Na dnešním jednání Komory statutárních měst Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR) získali primátoři a primátorky příslib z úst ministra Karla Havlíčka o návratu komponenty brownfieldů do Národního plánu obnovy.

Ambiciózní plán obnovy (NPO), který má za cíl rozdělit kolem 172 miliard korun, byl sice v posledních dnech velice často diskutován na poli Senátu či Poslanecké sněmovny, reálná diskuse s územními či sociálními partnery včetně zpětné vazby ale stále chybí. Proto vyvolal Svaz měst a obcí ČR dnešní jednání s vicepremiérem Karlem Havlíčkem na schůzi Komory statutárních měst.

Města jsou základní stavební kameny státu i ekonomiky,“ říká předseda SMO ČR a starosta města Kyjov František Lukl a pokračuje, „a primátoři jsou jejich dobrými správci. Stát by jim měl více naslouchat, oni vědí, kam nejlépe ve svém městě nasměřovat investice.“

To potvrzuje i předseda komory primátor Olomouce Miroslav Žbánek: „Samosprávy jsou významným nositelem pokroku a rozvoje v území a Národní plán obnovy v nich vzbudil velké naděje, které by neměly být zmařeny.

Brownfieldy, podpora tramvajových a trolejbusových tratí či již zmiňovaná kultura byly často opakovaným požadavkem ze strany zástupců měst. Podle slov plzeňského primátora Martina Baxy města si pod NPO nepředstavovala jen sanaci státního rozpočtu, ale právě rozvoj a obnovu území.

Z předběžného vyjádření jednotlivých zúčastněných primátorek a primátorů jednoznačně vyvstala potřeba zařadit do komponent, z kterých se NPO skládá, projekty revitalizace brownfieldů. Tato často obrovská neutěšená území skýtají možnost podpory místní ekonomiky a z ní vyplývající multiplikační efekt pro celou zemi.

Tento požadavek slíbil dnes vicepremiér Karel Havlíček ještě do NPO zapracovat. Na jednání přímo uvedl, že ho tato situace mrzí a že hledá cestu, jak investice do brownfieldů v rámci NPO vrátit.

Primátoři a primátorky dále požadují další jednání na téma modernizace a elektrifikace městské dopravy, upozorňují ale také na důležitost podpory kultury, která se v současné době doslova zmítá nad propastí.

Neméně důležitou oblastí je i podpora veřejných investic.

Každá koruna vložená z NPO do území se stokrát státu vrátí,“ podotýká výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, „a bude přínosem i pro místní podnikatele, kteří často získávají práci právě od měst.“*

/zr/

Ilustrační foto: archiv

 

 

V rámci výzkumu zájmu obcí o prvky takzvané modrozelené infrastruktury oslovil celkem 250 obcí svým dotazníkem Zelený kruh ve spolupráci s advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti. Cílem bylo zjistit, jaká je praxe využívání konkrétních opatření, jako jsou zasakovací plochy, sázení stromů či hospodaření s dešťovou vodou. Současně průzkum zjišťoval postoj obcí k soukromým investorům a nároky ohledně modrozelené infrastruktury na jejich projekty. Ukázalo se, že tyto nároky na investory uplatňuje jen menšina obcí.

Modrozelená infrastruktura (MZI) představuje environmentální urbánní infrastrukturu, jejíž součástí jsou citlivá volba městské vegetace spolu s důmyslnými hydrologickými prvky městského systému odvodnění. MZI stojí na základech hospodaření s dešťovými vodami, pouze více zdůrazňuje roli zeleně, jako klíčového nástroje k ochraně měst před dopady teplého počasí beze srážek. Zeleň v tomto ohledu již nehraje ve městě roli estetickou nebo biotopu, ale plní roli klimatizace.

Z 230 doručených odpovědí, mezi nimiž odpovídaly především obce sdružené v Národní síti Zdravých měst ČR a prostřednictvím Národní sítě Místních akčních skupin, vyplynulo, že téměř čtvrtina z oslovených obcí některá z modrozelených opatření z vlastní iniciativy realizovala a téměř polovina z nich se na jejich realizaci chystá. Pouze devět procent oslovených obcí však požadovalo vybudování této infrastruktury od soukromých investorů.

Třetina respondentů nicméně uvedla, že považuje za vhodné od určité velikosti projektu stanovit soukromým investorům povinný příspěvek na budování modrozelené infrastruktury.

