Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace (ČBA) téměř nezměnili, vzhledem k potvrzujícím se známkám nastupujícího oživení, předchozí odhad růstu HDP a čekají letos růst tuzemské ekonomiky o 3,4 %. Odhad pro rok 2022 mírně upravili směrem vzhůru na 4,5 %. Většina rizik spojených se slabším než očekávaným růstem souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje covid-19 a jeho hospodářskými dopady, ke kterým zatím patří i poruchy dodávek některých komponentů ze zámoří.

Předběžný odhad růstu HDP zveřejněný ČSÚ na konci července potvrdil, že se české hospodářství pozvolna pohybuje po trajektorii oživení. A to i když tržní očekávání byla ještě vyšší než oznámené 7,8% meziroční tempo, které bylo měřené oproti velmi nízké srovnávací základně, tj. nejhoršímu druhému kvartálu loňského roku. Prognostický panel ČBA předpokládá, že o růst se zasloužila především rostoucí spotřeba domácností i stále vysoká vládní spotřeba, a to o něco více než zatím pokulhávající investice. V průběhu roku by se však všechny tři složky měly na růstu HDP podílet v zásadě vyrovnaně. Příspěvek čistých vývozů k růstu bude za nimi, vzhledem k akcelerujícím dovozům, letos zaostávat. Napřesrok by se mohl s očekávaným růstem dovozů investičního zboží na čas dostat i do záporu.

Vliv hospodářského vývoje ve světě na české hospodářství

Mezinárodní měnový fond (MMF) po poklesu globálního výkonu o 3,2 % v roce 2020 potvrdil svá jarní očekávání letošního růstu světového HDP na 6 %. V roce 2022 pak předpovídá zmírnění tempa na 4,9 % (což je o 0,5 p.b. výš, než čekal na jaře).

I další údaje v upřesněné předpovědi korigoval směrem vzhůru. U Číny, jejíž hospodářství v loňském roce vzrostlo o 2,3 %, letos čeká zrychlení na 8,1 % a napřesrok má její HDP stoupnout o 5,7 %. Německo by se mělo, po loňském poklesu o 4,8 %, vrátit k růstu o 3,6 %, a v příštím roce dokonce o 4,1 % (tady zvýšil MMF odhad o celý procentní bod!). To samozřejmě znamená dobré zprávy i pro naši exportně orientovanou ekonomiku.

Výhled hospodářského růstu ČR: oživení potvrzeno, ale…

Po meziročním poklesu HDP o 2,1 % v prvním čtvrtletí tohoto roku se česká ekonomika do fáze oživení překlopila už ve druhé polovině dubna. V návaznosti na zlepšující se epidemiologický výhled u nás i v zahraničí, zvyšující se tempo růstu zejména německého hospodářství a rostoucí proočkovanost populace byla očekávání ohledně výkonu české ekonomiky ve druhém letošním kvartálu poměrně vysoká. Předběžné údaje ČSÚ zveřejněné na konci července však optimismus poněkud tlumí, i když 7,8 % meziročně na první pohled nevypadá špatně. Trh však očekával tempa růstu HDP cca o 1 p.b. vyšší. A ještě měsíc si bude muset počkat na upřesnění, která z jeho složek za zveřejněnými odhady stojí. Zda je to nečekaně vysoký růst dovozů, nárůst zásob v souvislosti s ne úplně hladkými dodávkami některých komponent (např. čipů pro automotive) a nedokončenou výrobou nebo zkrátka jen nedostatek dat implikující možné korekce směrem k původním očekáváním.

Navzdory neuspokojivému hospodářskému výkonu ve druhém čtvrtletí jsou experti prognostického panelu ČBA v zásadě stejného názoru jako v květnu, kdy ČBA prezentovala druhý letošní hospodářský výhled. Letos by tak podle mediánu jejich odhadů měl HDP meziročně vzrůst o 3,4 %. Po 2,1% meziročním propadu v prvním čtvrtletí a 7,8% meziročním růstu ve čtvrtletí druhém očekávají ve zbytku roku 3,5 až 3,9% tempo. Podle jejich názoru se o zesilování počínajícího oživení v zásadě rovnoměrně postará spotřeba domácností, vládní spotřeba a (spíše ve druhé polovině roku) i investice. Tempo růstu vývozů (10,4 %) by mělo mírně překonat tempo dovozního růstu (10,1 %).

