Česká národní banka udělila licenci Národnímu rozvojovému fondu SICAV (NRF). Díky tomuto kroku tak vzniká možnost zapojení soukromého kapitálu do financování infrastrukturních projektů v České republice.

Představenstvo NRF ve spolupráci s potencionálními investory již začalo vyhodnocovat možné typové projekty. Do příprav NRF se kromě Českomoravské záruční a rozvojové banky zapojily také Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia. Další investoři se mohou přidat kdykoliv v budoucnu.

Národní rozvojový fond je jednou z možných odpovědí na otázku, jak nejlépe zapojit soukromé finance do výstavby pro veřejnost prospěšné infrastruktury,“ kvitoval udělení licence vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček a dodal: „Tento způsob financování dokáže snížit objem prostředků, které musí veřejná správa do projektů vložit z vlastních zdrojů. Tím se tyto projekty stanou výrazně zajímavější pro banky a další investory. Mezi ty by mohly patřit například penzijní fondy nebo pojišťovny.“

Banky zapojené do příprav NRF přislíbily investovat do projektů podpořených fondem až 7 miliard korun, jež by měly přilákat další finanční zdroje. V první fázi by tak mohly být podpořeny projekty ve výši až 35 miliard korun.

NRF vznikl na podporu veřejných i soukromých infrastrukturálních projektů. Může jít například o silnice, železniční projekty, nemocnice, domovy pro seniory, univerzitní kampusy nebo třeba projekty dostupného bydlení. „Představenstvo NRF ve spolupráci s investory již začalo vyhodnocovat první projekty, které by bylo vhodné financovat prostřednictvím NRF,“ vysvětlil Jiří Jirásek, předseda představenstva ČMZRB, a připojil: „Jejich dotažení a následná realizace ale samozřejmě nějakou dobu potrvá. Klíčové je ale to, že jsme spolu se soukromými bankami vytvořili institucionální rámec prostředí, ve kterém bude možné podobné projekty financovat.“

Příprava NRF byla odstartována podpisem Memoranda mezi vládou a čtyřmi bankami v září loňského roku. „Udělení licence Českou národní bankou je završením náročné institucionální přípravy tohoto perspektivního nástroje financování. Nyní se již můžeme plně soustředit na to, proč byl NRF založen: aby umožnil spolupráci veřejného a soukromého sektoru na financování strategických projektů v oblastech, jako jsou digitalizace, vzdělávání nebo dopravní infrastruktura, a které Českou republiku a společnost připraví na budoucnost. Nástroj je k dispozici, a my jako spolu signatáři Memoranda jsme připraveni začít okamžitě posuzovat kvalitně připravené žádosti o investice, které jistě přilákají i další investory,“ konstatoval Tomáš Salomon, prezident České bankovní asociace a generální ředitel České Spořitelny.

Vrcholným orgánem NRF je tříčlenné představenstvo ve složení Jan Barta, Filip Drapák a Lenka Zíb Novotná. Dozorčí orgán Fondu je složen z renomovaných a zkušených představitelů finančního trhu, kterými jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Poradním orgánem NRF je pak Národní investiční rada zastupující jak investory, tak stát. Národní investiční rada se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkající se investiční činnosti Fondu, jako jsou například stanoviska k investičním strategiím jednotlivých zřizovaných podfondů. Předsedou Národní investiční rady je Pavel Kysilka a členové pak Daniel Heller, Vazil Hudák, Petr Zahradník, Radek Špicar, Jitka Haubová, Miroslav Zámečník, Jan Troják a Aleš Barabas.*

/zr/

 

Po podepsání Memoranda o spolupráci v září loňského roku a po půl roce společných a intenzivních příprav Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj, České spořitelny, Komerční banky, Československé obchodní banky a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, předkládá ČMZRB žádost o povolení k činnosti pro Národní rozvojový fond SICAV na Českou národní banku.

Jde o zásadní krok, kdy se státní a soukromé instituce shodly na podobě fungování nové společnosti, jejímž cílem je podpora efektivní realizace dlouhodobých veřejných investičních potřeb v oblasti infrastruktury.

