Při včerejším večerním slavnostním vyhlášení výsledků 13. ročníku soutěže Architekt roku, které se uskutečnilo na veletrhu FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech, bylo rovněž předáno Ocenění Architekt obci. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR a časopis Moderní obec ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR si udělením tohoto ocenění předsevzaly každoročně vyzdvihovat úspěšně fungující tandemy ARCHITEKT – OBEC.

Odborná porota soutěže Architekt obci 2021 (Radka Vladyková – Svaz měst a obcí ČR, Petr Velička – Česká komora architektů, Josef Morkus – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Petr Durdík – Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Jaromír Kročák – držitel ocenění Architekt obci 2020, Ivan Ryšavý – časopis Moderní obec) diskutovala o přínosu spolupráce pro rozvoj konkrétního sídla u těchto finalistů soutěže Architekt obci 2021: Havlíčkův Brod a Ing. arch. Aleš Burian; • České Budějovice a Ing. arch. Miroslav Vodák; • Kolín a Ing. arch. MgA. David Mateásko;Orlová a Ing. arch. Ivan Wahla a Ing. arch. Tomáš Rusín.

Cílem soutěže Architekt obci je ocenění tandemu architekt – obec a vyzdvihnutí jejich rolí při procesu výstavby. „Jen pokud funguje dobře spolupráce mezi architekty, inženýry, investory a obcemi, může vznikat kvalitní výstavba,“ řekla Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí. Marcela Pavlová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, připomněla, že „ministerstvo je garantem dokumentu Politika architektury a stavební kultury ČR, v níž je obsažen závazek zkvalitňovat naše vystavěné prostředí. S tím souvisí také podpora a oceňování procesů, které k lepšímu prostředí pro náš život vedou.“

DRŽITEL CENY ARCHITEKT OBCI SPOLUPRACUJE S RADNICÍ UŽ ŠESTNÁCT LET

Cenu Architekt obci 2021 získal architekt Aleš Burian za dlouhodobou profesionální práci pro rozvoj města Havlíčkova Brodu, především pak kultivaci veřejných prostranství. Cenu za oceněného architekta přezvala zástupkyně předního brněnského ateliéru Burian-Křivinka Architects Natalia Polonyankina a za město Havlíčkův Brod jeho místostarosta  Libor Honzárek. Podle jeho názoru je „podstatou dobré spolupráce mezi obcí, architektem, ale třeba i památkáři a občany konstruktivní diskuse. Jen díky poctivé práci a erudici architekta Buriana a zároveň jeho roli schopného rétora a mediátora se podařilo prosadit zásadní změny ve tváři města“.

Porota odůvodnila ocenění Ing. arch. Aleše Buriana (*1956) těmito slovy: „Jeho působení započalo v Havlíčkově Brodě již v roce 2004. Veřejný prostor se od té doby dočkal realizace nových kvalitních přírodních povrchů, nového mobiliáře a vodních prvků, úpravy parku v bezprostřední návaznosti na historické centrum i nového dopravního uspořádání průjezdu centrem a optimalizace parkování. Za zmínku stojí i odvážné rozhodnutí k odstranění panelového domu z historické zástavby města, které je u nás v současné době ojedinělé. Dlouhodobá spolupráce a kultivace veřejných prostranství vytváří podmínky pro posílení vztahu obyvatel a návštěvníků Havlíčkova Brodu k městu samotnému, ale též výrazně podporuje další funkce centra. Synergicky jsou do společenského života zapojovány akce kulturně společenského charakteru, což prokazatelně přispělo k oživení náměstí, které se stalo pro občany hojně navštěvovaným centrálním prostorem. Oblibu našla také mobilní dřevěná sezónní scéna. Všemi těmito úpravami se zároveň následně zlepšila i atraktivita centra pro rozvoj obchodu a podnikání. Činnost architekta obsáhla v průběhu let i realizaci dalších záměrů města, jako např. rekonstrukci budovy Staré radnice, která slouží jako významný objekt s kulturním potenciálem pro pořádání výstav, koncertů a dalších kulturních akcí v jedinečném historickém prostředí.“

KDO SE STAL ARCHITEKTEM ROKU?

Cenu Architekt roku vypsala již potřinácté společnost ABF, a. s., s cílem poukázat na význam a důležitost architektury a jejích tvůrců pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a podpořit kvalitu a odbornou i občanskou angažovanost na poli architektury. Hlavní cena Architekt roku je udělována osobě či osobám, které se v uplynulém období pěti let svým přístupem významně zasloužily o architekturu v České republice. Poukazuje tak na konkrétní tvůrčí či organizační počiny vedoucí ke vzniku kvalitní výstavby, ať už jde o navrhování staveb, teoretickou, vzdělávací, propagační, publikační a popularizační činnost.

Odborná porota vybrala čtyři finalisty soutěže Architekt roku 2021: •Petr Janda, ● David Kraus, • Kuba & Pilař architekti / Ladislav Kuba, Tomáš Pilař,Petr Stolín. Na ceremoniálu bylo možno zhlédnout krátká videa s medailony jednotlivých finalistů a poslechnout si hodnocení poroty.

