S ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu z 29. října 2020[, čj. 9 As 173/2020 – 32, omezilo Ministerstvo spravedlnosti od pátku 6. listopadu 2020 přístup k oznámením politicky veřejných funkcionářů evidovaným v Centrálním registru oznámení (podle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů). Oznámení těchto veřejných funkcionářů budou nově dostupná pouze na základě předchozí individualizované žádosti. Rozsah zpřístupňovaných údajů se touto změnou nijak nemění.

Nejvyšší správní soud dále argumentoval tím, že závěr Ústavního soudu o protiústavnosti úpravy zpřístupňování oznámení v Centrálním registru oznámení v nálezu z 11. února 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17, brání tomu, aby správní orgány sankcionovaly porušení povinnosti podat oznámení podle zákona o střetu zájmů, a to i v době před nabytím vykonatelnosti tohoto nálezu.

Ministerstvo spravedlnosti proto přistoupilo k tomu, že zjištěné přestupky veřejných funkcionářů spočívající v nesplnění oznamovací povinnosti v období ode dne vyhlášení předmětného nálezu Ústavního soudu do 6. listopadu 2020, kdy byl přístup k jejich oznámením omezen, nebudou oznamovány příslušným správním orgánům k zahájení řízení o přestupku.

Popsaný postup zajistí, že nadále nebude docházet k nepřiměřenému zásahu do práva na soukromí a práva na informační sebeurčení veřejných funkcionářů, který byl motivem přijetí citovaného nálezu Ústavního soudu i rozsudku Nejvyššího správního soudu. Současně s tím nicméně odpadá jakákoliv překážka, pro kterou by veřejní funkcionáři nemohli řádně podávat oznámení podle zákona o střetu zájmů.

/msp/

 

Sdružení místních samospráv ČR se plně ztotožňuje s návrhem novely zákona o střetu zájmů, který podala skupina poslanců v čele s poslankyní Věrou Kovářovou, místopředsedkyní SMS ČR. Tato novela reaguje na nález Ústavního soudu, který svým rozhodnutím z března tohoto roku zrušil ty části zákona o střetu zájmů, jež obce a jejich představitelé kritizovali jakožto neoprávněný zásah do soukromí komunálních politiků.

Ústavní soud svým rozhodnutím zabránil tomu, aby kdokoliv mohl anonymně nahlížet do registru oznámení, kde jsou zveřejněny často citlivé údaje o majetkových poměrech politiků,“ říká Stanislav Polčák, europoslanec a předseda SMS ČR, jenž zastupoval v řízení u Ústavního soudu skupinu senátorů, která podání na zrušení částí zákona o střetu zájmů k Ústavnímu soudu iniciovala. „Dal nám tedy zapravdu v tom, že je potřeba najít rovnováhu mezi zájmem o transparentnost volených představitelů obcí a měst a legitimním zájmem na ochranu jejich soukromí.

My nyní chceme na toto rozhodnutí navázat a nastolit rovnováhu také mezi tím, jak velkou odpovědnost jednotliví politici mají ve smyslu objemu veřejných prostředků, o nichž rozhodují, a jak přísná má být kontrola, která je vůči nim uplatňována,“ vysvětluje jedna z předkladatelek návrhu, poslankyně Věra Kovářová. „Náš návrh proto vyjímá z působnosti zákona některé neuvolněné komunální politiky, tedy lidi, kteří se správě svých obcí věnují ve volném čase, a to za nízkou odměnu a často s hrozbou jejich účelové kriminalizace. Rozhodují přitom o řádově nižších rozpočtec, než jejich kolegové z větších obcí a měst.

Vynětí by se týkalo neuvolněných místostarostů nejmenších obcí (obce I. stupně, do úrovně pověřeného obecního úřadu) a členů rad obcí I. a II. stupně. Nevztahovalo by se tedy na komunální politiky 210 největších měst v ČR a netýkalo by se ani starostů a starostek (bez ohledu na velikost obce).

