními pod názvem Fit for 55 emise v Evropské unii o 55 procent.

"Respektujeme ten závazek, zároveň si ale myslíme, že není respektována technologická neutralita," uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Podle něj je třeba navrhovaná opatření ještě přezkoumat, zda jsou proveditelná. Například cíle v oblasti čisté energetiky bude schopna ČR splnit, cíle v oblasti vytápění, chlazení nebo dopravy jsou ale podle náměstka pro Česko nerealizovatelné.

Neděla uvedl, že cíle v úsporách konečné spotřeby energií Česko plní ze 70 procent, takže jejich zamýšlené zvýšení z 0,8 procenta ročně na dvojnásobek je v ČR nesplnitelné, neboť do úspor nově nebude možné započítat omezování fosilních paliv.

Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého je třeba propočítat dopady opatření na výrobce. Podobné námitky měl i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš, podle něhož se z plánů Evropské komise pod názvem Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) musí stát Real Deal, tedy uskutečnitelná dohoda. K větší opatrnosti a realitě nabádají rovněž starostové měst a obcí, jak zmiňovali na tiskové konferenci SMO ČR, na jejichž bedra pak dopadne realizace stanovených cílů.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek uvedl, že návrh Evropské komise jen plánem pro Západní Evropu a její přežití. Nejsou známé jeho dopady na obyvatele, z jejichž odvodů budou státy platit realizaci opatření ve veřejné sféře, dodal Samek. Europoslanec Luděk Niedermayer uvedl, že plán se bude projednávat v unijních orgánech nejméně rok. Jeho cíle pokládá za dosažitelné, ale podle něho je třeba na rozšíření obnovitelných zdrojů energie využít nejméně třetinu z jednoho bilionu eur (zhruba 25 bilionů korun), který má být v rámci EU vyčleněn.

Cestou má být větší využívání obnovitelných zdrojů, tedy rozvoj solárních a větrných elektráren. Česko usiluje o možnost více využívat jadernou energii, což však některé státy EU nebo ekologické organizace odmítají.

Senát bude klimatický balíček projednávat v pátek 5. listopadu, což je poslední den, kdy mohou parlamenty členských zemí vznést k jednomu ze souboru opatření své připomínky. Pokud by se na nich shodla třetina parlamentů, Evropská komise by je musela přezkoumat, uvedl předseda pořádajícího evropského výboru Mikuláš Bek.

/zr/*

 

Olomoucký kraj v těchto dnech realizuje SMART projekt, který zlepší komunikaci mezi zdravotnickou záchrannou službou a poskytovateli akutní lůžkové péče. Konkrétně půjde o elektronické sdílení zdravotnické dokumentace pacientů mezi Zdravotnickou záchrannou službou Olomouckého kraje a nemocnicemi v Jeseníku, Hranicích a Šumperku.

Do projektu bude kromě zmíněných nemocnic aktivně zapojen také Odborný léčebný ústav Paseka, který se v posledních letech významně podílí na léčbě pacientů trpících následky onemocnění covid-19.

„Jedná se o dílčí projekt v rámci konceptu Smart Region Olomoucký kraj. Do současné chvíle probíhala elektronická výměna zdravotnické dokumentace mezi záchrannou službou a jen některými vybranými poskytovateli lůžkové péče v našem kraji. Tímto projektem rozšíříme systém sdílení dat o pacientech na všechny relevantní poskytovatele akutní lůžkové péče v regionu. Sjednotíme tak systém přenosu těchto důležitých informací v celém kraji,“ uvedla Zdeňka Dvořáková Kocourková, radní Olomouckého kraje pro investice, evropské projekty, IT a Smart region.

K dnešnímu dni jsou do systému zapojeny například fakultní a vojenská nemocnice v Olomouci, dále nemocniční zařízení v Prostějově, Přerově a Šternberku.

/zr/

*

Zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské infrastruktury, příprava na transformaci za využití nových plynů s ohledem na celoevropské „zelené“ plány, plynofikace sektoru teplárenství kvůli odklonu od využívání uhlím nebo aktivní pomoc české vládě při jednání s Evropskou komisí. To jsou zásadní teze, jež vyplynuly ze 27. Podzimní plynárenské konference na téma „České plynárenství v kontextu vnitrostátního plánu pro oblast energetiky a klimatu“, která se konala 11. a 12. října 2021 v Praze. Generálním partnerem on-line konference se stala společnost GasNet, partnery pak Pražská plynárenská Distribuce a EG.D.