Porota se při svém výběru snažila o komplexní hodnocení jednotlivých osobností, a nakonec se rozhodla doporučit k ocenění architekta a pedagoga Petra Stolína. Cenu v podobě skleněné plastiky předal předseda představenstva ABF, a. s., Pavel Sehnal, který mimo jiné připomněl nedostatečný zájem o řemesla a technické obory ze strany žáků škol a vyjádřil naději, že „odborné ceny by mohly motivovat ke studiu technických oborů“. Loňský laureát, architekt Zdeněk Fránek obdaroval vítěze vlastním výtvarným dílem – černým a bílým objektem symbolizujícím dva domy ZEN-houses a zástupce hlavního mediálního partnera Jan Hejhálek z časopisu INTRO prezentoval video představující Stolínovu tvorbu. Architekt Petr Hájek (laureát Architekta roku 2018) ve videu vyjádřil mimo jiné obdiv nad schopností tandemu Stolín-Mičeková „používat jednoduché materiály a rafinovaně je implementovat ať už v konstelacích nebo detailu staveb. To, co ale nejde naplánovat, ani se naučit, je vložit do architektury duši. A to oni umí velmi dobře“. Na dotaz moderátorky, jak by laureát charakterizoval své stavby, Petr Stolín odpověděl: „Za nejdůležitější vlastnost považuji hlavně to, že se v mých domech dá žít.“*

/zr/

V říjnovém vydání Moderní obce, které se ke čtenářům bude z tiskárny expedovat už 6. 10., se ke spolupráci architekta Aleše Buriana s městem Havlíčkův Brod vrátíme podrobněji.

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Na snímku: Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcela Pavlová (vpravo) a výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková (druhá zprava) ocenění pro tandem ARCHITEKT - OBEC, vyhodnocený v soutěži Architekt obci jako nejúspěšnější v letošním roce, ještě drží ve svých rukou. Ale za chvíli je předají Nataliji Polonyankině (která na včerejším slavnostním ceremoniálu zastupovala architekta Aleše Buriana) a místostarostovi Havlíčkova Brodu Liboru Honzárkovi.

Foto: archiv soutěže

 

Ještě až do 30. června 2021 se mohou hlásit obce a města spolu s architekty do soutěže Architekt obci 2021. Organizátoři soutěže totiž původní termín (16. 6.) o dva týdny posunuli. Cílem soutěže je upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architekty a samosprávou při rozvoji obcí v České republice.

Na  https://architektobci.cz/ lze přihlašovat projekty z oblasti urbanismu, územního plánování, krajinářské architektury a řešení veřejného prostoru, stejně jako architektonické realizace a další počiny, které mají dopad na kvalitu života a rozvoj společnosti. Cena je udělována architektovi a zároveň obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se po několik let soustavně a s respektem věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se významně zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj.

Nominace na ocenění Architekt obci 2021 posoudí odborná porota (Radka Vladyková – Svaz měst a obcí ČR, Josef Morkus – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Petr Velička – Česká komora architektů, Petr Durdík – Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Jaromír Kročák – držitel ocenění Architekt obci 2020, Ivan Ryšavý – časopis Moderní obec, zástupce ABF).

Základními kritérii posuzování jsou zejména přínos spolupráce architekta a obce z pohledu kvality architektonického a urbanistického řešení a jeho udržitelnosti, dále hodnocení dlouhodobé vzájemné spolupráce samosprávy, architekta a také místních obyvatel a celkový přínos pro kvalitu života.

 

LETOS POPRVÉ TAKÉ HLASOVÁNÍ VEŘEJNOSTI

Novinkou letošního ročníku soutěže je hlasování veřejnosti o nejlepší tandem architekt – obec, které bude probíhat na webových stránkách Svazu měst a obcí ČR (www.smocr.cz) od 5. 7. do 30. 7. Tandem s nejvyšším počtem hlasů získá bonusové body při hodnocení odbornou porotou. Ta vybere nakonec tři až pět finalistů a z nich vítěze, který získá titul Architekt obci 2021.

Vyhlášení výsledků soutěže Architekt obci se bude konat 22. září  2021 společně s oceněním Architekt roku na slavnostním večeru na veletrhu FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

/rš/

*

Ještě až do 16. června 2021 se obce a města spolu s architekty mohou hlásit do soutěže Architekt obci 2021. Cílem soutěže je upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architekty a územní samosprávou při rozvoji obcí v České republice. Každá obec je unikátní a je třeba společně pochopit její hodnoty z hlediska urbanistického, krajinářského i architektonického a usilovat o jejich posílení a hledání vhodných řešení, která zlepšují kvalitu prostředí i našeho života.

Do soutěže Architekt obci lze přihlásit projekty z oblasti urbanismu, územního plánování, krajinářské architektury a řešení veřejného prostoru, stejně jako architektonické realizace a další počiny, které mají dopad na kvalitu života a rozvoj společnosti. Přihláška je k dispozici na https://architektobci.cz/, kde se nacházejí i další podrobné informace o soutěži.

Cena je udělována architektovi a zároveň obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se po několik let soustavně a s respektem věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se významně zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj.

