Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) společně se Svazem měst a obcí ČR a Českou biskupskou konferencí prostřednictvím memoranda žádají Ministerstvo zemědělství, aby zohlednilo místní podmínky a potřeby České republiky v oblasti lesního hospodářství a vyčlenilo v pilíři rozvoje venkova Společné zemědělské politiky 130 mil. eur na programové období 2021–2027.

Návrh Ministerstva zemědělství na financování Strategického plánu Společné zemědělské politiky pro oblast lesního hospodářství považujeme za silně poddimenzovaný. Proto jsme iniciovali vznik společného memoranda, které bylo v minulém týdnu odesláno přímo ministrovi zemědělství,“ uvedl předseda SVOL Jiří Svoboda. „Věříme, že ministerstvo a poté i vláda budou věnovat naší společné výzvě náležitou pozornost a dosavadní návrh přehodnotí. Navrhovaných 2,2 % z pilíře rozvoje venkova pro lesní hospodářství neodpovídá významu lesů pro naplnění cílů adaptace na klimatické změny a situaci v českých lesích.“

V České republice pokrývají lesní pozemky 2 677 329 ha, což představuje 34 % z celkové rozlohy státu. Zemědělská půda zaujímá 51 % celkového území státu. Lesy, které mají stěžejní úlohu nejen ve zmírňování klimatických změn, ale také pro zajištění uhlíkové neutrality a zvyšování biodiverzity v krajině, v současné době čelí dopadům kůrovcové kalamity mimořádného rozsahu. Za období 2018–2020 jsou celkové ekonomické dopady kůrovcové kalamity podle Czech Forest think tank odhadovány na téměř 100 miliard korun.

V předchozím programovém období (1.–11. kolo Programu rozvoje venkova) bylo pro lesní hospodářství alokováno cca 186 mil. EUR. Obrovský převis žádostí ukázal, že alokace na intervence do lesnické infrastruktury a technologické investice nebyly dostatečné. Ve 13. kole, které odstartovalo 5. října, je na výstavbu a rekonstrukce lesních cest alokováno 460 mil. Kč. Skutečností ovšem je, že žadatel bez navýšení kategorie lesní cesty nemá šanci se svou žádostí uspět. Na obnovu lesních porostů po kalamitách, kde mohou žádat i státní lesy, je v posledním kole alokováno 400 mil. Kč.

Rozpočet Společné zemědělské politiky na nové období byl celkově ponížen o jednu třetinu. Za akceptovatelné lze z pohledu signatářů společného memoranda považovat snížení alokace na lesní hospodářství maximálně na 130 mil. eur. Návrh Ministerstva zemědělství však uvažuje pouze s alokací 28,6 mil. eur.

Vnímáme okolnosti rozpočtových omezení, ale podpora segmentu z evropských i národních zdrojů by se měla vzhledem k situaci logicky spíše zvyšovat,“ konstatoval dále Jiří Svoboda. „Na lesy jsou kladeny velké nároky a velká očekávání, a to jak v rámci EU, tak na národní úrovni. Bez oprav lesních cest poškozených v důsledku kůrovcové kalamity, které jsou na většině míst hojně využívány veřejností, a bez moderní lesní techniky šetrné k životnímu prostředí nebude možné za neustálého odlivu pracovní sily z lesnictví tyto ambice naplnit.

Signatáři memoranda vyzývají Ministerstvo zemědělství, aby přehodnotilo rozdělení finančních alokací ve prospěch podpory udržitelného a konkurenceschopného lesního hospodářství a pro lesy vyčlenilo minimálně 130 mil. EUR. S ohledem na dlouhodobý vývoj v lesním hospodářství a zajištění všech funkcí lesa i v budoucnu signatáři žádají, aby ministerstvo zařadilo do hlavních priorit rozvoje venkova s odpovídajícím finančním zajištěním investice do lesnické infrastruktury a technologické investice v lesnictví.

Pokud chceme veřejně hovořit o zásadní funkci lesů při ochraně klimatu a našich vodních zdrojů a chceme si toto dát jako jedno z témat našeho nastávajícího předsednictví Evropské unii,“  zdůraznil předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl, pak se o ně musíme také odpovídajícím způsobem starat. Znamená to samozřejmě investice nejen do lesů samotných, ale i podporu jejich vlastníků, ať už soukromých, či obecních, aby se o ně mohli starat s péčí řádného hospodáře. Vždyť jen tak budou lesy plnit svoji roli i do budoucna.

Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a předseda České biskupské konference, upozornil na zásadní úkol, který společnost od lesů očekává v souvislosti s ochranou klimatu a důležitost jeho podpory. „V situaci, kdy jsou lesy silně poškozené a ochrana životního prostředí očekává velkou pomoc právě od lesů, nevidím dobré plánovat na budoucí léta menší finanční podporu, než byla dosud. To je chyba, kterou je potřeba opravit,“ připomněl.

/zr/

Ilustrační foto: archiv SVOL*

 

Všech osm diecézí římskokatolické církve v ČR dohromady vynaložilo za rok 2016 téměř miliardu korun na aktivity přinášející užitek celé společnosti. Kromě toho investovaly v roce 2016 do regionů i do své budoucí soběstačnosti celkem 1,1 miliardy korun, z toho více než 900 milionů korun šlo do půdy, nemovitého majetku a hospodářských aktivit. Biskupství zvýšila výnosy z vlastního hospodaření s lesy, půdou a nemovitostmi v regionech meziročně o 11 % na 1,4 miliardy korun, na daních odvedla za rok 2016 téměř 114 mil. korun. Vyplývá to z informací o hospodaření římskokatolické církve za rok 2016, které dnes zveřejnila Česká biskupská konference.

Na dnešní tiskové konferenci v Praze generální sekretář České biskupské konference (ČBK)  Stanislav Přibyl připomněl, že posláním církve je kromě jiného pomáhat bližním a pozitivně přispívat k životu společnosti a místních komunit, v nichž působí. "Jde nám o to, aby nejen naše financování veřejně prospěšných aktivit, ale i naše investice do budoucí samostatnosti přinášely společnosti užitek. Snažíme se o udržitelné, lokální hospodaření s půdou a vodou a dodržujeme etické standardy pro finanční investice,“ dodal Stanislav Přibyl.

Do své budoucí soběstačnosti investovaly diecéze římskokatolické církve v loňském roce celkem 1,1 miliardy korun, tj. o zhruba 20 % více než v roce 2015. Zatímco předloni  směřovala převážná část těchto investic do speciálně zřízeného Katolického fondu, v minulém roce investice směřovaly především do nemovitostí, zemědělské a lesní půdy a hospodářských aktivit církve. Konkrétně šlo o 902 milionů korun, tedy více než 80 % veškeré investované částky.

Již dříve jsme dávali najevo, že hospodaření s poli a lesy je pro nás jednou z budoucích priorit. I když zisk je pro nás samozřejmě důležitý, mnohem víc nám jde o dlouhodobou podporu krajiny a udržitelný rozvoj. Není pro nás důležité vytvářet krátkodobý zisk, ale starat se o půdu a lesy tak, aby zde byly i za sto, dvě stě let. Půda je Božím darem, proto je důležité, aby to, co na našich polích roste, sloužilo k obživě člověka,“ řekl dále Stanislav Přibyl. Podle jejho slov se církev ve svém hospodaření snaží podporovat v regionech tvorbu přidané hodnoty a navazujících pracovních míst. Pokud to jde, usilují jednotlivé diecéze, aby zpracování výnosů z církevních polí a lesů probíhalo ve stejném regionu, ve kterém hospodaří.
Do finančních investic vložily diecéze katolické církve v loňském roce 176 milionů korun a částka vložená do Katolických fondů ke konci roku vzrostla na 980 milionů korun. Majetek Růstového fondu spravovaného ČSOB ke konci roku 2016 činil 771 milionů korun a majetek Výnosového fondu spravovaného Českou spořitelnou tvořil 209 milionů korun. Letos byl založen Nemovitostní fond, jehož správcem je Patria Finance. „Naše finanční investice podléhají přísným etickým pravidlům. V žádném případě neinvestujeme například do zbrojního či tabákového průmyslu a preferujeme investice do společností podnikajících eticky a udržitelným způsobem. Věříme, že i touto formou můžeme přispívat ke zlepšování života společnosti,“ vysvětlil na dnešní tiskové konferenci Karel Matyska, ekonomický poradce ČBK