Úvodní slovo patřilo Martinu Slabému, předsedovi Rady Českého plynárenského svazu (ČPS), jehož se svými zdravicemi vystřídali Martin Gebauer, Managing Director and Head of Central and Eastern Europe, MIRA Executive Chairman, ze skupiny GasNet, a Claudia Viohl, generální ředitelka skupiny E.ON v ČR. Všichni tři zdůraznili nezastupitelnou roli plynu jako dostupného a bezpečného paliva v postupné transformaci na bezemisní ekonomiku. „Současná krize trhu s energiemi dává nepřehlédnutelný impulz k systémovým změnám v energetické politice, evropské i tuzemské. Dnes tu krizi dokážeme zvládnout, za pět let už to nemusí být možné,“ zdůraznil M. Slabý.

Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, nastínila zásadní výzvy pro Českou republiku. Podle ní je to právě plynárenství, které přeměnu tuzemské energetiky umožní, ať už jde konkrétně o elektroenergetiku, teplárenství nebo dopravu. „Je nezbytné si přiznat, že plyn je klíčovým hybatelem udržitelné energetiky. Využitím dostupných plynových technologií navíc dosáhne EU i ČR rychlého snížení emisí,“ uvedla L. Kovačovská s tím, že změny musí doznat i samotné plynárenství. Jako příklad uvedla větší využívání biometanu či vodíku a s tím související proces postupného ozeleňování a dekarbonizace. Podpora by se měla týkat kogenerace a zachování či dalšího rozvoje centrálního zásobování teplem, jemuž bude umožněna transformace na zemní plyn.

Důležitou roli zemního plynu vyzdvihl také Radek Benčík, jednatel NET4GAS. Zmínil, že společnost plánuje posílení výstupní kapacity z přepravní soustavy do regionu severní Moravy a zároveň připravuje soustavu i na jiné typy plynů včetně vodíku. Společnost NET4GAS je zakládajícím členem iniciativy European Hydrogen Backbone, která představuje vizi možného rozvoje plynárenské infrastruktury pro přepravu vodíku. „Plynárenská infrastruktura bude v nejbližších letech i nadále sloužit pro přepravu zemního plynu, v delším časovém horizontu zajistí přepravu dekarbonizovaných plynů, například vodíku,“ je přesvědčen R. Benčík.

Plyn jako jediná možná náhrada uhlí v sektoru teplárenství

Jak připomněl Andrej Prno, ředitel operativního Asset Managementu skupiny GasNet, dekarbonizace teplárenství je nevyhnutelná pro splnění klimatických cílů České republiky. Přechod z uhlí na zemní plyn je proto společným cílem teplárenských i plynárenských společností. Jak GasNet, tak i ostatní provozovatelé distribučních soustav v ČR vyhodnocují potenciál a připravenost na plánovanou změnu. „Celková úroveň plynofikace v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Distribuční soustava byla historicky stavěna na větší kapacity, než na jakou je nyní využívána,“ sdělil A. Prno s tím, že GasNet zmapoval trh se zdroji uhlí a identifikoval 101 výrobců tepla s potenciálem přechodu na plyn. Podle posledních údajů potvrdilo již 41 tepláren přechod na plyn včetně navýšení stávající potřeby. Teplárenské zdroje, které se rozhodly přejít na zemní plyn, se primárně nacházejí v severních Čechách a na severní Moravě. V dlouhodobém horizontu lze podle A. Prna předpokládat postupný přechod ze zemního plynu na obnovitelné plyny, zejména biometan a vodík.

Zemní plyn jako efektivnější a komfortnější náhradu za uhlí v sektoru teplárenství jednoznačně spatřuje i Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR. „Plyn je objektivně jedinou plnohodnotnou náhradou za uhlí pro české teplárenství. Pokud ovšem nebude v Bruselu notifikován zákon POZE anebo nebude zavedena uhlíková daň pro všechny výrobce tepla, tak ani plyn problém teplárnám s vysokými cenami kvůli rostoucí ceně emisních povolenek nevyřeší,“ konstatoval T. Drápela.

Aktivity v procesu postupné plynofikace tepláren vykazuje rovněž Energetický regulační úřad (ERÚ), jak připomněl Petr Kusý, člen Rady ERÚ. „Naše nové tarify, platné od roku 2022, boří bariéry připojení tepláren k plynárenské soustavě. Čím snazší bude změna pro teplárny, tím spíše ji spotřebitel nepozná na své peněžence či komfortu vytápění,“ informoval P. Kusý.