TÁHNE VÝSADBA STROMŮ, VYUŽÍVÁNÍ DEŠŤOVKY JE PROBLÉM

K nejvíce preferovaným opatřením v obcích patří výsadba stromů. Té však podle obcí stojí v cestě řada překážek – kolize s inženýrskými sítěmi, nedostatek peněz na následnou péči nebo nedostatek vhodných pozemků pro výsadbu. Pouze čtvrtina obcí na překážky nenaráží.

Zachytávání a využívání dešťové a šedé (použité) vody často brání nedostatek osvícených projektantů a vyšší investiční výdaje. Podle odpovídajících obcí by pomohla přesná definice užitkové vody ve vyhlášce a stanovení jasných pravidel pro využití šedé vody a vody zadržené v opláštění budovy nebo na přilehlé zpevněné ploše.

Zařadit modrozelenou infrastrukturu do územního plánu se obce obávají kvůli riziku vysoké finanční kompenzace vlastníkům pozemků, které by tak byly převedeny na nezastavitelné. Potíže jsou i s rozdrobeným vlastnictvím brownfieldů a malou ochotou majitelů na takových pozemcích stavět.

Vysokou míru shody ukázal průzkum v potřebě upravit nově vztah mezi technickou infrastrukturou a zelení. Technické řešení koexistence inženýrských sítí a kořenů stromů již známe, normy a legislativa jsou však pozadu. Druhá oblast, která je pro obce prioritní, jsou nové zdroje pro financování modrozelené infrastruktury. Transparentní zapojení soukromých investorů by se mělo propsat do legislativy co nejdříve,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

U větších stavebních projektů je ideální, pokud se samospráva transparentně dohodne s developerem na spolupráci. Cílem by měla být dohoda na opatřeních, která zajistí kvalitní život lidem v obci i budoucím uživatelům stavebních projektů. Jedním z nástrojů mohou být zásady pro developery, s nimiž máme zkušenosti z Jihlavy či Svazu městských částí hlavního města Prahy. Také kvalitní zpracování regulativů v rámci územního plánování a transparentní vztahy na obci směřující k rychlému povolení záměru jsou pro pozitivní posuny ve stavebnictví zásadně důležité. Věřím, že brzy vytvoříme společenské klima podporující férovou spolupráci developerů a samospráv ku prospěchu nás všech,” připomněl Pavel Franc, ředitel Frank Bold Advokáti, kteří se dlouhodobě zaměřují projekty z oblasti udržitelného stavitelství.

"Za zmapování překážek, problémů, ale i příležitostí, které z průzkumu vyplynuly, jsme velmi rádi. Právě v asociacích, jako je Národní síť Zdravých měst, mohou obce aktivně sdílet své zkušenosti a předávat dobré, ale i špatné příklady a jejich návazná řešení. S odborníky za zády, ať už to jsou experti a praktici na dané téma, jako je právě modrozelená infrastruktura, či zkušení a pro věc zapálení právníci, to jde vždy lépe,” doplnil Petr Švec, ředitel asociace NSZM ČR.

Obce v území místních akčních skupin si většinou uvědomují důležitost lepšího hospodaření s vodou a péče o zeleň. I proto naše pracovní skupina pro životní prostředí vytvořila manuál, který pomáhá samosprávám realizovat projekty v souladu s aktuálními trendy a požadavky na modrozelenou infrastrukturu,” konstatoval Marek Hartych z Národní sítě MAS ČR.

SHRNUTÍ VÝZKUMU

Z celkem 250 oslovených obcí na dotazník odpovědělo 230.

* 24 % oslovených už opatření modrozelené infrastruktury realizovalo, 47 % je plánuje. Nejčastější opatření jsou: sázení stromů, zasakovací plochy, zařízení pro zadržování a hospodaření s dešťovou vodou, další městská zeleň.

* 9 % respondentů požadovalo prvky modrozelené infrastruktury v projektech soukromých investorů.

* 64 % obcí popisuje problémy ohledně výsadby stromů. Jde nejčastěji o kolize s inženýrskými sítěmi, nedostatek prostředků na následnou péči a nebo přímo nedostatek vhodných prostor pro výsadbu. 26 % na problémy nenaráží. V 10 % případů si výsadbu nepřejí obyvatelé obce, nejčastěji kvůli kolizi s parkovacími místy.

* S využíváním dešťové vody se pojí nejčastěji: kritika nedostatku poučených projektantů, vyšší investiční výdaje, chybějící definice užitkové vody v příslušné vyhlášce a doplnění územně analytických podkladů o podklady týkající se vodního režimu území.*

/zr/

Ilustrační foto: Frank Bold Advokáti

 V Jihomoravském kraji se nachází přibližně pět set brownfieldů. Jejich revitalizaci se intenzivně věnuje Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, kraj i samotné obce a města. Příkladem je areál ICEC ve Šlapanicích, Loucký klášter ve Znojmě i prostor kasáren v Mikulově. Na jejich základě se plánují vybudovat například domovy pro seniory, veřejná parkoviště, kulturně-společenské areály i nová bydlení. Stavební firmy a developeři však upozorňují na vyšší náklady i náročnější postupy.

