Vysoké ceny nemovitostí v největších českých a moravských městech, ale také touha bydlet v klidném prostředí s dobrou dopravní i občanskou dostupností stojí za stěhováním obyvatelstva z měst na jejich periferie. To všechno jsou důvody, proč stavební firmy vyhledávají příležitosti k budování svých projektů v okrajových částech metropolí. Poptávka po vlastním bydlení na periferii je totiž obrovská, což platí především u mladých rodin.

Přesun do vesnic, které jsou v krátké dojezdové vzdálenosti k většímu městu, se stává dlouhodobým trendem. „Suburbanizační trendy jsou u velkých metropolí ve vyspělých zemích běžné a většinou se odvíjejí od jejich velikosti a od kvality a kapacity dopravních komunikací. Čím větší metropole, tím větší zázemí, čím kapacitnější dálnice a častější vlaková příměstská doprava, tím delší vzdálenosti, ze kterých jsou ochotni lidé do jádrového města dojíždět,“ říká Radka Loukotová z Magistrátu města Brna.

Právě dopravní dostupnost patří nejen v Jihomoravském kraji k nejčastějším důvodům, proč rodiny volí bydlení na periferii. „Trend poslední doby je takový, že důležitější roli nežli finanční dostupnost hraje časová dostupnost míst dojížďky, především dojížďka do škol, případně za prací. Zároveň také nelze přehlížet vzrůstající ceny bydlení, které jsou nejvýraznější především ve městě Brně a jeho těsném zázemí. Jedním z řešení této situace je bydlení v okrajových částech, které jsou cenově přijatelnější,“ podotýká Monika Brindzáková z odboru kanceláře hejtmana Jihomoravského kraje.

Na přesun obyvatelstva do blízkého okolí měst zareagovaly stavební a developerské firmy, jež v dojezdových vzdálenostech budují projekty. Jedním z takových případů v Jihomoravském kraji je rezidence Austerlitz ve Slavkově u Brna. „Rodiny v bytových domech a řadových domcích najdou klidné bydlení, za dvacet minut se dostanou do Brna a v okolí mají možnosti, jak trávit volný čas. Je zde například plavecký bazén, golfové hřiště nebo zámecká zahrada, ale i restaurace, škola, školka, obchody, lékárna nebo pošta,“ přibližuje projekt Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb.

Bytové jednotky a rodinné domy jsou na periferiích velmi žádané. To potvrzuje Nina Popova, jednatelka společnosti RIM Property Development, jež realizovala projekt Fialka v Říčanech u Prahy. Podle ní je běžné, že se byty prodají ještě ve fázi projektu, tedy před dokončením. Podobnou zkušenost má i firma IBS-ROKAL, která stojí za projektem Rezidence Černošice v sedmitisícovém městečku západně od Prahy. „Poslední etapu Rezidence Černošice jsme dokončili před třemi lety a byla vyprodána ještě před dokončením stavby,“ říká Michael Pánek, jednatel společnosti IBS-ROKAL.

Černošice a Říčany jako příklady ideálního rodinného bydlení

Právě Černošice a Říčany se pravidelně umisťují na prvních příčkách žebříčků, které reflektují nejvhodnější místa k rodinnému bydlení. Starosta Černošic Filip Kořínek si myslí, že je to dáno ideální zeměpisnou polohou. „Z jedné strany máme lesy a CHKO Český kras, z druhé řeku Berounku, vlakem je to dnes 13 minut na pražské metro, půl hodiny na Václavské náměstí, to znamená ideální podmínky pro život.“

Les a řeka ale zároveň omezují další výstavbu. I proto se Černošice nebrání novým bytovým domům, které na menší ploše nabídnou bydlení více lidem. „Černošice jsou sice především městem vilové architektury a samostatných rodinných domů, ale projekty menších bytových domů jsou přínosem v tom, že nabízejí alternativu, když někdo preferuje bydlení v bytě. Z urbanistického hlediska jsou vhodným typem zástavby hlavně v centrálních částech, kde pomáhají vytvořit městský charakter s vyšší hustotou osídlení. V nich se lépe daří různým obchodům a provozovnám a obecně přinášejí do veřejného prostoru více života,“ uzavírá Kořínek.*

/zr/

 

Projekt založení příměstského parku na soutoku Berounky a Vltavy (Projekt Soutok) pokračuje i v roce 2018. Cílem je vyřešení rozporů v území, zlepšení jeho stavu i způsobu využívání. V plánu je mimo jiné zlepšení prostupnosti celým územím, rozšíření parkoviště či vznik informačního kiosku. Na projektu spolupracují městské části, město, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR, soukromí vlastníci.