SMS ČR dále upozorňuje v souvislosti se zákonem o střetu zájmů na to, že zadávání údajů do registru Ministerstva spravedlnosti, je přehnaně náročné. „Je neintuitivní, nekompatibilní se státními registry a jen dokazuje, že e-government je u nás ve srovnání s mnohými zeměmi EU v plenkách,“ vysvětluje Stanislav Polčák, který zdůrazňuje, že neuvolnění komunální zastupitelé jsou již dnes přetížení. „Pokud parlament daná pravidla nezjednoduší a nejmenší obce z působnosti zákona nevyjme, obáváme se poklesu ochoty lidí kandidovat v dalších komunálních volbách na neuvolněné funkce,“ dodává předseda SMS ČR.

SMS ČR své stanovisko vůči novele tohoto zákona podpořilo petici představitelů obcí a měst vládě ČR a Parlamentu ČR Za návrat rozumu do zákona o střetu zájmů (viz: https://www.petice.com/petice_pedstavitel_obci_a_mst_za_navrat_rozumu_do_stetu_zajm ), v níž obce vládu vyzývají, aby podpořila novelu zákona o střetu zájmů, jak ji navrhla skupina poslanců hnutí Starostové a nezávislí (sněmovní tisk 797), která z působnosti zákona vyjímá neuvolněné místostarosty a členy obecních / městských rad menších měst a obcí. Od minulého týdne připojilo podpis pod ni již více než 700 představitelů obcí a měst.*

/zr/

Ilustrační foto: sídlo Ústavního soudu ČR v Brně

Foto: archiv

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček) částečně vyhovělo návrhům skupiny 42 senátorů a skupiny 60 senátorů (dále jen navrhovatelky) a uplynutím dne 31. prosince 2020 zrušilo § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákona č. 112/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. Ve zbývající části byly návrhy zamítnuty.

Navrhovatelky mj. namítaly, že napadená znění ustanovení, která byla do zákona o střetu zájmů vložena zákonem č. 14/2017 Sb., zásadně rozšířila okruh osob, které musí veřejné přiznání o majetku, příjmech a závazcích učinit, zavedla automatické zveřejňování prakticky všech poskytovaných údajů, a to ve formě přístupné anonymně komukoliv veřejnou datovou sítí na portálu Ministerstva spravedlnosti a rozšířila poskytované údaje o jednoznačně citlivé osobní údaje ze soukromí, dokonce i ve vztahu k jiným osobám (manželé, partneři).

V důsledku těchto změn došlo k rezignaci několika stovek funkcionářů obcí, přičemž za nejvážnější důvody byly uváděny nikoliv nesouhlas s poskytováním oznámení státním orgánům, ale jejich plošné zveřejňování s anonymním přístupem každému (tzv. majetkový striptýz).

Snaha zabránit střetu zájmů je sice veřejným zájmem, ale automaticky nemůže odůvodňovat rozsáhlé narušení práva na soukromí, resp. práva na informační sebeurčení podle čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud konstatuje, že v nyní posuzovaném případě je zřejmé, že do práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení je napadenou právní úpravou zasahováno, neboť každý veřejný funkcionář spadající pod režim zákona o střetu zájmů musí pod hrozbou sankce poskytnout údaje o svém majetku, příjmech a závazcích, což jsou údaje soukromého rázu. Jinou otázkou však je, zda je tento zásah ústavněprávně akceptovatelný či nikoliv.

Z čl. 10 odst. 3 Listiny se totiž podává, že ústavně nepřípustné je pouze neoprávněné nakládání s osobními údaji, přičemž tato neoprávněnost je dokonce vyjádřena jako zneužívání údajů. V rámci napadené zákonné úpravy je nutno rozlišit dva základní typy zásahu do práva na soukromí, resp. práva na informační sebeurčení, které se liší svou intenzitou: (1.) Samotnou povinnost podávat oznámení o majetku, příjmech a závazcích, a (2.) zpřístupnění takto poskytnutých údajů veřejnosti. Při posuzování ústavnosti zásahu do tohoto základního práva Ústavní soud hodnotil, zda daný zásah sledoval legitimní cíl a zároveň byl vůči tomuto cíli přiměřený.

