Ve středu 10. ledna začala v Brně výstavba přírodě blízkých protipovodňových opatření na řece Svratce. Na nábřeží v úseku od Riviéry přes Poříčí k železničnímu viaduktu na Uhelné ulici dostane řeka více prostoru a Brňané místo k procházkám, sportu i odpočinku.

Proměnu více než tří kilometrů obou břehů Svratky navrhl tým uznávaného architekta Ivana Rullera, který zvítězil v mezinárodní architektonicko-krajinářské soutěži. Hlavním cílem navržených úprav je ochránit město před stoletou vodou. Snížením vysokých břehů a rozšířením koryta se zvýší kapacita řeky.

„Nábřeží se dostane blíže vodní hladině a vznikne krásná rekreační i volnočasová bezbariérová zóna. Spolu s vysazením více než 600 nových stromů vznikne u Svratky živá zóna pro setkávání lidí. Příkladem je třeba areál bývalé chatové osady Favorit na Bauerově, kde budou vytvořeny nádrže, tůně a mokřady, přes které navíc vznikne nová lávka. V rámci změn v lokalitě potěšíme také cyklisty – na cyklostezce vzniknou dva nové cyklopodjezdy, a to pod mosty na Vídeňské a na Renneské,“ řekla primátorka města Brna Markéta Vaňková. Dodala, že práce potrvají do října 2023, mají stát 1,26 mil. Kč bez DPH a kofinancovány budou z větší části z Národního programu Životní prostředí. Práce na nábřeží se zároveň spojí s potřebnými investicemi do související infrastruktury a proběhnou v etapách. 

„V rámci výstavby vznikne pět kilometrů pěších cest, přibližně tři kilometry stezek pro chodce a cyklisty, nové lavičky nebo náplavka. Odpovídajícím poděkováním Ivanu Rullerovi za mnoho skvělých staveb, které Brnu přinesl, by bylo, kdyby náplavka získala jeho jméno. Věřím, že na Rullerovo nábřeží se budeme všichni rádi vracet,“ sdělil 1. náměstek primátorky města Brna Petr Hladík. 

Naším cílem je projekčně připravit další etapy, dohromady nás tak čeká 23 kilometrů Svratky i Svitavy v novém. Mimo jiné půjde o ochranu nové čtvrti Trnitá, nového hlavního nádraží, jihu Brna i Nové Zbrojovky,“ doplnil Michal Sedláček, městský architekt a ředitel Kanceláře architekta města Brna, která je nositelem strategického projektu protipovodňových opatření města Brna.

/tz/

Na snímku vizualizace části budoucí kolonády podél řeky Svratky *

Deset největších měst Česka tvoří 78 procent ekonomiky celé země, stát jim při plánování a rozvoji nesmí házet klacky pod nohy, jak se dosud děje,“ zaznívalo nedávno opakovaně v CAMPu (Centru architektury a městského plánování) z úst představitelů největších českých měst.

Města Praha, Brno, Ostrava, Plzeň i Liberec při příležitosti prvního společného setkání svůj jednotný pohled na věc deklarovaly založením společné iniciativy s názvem CityDeal. Jejím cílem je nabídnout státu rychlé řešení pro zdravý rozvoj jeho měst a regionů, zlepšení prostředí, ve kterém žijeme, a především zlepšení ekonomické situace celého Česka.

Každé město je specifické

Plánovači největších českých měst vyzývají poslance k okamžité úpravě nově schváleného stavebního zákona. Ten dnes městům omezuje například možnosti tvořit své územní plány nebo mít vlastní stavební předpisy.

„Chápeme, že kontrolu státu máme z historie velmi hluboko zakořeněnou, jsme však toho názoru, že po 32 letech je opravdu čas změnit pohled na věc. Nebavíme se o anarchii měst, ale o společných pravidlech pro všechna města a obce s ponecháním možnosti reagovat na místní specifické podmínky,“ říká Ondřej Boháč, ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR). „Vytvářet kvalitní prostředí v Ostravě a v Praze podle jednotných stavebních pravidel jednoduše nelze,“ doplňuje Ondřej Vysloužil z MAPPA Ostrava (Městský ateliér prostorového plánování a architektury).

„Každé město je unikátní, u nás se například stékají čtyři řeky. Chtít po velkých městech jednotné stavební předpisy je podobně nerozumné jako kdybychom chtěli roubovat jedna pravidla na správu národního parku Krkonoše a Podyjí,“ doplňuje Irena Vostracká, ředitelka plzeňského Útvaru koncepce a rozvoje.

Rezignace na plánování?

„Stavební zákon má v podstatě dvě části: územní plánování a povolování. Nový stavební zákon naprosto rezignoval na tu první část, bez které se ovšem k povolení nedostanete,“ říká ředitel brněnské Kanceláře architekta města (KAM) Michal Sedláček.

Dalším problémem je v Evropě unikátní institut tzv. přenesené působnosti. Ten podle šéfa Kanceláře architektury města Liberec Jiřího Janďourka často vytváří absurdní a zmatečné situace: „Jeden konkrétní úředník dává k záměru pro výstavbu hned dvě vyjádření, přičemž jednou je souhlasné za město a vzápětí druhé nesouhlasné za stát. Lidé tomu nerozumí a já se jim nedivím. Stát by měl při hledání dohody v území brát obce jako rovnocenného partnera. A ne se tvářit, že jedná s nedospělým děckem, kterému musí pomáhat se vzděláním.“

Jiří Janďourek zároveň upozorňuje, že politická reprezentace každého města nese plnou odpovědnost za rozvoj obce: „Proto by obce měly mít i postavení dotčeného orgánu a posílit tak svou pozici právě při povolování staveb ve vztahu k hlavnímu dokumentu obce, kterým je územní plán.“

V celé Evropě jsme spolu se Slovenskem jediným státem, kde tento systém přetrvává. Také jsme nejpomalejší v povolování nových staveb. V žebříčku jeho rychlosti nám dělají společnost státy střední Afriky. „I kvůli tomuto systému má Brno platný územní plán z roku 1994 a nový plán pořizuje už 20 let. Podobný problém mají však i ostatní velká česká města,“ doplňuje M. Sedláček.