Laureátem loňského ročníku soutěže se stal českobudějovický architekt Jaromír Kročák, který byl oceněn za mnohaletou profesionální práci a podporu kvalitní architektury v regionu. Vyzdvižena pak byla především jeho intenzivní spolupráce se samosprávou města Soběslav, jejímž výsledkem je třeba rekonstrukce náměstí a parku nebo obnova a dostavba gotického hradu na knihovnu či přestavba kina na multifunkční kulturní centrum.

RADA EVROPSKÉ UNIE VNÍMÁ PŘÍNOS SOUTĚŽE ARCHITEKT OBCI

Z příkladné spolupráce samospráv a architektů profitují zejména obyvatelé obcí. Ocenění má velký význam pro podněcování diskuse veřejnosti o kvalitě prostředí, pomáhá lidem všímat si, co se v jejich okolí mění, a přemýšlet, jak se mohou do této změny sami zapojit. Inovativního konceptu soutěže si všimla i Rada Evropské unie, která ocenění Architekt obci diskutuje v rámci expertní skupiny pro kvalitní architekturu a vystavěné prostředí jako dobrý příklad propagace stavební kultury," vysvětluje význam soutěže Architekt obci Josef Morkus z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

PODPORA FUNKCE MĚSTSKÉHO ARCHITEKTA

Architekt obci podporuje také fungování městských a obecních architektů, kteří se mohou se svými aktivitami do soutěže přihlásit. Ocenění má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, jímž je právě posilování úlohy těchto odborníků. Pozici městských architektů dlouhodobě propaguje i Česká komora architektů.

Její místopředseda Petr Velička považuje soutěž Architekt obci za důležitou pro péči o krajinu a vystavěné prostředí, jakožto součásti kulturního dědictví, stejně jako pro osvětu o službě architektů: „Díky nominacím na ocenění Architekt obci se připomínají konkrétní osoby a jejich skutky realizované ve veřejném zájmu, které vedou ke kvalitě našeho prostředí, která se nás všech bytostně dotýká.

VÝSLEDKY SPOLUPRÁCE ARCHITEKTA A OBCE POSUZUJE ODBORNÁ POROTA

Nominace na ocenění Architekt obci 2021 posoudí odborná porota (Radka Vladyková – Svaz měst a obcí ČR, Josef Morkus – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Petr Velička – Česká komora architektů, Petr Durdík – Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Jaromír Kročák – držitel ocenění Architekt obci 2020, Ivan Ryšavý – šéfredaktor  časopisu Moderní obec, a zástupce ABF). Základními kritérii posuzování jsou zejména přínos spolupráce architekta a obce z pohledu kvality architektonického a urbanistického řešení a jeho udržitelnosti, dále hodnocení dlouhodobé vzájemné spolupráce samosprávy, architekta a také místních obyvatel a celkový přínos pro kvalitu života.

LETOS POPRVÉ TAKÉ HLASOVÁNÍ VEŘEJNOSTI

Novinkou letošního ročníku soutěže je hlasování veřejnosti o nejlepší tandem architekt – obec, které bude probíhat na webových stránkách Svazu měst a obcí ČR (www.smocr.cz) až do konce července. Tandem s nejvyšším počtem hlasů získá bonusové body při hodnocení odbornou porotou. Ta vybere nakonec 3 až 5 finalistů a z nich vítěze, který získá titul Architekt obci 2021.

Soutěž Architekt obci je již, a to bez jakékoliv nadsázky, soutěží tradiční. Pro Svaz měst a obcí ČR je ctí, že se na této soutěži může stále podílet. Zaměření na dlouhodobou spolupráci mezi územní samosprávou a architektem cílí k překonání jakýchkoliv politických či osobních neshod a hledání společných řešení a toho nejlepšího, co je možné v daném místě a čase a za daných podmínek pro občany udělat. A právě tato spolupráce bývá často nedoceněna. Jsme rádi, že můžeme ocenit výsledky dobré práce, která se otiskne hluboko do tváře obcí,“ doplňuje Radka Vladyková, výkonná ředitelka SMO ČR.

Vyhlášení výsledků soutěže Architekt obci se uskuteční 22. 9. 2021 společně s oceněním Architekt roku na slavnostním večeru na veletrhu FOR ARCH v PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

* Zasílání nominací do 16. 6. 2021. Součástí nominace musí být popis spolupráce mezi obcí a architektem a představení přihlášeného díla nebo počinu včetně vlivu na okolní prostředí, udržitelnost a kvalitu života, doplněné fotografiemi. Formulář přihlášky je ke stažení na www.architektroku.cz/architektobci

* Veřejné hlasování do 31. 7. 2021: https://www.smocr.cz/cs/novinky/a/hlasujte-pro-nejlepsi-tandem-architekt---obec-v-soutezi-architekt-obci-2021

* Vypisovatelé soutěže: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR, Česká komora architektů, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, časopis Moderní obec, ABF, a. s.