Ke zlepšení života v regionech přispívají jednotlivé diecéze katolické církve nejen skrze své hospodaření, ale také pomocí přímých výdajů na zdravotnictví, vzdělávání, kulturní a sociální aktivity a opravu památek. Na tyto aktivity ve společenském zájmu vydaly všechny diecéze v souhrnu v loňském roce téměř miliardu korun, konkrétně 903 milionů korun. Nejvíce prostředků – 704 milionů korun – putovalo na opravu kulturních památek. Zbytek peněz šel do školství a do sociální a zdravotnické oblasti.
Snažíme se, aby působení církve v regionech bylo vnímáno pozitivně. Pečujeme o krajinu jako celek, tedy nejen o lesy a pole, ale také o kulturní památky. Dáváme lidem příležitost k práci i kvalitnímu životu, staráme se o potřebné, osamocené a nemocné, podporujeme vzdělání dětí a pořádáme kulturní a společenské akce. Chceme, aby obce byly místem setkávání lidí a aby se v nich dobře žilo. Naše aktivity přitom nejsou omezeny pouze na věřící, ale pomáhají celé společnosti,zdůraznil Tomáš Holub, plzeňský biskup a předseda ekonomicko-právní komise České biskupské konference.
Jak Tomáš Holub dále uvedl, diecéze římskokatolické církve v současnosti provozují přímo či nepřímo celkem 337 charit, 60 škol a školských zařízení a 145 hospiců a středisek domácí péče. V neposlední řadě církev skrze projekt cirkevnituristika.cz přispívá i k rozvoji cestovního ruchu v regionech a k propagaci památek a míst mimo velká turistická centra.
Příjmy římskokatolické církve lze rozdělit do čtyř hlavních oblastí, mezi které patří výnosy z vlastního hospodaření, přijaté dary a kostelní sbírky, státní příspěvek (který se každý rok o 5 % snižuje) a roční splátka finanční náhrady za nevydaný církevní majetek. V současnosti tvoří peníze od státu největší část příjmů římskokatolické církve, ta se však v budoucnu bude muset spolehnout především na vlastní hospodaření. Výnosy z vlastního hospodaření v roce 2016 meziročně vzrostly o přibližně 11 % a dosáhly výše 1,4 miliardy korun.
Cílem je zvyšovat i v následujících letech výnosy z vlastního hospodaření tak, aby se staly co nejdříve hlavním zdrojem našich příjmů. Díky tomu pak budeme moci i nadále investovat do společensky prospěšných aktivit a pomoci bližním,“ konstatoval Tomáš Holub.
Příspěvek státu římskokatolické církvi v roce 2016 činil 848 milionů korun, což je o 44 milionů méně než v roce 2015. Výše roční splátky finanční náhrady za nevydaný církevní majetek všem diecézím v roce 2016 činila 1,3 miliardy korun. Státní příspěvek přestane být vyplácen v roce 2030 a finanční náhrada v roce 2043. Výše finanční náhrady v roce 2016 byla částka třicetkrát nižší, než kolik stát zaplatil tento rok na úrocích ze státního dluhu. Na daních odvedly diecéze římskokatolické církve v roce 2016 téměř 114 milionů korun.
Na dotaz Moderní obce, zda již fungují nebo se připravují i společné projekty římskokatolické církve a obcí právě v oblasti sociálních služeb, cestovního ruchu či při podpoře místního podnikání, zástupci ČBK uvedli, že například pražská Arcidiecézní charita už ve spolupráci s městy a obcemi provozuje několik domů pokojného stáří, na východě Čech se daří spolupráci farností a obcí při realizaci pozemkových úprav apod. Římskokatolická církev spolupráci církevních subjektů s obcemi rozhodně podporuje a je k takové práci s municipalitami na všech úrovních připravena.

/zr, rš/

 

K foto:

Z dnešní tiskové konference k současným hospodářským a investičním aktivitám Římskokatolické církve. Zleva: generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl, plzeňský biskup Tomáš Holub a ekonomický poradce ČBK Karel Matyska

Foto: Ivan Ryšavý

O dlouhodobou spolupráci s obcemi a městy chce usilovat Česká biskupská konference. Vyplývá to z výsledků jejího dvoudenního 110. zasedání, které dnes skončilo na Velehradě. Biskupové mj. podpořili i čínské katolíky a pozvali věřící na Národní pouť do Fatimy.

Česká biskupská konference (ČBK), zřízená Apoštolským stolcem, je sborem biskupů České republiky, kteří společně vykonávají některé pastorační úkoly ve prospěch křesťanů na svém území k dosahování vyššího dobra, které lidem poskytuje církev podle norem práva, zvláště prostřednictvím různých forem a způsobů apoštolátu, přizpůsobených duchu doby a místním podmínkám.

Biskupové se na dnes ukončeném společném jednání shodli na tom, že by nyní, po vyřešení majetkového vyrovnání (tzv. církevních restitucí), chtěli prostřednictvím Svazu měst a obcí ČR i Sdružení místních samospráv ČR iniciovat dlouhodobější spolupráci s představiteli územních samosprávných celků. Základem má být uzavírání příslušných společných memorand, která by mohly pomoci nastartovat trvalejší vzájemnou podporu a spolupráci přínosnou pro obě strany.