Pro rok 2022 očekávají hlavní ekonomové bank 4,5% růst HDP. Ten by, vedle soukromé spotřeby zrychlující na meziroční tempo růstu ve výši 4,6 %, měl být tažen (konečně) především 6% oživením investiční aktivity firem. Veřejná spotřeba by oproti letošku měla růst pouze 1,1% tempem a pokračující dovozní aktivita způsobí, že čisté exporty budou z růstu spíše odečítat.

Trh práce: nezaměstnanost stále nízká, odráží přetrvávající strukturální nedostatky

Charakteristiky českého trhu práce se v čase příliš nemění a jeho nepružnost se i po pandemii dále zhoršuje. Mezera mezi volnými pracovními místy a počtem nezaměstnaných se od nejvyšší hodnoty v březnu 2020, kdy volných míst bylo o cca 124 tisíc více než žadatelů, postupně uzavírala. Počínaje lednem 2021 (nejnižší převis na úrovni „pouhých“ 16,8 tis. volných míst) se však tento dočasný trend začal obracet a v červnu t.r. statistiky zaznamenaly o 82,3 tisíc více volných míst než žadatelů o práci. Podíl nezaměstnaných osob podle definice MPSV ve stejném měsíci poklesl na 3,7 %, přičemž strukturální charakteristiky trhu práce se dále zhoršovaly. Dle definice ILO činila obecná míra nezaměstnanosti 2,9 %.

V roce 2021 odhaduje Prognostický panel ČBA průměrnou nezaměstnanost na 4 %, která by následně v roce 2022 měla poklesnout dokonce na 3,6 % (což je hodnota o polovinu p. b. nižší oproti květnovému odhadu).

Veřejné finance: volání po konsolidaci sílí, expanze přesto pokračuje

Vzhledem k loňskému „covidovému“ schodku veřejných financí 6,2 % HDP vzrostl kumulovaný veřejný dluh ČR na 38,1 % HDP. Obrázek podobný řadě (nejenom) evropských států, u mnoha z nich navíc na značně vyšší úrovni zadlužení. Česká republika se však z představy o odpovídající reakci na krizi a následném návratu na udržitelnou trajektorii vymyká hned v několika směrech. Za prvé (podle údajů dubnového Konvergenčního programu ČR) to nemá být návrat nikterak razantní: schodek na letošní rok odhaduje MF na 8,8 %, téměř 6 % na rok 2022 a shodně nad 5 % po dva následující roky. Skoro jako bychom od tradiční české rozpočtové střídmosti a odpovědnosti mířili opačným směrem. Za druhé: po nedávném ničím nekompenzovaném zrušení superhrubé mzdy zůstala na příjmové straně cca 100 mld. Kč mezera a dosud nezodpovězená otázka, jak rychle a čím ji zaplnit. Za třetí se od řady zemí EU (a zejména od našich německých či rakouských sousedů) lišíme nejenom neexistencí konsolidační strategie, ale především znepokojujícím způsobem rostoucí dynamikou zadlužování, vzhledem k níž se k blízkosti dluhové brzdy (zákonem stanovené na 55 % HDP) přibližujeme až nepříjemně svižně. V prvním čtvrtletí roku 2021 vzrostl český veřejný dluh hned po Kypru nejrychleji ze všech zemí EU a povinné šlápnutí na dluhovou brzdu by bez včasného otočení kormidlem mohlo přijít v nejbližších letech.

Ze zákona by tím vládě vznikla bezprostřední povinnost předložit Poslanecké sněmovně ke schválení plán opatření vedoucích „k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí“ (cit. zák.). Obce, kraje a zdravotní pojišťovny by však musely na následující rok připravit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet a ostatní veřejné instituce (školy, školky, vysoké školy, ČMZRB, Česká exportní banka, výzkumné ústavy) od tohoto okamžiku nesmí uzavřít žádnou novou smlouvu či závazek, který by vedl ke zvýšení jejich zadlužení. Co by to znamenalo v praxi? Z deficitů by se tak některé instituce, pro něž platí velmi tvrdé rozpočtové omezení, musely v rámci daného roku dostat na čistou nulu. V tak krátkém období by jedinou možností, jak toho dosáhnout, byly dramatické škrty v jejich výdajích včetně omezení některých služeb, a zároveň zvýšení daní a jiných příjmů státu. Není tedy na co čekat – méně bolestivá postupná konsolidace je rozhodně lepší volbou.