Hrozí národní tragédie?

Dalším z řady problémů je systém tzv. jednotného standardu, který všem obcím např. nařizuje používat stejnou legendu v územních plánech. „Požadavky státu se ale naprosto míjí s realitou. Fungující územní plán Plzně založený na struktuře města bude nutné změnit v barevný obrázek naprosto nepřehledný nejen pro úředníka, ale hlavně pro občany,“ říká I. Vostracká a doplňuje: „Stát v podstatě nedokáže říci, jaká data po nás chce, a hlavně k čemu to bude sloužit.“

Iniciativa CityDeal volá po možnosti měst pořizovat územní plány a vlastní stavební předpisy. Česká města, respektive jejich reprezentace na zmíněné konferenci definovala konkrétní kroky, které by měly vést k rychlému zlepšení situace:

„Města mají plánovat města. Stát jim nemusí říkat, jak se mají naplánovat. Potřebujeme takovou změnu, aby měl klíčové postavení v procesu primátor nebo starosta, nikoli při vší úctě ministerský úředník. A změnu potřebujeme hlavně ukrutně rychle. Včera bylo pozdě. Pokud budeme několik let diskutovat, bude to národní tragédie,“ uzavírá Ondřej Boháč, šéf pražského IPR-u.*

SF/pb

Soutěž agentury CzechInvest s názvem Inspirativní region oceňuje projekty, které propojují místní samosprávy a podnikatelské prostředí. Výsledky letošního ročníku byly zveřejněny ve čtvrtek 2. prosince v Praze. První místo patří Statutárnímu městu Jihlava s projektem elektronických služeb pro podnikatele.

Do finálové pětice soutěže Inspirativní region (dříve Investičně atraktivní region) se probojovalo Statutární město Jihlava, Statutární město Brno, Městský obvod Ostrava-Poruba, město Žďár nad Sázavou a město Kunovice. Jejich zástupci obhajovali ve čtvrtek 2. prosince soutěžní projekty před odbornou porotou v Kampusu Hybernská v Praze. Členy poroty byli například  Patrik Reichl, ředitel agentury CzechInvest, Marie Zezůlková, ředitelka Odboru regionální politiky MMR či Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR.

První místo patří Jihlavě za trojlístek elektronických služeb pro podnikatele. Jde o aplikaci Mapa pozemků pro investory, aplikaci Poplatek z pobytu pro podnikatele v sektoru v ubytování a objednávkovou aplikace WebCall pro vyřizování žádostí na živnostenském úřadě.

Druhý skončil Žďár nad Sázavou s projektem Průmyslová zóna Jamská II. Město díky tomuto projektu získalo k původním plně obsazeným 20 hektarům (průmyslová zóna Jamská I) dalších 10 hektarů určených k výrobě a komplementární činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Město hodlá v této zóně upřednostňovat malé a střední firmy se zaměřením na technologie, výzkum a vývoj.

Třetí místo má Ostrava-Poruba s projektem Sdílko Poruba. Sdílko (sdílené modulární kontejnery) je pop-up expozicí, netradičním výstavním a prodejním prostorem. Koná se jako bienále vždy v jiných částech městského obvodu, kdy se představují zajímaví prodejci a obchodníci z Ostravy a okolí. Projekt umožňuje vytvářet nové spolupráce a vyzdvihuje důležitost lokálních a kamenných prodejen.

Město Kunovice soutěžilo s projektem rozšíření prostor infrastruktury Podnikatelského inkubátoru Kunovice – Stará škola. Tyto prostory přinesly městu navýšení počtu podnikatelských subjektů i zvýšenou nabídku služeb v oblasti kreativního průmyslu.

Brno do soutěže přihlásilo projekt Prototypuj a ověřuj. Jedná se o nástroj financování kritické, rané fáze inovativních projektů. Výstupem má být prototyp či služba, kterými si jednotlivci nebo firmy otestují, zda jejich výrobky nebo nápady obstojí v tržním prostředí. Program cílí na fyzické osoby i malé a střední podniky se sídlem či provozovnou v Jihomoravském kraji.*

/sd/

Na snímku zástupci měst, která tvořila finálovou pětici soutěže Inovativní region 2021. Na pódiu zleva: Vladimír Křivánek, vedoucí odboru informatiky jihlavského magistrátu,  Eva Holzová, manažerka smart city projektů brněnského magistrátu, Bronislava Kulíšková, ekonomka Podnikatelského inkubátoru Kunovice, Lucie Baránková Vilamová, starostka Ostravy-Poruby a Martin Mrkos, starosta Žďáru nad Sázavou.

Jihlava je prvním statutárním městem v České republice, které má za sebou rok fungování Zásad pro spolupráci s investory, což je nový nástroj pro udržitelný rozvoj výstavby. Které konkrétní zkušenosti první rok přinesl a co bylo potřeba upravit, se dozvíte na on-line konferenci 11. listopadu.

Zásady pro spolupráci s investory jsou závazný a veřejný dokument stanovující pravidla pro vstup developerů do území konkrétního města. Jde o stále rozšířenější způsob, jak vést jednání ke vzájemné spokojenosti investora i obyvatel města. V praxi fungují již například v Říčanech, Táboře, Mnichově Hradišti, Brně, Břeclavi, několika městských částech Prahy, aktuálně se připravují v Liberci, Pardubicích, Karviné, Olomouci a na dalších místech včetně hlavního města Prahy.
Účastníci on-line konference nazvané Město a developer: Co přinesl první rok fungování Zásad, která se uskuteční 11. listopadu od 15:30 do 17:30, se dozvědí, co obnášela implementace nových pravidel, které výhody horácké metropoli a developerům přinesla a co bylo potřeba upravit. Chybět nebude ani kontext nového stavebního zákona a nařízení EU o Taxonomii udržitelných aktivit, které brzy zásadním způsobem ovlivní rozvoj měst v České republice.
Registrace zdarma na http://bit.ly/jihlavskezasady.
PODROBNÝ PROGRAM
* 15:30 – 16:20: Rok se Zásadami pro spolupráci s investory
Vít Zeman, náměstek primátorky Jihlavy
Jaroslav Huňáček, Krajská hospodářská komora Kraje Vysočina
* 16:20 – 17:10: Rozvoj měst a EU Taxonomie udržitelných aktivit
Tomasz Heczko, Frank Bold Advokáti
Vít Zeman, náměstek primátorky Jihlavy
Zdeněk Ondrák, Oddělení strategického plánování kanceláře primátorky Jihlavy
* 17:10 – 17:30: Nový stavební zákon a plánování měst
Petr Bouda, Frank Bold Advokáti*
/zr/

Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s náhradami škod, které způsobilo tornádo na obecním majetku, včetně hřbitovů a náhrobků. V případě poškozených náhrobků budou moci lidé obcím dodat faktury za opravu. Ty je poté zahrnou do nákladů. Peníze se začnou vyplácet v průběhu září, po schválení Strategie obnovy území vládou ČR. Po pátečním jednání se starosty zasažených obcí a s náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje Janem Zámečníkem v Brně to uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

„Ničivé tornádo na Moravě se bohužel nevyhnulo ani hřbitovům. Kromě téměř dvou tisíc hrobů zasáhlo i márnice, kaple a další stavby a vybavení. Postiženým obcím s obnovou těchto míst pomůžeme, aby jejich obyvatelé mohli důstojně vzpomínat na své blízké. Nejen na tato pietní místa, ale na obnovu veškerého zasaženého obecního majetku poskytneme dotace. Výzvu pro podávání žádostí o dotace a podmínky podpory zveřejníme na konci příštího týdne, a to ve čtvrtek 19. srpna,“ konstatovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

„Děkujeme. Poškozené náhrobky vnímáme jako vážný problém, který místní pochopitelně trápí. Hřbitovy jsou důležitou součástí vesnic a i jejich opravou uděláme další významný krok k celkové obnově zasaženého území,“ prohlásil náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jan Zámečník.

Finanční podpora bude určena zejména na obnovu hřbitovních zdí včetně vstupních bran, márnic, hřbitovních křížů a kaplí, kolumbárií i alejí, které jsou v majetku obce. Poničené náhrobky bude moci obec zahrnout do obnovy také. V případě, že lidé už na své náklady náhrobky opravili, budou moci obcím dodat faktury a obec jim tyto náklady v plné výši proplatí. Způsobilost výdajů bude od 24. června 2021.

PODPORA JE SOUČÁSTÍ PŘIPRAVOVANÉ STRATEGIE OBNOVY

Oblasti podpory obnovy území vyplývají ze Strategie obnovy části Jihomoravského kraje postižené v červnu 2021 tornádem, kterou nyní Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje v souladu se zákonem o státní pomoci při obnově území. Strategie, kterou bude projednávat vláda v září letošního roku, bude vycházet z odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území, který zpracovává Jihomoravský kraj. Odhad nákladů bude sloužit jako podklad pro nastavení podpory ze strany jednotlivých resortů a příslušné posílení rozpočtových prostředků určených na obnovu území. Předpokládá se, že strategie obnovy území bude vládou schválena v první polovině září.

/zr/

Na snímku: Z pátečního jednání ministryně Kláry Dostálové se starosty zasažených obcí a s náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje Janem Zámečníkem v Brně

Foto: archiv MMR*

Spotřeba energie veřejným osvětlením v Brně se za posledních osm let snížila o 12,5 procenta. Je to díky vlastnímu řešení stabilizace napětí u rozvaděčů, které v dané lokalitě ušetří až čtvrtinu nákladů, a také zvyšujícímu se tempu výměny starých svítidel za moderní typy využívající technologii LED. Vyplývá to ze statistik městské společnosti Technické sítě Brno, která o veřejné osvětlení metropole dlouhodobě pečuje.

Veřejné osvětlení v Brně tvoří v současnosti 41 404 světelných míst. Z tohoto počtu 40 879 míst připadá na osvětlení ulic a 525 slouží k slavnostnímu osvětlení kulturních památek a významných budov. „Roční spotřeba elektřiny na provoz veřejného a slavnostního osvětlení činila v roce 2020 necelých 14 400 MWh. Průměrný́ příkon na jeden světelný bod – svítidlo se držel pod 100 W, konkrétně to bylo 81 W. To řadí statutární město Brno již dlouhodobě k energeticky nejúspornějším městům v České republice,“ uvedl Pavel Rouček, generální ředitel Technických sítí Brno (TSB).

Spotřebu veřejného osvětlení se přitom městské firmě daří v posledních letech snižovat kontinuálně. A to i přesto, že počet světelných míst naopak zvolna roste. Od roku 2014 se tak spotřeba snížila o přibližně 12,5 procenta, počet světelných míst se zároveň zvýšil o 3,5 procenta. Na snižování spotřeby tak má podle Pavla Roučka zásadní vliv zejména modernizace celé sítě veřejného osvětlení.

Ovládání veřejného a slavnostního osvětlení v Brně mají na starosti zapínací (elektroměrové) rozvaděče, kterých je 469. Pomocí časových spínačů je ovládáno 29 z nich, 440 rozvaděčů je pak ovládáno dálkově. Právě technologické řešení použité u rozvaděčů je podle vedoucího Odboru veřejného osvětlení a dispečinku TSB Dušana Pijáka nejvýznamnějším zdrojem úspor na energiích. „91 rozváděčů je vybaveno regulátory napětí a 234 pak stabilizací napětí. Tu jsme interně vyvinuli přímo pro veřejné osvětlení města Brna a díky ní dosahujeme přibližně 26procentní úspory elektrické energie v dané oblasti,“ vypočítal.