Podle předsedy ČBK kardinála Dominika Duky OP se katolická církev chce dohodnout například na úpravách v okolí kostelů a hřbitovů nebo na pronájmu pozemků. Stranou nemá zůstat ani charitativní práce. Farní charity, jak připomněl Dominik Duka, se stávají součástí sítě sociálních služeb. „Tímto způsobem to vzájemné prohlášení, memorandum, pomáhá tyto vztahy upevnit a také je regulovat,“ sdělil kardinál.

Podle generálního sekretáře ČBK P. ThLic. Stanislava Přibyla, Th.D., CSsR, se má spolupráce týkat i rozvoje občanské společnosti a spolkového života. „Už dnes se stává, že lidé kolem kostela jsou často jedinými lidmi, kteří dělají nějakou živou kulturu. Už třeba tím, že zpívají v kostele a pak jsou ochotní zazpívat ještě někde jinde. To je kapitál, který musíme využít pro soužití obce a církve. Každý člen církve je někde doma a my se chceme cítit jako platní sousedé,“ konstatoval Stanislav Přibyl.

Účastníci zasedání mj. schválili i list k Národní pouti do Fatimy, který se v kostelech přečte 3. září 2017. Samotná pouť proběhne ve dnech 12. a 13. září 2017. Obdobná pouť se uskutečnila například loni v Krakově-Lagiewnikách, roku 2013 ve Svaté zemi.

ČBK se také rozhodla podpořit iniciativu za propuštění a získání aktuálních informací k případu biskupa čínské podzemní církve Petra Shao Zhumina. Taktéž oceňuje úsilí emeritního hongkongského biskupa kardinála Josepha Zena Ze-kiuna o zlepšení situace čínských katolíků.

V rámci programu byla představena podoba české delegace na konferenci o přispění křesťanů k budoucímu vývoji EU, která je pořádaná Komisí biskupských konferencí EU (COMECE) a proběhne v Římě od 27. do 29. října 2017. ČR bude zastupovat Michaela Šojdrová, Pavel Svoboda, Jakub Jinek, Stanislav Přibyl, Ondřej Benešík, Alexandr Vondra a Pavel Fischer.

Setkání ČBK se poprvé zúčastnil i nový předseda Konference vyšších představených mužských řeholí břevnovský převor Prokop Siostrzonek.

Příští plenární zasedání ČBK bude ve dnech 23. - až 25. října 2017 hostit Praha.*

/zr/

K foto:

110. zasedání České biskupské konference se uskutečnilo ve dnech 6. a 7. července na Velehradě

Foto: Milena Marečková, www.cirkev.cz

V pražském Arcibiskupském paláci dnes dopoledne ke společnému jednání zasedli představitelé České biskupské konference (ČBK) v čele s kardinálem Dominikem Dukou a předsednictvo Svazu měst a obcí ČR (SMO) v čele s předsedou svazu Mgr. Františkem Luklem, MPA, starostou města Kyjov na Hodonínsku. SMO apeloval na biskupy, aby rozhodli o stažení žalob na obce, v nichž se římskokatolická církev domáhá určení vlastnictví majetku stejně, jako toto gesto již ČBK učinila letos v červenci vůči krajům.

Jak dnes odpoledne v Praze na tiskové konferenci Svazu měst a obcí ČR konstatoval jeho předseda František Lukl,  na jednání s představiteli ČBK bylo dohodnuto, že téma církevních restitucí ve vztahu k majetku v držení obcí není uzavřeno a při jeho řešení se bude postupovat na základě společných jednání. Na základě dnešní schůzky s představiteli České biskupské konference SMO ČR požádá plenární zasedání ČBK, aby na svém říjnovém jednání projednalo postup v souvislosti s církevními žalobami, které se týkají období před rokem 2006. Představitelé ČBK to vzali na vědomí.

ČBK poukazuje na fakt, že u církevních restitucí nelze v případě obcí volit stejný postup jako u krajů, neboť situace je v tomto případě odlišná. Řešení by však mohla napomoci smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem.

Dnes vydaná tisková zpráva SMO o jednání s představiteli České biskupské konference cituje slova jejího předsedy kardinála Dominika Duky: „Potvrzujeme seberegulační závazek z prosince roku 2015 a oceňujeme situaci například v plzeňské diecézi, kde se mnoho sporných věcí na základě jednání vyřešilo ku spokojenosti církví i samospráv."

