Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR vyhlásily dnešek, tedy úterý 26. května 2020, černým dnem pro obce a kraje.

Poslanecká sněmovna dnes, v úterý 26. května, rozhodne o dopadech zákona o kompenzačním bonusu na územní samosprávy. Poslanci mohou podpořit návrh Senátu Parlamentu ČR, který požaduje, aby kompenzace byly vypláceny bez dopadu na rozpočty samospráv, anebo potvrdit původní návrh vlády ČR, na jehož základě by kompenzace byly vypláceny ze sdílených daní s výrazným dopadem na rozpočtové určení daní (RUD).
Ve včera vydané společné výzvě Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR se mimo jiné praví: "Opakovaně jsme jako představitelé samospráv deklarovali, že obce, města a kraje jsou solidární se státem v této nelehké době. Samosprávy udělaly a stále dělají dost pro to, abychom tuto výzvu společně zvládli. Podpora ohroženým OSVČ, společníkům malých firem či rodinných firem je správné rozhodnutí. Ovšem dopad zákona o kompenzačním bonusu jen na rozpočty obcí dosáhne až -12 mld. Kč navíc nad očekávaný propad sdílených daní. Jsme přesvědčeni, že tyto kompenzace mají být hrazeny ze státního rozpočtu nástroji mimo dopad na RUD. Vyzýváme vládu ČR, poslance a senátory, aby přijali taková opatření, která navrátí tyto finance zpět do rozpočtů samospráv."

Na podporu této iniciativy proto Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR vyhlásily společný tichý protest samospráv a požádaly obce, města a kraje, aby jej podpořily vyvěšením černé vlajky na obecních / městských / krajských úřadech.

"Dejme za samosprávy společně najevo, že ve snaze udržet investice v našich obcích a krajích jsme zůstali sami. Je naším společným úkolem pomoci rozhýbat regionální ekonomiku, ovšem tak výrazný zásah státu s dopadem na obecní a krajské rozpočty nemohou samosprávy samy zvládnout. Formu protestu záměrně volíme jako tichou, která adekvátně odpovídá současné situaci. O podporu tohoto tichého protestu rovněž žádáme všechny kraje v České republice," uzavírá společná výzva všech tří partnerů.

Výzvu SMO ČR, SMS ČR a SPOV ČR k záchraně investic obcí a krajů podpořili hejtmané: Martin Půta - Liberecký kraj, Martin Netolický - Pardubický kraj, Jiří Čunek - Zlínský kraj, Bohumil Šimek - Jihomoravský kraj, Jiří Štěpán - Královéhradecký kraj, Josef Bernard - Plzeňský kraj, Oldřich Bubeníček - Ústecký kraj a Zdeněk Hřib - pražský primátor.*

/zr/

 

Sdružení místních samospráv ČR a hejtmani Libereckého, Pardubického, Plzeňského, Zlínského a Jihomoravského kraje vyzvali stát, aby podpořil územní samosprávy ve snaze rozhýbat regionální ekonomiku.

Konkrétně navrhli hned několik opatření, která mohou obcím, městům a regionům pomoci. Mezi jinými jde o posílení jejich rozpočtových zdrojů novelou zákona o rozpočtovém určení daní, akceleraci národních i evropských dotací pro samosprávy či pomoc samosprávám při sjednávání nízkoúročených půjček. Výzvu nyní mohou podepisovat představitelé obcí a měst, o její podpoře jednají i další kraje. SMS ČR zároveň pořádá sběr připravených projektů (investic), které samosprávy mohou prakticky ihned realizovat (a to online zde).