Přesně 167 částečně využívaných nebo opuštěných areálů, komplexů budov a pozemků se silným potenciálem je prezentováno prostřednictvím webu www.brownfieldy-jmk.cz, který spravuje Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRAJM). „Naším cílem je najít pro tyto lokality vhodná, funkční a uspokojivá řešení včetně samotného financování revitalizace,“ uvádí za agenturu Jan Hladík s tím, že je důležité i sdílení zkušeností s ostatními regiony v ČR i v přeshraničních projektech. Na jednotlivých typech projektů se pak podílejí též další subjekty, jako je například CzechInvest, města, obce i ministerstva.

 

Jihomoravský kraj se regeneraci brownfieldů se koncepčně věnuje od roku 2005. „Ve spolupráci s RRAJM jde zejména o mapování lokalit, analytické vyhodnocení i propagaci konkrétních lokalit,“ komentuje problematiku Jiří Klement z tiskového oddělení Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Doplňuje pak, že kraj nepodporuje regenerace lokalit pro konkrétní využití, ale obecně klade důraz na revitalizace, které jsou účelné. Cílem je také minimalizace veřejných prostředků.

 

Zástupci stavebních firem a developerů ale upozorňují na složitější postupy i na větší náklady. „Některé lokality jsou atraktivní tím, že jsou například v centru města. Výhodou je i zavedená infrastruktura. Naopak nevýhodou často bývá nutnost demolice či opravy stávajících budov a bezpochyby i případná dekontaminace,“ přibližuje Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb. Finální cena se pak prý většinou u lokalit s ekologickou zátěží mnohonásobně zvyšuje, než když se staví na „zelené louce“.

Jednou z lokalit, která by mohla být připravena už v roce 2023, je areál ICEC ve Šlapanicích. Ten je v současnosti pronajímán především k drobné výrobě, službám a skladování. Potýká se však s rozsáhlou ekologickou zátěží. Jde o strategickou lokalitu z hlediska řešení ekologické zátěže, pravděpodobně dokonce nejvýznamnější,“ upřesňuje Klement.

Potřebné kroky už město Šlapanice činí. „Aktuálně se dokončují předsanační průzkumy a čeká se na jejich vyhodnocení,“ uvádí starostka Šlapanic Michaela Trněná. Podle jejích slov bude na základě výsledků stanoven termín a rozsah samotných sanačních prací.

Přesné využití ale prozatím jasné není. Uvažuje se například o zařízení pro seniory, sportovním zařízení anebo vytvoření parkovacích míst, kterých je ve městě nedostatek,“ dodává starostka. Náklady pak dosahují necelých 158,3 milionu korun (vysoutěžená cena), přičemž dotace z operačního programu Životní prostředí činí 147,5 milionu korun.

 

Znojemský Loucký klášter čeká na další osud

Dlouhou řadu let čeká na své nové poslání Loucký klášter ve Znojmě, který je využíván pouze minimálně. Část sklepů spravuje společnost z oblasti vinařství, jež zde pořádá pravidelné akce a umožňuje veřejnosti částečný přístup do areálu. „Kraj u této nemovitosti zpracoval v roce 2006 studii předprojektové přípravy. Lokalitu propagujeme na nemovitostních veletrzích a fórech. Po regeneraci by mohl být klášter využíván v oblasti kultury, vzdělávání a veřejné správy,“ osvětluje postup Jihomoravského kraje Jiří Klement.

Další využití historického objektu je však kvůli vysokým nákladům na rekonstrukci a požadavkům na ochranu kulturního dědictví značně limitováno. „Rekonstrukce budov pod památkovou ochranou si vyžaduje velmi vysokou odbornost, pečlivý přístup a striktní dodržování stanovených postupů ze strany všech úřadů. Většinou se na takovýchto projektech podílí i několik specializovaných firem,“ doplňuje Kaláb. Složitost stavu potvrzuje i zainteresovanost hned několika subjektů – Jihomoravského kraje, města Znojma, Ministerstva pro místní rozvoj i Ministerstva kultury.