* Hlavní partner: Veletrh FOR ARCH

* Hlavní mediální partner: časopis Moderní obec

* Kontakt: Mgr. Iveta Zajíčková, tel.: 739 003 161, e-mail: zajickova@abf.cz, www.architektobci.cz

/zr/*

Až do 16. června 2021 se mohou hlásit obce a města spolu s architekty do soutěže Architekt obci 2021. Cílem soutěže je upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architekty a samosprávou při rozvoji obcí v České republice. Každá obec je unikátní a je třeba společně pochopit její hodnoty z hlediska urbanistického, krajinářského i architektonického a usilovat o jejich posílení a hledání vhodných řešení, která zlepšují kvalitu prostředí i našeho života.

Do soutěže Architekt obci 2021 lze přihlásit projekty z oblasti urbanismu, územního plánování, krajinářské architektury a řešení veřejného prostoru, stejně jako architektonické realizace a další počiny, které mají dopad na kvalitu života a rozvoj společnosti. Cena je udělována architektovi a zároveň obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se po několik let soustavně a s respektem věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se významně zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj.

Laureátem loňského ročníku soutěže se stal českobudějovický architekt Jaromír Kročák, který byl oceněn za mnohaletou profesionální práci a podporu kvalitní architektury v regionu. Vyzdvižena pak byla především jeho intenzivní spolupráce se samosprávou města Soběslav, jejímž výsledkem je například úspěšná rekonstrukce náměstí a parku nebo obnova a dostavba gotického hradu na knihovnu či přestavba kina na multifunkční kulturní centrum.

RADA EVROPSKÉ UNIE VNÍMÁ PŘÍNOS SOUTĚŽE ARCHITEKT OBCI

„Z příkladné spolupráce územních samospráv a architektů profitují zejména obyvatelé obcí. Ocenění má velký význam pro podněcování diskuse veřejnosti o kvalitě prostředí, pomáhá lidem všímat si, co se v jejich okolí mění, a přemýšlet, jak se mohou do této změny sami zapojit. Inovativního konceptu soutěže si všimla i Rada Evropské unie, která ocenění Architekt obci diskutuje v rámci expertní skupiny pro kvalitní architekturu a vystavěné prostředí jako dobrý příklad propagace stavební kultury,“ vysvětluje význam soutěže Architekt obci Josef Morkus z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

PODPORA FUNKCE MĚSTSKÉHO ARCHITEKTA

Soutěž Architekt obci podporuje také fungování městských a obecních architektů, kteří se mohou se svými aktivitami do soutěže přihlásit. Ocenění má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury ČR, jímž je právě posilování úlohy těchto odborníků. Pozici městských architektů dlouhodobě propaguje i Česká komora architektů.

Její místopředseda Petr Velička považuje soutěž Architekt obci za důležitou pro péči o krajinu a vystavěné prostředí, jakožto součásti kulturního dědictví, stejně jako pro osvětu o službě architektů: „Díky nominacím na ocenění Architekt obci se připomínají konkrétní osoby a jejich skutky realizované ve veřejném zájmu, které vedou ke kvalitě našeho prostředí, která se nás všech bytostně dotýká.

VÝSLEDKY SPOLUPRÁCE ARCHITEKTA A OBCE POSOUDÍ ODBORNÁ POROTA

Nominace na ocenění Architekt obci 2021 posoudí odborná porota (Radka Vladyková – Svaz měst a obcí ČR; Josef Morkus, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR; Petr Velička, Česká komora architektů; Petr Durdík, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR; Jaromír Kročák, držitel ocenění Architekt obci 2020; Ivan Ryšavý, časopis Moderní obec; zástupce ABF).

Základními kritérii posuzování jsou zejména přínos spolupráce architekta a obce z pohledu kvality architektonického a urbanistického řešení a jeho udržitelnosti, dále hodnocení dlouhodobé vzájemné spolupráce samosprávy, architekta a také místních obyvatel a celkový přínos pro kvalitu života.

LETOS POPRVÉ TAKÉ HLASOVÁNÍ VEŘEJNOSTI

Novinkou letošního ročníku soutěže je hlasování veřejnosti o nejlepší tandem architekt – obec, které bude probíhat na webových stránkách Svazu měst a obcí ČR (www.smocr.cz) od 5. 7. do 30. 7. Tandem s nejvyšším počtem hlasů získá bonusové body při hodnocení odbornou porotou. Ta vybere nakonec tři až pět finalistů a z nich vítěze, který získá titul Architekt obci 2021.

„Soutěž Architekt obci je již, a to bez jakékoliv nadsázky, soutěží tradiční. Pro Svaz měst a obcí ČR je ctí, že se na této soutěži může stále podílet. Zaměření na dlouhodobou spolupráci mezi územní samosprávou a architektem cílí k překonání jakýchkoliv politických či osobních neshod a hledání společných řešení a toho nejlepšího, co je možné v daném místě a čase a za daných podmínek pro občany udělat. A právě tato spolupráce bývá často nedoceněna. Jsme rádi, že můžeme ocenit výsledky dobré práce, která se otiskne hluboko do tváře obcí,“ dodává Radka Vladyková, výkonná ředitelka SMO ČR.