V posledním půlroce připravoval expertní tým složený ze zástupců ČMZRB, MPO, MF, MMR, České spořitelny, Komerční banky, ČSOB, UniCredit Bank a dalších strukturu a pravidla fungování Národního rozvojového fondu SICAV (dále jen „NRF“ nebo „Fond“), které tvoří jádro žádosti pro získání licence. Fond bude investičním fondem s proměnným základním kapitálem podle českého zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Intenzivní práce vyvrcholila podepsáním zakladatelských dokumentů v pátek 21. února 2020 a následným podáním žádosti o povolení k činnosti České národní bance v posledním únorovém týdnu.

Je za námi vidět kus dobře odvedené práce. Podařilo se nám dát dohromady dva odlišné světy veřejného a soukromého sektoru a dohodnout se na podmínkách, jak bude Národní rozvojový fond fungovat,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva ČMZRB Jiří Jirásek a dodal: „Pro fond se nám podařilo získat jak do představenstva, tak dozorčí rady renomované odborníky, kteří jsou předpokladem pro jeho kvalitní fungování.

Projekt, jehož první etapa se nám společně s partnery podařila uzavřít podáním žádosti o povolení k činnosti fondu na Českou národní banku, osobně chápu jako veliký úspěch efektivního propojení veřejné a soukromé sféry a nalezení společných cílů, aniž by kdokoliv ze zapojených subjektů cokoliv ztrácel ze svého specifického postavení a poslání,“ uvedl místopředseda vlády Karel Havlíček. „Konečně budeme moci předvést, že lze realizovat projekty se zapojením soukromého a státního kapitálu rychle a efektivně i u nás v České republice stejně tak, jak je tomu u našich západních sousedů,“ dodal Karel Havlíček.

NRF bude poskytovat rizikovější vrstvy financování vybraných projektů, zejména v oblasti infrastruktury. Bude financovat část projektových nákladů a především pomocí podřízeného charakteru jeho finanční účasti bude schopen mobilizovat další soukromé zdroje. NRF bude finanční instituce zřízena podle českého práva, regulovaná Českou národní bankou a fungující na základě principu návratnosti investovaných prostředků shromažďovaných od soukromých investorů.

V zahraničí jsou takové finanční nástroje a produkty běžné stejně jako infrastrukturní fondy, v Česku jde však o novinku. NRF tak umožní z pohledu ostatních věřitelů redukovat finanční rizika při současném zvýšení zájmu soukromých investorů.

Vrcholným orgánem NRF bude tříčlenné představenstvo, jež je navrženo v tomto složení: Jan Barta, Filip Drapák a Lenka Zíb Novotná. Všichni tři kandidáti na pozici členů představenstva disponují rozsáhlými znalostmi a dlouholetými zkušenostmi v oblasti investic nebo projektového financování a mají tak jako tým možnost připravit investiční produkty podle aktuálních požadavků.

Dozorčí orgán fondu bude složen z renomovaných a zkušených představitelů finančního trhu jakými jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Vrcholným poradním orgánem NRF bude Národní investiční rada, která bude složena z osobností zastupujících jak investory, tak stát, a to v tomto složení: čtyři zástupci investorů, čtyři zástupci z řad státu a jeden nezávislý kandidát.

Národní investiční rada se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkající se investiční činnosti fondu, jako jsou například stanoviska k investičním strategiím jednotlivých zřizovaných podfondů.*

/zr/

Foto:

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., sídlí v pražské Jeruzalémské ulici

Ilustrační foto: Ivan Ryšavý

Průměrná letošní výše plateb za vodné a stočné v České republice se bude pohybovat v rozmezí 88–90 Kč za metr kubický. Vyplývá to z údajů členů Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, z. s. (SOVAK ČR).

Z podrobné analýzy stanovených cen pro letošní rok z třinácti krajských a více než třiceti okresních měst lze konstatovat, že průměrné navýšení oproti roku 2018 činí 3,2 %. Za hlavní faktor tohoto meziročního navýšení je možné označit inflaci, která se podle údajů České národní banky v roce 2018 pohybovala na úrovni 2,1 % , přičemž podle prognóz ani pro letošní rok neklesne pod tuto hranici.