Dalších úspor pak TSB dosahují díky postupné výměně samotných svítidel. V letech 2017 až 2020 instalovaly přibližně 3 500 nových LED svítidel, přičemž v samotném roce 2020 to bylo více než 600. Trend výměny svítidel za úspornější, a z pohledu produkce světelného smogu také šetrnější, řešení bude navíc ještě zrychlovat. „Za první pololetí 2021 se podařilo instalovat 599 LED svítidel, ve druhém pololetí plánujeme v rámci údržby a obnovy veřejného osvětlení instalovat dalších 633 svítidel. V následujících letech pak plánujeme ročně obměnit přibližně tisíc svítidel a nejpozději od roku 2025 tento počet ještě navýšíme,“ řekl Dušan Piják

Od poloviny loňského roku má světelný technik TSB certifikát způsobilosti ČMS pro měření jasu a osvětlení komunikací, který se podařilo získat necelé desítce dalších odborníků v tuzemsku. Díky modernímu měřidlu, takzvanému jasovému analyzátoru, který vyvinuli odborníci z VUT Brno, si pak odborníci TSB mohou v praxi ověřit, že veřejné osvětlení svítí v souladu s výpočty a platnými normami a danou oblast například zbytečně nepřesvětluje. V rámci celé České republiky podle Dušana Pijáka funguje takových přístrojů jen pět až šest.

Díky bezdrátové komunikaci je navíc možné LED svítidla ve všech větších ulicích města dálkově řídit a podle aktuálních potřeb je například zapínat nebo tlumit. V nočních hodinách se jedná o snížení až o padesát procent, což významně přispívá také k omezení odraženého světla, a tím i světelného znečištění. „Využíváním stabilizací, regulací a LED svítidel se tak daří plnit cíl společnosti uspořit každoročně nejméně 2 procenta elektřiny, což se projevilo snížením průměrného příkonu na jedno svítidlo o 10 procent během posledních čtyřech let. Mimo úsporu spotřebované elektřiny instalace LED svítidel vzhledem k jejich lepším světelně-technickým parametrům umožnila v některých lokalitách i snížení počtu stožárů,“ doplnil generální ředitel společnosti.

Zkontrolovali tisíce stožárů, nový „typ Brno“ vydrží déle

Vedle výměny a instalace nových LED svítidel vyráželi pracovníci TSB v roce 2020 také za dalšími činnostmi souvisejícími s veřejným osvětlením metropole. Celkem odstranili přibližně 2 300 poruch na zařízeních veřejného osvětlení. Preventivně provedli také prohlídky v 59 oblastech zapínacích rozváděčů a zkontrolovali 6375 stožárů z celkového počtu více než 34 800 na celém území města. V rámci měření koroze a statiky stožárů jich pak prověřili 7 005. Z tohoto počtu bylo třeba 77 stožárů vyměnit.

V oblasti testování statiky stožárů je již změřeno bezmála 34 tisíc kusů stožárů. Z těchto výstupů byla stanovena předpokládaná budoucí obnova veřejného osvětlení a zejména každoroční počet stožárů, které bude třeba nahradit Je připraven plán opakovaných měření tak, aby se maximálně předcházelo pádu stožáru. I v návaznosti na osazování stožárů dopravními značkami, které snižují jejich životnost, byl ve spolupráci s výrobci navržen nový zesílený stožár typ Brno s vyšší pevností v ohybu,“ uvedl provozně-technický ředitel TSB Josef Šaroun s tím, že přístroj, pomocí něhož technici měří statiku stožárů, mají Technické sítě Brno jako jediné v republice.

Stožáry veřejného osvětlení se podle něj mění průběžně, buď v návaznosti na jejich aktuální stav, jako tomu bylo u zmíněných 77 stožárů, nebo v rámci obnovy světelných míst. V případě 900 obnovených světelných míst v roce 2020 tak pracovníci TSB vyměnili 808 stožárů veřejného osvětlení. Jednalo se zejména o oblasti a úseky, které byly z provozního hlediska v nejhorším stavu a technicky již přestaly vyhovovat. Největší část obnovy veřejného osvětlení zahrnovala městské části Slatinu, Brno-střed, Řečkovice, Starý́ Lískovec a Líšeň.*

/zr/

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili se starostou obce Dukovany Miroslavem Křišťálem. Ten se také stal tváří červencového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Červencové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název IT služby  a ochrana dat. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červencového čísla našeho časopisu vystupují.

* Miroslav Křišťál, starosta obce Dukovany na Třebíčsku: Ano, uvažovali jsme o využití podpory na fotovoltaiku z Modernizačního fondu, který se právě otevírá. Jenže asi od tohoto záměru ustoupíme. Získání dotace podmiňuje, že 80 procent vyrobené elektřiny musíte spotřebovat u sebe, do sítě můžete prodat jen 20 procent. Podpora je tak výhodná spíše pro výrobní podniky. Přesto o instalaci střešních panelů uvažujeme, a to na budovách bývalých kravínů, které postupně přestavujeme na technické a společenské zázemí obce. Pokud bychom instalovali FVE, tak pouze na střechy, rozhodně ne na ornou půdu. Rozhodneme-li se k tomu, pak projekt uděláme patrně bez dotace, panely si koupíme a instalujeme sami.

* Michael Rataj, starosta obce Branka u Opavy: Opravu naší kaple Nejsvětější Trojice jsme zahájili již počátkem roku 2019, ale kvůli pandemii covid-19 se vše protáhlo až do letošního května. Komplikace, které opravu kaple po více než dva roky provázely, nikdo na začátku neočekával. Ale Boží prozřetelnost byla našemu záměru nakloněna, a tak se kapli Nejsvětější Trojice podařilo obnovit do stavu, ve kterém bude sloužit několika dalším generacím farníků z Branky u Opavy,