 

Prognostický panel ČBA odhaduje schodek veřejných financí v letošním roce na 7,3 % HDP, přičemž veřejný dluh vzroste na 43,5 % HDP. Dopad razantního výpadku příjmů bez přijetí dostatečných opatření na výdajové straně ani v roce 2022 neumožní snížení schodku veřejných financí pod 4,6 % HDP (což není hodnota příliš korespondující s pokračující konjunkturou). Veřejný dluh by se tak vyšplhal na 45,5 % HDP. Pokud vláda vzešlá z podzimních voleb nezačne veřejné finance razantně konsolidovat, k nárazu na dluhovou brzdu, stanovenou zákonem o rozpočtové odpovědnosti na 55 % HDP, by mohlo dojít v nejbližších letech.

Opakování je matkou moudrosti. Přestože ve srovnání s řadou států EU, pokud jde o úroveň dluhu, zatím patříme ve fiskální oblasti mezi premianty, z dynamického pohledu se řadíme k těm nejhorším – rozsah zadlužení českého státu se rychle zhoršuje. Náraz na dluhovou brzdu navíc hrozí v situaci, kdy naopak by bylo potřeba konečně realizovat desetiletí odkládanou reformu penzijního systému a vytvořit fiskální prostor pro financování zdravotní péče. Prognostickému panelu ČBA tak nezbývá než znovu a znovu zdůrazňovat apel na urychlené přijetí plánu konsolidace veřejných financí. Změní-li se sentiment investorů (což může nastat i při nezměněném ratingu ČR) dříve, než bude důvěryhodný plán přijat, výsledné zdražení obsluhy veřejného dluhu by dále zkomplikovalo situaci, v jaké se české veřejné finance nacházejí.

Měnová politika, inflace a měnový kurz

V krizovém roce 2020 i v nejistotou zatížených prvních pěti měsících roku 2021 setrvávala měnová politika v uvolněném módu navzdory spotřebitelské inflaci. Ta se od loňského dubna pohybovala nad inflačním cílem, a do konce letošního ledna i mírně nad horní hranicí tolerančního pásma. V závěru prvního letošního čtvrtletí bylo možné pozorovat postupný návrat hodnoty indexu spotřebitelských cen do tolerančního pásma. V červenci však inflace vzrostla nad očekávání trhu i centrální banky a dosáhla 3,4 %, zejména z titulu růstu cen potravin a cen souvisejících s bydlením. Rizika nárůstu cen energií, některých materiálů a problémy v dodavatelských řetězcích pak patrně inflaci ve druhé polovině roku dále zvýší ke 4% hranici.

 

Po červnovém startu zvyšování měnově-politických sazeb o „tradiční čtvrtku“ – tedy 0,25 %, ke kterým ČNB přistoupila jako letos teprve druhá centrální banka v EU, očekávaly trhy další krok stejným směrem při zveřejnění její srpnové prognózy. S výjimkou těch ekonomů, kteří předpovídali „hike“ ještě vyšší, nebyli ostatní zklamáni. Bankovní rada na srpnovém zasedání rozhodla o zvýšení dvoutýdenní repo sazby o dalších 0,25 %, čímž se počínaje 6. srpnem 2021 česká vedoucí měnově-politická sazba dostala v EU na ojedinělou úroveň 0,75 % (výše je už jen Magyar Nemzeti Bank s 1,20 %, nicméně s inflací nad 5 %). Prognóza ČNB se odhadem růstu HDP na letošních 3,5 % vrátila v zásadě na úroveň tržní shody a korigovala tak překvapivě nízký odhad z května (1,2 %). Ačkoli vyznění prognózy signalizovalo zvýšení sazeb o 0,5 %, bankovní rada se nakonec většinově přiklonila ke konzervativnějšímu kroku.

Hlavní ekonomové bank pak pro letošní i pro příští rok očekávají, že růst spotřebitelských cen, který v některých letošních epizodách nepřestával překvapovat směrem vzhůru, bude velmi zvolna směřovat ke 2% inflačnímu cíli, a to na průměru kolem 3 % letos a 2,6 % v roce 2022. Pokud jde o měnově politickou sazbu, ve zbytku letošního roku očekávají další dvě postupná zvýšení základní sazby ČNB na 1,25 % koncem letošního roku. Další tři zvýšení pak očekávají i napřesrok, takže by se měnově politická sazba ČNB měla na konci příštího roku dostat až na rovná 2 %.

