Obce postižené červnovým tornádem mohou ode dneška nakládat s transparentními účty vedenými Českou spořitelnou, na kterých se během léta shromažďovala finanční pomoc od stovek obcí z celého Česka iniciovaná Sdružením místních samospráv ČR. Celkem se podařilo díky solidaritě samospráv získat více než 49 milionů korun, které mohou obce využít na řešení škod způsobených živelnou katastrofou dle svého vlastního uvážení, podle priorit každé z nich.

Celý projekt jsme koncipovali tak, abychom obce - dárce a příjemce - jen minimálně zatěžovali administrativou. Protože jsme přesvědčeni, že starostové vědí nejlépe, co jejich obce potřebují, není finanční pomoc účelově ani časově nijak vázána. Obce samy určí, jak peníze využijí,“ připomněl Stanislav Polčák, předseda SMS ČR, a dodal: „Chci při této příležitosti vyzdvihnout rychlost a flexibilitu České spořitelny, díky níž jsme projekt vytvořili jen několik hodin poté, co katastrofa zasáhla jih Moravy a některé další oblasti naší země. A samozřejmě poděkovat všem dárcům, kteří projevili obrovskou míru solidarity.

Česká spořitelna pro účely projektu bezplatně zřídila a vedla transparentní účty pro každou z postižených obcí. Tyto účty jim pak byly postoupeny jedinou darovací smlouvou se SMS ČR, čímž obdarovaným obcím odpadly povinnosti spojené tradičně s čerpáním prostředků z veřejných sbírek.

Česká spořitelna se s potěšením zapojila do tohoto projektu, který je jednak důkazem úžasné solidarity municipalit v ČR a současně i potvrzením, že v krátkém čase jde vytvořit jednoduchý a maximálně efektivní nástroj pro pomoc postiženým obcím,“ uvedl Pavel Kváš, manažer útvaru veřejný a neziskový sektor České spořitelny.

Celková suma, která se sešla na transparentních účtech České spořitelny, činí 49 412 964 Kč. Finanční pomoc v řádu milionů korun budou díky projektu Obec obci čerpat obce Hrušky, Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Kryry (místní část Stebno), Hodonín (místní části Pánov a Bažantnice), Týnec a Tvrdonice. Více než sedm a půl milionu Kč se navíc shromáždilo na nepojmenovaném účtu, kam posílali prostředky ti dárci, kteří se nemohli rozhodnout pro konkrétní obec; o rozdělení peněz z tohoto účtu mezi obce zasažené tornádem rozhodne Rada SMS ČR.*
/zr/

Ilustrační foto z Moravské Nové Vsi zasažené letos v létě tornádem: Brigita Petrášová

Česká národní banka udělila licenci Národnímu rozvojovému fondu SICAV (NRF). Díky tomuto kroku tak vzniká možnost zapojení soukromého kapitálu do financování infrastrukturních projektů v České republice.

Představenstvo NRF ve spolupráci s potencionálními investory již začalo vyhodnocovat možné typové projekty. Do příprav NRF se kromě Českomoravské záruční a rozvojové banky zapojily také Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia. Další investoři se mohou přidat kdykoliv v budoucnu.

Národní rozvojový fond je jednou z možných odpovědí na otázku, jak nejlépe zapojit soukromé finance do výstavby pro veřejnost prospěšné infrastruktury,“ kvitoval udělení licence vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček a dodal: „Tento způsob financování dokáže snížit objem prostředků, které musí veřejná správa do projektů vložit z vlastních zdrojů. Tím se tyto projekty stanou výrazně zajímavější pro banky a další investory. Mezi ty by mohly patřit například penzijní fondy nebo pojišťovny.“

Banky zapojené do příprav NRF přislíbily investovat do projektů podpořených fondem až 7 miliard korun, jež by měly přilákat další finanční zdroje. V první fázi by tak mohly být podpořeny projekty ve výši až 35 miliard korun.