 

Areál kasáren v Mikulově jde směrem k bydlení

Zajímavým brownfieldem je areál mikulovských kasáren o rozloze 30 hektarů. Od roku 2007 byl postupně odprodán soukromé stavební společnosti. Ta odstranila většinu budov, část příjezdových panelových cest i část ekologické zátěže. Po změně územního plánu byla v jižní části zahájena výstavba zhruba 70 bytů, která byla dokončena před více než deseti lety. Ta by měla pokračovat i v severní části.

 

„Plochy jsou určeny pro bydlení a občanskou vybavenost, pro sport a rekreaci i pro výrobní aktivity,“ upřesňuje Jan Hladík s dodatkem, že vzhledem k rozloze areálu majitel nevylučuje ani spolupráci na dalších rozvojových záměrech i s jinými subjekty. „Chybí jen hrubé terénní úpravy, jinak jsou pozemky v podstatě připraveny k výstavbě. Pokud bude vytvořen smysluplný projekt, lze prostranství využít už do dvou let,“ dodává Hladík. Podle Tomáše Kalába může být tato obnova areálu dobrou ukázkou toho, jak bojovat proti akutnímu nedostatku bydlení, jenž trápí většinu regionů v republice.*

/zr/

 

 

Na základě výsledků aktuální analýzy připravovaných bytových projektů, kterou zpracoval největší rezidenční stavitel v zemi Central Group, developeři v české metropoli připravují více než 84 tisíc bytů. Avšak jen zhruba 20 tisíc se jich může začít stavět do pěti let. Počty bytů, které mají šanci do pěti let projít povolovacím kolečkem – a dostat se tak na trh, jsou přitom zcela nedostačující poptávce i velikosti hlavního města.

Meziročně databáze připravovaných projektů narostla o více než 18 procent. Developeři totiž zahajují práce na stále nových projektech, jenže vzhledem k rekordně dlouhé, a navíc stále se prodlužující délce povolování, jen minimum projektů pokračuje do realizace. Aktuálně se doba přípravy běžného bytového projektu od zahájení prací na projektu přes všechny stupně povolování až po výstavbu a kolaudaci prodloužila na deset let.

Většina bytů vznikne v brownfieldech

Zhruba 60 procent připravovaných bytů by mělo vyrůst v brownfieldech. Celkem jde o více než 370 projektů s 54 tisíci byty. Tyto projekty by byly schopny pojmout více než 100 tisíc nových obyvatel a při současném tempu prodeje nových bytů by pokryly potřebu na devět let.

Každého developera, jak poznamenává tisková zpráva společnosti  Central Group, stojí výstavba bytů na brownfieldech v průměru o 17 procent víc než na zelené louce. „Je třeba si uvědomit, že náklady na dekontaminaci půdy a demolici stávajících objektů jsou mnohdy velmi vysoké. To, že je investor uhradí, je velký vklad do území a první a zcela nezbytná podmínka pro jeho revitalizaci. A tuto klíčovou investici pro další rozvoj města přece nikdo jiný než soukromý investor financovat nebude,“ vysvětlil šéf Central Group Dušan Kunovský. Navíc pro město je zastavování brownfieldů, které mnohdy leží v širším centru, daleko výhodnější než výstavba na zelené louce. Obvykle jsou totiž tyto pozemky v místech s již existující infrastrukturou a zasíťováním, dostatečná je zde také kapacita hromadné dopravy. Město v těchto lokalitách tedy ušetří na výstavbě infrastruktury.

Jednoznačně největší výstavba bytů na území brownfieldů se připravuje na pražském Žižkově. Celkem jich tam developeři plánují 8700. V Holešovicích to má být 5600, v Ruzyni 4900, na Smíchově 4000, ve Vysočanech 3500 nových bytů. Více než 2000 bytů v brownfieldech se chystá také na Zličíně, v Hloubětíně a v Hostivaři.

Nejvíce připravovaných projektů na brownfieldech je menšího rozsahu do stovky bytů. Jde o stavby bytových domů na místech různých vyřazených trafostanic, parkovišť či menších průmyslových budov apod. Na celkovém množství bytů, které by v brownfieldech v Praze mohly vzniknout, se však tyto projekty podílejí minimálně.

Hlavní budoucí rozvoj však mají přinést především transformace velkých opuštěných průmyslových areálů, velké množství bytů pak vznikne zejména v projektech celých nových čtvrtí na plochách původně určených železnici, jako je nákladové nádraží Žižkov, Smíchov nebo Bubny. Připravovaných projektů s více než 500 byty je v databázi jen něco přes třicet – celkem však počítají s více než 35 tisíci nových bytů.*

/zr/

Velmi žádaná bytová lokalita v hlavním městě je na Zličíně v těsném sousedství se stanicí metra B Zličín

Ilustrační foto: archiv Central Group

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down