Měnový kurz po turbulentním vývoji během loňského roku ukončil rok na hladině 26 Kč/EUR, v prvním čtvrtletí kolem této úrovně mírně osciloval a následně začal v očekávání postupného přitvrzování měnové politiky posilovat na hladinu kolem 25,50 Kč/EUR. Pro letošní a příští rok očekává prognóza ČBA jeho další kolísání v řádu několika desítek haléřů na průměr kolem 25,60 Kč/EUR letos a zpevnění na 25 Kč/EUR v příštím roce.

Prognózy růstu reálného HDP:

 

Instituce (+ nejaktuálnější prognóza)20212022
ČNB (prognóza srpen 2021)3,5 %4,1 %
Ministerstvo financí ČR (makroekonomická predikce duben 2021)3,1 %3,7 %
Evropská komise (Summer Economic Forecast, červenec 2021)3,9 %4,5 %
MMF (World Economic Outlook, duben 2021)4,2 %4,3 %
OECD (Economic Outlook, květen 2021)3,3 %4,9 %
ČBA (prognóza srpen 2021) 3,4 %4,5 %

 

Makroekonomická prognóza ČBA v číslech:

 

Ukazatel2020

(skutečnost)

2021

(prognóza)

2022

(prognóza)

Růst reálného HDP (%)-5,83,44,5
Podíl nezaměstnaných osob (MPSV): průměr (%)3,64,03,6
Průměrná nominální mzda (růst v %)3,24,24,5
Míra inflace: CPI (%) průměr3,23,02,6
Vládní deficit/přebytek (% HDP)-6,2 -7,3-4,6
Vládní dluh (% HDP) 38,143,545,5
Růst spotřeby domácností (%) reálně-5,22,34,6
Růst vládní spotřeby (%) reálně2,92,41,1
Růst investic (%) reálně-8,52,56,0
Růst vývozů (%) reálně-6,010,46,8
Růst dovozů (%) reálně-6,110,17,1
Růst reálného HDP v eurozóně (%)-6,94,54,4
Směnný kurz CZK/EUR: průměr26,4625,6325,00
Ceny ropy (USD za barel): brent průměr43,0068,7067,00
Základní sazba ČNB 2T REPO (%): konec období0,251,252,0
Základní sazba ECB (%): konec období0,00,00,0
3M-PRIBOR (%): průměr0,860,751,8
Růst bankovních úvěrů klientských (%)4,95,55,2
Růst bankovních úvěrů domácnostem (%)6,57,86,0
Růst bankovních úvěrů (nefinančním) podnikům (%)3,21,05,1
Růst bankovních vkladů klientských celkem (%)10,88,56,5

/zr/

 

 

 

 

 

 

 

V roce 2021 odhaduje Prognostický panel ČBA průměrnou nezaměstnanost na 4 %, která by následně v roce 2022 měla poklesnout dokonce na 3,6 % (což je hodnota o polovinu p. b. nižší oproti květnovému odhadu).

Veřejné finance: volání po konsolidaci sílí, expanze přesto pokračuje

Vzhledem k loňskému „covidovému“ schodku veřejných financí 6,2 % HDP vzrostl kumulovaný veřejný dluh ČR na 38,1 % HDP. Obrázek podobný řadě (nejenom) evropských států, u mnoha z nich navíc na značně vyšší úrovni zadlužení. Česká republika se však z představy o odpovídající reakci na krizi a následném návratu na udržitelnou trajektorii vymyká hned v několika směrech. Za prvé (podle údajů dubnového Konvergenčního programu ČR) to nemá být návrat nikterak razantní: schodek na letošní rok odhaduje MF na 8,8 %, téměř 6 % na rok 2022 a shodně nad 5 % po dva následující roky. Skoro jako bychom od tradiční české rozpočtové střídmosti a odpovědnosti mířili opačným směrem. Za druhé: po nedávném ničím nekompenzovaném zrušení superhrubé mzdy zůstala na příjmové straně cca 100 mld. Kč mezera a dosud nezodpovězená otázka, jak rychle a čím ji zaplnit. Za třetí se od řady zemí EU (a zejména od našich německých či rakouských sousedů) lišíme nejenom neexistencí konsolidační strategie, ale především znepokojujícím způsobem rostoucí dynamikou zadlužování, vzhledem k níž se k blízkosti dluhové brzdy (zákonem stanovené na 55 % HDP) přibližujeme až nepříjemně svižně. V prvním čtvrtletí roku 2021 vzrostl český veřejný dluh hned po Kypru nejrychleji ze všech zemí EU a povinné šlápnutí na dluhovou brzdu by bez včasného otočení kormidlem mohlo přijít v nejbližších letech.*