NRF vznikl na podporu veřejných i soukromých infrastrukturálních projektů. Může jít například o silnice, železniční projekty, nemocnice, domovy pro seniory, univerzitní kampusy nebo třeba projekty dostupného bydlení. „Představenstvo NRF ve spolupráci s investory již začalo vyhodnocovat první projekty, které by bylo vhodné financovat prostřednictvím NRF,“ vysvětlil Jiří Jirásek, předseda představenstva ČMZRB, a připojil: „Jejich dotažení a následná realizace ale samozřejmě nějakou dobu potrvá. Klíčové je ale to, že jsme spolu se soukromými bankami vytvořili institucionální rámec prostředí, ve kterém bude možné podobné projekty financovat.“

Příprava NRF byla odstartována podpisem Memoranda mezi vládou a čtyřmi bankami v září loňského roku. „Udělení licence Českou národní bankou je završením náročné institucionální přípravy tohoto perspektivního nástroje financování. Nyní se již můžeme plně soustředit na to, proč byl NRF založen: aby umožnil spolupráci veřejného a soukromého sektoru na financování strategických projektů v oblastech, jako jsou digitalizace, vzdělávání nebo dopravní infrastruktura, a které Českou republiku a společnost připraví na budoucnost. Nástroj je k dispozici, a my jako spolu signatáři Memoranda jsme připraveni začít okamžitě posuzovat kvalitně připravené žádosti o investice, které jistě přilákají i další investory,“ konstatoval Tomáš Salomon, prezident České bankovní asociace a generální ředitel České Spořitelny.

Vrcholným orgánem NRF je tříčlenné představenstvo ve složení Jan Barta, Filip Drapák a Lenka Zíb Novotná. Dozorčí orgán Fondu je složen z renomovaných a zkušených představitelů finančního trhu, kterými jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Poradním orgánem NRF je pak Národní investiční rada zastupující jak investory, tak stát. Národní investiční rada se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkající se investiční činnosti Fondu, jako jsou například stanoviska k investičním strategiím jednotlivých zřizovaných podfondů. Předsedou Národní investiční rady je Pavel Kysilka a členové pak Daniel Heller, Vazil Hudák, Petr Zahradník, Radek Špicar, Jitka Haubová, Miroslav Zámečník, Jan Troják a Aleš Barabas.*

/zr/

 

Po podepsání Memoranda o spolupráci v září loňského roku a po půl roce společných a intenzivních příprav Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj, České spořitelny, Komerční banky, Československé obchodní banky a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, předkládá ČMZRB žádost o povolení k činnosti pro Národní rozvojový fond SICAV na Českou národní banku.

Jde o zásadní krok, kdy se státní a soukromé instituce shodly na podobě fungování nové společnosti, jejímž cílem je podpora efektivní realizace dlouhodobých veřejných investičních potřeb v oblasti infrastruktury.

V posledním půlroce připravoval expertní tým složený ze zástupců ČMZRB, MPO, MF, MMR, České spořitelny, Komerční banky, ČSOB, UniCredit Bank a dalších strukturu a pravidla fungování Národního rozvojového fondu SICAV (dále jen „NRF“ nebo „Fond“), které tvoří jádro žádosti pro získání licence. Fond bude investičním fondem s proměnným základním kapitálem podle českého zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Intenzivní práce vyvrcholila podepsáním zakladatelských dokumentů v pátek 21. února 2020 a následným podáním žádosti o povolení k činnosti České národní bance v posledním únorovém týdnu.

Je za námi vidět kus dobře odvedené práce. Podařilo se nám dát dohromady dva odlišné světy veřejného a soukromého sektoru a dohodnout se na podmínkách, jak bude Národní rozvojový fond fungovat,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva ČMZRB Jiří Jirásek a dodal: „Pro fond se nám podařilo získat jak do představenstva, tak dozorčí rady renomované odborníky, kteří jsou předpokladem pro jeho kvalitní fungování.

Projekt, jehož první etapa se nám společně s partnery podařila uzavřít podáním žádosti o povolení k činnosti fondu na Českou národní banku, osobně chápu jako veliký úspěch efektivního propojení veřejné a soukromé sféry a nalezení společných cílů, aniž by kdokoliv ze zapojených subjektů cokoliv ztrácel ze svého specifického postavení a poslání,“ uvedl místopředseda vlády Karel Havlíček. „Konečně budeme moci předvést, že lze realizovat projekty se zapojením soukromého a státního kapitálu rychle a efektivně i u nás v České republice stejně tak, jak je tomu u našich západních sousedů,“ dodal Karel Havlíček.