Vyhlášení výsledků soutěže Architekt obci 2021 se uskuteční 22. září 2021 společně s oceněním Architekt roku na slavnostním večeru na veletrhu FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

* Zasílání nominací je třeba provést do 16. 6. 2021. Součástí nominace musí být popis spolupráce mezi obcí a architektem a představení přihlášeného díla nebo počinu včetně vlivu na okolní prostředí, udržitelnost a kvalitu života, doplněné fotografiemi. Formulář přihlášky je ke stažení na www.architektroku.cz/architektobci .

* Veřejné hlasování se bude konat od 5. 7. 2021 do 30. 7. 2021. Uskuteční se na: www.smocr.cz.

* Vypisovatelé. Jsou jimi: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR, Česká komora architektů, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, časopis Moderní obec, ABF, a. s.

* Hlavní partner. Veletrh FOR ARCH

* Hlavní mediální partner. Moderní obec

* Kontakt. Mgr. Iveta Zajíčková, tel.: 739 003 161, e-mail: zajickova@abf.cz

K témuž také na: www.architektobci.cz

/red/

Na snímku: Soběslav, náměstí Republiky, 2018. Autor rekonstrukce: Jaromír Kročák, Architekt obci 2020*

 

Česká komora architektů (ČKA) v souvislosti s nadcházejícími krajskými volbami upozornila na důležitost tématu kvalitního prostředí pro život a významná témata z oblasti architektury.

Vydala proto doporučení určená kandidujícím politickým stranám či uskupením, občanským iniciativám i samotným občanům, stejně jako nově zvoleným zastupitelům a představitelům krajů, kteří by je měli zahrnout do svých programových priorit.

V programu Architektura (kulturní prostředí) pro krajské volby 2020 ( viz: https://www.cka.cz/cs/pro-media/stanoviska-vyjadreni-cka/program-architektura-kulturni-prostredi-pro-krajske-volby-2020) Česká komora architektů doporučuje zaměřit se na následující oblasti – krajskou strategii a program rozvoje, Zásady územního rozvoje (ZÚR), institut krajského architekta, adekvátní péči o majetek kraje, řešení konkrétních projektů, rozumné zacházení s dotačními programy, výtvarné intervence a regulaci reklamy, výběr zpracovatelů na základě kvality, nikoli ceny, zapojení občanů a vzdělávání veřejnosti.

Program rozvoje by měl být podle ČKA zásadním dokumentem kraje. Vizí, která vznikla na základě široké diskuse. Nabídne kraji zpětnou vazbu jeho vývoje a bude dohodou nad dalšími prioritami. Bude obsahovat plán investic a mapu majetku kraje, místa vhodná pro architektonické soutěže a pocitovou mapu kraje – jak jsou vnímány jednotlivé části území kraje jeho obyvateli, ale i návštěvníky.

Zásady územního rozvoje se pak stanou prostorovou vizí kraje, která pomáhá jeho životu. Zaměří se zejména na provázání jednotlivých územních plánů obcí. Krajský úřad bude poskytovat obcím na svém území komunikační a odbornou platformu ke zpracování jejich územních plánů.

Většina českých měst a obcí nemá městského (obecního) architekta. Architekt není zpravidla zastoupen ani ve větších regionálních celcích – krajích. Funkce městského (obecního) / krajského architekta je přitom významná z hlediska péče o komplexní rozvoj se znalostí strategického a územního plánu. Jeho hlavní činností je koordinace práce městských a obecních architektů na území kraje a vytvoření centra architektury kraje i s možností pořádání přednášek a kurzů z oblasti profesního vzdělávání.

Zvýšená péče by měla být věnována konkrétním problémům kraje, které budou řešeny celkově se zapojením odborníků a participací veřejnosti.

Dotační programy by neměly být vnímány  jen jako pouhé příležitosti pro získání financí. Od dotačních titulů, které se týkají prostředí, by měl být požadován dostatečný čas na zpracování a kvalitativní rozhodování o jejich podpoře.

Většina obcí v posledních 25 letech rezignovala na výtvarná díla ve veřejném prostoru i na grafickou podobu svého prostředí a jsou často přeplněna nekvalitní a agresivní reklamou, a to i na veřejných pozemcích a budovách. Krajům ČKA navrhuje zavázat se k povinnosti investovat zlomek z veřejné investice (například 1 %) do kvalitní výtvarné intervence jako součásti investice.

Většina veřejných zadavatelů vybírá doposud zpracovatele veřejných zakázek pouze podle ceny bez ohledu na kvalitu. Bývá to zdůvodňováno strachem z obvinění ze subjektivního hodnocení. Výsledkem je výběr nejlevnějšího zpracovatele bez znalosti toho, jakou práci odvede. ČKA apeluje na to, aby zpracovatelé projektů i staveb nebyli vybíráni pouze podle ceny. U výběru projektantů je třeba zohledňována i cenu budoucí stavby a jejího provozu. Ve výběrech by měly být používány poroty s nadpoloviční většinou nezávislých odborníků (zejména u projektů).