 

 

Stále trvající pandemická situace a s ní vládou přijatá opatření se promítají nejen do peněženek Čechů, ale také do jejich znalostí a postoje k financím samotným. Index finanční gramotnosti, který každoročně měří Česká bankovní asociace (ČBA), po letech růstu poklesl na 55 bodů. Více než čtvrtina Čechů se hůře orientuje ve finančních záležitostech a každý třetí považuje v současné době řadu informací za zbytečnou. Rezervu na horší časy si tvoří většina Čechů, nejčastěji s ní vyjdou tři měsíce. Dobrou zprávou je, že dvě třetiny Čechů o penězích víc přemýšlí, chce více spořit a lépe hospodařit.

Oproti předchozímu roku klesl Index finanční gramotnosti ČBA na hodnotu 55, vrátil se tak na úroveň před čtyřmi lety. Stále platí že, čím vyšší vzdělání, tím lepší povědomí o financích. I letos pro respondenty bylo nejtěžší otázkou určit, který z navrhovaných úvěrů je z hlediska úrokové sazby výhodnější (správně na ni odpověděla pouze třetina).

Pro odpovědi si chodíme na internet, stejně jako pro produkty

Většina respondentů si stále myslí, že si se svými znalostmi v oblasti financí vystačí, ale v některých situacích se raději poradí. Narostl však počet těch, kteří si často neví rady a své znalosti považuje za nedostatečné téměř třetina. Nejvíce si Češi podle průzkumu věří v otázkách hospodaření a rozpočtu, a ve spoření. Naopak nejméně silní se cítí v oblasti investování.

Pokud Češi potřebují pomoc, informace hledají na internetu. Nejvíce důvěřují srovnávačům produktů na trhu (65 %) a kalkulačkám na stránkách bank (63 %). „Na internet se přesunula nejen pozornost při hledání informací, ale také i sjednávání konkrétních produktů, 40 % Čechů si dnes častěji pořizuje finanční služby online. Téměř polovina respondentů se však v současné době o produkty a služby na finančním trhu zajímá méně a více než polovina důkladněji zvažuje, zda produkt či službu potřebují,“ Michal Straka, specialista agentury Ipsos pro finanční trh.

Peníze stranou odkládají lidé nejčastěji na nečekané události, během pandemie víc omezili spotřebu

Naprostá většina Čechů je zvyklá odkládat si stranou nějaký finanční obnos. Nejčastěji přitom jako finanční rezervu pro případ nečekané události (59 %) a na stáří (43 %). Češi si ale spoří i na dovolenou (35 %), konkrétní zboží (30 %), bydlení (25 %) a na vzdělání (8 %). „Pokud spoříme na důchod, odkládáme si nejčastěji do 1 000 Kč měsíčně. Nejvíce takto spoří muži ve věku 54–65 let,“ upřesňuje výsledky Michal Straka a doplňuje, že obecně spořivější jsou lidé s vyšším vzděláním. Při pohledu na celou populaci (bez ohledu na to, zda si lidé část příjmů pravidelně odkládají nebo ne) by lidem finanční rezerva vydržela nejčastěji tři měsíce (27 %), pětině pouze měsíc. Bez rezervy fungují nejčastěji mladí lidé do 26 let. Ti, kteří si finanční rezervu tvoří pro případ neočekávané situace, si měsíčně nejvíce odkládají do 2 500 Kč (60 %).

Odborníci přitom radí, že by finanční rezerva měla být ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti. Tím se podle průzkumu řídí necelá polovina obyvatel. „Rezerva na šest měsíců nám dává prostor, abychom nejednali ve stresu a nesahali k rozhodnutím, kterých můžeme v budoucnu litovat a mohou celou situaci dokonce i zhoršit,“ potvrzuje Helena Brychová z ČBA a dodává: „Stávající koronavirová pandemie prověřila připravenost Čechů na nečekané události. Ukázalo se, že se Češi v rámci svého hospodaření chovali racionálně a odpovědně a během pandemie přistoupili na opatření, která pomohla jejich rodinnému rozpočtu – zejména omezili běžnou spotřebu a odložili větší nákupy.“ Průzkum navíc ukázal, že finanční rezerva Čechům během pandemie stačila s přehledem (28 %), jen tak tak (27 %) a na 29 % z ní nemuselo ani čerpat.