Případné vyšší nárůsty byly v některých případech vyvolány především čerpáním dotací a podmínkou čerpání ze strany OP Životní prostředí na finanční udržitelnost realizovaných projektů výstavby a rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury,“ konstatoval v této souvislosti Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR. K dalším faktorům nepříznivě ovlivňujícím výši plateb za vodné a stočné patří především výrazné meziroční skokové navýšení cen energií, dále pak růst cen chemikálií i provozního materiálu nutného k zajištění řádné funkce vodohospodářské infrastruktury. Vzhledem k aktuální situaci na trhu práce pak jednotlivé vodárenské společnosti musely přistoupit k navýšení mzdových prostředků pro udržení svých zaměstnanců a bezproblémové zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod.

I přes tyto objektivní faktory ovlivňující cenu vody pro letošní rok v některých lokalitách došlo jen k nepatrnému navýšení plateb za vodné a stočné, či ke zvýšení vůbec nebylo přistoupeno. Stejnou cenu tak jako v roce 2018 zaplatí za vodu například obyvatelé Rokycan, Kladna, Mělníka, či Rychnova nad Kněžnou. Jen k nepatrnému navýšení dochází pak v Ústeckém a Libereckém kraji, Českých Budějovicích, stejně jako v Táboře.

Do obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury se vkládá stále více peněz

Z aktuálních údajů Ministerstva zemědělství (MZe) také vyplývá, že v roce 2017 činila celková suma prostředků určených na opravu, obnovu a budování nové infrastruktury zhruba 14 mld. Kč, což představovalo téměř 39% podíl v platbách za vodné a stočné. „Za potěšující lze označit skutečnost, že objem těchto prostředků u odpovědných vlastníků veřejných vodovodů a kanalizací každoročně roste a tvoří největší nákladovou položku při kalkulacích výše plateb za vodné a stočné,“ uvedl Miloslav Vostrý, předseda představenstva SOVAK ČR.

Výjimkou jsou podle aktuálních informací MZe některé menší lokality s uměle udržovanými nízkými cenami, které jsou často dosahovány právě z důvodu tvorby minimálních prostředků na obnovu či dotacemi z rozpočtů obcí.

Vodné a stočné není "platbou za vodu"

SOVAK ČR v souvislosti s problematikou „cen vody“ dnes zástupce médií upozornil na skutečnost, že vodné a stočné není „platbou za vodu“, jak je mnohdy nepřesně interpretováno, ale platbou za službu spočívající v neomezených dodávkách kvalitní pitné vody až k samotnému spotřebiteli a odvádění a čištění odpadních vod od spotřebitele. Samotný zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích definuje vodné jako „úplatu za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním“, stočné pak definuje jako „úplatu za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod“. Zajištění této služby pak s sebou nese řadu fixních nákladů nesouvisejících se skutečným objemem dodaných pitných vod či produkovaných vod odpadních, které se podle místních podmínek a velikosti zásobovaného území pohybují na úrovni zhruba 70 % celkových nákladů.

SOVAK ČR rovněž považuje za neobjektivní porovnávat jednotlivé provozovatele a vlastníky vodohospodářské infrastruktury čistě a pouze podle výše plateb za vodné a stočné vyjádřené v Kč za m3. Srovnání, založené výhradně na jednotkové ceně, nezahrnuje podíl fixní složky, či objem prostředků na opravy a obnovu, který se zásadně v lokalitách liší, např. v Praze už přesahuje 3 % z hodnoty majetku, zatímco v některých případech je to jen necelé jedno procento. Toto srovnání rovněž nemůže zohlednit místní podmínky, velikost spravovaného území, objem dodávaných pitných vod a odváděných odpadních vod. Bez zohlednění všech výše uvedených kritérií je takový výsledek cenového srovnání značně neobjektivní a vede k nesprávným závěrům.

Web, který pomůže objektivně porovnat ceny vodného a stočného

SOVAK ČR v této souvislosti uvítal spuštění aplikace Ministerstva zemědělství:Webová prezentace dat VaK, která je dostupná na adrese http://bit.do/MZE-VAK, která umožňuje porovnat jednotlivé ceny vody z hlediska struktury nákladů napříč celou Českou republikou a která výrazně přispívá k vyšší transparentnosti oboru vodovodů a kanalizací.

Každý občan ČR si tak může rychle ověřit, jak jednotlivé provozní společnosti hospodaří s vybranými platbami za vodné a stočné,“ poznamenal Oldřich Vlasák,. „Jednotlivá města a obce se pak už nemohou alibisticky schovávat za neadekvátně nastavenou cenou vody, neboť lze velmi snadno dohledat, zda příliš nízká cena není dosažena obecními dotacemi do ztrátového hospodaření či zanedbávání investic do oprav a obnovy vodohospodářské infrastruktury,“ dodal Miloslav Vostrý.