Také podle Reného Neděly, náměstka pro řízení sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu, je zemní plyn reálnou cestou, jak dekarbonizovat teplárenský sektor. „Aktuální skokové růsty cen energií znamenají pro sektor plynárenství důležitou výzvu. V EU bude muset zemní plyn obhájit svoji úlohu v energetické transformaci,“ říká R. Neděla s tím, že jednání s Bruselem jsou ohledně možných ústupků dost obtížná a ČR v této souvislosti potřebuje další spojence. Navíc je i samotná evropská legislativa značně nepředvídatelná.

Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí (MŽP), informoval, že pro přechod tepláren na plyn je vyčleněno zhruba 80 miliard Kč. „Plynové“ projekty by měly být podávány co nejdříve, konkrétně v horizontu několika let, protože šance na jejich realizaci se průběžně zmenšuje a Evropská komise není nakloněna další podpoře zemního plynu. „Před sektorem plynárenství leží obrovská výzva. Pokud má přispět k transformaci směrem ke klimaticky neutrální Evropě do 2050, musí velmi rychle přijít s řešeními, která povedou k čistým nulovým emisím oxidu uhličitého v následujících dekádách,“ shrnul P. Zámyslický.

Funkční plynárenství je nezbytný předpoklad k dosažení výrazné dekarbonizace

Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGÚ Brno, považuje plyn za řešitele mnoha budoucích výzev, ať už jde o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo samotnou pozici plynárenství jako nezbytného stabilizačního prostředku. „Bez plynu nelze zajistit bezpečný provoz elektrizační soustavy včetně teplárenství v žádné z možných variant rozvoje. Energetika pro dosažení výrazné dekarbonizace potřebuje funkční plynárenství,“ zdůraznil M. Macenauer. Aby elektrizační soustava spolehlivě fungovala, bude do roku 2050 zapotřebí zprovoznit nové plynové zdroje zajišťující přes 6000 MW pro výrobu a okolo 800 MW jako zálohu.

Jak uvedl David Šafář, člen představenstva EG.D., jejich společnost posiluje investice do rozvoje a obnovy distribuční sítě plynu včetně testování nových technologií s ohledem na rozvoj biometanu a vodíku.

První den konference zakončil kulatý stůl na téma „Plyn a jeho trading v (post)covidové době“. O cenotvorbě, spotřebě plynu v covidovém období nebo o naplněnosti zásobníku diskutovali Michal Slabý, ředitel strategie NET4GAS, Daniel Pexidr, výkonný ředitel a člen představenstva EP Commodities, Michal Pech, místopředseda představenstva RWE Supply & Trading CZ, Zbyněk Pokorný, obchodní ředitel RWE Gas Storage CZ, a Jiří Mlynář, vedoucí nákupu energií E.ON Energie.

Na rostoucí zájem o plyn je třeba navázat nabídkou komplexních služeb pro domácnosti a posílením spolupráce se školami pro výchovu budoucích odborníků

Druhý den plynárenské konference odstartovala Erika Vorlová, členka Management Boardu ve společnosti GasNet. Představila strategii ESG, která v GasNetu zahrnuje tři pilíře: udržitelnost a budoucnost plynu, péče o lidi i společnost kolem nás & odpovědné podnikání. Další tématem byl digitální rozvoj a cloudová řešení pro řízení financí, práci v terénu či evidenci plynárenských aktiv. Závěrečná část tohoto bloku byla věnovaná získávání a výchově budoucí plynárenské generace, ve které Erika zdůraznila důležitost spolupráce se školami.

Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON Energie, zmínil, že zájem o vytápění domů plynovými kotly roste. Zemní plyn má podle něj u domácností do budoucna potenciál, na druhou stranu komodita není všechno a zákazníci očekávají kompletní řešení své situace. „Oblíbenost zemního plynu hodně ovlivňují i kotlíkové dotace. Na další podporu výměn neekologických zdrojů je připraveno 14 miliard korun,“ připomněl J. Zápotočný s tím, že počátkem roku 2020 bylo v provozu ještě 365 tisíc nevyhovujících kotlů, které čeká výměna.