Učíme se vlastními zkušenostmi, finanční gramotnost by ale měla začínat ve škole

Čtvrtina Čechů přiznává, že finanční znalosti čerpají převážně z vlastních zkušeností, pětina se pak o financích nejvíce dozvěděla od svého poradce. Lidé mají za to, že by se na finančním vzdělávání měl podílet zejména stát prostřednictvím školního systému. Současně 56 % respondentů ale ve školním systému vidí právě důvod zhoršující se úrovně finanční gramotnosti.

Nesmíme ale zapomínat, že důležitou roli, stejně jako i v jiných oblastech života, hraje především rodina. Právě chování rodičů je pro děti častý vzor, a to i ve chvílích, kdy se o financích nebavíme záměrně. Podle aktuálních zjištění se rodiče snaží svým potomkům předat základy správného finančního hospodaření již na první stupni (29 %) nebo ještě v předškolním věku (26 %). Pravidelně a záměrně se s nimi baví především o bezpečnosti nákupů na internetu a o různých akcích a slevách,“ upřesňuje Helena Brychová. Mezi výjimečně debatovaná téma patří výše příjmu rodiny a rodinné úspory.

Češi však očekávají, že kromě státu a rodiny se do finančního vzdělávání mladší generace budou zapojovat i odborníci z bank. Nejen banky, ale i ČBA se na zvyšování úrovně finanční gramotnosti podílí dlouhodobě. Česká bankovní asociace realizuje v oblasti finančního vzdělávání řadu aktivit a dlouhodobých projektů. Ve vztahu k dětem je to několik řad seriálu Bankovkovi, který připravuje s Českou televizí. Pravidelně se zapojuje do Evropského týdne peněz, jehož cílem je podpora finančního vzdělávání v celé Evropě.  Pokud to situace umožní, i letos se vydají bankéři do škol a budou se s dětmi bavit o kyberbezpečnosti a obecně o financích. Novinkou letošního roku bude kampaň na podporu kyberbezpečnosti, která se spustí na přelomu dubna a května.

/zr/*

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Česká národní banka udělila licenci Národnímu rozvojovému fondu SICAV (NRF). Díky tomuto kroku tak vzniká možnost zapojení soukromého kapitálu do financování infrastrukturních projektů v České republice.

Představenstvo NRF ve spolupráci s potencionálními investory již začalo vyhodnocovat možné typové projekty. Do příprav NRF se kromě Českomoravské záruční a rozvojové banky zapojily také Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia. Další investoři se mohou přidat kdykoliv v budoucnu.

Národní rozvojový fond je jednou z možných odpovědí na otázku, jak nejlépe zapojit soukromé finance do výstavby pro veřejnost prospěšné infrastruktury,“ kvitoval udělení licence vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček a dodal: „Tento způsob financování dokáže snížit objem prostředků, které musí veřejná správa do projektů vložit z vlastních zdrojů. Tím se tyto projekty stanou výrazně zajímavější pro banky a další investory. Mezi ty by mohly patřit například penzijní fondy nebo pojišťovny.“

Banky zapojené do příprav NRF přislíbily investovat do projektů podpořených fondem až 7 miliard korun, jež by měly přilákat další finanční zdroje. V první fázi by tak mohly být podpořeny projekty ve výši až 35 miliard korun.

NRF vznikl na podporu veřejných i soukromých infrastrukturálních projektů. Může jít například o silnice, železniční projekty, nemocnice, domovy pro seniory, univerzitní kampusy nebo třeba projekty dostupného bydlení. „Představenstvo NRF ve spolupráci s investory již začalo vyhodnocovat první projekty, které by bylo vhodné financovat prostřednictvím NRF,“ vysvětlil Jiří Jirásek, předseda představenstva ČMZRB, a připojil: „Jejich dotažení a následná realizace ale samozřejmě nějakou dobu potrvá. Klíčové je ale to, že jsme spolu se soukromými bankami vytvořili institucionální rámec prostředí, ve kterém bude možné podobné projekty financovat.“

