Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili se starostou obce Dukovany Miroslavem Křišťálem. Ten se také stal tváří červencového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Červencové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název IT služby  a ochrana dat. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červencového čísla našeho časopisu vystupují.

* Miroslav Křišťál, starosta obce Dukovany na Třebíčsku: Ano, uvažovali jsme o využití podpory na fotovoltaiku z Modernizačního fondu, který se právě otevírá. Jenže asi od tohoto záměru ustoupíme. Získání dotace podmiňuje, že 80 procent vyrobené elektřiny musíte spotřebovat u sebe, do sítě můžete prodat jen 20 procent. Podpora je tak výhodná spíše pro výrobní podniky. Přesto o instalaci střešních panelů uvažujeme, a to na budovách bývalých kravínů, které postupně přestavujeme na technické a společenské zázemí obce. Pokud bychom instalovali FVE, tak pouze na střechy, rozhodně ne na ornou půdu. Rozhodneme-li se k tomu, pak projekt uděláme patrně bez dotace, panely si koupíme a instalujeme sami.

* Michael Rataj, starosta obce Branka u Opavy: Opravu naší kaple Nejsvětější Trojice jsme zahájili již počátkem roku 2019, ale kvůli pandemii covid-19 se vše protáhlo až do letošního května. Komplikace, které opravu kaple po více než dva roky provázely, nikdo na začátku neočekával. Ale Boží prozřetelnost byla našemu záměru nakloněna, a tak se kapli Nejsvětější Trojice podařilo obnovit do stavu, ve kterém bude sloužit několika dalším generacím farníků z Branky u Opavy,

* Lada Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku: Po roce života s koronavirem vnímáme životní hodnoty trochu z jiné perspektivy. Mnozí z nás si uvědomili, že vše, co se dá koupit, nemá pro nás takovou cenu, jako čas strávený se svými blízkými. Přišlo nám zajímavé zapojit se do taneční výzvy Jerusalema Challange,  – celosvětového symbolu boje proti pandemii covid-19d a natočit o tom i video. Do tance jsme vtáhli i děti, které se svou účastí dozvědí hloubku a sílu lidské solidarity, odvahy a trpělivosti, což si samotná pandemie v mnoha ohledech žádala. Nápadu Jitky Francové se chopily místní občanky Věra Rosová, Kateřina Menoušková, Eva Peterová, Věra Šmídová a Lenka Chlubnová, které se spolu s iniciátorkou taneční výzvy řadu let podílejí na kulturním, společenském a sportovním dění v obci, přičemž některé z nich v Libotenicích vedou i sportovní kroužek Sportovky. Skvělým kameramanem se stal Vojtěch Macke z jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce. Zatím další videa nechystáme, ale jelikož máme velice aktivní občany, tak věřím, že nás s něčím zase překvapí. Jsem na ně opravdu moc pyšná a hrdá. Některé jiné obce si musí platit drahé agentury, aby jim udělaly kulturní program. Ale u nás si naši občani umí utvořit kulturu sami.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova na Hodonínsku: Při zadávání veřejných zakázek je potřeba zejména držet se tří základních principů, což jsou hospodárnost, efektivnost a účelnost. K tomu je nutné přidat princip čtvrtý – ten nejvýznamnější, totiž zdravý rozum. Byť jde o rčení, které je často proklamováno i ze strany kontrolních orgánů, mnohdy nad zdravým rozumem vítězí čistý formalismus. Nelze se pak divit, že se zadavatelé drží osvědčených postupů při zadávání veřejných zakázek. Bohužel ani rozhodování v oblasti veřejných zakázek stále není předvídatelné, zejména pokud je zakázka spolufinancována z evropských či národních dotačních zdrojů.

* Zdeněk Kučera, starosta Městské části Praha 18: „Covidový rok“ ovlivnil nejen fungování radnice, ale také značně zasáhl do rozpočtu městské části. Kvůli zrušení či odkladu koncertů na území Letiště Letňany a akcí v areálu PVA se příjmy městské části snížily o přibližně 300 tisíc korun. V důsledku úlev pro místní podnikatele poklesly také příjmy z pronájmu nebytových prostor.