V neposlední řadě považuje ČKA za velice důležité vzdělávání veřejnosti v zájmu o prostředí, ve kterém lidé žijí, a motivovat ji k odpovědnosti. Do spolupráce by měly být zapojeny školy, seniorské organizace a ostatní kulturní instituce kraje. Školám by se mělo dostat podpory v účasti na vzdělávacích programech týkajících se zájmu
a péče o architekturu – kulturní prostředí. K tomu může být využit architekt kraje a spolupráce s ČKA, kulturními a vzdělávacími institucemi či neziskovými organizacemi, které se péči o kulturní prostředí a vzdělávání v ní věnují.*

/zr/

Na snímku nahoře: logo České komory architektů

Odborná porota složena ze zástupců partnerských organizací soutěže dnes vybrala nejúspěšnější spolupráci architekta a územní samosprávy. Ta získá ocenění Architekt obci 2020 a cenu převezme 8. září v pražském Centru architektury a městského plánování v Praze na slavnostním večeru.

V porotě zasedli zástupci Svazu měst a obcí ČR, Ministerstva pro místní rozvoj, České komory architektů, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, časopisu Moderní obec, vysoké školy ARCHIP a již tradičně i vítěz předchozího ročníku, tentokrát Ing. arch. Milan Košař.

Základními kritérii pro posouzení předmětu soutěže je zejména přínos spolupráce architekta obce a samosprávy z pohledu:

Do soutěže se mohla přihlásit obec i architekt či architektonické/urbanistické studio z celé České republiky. Oceněn bude tandem obec - architekt.*

Více o soutěži naleznete na architektobci.cz

/zr/

Na snímku: Z dnešního jednání poroty soutěže

Upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architektem a územní samosprávou při rozvoji obce či města je hlavním posláním soutěže Architekt obci 2020, kterou každoročně vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR a časopis Moderní obec a již organizuje společnost ABF. Letos se tak děje poprvé ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR. Přihlášky do soutěže je možné podávat do konce června.

Každá obec je unikátní a je třeba společně pochopit její hodnoty z hlediska urbanistického, krajinářského i architektonického a usilovat o jejich posílení a hledání vhodných řešení, která zlepšují kvalitu prostředí i našeho života.
Do soutěže Architekt obci se mohou hlásit obce a města spolu s architekty či jejich ateliéry z celé České republiky s projekty týkajícími se urbanismu, územního plánování, krajinářské tvorby a veřejného prostoru i realizací staveb a dalších počinů, které mají dopad na kvalitu života a kulturní rozvoj obyvatel a celé společnosti. Cena je udělována architektovi a obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se v uplynulém období více let soustavně a trvale věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se významně zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj dané obce.
Soutěž Architekt obci také podporuje funkci městských architektů a má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, kterým je posilování úlohy městských a obecních architektů.
Laureátem loňského ročníku soutěže se stal architekt a urbanista Milan Košař, který byl oceněn za soustavný mnohaletý profesionální výkon funkce městského architekta (do konce roku 1992 byl hlavním architektem města Pardubic, pak byl externím městským architektem ve Vysokém Mýtě, od roku 2017 je na stejné pozici v Poděbradech, v současné době působí také v Ústí nad Orlicí).
Nominace na ocenění Architekt obci 2020 posoudí odborná porota – Radka Vladyková za Svaz měst a obcí ČR, Josef Morkus za Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Petr Velička za Českou komoru architektů, Petr Durdík za Asociaci pro urbanismus a územní plánování ČR, Milan Košař jako držitel ocenění Architekt obci 2019, Ivan Ryšavý za časopis Moderní obec a zástupce společnosti ABF.
Slavnostní ceremoniál s předáním ocenění vítězi soutěže Architekt obci 2020 se uskuteční 8. září 2020 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.*
Nominace lze zasílat do 30. června 2020, veškeré informace včetně přihlášky jsou zveřejněny na: www.architektobci.cz .

/zr/

 

Ministerstvo kultury předložilo na počátku července 2019 k projednání novou verzi návrhu památkového zákona s názvem „zákon o ochraně památkového fondu.“ Česká komora architektů (ČKA) k němu nyní vydala své stanovisko.

Podle České komory architektů návrh není zásadně odlišný od jeho podoby zamítnuté Poslaneckou sněmovou v červenci 2017 - proto se její současné stanovisko neliší od stanoviska, které ČKA zaujala k tehdejšímu návrhu.

"Na úvod konstatujeme," praví se ve stanovisku ČKA vydanému letos začátkem srpna, "že nepovažujeme za vhodné návrh tohoto  zákona projednávat nyní, několik měsíců před tím, než bude zahájeno projednání paragrafového znění připravovaného stavebního zákona a souvisejících právních předpisů. Obě úpravy jsou provázány a měly by být tedy připravovány a projednávány koordinovaně."

ČKA v březnu 2018 předložila pět tezí, o něž by se měla opírat právní úprava památkové péče. V první řadě je to požadavek, aby každý chráněný objekt či území byly popsány z hlediska své památkově chráněné hodnoty tak, aby bylo možné s předmětem dále pracovat a rozvíjet ho, aniž by přitom byla hodnota ohrožena.

ČKA dále požaduje, aby zákon jasně popsal jednotlivé stupně památkové ochrany z hlediska požadavků, které jsou na nakládání s předmětem ochrany kladeny. To je zásadní z hlediska právní jistoty, která je v současné době pro vlastníky nemovitých kulturních památek při jejich obnově nepřijatelně nízká.