Příprava NRF byla odstartována podpisem Memoranda mezi vládou a čtyřmi bankami v září loňského roku. „Udělení licence Českou národní bankou je završením náročné institucionální přípravy tohoto perspektivního nástroje financování. Nyní se již můžeme plně soustředit na to, proč byl NRF založen: aby umožnil spolupráci veřejného a soukromého sektoru na financování strategických projektů v oblastech, jako jsou digitalizace, vzdělávání nebo dopravní infrastruktura, a které Českou republiku a společnost připraví na budoucnost. Nástroj je k dispozici, a my jako spolu signatáři Memoranda jsme připraveni začít okamžitě posuzovat kvalitně připravené žádosti o investice, které jistě přilákají i další investory,“ konstatoval Tomáš Salomon, prezident České bankovní asociace a generální ředitel České Spořitelny.

Vrcholným orgánem NRF je tříčlenné představenstvo ve složení Jan Barta, Filip Drapák a Lenka Zíb Novotná. Dozorčí orgán Fondu je složen z renomovaných a zkušených představitelů finančního trhu, kterými jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Poradním orgánem NRF je pak Národní investiční rada zastupující jak investory, tak stát. Národní investiční rada se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkající se investiční činnosti Fondu, jako jsou například stanoviska k investičním strategiím jednotlivých zřizovaných podfondů. Předsedou Národní investiční rady je Pavel Kysilka a členové pak Daniel Heller, Vazil Hudák, Petr Zahradník, Radek Špicar, Jitka Haubová, Miroslav Zámečník, Jan Troják a Aleš Barabas.*

/zr/

 

Jednoduchost správy účtu a úroveň zabezpečení peněz na něm – to jsou hlavní požadavky Čechů na elektronické bankovnictví. Banky napříč českým trhem se jeho vývoji intenzivně věnují a nezapomínají ani na mobilní aplikace, jejichž užívání v posledních letech prudce narůstá. Jak vyplývá z květnového průzkumu společnosti SC & C pro Českou bankovní asociaci (ČBA), pro 84 % Čechů je úroveň elektronického bankovnictví důležitá a až 28 % by kvůli němu dokonce i změnilo banku.

Elektronické bankovnictví dnes již neodmyslitelně patří do nabídky služeb k účtu všech retailových bank na českém trhu. Češi chtějí mít své finance v bance pod kontrolou a online bankovnictví vnímají jako pohodlnou (93 % dotázaných) a rychlou (92 %) cestu, jak toho kdykoliv a kdekoli (90 %) docílit. Důležitost elektronického bankovnictví pro výběr banky potvrzuje na 84 % Čechů. „Pro 28 % uživatelů je dokonce natolik zásadní, že by kvůli němu i změnilo banku,“ upřesňuje Tomáš Hládek, odborník na platební styk a kyberbezpečnost ČBA, a dodává, „od svého online bankovnictví klienti vyžadují především jednoduché a přehledné ovládání a dobré zabezpečení.“

Ke svému bankovnímu účtu se klienti nejčastěji přihlašují přes webové rozhraní banky na počítači (71 %). Na 30 % dotázaných Čechů za tímto účelem využívá mobilní aplikaci na telefonu (30 %) či tabletu (5 %). „Přístup přes mobilní aplikaci volí v generaci od 18 do 29 let každý druhý oslovený.  Lze proto předpokládat, že tento trend poroste a mobilní aplikace budou nabývat na významu,“ komentuje Helena Zavázalová, odbornice ČBA pro oblast Fintech. Již nyní platí, že pokud má někdo mobilní aplikaci, vstupuje do elektronického bankovnictví přes tuto aplikaci častěji než přes webový prohlížeč.

Pouze asi pětina klientů v průzkumu deklarovala, že žádný elektronický přístup ke svému účtu nepoužívá, z toho 36 % tvoří hlavně lidé v důchodovém věku. „Jako důvod, proč elektronické bankovnictví nepoužívají, uvedli zejména to, že jsou zvyklí chodit na pobočku (32 %). Část má obavu o bezpečnost (16 %) a zbytek buďto nemá vhodné zařízení (8 %), nebo má nějaké jiné důvody – například, že nedisponují přístupem k internetu, e-bankovnictví nepotřebují nebo ho ovládá někdo jiný za ně,“ upřesňuje Helena Zavázalová.

