Národní cena za architekturu letos poprvé ocenila i šetrné projekty. První malou stříbrnou kostku za nejšetrnější stavbu v této prestižní soutěži získala Základní škola AMOS pro Psáry a Dolní Jirčany.

Jsem velmi ráda, že si ocenění odnesla právě veřejná budova, a navíc škola. Mohla by se tak stát vzorem nejen pro další zadavatele ve veřejném sektoru,“ prohlásila výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda. Česká rada pro šetrné budovy je odborným garantem nově vzniklé kategorie Šetrných budov v rámci této nejprestižnější architektonické soutěže s 27letou historií.

Odborníci z České rady pro šetrné budovy se podíleli na vytvoření kritérií udržitelnosti a z přihlášených projektů vybrali pět finalistů, kteří nejlépe splňovali principy udržitelného rozvoje. Z nich pak odborná porota složená ze špičkových zahraničních architektů vybrala vítězný projekt v Psárech.

ŠKOLA S PASIVNÍM STANDARDEM A ZDRAVÝM PROSTŘEDÍM PRO DĚTI

V českých školách představuje kvalita vnitřního prostředí velký problém. Mnohé školy totiž v rámci dotací na zlepšení energetických úspor investovaly do zateplení. Tím své budovy sice utěsnily, ale zabránilo se potřebné výměně vzduchu. Kvalita vzduchu se v takových školách paradoxně zhoršila. „Při měřeních, která jsme prováděli v několika školách, došlo k překročení limitů CO2 již po 20 minutách od zahájení výuky,“ vysvětlila Simona Kalvoda. Právě proto je důležité poukázat na kvalitní příklady veřejných budov, a především škol, jejichž provozovatelé na rekonstrukci nebo výstavbu nahlíží komplexně a řeší šetrnost budovy i kvalitu vnitřního prostředí pro její uživatele.

Právě taková je nová škola v Psárech u Prahy. Splňuje pasivní energetický standard, a má tedy ve svém energetickém štítku náročnost ve třídě A. Zároveň řeší kvalitu vnitřního prostředí. Výměna vzduchu je zajištěna systémem řízeného větrání s rekuperací tepla, a to na základě hodnot CO2 v učebnách. Šetří také vodu. Ke splachování toalet zde totiž slouží dešťovka ze střechy a povrchů. Použity byly také recyklované materiály.

Kvalitní a inspirativní vnitřní prostředí školní budovy je hlavním tématem celého projektu. Ověřili jsme si, že přísným požadavkům na nízkou energetickou náročnost není potřeba obětovat architektonické a prostorové kvality budovy, které byly celou dobu v popředí návrhu. Je to pořád především škola pro děti 21. století,“ zdůraznil jeden z autorů projektu Ondřej Píhrt.

CELKOVÉ VÝSLEDKY NÁRODNÍ CENY ZA ARCHITEKTURU – GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

Hlavní cenu získala vyhrála Městská hala Modřice.

Porota udělila ceny také v kategoriích:

NovostavbaKostel Blahoslavené Marie Restituty, Brno – Lesná

RekonstrukceSídlo firmy LASVIT

Rodinný dům –  Rodinný dům v údolí Dyje ve Znojmě

Architektonický design a rekonstrukcePamátník Jana Palacha ve Všetatech

InteriérHouse of Wine

UrbanismusRevitalizace pražských náplavek

Krajinářská architektura a zahradní tvorbaTree House

Zvláštní cenu za šetrnou stavbu získala Základní škola AMOS pro Psáry a Dolní Jirčany

Cenu za celoživotní přínos  získal akad. arch. Jiří Lasovský.

*

/zr/

Na snímku: Základní škola AMOS pro Psáry a Dolní Jirčany

Foto: archiv

 

Stavebnictví má obrovský multiplikační efekt, a proto by se mohlo stát motorem restartu ekonomiky. Je však nezbytné stavět moderně, udržitelně. Šetrná výstavba a renovace budov nám totiž kromě nastartování ekonomiky může pomoci přiblížit se ke klimatickým cílům, které si stanovila Evropa a ústy šéfky komise Ursuly von der Leyenové je chce nyní ještě zpřísnit.

„Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček i přes jistou skepsi k reálnosti dosažení takových cílů vyzdvihl význam investic právě do budov. A to vnímáme jako velmi důležitý signál,“ uvedl předseda České rady pro šetrné budovy Karel Fronk.

Ministr Karel Havlíček minulý týden v Českém rozhlasu prohlásil, že bez investic v řádu stovek miliard korun do výstavby a rekonstrukce budov a zvýšení jejich energetické účinnosti nemáme šanci na cíle EU dosáhnout. Česká rada pro šetrné budovy proto nabízí vládě při restartu ekonomiky podporu a zároveň přichází s návrhy změn legislativy a podpůrných programů, které přispějí k tomu, aby se realizačním firmám i soukromým a veřejným investorům vyplatilo do uvažování o projektech vnést šetrné principy.