Tyto změny jsme museli zapracovat do rozpočtu roku 2020 a také do plánů na rok 2021. V důsledku úlev na nájemném místním podnikatelským subjektům a organizacím zajišťujícím mimoškolní aktivity dětí byly příjmy městské části dosud sníženy o asi 700 tisíc korun.

* Libor Lesák, radní Středočeského kraje: Postupně upravujeme kontrolní mechanismy v rámci procesu zadávání veřejných zakázek krajem. Příkladem je důsledná elektronizace celého procesu a tím i možnost kontroly v jakékoliv jeho fázi. Zadavatelé v rámci kraje povinně využívají certifikovaného elektronického nástroje E ZAK. K rozšíření jeho funkcionalit dojde od druhého pololetí letošního roku, a tím dojde i k většímu zpřehlednění celého procesu a získání jednoznačné auditní stopy pro následnou kontrolu.

* Miloslav Meloun, ředitel Kooperativy, výrobně obchodního družstva Uhlířské Janovice (tato společnost letos v červnu na URBIS SMART CITY FAIR obdržela Cenu časopisu Moderní obec za multifunkční stožáry veřejného osvětlení řad eLITE a SMART): Dříve než radnice vypíše veřejnou soutěž na dodávku a instalaci veřejného osvětlení, by určitě stálo za to předem zvážit, zda na stožáry bude umisťovat i další zátěže – vedle svítidel například reklamní plochy, držáky květin či vánočních ozdob. Všechny tyto další návětrné plochy totiž mohou velmi ovlivnit zátěž stožáru.

Zároveň je třeba si uvědomit, že mezi vypsáním soutěže a vlastní realizací může proběhnout dlouhá doba. Během posledních měsíců jsme svědky raketového růstu cen materiálů, takže je nutné počítat i s úpravami rozpočtu každé takové investiční akce. Ale neměly by to rozhodně být stožáry, na kterých se bude šetřit.

* Petr Jelínek, jednatel 4E consulting, s. r. o.: Dosavadní zkušenosti s použitím BVA/m4E metody ukazují, že jde skutečně o ucelený a univerzální model hodnocení vhodný pro široké spektrum zakázek – na služby facility managementu (úklidy, ostraha apod.), stavební zakázky, architektonické/projekční služby nebo ICT zakázky, popř. komplexnější technologické dodávky.

Pomocí metody BVA/m4E zadávají zakázky např. Vysoké učení technické v Brně nebo Univerzita v Hradci Králové, zadavatelé v resortu dopravy (Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest, Správa železnic či Letiště Praha) a Karlovarský kraj. Z municipalit lze uvést například města Brno, Žďár nad Sázavou, Chomutov nebo Rožnov pod Radhoštěm.

* Filip Chvátal, radní města Brna: Naším cílem je, aby se Brno mohlo do budoucna rozvíjet způsobem, který neohrozí kvalitu života ve městě. Naopak chceme kvalitu života zlepšovat. Ať už je to zvyšováním podílu veřejně přístupné zeleně, revitalizací opuštěných a zdevastovaných továrních areálů, tak také implementací moderní modrozelené infrastruktury v rámci nové výstavby.

