Zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské infrastruktury, příprava na transformaci za využití nových plynů s ohledem na celoevropské „zelené“ plány, plynofikace sektoru teplárenství kvůli odklonu od využívání uhlím nebo aktivní pomoc české vládě při jednání s Evropskou komisí. To jsou zásadní teze, jež vyplynuly ze 27. Podzimní plynárenské konference na téma „České plynárenství v kontextu vnitrostátního plánu pro oblast energetiky a klimatu“, která se konala 11. a 12. října 2021 v Praze. Generálním partnerem on-line konference se stala společnost GasNet, partnery pak Pražská plynárenská Distribuce a EG.D.

Úvodní slovo patřilo Martinu Slabému, předsedovi Rady Českého plynárenského svazu (ČPS), jehož se svými zdravicemi vystřídali Martin Gebauer, Managing Director and Head of Central and Eastern Europe, MIRA Executive Chairman, ze skupiny GasNet, a Claudia Viohl, generální ředitelka skupiny E.ON v ČR. Všichni tři zdůraznili nezastupitelnou roli plynu jako dostupného a bezpečného paliva v postupné transformaci na bezemisní ekonomiku. „Současná krize trhu s energiemi dává nepřehlédnutelný impulz k systémovým změnám v energetické politice, evropské i tuzemské. Dnes tu krizi dokážeme zvládnout, za pět let už to nemusí být možné,“ zdůraznil M. Slabý.

Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, nastínila zásadní výzvy pro Českou republiku. Podle ní je to právě plynárenství, které přeměnu tuzemské energetiky umožní, ať už jde konkrétně o elektroenergetiku, teplárenství nebo dopravu. „Je nezbytné si přiznat, že plyn je klíčovým hybatelem udržitelné energetiky. Využitím dostupných plynových technologií navíc dosáhne EU i ČR rychlého snížení emisí,“ uvedla L. Kovačovská s tím, že změny musí doznat i samotné plynárenství. Jako příklad uvedla větší využívání biometanu či vodíku a s tím související proces postupného ozeleňování a dekarbonizace. Podpora by se měla týkat kogenerace a zachování či dalšího rozvoje centrálního zásobování teplem, jemuž bude umožněna transformace na zemní plyn.

Důležitou roli zemního plynu vyzdvihl také Radek Benčík, jednatel NET4GAS. Zmínil, že společnost plánuje posílení výstupní kapacity z přepravní soustavy do regionu severní Moravy a zároveň připravuje soustavu i na jiné typy plynů včetně vodíku. Společnost NET4GAS je zakládajícím členem iniciativy European Hydrogen Backbone, která představuje vizi možného rozvoje plynárenské infrastruktury pro přepravu vodíku. „Plynárenská infrastruktura bude v nejbližších letech i nadále sloužit pro přepravu zemního plynu, v delším časovém horizontu zajistí přepravu dekarbonizovaných plynů, například vodíku,“ je přesvědčen R. Benčík.

Plyn jako jediná možná náhrada uhlí v sektoru teplárenství

Jak připomněl Andrej Prno, ředitel operativního Asset Managementu skupiny GasNet, dekarbonizace teplárenství je nevyhnutelná pro splnění klimatických cílů České republiky. Přechod z uhlí na zemní plyn je proto společným cílem teplárenských i plynárenských společností. Jak GasNet, tak i ostatní provozovatelé distribučních soustav v ČR vyhodnocují potenciál a připravenost na plánovanou změnu. „Celková úroveň plynofikace v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Distribuční soustava byla historicky stavěna na větší kapacity, než na jakou je nyní využívána,“ sdělil A. Prno s tím, že GasNet zmapoval trh se zdroji uhlí a identifikoval 101 výrobců tepla s potenciálem přechodu na plyn. Podle posledních údajů potvrdilo již 41 tepláren přechod na plyn včetně navýšení stávající potřeby. Teplárenské zdroje, které se rozhodly přejít na zemní plyn, se primárně nacházejí v severních Čechách a na severní Moravě. V dlouhodobém horizontu lze podle A. Prna předpokládat postupný přechod ze zemního plynu na obnovitelné plyny, zejména biometan a vodík.

Zemní plyn jako efektivnější a komfortnější náhradu za uhlí v sektoru teplárenství jednoznačně spatřuje i Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR. „Plyn je objektivně jedinou plnohodnotnou náhradou za uhlí pro české teplárenství. Pokud ovšem nebude v Bruselu notifikován zákon POZE anebo nebude zavedena uhlíková daň pro všechny výrobce tepla, tak ani plyn problém teplárnám s vysokými cenami kvůli rostoucí ceně emisních povolenek nevyřeší,“ konstatoval T. Drápela.