Plyn bude mít svou roli nejen teplárenství, ale také v dopravě nebo při dlouhodobém uskladňování energie

Podle Jiřího Šimka, jednatele innogy Energo, člena Rady COGEN Czech a člena Rady ČPS, je zemní plyn bezpečným a vyzkoušeným palivem na cestě k nízkoemisní budoucnosti jak v energetice, tak v dopravě. S přechodem tepláren z uhlí na plyn je podle něj zapotřebí začít co nejdříve, neboť samotná realizace se pohybuje mezi 5–7 lety. Jak dodal Lukáš Pokrupa, ředitel úseku Retail v MND, bezemisní ekonomiku zaplatí koncový zákazník. Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů na MŽP, připomněl, že zájem o plynové kotle v rámci programu kotlíkových dotací stoupá. Například v poslední výzvě o ně požádal každý třetí zájemce. S plynem se podle něj nadále počítá v jednotlivých dotačních programech a až 30 % financí z Modernizačního fondu má být vyčleněno právě na „plynové“ projekty. Zdůraznil také, že plyn jednoznačně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší ve velkých aglomeracích.

Zdeněk Kaplan, jednatel innogy Energo, uvedl, že tuzemská síť plnicích stanic na stlačený zemní plyn (CNG) pokrývá celou ČR. Další rozvoj je podle něj závislý na roli plynu při naplňování klimatických cílů v dopravě. V oblasti kamionové dopravy se začíná postupně prosazovat zkapalněný zemní plyn (LNG) i s vlastní infrastrukturou. Do budoucna je také nutno počítat s rolí biometanu i vodíku. Důležitá přitom bude investiční podpora státu, zejména pokud jde o nové technologie. „Zdroje zeleného vodíku je třeba řešit v mezinárodním kontextu. Všichni dovážet nemohou, někdo musí i produkovat,“ zmínil Martin Paidar, člen představenstva České vodíkové technologické platformy (HYTEP).*

/gar/

Toxické perfluorované látky (PFAS) (1) v hnojivu používaném na polích podle výsledků studie překračují až dvacetinásobek bezpečného limitu. Tyto “věčné chemikálie” prokazatelně zvyšují riziko vzniku rakoviny, vysoké hladiny cholesterolu anebo snížení plodnosti. Senát ve svém dnešním usnesení žádá zavedení pravidelného a systematického monitoringu vody, potravin a kalů, který v České republice dosud chyběl.

"Zátěž životního prostředí a nebezpečí kontaminace potravin perfluorovanými látkami jsou obrovské. Zavedení kontroly vody, potravin a čistírenských kalů pomůže kontaminovaná místa identifikovat, sledovat a vypracovat i plán na jejich postupné vyčištění,” říká prof. Tomáš Cajthaml, vedoucí Laboratoře environmentální biotechnologie Mikrobiologického ústavu AV ČR, ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK. 

Zdrojem znečištění vod je nejen průmysl, ale i domácnosti a běžné používání výrobků s obsahem PFAS (obaly potravin, impregnace, různá mazadla...). Chemikálie následně končí v odpadních vodách a hromadí se v kalu z čistíren odpadních vod, který se používá k hnojení na polích, kde PFAS mohou kontaminovat potraviny.

O zásadním omezení PFAS tam, kde nejsou pro společnost zásadní, hovoří Zelená dohoda pro Evropu. Nyní se Dánsko, Německo, Nizozemí, Norsko a Švédsko chystají předložit společný návrh Evropské chemické agentuře (ECHA) na zákaz celé skupiny těchto látek v hasicích pěnách, textilu, kosmetice či materiálech pro styk s potravinami na celoevropském trhu. Zatímco na evropské úrovni probíhají jednání o plošném zákazu, v České republice se teprve začíná uvažovat o monitoringu PFAS v životním prostředí.

“Zákaz celého spektra perfluorovaných látek je tím nejefektivnějším řešením. Na trhu dávno existují bezpečné alternativy a bez škodlivých PFAS se proto obejdeme. Je tedy nejvyšší čas, aby Česká republika pomohla plošný zákaz PFAS v Evropské unii prosadit, říká Jitka Straková ze spolku Arnika. 

Studii znečištění pitné vody perfluorovanými látkami a srovnání se vzorky balených pitných vod zpracoval tým prof. Tomáše Cajthamla (2). Výsledky monitoringu ve 43 aglomeracích České republiky prokázaly celé spektrum perfluorovaných látek, včetně těch dávno zakázaných a monitorovaných Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin. Nejvyšší koncentrace se nacházejí právě v kalech z čistíren velkých aglomerací.

/zr/*

Poslanecká sněmovna tento týden schválila Senátem upravený návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Zákon je zásadní pro transformaci české energetiky. Po dekádě stagnace obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku totiž přináší rámec a stanovuje pravidla pro jejich budoucí rozvoj. Česko tak stojí na prahu nové, obnovitelné budoucnosti, uvedli dnes zástupci podnikatelů v oboru a odborné veřejnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s odborníky novelu připravovalo několik let a téměř dva roky ji projednával Parlament ČR.