* Luděk Tesař, ekonom: Je jednoznačné, že stát se snažil poslední roky více investovat a že to kvůli mandatorním a quasimandatorním výdajům vůbec neměl lehké. Navzdory velkým překážkám stát prokázal během posledních let podstatně více odvahy než územní rozpočty – ale bohužel velkou část investic realizoval na dluh nebo z dotací. Územní rozpočty zase na rozdíl od státu měly peněz relativně dost, ovšem – sumárně viděno – odvahy mohly mít více. Nadále platí, že navzdory paralýze některých méně schopných obcí jsou územní samosprávy hybateli pokroku a stát se dál řítí do temného vesmíru osvětlovaného záblesky humoru některých „expertů“ či celých „rádoby mezioborových skupin“. Jakmile chybějí peníze a ekonomika začne pokulhávat, začne chybět i nadějná budoucnost a zbývá pouze nesmrtelný humor (pozn. autora: vážení experti, ten vakcínu nepotřebuje). Zaplať za to pánbůh, neboť stát totiž už nemá zaplatit čím.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Celkově obce v roce postiženém restriktivními a podpůrnými opatřeními vlády, které na ně měly značný dopad, hospodařily obezřetně. Dokázaly jako celek dále poměrně rychle zvýšit úspory při souběžném jen velmi mírném růstu dluhu. V těchto složitých podmínkách plných nejistoty nezanedbaly ani výdaje na modernizaci a rozšíření obecní infrastruktury. K tomu jim z části pomohly investiční dotace.

* Lubor Tomanec, ředitel Vodárenské společnosti Táborsko s. r. o.: Určení ceny pro vodné a stočné máme ve svých rukou. V koncesní smlouvě je pevně stanoven způsob stanovení ceny pro vodné a stočné v jednotlivých letech trvání smlouvy prostřednictvím finančního modelu, který provozovatel musí dodržet. Model vychází z nabídky provozovatele v koncesním řízení a za běžných okolností se nedá měnit. Nám to umožňuje přijetí dlouhodobé cenové strategie spolu se souběžným plněním plánu obnovy našeho vodohospodářského majetku.

* Martin Půta, hejtman Libereckého kraje: Liberec stále zůstává jako jediné krajské město bez kvalitního železničního spojení z české metropole a dále za hranice ČR. Zapojením železniční tratě ze Zhořelce přes Liberec do Prahy do evropské sítě bychom mohli účelněji čerpat finanční podporu z evropských zdrojů, a tím pádem učinit z vlakového spojení adekvátní formu přepravy. Není možné, abychom i nadále jezdili vlakem z Liberce do Prahy za stejné dojezdové časy, jako tomu bylo v 19. století.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu MIM Consulting s. r. o.: Současný trend digitalizace činností a agend, který se nevyhýbá žádné municipalitě, se stává do jisté míry i politikem. Pod tlakem post covidové doby přehodnocují municipality svoje postoje k návrhu a řízení ICT s cílem zlepšit činnosti a procesy nejen ve vztahu k občanovi, ale též interně, uvnitř úřadů. Velmi zajímavým a na národní úrodni prosazovaným způsobem strukturovaného popisu cílů organizace, který se ve veřejné správě uplatňuje již několik, je Enterprise architektura.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejvyšší správní soud se proto ztotožňuje se závěrem krajského soudu o naplnění podmínky výlučných majetkových práv ve smyslu § 18 odst. 1 písm. e) zákona o veřejných zakázkách, kdy zadavatel řídí činnost Technických služeb a vykonává nad jejich hospodařením účinnou a funkční kontrolu. Nejvyšší správní soud v důsledku výše uvedeného neshledal kasační námitky stěžovatelky důvodnými. Kasační stížnost proto v souladu s § 110 odst. 1 větou druhou s. ř. s. zamítl. Závěr je tedy ten, že když město zadá plnění tzv. své firmě, neznamená to, že tato firma nemůže využít subdodávky. Tedy není zde ten požadavek, aby celé plnění poskytovala sama.  Tento rozsudek nám k tomuto závěru dává oporu.

* Marek Hanák, Kancelář veřejného ochránce práv: Pokud má občan za to, že v procesu pořizování územního plánu došlo k nějakému pochybení, má možnost podat podnět k nadřízenému orgánu územního plánování (ve vztahu k územním plánům obcí je nadřízeným orgánem krajský úřad, ve vztahu k zásadám územního rozvoje a jejím aktualizacím je jím Ministerstvo pro místní rozvoj), aby postup úřadu územního plánování jako pořizovatele územního plánu podle § 177 odst. 1 stavebního zákona prošetřilo. Podrobnější informace o působnosti veřejného ochránce práv v oblasti územního plánování lze získat na webových stránkách www.ochrance.cz, kde je veřejnosti k dispozici také nový leták Územní plán, který ochránce letos v květnu vydal.