NRF bude poskytovat rizikovější vrstvy financování vybraných projektů, zejména v oblasti infrastruktury. Bude financovat část projektových nákladů a především pomocí podřízeného charakteru jeho finanční účasti bude schopen mobilizovat další soukromé zdroje. NRF bude finanční instituce zřízena podle českého práva, regulovaná Českou národní bankou a fungující na základě principu návratnosti investovaných prostředků shromažďovaných od soukromých investorů.

V zahraničí jsou takové finanční nástroje a produkty běžné stejně jako infrastrukturní fondy, v Česku jde však o novinku. NRF tak umožní z pohledu ostatních věřitelů redukovat finanční rizika při současném zvýšení zájmu soukromých investorů.

Vrcholným orgánem NRF bude tříčlenné představenstvo, jež je navrženo v tomto složení: Jan Barta, Filip Drapák a Lenka Zíb Novotná. Všichni tři kandidáti na pozici členů představenstva disponují rozsáhlými znalostmi a dlouholetými zkušenostmi v oblasti investic nebo projektového financování a mají tak jako tým možnost připravit investiční produkty podle aktuálních požadavků.

Dozorčí orgán fondu bude složen z renomovaných a zkušených představitelů finančního trhu jakými jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Vrcholným poradním orgánem NRF bude Národní investiční rada, která bude složena z osobností zastupujících jak investory, tak stát, a to v tomto složení: čtyři zástupci investorů, čtyři zástupci z řad státu a jeden nezávislý kandidát.

Národní investiční rada se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkající se investiční činnosti fondu, jako jsou například stanoviska k investičním strategiím jednotlivých zřizovaných podfondů.*

/zr/

Foto:

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., sídlí v pražské Jeruzalémské ulici

Ilustrační foto: Ivan Ryšavý

Třináct konferencí, třináct krajských měst a nespočet témat, o která se aktuálně nejvíc zajímají české samosprávy. 13. února 2018 v Liberci startují tradiční Krajská setkání Svazu měst a obcí ČR. Na programu bude například novela zákona o střetu zájmů, financování samospráv včetně rozpočtového určení daní, školství, doprava nebo sociální služby. Speciální hodinový blok se bude věnovat změněným evropským pravidlům pro ochranu osobních údajů, tzv. GDPR.

Na akcích, které se budou postupně konat ve všech krajích, a to až do 29. března 2018, vystoupí odborníci z ministerstev, státních institucí i firem. Svaz tam mimo jiné představí závěry velké analýzy potřeb měst a obcí, která má sloužit jako podklad pro nastavení budoucích národních i evropských dotací. Součástí programu bude také vyhlášení výsledků krajských kol soutěže Město pro byznys.

„Tradiční bod o aktuální legislativě zahájíme novelou zákona o střetu zájmů. Intenzivně totiž vnímáme obavy starostek a starostů měst a obcí z toho, co nastane, jestliže se kvůli novému zákonu musí svléknout téměř donaha, tedy zveřejnit svoje majetkové poměry na internetu,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Očekávám na toto téma velice živou debatu, ze které, doufejme, vzejde i to, na co všechno se máme připravit a jak bychom měli reagovat v případě zneužití dat zastupitelů.“

V kontrastu s přiznáváním veškerého majetku, stavu na účtech i dluhů zastupitelů měst a obcí jsou přísnější pravidla ochrany osobních údajů GDPR. „Odhadujeme, že v prvním roce budou města a obce potřebovat na implementaci těchto evropských pravidel až miliardu korun. Musí zároveň najít minimálně tisíc odborných pracovníků na agendu zpracování osobních údajů. To pro ně představuje velikou zátěž jak z finančního, tak z personálního hlediska,“ vysvětluje výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal s tím, že svaz je připraven zdarma podat samosprávám pomocnou ruku nově i prostřednictvím Center společných služeb, o kterých bude na krajských setkáních také řeč.