Říční niva na soutoku Berounky a Vltavy v Praze má rozlohu přes 1300 hektarů, tedy téměř tří set Václavských náměstí v české metropoli. Celá oblast je rozdělena mezi pět městských částí a město Černošice, ve kterých se střetává mnoho zájmů. „Je potřeba, abychom všichni táhli za jeden provaz. Území Soutoku je nadměrně využíváno a hrozí znehodnocení krajiny. V oblasti je však skrytý velký potenciál a disponuje značnými přírodními i ekonomickými hodnotami. Dosud mu však chyběl koncepční rozvoj,“ uvedla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) v roce 2017 pořídil Generel prostupnosti území, který říká, jak by mělo být celé území propojeno uvnitř, ale také se svým okolím. Mezi další pořízené dokumenty patří Ideová studie pro vstupní bod „Soutok“ popisující kroky k okamžitému zlepšení stavu území, tedy rozšíření parkoviště, zřízení informačního boxu nebo třeba plovoucí sauna, nebo Generel rozvoje ekosystémových služeb, který řeší například ochranu před suchem a povodněmi.

„Nyní bychom rádi pořídili územní studii a potom tzv. masterplán území, který poslouží jako návod, jak celé území rozvíjet. Chystáme založení spolku Společně na Soutoku s cílem podpořit diskusi všech zúčastněných stran. Cílem je, aby se Soutok oficiálně stal tzv. příměstským parkem,“ dodala Jana Plamínková.

Co je to příměstský park?

Příměstský park je v Evropě osvědčený manažerský nástroj, který prostřednictvím koordinované správy založené na dohodě místních aktérů zajišťuje vyvážený rozvoj území jako celku. Příměstský park Soutok v Praze by měl plnit funkci ochrany před suchem či povodněmi. Měl by dát nezastavěné příměstské krajině šanci, aby se stala součástí života místních obyvatel i ostatních Pražanů.

Rada hl. m. Prahy v roce 2015 uložila IPR Praha zpracovat návrh akčního plánu rozvoje a budoucího využití území se záměrem nalézt způsob správy dotčené oblasti. IPR Praha ve spolupráci s místními samosprávami a hlavním městem Praha zpracoval v lednu 2016 první verzi Akčního plánu, která nebyla přijata vlastníky pozemků. Proto IPR Praha inicioval otevřenou pracovní platformu místních aktérů SPOLEČNĚ NA SOUTOKU. Pořídil potřebné analýzy a podklady pro prostorovou koncepci parku. Na základě těchto dokumentů, jejichž tvorbě předcházelo intenzivní jednání s místními stakehodery, lze sestavit reálnou verzi Akčního plánu pro založení Příměstského parku Soutok.*

/zr/

 

K foto:

Soutok Vltavy a Berounky poblíž Prahy

Foto: archiv IPR Praha

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) se v závěru minulého týdne stalo předmětem jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara se zástupci Sdružení místních samospráv ČR.

V rámci projednávání zákona o zpracování osobních údajů navrhneme upravit výši sankcí pro malé obce či malotřídky tak, aby pro ně nebyly likvidační, sdělil ministr Lubomír Metnar. Vyjádřil tak vstřícnost k návrhu Sdružení místních samospráv na úpravu sankcí v projednávaném zákoně.

Za Sdružení místních samospráv ČR se jednání účastnili předseda sdružení, poslanec Evropského parlamentu Stanislav Polčák a místopředseda sdružení Jan Sedláček, starosta obce Křižánky na Žďársku. Podle Jana Sedláčka bylo jednání s ministrem vnitra velice úspěšné a podařilo se domluvit výrazné snížení stropu pokuty pro obce a malotřídky za neúmyslné porušení pravidel GDPR z desítek milionů na 5 tisíc Kč.
Do konce února má být též hotova analýza u 17 vzorových obcí, kde je testován soulad jejich působnosti s obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Obce pro analýzu vybralo Ministerstvo vnitra ve spolupráci se Sdružením místních samospráv ČR, Svazem měst a obcí ČR a Sdružením tajemníků obecních a městských úřadů ČR. Jde o Děčín, Černošice, Cheb, Kladno, Velké Meziříčí, Vyškov, městskou část Praha 4, Tábor, Nymburk, Dobříš, Karvinou, Prahu-Zbraslav, Chrastavu, Kamýk nad Vltavou, Vysoké Pole, Mladý Smolivec a Srbce. Díky analýze budou moci všechny ostatní obce v České republice posoudit soulad svých činností s GDPR.
Setkání ministra vnitra Lubomíra Metnara k tématu GDPR navázalo na jeho nedávná jednání s eurokomisařkou Věrou Jourovou či zástupci Asociace krajů ČR.*

/tz/

K foto:

Společný snímek po jednání

Foto: https://www.facebook.com/jan.sedlacek.96?hc_ref=ARS50c0vFDJMHDwtkxXsYXjNV0iaEgj-o1QcnAP9DRIDw8DszSyEtPne5ti0QHFh5Fo

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down