* Jana Vašíková, Kancelář veřejného ochránce práv: Náklady na provedení prací spojených s odstraněním závadného stavu stavby vždy nese vlastník této stavby. Stavební úřad nemá zákonnou možnost nařídit provedení opatření k odstranění závady na stavbě jiné osobě než jejímu vlastníkovi. Uvedené v praxi znamená, že pokud stavba vykazuje jakékoliv závady, je výhradně na jejím vlastníkovi, aby sám zajistil nápravu (závady odstranil), nehledě na to, co je toho příčinou. Nicméně druhotně se vlastník stavby, jejíž poškození přičítá činnosti jiné osoby (např. souseda), může domáhat náhrady škody občanskoprávní cestou dle občanského zákoníku. Důkazní břemeno o příčinách vzniku škody spočívá zásadně na vlastníkovi vadné stavby. Pro účel důkazu, že právě činností jiné osoby vznikla konkrétní škoda, se obvykle poškozený vlastník stavby nevyhne zajištění znaleckého posudku o rozsahu a příčinách škody.

Kromě náhrady škody je třeba upozornit na občanskoprávní úpravu sousedských práv. Podle ustanovení § 1019 odst. 1 občanského zákoníku vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek.

Sousedé v zájmu smírného urovnání vzájemných vztahů mohou oslovit mediátora. Mediátor je nezávislá a nestranná osoba, která se snaží se sousedy (stranami sporu) nalézt oboustranně přijatelné řešení ohledně závadného stavu stavby a jejího negativního vlivu na okolí.

* Jan Břeň, právník: Zákon o registru smluv tedy v § 3 odst. 1 předpokládá, že v registru smluv nebudou (resp. nemusí být) zveřejňovány smlouvy v identickém znění, v jakém byly uzavřeny, neboť se při uveřejnění smlouvy může uplatnit (s ohledem na omezení při poskytování informací stanovená zákonem č. 106/1999 Sb.) celá řada zákonných výjimek, čímž bude text uzavřené smlouvy fakticky (částečně) pozměněn.

Obec s rozšířenou působností je tedy povinna před zveřejněním smlouvy v registru smluv důkladně posoudit, zda smlouva obsahuje takové údaje, které nelze poskytnout při postupu podle zákona č. 106/1999 Sb., a v případě kladné odpovědi, bude tato obec muset příslušné pasáže smlouvy před vložením do registru smluv znečitelnit. Uvedené konstatování se samozřejmě týká i problematiky ochrany osobních údajů ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), tj. tzv. GDPR, jak je uvedeno v dotazu.

Má-li příslušný subjekt zákonnou povinnost zveřejňovat své smlouvy prostřednictvím registru smluv, musí si být zároveň vědom skutečnosti, že podle § 6 odst. 1 zákona o registru smluv platí, že smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění (výjimku z uvedeného pravidla představuje smlouva, která byla uzavřena v krajní nouzi nebo za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí, a dále též smlouva, jejímž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky – viz § 6 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv).

Ustanovení § 7 odst. 1 zákona o registru smluv stanovuje vážné právní následky nesplnění povinnosti uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv, které spočívají v tom, že pokud nebyla smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku (dílčí výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v § 7 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv).