K tomu Ústavní soud uvádí, že ve vztahu k prvnímu typu zásahu do práva na soukromí spočívajícímu v samotném poskytování údajů o majetku, příjmech a závazcích v rozsahu daném napadenými § 10 odst. 2 a 3 a § 11 odst. 3 zákona o střetu zájmů, shledal napadenou právní úpravu proporcionální ve vztahu k legitimnímu cíli, kterým je v tomto případě zabránění výkonu veřejné moci ve prospěch zájmů soukromých (jejímu zneužívání). Proto tuto část návrhu zamítl jako nedůvodnou. Ústavní soud rovněž neshledal důvod pro zrušení § 2 odst. 1 písm. q) zákona o střetu zájmů, tedy pro vynětí neuvolněných funkcionářů územních samosprávných celků zcela z režimu zákona o střetu zájmů, neboť zájem na předcházení střetu zájmů je i u těchto veřejných funkcionářů dán.

Ve vztahu ke druhému typu zásahu do práva na soukromí spočívajícímu ve zpřístupnění takto poskytnutých údajů veřejnosti je však situace odlišná. Zásah do soukromí je méně intenzivní v situaci, kdy veřejný funkcionář musí oznámení pouze podat, na rozdíl od situace, kdy takové oznámení podává s vědomím, že se jeho majetkové poměry vzápětí stanou „věcí veřejnou“, tedy se stanou součástí veřejně přístupného registru oznámení. Čím širší okruh osob a bez omezení se může s majetkovými poměry veřejného funkcionáře seznámit, tím intenzivnější zásah do soukromí může tato osoba pociťovat.

Má-li být cílem nahlížení do centrálního registru oznámení prevence či odhalení střetu zájmů, resp. zvýšení důvěry veřejnosti v činnost veřejné moci, nikoli pouhé uspokojení osobní zvědavosti, či dokonce zjišťování informací pro účely nezákonné či jinak nepřípustné, nelze považovat formální bariéru v podobě podání individuální žádosti za překážku, která by naplnění uvedeného účelu bránila.

Pokud vláda ve svém vyjádření argumentuje kapacitními možnostmi Ministerstva spravedlnosti ve vztahu k poskytování údajů na žádost, nejde z pohledu nezbytnosti zásahu do práva na soukromí o relevantní argument. V případě, že se stát rozhodne zavést centrální registr oznámení, a namísto 6 500 evidenčních míst vytvoří jedno centrální, nemůže případné náklady či administrativu spojenou s rozsahem takto vzniklé agendy, tedy např. právě s poskytováním údajů na žádost, vyřešit tím, že většinu údajů plošně zveřejní, čímž se vyřizování žádostí vyhne.  Měla by totiž důsledně platit zásada, že stát má ukládat jen takové povinnosti, jejichž dodržování je schopen též kontrolovat a vymáhat.

Ústavní soud tedy dospěl k závěru, že způsob zpřístupňování údajů z registru oznámení u veřejných funkcionářů spočívající v přímém zveřejnění údajů z registru oznámení není pro dosažení sledovaného legitimního cíle potřebný, tudíž porušuje právo na soukromí, konkrétně právo na informační sebeurčení dotčených osob podle čl. 10 odst. 3 Listiny. Ústavní soud proto zrušil ustanovení § 14 b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o střetu zájmů.

Učinil tak ovšem s odkladem vykonatelnosti až uplynutím dne 31. 12. 2020, aby tím vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor pro přijetí zákonné úpravy, která bude již ústavně souladná. Protiústavnost totiž shledal Ústavní soud výhradně v neanonymním a zcela nediferencovaném elektronickém zpřístupnění majetkových oznámení u všech „politiků“, nikoliv v rozsahu poskytovaných informací.

SDRUŽENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV  BUDE JEDNAT S MINISTRYNÍ MARIÍ BENEŠOVOU

Sdružení místních samospráv ČR přivítalo dnešní nález Ústavního soudu ČR, kterým byla zrušena zásadní část zákona o střetu zájmů – zpřístupňování údajů z majetkových přiznání komunálních politiků. SMS ČR oceňuje Senát Parlamentu ČR, který ve vysokém počtu svých členů napadl jak původní předlohu z roku 2017, tak novelu z roku 2018, jež ponechávala podstatnou část citlivých údajů stále plošně komukoli anonymně dostupnou.

SMS ČR požaduje, aby byl s ohledem na nález zákon o střetu zájmů komplexně změněn zejména s ohledem na dopady na neuvolněné komunální politiky. Sdružení proto na jednání s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou, které je naplánované na 16. březen, bude žádat, aby zákon o střetu zájmů byl změněn především ve vztahu ke komunálním politikům. „U menších obcí jsou veřejné funkce vykonávány v neuvolněné formě. Měli bychom být rádi, že se někdo vůbec najde a chce se ve svém volném čase za minimální odměnu věnovat obci. Stát by tyto občany měl podpořit a ne je šikanovat,“ uvedl předseda SMS ČR Stanislav Polčák, který připomněl, že paradoxně evropská pravidla zveřejňují o finančních zájmech europoslanců daleko méně údajů, než v ČR musí podávat neuvolněný členy rady menší obce.

Chceme požádat paní ministryni Benešovou, aby zákon o střetu zájmů důsledně rozlišoval situace, kdy jde o funkci člena vlády či poslance nebo neuvolněného radního malé obce. Jinak se obávám, že další komunální volby povedou k odlivu schopných a úspěšných z komunální politiky,“ uzavřel Stanislav Polčák.

JANA ZWYRTEK HAMPLOVÁ: USPĚLI JSME, ALE NEKONČÍME!

Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která u Ústavního soudu právně zastupovala skupinu 42 senátorů, za niž jednal senátor Ivo Valenta (druhou skupinu 60 senátorů, za niž jednal senátor Michael Canov, právně zastupoval advokát Stanislav Polčák), na svém facebookovém profilu nález Ústavního soudu okomentovala následovně: "USPĚLI JSME... Ale nekončíme! Ústavní soud zrušil anonymní přístupnost údajů o majetku politiků; nám šlo samozřejmě hlavně o starosty, místostarosty a radní v obcích a městech. První část “boje” tedy úspěšně za námi.
Sám Ústavní soud, který odvedl v tomto směru velmi dobrou práci, přitom upozornil na další sporné části zákona. Takže za mne - znovu a lépe, tedy zrevidovat na půdě sněmovny a senátu celý zákon. Nelze se prostě dívat stejně na předsedu vlády a neuvolněného radního v malém městečku. Obce mají důvěru skoro 80 % veřejnosti, a tak se s lidmi, kteří tento kredit zajišťují, podle toho musí zacházet."*

Celý zmiňovaný nález Ústavního soudu ČR najdete na: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2020/Pl._US_38_17_vcetne_disentu.pdf .

/red, tz/

K foto: Sídlo Ústavního soudu ČR v Brně

Foto: facebookový profil ÚS ČR

 

Ministerstvo spravedlnosti jako správce Centrálního registru oznámení upozornilo na povinnosti, které v souvislosti s volbami do zastupitelstev obcí 5. a 6. října vznikly veřejným funkcionářům, kteří v těchto volbách byli zvoleni či jimž naopak po volbách jejich mandát končí.

V souladu se zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, jde o tyto veřejné funkcionáře:

a) uvolněné členy zastupitelstva obcí a hl. města Prahy, městských částí a městských obvodů,

b) starostu, místostarostu a členy rady obce, městské části a městských obvodů, a to i pokud nejsou uvolněni.