* Lada Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku: Po roce života s koronavirem vnímáme životní hodnoty trochu z jiné perspektivy. Mnozí z nás si uvědomili, že vše, co se dá koupit, nemá pro nás takovou cenu, jako čas strávený se svými blízkými. Přišlo nám zajímavé zapojit se do taneční výzvy Jerusalema Challange,  – celosvětového symbolu boje proti pandemii covid-19d a natočit o tom i video. Do tance jsme vtáhli i děti, které se svou účastí dozvědí hloubku a sílu lidské solidarity, odvahy a trpělivosti, což si samotná pandemie v mnoha ohledech žádala. Nápadu Jitky Francové se chopily místní občanky Věra Rosová, Kateřina Menoušková, Eva Peterová, Věra Šmídová a Lenka Chlubnová, které se spolu s iniciátorkou taneční výzvy řadu let podílejí na kulturním, společenském a sportovním dění v obci, přičemž některé z nich v Libotenicích vedou i sportovní kroužek Sportovky. Skvělým kameramanem se stal Vojtěch Macke z jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce. Zatím další videa nechystáme, ale jelikož máme velice aktivní občany, tak věřím, že nás s něčím zase překvapí. Jsem na ně opravdu moc pyšná a hrdá. Některé jiné obce si musí platit drahé agentury, aby jim udělaly kulturní program. Ale u nás si naši občani umí utvořit kulturu sami.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova na Hodonínsku: Při zadávání veřejných zakázek je potřeba zejména držet se tří základních principů, což jsou hospodárnost, efektivnost a účelnost. K tomu je nutné přidat princip čtvrtý – ten nejvýznamnější, totiž zdravý rozum. Byť jde o rčení, které je často proklamováno i ze strany kontrolních orgánů, mnohdy nad zdravým rozumem vítězí čistý formalismus. Nelze se pak divit, že se zadavatelé drží osvědčených postupů při zadávání veřejných zakázek. Bohužel ani rozhodování v oblasti veřejných zakázek stále není předvídatelné, zejména pokud je zakázka spolufinancována z evropských či národních dotačních zdrojů.

* Zdeněk Kučera, starosta Městské části Praha 18: „Covidový rok“ ovlivnil nejen fungování radnice, ale také značně zasáhl do rozpočtu městské části. Kvůli zrušení či odkladu koncertů na území Letiště Letňany a akcí v areálu PVA se příjmy městské části snížily o přibližně 300 tisíc korun. V důsledku úlev pro místní podnikatele poklesly také příjmy z pronájmu nebytových prostor.

Tyto změny jsme museli zapracovat do rozpočtu roku 2020 a také do plánů na rok 2021. V důsledku úlev na nájemném místním podnikatelským subjektům a organizacím zajišťujícím mimoškolní aktivity dětí byly příjmy městské části dosud sníženy o asi 700 tisíc korun.

* Libor Lesák, radní Středočeského kraje: Postupně upravujeme kontrolní mechanismy v rámci procesu zadávání veřejných zakázek krajem. Příkladem je důsledná elektronizace celého procesu a tím i možnost kontroly v jakékoliv jeho fázi. Zadavatelé v rámci kraje povinně využívají certifikovaného elektronického nástroje E ZAK. K rozšíření jeho funkcionalit dojde od druhého pololetí letošního roku, a tím dojde i k většímu zpřehlednění celého procesu a získání jednoznačné auditní stopy pro následnou kontrolu.

* Miloslav Meloun, ředitel Kooperativy, výrobně obchodního družstva Uhlířské Janovice (tato společnost letos v červnu na URBIS SMART CITY FAIR obdržela Cenu časopisu Moderní obec za multifunkční stožáry veřejného osvětlení řad eLITE a SMART): Dříve než radnice vypíše veřejnou soutěž na dodávku a instalaci veřejného osvětlení, by určitě stálo za to předem zvážit, zda na stožáry bude umisťovat i další zátěže – vedle svítidel například reklamní plochy, držáky květin či vánočních ozdob. Všechny tyto další návětrné plochy totiž mohou velmi ovlivnit zátěž stožáru.

Zároveň je třeba si uvědomit, že mezi vypsáním soutěže a vlastní realizací může proběhnout dlouhá doba. Během posledních měsíců jsme svědky raketového růstu cen materiálů, takže je nutné počítat i s úpravami rozpočtu každé takové investiční akce. Ale neměly by to rozhodně být stožáry, na kterých se bude šetřit.

* Petr Jelínek, jednatel 4E consulting, s. r. o.: Dosavadní zkušenosti s použitím BVA/m4E metody ukazují, že jde skutečně o ucelený a univerzální model hodnocení vhodný pro široké spektrum zakázek – na služby facility managementu (úklidy, ostraha apod.), stavební zakázky, architektonické/projekční služby nebo ICT zakázky, popř. komplexnější technologické dodávky.

Pomocí metody BVA/m4E zadávají zakázky např. Vysoké učení technické v Brně nebo Univerzita v Hradci Králové, zadavatelé v resortu dopravy (Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest, Správa železnic či Letiště Praha) a Karlovarský kraj. Z municipalit lze uvést například města Brno, Žďár nad Sázavou, Chomutov nebo Rožnov pod Radhoštěm.

* Filip Chvátal, radní města Brna: Naším cílem je, aby se Brno mohlo do budoucna rozvíjet způsobem, který neohrozí kvalitu života ve městě. Naopak chceme kvalitu života zlepšovat. Ať už je to zvyšováním podílu veřejně přístupné zeleně, revitalizací opuštěných a zdevastovaných továrních areálů, tak také implementací moderní modrozelené infrastruktury v rámci nové výstavby.

* Luděk Tesař, ekonom: Je jednoznačné, že stát se snažil poslední roky více investovat a že to kvůli mandatorním a quasimandatorním výdajům vůbec neměl lehké. Navzdory velkým překážkám stát prokázal během posledních let podstatně více odvahy než územní rozpočty – ale bohužel velkou část investic realizoval na dluh nebo z dotací. Územní rozpočty zase na rozdíl od státu měly peněz relativně dost, ovšem – sumárně viděno – odvahy mohly mít více. Nadále platí, že navzdory paralýze některých méně schopných obcí jsou územní samosprávy hybateli pokroku a stát se dál řítí do temného vesmíru osvětlovaného záblesky humoru některých „expertů“ či celých „rádoby mezioborových skupin“. Jakmile chybějí peníze a ekonomika začne pokulhávat, začne chybět i nadějná budoucnost a zbývá pouze nesmrtelný humor (pozn. autora: vážení experti, ten vakcínu nepotřebuje). Zaplať za to pánbůh, neboť stát totiž už nemá zaplatit čím.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Celkově obce v roce postiženém restriktivními a podpůrnými opatřeními vlády, které na ně měly značný dopad, hospodařily obezřetně. Dokázaly jako celek dále poměrně rychle zvýšit úspory při souběžném jen velmi mírném růstu dluhu. V těchto složitých podmínkách plných nejistoty nezanedbaly ani výdaje na modernizaci a rozšíření obecní infrastruktury. K tomu jim z části pomohly investiční dotace.