Obec sice může své smlouvy zveřejňovat na svých webových stránkách (tedy jakákoliv obec bez ohledu na to, zda má či nemá povinnost zveřejňovat své smlouvy prostřednictvím registru smluv), avšak před jejich zveřejněním by je měla případně upravit tak, aby byla řádně šetřena zejména ochrana osobních údajů, ochrana obchodního tajemství apod.*

 /rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

V Pantheonu Národního muzea v Praze byly včera odpoledne vyhlášeny výsledky soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Jejím celostátním vítězem se stal Havlíčkův Brod, který tak obdržel i titul Historické město roku 2020. V rámci vyhlášení výsledků soutěže byla předána také další ocenění, mimo jiné rovněž Cena časopisu Moderní obec. Ta patří městu Holešov ve Zlínském kraji.

Zřizovateli  Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón jsou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS), Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Spolupořadatelem včerejšího vyhlášení výsledků soutěže byl i Český národní komitét ICOMOS (Mezinárodní rady památek a sídel).

Cena pro celostátního vítěze soutěže sestává z monumentálního uměleckého díla z českého křišťálu vyrobeného firmou Rűckl Crystal, a. s., sklárna v Nižboru, symbolizujícího historická sídla (je majetkem SHS ČMS a na volnou plochu tohoto uměleckého díla jsou připisováni vítězové ceny); replika ceny je předávána vítěznému městu. K ocenění dále náleží pamětní grafický list a finanční částka jeden milion korun.

Poprvé byla Cena udělena v roce 1995 a vítěznému městu Svitavy byla předána v průběhu III. řádného sněmu SHS ČMS. Od roku 1996 je Cena předávána při příležitosti slavnostního setkání, které je zároveň oslavou Mezinárodního dne památek a sídel. Ten každoročně připadá na 18. duben, avšak kvůli pandemii koronaviru zřizovatelé soutěže tentokrát odložili vyhlášení jejích výsledků až na červen.

Po uvítání generálním ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem byli včerejším slavnostním ceremoniálu nejprve představeni vítězové krajských kol soutěže. Jsou jim: Prachatice (Jihočeský kraj), Ivančice (Jihomoravský kraj), Cheb  (Karlovarský kraj), Havlíčkův Brod (Kraj Vysočina), Opočno (Královéhradecký kraj), Dubá (Liberecký kraj), Frenštát pod Radhoštěm (Moravskoslezský kraj),Olomouc (Olomoucký kraj, Vysoké Mýto (Pardubický kraj), Městská část Praha 1 (Praha), Horažďovice (Plzeňský kraj), Kutná Hora (Středočeský kraj), Žatec (Ústecký kraj) a Holešov (Zlínský kraj).

Zástupci vítězů krajských kol soutěže obdrželi pro svá města pamětní listy a šeky na 100 tisíc korun.

Z vítězů krajských kol do užšího celostátního finále postoupila města Kutná Hora, Žatec a Havlíčkův Brod. Z nich nakonec jako celostátního vítěze soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a nositele titulu Historické město roku 2020 odborná porota vybrala Havlíčkův Brod. Města Kutná Hora a Žatec obdržela ceny ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, k nimž se pojí grafické listy a finanční odměny ve výši 100 tisíc korun.

Ceny ministryně pro místní rozvoj za město Žatec z rukou náměstka ministryně Davida Koppitze převzala starostka Zdeňka Hamousová  a za město Kutná Hora místostarosta Vít Šnajdr.

Cenu za vítězství v celostátní soutěži a titul Historické město roku 2020 pro Havlíčkův Brod převzal místostarosta Libor Honzárek, který je i předsedou SHS ČMS. Ten až do okamžiku vyhlášení výsledků soutěže o úspěchu Havlíčkova Brodu vůbec netušil, protože ve Sdružení plně dodržují zásadu, že do poslední chvíle znají vítěze pouze členové odborné poroty. A jak bylo při předávání ceny pro Havlíčkův Brod trefně poznamenáno, toto město nezvítězilo proto, že předsedou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska je jeho místostarosta, nýbrž právě navzdory tomuto faktu.