Jsme spokojeni, s multibankingem, ale budeme ještě více

Dvě třetiny Čechů jsou nyní se svým elektronickým bankovnictvím spokojeny. Jeho přínosy vidí zejména v jeho rychlosti a v tom, že jim šetří čas (oboje 94 %). Na 71 % dotázaných také uvedlo, že jim pomáhá s hospodařením – mají díky němu například lepší přehled o svých příjmech a výdajích, mohou v něm jednoduše nastavit trvalé příkazy či si nechat hlídat limity výdajů na určité položky.

Mezi nejčastěji využívané funkce elektronického bankovnictví patří provádění plateb, ověřování stavu účtu a správa trvalých příkazů a inkas. „Rozšiřují se ale i další způsoby využívání internetového bankovnictví. Každý osmý respondent uvádí, že si prostřednictvím elektronického bankovnictví půjčuje peníze.,“ doplňuje Helena Zavázalová.

Co vše klienti prostřednictvím e-bankovnictví dělají?

Pokud klienti bank chtějí na svém elektronickém bankovnictví něco změnit, tak je to především zavedení tzv. multibankingu. Možnost ovládat veškeré své účty u různých bank pod jedním přihlášením by uvítalo 72 % respondentů. „Toto téma je nyní velmi aktuální. Podle směrnice PSD2 musí banky umožnit přístup k datům klientů třetím stranám, samozřejmě s jejich souhlasem, a to pomocí tzv. APIs. Česká bankovní asociace vypracovala tzv. Open Banking Standard, k němuž přistoupila drtivá většina bank. Na základě tohoto standardu začínají některé banky svým klientům již multibanking nabízet,“ komentuje cestu k otevřenému bankovnictví v Česku Tomáš Hládek.

 

Budoucnost patří mobilním aplikacím

Správa financí přes internet je budoucností bankovnictví. Třetina Čechů se přiklání k názoru, že elektronické bankovnictví kompletně nahradí běžné bankovní poradce. Vstupovat do elektronického bankovnictví ale nejspíše nebudeme přes webový prohlížeč, ale pomocí mobilní aplikace. „Požadavky na rychlou dostupnost financí vedou k dynamickému růstu mobilního bankovnictví a využívání mobilních bankovních aplikací – za posledních dva a půl roku vzrostl počet uživatelů mobilních bankovních aplikací o třetinu. Souvisí to samozřejmě i s rozvojem používání chytrých telefonů,“ uvádí Helena Zavázalová.

 

Mobilní bankovnictví přitahuje uživatele zejména rychlostí, jednoduchostí a větší mírou soukromí.

Jeho další rozvoj bude nejspíš podpořen dalším očekávaným nárůstem uživatelů smartphonů a dostupností internetu. Téměř polovina dotázaných totiž uvádí, že důvodem, proč zatím mobilní bankovnictví nevyužívají, je buď to, že nemají vhodný telefon (24 %), anebo na něm nemají přístup k internetu (21 %). Právě získání smartphonu zdarma nebo se slevou či levnější mobilní data by je podle jejich tvrzení mohlo k používání mobilní banky motivovat.

 

Někteří (58 %) jsou také stále zvyklí na přístup přes webový prohlížeč či mají obavy o bezpečnost (49 %). Takové obavy jsou zde podle Tomáše Hládka částečně na místě: „Podle našich průzkumů nemá mobilní telefon před napadením zabezpečeno 12 % Čechů, dalších 41 % pak neví. Před spamy a viry je přitom třeba mobilní telefony chránit úplně stejně jako počítače!“ Zde ale varování Tomáše Hládka nekončí: „Určitě bych se vyvaroval přístupu do elektronického bankovnictví z míst s veřejnou WiFi – ta totiž zpravidla není nijak zabezpečená.“ Tuto cestu využívá přes třetinu dotázaných. Na 71 % se pak do své bankovní mobilní aplikace přihlašuje prostřednictvím svého datového tarifu, tedy kdekoli, a 56 % na domácí WiFi síti.

A jak se Češi do svého mobilního bankovnictví přihlašují? Převažuje přístup prostřednictvím uživatelského jména, hesla či PIN kódu. Své příznivce, především mezi muži, si ale získává i biometrie, kterou pro přístup a potažmo i další funkce využívá necelá čtvrtina Čechů.

Průzkum provedla pro ČBA agentura SC&C. Průzkumu se zúčastnilo 1050 respondentů ve věku 18+, kteří vlastní bankovní účet. Sběr dat probíhal online ve dnech 15.–25. května 2018.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down