Česko má na rozvoj čisté energetiky k dispozici bezprecedentní objem peněz, desítky miliard korun z evropských zelených fondů a jejich čerpání se právě rozjíždí. Spolu s dnes schválenou novelou jsou důležitým předpokladem pro dekarbonizaci, demokratizaci a decentralizaci energetiky,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

První krok z pěti splněn. Na tahu je teď nová vláda, která by měla jasně stanovit termín pro konec využívání uhlí, přestat exportovat elektřinu na úkor zdraví a klimatu a prosadit zdanění každé tuny CO2 vypuštěné do ovzduší. To nejdůležitější ale je, začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, dát jejich rozvoji zelenou,” dodal Chalupa.

Zákon ale není samospasitelný. Nová vláda by měla z obnovitelných zdrojů udělat nový plán A pro českou energetiku. Jen tak může spotřebitelům zaručit v budoucnosti přijatelné ceny elektřiny,” uvedl dále Chalupa.

V roce 2030 má být nejméně třetina energie obnovitelná

Už za deset let budou OZE pokrývat nejméně 29 procent spotřeby energie, to je skoro dvakrát víc, než dnes (16,2 procenta). Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných, zejména slunečních a větrných zdrojů na trojnásobek, ze současných 14 na 43 procent, předpovídá Komora OZE. Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii. Dosažení 29procentního podílu OZE na spotřebované energii je zároveň adekvátní cíl pro Česko vyplývající z návrhu nové klimatické politiky EU (klimaticko-energetický balíček Fit For 55 představený Evropskou komisí v červenci).

Stát by měl rychle ukončit export špinavé elektřiny z uhlí. Obnovitelné zdroje energie pak dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme”, uvedl Martin Bursík, analytik Komory OZE. „Podle loňské studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt téměř třetinu spotřeby elektřiny a podle několika nezávislých analýz by solární elektrárny na vhodných budovách pokryly víc než čtvrtinu spotřeby elektřiny,” dodal Bursík.

Tečka za nezvládnutým solárním boomem

Druhým velkým tématem novely jsou pravidla posuzování přiměřenosti podpory stávajících zdrojů (pomocí tzv. IRR). Komora OZE vítá zapracování principu, který novinářům představila loni v létě. „V oblasti takzvané překompenzace jde o kompromis, jež umožní spravedlivý a přiměřený přístup ke všem zdrojům a zároveň udělá tečku za nezvládnutým solárním boomem v roce 2010. Je tak přijatelný jak pro provozovatele, kterým přinese konečně klid na jejich práci, tak pro stát, který každoročně ušetří kolem tří miliard korun třeba na podporu novým zdrojům,” uvedl již dříve Štěpán Chalupa.

/zr/*

Domácnosti, kanceláře, hotelové pokoje, automobily – tam všude se během parných letních dní lidé vystavují působení klimatizace. Kromě příjemného ochlazení s sebou ale nese řadu zdravotních rizik, která jsou často důsledkem jejího nesprávného použití.

Kvůli zvyšujícím se teplotám si horké letní dny bez klimatizace spousta lidí nedovede představit. Klimatizační zařízení se stále častěji instalují nejenom do kancelářských prostor, obchodů a dopravních prostředků, ale i do domácností. V důsledku toho se může rozvíjet celá řada obtíží – únava, sucho v nose a krku, bolest hlavy, ztuhlost krčních svalů, dýchací obtíže a v neposlední řadě také svědění a suchost očí.

Oči trpí při dlouhodobém pobytu v klimatizovaných prostorách zejména u činností, u kterých je zrak namáhán, například u práce na počítači nebo při řízení automobilu. „Mezi nejčastější obtíže patří osychání povrchu oka. Nejnáchylnější bývají lidé, kteří trpí sníženou schopností tvorby slz nebo zhoršenou kvalitou slzného filmu. S těmi se pak lékaři setkávají v očních ambulancích. Pacienti popisují nepříjemné projevy jako pocit písku v očích, pálení, řezání či paradoxně i zvýšené slzení,“ popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Největší riziko spojené s provozem klimatizace představuje výskyt a zvýšená kumulace škodlivých mikroorganismů, které se mohou dostat do těla. Stejně tak mohou zdravotní problémy způsobovat větráky namířené přímo na člověka. Jakýkoli proud vzduchu obecně vysušuje pokožku a způsobuje pálení očí.