„V roce 2017 se akcí v regionech zúčastnilo přes tisíc lidí, kromě představitelů radnic byli mezi nimi i vrcholní činitelé veřejného a státního sektoru – hejtmani, poslanci, senátoři, ředitelé a další zástupci státních úřadů i soukromých společností,“ upřesňuje jednatel pobočného spolku Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek. Podle jeho slov se loni řešila  mimo jiné novela zákona o obcích, financování školství, veřejné opatrovnictví, informační systémy a ochrana osobních údajů, změna malých rozpočtových pravidel, změny rozpočtového určení daní, kontroly ve veřejné správě, rozpočtová odpovědnost, sociální bydlení, zákon o hazardních hrách, zákon o odpadech nebo stavební zákon.

Generálními partnery Krajských setkání 2018 je Česká spořitelna a ČEZ. Partnery pak ASEKOL, Colmex, EKO-KOM, Empemont a I-TEC Czech. Odborným partnerem je společnost SC&C.*

Přehled míst a termínů konání krajských setkání v roce 2018, včetně možnosti se bezplatně zaregistrovat na jednotlivé akce, najdete na zde.

/zr/

K foto:

Z loňského krajského setkání Svazu měst a obcí ČR v Plzni

Foto: archiv SMO ČR

Digitalizace a inovativní projekty ve veřejné správě, v průmyslu i ve službách mění podobu měst. Města stojí na začátku revoluce, ve které hrají hlavní roli moderní technologie a internet. Česká spořitelna a O2 IT Services vyhlásily ve spolupráci s Úřadem vlády soutěž Chytrá radnice, která má ocenit inovativní projekty a sdílet zkušenosti s jejich zaváděním.

Které město v Česku je největší, ví každý. Téměř kdokoliv si také umí spočítat, která municipalita je nejbohatší. Málokdo tuší, ve kterém městě či obci jsou nejlepší podmínky pro život. Zcela určitě však nikdo neví, která radnice je nejchytřejší.

Během letoška se dozvíme i to. Česká spořitelna  ve spolupráci se společností O2 IT Services a Úřadem vlády pro všechna města a obce v zemi vyhlásila počátkem března soutěž Chytrá radnice. Jejím cílem je ukázat dobré příklady z praxe a sdílet zkušenosti z realizace nových řešení. Organizátoři soutěže proto vyzývají obce, města, městské části i soukromé subjekty, aby se prezentovaly svými moderními projekty ve veřejné správě a samosprávě.

Hlavním smyslem zavádění konceptu smart city do měst je vyrovnat se s neustávajícím přílivem obyvatelstva do měst. Podle některých odhadů by ve městech mělo do roku 2050 žít 70 procent veškerého obyvatelstva. Moderní technologie mají pomoci zajistit efektivní hospodaření města, zajistit občanům životní komfort a také šetřit životní prostředí.

Přihlášky do soutěže Chytrá radnice mohou zájemci poslat do 1. 6. 2017 prostřednictvím webových stránek www.chytra-radnice.cz nebo poštou. Do konce srpna projekty posoudí odborná porota akademiků a zástupců partnerů podle šesti hlavních kritérií, kterými jsou udržitelnost, odvaha, inovativnost, socioekonomický přínos, participace občanů a koncepčnost řešení. Další známky mohou projekty získat v rámci jedné z osmi kategorií. Pět z nich je tematických (Životní prostředí, Individuální doprava, Veřejná doprava, Energetika, e-Úřad) a tři jsou průřezové pod patronací hlavních organizátorů. Ti v jejich rámci ocení celkovou chytrost konkrétního města, vyberou nejlepší inovativní řešení a udělí cenu veřejnosti.

Prostřednictvím webových stránek soutěže www.chytra-radnice.cz bude možné hlasovat a vybrat tři kandidáty na Cenu veřejnosti. Vítěz kategorie bude zvolen v září přímo na slavnostním vyhlášení výsledků soutěže v Lichtenštejnském paláci.*

/fb/

K foto:

Ve středu 1. března se ve spolupráci Úřadu vlády, O2 a České spořitelny uskutečnila panelová diskuze věnovaná stavu a budoucnosti konceptu smart cities v České republice. V závěru akce byla vyhlášena soutěž Chytrá radnice, která ocení úspěšné projekty využívající moderní technologie v oblasti veřejné správy a samosprávy.

Foto: archiv

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down