Komora zastává i názor, že v zájmu lepší ochrany skutečné hodnoty nemovitých kulturních památek je třeba uvolnit spodní hranici méně hodnotných památek.

ČKA se ve svých tezích dále domáhá toho, aby byla zajištěna rovnováha práv a povinností vlastníka. Památková ochrana výrazně zasahuje do vlastnických práv. "Rozhodne-li se stát chránit určité hodnoty, měl by společně s vlastníkem nést náklady a odpovědnost za toto rozhodnutí. Pro vlastníky památkově chráněných staveb je dále zásadní zajištění předvídatelností rozhodování orgánů památkové ochrany," uvádí k tomu prohlášení ČKA.

Přestože není možné stanovit všechna pravidla pro stavebníky předem, jak dále konstatuje ČKA, "je zapotřebí, aby o to stát usiloval a zejména ve výkladové praxi sjednotil přístup k podobným případům. Stávající situaci doprovází nízká míra důvěry stavebníků v odbornost orgánů památkové péče a vede k nesystematickému postupu metodou „pokus – omyl.“

S tím souvisí rovněž požadavek na úroveň a rychlost rozhodnutí.

"Po seznámení s novým návrhem zákona bohužel konstatujeme, že z hlediska výše vytyčených cílů ČKA není předložený návrh zákona vyhovující," tvrdí stanovisko architektů.

Návrh se podle nich  soustředí na údržbu a konzervaci památkově chráněných objektů a opomíjí skutečnost, že nemovité kulturní památky jsou užívány a z tohoto hlediska jsou kladeny nároky na jejich funkčnost, které odpovídají soudobým požadavkům. Památkově chráněné stavby nelze pouze konzervovat a chránit; naopak v historii bylo běžné, že na ně byly přidávány vrstvy, aniž by to bylo na újmu konečnému výsledku (viz např. katedrála sv. Víta v Praze). Památkový zákon by měl tento fakt lépe reflektovat.

Stanovisko ČKA dále uvádí: "Zůstává bohužel zachována zásadní disproporce mezi právy a povinnostmi vlastníka; vlastník především nemá nárok na finanční příspěvek (jeho poskytování je fakultativní). Vlastník má nárok na odbornou pomoc, avšak i z dalšího textu plyne, že podstatné výkony související s památkou bude vždy povinen si obstarat na své náklady sám, resp. v součinnosti s profesně odpovědnými osobami."

Komora poukazuje i na to, že "zcela vypuštěna byla ustanovení o pořizování stavebně historických průzkumů a jejich rámcového obsahu - zřejmě v reakci na výtky, jichž se zpracovatelům návrhu předchozí předlohy dostalo ze strany zpracovatelů těchto průzkumů. Namísto nápravy vhodnou formou byla ustanovení o klíčové součásti výkonu památkové péče jednoduše vypuštěna. Nejsou zmíněny ani odkazem uvedeny souvislosti s urbanistickým plánováním a s projektováním a prováděním staveb, jakkoliv se jedná o zcela zásadní součást památkové péče".

Ze všech výše jmenovaných důvodů se Česká komora architektů přiklání k zásadní revizi předloženého návrhu zákona.*

/zr/

Ilustrační foto: Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

Foto: wikipedie

Na klíčová témata v oblasti rozvoje kvalitního vystavěného prostředí upozornila v souvislosti s nadcházejícími volbami do zastupitelstev obcí Česká komorra architektů (ČKA). Témata jsou určena kandidujícím politickým stranám či uskupením, občanským iniciativám i samotným občanům, stejně jako nově zvoleným zastupitelům a představitelům měst a obcí.

Česká komora architektů doporučuje zaměřit se na následující oblasti – územní plán (a jemu předcházející strategický plán), strategii nakládání s obecním majetkem, výběr zpracovatelů veřejných zakázek na základě kvality – a  nikoli nejnižší ceny, a zřízení a obsazení pozice městského architekta.

* Koncepční rozhodování o území, strategický a územní plán. Pro komunální samosprávu i veřejnou správu je zcela zásadní zodpovědná péče o svěřené území, správní území obce i svěřený obecní majetek. Z tohoto pohledu je naprosto zásadním dokumentem územní plán. Územní plán nesmí být pouze formálním dokumentem sloužícím k vypořádání individuálních požadavků, ale musí být chápán jako jeden z nejdůležitějších podkladů pro zodpovědné rozhodování o budoucnosti obce. Přípravě územního plánu by měla předcházet důkladná diskuse uvnitř obce, spojená s formulací strategického plánu, který stanoví celkovou vizi dalšího rozvoje obce. Na územní plán by měl ve významných lokalitách navázat regulační plán, který prohloubí pravidla pro rozvoj území a zjednoduší následné povolování staveb.

* Zodpovědná správa obecního majetku. Součástí strategického plánu by měla být mapa obecního majetku a varianty strategie nakládání s ním. Strategický plán by také měl s pomocí zapojení kvalitních odborníků a veřejnosti pojmenovat hlavní problémy a témata dalšího rozvoje území, včetně stanovení priorit jejich řešení.