Pokud se nepříjemné pocity spojené se suchostí očí neléčí, může dojít ke zhoršení projevů nebo k oslabení přirozené ochrany povrchu oka. Hrozí vyšší riziko infekce a vzniku zánětu rohovky. „Důležité je oči pravidelně hydratovat ještě předtím, než člověk příznaky suchosti očí pocítí. Aplikace umělých slz bez konzervačních látek může nepříjemným projevům předejít nebo očím ulevit. Dobrou zkušenost také máme s produkty obsahujícími kyselinu hyaluronovou, která je velmi dobře snášena a podporuje stabilní slzný film. Zdravotním problémům souvisejícím s klimatizací lze také předcházet vhodným nastavením vlhkosti, intenzity foukání vzduchu do prostoru, nikoli na tělo, a pravidelným větráním klimatizované místnosti,“ doporučila Martina Šajdíková, lékařka soukromé oční kliniky Gemini.

Pozor bychom si měli dát také na používání klimatizace v autě. „Úskalím klimatizace v autě se stává nastavení trysek pro přívod vzduchu. Pokud je nasměřujeme přímo na obličej, možná se budeme v horku cítit lépe, oči nám ale nepoděkují. Pro oči nejšetrnější je nastavit proud ochlazeného vzduchu směrem nahoru na čelní sklo,“ řekl Pavel Stodůlka.

Chlad z klimatizace je nebezpečný také kvůli svalovým ztuhnutím. Když se ke staženým trapézovým a jiným šíjovým svalům z chladného prostředí přidá strnulé držení hlavy při práci na počítači nebo za volantem, hrozí, že se člověk ráno probudí s akutní blokádou krku, hrudní páteře nebo žeber. „Syndromy bolestivého ramene, tenisový loket a další nemusí být jen z přetížení, častou příčinou bývá právě nachlazení, zvlášť když klimatizace fouká intenzivně jen z jedné strany. Táhne-li zezadu na odkrytá nebo zpocená záda, odnesou to zase trvale bolestivá bedra. Tomu se často vystavují i lidé v klimatizovaných fitcentrech, kteří se zpotí a pak sedí na lavičce v průvanu. Léčba zablokovaných zad pak může podle závažnosti stavu trvat i několik týdnů,“ upozornila na zkušenosti z ordinace hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková. V klimatizovaných prostorech by měl člověk dbát na dostatečné oblečení, mít zakrytá bedra, i když sedí nebo se předklání, a zahalená ramena,“ dodala fyzioterapeutka.

Největší a nejčastější chybou je nastavení příliš nízké teploty klimatizace. „Optimální rozdíl mezi teplotou vnitřních prostor a venkovní teplotou je pět stupňů Celsia. Co se týče klimatizace v autech, měla by se zapínat jen na 15 minut a teplota by neměla klesnout pod dvacet jedna stupňů Celsia,“ uzavřel Pavel Stodůlka.*

/zr/

Spotřeba energie veřejným osvětlením v Brně se za posledních osm let snížila o 12,5 procenta. Je to díky vlastnímu řešení stabilizace napětí u rozvaděčů, které v dané lokalitě ušetří až čtvrtinu nákladů, a také zvyšujícímu se tempu výměny starých svítidel za moderní typy využívající technologii LED. Vyplývá to ze statistik městské společnosti Technické sítě Brno, která o veřejné osvětlení metropole dlouhodobě pečuje.

Veřejné osvětlení v Brně tvoří v současnosti 41 404 světelných míst. Z tohoto počtu 40 879 míst připadá na osvětlení ulic a 525 slouží k slavnostnímu osvětlení kulturních památek a významných budov. „Roční spotřeba elektřiny na provoz veřejného a slavnostního osvětlení činila v roce 2020 necelých 14 400 MWh. Průměrný́ příkon na jeden světelný bod – svítidlo se držel pod 100 W, konkrétně to bylo 81 W. To řadí statutární město Brno již dlouhodobě k energeticky nejúspornějším městům v České republice,“ uvedl Pavel Rouček, generální ředitel Technických sítí Brno (TSB).

Spotřebu veřejného osvětlení se přitom městské firmě daří v posledních letech snižovat kontinuálně. A to i přesto, že počet světelných míst naopak zvolna roste. Od roku 2014 se tak spotřeba snížila o přibližně 12,5 procenta, počet světelných míst se zároveň zvýšil o 3,5 procenta. Na snižování spotřeby tak má podle Pavla Roučka zásadní vliv zejména modernizace celé sítě veřejného osvětlení.