* Lubor Tomanec, ředitel Vodárenské společnosti Táborsko s. r. o.: Určení ceny pro vodné a stočné máme ve svých rukou. V koncesní smlouvě je pevně stanoven způsob stanovení ceny pro vodné a stočné v jednotlivých letech trvání smlouvy prostřednictvím finančního modelu, který provozovatel musí dodržet. Model vychází z nabídky provozovatele v koncesním řízení a za běžných okolností se nedá měnit. Nám to umožňuje přijetí dlouhodobé cenové strategie spolu se souběžným plněním plánu obnovy našeho vodohospodářského majetku.

* Martin Půta, hejtman Libereckého kraje: Liberec stále zůstává jako jediné krajské město bez kvalitního železničního spojení z české metropole a dále za hranice ČR. Zapojením železniční tratě ze Zhořelce přes Liberec do Prahy do evropské sítě bychom mohli účelněji čerpat finanční podporu z evropských zdrojů, a tím pádem učinit z vlakového spojení adekvátní formu přepravy. Není možné, abychom i nadále jezdili vlakem z Liberce do Prahy za stejné dojezdové časy, jako tomu bylo v 19. století.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu MIM Consulting s. r. o.: Současný trend digitalizace činností a agend, který se nevyhýbá žádné municipalitě, se stává do jisté míry i politikem. Pod tlakem post covidové doby přehodnocují municipality svoje postoje k návrhu a řízení ICT s cílem zlepšit činnosti a procesy nejen ve vztahu k občanovi, ale též interně, uvnitř úřadů. Velmi zajímavým a na národní úrodni prosazovaným způsobem strukturovaného popisu cílů organizace, který se ve veřejné správě uplatňuje již několik, je Enterprise architektura.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejvyšší správní soud se proto ztotožňuje se závěrem krajského soudu o naplnění podmínky výlučných majetkových práv ve smyslu § 18 odst. 1 písm. e) zákona o veřejných zakázkách, kdy zadavatel řídí činnost Technických služeb a vykonává nad jejich hospodařením účinnou a funkční kontrolu. Nejvyšší správní soud v důsledku výše uvedeného neshledal kasační námitky stěžovatelky důvodnými. Kasační stížnost proto v souladu s § 110 odst. 1 větou druhou s. ř. s. zamítl. Závěr je tedy ten, že když město zadá plnění tzv. své firmě, neznamená to, že tato firma nemůže využít subdodávky. Tedy není zde ten požadavek, aby celé plnění poskytovala sama.  Tento rozsudek nám k tomuto závěru dává oporu.

* Marek Hanák, Kancelář veřejného ochránce práv: Pokud má občan za to, že v procesu pořizování územního plánu došlo k nějakému pochybení, má možnost podat podnět k nadřízenému orgánu územního plánování (ve vztahu k územním plánům obcí je nadřízeným orgánem krajský úřad, ve vztahu k zásadám územního rozvoje a jejím aktualizacím je jím Ministerstvo pro místní rozvoj), aby postup úřadu územního plánování jako pořizovatele územního plánu podle § 177 odst. 1 stavebního zákona prošetřilo. Podrobnější informace o působnosti veřejného ochránce práv v oblasti územního plánování lze získat na webových stránkách www.ochrance.cz, kde je veřejnosti k dispozici také nový leták Územní plán, který ochránce letos v květnu vydal.

* Jana Vašíková, Kancelář veřejného ochránce práv: Náklady na provedení prací spojených s odstraněním závadného stavu stavby vždy nese vlastník této stavby. Stavební úřad nemá zákonnou možnost nařídit provedení opatření k odstranění závady na stavbě jiné osobě než jejímu vlastníkovi. Uvedené v praxi znamená, že pokud stavba vykazuje jakékoliv závady, je výhradně na jejím vlastníkovi, aby sám zajistil nápravu (závady odstranil), nehledě na to, co je toho příčinou. Nicméně druhotně se vlastník stavby, jejíž poškození přičítá činnosti jiné osoby (např. souseda), může domáhat náhrady škody občanskoprávní cestou dle občanského zákoníku. Důkazní břemeno o příčinách vzniku škody spočívá zásadně na vlastníkovi vadné stavby. Pro účel důkazu, že právě činností jiné osoby vznikla konkrétní škoda, se obvykle poškozený vlastník stavby nevyhne zajištění znaleckého posudku o rozsahu a příčinách škody.

Kromě náhrady škody je třeba upozornit na občanskoprávní úpravu sousedských práv. Podle ustanovení § 1019 odst. 1 občanského zákoníku vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek.

Sousedé v zájmu smírného urovnání vzájemných vztahů mohou oslovit mediátora. Mediátor je nezávislá a nestranná osoba, která se snaží se sousedy (stranami sporu) nalézt oboustranně přijatelné řešení ohledně závadného stavu stavby a jejího negativního vlivu na okolí.

* Jan Břeň, právník: Zákon o registru smluv tedy v § 3 odst. 1 předpokládá, že v registru smluv nebudou (resp. nemusí být) zveřejňovány smlouvy v identickém znění, v jakém byly uzavřeny, neboť se při uveřejnění smlouvy může uplatnit (s ohledem na omezení při poskytování informací stanovená zákonem č. 106/1999 Sb.) celá řada zákonných výjimek, čímž bude text uzavřené smlouvy fakticky (částečně) pozměněn.

Obec s rozšířenou působností je tedy povinna před zveřejněním smlouvy v registru smluv důkladně posoudit, zda smlouva obsahuje takové údaje, které nelze poskytnout při postupu podle zákona č. 106/1999 Sb., a v případě kladné odpovědi, bude tato obec muset příslušné pasáže smlouvy před vložením do registru smluv znečitelnit. Uvedené konstatování se samozřejmě týká i problematiky ochrany osobních údajů ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), tj. tzv. GDPR, jak je uvedeno v dotazu.