Cena vodného a stočného podléhá cenové regulaci

SOVAK ČR by také rád připomněl, že stanovení konkrétní výše plateb za vodné a stočné není libovolné. Výpočet ceny pro vodné a stočné se v ČR řídí zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, a vyhláškou č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon o cenách. Vzhledem k charakteru poskytovaných služeb jsou dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod v ČR zařazeny na seznam s regulovanými cenami.

Cenovým regulačním orgánem v oblasti vodního hospodářství je Ministerstvo financí, které zvolilo, vzhledem k diferencovaným místním podmínkám, formu věcného usměrňování cen včetně omezení maximální výše přiměřené návratnosti vloženého majetku. Do takto regulované ceny lze dále promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň podle zvláštních právních předpisů.

Regulace je stanovena cenovým rozhodnutím v každoročně vydávaném Cenovém věstníku Ministerstva financí, včetně detailů o tom, co nelze zahrnout do ceny (tzv. neoprávněné náklady). Vlastní výpočet ceny pro vodné stočné na dané období (většinou kalendářní rok) se jako kalkulace a vyúčtování provádí podle příloh č. 19 a 19a vyhlášky č. 428/2001 Sb., která je prováděcím předpisem k zákonu č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.

O kontrolu nad správností kalkulací i vyúčtování se stará Ministerstvo financí a jeho specializovaný odbor kontroly, dále jednotlivé místně příslušné finanční ředitelství i Specializovaný finanční úřad. Paralelně probíhá kontrola správnosti i shody s kalkulací s požadavky vyhlášky ze strany Ministerstva zemědělství, které dále porovnává údaje proti souboru vybraných údajů provozní a majetkové evidence. Toto ministerstvo zpracovává a publikuje v souhrnné zprávě na svých stránkách ročně detailní porovnání kalkulací cen pro vodné a stočné v ČR.

Bude mít vodné a stočné nižší sazbu DPH?

V souvislosti s aktuální výší plateb za vodné a stočné je nutné upozornit na probíhající jednání v Poslanecké sněmovně o daňovém balíčku, který mimo jiné obsahuje pozitivní návrh přeřadit vodné a stočné z první snížené sazby 15 % do druhé snížené sazby 10 %. SOVAK ČR tento krok vítá a konstatuje, že při uvažované výši vodného a stočného na úrovni 88 Kč za m3 včetně DPH činí aktuální DPH 11,48 Kč. Pokud by skutečně došlo ke snížení DPH na 10 %, pak by se snížily platby za vodné a stočné téměř o 4 Kč za m3.

O tuto částku lze po schválení odpovědnými orgány vodárenských společností a zpravidla i zastupitelstvy jednotlivých měst a obcí snížit výši plateb za vodné a stočné pro koncového zákazníka,“ vysvětlil Oldřich Vlasák. „Do budoucna se pak především pro ty vlastníky vodohospodářské infrastruktury, jejichž dosavadní cenová politika neumožnuje generování dostatečné sumy prostředků na obnovu vodohospodářské infrastruktury, otevírá částečně prostor pro zvýšení investic bez nutnosti razantního navýšení plateb za vodné a stočné,“ uzavřel Miloslav Vostrý.*

/zr/

 

K foto:

Z dnešní tiskové konference Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, zleva Oldřich Vlasák a Miloslav Vostrý

Foto: Ivan Ryšavý

Dne 1. 12. 2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Zákon mj. do českého práva přejímá evropskou úpravu hypotečních úvěrů, které do 30. 11. 2016 neměly žádnou speciální právní úpravu. Půjčky poskytované obcemi, např. z fondu rozvoje bydlení, tak byly dosud vyňaty z právní úpravy spotřebitelského úvěru na základě výjimky podle § 2 písm. a) předchozího zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Nový zákon obsahuje obdobné výjimky v § 5 odst. 1 písm. d) (úvěry jiné než na bydlení) a v § 5 odst. 2 (úvěry na bydlení).