Ovládání veřejného a slavnostního osvětlení v Brně mají na starosti zapínací (elektroměrové) rozvaděče, kterých je 469. Pomocí časových spínačů je ovládáno 29 z nich, 440 rozvaděčů je pak ovládáno dálkově. Právě technologické řešení použité u rozvaděčů je podle vedoucího Odboru veřejného osvětlení a dispečinku TSB Dušana Pijáka nejvýznamnějším zdrojem úspor na energiích. „91 rozváděčů je vybaveno regulátory napětí a 234 pak stabilizací napětí. Tu jsme interně vyvinuli přímo pro veřejné osvětlení města Brna a díky ní dosahujeme přibližně 26procentní úspory elektrické energie v dané oblasti,“ vypočítal.

Dalších úspor pak TSB dosahují díky postupné výměně samotných svítidel. V letech 2017 až 2020 instalovaly přibližně 3 500 nových LED svítidel, přičemž v samotném roce 2020 to bylo více než 600. Trend výměny svítidel za úspornější, a z pohledu produkce světelného smogu také šetrnější, řešení bude navíc ještě zrychlovat. „Za první pololetí 2021 se podařilo instalovat 599 LED svítidel, ve druhém pololetí plánujeme v rámci údržby a obnovy veřejného osvětlení instalovat dalších 633 svítidel. V následujících letech pak plánujeme ročně obměnit přibližně tisíc svítidel a nejpozději od roku 2025 tento počet ještě navýšíme,“ řekl Dušan Piják

Od poloviny loňského roku má světelný technik TSB certifikát způsobilosti ČMS pro měření jasu a osvětlení komunikací, který se podařilo získat necelé desítce dalších odborníků v tuzemsku. Díky modernímu měřidlu, takzvanému jasovému analyzátoru, který vyvinuli odborníci z VUT Brno, si pak odborníci TSB mohou v praxi ověřit, že veřejné osvětlení svítí v souladu s výpočty a platnými normami a danou oblast například zbytečně nepřesvětluje. V rámci celé České republiky podle Dušana Pijáka funguje takových přístrojů jen pět až šest.

Díky bezdrátové komunikaci je navíc možné LED svítidla ve všech větších ulicích města dálkově řídit a podle aktuálních potřeb je například zapínat nebo tlumit. V nočních hodinách se jedná o snížení až o padesát procent, což významně přispívá také k omezení odraženého světla, a tím i světelného znečištění. „Využíváním stabilizací, regulací a LED svítidel se tak daří plnit cíl společnosti uspořit každoročně nejméně 2 procenta elektřiny, což se projevilo snížením průměrného příkonu na jedno svítidlo o 10 procent během posledních čtyřech let. Mimo úsporu spotřebované elektřiny instalace LED svítidel vzhledem k jejich lepším světelně-technickým parametrům umožnila v některých lokalitách i snížení počtu stožárů,“ doplnil generální ředitel společnosti.

Zkontrolovali tisíce stožárů, nový „typ Brno“ vydrží déle

Vedle výměny a instalace nových LED svítidel vyráželi pracovníci TSB v roce 2020 také za dalšími činnostmi souvisejícími s veřejným osvětlením metropole. Celkem odstranili přibližně 2 300 poruch na zařízeních veřejného osvětlení. Preventivně provedli také prohlídky v 59 oblastech zapínacích rozváděčů a zkontrolovali 6375 stožárů z celkového počtu více než 34 800 na celém území města. V rámci měření koroze a statiky stožárů jich pak prověřili 7 005. Z tohoto počtu bylo třeba 77 stožárů vyměnit.

V oblasti testování statiky stožárů je již změřeno bezmála 34 tisíc kusů stožárů. Z těchto výstupů byla stanovena předpokládaná budoucí obnova veřejného osvětlení a zejména každoroční počet stožárů, které bude třeba nahradit Je připraven plán opakovaných měření tak, aby se maximálně předcházelo pádu stožáru. I v návaznosti na osazování stožárů dopravními značkami, které snižují jejich životnost, byl ve spolupráci s výrobci navržen nový zesílený stožár typ Brno s vyšší pevností v ohybu,“ uvedl provozně-technický ředitel TSB Josef Šaroun s tím, že přístroj, pomocí něhož technici měří statiku stožárů, mají Technické sítě Brno jako jediné v republice.