Státní investice do budov mohou totiž díky vysokému multiplikačnímu efektu stavebnictví výrazně přispět k oživení české ekonomiky v době hospodářské krize. Jejich výhodou je fakt, že jsou rozptýleny po celé zemi a pomoc ekonomice prostřednictvím investic do budov tak bude plošná. Z renovací budov mohou profitovat nejen velké stavební firmy, ale i střední a menší podniky a řemeslníci. To ukázala již studie Národní ekonomické rady vlády v poslední krizi po roce 2008. „Nenechejme budoucím generacím pouze pár výjimečných staveb, kterými se členové rady mohou pyšnit, ale udělejme z šetrných budov naprostý standard,“ zdůraznil Karel Fronk.

Opět totiž stojíme na prahu zpomalení ekonomiky a strukturálních změn způsobených koronavirem. Dopady covid-19 jsou závažné, avšak dopady změny klimatu mohou být ještě horší. „Jsme přesvědčeni, že investice do šetrných budov jsou stále jedním z nejlepších nástrojů, jak oba problémy zmenšit,“ vysvětlil předseda České rady pro šetrné budovy.

Ministr životního prostředí Richard Brabec nedávno na konferenci pod záštitou České rady pro šetrné budovy uvedl, že v průběhu příštích deseti let přijde do České republiky téměř jeden bilion korun z modernizačních fondů. Na úspory energie, vody a další věcí je určena jejich velká část. Ministerstvo podle něj bude v příštím programovém období na léta 2021 až 2027 spravovat v rámci programů životního prostředí zhruba 300 miliard korun. Zdrojů by tedy mělo být dostatek, nyní je třeba vytvořit podmínky pro to, aby našly smysluplné uplatnění v konkrétních hodnotných projektech.

* Budovy s téměř nulovou spotřebou. V oblasti budov s téměř nulovou spotřebou fungují renovační programy pro většinu typů budov, financování je dlouhodobé a předvídatelné. Dobře nastaveny jsou také minimální energetické standardy pro budovy. Progres by přineslo zvýšení objemu programů důkladných renovací, a to minimálně na dvojnásobek. „Vláda by měla také zvážit motivační opatření k investicím do budov například formou snížení DPH,“ poznamenal Karel Fronk. Změnit by se měl také systém zadávání veřejných zakázek tak, aby hlavním parametrem nebyla jen nejnižší pořizovací cena, ale náklady v dlouhodobém provozu.

* Udržitelné materiály a cirkulární ekonomika. Cirkulární principy a recyklované materiály nacházejí stále častěji uplatnění. V tuzemsku dobře fungují a jsou využívány certifikační systémy, které vyžadují informace o recyklovaných materiálech. Česko navíc směřuje k zákazu skládkování bez předtřídění a recyklace, což povede ke zvýšení motivace ke znovuvyužití materiálů. Do kritérií pro zadávání veřejných zakázek by bylo vhodné zavést požadavky pro využívání druhotných surovin a výrobků. Je také třeba odstranit bariéry pro znovuvyužití stavebního odpadu. Podpory by se měly dočkat také projekty, které si kladou za cíl zhodnotit brownfieldy.

* Hospodaření s vodou. Voda začíná být vzácná a v budoucnu může být ještě hůř. Úspěšný je hlavně program Dešťovka, který je zaměřen na využití dešťové a šedé vody v bytových a rodinných domech. Pomohlo by zrušit výjimky pro platbu srážkovného z bytových domů ve městech. Lékem na zadržování vody jsou zelené střechy, jejich většímu využívání ale brání omezené započítávání do koeficientu zeleně.

* Kvalitní vnitřní prostředí. Dopad vnitřního prostředí na komfort, zdraví a výkonnost osob uvnitř budov začíná řešit stále větší počet lidí. V segmentu administrativních budov funguje certifikační systém WELL, který detailně řeší všechny aspekty vnitřního prostředí. V rámci OP Životní prostředí došlo k rozšíření podpory větrání, osvětlení a akustiky, která je využívaná především ve školách a veřejných budovách. Pomohlo by definovat do kritérií programů nebo výběrových řízení minimální standardy, zejména v oblasti provázanosti celého konceptu dané budovy, projekčního návrhu, realizace a následného provozu, tak aby byla upřednostněna komplexní řešení, která vnímají i kvalitní vnitřní prostředí.