Libor Honzárek po převzetí ceny pro ČTK a Českou televizi mj. uvedl: ,Na rozsáhlou revitalizaci středu města jsme se začali připravovat před 16 lety a zhruba před deseti lety byla dokončena první etapa rekonstrukce hlavního havlíčkobrodského náměstí. Je důležité mít vždy jasný cíl, najít si jakýsi rastr postupných úkolů, domluvit všechny zainteresované složky, tedy projektanta, město, které to platí, památkový ústav, správce sítí, vlastníky objektů... je potřeba udělat kvalitní přípravu a pak dodržovat plán. Za posledních asi deset let jsme do revitalizace městské památkové zóny investovali asi 300 milionů korun, z toho zhruba 50 milionů byly dotace. Z vlastních prostředků města jsme dali čtvrt miliardy korun."

Cenu pro Havlíčkův Brod Liboru Honzárkovi předal náměstek ministryně pro místní rozvoj  David Koppitz, ředitel odboru památkové péče Ministerstva kultury ČR Jiří Vajčner, generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, prezident Českého národního komitétu ICOMOS Václav Girsa a 1. místopředseda SHS ČMS Jaroslav Zatloukal, místostarosta Uherského Hradiště.

* Cena Ministerstva kultury za památkovou péči byla udělena Pavlu Jeriemu, jednomu z nejzkušenějších památkářů  své generace, který metodicky vedl obnovy nejvýznamnějších památek, zejména areálu státního hradu a zámku v Českém Krumlově či hradu Švihov, nebo významných historických staveb na území české metropole, jako třeba Stavovského divadla, Obecního domu, Rudolfina, Nostického paláce, Mullerovy vily apod.

* Cenu časopisu Moderní obec obdrželo město Holešov. Z rukou zástupců redakce – Ivana Ryšavého a Evy Vítkové – ji převzal starosta města Rudolf Seifert. Redakce městu udělila cenu za loňské dokončení rozsáhlé revitalizace historických Masných krámů v centru Holešova, díky níž tam vznikla reprezentativní odpočinková zóna s mobiliářem, drobnými krámky, zachovanými zbytky historických konstrukcí, vodními střiky a nově zřízeným Památníkem smíření.*

K úspěchu Havlíčkova Brodu a Holešova se podrobněji vrátíme v srpnovém vydání Moderní obce.

/rš/

Na horním snímku:

Zástupci tří měst, která se probojovala do užšího celostátního finále soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón: (zleva): místostarosta Kutné Hory Vít Šnajdr, starostka Žatce Zdeňka Hamousová a místostarosta Havlíčkova Brodu Libor Honzárek.

Foto: archiv SHS ČMS

Ve fotogalerii dole:

Šéfredaktor Ivan Ryšavý předává Cenu časopisu Moderní obec starostovi Holešova Rudolfu Seifertovi (na snímku vlevo).

Starosta Holešova Rudolf Seifert s Cenou časopisu Moderní obec

Foto: Hana Helsnerová

 

 

 

 

 

 

 

 

Od 2. do 4. června proběhla online událost URBIS SMART CITY FAIR. Součástí události byla tradiční exponátová soutěž ZLATÝ URBIS, která vzhledem k formátu akce měla odlišný průběh od minulých ročníků. Návštěvníci výstavní části mohli v tomto ročníku vybírat vystavovatele, který je nejvíce zaujal. Další cenu udělila redakce časopisu Moderní obec.

Udělení cen se uskutečnilo včera v podvečer ve studiu URBIS  za přítomnosti zástupců města Brna a zástupců společnosti Veletrhy Brno. Redakce časopisu Moderní obec se k slavnostnímu aktu připojila vzdáleně.

Návštěvníci jednoznačně rozhodli, že ZLATÝ URBIS bude udělen statutárnímu městu Brnu, které na své expozici představilo mimo jiné řešení rozvojových projektů, například chytré čtvrti Špitálka, viz: https://respitalka.brno.cz/ .