Právě v těchto dnech, kdy začíná být zřejmý rozsah dopadů epidemie COVID 19 a souvisejících nutných opatření vlády do rozpočtů rodin, firem, obcí, krajů a státu, bude jedním z rozhodujících faktorů rychlost, s jakou se nám společně podaří dostat českou ekonomiku zase do kondice. Samosprávy v této výzvě deklarují připravenost realizovat své investice, které mohou zásadně pomoci rozhýbat místní ekonomiku v regionech. Jsou rychlé a dosáhnou na ně především místní firmy či živnostníci,“ konstatoval hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

„V naší výzvě deklarujeme, že jsme solidární se státem, jsme si vědomi, jakou krizí procházíme, a chápeme, že v první řadě musí stát provádět opatření na udržení zaměstnanosti a podporu podniku a firem. Nyní již však nastal čas i pro adekvátní podporu našich obcí, měst a regionů, kdy jak v oblasti samosprávami sdílených daní se státem, tak vlastních příjmů očekáváme propad kolem 20 %,“ podotkl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Navrhli jsme hned několik opatření, kterými stát může své samosprávy nyní podpořit. V poslanecké sněmovně je nyní projednávána v prvním čtení novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou navrhuje Zlínský, Pardubický a Liberecký kraj posílit krajské rozpočty zejména pro investice a údržbu do krajských silnic. Právě tyto investice umí kraje realizovat velmi rychle a také státu se tyto rychlé investice vyplatí,“ upozornil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Plzeňský hejtman Josef Bernard poukázal i na další možnosti, které stát může využít. „Velkou výhodou regionálních a lokálních investic vedle podpory regionálních firem a živnostníků je také fakt, že s nimi samosprávy mají dlouholeté zkušenosti. Stát by měl napřít své dotační toky na opatření, která jsou nyní tolik potřebná, jako je podpora opatření proti suchu, obnova krajinných struktur, odpadového hospodářství, zateplení veřejných budov a podobná environmentální opatření.

Hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek připomněl, že stát může využít i evropské fondy. „Navrhujeme, aby stát ještě ve stávajícím programovacím období přesunul evropské peníze do Integrovaného regionálního operačního programu či Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP). V těchto fondech je připraveno k realizaci množství projektů, na které se prostě jen nedostaly peníze a samosprávy by je mohly realizovat ještě do konce roku.

Předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák uzavřel s tím, že společnou výzvu nyní mohou podpořit i představitelé obcí a měst (a to online zde) a také že SMS ČR nyní od obcí sbírá připravené projekty, které mohou být velmi rychle samosprávami uskutečněny. „Chceme státu na konkrétních datech z území ukázat, že připravené regionální a místní investice nejsou žádnou chimérou, že jde o reálné projekty, které pomohou rozhýbat regionální ekonomiku, zvýší kvalitu života našich občanů, ale pomůžou i životnímu prostředí.“ Stanislav Polčák zároveň upozornil na to, že například v roce 2018 byly celkové investice obcí nejvyšší v historii a dosáhly částky 77 miliard. „Pokud stát samosprávy podpoří, jsou určitě obce a kraje schopny investovat částku na hranici sta miliard, což rozhýbe regionální ekonomiku a pomůže celé společnosti,“ dodal předseda Sdružení místních samospráv ČR.

/zr/

 

 

Lípa svobody z Velkých Opatovic na Blanensku, která zvítězila v loňském ročníku populární ankety Strom roku, nyní bojuje v konkurenci dalších čtrnácti zemí o další prestižní titul. Český národní strom může veřejnost podpořit v on-line anketě Evropský strom roku 2019.

Za devítiletou historii mezinárodního klání, do kterého vždy postupují vítězové národních kol, se tuzemská zástupkyně –  Tisíciletá lípa z Tatobit na Semilsku – umístila nejlépe jako druhá. Letošní česká reprezentantka z Velkých Opatovic, která v domácí soutěži sesbírala rekordních více než 25 tisíc hlasů, má tak nyní šanci na celoevropské prvenství vůbec poprvé. On-line hlasování na www.evropskystromroku.cz/zadvorskalepa ve prospěch lípy z Velkých Opatovic probíhá od 1. do 28. února pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Bohumila Šimka.