Tatáž tisková zpráva uvádí také slova generálního sekretáře ČBK biskupa Tomáše Holuba, že zatímco nabytí majetku kraji je upraveno jednoduše, u obcí to tak není. "Nelze proto postupovat stejně," uvedl podle tiskové zprávy SMO Tomáš Holub. A dodal: „Jde nám o smírčí řešení, které je v souvislosti s historickým děním složitější. Rozhodně však nechceme zasahovat do situace před rokem 1948.“

„Děkujeme za dnešní jednání, a jsem rád, že se setkáváme pravidelně a předáváme si informace o tom, jak se věci hýbou dopředu,“ řekl předseda SMO František Lukl a připojil: „Pro společnost je samozřejmě důležitá smírčí cesta a pospolitost na světské i církevní úrovni. Spolupráce by také měla vést k větší otevřenosti církevních objektů pro širokou veřejnost a velmi vítám, že ji zástupci České biskupské konference podporují.“

Na jednání SMO s biskupy se hovořilo také  o církevní turistic a byla zmíněna například dobrá praxe ve Zlínském kraji, kde velmi dobře spolupracují farnosti, města, obce a kraje.*

/rš/

 

K foto:

Předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl (uprostřed) spolu s místopředsedou SMO Pavlem Drahovzalem dnes na tiskové konferenci informoval média mj. o dopoledním jednání SMO s představiteli České biskupské konference

Foto: Eva Vítková

Církev by měla stáhnout žaloby na obce, stejně jako to minulý týden doporučila Česká biskupská konference (ČBK) u krajů. Myslí si to Svaz měst a obcí ČR (SMO). Má k tomu i podporu prezidenta Miloše Zemana. S hlavou státu vedení SMO jednalo v úterý 12. července také o financování samospráv a zavedení poplatku za jímání podzemních vod a odvádění vod odpadních. Šlo o pravidelné pracovní setkání, které se koná jednou za půl roku.

Nedávné rozhodnutí České biskupské konference je vůči obcím diskriminační a politicky účelové. Církve by měly v kontextu s určovacími žalobami na majetek obcí postupovat stejně jako u krajů. Tedy stáhnout je v duchu doporučení ČBK z minulého týdne,“ konstatoval předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodal: „Zákon o majetkovém vyrovnání totiž jednoznačně hovoří o tom, že obce a kraje nejsou povinnými subjekty, a že přechodu církevního majetku blokační paragraf nebránil, potvrdil i Nejvyšší soud. Navíc církve dostanou dohodnuté finanční vyrovnání. Pokud by se vydal i žalovaný majetek, došlo by fakticky k dvojímu plnění.

Zákon o majetkovém vyrovnání začal platit 1. ledna 2013. Církve podaly víc než pět tisíc žádostí o majetek, které se týkaly více než 100 tisíc pozemků, téměř dvou tisíc staveb včetně několika památek a stovek uměleckých děl. Samosprávy přitom odhadují, že žalob na majetek obcí je přibližně 350.

Stažení církevních žalob na obce má kromě podpory prezidenta ČR také podporu premiéra. Bohuslav Sobotka to potvrdil v pondělí 11. července na třetím jednání s předsednictvem Svazu měst a obcí ČR. Podobně jako s ministry, i s Milošem Zemanem vedení SMO tento týden probralo více témat.

Jsem rád, že jsme se s prezidentem mimo jiné shodli na nutnosti změnit rozpočtové určení daní (RUD). Vzorec, podle kterého se daně přepočítávají a posílají z centra na obce a kraje, je totiž velmi složitý,“ uvedl dále František Lukl a navázal: „Vhodné by také bylo, aby obce, kraje a stát participovaly na dani z přidané hodnoty. A v RUD by se měl najít nový systém, který by obce motivoval k tomu, aby na svém území podporovaly podnikání. Návrh, jak by to mohlo vypadat, by měl do konce letošního roku vzejít z pracovní skupiny při Ministerstvu financí.

Na Hradě se mluvilo také o zavedení poplatků za jímání podzemních vod a odvádění vod odpadních. Shoda měst a obcí s prezidentem panuje v tom, že nová povinnost by v konečném důsledku neměla dopadnout na občany. A pokud ano, tak minimálně, hovoří se o čtyřech korunách, tedy o dvojnásobku stávajícího poplatku. Poplatky by rovněž měly být rozumně navyšovány.*

/tz/

K foto:

Z přijetí vedení Svazu měst a obcí ČR prezidentem Milošem Zemanem

Foto: archiv

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down