Má-li příslušný subjekt zákonnou povinnost zveřejňovat své smlouvy prostřednictvím registru smluv, musí si být zároveň vědom skutečnosti, že podle § 6 odst. 1 zákona o registru smluv platí, že smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění (výjimku z uvedeného pravidla představuje smlouva, která byla uzavřena v krajní nouzi nebo za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí, a dále též smlouva, jejímž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky – viz § 6 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv).

Ustanovení § 7 odst. 1 zákona o registru smluv stanovuje vážné právní následky nesplnění povinnosti uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv, které spočívají v tom, že pokud nebyla smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku (dílčí výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v § 7 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv).

Obec sice může své smlouvy zveřejňovat na svých webových stránkách (tedy jakákoliv obec bez ohledu na to, zda má či nemá povinnost zveřejňovat své smlouvy prostřednictvím registru smluv), avšak před jejich zveřejněním by je měla případně upravit tak, aby byla řádně šetřena zejména ochrana osobních údajů, ochrana obchodního tajemství apod.*

 /rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Až do 12. září pokračuje klání o zisk titulu Stromu roku, které bylo zahájeno o prvním letním dni, tedy 21. června. Do finále letos jubilejního 20. ročníku ankety, za kterou stojí Nadace Partnerství, postoupila dvanáctka kandidátů ze sedmi krajů. Ti usilují o prvenství v podobě odborného ošetření zdarma a postupu do celoevropského kola soutěže. V národní soutěži mohou lidé své favority podpořit on-line na www.stromroku.cz a pomocí DMS. Díky tomu podpoří výsadbu nových stromů a péči o ně.

„Hlasování na www.stromroku.cz je už v plném proudu a potrvá až do 12. září, přičemž poslední týden hlasování bude již tradičně tajný. Vítěze vyhlásíme na den podzimní rovnodennosti 22. září v Brně. Celostátní anketu Strom roku pořádáme v Nadaci Partnerství od roku 2002. Od té doby se do hlasování zapojilo více než 729 tisíc lidí a získali jsme téměř 2,8 milionu korun. Tento výtěžek putoval na výsadbu a ochranu stromů. Děkujeme všem, kteří i letos díky anketě podpoří sázení stromů,” shrnula koordinátorka ankety Strom roku Silvie Zeinerová Sanža.

„U každého stromu jsem si představovala nejen jeho příběh, ale i to, jak jeho postup do finále ovlivní komunitu okolo něj. Vzpomínala jsem na ten euforický pocit, kdy nám z Nadace Partnerství před rokem přišla zpráva, že ‚naše' jabloň je ve finále. Mám radost, že je mezi dvanáctkou finalistů opět ovocný strom. Ráda bych všem vzkázala, ať si to především užijí, jdou do toho po hlavě a zapojí do aktivit všechny okolo, neboť to nese ovoce,” svěřila se Mirka Soldánová z MAS Stolové Hory, ambasadorka loňské vítězky ankety – Jabloně u Lidmanů.

 „Výběr finalistů v jubilejním ročníku nebyl vůbec lehký. Osobně mě potěšila nominace Platanu javorolistého u hlavního vchodu do Kinského zahrady na Smíchově v Praze. Připomíná mi rané dětství mých dětí, kolem něj jsme pravidelně chodili na dětské hřiště. Zná ho každý, kdo v této lokalitě bydlí. Budu mu držet palce,” komentuje letošní výběr porotkyně Lucia Štefánková z Nadace Tipsport, generálního partnera iniciativy Sázíme budoucnost.

Stáhněte si detailní informace o všech finalistech 

 

KTERÉ STROMY JSOU VE FINÁLOVÉ DVANÁCTCE?

 

StromObecKraj
Zpívající lípaTelecíPardubický kraj
Lípa KapucínkaZlatá KorunaJihočeský kraj
Strážce VýšticeOlešníkJihočeský kraj
Běleňská lípaMalšínJihočeský kraj
Smrk ztepilý na ulici RamešovaBrnoJihomoravský kraj
Lípa pod Holým kopcemBohdaliceJihomoravský kraj
ŠmiguleSiviceJihomoravský kraj
Platan javorolistýPraha 5 - SmíchovPraha
Dolní popovská lípaJáchymovKarlovarský kraj
Dubisko valašisko tvrdéKozloviceMoravskoslezský kraj
Novoveská lípaNová VesMoravskoslezský kraj
Svatováclavský dubStochovStředočeský kraj

/zr/

Na snímku:

Mezi finalisty ankety Strom roku je i dub, který již půl tisíciletí let shlíží z kopce Strážnice na „dědinu valašských vojvodů“ — Kozlovice. Přežil rozmary počasí i lidské bezohlednosti. V 80. letech minulého století jej někdo zevnitř vypálil tak, že se do něj vejdou čtyři lidé. Kozlovická pamětnice Marie Prudká o něm říkávala „je to dubisko valašisko tvrdé.“

Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová

 

Dopravní podnik města Brna s cestujícími komunikuje pomocí dalšího informačního kanálu. Jako první dopravce v republice začne využívat službu Mobilní Rozhlas, která slouží pro jednodušší komunikaci samospráv a občanů. Do platformy je registrováno více než půl milionu lidí a toto číslo se stále zvyšuje. Dopravní podnik města Brna bude touto cestou veřejnost informovat například o aktuálních výlukách a omezeních, novinkách nebo mimořádných událostech.