Stožáry veřejného osvětlení se podle něj mění průběžně, buď v návaznosti na jejich aktuální stav, jako tomu bylo u zmíněných 77 stožárů, nebo v rámci obnovy světelných míst. V případě 900 obnovených světelných míst v roce 2020 tak pracovníci TSB vyměnili 808 stožárů veřejného osvětlení. Jednalo se zejména o oblasti a úseky, které byly z provozního hlediska v nejhorším stavu a technicky již přestaly vyhovovat. Největší část obnovy veřejného osvětlení zahrnovala městské části Slatinu, Brno-střed, Řečkovice, Starý́ Lískovec a Líšeň.*

/zr/

Česko sníží svou uhlíkovou stopu. Desítky průmyslových zařízení spadajících do systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), které v ČR patří mezi největší znečišťovatele z hlediska množství vypouštěného CO2 do ovzduší, můžou chystat ekologizaci svých provozů. K dispozici jim jsou tři nově vyhlašované výzvy z Modernizačního fondu, v nichž je připraveno 7,4 miliardy korun.

„Průmyslový a energetický sektor čeká v následujících letech velká proměna. Obě tato odvětví totiž hrají klíčovou roli při naplňování národních klimatických plánů. Pro oblast Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v systému obchodování s emisními povolenkami jsme v Modernizačním fondu na následující dekádu vyčlenili přes 13 % celkových prostředků fondu. Ty by měly pomoci významně snížit množství COvypouštěného právě těmito znečišťovateli,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Po již dříve vyhlášených výzvách na modernizaci tepláren a výstavbu fotovoltaických elektráren pokračuje Modernizační fond se třemi výzvami na ekologizaci průmyslových podniků zařazených do systému EU ETS. Do něho v ČR aktuálně spadají desítky zařízení ze sektorů výroby oceli a železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, chemického průmyslu, rafinérií ad.
První dvě výzvy cílí na menší projekty s podporou do 15 milionů eur, třetí využijí nákladnější projekty, které si z celkové alokace prvních výzev ukrojí 5 miliard korun. Větší projekty budou v rámci procesu jejich schvalování individuálně předkládány Evropské investiční bance, přičemž před tím musí projít i individuálním posouzením z hlediska veřejné podpory.

„Škála projektů, na které mohou žadatelé z fondu získat finance, je opravdu široká. Podpoříme jak rekonstrukci, tak náhradu starého zdroje za nový, v obou případech je ale podmínkou, že musí dojít ke změně paliva ze špinavého na čisté. Dotaci je možné získat také na zavedení technologií využívajících vodík, aplikaci postupů, které zefektivní nakládání s energií nebo na snížení energetické náročnosti budov, v nichž výroba a zpracování probíhá,“ vyjmenovává příklady projektů Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, který má příjem žádostí i zprostředkování peněz z Modernizačního fondu na starosti.

Ve výzvách tak bude možné čerpat podporu například na projekty zaměřené na energetické využití „vlastní“ biomasy (odpadu z výroby) v rámci dřevozpracujícího průmyslu, na využití odpadního tepla z energeticky náročné výroby (sklářský, keramický, či hutní průmysl) pro další výrobní proces. Dotace jsou určené rovněž na modernizace a s tím spojené snížení energetické náročnosti výroby veškerého výrobního a zpracovatelského průmyslu, v tomto případě se jedná především o keramický a chemický průmysl, výrobu cementu, hutě apod.

„V závislosti na typu projektu, velikosti podniku a regionu se výše dotace bude pohybovat v rozmezí od 30 do 80 %, přičemž nejvíce zvýhodníme podniky v uhelných regionech,“ dodává Petr Valdman.
Elektronický příjem žádostí bude ve všech třech výzvách zahájen 19. července 2021 ve 12:00 prostřednictvím informačního systému AIS SFŽP ČR. Žádosti mohou podávat všichni zájemci, kteří se již dříve zapojili do předregistrační výzvy. Příjem žádostí bude ukončen na konci ledna 2022, v případě výzvy pro investičně náročnější projekty s podporou nad 15 mil. eur příjem žádostí poběží až do března příštího roku nebo do vyčerpání dvojnásobku alokace výzvy.

 

Bližší informace k dotačním výzvám:
Výzva ENERG ETS č. 1/2021 – projekty s podporou do 15 mil. eur – modernizace zdrojů
Výzva ENERG ETS č. 2/2021 – projekty s podporou do 15 mil. eur – modernizace technologií
Výzva ENERG ETS č. 3/2021 – projekty s podporou nad 15 mil. eur – modernizace zdrojů i technologií

/zr/*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down