Výše uvedená definice veřejného funkcionáře se vztahuje i na funkcionáře zvolené pro volební období let 2014–2018. Dne 5. 10. 2018 (první den voleb do obecních zastupitelstev) přitom zanikl voleným funkcionářům uvedeným v písmeni a) jejich mandát. Mandát nově zvoleným zastupitelům vzniká dne 6. 10. 2018. Voleným funkcionářům uvedeným v písmeni b) pak zanikne mandát až v den zvolení nových členů rady včetně starosty a místostarostů; v tento den zároveň vznikne mandát nově zvoleným členům rady, starostovi a místostarostům.

Které povinnosti podle zákona o střetu zájmů bezprostředně navazují na komunální volby? Mnisterstvo spravedlnosti vysvětluje:

V první řadě je příslušná obec (jí pověřená osoba) povinna zapsat do Centrálního registru oznámeníhttps://cro.justice.cz/ ) ukončení a zahájení výkonu funkce v případě všech veřejných funkcionářů, jimž zanikl nebo vznikl mandát podle pravidel popsaných výše.

Na zápis provedený obcí navazuje povinnost veřejného funkcionáře učinit příslušné oznámení – zápis ukončení výkonu funkce se pojí s povinností učinit tzv. výstupní oznámení, zápis zahájení výkonu funkce se naproti tomu pojí s povinností učinit tzv. vstupní oznámení.

Vykonává-li veřejný funkcionář více funkcí, podává vstupní oznámení za každou funkci zvlášť, přičemž pro rychlejší vyplnění může využít již odeslané oznámení jako šablonu (vzor) pro podání zbylých oznámení bez toho, aby byl nucen všechna oznamovaná data vypisovat znovu. Průběžné oznámení lze pak podávat za všechny funkce najednou.

Pozn.: Povinnost zápisu a oznamovací povinnost se týká i těch komunálních politiků, kteří byli ve volbách do zastupitelstev obcí zvoleni opětovně, jsou-li (byli-li) veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů (k tomu viz výše).

* Příklad: Petr Novák, byl zvolen starostou obce Nová dne 1. 11. 2014 a v komunálních volbách v roce 2018 opět kandidoval a byl znovu zvolen do zastupitelstva obce. Jako starosta obce Petr Novák ve faktickém výkonu funkce pokračuje až do zvolení nového starosty obce. Dne 29. 10. 2018 se pak koná ustavující schůze zastupitelstva obce, kde se podaří zvolit nového starostu obce, Kamila Drobného, jenž v předchozím volebním období nebyl politicky aktivní a dne 6. 10. 2018 byl zvolen do obecního zastupitelstva. Pan Petr Novák je na téže ustavující schůzi zastupitelstva obce zvolen místostarostou obce. Jak postupovat v Centrálním registru oznámení:

1. Petr Novák podá výstupní oznámení za funkci starosty podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce, tedy ke dni 29. 10. 2018 (termín: do 30 dnů ode dne zápisu této skutečnosti do Centrálního registru oznámení obcí),

2. Petr Novák podá vstupní oznámení za funkci místostarosty ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, tedy ke dni 28. 10. 2018 (termín: do 30 dnů ode dne zápisu této skutečnosti do Centrálního registru oznámení obcí),

3. Kamil Drobný podá vstupní oznámení za funkci starosty podle stavu ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, tedy ke dni 28. 10. 2018 (termín: do 30 dnů ode dne zápisu této skutečnosti do Centrálního registru oznámení obcí).

Jak připomněl na svém webu Svazu měst a obcí ČR (www.smocr.cz), v případě, že v oznámení budou uvedeny zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje nebo oznámení nebude podáno ve stanovené lhůtě, hrozí pokuta v rozmezí 1000 až 50 000 Kč.

Více informací naleznete na: https://justice.cz/web/msp/zakon-o-stretu-zajmu. Odkaz na Centrální registr oznámení je k dispozici na: https://cro.justice.cz/.  Případné dotazy lze zasílat na e-mail: osz@msp.justice.cz.