Redakce časopisu Moderní obec udělila ocenění výrobně obchodnímu družstvu Kooperativa v Uhlířských Janovicích za multifunkční stožáry řad eLITE a SMART, které kromě veřejného osvětlení integrují také bezpečnostní kamery, wifi hotspot, nabíjecí stanice a další vybavení (https://www.lightpole.design/elite, resp./smart).

V redakci jsme s potěšením kvitovali to, že i menší (ryze česká) firma (s déle než padesátiletou tradicí) umí držet v chytrém veřejném osvětlení krok se světovými trendy a nabízet municipalitám produkty, které přispějí k utváření příjemného veřejného prostoru a zvyšují i komfort života lidí. Viz např. https://www.youtube.com/watch?v=8-I88T1WJME&t=18s.

Designové parkové stožáry z Kooperativy, v. o. d., například přispěly k citlivé obnově parku v Kutné Hoře pod Vlašským dvorem, kde se této firmě spolu s architektem Ondřejem Kubíkem a místostarostkou města Silvií Doušovou podařilo propojit současný průmyslový design s historickým prostředím města pod ochranou UNESCO.

Právě Silvia Doušová už stačila včerejší podvečerní předání Ceny časopisu Moderní obec okomentovat na svém facebookovém profilu: "Tak z tohoto úspěchu Kooperativy, v. o. d., mám upřímnou radost a moc jí gratuluji. Velký dík za to, že se má Kutná Hora čím chlubit, patří i autorovi návrhu lamp architektu Ondřeji Kubíkovi."

Příští ročník veletrhu URBIS SMART CITY FAIR proběhne v červnu 2022 na brněnském výstavišti a bude zaměřen mimo jiné na autonomní mobilitu.*

/zr, rš/

Na horním snímku: Trojice eLITE stožárů v Kutné Hoře.

Na fotogalerii dole: Noční osvětlení parku pod Vlašským dvorem v kutnohorských Breüerových sadech

Ilustrační foto: archiv

V Českém muzeu hudby na pražské Malé Straně byly dnes odpoledne vyhlášeny výsledky soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2019. Do tříčlenného finále z vítězů krajských kol postoupila města Nový Bor, Soběslav a Štramberk. Titul Historické město roku 2019 spojený s celkovým vítězstvím v soutěži získal právě Štramberk, zástupci dvou zbývajících finalistů převzali Ceny ministryně pro místní rozvoj. Cena časopisu Moderní obec z Prahy putuje do Ivančic.

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, který má v gesci Ministerstvo kultury, je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být z něho poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky.

Soutěž o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón se koná již od roku 1995. Zřizovateli Ceny jsou ministerstva kultury a pro místní rozvoj spolu se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS a Kanceláří prezidenta republiky. Vítěz národního kola soutěže zároveň získává titul Historické město roku.

Letos uvedenou cenu získalo město Štramberk (Moravskoslezský kraj), jemuž byl zároveň udělen titul Historické město roku 2019. Cenu a titul z rukou náměstka ministra kultury Vlastislava Ourody, ředitelky odboru regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj Marie Zezůlkové a předsedy Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Libora Honzárka dnes v Českém muzeu hudby v Praze převzala starostka  Štramberka Andrea Hlávková.
Ceny ministryně pro místní rozvoj patří městům Nový Bor (Liberecký kraj) a Soběslav (Jihočeský kraj).

Cenu časopisu Moderní obec získalo město Ivančice (Jihomoravský kraj). Starostovi města Milanu Bučkovi ji předal šéfredaktor časopisu Ivan Ryšavý.

/rš/

Na horním snímku: Zástupci tří finalistů soutěže po dnešním slavnostním ceremoniálu v Českém muzeu hudby, zleva: starosta Nového Boru Jaromír Dvořák, starostka Štramberka Andrea Hlávková a starosta Soběslavi  Jindřich Bláha

Foto: Ivan Ryšavý

Ve fotogalerii dole: Starosta Ivančic Milan Buček s Cenou časopisu Moderní obec

Foto: Ivan Ryšavý*

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down