* Výběr zpracovatelů veřejných zakázek na základě kvality – nikoliv nejnižší ceny. Stále platí, že většina obcí vybírá zpracovatele veřejných zakázek pouze podle ceny, bez ohledu na kvalitu. Výsledkem je výběr nejlevnějšího zpracovatele bez znalosti výsledku jeho práce. Přitom se rozhoduje nejen o ceně stavby, ale i nákladech na její provoz. ČKA nabízí metodiku pro výběr projektanta, která mapuje dostupné metody (v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek), včetně Komorou doporučované architektonické soutěže, která umožňuje zadavateli vybírat z konkrétních návrhů řešení.

* Městský architekt. Tuto funkci má v současné době v České republice zřízenu již téměř sto měst a obcí. Pro zodpovědný rozvoj území je městský architekt nepostradatelný. ČKA dlouhodobě podporuje ustavení této pozice a nabízí k tomu metodickou pomoc.*

/zr/

K foto:

Vítězem soutěže Architekt obci pro rok 2018 se letos v září stal projekt ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky a architektky Ivy Seitzové:  Regenerace sídliště Ostrava: FIFEJDY I – sídliště, kde to žije...!!!Na snímku ocenění z rukou výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR Pavla Drahovzala převzaly starostka městského obvodu Liana Janáčková (na snímku vlevo) a architektka Iva Seitzová.

Foto: archiv ABF

 

Česká komora architektů (ČKA) zveřejnila své stanovisko k situaci vzniklé po 1. lednu 2018, kdy začala platit novela stavebního zákona upravující činnost úřadů územního plánování. Přenesla povinnost posuzovat soulad připravovaných záměrů a staveb s územními plány, a to ze stavebních úřadů na úřady územního plánování. Tato změna byla vyvolána ztrátou původní univerzální působnosti obecných stavebních úřadů při umisťování staveb.

Kvůli potřebě koordinace umisťování stavebních záměrů v území byl úřad územního plánování určen novelou nově jako koordinační dotčený orgán státní správy, který má tuto koordinaci  zajistit. Důvodů je více, například fakt, že některé obecné stavební úřady potřebné „komplexní“ posouzení souladu stavby s územním plánováním fakticky nedělaly v potřebném rozsahu.  Bylo to často z důvodu přílišné komplikovanosti pojetí územního plánování v České republice a chybějícího metodického vedení úředníků stavebních úřadů v otázkách posuzování souladů s územními plány a s cíli a úkoly územního plánování. Důvodem byla i přílišná (specializovaná) kvalifikovanost pro umisťování a povolování staveb a subjektivní výklady a posuzování.

Řešením však rozhodně nemělo být plošné přenesení posuzování veškerých staveb, včetně naprosto nevýznamných stavebních zásahů v území.

Česká komora architektů se proto domnívá, že je zbytečné cizelovat metodickou, analytickou, tvůrčí, projednávací a schvalovací fázi územního plánování, pokud nejsme schopni její výsledky přenášet do praxe při umisťování a povolování staveb. Náprava skutečného stavu podle ČKA vyžaduje zásadní změny, které budou systémové, ale bohužel jejich aplikace do praxe si vyžádá čas, který vzhledem k dopadům znění přijaté novely stavebního zákona není.

Nelze také jen přihlížet současné situaci, kdy mnozí stavebníci čekají k dnešku již 30 týdnů na závazné stanovisko! Navíc mnohé úřady územního plánování přestávají plnit své původní poslání a funkci - být pořizovatelem územně plánovací dokumentace pro města a obce. Tato, pro většinu měst a obcí jejich hlavní činnost, doslova zmizela pod návalem administrativní agendy související s jejich novou pozicí v systému přípravy staveb. Tato skutečnost je ve srovnání s opožděným vydáváním závazných stanovisek bohužel v pozadí, přesto, že její dopady mohou mít nedozírné důsledky na výstavbu většiny obcí a měst. Je tedy zapotřebí najít okamžitá opatření, která kritickou situaci alespoň částečně zmírní. V tuto chvíli je nezbytné provést okamžité kroky pro fungování úřadů územního plánování.

Česká komora architektů navrhuje a doporučuje co nejrychleji přijmout tyto kroky:

* Vrátit posuzování souladu záměrů a staveb s územním plánem na obecné stavební úřady. Obecné stavební úřady posuzují záměry a stavby v rámci zahájeného řízení, bez vydávání samostatných stanovisek. Úřady územního plánování by měly vydávat závazná stanoviska pro záměry, stavby a jejich soubory pouze v případě, kdy společné řízení vede jiný stavební úřad než obecný.

* Omezit obsah závazných stanovisek z důvodu potřeby vyloučit nadbytečné hodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje.

* Metodicky usměrnit zpracovatele závazných stanovisek, příp. stavební úřady, že jejich úkolem není zasahovat do tvůrčí svobody architektů či zasahovat do architektonických řešení, nýbrž posouzení záměrů a staveb z hledisek souvisejících s územním plánováním.*

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down