/msp/

Na snímku: Budova Ministerstva spravedlnosti

Ilustrační foto: Ministerstvo spravedlnosti

I navzdory pokusu ještě na poslední chvíli ochránit v maximální možné míře soukromí komunálních politiků - když se totiž dnes v Praze krátce po poledni před Úřadem vlády ČR uskutečnil happening Sdružení místních samospráv ČR a Spolkem pro obnovu venkova ČR na podporu senátního návrhu novely zákona o střetu zájmů, Poslanecká sněmovna o několik hodin později návrh horní parlamentní komory odmítla. Znamená to, že centrální registr majetkových oznámení vybraných kategorií komunálních politiků zůstane volně přístupný, aniž by zájemce o informace z registru musel podat individuální žádost a dotyčný politik se dozvěděl, kdo o jeho data v registru projevil zájem.

Podle dnešního usnesení Poslanecké sněmovny tak část údajů v majetkových oznámení vybraných kategorií veřejných funkcionářů obcí a měst bude neveřejná, ale registr oznámení zůstane volně přístupný.

Novela zákona o střetu zájmů byla připravena kvůli tomu, že stávající podoba zákona by odradila mnohé zájemce o práci v zastupitelstvech obcí a měst v nadcházejících říjnových komunálních volbách. Například někteří manažeři či pracovníci finančních ústavů mají zakázáno zveřejňovat své příjmy. Již dříve v nezávislém průzkumu SMS ČR nadpoloviční většina respondentů uvedla, že vůbec zvažuje, zda bude v nadcházejících komunálních volbách znovu kandidovat do veřejných funkcí.

U představitelů malých obcí, kteří za obecní funkci nepobírají plat, proto nově mají být veřejné jen údaje o nemovitostech a funkcích ve firmách.

Neveřejné mají být všechny údaje o závazcích a movitých věcech. Komunální politici by tak zveřejňovali data o příjmech, nemovitostech, cenných papírech a podílech ve firmách. V případě těch komunálních politiků, kteří nejsou za výkon funkce placeni, by s výjimkou zastupitelů statutárních měst včetně Prahy nebyly veřejné údaje o příjmech a majetkových výhodách.*

/čtk, rš/

K foto:

Z dnešního happeningu uspořádaného Sdružením místních samospráv ČR a Spolkem pro obnovu venkova ČR před Úřadem vlády ČR

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

Asociace krajů ČR a Svaz měst a obcí ČR požadují změnu zákona o střetu zájmů. Představitelé organizací hájících zájmy samospráv, hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová a starosta Kyjova František Lukl, k tomu dnes večer v Poslanecké sněmovně podepsali společné prohlášení. Chtějí, aby přístup do majetkových přiznání zastupitelů měly pouze kontrolní orgány. Smutnou perličkou je fakt, že 30. listopadu, do jehož půlnoci novelou zákona o střetu zájmů vyjmenovaní veřejní funkcionáři letos poprvé museli kontroverzní oznámení o svém majetku elektronicky podat, Centrální registr oznámení, který je v gesci Ministerstva spravedlnosti, v době od zhruba 21.30 až do přibližně 23.30 hod nefungoval.

Jde totiž o citlivé údaje, u kterých je velké riziko zneužití. Současná situace vede k tomu, že mnoho lidí zvažuje odchod z vedení krajů, měst a obcí. Nelíbí se jim, že ač jsou také jen lidmi, mají o nich všichni všechno vědět. Situace je o to paradoxnější, že Česká republika má od května 2018 povinnost daleko přísněji než dosud chránit osobní data. Ukládá jí to Evropská unie v obecném nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR.

Podle samospráv tuzemská novela zákona o střetu zájmů neopodstatněně a nepřiměřeně zasahuje do soukromí zastupitelů obcí, měst a krajů. Každý hejtman, radní, starosta apod. podle ní musí vložit  do centrálního registru své majetkové přiznání, registr je přitom otevřený všem. Data ve formuláři přiznání se však týkají nejen samotných zastupitelů, ale i jejich blízkých (zejména manželů). Proto Asociace krajů a Svaz měst a obcí požadují důkladnou kontrolu a zhodnocení dopadů zákona o střetu zájmů a omezení přístupu do registru pouze na kontrolní orgány.