Jsme nakloněni všem chytrým řešením, která pomůžou rychle a efektivně sdělit cestujícím aktuální nebo připravovaná omezení v městské hromadné dopravě. Díky Mobilnímu Rozhlasu dostanou zájemci včas informace prostřednictvím aplikace nebo emailu a mohou se tak na ně s předstihem připravit,“ sdělila primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Prostřednictvím Mobilního Rozhlasu můžeme komunikovat i krizové situace a velké havárie, které ovlivní provoz ve větší části města. Cestujícím můžeme zasílat i další, související informace. Například zprovozňování nových tratí, novinky z oblasti jízdného, vozového parku nebo akcí pro veřejnost. Tato služba je vedle naší aplikace DPMBinfo, webu a sociálních sítí dalším krokem kupředu v udržování kontaktu s našimi cestujícími. Vycházíme z toho, že spokojený cestující je informovaný cestující,“ uvedl generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Zájemce se k odběru informací přihlásí buď na webových stránkách Mobilního Rozhlasu, nebo přímo v mobilní aplikaci, kterou si stáhne do svého telefonu. V případě Dopravního podniku města Brna se může přihlásit k odběru informací o výlukách, novinkách, aktualitách z velkých staveb nebo se pak proklikem dostat na sociální sítě podniku. Nastavení je tedy zcela pod kontrolou uživatele a nedochází k nevyžádanému spamování. Výhodou je, že informace z Dopravního podniku města Brna bude mít k dispozici ihned.

Mobilní Rozhlas v současnosti využívají zejména města a obce. V Brně touto cestou informuje své obyvatele 14 městských částí a jejich počet stále narůstá, stejně tak množství lidí, kteří službu využívají. V celé republice jde o téměř půl milionu lidí, v Brně se šplháme ke dvěma desítkám tisíc. Jsme rádi, že Dopravní podnik města Brna je v oblasti využívání chytré komunikace průkopníkem mezi dopravci a pevně věříme, že tento infomační kanál bude efektivním doplňkem těch stávajících,“ řekl zakladatel projektu Mobilní Rozhlas Ondřej Švrček.

Aplikace umožňuje dopravnímu podniku v případě potřeby informace přesně cílit. Pokud by došlo k vážnému problému v určité části města, může danou informaci zaslat cíleně uživatelům, kteří v dané oblasti bydlí nebo pracují. Kromě emailu je možné zaslat v urgentních případech i sms zprávu. Systém umožňuje realizovat také ankety nebo minireferenda s ověřením respondentů přes jejich telefonní číslo, výsledky tedy mají vysokou relevanci.

Dopravní podnik města Brna se využíváním chytré komunikace zařazuje mezi evropskou špičku. Výrazným způsobem zjednoduší nejen informování cestujících, ale také samospráv, jejichž obyvatel se mohou nenadálé situace týkat. Ty pak mohou velice jednoduše informovat své občany, ke kterým by se zpráva jinak nedostala. Právě v takto komplexním propojení je kouzlo chytré obecní komunikace,“ doplňuje ředitel Asociace moderně komunikujících samospráv František Brož.

Zkušební provoz pro první rok bude mít dopravní podnik zdarma.

/zr/*

Pec pod Sněžkou, Kunštát, Blansko, Bystřice nad Pernštejnem či Lanžhot, stejně jako třeba Hřensko nebo řada obcí ve Frýdlantském výběžku. V těchto obcích a městech Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podpoří výstavbu přístupových sítí k vysokorychlostnímu internetu, a to hned dvěma miliardami korun z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) . Do května 2023 tak internet zrychlí pro 47 tisíc domácností. Celkem půjde o 64 projektů na zrychlení internetu v územních samosprávných celcích.

„Díky spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu, Českého telekomunikačního úřadu a podnikatelů v elektronických komunikacích se podařilo rozběhnout úspěšný program podpory budování vysokorychlostního internetu,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Zájem o dotace a celkový objem kvalitních projektů odpovídá předpokladům vyhlášených výzev.“

MPO vyhodnotilo dvě výzvy, z nichž doporučilo k realizaci 64 projektů na zrychlení internetu v obcích a městech. Celkově by mělo být na vysokorychlostní internet nově připojeno 47 tisíc domácností. Termín realizace je do května 2023. Jednou z lokalit je například Pec pod Sněžkou. Velké množství projektů je soustředěno na sever od Brna  – Kunštát, Blansko, Bystřice nad Pernštejnem a okolí. Pokryto by mělo být také příhraničí v Lanžhotu na trojmezí s Rakouskem a Slovenskem. Na druhé straně republiky pak lokalita Hřenska či řada obcí ve Frýdlantském výběžku na hranicích s Polskem.

Celkový objem plánovaných investic přesahuje 2,5 miliardy Kč. Výše dotací z OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je téměř 1,9 miliardy Kč. Zbývajících zhruba 600 milionů Kč by mělo být uhrazeno soukromými investory z jejich vlastních prostředků.

Projekty směřují do 718 základních sídelních jednotek, ve kterých doposud není v potřebném rozsahu k dispozici vysokorychlostní připojení k internetu o rychlostech alespoň 30 Mbit/s. Cílem je zajistit vysokorychlostní připojení k internetu pro nejméně 47 tisíc bytů, pro které doposud takovéto připojení nebylo k dispozici a žádný z poskytovatelů služeb připojení k internetu jej neměl zájem v době tří let zprovoznit.

Projekty se od sebe vzájemně liší. Nejrozsáhlejší projekt řeší připojení více než 7 tisíc bytů v oblasti rozléhající se mezi Žďárem nad Sázavou a Brnem, nejmenší projekt pak připojí 13 bytů v obci na Sokolovsku. Úspěšné projekty pokrývají dohromady potřeby z více než 33 %.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu v současné době připravuje nové programy podpory. Budoucí projekty dále zvýší rychlost připojení k internetu: u domácností výrazně přesáhne 100 Mbit/s a u škol, úřadů a dalších socio-ekonomických aktérů přesáhne 1 Gbit/s,“ připomíná náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha.
„Pokrytí tzv. bílých míst vysokorychlostním internet a také kvalitní připojení socioekonomických aktérů, mezi které patří školy či stavební úřady, jsou klíčové priority Národního plánu pro sítě s velmi vysokou kapacitou, který v lednu schválila vláda. Tento dokument určuje rámec podpory rozvoje digitální infrastruktury z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) i z Národního plánu obnovy," doplňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.*

Další informace k projektům vysokorychlostního internetu podpořených z OP PIK včetně mapy podpořených projektů jsou k dispozici zde.
/zr/

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down