Zádvorskou lepu, jak místní v hanáckém nářečí stromu přezdívají, se podařilo objevit při pátrání po stromech vysazených k loňskému stému výročí založení Československa. „Naše Zádvorská lepa možná není nejkrásnější ani nejmohutnější soutěžící. Pro všechny Opatovické je však symbolem síly a nezdolnosti. Přežila jako jediná z původní šestnáctky lip z roku 1918, i když ji ohrožovala válka, elektrické vedení nebo stavba parkoviště. Celé století bojuje stejně vytrvale, jako naše republika. Nyní je ten správný čas jí pomoci zabojovat i v Evropě,” vyzývá zástupce stromu Dalibor Badal. Velké Opatovice soutěží jako jediná obec v Česku o ocenění Evropský strom již podruhé. V roce 2015 se tamní Opatovická borovice umístila pátá.

Strom a jeho zástupce letos nemine návštěva známého britského „lovce stromů“ Roba McBrida. Ten zasvětil celý svůj život ochraně a propagaci stromů. Do Velkých Opatovic zavítá už ve čtvrtek 7. února.

Zádvorskou lepu vysadil opatovický písmák a pacifista Jan Pospíšil po šťastném návratu z první světové války před svým domem jako symbol svobody. Lípa stojí na malém ostrůvku uprostřed křižovatky pěti cest v místní části Zádvoří. Na konci druhé světové války kolem stromu prošla ustupující německá, a následně i Rudá armáda. Lepa zdárně přežila ořezy, vyhnula se kácení a vždy byla pro místní obyvatele místem setkávání i pořádání kulturních akcí. Ve Velkých Opatovicích jsou na svůj strom náležitě hrdí a k této dámě v letech přibylo na podzim 2018 patnáct nových lip svobody, které nahradí původní vykácené stromy.
Anketa Evropský strom roku chce motivovat veřejnost starého kontinentu k většímu zájmu o stromy ve svém okolí a péči o ně obecně. Benefiční soutěž od roku 2011 organizuje konsorcium šesti evropských nadací Environmental Partnership Association (EPA), jejíž součástí je i Nadace Partnerství. Lidé mohou z letošní patnáctky uchazečů vybírat vždy dva favority skrze portál www.evropskystromroku.cz. Vítěz letošního devátého ročníku bude odhalen 19. března v Evropské parlamentu v Bruselu.*

/zr/

K foto: Zádvorská lepa ve Velkých Opatovicích na Blanensku byla vysazena v roce 1918 při vzniku Československa

Foto: archiv Nadace Partnerství

 

Při příležitosti konání dvoudenní konference Moderní veřejná správa, která byla dnes zahájena v Univerzitním kampusu Bohunice Masarykovy univerzity v Brně, byly jejím pořadatelem – Ministerstvem vnitra ČR – vyhlášeny i Osobnosti veřejné správy roku 2017.

Stali se jimi: ředitel ostravského územního pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Karol Siwek a tajemník Magistrátu města Chomutova Theodor Sojka. Diplomy a věcné dary jim předali náměstci ministra vnitra Petr Mlsna a Josef Postránecký.

Účastníky konference přivítal hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek a první náměstek brněnského primátora Petr Hladík.

Náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, práva, archivnictví a správních agend pověřený řízením sekce veřejné správy Petr Mlsna připomněl některé novinky, které buď již nedávno vstoupily do činnosti územních samosprávných celků, nebo s nimiž budou muset radnice brzy počítat. Například právě včera horní parlamentní komora schválila novelu zákona o občanských průkazech, která ve vztahu k zákonu o elektronické identitě umožní občanům vyřizovat si na dálku nejen úřední záležitosti, ale také v soukromoprávních oblastech.

Petr Mlsna se také vrátil ke změnám v systému odměňování členů zastupitelstev, obcí, krajů a hl. m. Prahy, k nimž dojde od 1. 1. 2018. Stane se tak na základě novely zákon č. 99/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.Konkrétní výše odměn pro jednotlivé kategorie členů zastupitelstev, tj. pevné výše odměn poskytovaných uvolněným členům zastupitelstva obce za měsíc a maximální výše odměn poskytovaných neuvolněným členům zastupitelstva obce za měsíc, budou teprve stanoveny v prováděcím nařízením vlády (změnám v odměňování zastupitelů obcí od 1. 1. 2018 se podrobně věnuje červnové vydání Moderní obce, které se bude ke čtenářům distribuovat už příští týden).

Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký krátce shrnul první zkušenosti s implementací zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Bezprostředně se týká 230 služebních útvarů s přibližně celkem 17 tisíci státními zaměstnanci a nepřímo rovněž dalších přibližně sedmi tisíc zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru.

Senátorka, místopředsedkyně senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Jitka Seitlová poukazovala na to, že veškerá nová legislativa musí být vyvážená, mj. i v tom smyslu, aby neukládala další povinnosti, které je možné jen obtížně plnit či je reálně plnit vůbec nelze. Jestliže stát svými zákony a dalšími právními normami stanoví obcím nové povinnosti, musí jim k tomu také zajistit dostatečné finanční zdroje. Jitka Seitlová zkritizovala i zákon o rozpočtové odpovědnosti, který podle jejího názoru nepřiměřeně zasahuje do práva obcí samostatně hospodařit, a narušuje tak jejich majetkovou a rozpočtovou autonomii. Senátorka také vyjádřila nelibost nad tím, že Ministerstvo vnitra zatím neumí zajistit jednotný výkon státní správy na úrovni jednotlivých obcí i krajů. Zdůraznila také, že kvalita veřejné správy je dána tím, kdo ji zabezpečují. "Nestačí zákonům a dalším právním předpisům pouze rozumět," konstatovala Jitka Seitlová, "je třeba se s nimi také ztotožnit a mít vůli je naplňovat."

Miroslav Matej, ředitel odboru financování územních rozpočtů a programové financování Ministerstva financí ČR, vysvětlil, že zákon o rozpočtovém financování vznikal v době doznívání ekonomického propadu. Obce a kraje mají samozřejmě právo samosprávy zaručené Ústavou ČR. Ale to neznamená, že by se měly od sebe obce, kraje a stát oddělovat – všechny tyto tři složky tvoří jeden společný veřejný sektor.

Výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR, starosta obce Velký Osek na Kolínsku Pavel Drahovzal namítl, že na rozdíl od státu jsou obce bezprostředně odpovědny svým občanům. "Stát však může vydat dluhopisy na úhradu svého dluhu. Jenže obec tak může učinit pouze s povolením ministerstva. Přitom obce už pět let nepřetržitě za sebou rok co rok generují přebytky svého hospodaření," řekl Pavel Drahovzal. Kriticky také poukázal na chaotické zvyšování platů vládou pro různé kategorie zaměstnanců, k čemu však nejsou garantovány zdroje.

Ke slovům Pavla Drahovzala se připojil ředitel Kanceláře Asociace krajů ČR Jan Hodovský. Upozornil na nedávnou kauzu kolem zvýšení mezd řidičů v meziměstské linkové dopravě, ktzerá málem přerostla v celostátní stávku. Citelné problémy s odměňováním jsou však také v krajském zdravotnictví, sociálních službách apod. Vláda nakonec sice peníze pro zvýšení platů v těchto sférách zajistila, ale jednorázově, takže kraje budou muset v budoucnu vše dofinancovávat opět ze svého. A to za situace, jak Jan Hodovský uvedl, kdy kraje už řadu let neúspěšně řeší své podfinancování. To ročně za všechny kraje dohromady činí přibližně 700 mil. Kč ročně.

V rámci konference Moderní veřejná správa se koná také program Národní konference kvality ve veřejné správě. Dnes večer proto budou v Brně při této příležitosti v Brně také slavnostně uděleny Ceny Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě. Zítra konference Moderní veřejná správa bude pokračovat závěrečným dnem.*

/rš/

Nahoře: Mezi účastníky konference Moderní veřejná správa byli především zástupci radnic

Ve fotogalerii

  1. snímek Ředitel ostravského územního pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Karol Siwek (vpravo) přebírá ocenění Osobnost veřejné správy roku z rukou náměstkam ministra vnitra Josefa Postráneckého
  2. snímek Tajemník Magistrátu města Chomutova Theodor Sojka (vlevo) spolu s náměstky ministra vnitra Petrem Mlsnou (vpravo) a Josefem Postráneckým

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

 

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down