Při zachování stávajícího systému hrozí nejen zneužití citlivých údajů, ale také hromadný odchod schopných a úspěšných osobností z veřejných funkcí. Rada Asociace krajů proto jednomyslně schválila usnesení, v kterém požaduje, aby stát důkladně zhodnotil dopad zákona o střetu zájmů. A na základě výsledků právní předpis upravil,“ uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová. „Bohužel ke změně došlo v průběhu funkčního období. Nikdo si tudíž nemohl vybrat, zda zůstane veřejným funkcionářem nebo „běžným“ zastupitelem.

Nikdo soudný nemůže chtít, aby se zastupitelé před veřejností svlékali do naha, byli oběťmi každodenní závisti, vydírání či dokonce objektem krádeží. Jenže právě to jim hrozí, pokud zůstane zachováno současné znění zákona o střetu zájmů. Kverulanta, co by data z přiznání zneužil, totiž bohužel najdeme všude,“ připomnělpředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodal: “Proto si vážím toho, že si předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček vyslechl připomínky ke spornému právnímu předpisu přímo od starostů na naší nedávné legislativní komisi. A že podporuje společný konstruktivní návrh krajů, měst a obcí, který zní: změna zákona tak, aby se veřejní činitelé dostali do neveřejné sekce, stejně jako soudci, státní zástupci apod. Do jejich majetkových přiznání mohou nahlížet jen kontrolní orgány.

Na zásadním požadavku adresovaném zákonodárcům, který vycházel z obav zastupitelů ze zneužití citlivých soukromých dat, se koncem listopadu shodl Svaz měst a obcí ČR se Sdružením místních samospráv ČR a Spolkem pro obnovu venkova ČR. Dokument, který organizace podepsaly, poslaly předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Podněty na změnu zákona o střetu zájmů už nějakou dobu rezonují napříč republikou. Důrazně zazněly například z Veselí nad Lužnici, Liberecka, Otic, Plzeňska či Bystřice pod Hostýnem, hromadně od starostů z celé země pak na nedávné XX. celostátní finanční konferenci, kterou minulý měsíc v Praze uspořádal Svaz měst a obcí ČR.

Předseda SMO František Lukl na dotaz Moderní obce, zda dnes podepsané memorandum nejde pouze "ve šlépějích" iniciativy 42 senátorů, kteří již 30. listopadu podali Ústavnímu soudu ČR návrh na zrušení části zákona o střetu zájmů, odpověděl, že ústavní stížnost může být Ústavním soudem projednávána poměrně dlouho, přičemž půjde o to, aby ÚS posoudil ústavnost příslušné části zákona. Společné prohlášení dnes večer podepsané vrcholnými představiteli Asociace krajů a Svazu měst a obcí však vyzývá k legislativní úpravě kontroverzních pasáží zákona, která může být zákonodárci provedena takřka ihned.

Výkonný ředitel SMO Pavel Drahovzal pak připojil perličku, potvrzenou i na základě jeho vlastní zkušenosti starosty obce Velký Osek na Kolínsku, že totiž 30. listopadu, do jehož půlnoci novelou zákona o střetu zájmů vyjmenovaní veřejní funkcionáři letos poprvé museli kontroverzní oznámení o svém majetku elektronicky podat, Centrální registr oznámení, který je v gesci Ministerstva spravedlnosti, v době od zhruba 21.30 až do přibližně 23.30 hod nefungoval.

Rizikům poslední novely zákona o střetu zájmů se podrobně věnuje aktuální prosincové vydání Moderní obce, které na toto téma přináší i vyjádření Kanceláře veřejného ochránce práv, Ministerstva spravedlnosti ČR a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Moderní obec si můžete předplatit na: http://profipress.cz/predplatne/.

/rš, tz/

K foto:

Z dnešního podpisu společného prohlášení Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR zastoupených Janou Vildumetzovou a Fratiškem Luklem

Foto: Ivan Ryšavý

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down