* Cesta k uhlíkové neutralitě. V Česku funguje systém emisních povolenek, které motivují firmy ke snížení produkce CO2. Globální klimatické změny však budou vyžadovat další zásadní opatření a zde by pomohla podpora lokálních obnovitelných zdrojů energie zakomponovaných do budov. Je třeba také a odstranit bariéry k jejich využití.

Deklaraci New Green Deal Cesta k udržitelné ekonomice 21. století představila Česká rada pro šetrné budovy minulý čtvrtek v rámci Světového týdne šetrných budov a chce ji předat premiérovi Andreji Babišovi. Dosud ji podepsalo více než 80 členských firem z oboru šetrného stavebnictví i nečlenských organizací a společností, které souhrnně dosahují tržby přes 100 miliard korun a zaměstnávají téměř 30 tisíc lidí. Deklaraci včetně všech konkrétních doporučení, jak pomoci ekonomiku nastartovat a připravit ji na zelenou budoucnost, najdete zde: https://www.czgbc.org/cs/new-green-deal-cesta-k-udrzitelne-ekonomice-21-stoleti

*

/zr/

Ilustrační foto: archiv České rady pro šetrné budovy

Energetika budov, to není jen šetrně zvolený způsob vytápění. Kvalitní energetické řešení vyžaduje komplexní přístup, který začíná již při prvních úvahách architekta o zasazení budovy do terénu a o jejím natočení směrem ke světovým stranám, počítá s kvalitou obálky budovy, způsobem vytápění i chlazení, mírou zasklení a zastínění apod.

Shodli se na tom odborníci na přednášce Rethink Architecture: Energy, kterou uspořádala Česká rada pro šetrné budovy spolu s Centrem architektury a městského plánování.

Přesto má energetika v komplexu hodnoticích kritérií certifikačních systémů jen osmnáctiprocentní váhu. Skutečně šetrné budovy musí řešit celou řadu dalších kritérií, jako je hospodaření s vodou, materiály nebo odpady,“ řekl energetický auditor CEVRE Consultants Jiří Cihlář. Zpravidla tedy nestačí jedno opatření, například umístit na budovu solární panely, a myslet si, že se tím z projektu stane šetrná budova. Důležitý je celý propracovaný komplex opatření. Zároveň je nezbytné na budovu a její spotřebu energie hledět v celém jejím životním cyklu od těžby surovin, přes výrobu stavebního materiálu, stavbu, provoz až po její budoucí demolici.

Jeden z nejpropracovanějších příkladů šetrné budovy v ČR představili ředitel facility managementu budov ČSOB Daniel Rubricius a ekoložka banky Soňa Štětková. Jde o centrálu ČSOB v pražské Radlické ulici. Už původní budova z roku 2008, kterou navrhl Josef Pleskot, byla z hlediska šetrnosti převratná a získala jako první v České republice certifikaci LEED, a to v úrovni Gold.

Nová budova otevřená loni pak šla ještě dále. Kromě opatření uplatněných již na původní severní budově, jako je orientace objektu ke světovým stranám, šetrné LED osvětlení a hojný přísun denního světla, přirozené denní větrání a noční předchlazování, či retence vody a zelené střechy, nová budova navíc využívá k topení a chlazení geotermální sondy ve spojení s aktivovanými betony a řadu dalších moderních opatření. Získala tak nejvyšší certifikaci LEED Platinum v kategorii New Construction. „Po roce fungování se ukazuje, že spotřeba elektřiny je zatím asi o 20 procent nižší, než se očekávalo,“ konstatovala Soňa Štětková.

Podstatnou roli při snižování energetické náročnosti budov hraje architekt jakožto jakýsi „dirigent“ celého procesu návrhu. Ondřej Hofmeister z ateliéru Projektil architekti ukázal na příkladech staveb ateliéru, jaká přirozená řešení může architekt využívat. Středisko ekologické výchovy Sluňákov je například ze severní strany zahrnuto hlínou a plně se otevírá na jih, kam směřuje dvojitá fasáda dnes otevřená terasou a vytvářející živý veřejný prostor. Zelená pobytová střecha v sobě kombinuje i funkci vyhlídkové terasy s pohledem do okolní krajiny, zároveň pomáhá budovu izolovat v létě i v zimě a zadržuje dešťovou vodu. „Domy by v budoucnu neměly spotřebovávat energii, ale vyrábět ji. Město by pak mohlo svou samotnou existencí přispívat krajině,“ vysvětlil svůj pohled na věc architekt Ondřej Hofmeister.

Vrcholnou ukázkou nezávislosti je pak soběstačný dům, který není napojen na sítě. V českých podmínkách ho buduje organizace Český soběstačný dům a jeho možnosti představil Pavel Podruh, který za projektem stojí. Jde podle něho o laboratoř, jejímž cílem je v praxi ověřit teoretické náměty a nabídnout šetrná řešení dále do praxe. Výroba energie je založená na solárním systému, který pokrývá celou jižní stranu budovy. „Integrovat solární panely s akumulací by do budoucna měl být standard u všech staveb,“ poznamenal Pavel Podruh.