Jednou z podmínek určujících použití těchto ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je podmínka, že úvěry jsou poskytovány na základě právního předpisu. Protože výklad toho, o jaký právní předpis se v případě poskytování spotřebitelského úvěru obcemi jedná a zda jím může být obecně závazná vyhláška obce, nebyl jednotný, došlo pro nalezení jednotného názoru k několika schůzkám mezi Ministerstvem financí, Ministerstvem vnitra, Svazem měst a obcí ČR a Českou národní bankou.

Na společné schůzce konané dne 6. 4. 2017 se zástupci všech stran shodli na společném výkladu, podle něhož nic nebrání tomu, aby právním předpisem zmiňovaným v § 5 odst. 1 písm. d) a § 5 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, byl v případě poskytování spotřebitelského úvěru obcemi zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), a to zejména s ohledem na jeho § 2 odst. 2 a § 35. Podle právního názoru Ministerstva vnitra jakožto dozorového orgánu nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí nelze problematiku poskytování spotřebitelských úvěrů upravovat formou obecně závazné vyhlášky. Ministerstvo financí uvedený právní názor Ministerstva vnitra respektuje.

V této souvislosti však Ministerstvo financí obce upozorňuje, že postup podle zákona o obcích není jedinou podmínkou využití výjimky podle výše uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Dalšími podmínkami, které musí obce dodržet, aby mohly poskytnout spotřebitelský úvěr ve zjednodušeném režimu § 5 odst. 1 písm. c) nebo § 5 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, jsou:

  1. půjčky nebo úvěry musí být poskytovány omezenému okruhu osob (např. obyvatelům dané obce nebo vlastníkům nemovitostí na jejím území),
  2. půjčky nebo úvěry musí být poskytovány ve veřejném zájmu (u obcí je veřejný zájem deklarován v ustanovení § 2 odst. 2 zákona o obcích; v něm se říká, že obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem),
  3. půjčky nebo úvěry musí být poskytovány bezúročně nebo s úrokovou sazbou nižší, než je na trhu obvyklé (v případě úvěrů na bydlení – tedy účelově určených nebo zajištěných hypotékou – lze i za podmínek, které jsou celkově výhodnější než podmínky na trhu obvyklé, pokud není zápůjční úroková sazba vyšší, než je na trhu obvyklé).

O poslední uvedené podmínce jednal Svaz měst a obcí ČR s Českou národní bankou, která k dané problematice připraví pro obce určité doporučení.*

/tz/

Od loňského prosince platí nová legislativa pro spotřebitelské úvěry. Týká se i půjček, které poskytují města a obce obyvatelům či nájemcům nemovitostí. Vyplývá to z nového zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, do něhož byly - v kontextu s členstvím České republiky v Evropské unii - zapracovány i dvě evropské směrnice. Kvůli nejasnostem v nových pravidlech se Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo financí na společných jednáních shodly na postupu, při jehož dodržení mohou města a obce poskytovat úvěry i nadále.

Na společné schůzce Svaz měst a obcí ČR požádal Ministerstvo financí o pomoc s přípravou metodiky, přičemž zástupci resortu konstatovali, že je nutné obrátit se také na dohledový orgán - Českou národní banku (ČNB).

"Jsme přesvědčeni, že nic nebrání zvýhodněné půjčky obyvatelům poskytovat i nadále. Pomáhá to rozvoji území, motivuje to lidi k tomu, aby v dané oblasti žili a podnikali," uvedla náměstkyně ministra financí pro finanční trhy Lenka Jurošková a dodala: "Proto jsme se operativně se Svazem měst a obcí sešli a vyjasnili si dopady nového zákona.

"Obce a města poskytují občanům úvěry zejména na bydlení či opravy památkových objektů. Tedy ve veřejném zájmu," konstatoval místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi Vlastimil Picek a připojil: "Aby se tak mohlo dít i nadále, potřebujeme jasnou metodiku a vzor poskytování půjček tak, aby se samosprávy mohly i nadále chovat jako řádní hospodáři a přitom - v souladu s vymezenými mantinely - vycházet vstříc skutečným potřebám veřejnosti."

Veřejný zájem je u obcí deklarován v ustanovení § 2 odst. 2 zákona č.128/2000 Sb., o obcích. V něm se říká, že obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. V dané věci chce Svaz měst a obcí ČR ještě jednat s Českou národní bankou.*

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down