Řešit energetiku budov je z hlediska udržitelnosti i emisí skleníkových plynů velmi zásadní. Stavby a jejich provoz způsobují třetinu emisí skleníkových plynů na světě. „V Evropské unii jsou budovy zodpovědné za 40 procent veškeré spotřebované energie. Je tedy nejvyšší čas přehodnotit, co znamená dobrá architektura. Vláda by si měla uvědomit, jak důležité je do budoucna stavět energeticky úsporně a podporovat technologie ve stavebnictví, které jsou šetrné k životnímu prostředí,“ řekla k tématu výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Cyklus přednášek Rethink Architecture spolu s Českou radu pro šetrné budovy organizují specialistky na udržitelné budovy Karolína Dvořáková a Kateřina Eklová. „Na třech přednáškách na jaře známí čeští architekti Ondřej Chybík, Zdeněk Fránek a Projektil architekti popsali, jak pracují s udržitelností na svých projektech. Další odborníci pak představili konkrétní šetrná řešení, která mohou architekti a studenti architektury použít ve svých projektech,“ uvedla  Karolína Dvořáková. „Na podzim 2020 připravujeme další akce s tématy Materials a People. Pro Materials bude zásadní cirkulární ekonomika či využívání stavebních odpadů a na akci People budeme hledat, co mají splňovat budovy a města, aby umožnily lidem žít zdravě a udržitelně,“ doplnila Kateřina Eklová.*

/zr/

Na snímku: Centrály ČSOB, která na přednášce Rethink Architecture: Energy byla uváděna jako příklad kvalitního šetrného řešení budovy

Ilustrační foto: archiv

Proč je důležité vytvářet energeticky šetrné a udržitelné budovy? Jaké jsou vize stavebního průmyslu? Odpovědi nejen na tyto otázky nabídne 6. ročník mezinárodní konference Šetrné budovy 2017 – letos s podtitulem Vize a trendy ve stavebnictví 2030–2050, která se uskuteční 14. listopadu v Praze.

Konference Šetrné budovy 2017 je jedinečnou oborovou událostí," říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budov, pořadatele akce. "Naším cílem je vyvolat diskusi a podnítit úvahy o podobě a navrhování staveb, v nichž žijeme a pracujeme. Měli bychom totiž stavět takové domy, které naplňují nejen danou funkci, jsou udržitelné a šetrné, ale vytváří i zdravé a příjemné vnitřní prostředí pro náš život.
Akce pokryje škálu oblastí počínaje inovacemi a inspirací řešení z vesmírné architektury přes stavbu chytrých budov jako nedílné součásti konceptu Smart City, eliminaci sucha a tepelných ostrovů až po problematiku vnitřního prostředí a jeho vlivu na na člověka. Pozornost se zaměří také na dílčí témata cirkulární ekonomiky, hospodaření s vodou, automatizace budov či regenerace brownfieldů. Přednáškové bloky doplní vybrané studie inovativních řešení.
Součástí programu je i panel nazvaný Jak se (m)učí naše děti ve školách, který představí projekt měření kvality vnitřního prostředí ve dvou vybraných základních školách. Těmito průkopnickými školami jsou ZŠ Komenského náměstí ve Slavkově u Brna a ZŠ Mikoláše Alše z pražského Suchdola. O výsledcích měření kvality vzduchu, akustiky a osvětlení bude informovat rovněž listopadové vydání Moderní obce.
Dalším tématem zajímavým pro veřejnou správu může být i případová studie veřejné zakázky výstavby Nemocnice Olomouc, která se jako první u nás staví v pasivním energetickém standardu.
Konference Šetrné budovy 2017 se uskuteční 14. listopadu v pražském Clarion Congress Hotelu. Podrobný program naleznete na: www.setrnebudovy.cz/program-konference-plenarni. Registrace na akci probíhá rovněž prostřednictvím www.setrnebudovy.cz.

/sd/

K foto:

Příkladem výstavby šetrné ke svému okolí i k uživatelům je např. kancelářská budova Corso Court v pražském Karlíně (architekt Ricardo Bofill, investor Skanska). Budova má výkonnou fasádu s přísunem denního světla, energeticky účinný koncept vytápění, větrání a chlazení. Velký důraz je kladen na kvalitu vnitřního prostředí. Součástí komplexu je i zahrada s prvky, jako je wi-fi připojení, dobíjecí zásuvky na telefon nebo šachové a ping-pongové stoly.

Foto: archiv Skanska

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down