Aktivity v procesu postupné plynofikace tepláren vykazuje rovněž Energetický regulační úřad (ERÚ), jak připomněl Petr Kusý, člen Rady ERÚ. „Naše nové tarify, platné od roku 2022, boří bariéry připojení tepláren k plynárenské soustavě. Čím snazší bude změna pro teplárny, tím spíše ji spotřebitel nepozná na své peněžence či komfortu vytápění,“ informoval P. Kusý.

Také podle Reného Neděly, náměstka pro řízení sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu, je zemní plyn reálnou cestou, jak dekarbonizovat teplárenský sektor. „Aktuální skokové růsty cen energií znamenají pro sektor plynárenství důležitou výzvu. V EU bude muset zemní plyn obhájit svoji úlohu v energetické transformaci,“ říká R. Neděla s tím, že jednání s Bruselem jsou ohledně možných ústupků dost obtížná a ČR v této souvislosti potřebuje další spojence. Navíc je i samotná evropská legislativa značně nepředvídatelná.

Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí (MŽP), informoval, že pro přechod tepláren na plyn je vyčleněno zhruba 80 miliard Kč. „Plynové“ projekty by měly být podávány co nejdříve, konkrétně v horizontu několika let, protože šance na jejich realizaci se průběžně zmenšuje a Evropská komise není nakloněna další podpoře zemního plynu. „Před sektorem plynárenství leží obrovská výzva. Pokud má přispět k transformaci směrem ke klimaticky neutrální Evropě do 2050, musí velmi rychle přijít s řešeními, která povedou k čistým nulovým emisím oxidu uhličitého v následujících dekádách,“ shrnul P. Zámyslický.

Funkční plynárenství je nezbytný předpoklad k dosažení výrazné dekarbonizace

Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGÚ Brno, považuje plyn za řešitele mnoha budoucích výzev, ať už jde o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo samotnou pozici plynárenství jako nezbytného stabilizačního prostředku. „Bez plynu nelze zajistit bezpečný provoz elektrizační soustavy včetně teplárenství v žádné z možných variant rozvoje. Energetika pro dosažení výrazné dekarbonizace potřebuje funkční plynárenství,“ zdůraznil M. Macenauer. Aby elektrizační soustava spolehlivě fungovala, bude do roku 2050 zapotřebí zprovoznit nové plynové zdroje zajišťující přes 6000 MW pro výrobu a okolo 800 MW jako zálohu.

Jak uvedl David Šafář, člen představenstva EG.D., jejich společnost posiluje investice do rozvoje a obnovy distribuční sítě plynu včetně testování nových technologií s ohledem na rozvoj biometanu a vodíku.

První den konference zakončil kulatý stůl na téma „Plyn a jeho trading v (post)covidové době“. O cenotvorbě, spotřebě plynu v covidovém období nebo o naplněnosti zásobníku diskutovali Michal Slabý, ředitel strategie NET4GAS, Daniel Pexidr, výkonný ředitel a člen představenstva EP Commodities, Michal Pech, místopředseda představenstva RWE Supply & Trading CZ, Zbyněk Pokorný, obchodní ředitel RWE Gas Storage CZ, a Jiří Mlynář, vedoucí nákupu energií E.ON Energie.

Na rostoucí zájem o plyn je třeba navázat nabídkou komplexních služeb pro domácnosti a posílením spolupráce se školami pro výchovu budoucích odborníků

Druhý den plynárenské konference odstartovala Erika Vorlová, členka Management Boardu ve společnosti GasNet. Představila strategii ESG, která v GasNetu zahrnuje tři pilíře: udržitelnost a budoucnost plynu, péče o lidi i společnost kolem nás & odpovědné podnikání. Další tématem byl digitální rozvoj a cloudová řešení pro řízení financí, práci v terénu či evidenci plynárenských aktiv. Závěrečná část tohoto bloku byla věnovaná získávání a výchově budoucí plynárenské generace, ve které Erika zdůraznila důležitost spolupráce se školami.

Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON Energie, zmínil, že zájem o vytápění domů plynovými kotly roste. Zemní plyn má podle něj u domácností do budoucna potenciál, na druhou stranu komodita není všechno a zákazníci očekávají kompletní řešení své situace. „Oblíbenost zemního plynu hodně ovlivňují i kotlíkové dotace. Na další podporu výměn neekologických zdrojů je připraveno 14 miliard korun,“ připomněl J. Zápotočný s tím, že počátkem roku 2020 bylo v provozu ještě 365 tisíc nevyhovujících kotlů, které čeká výměna.

Plyn bude mít svou roli nejen teplárenství, ale také v dopravě nebo při dlouhodobém uskladňování energie

Podle Jiřího Šimka, jednatele innogy Energo, člena Rady COGEN Czech a člena Rady ČPS, je zemní plyn bezpečným a vyzkoušeným palivem na cestě k nízkoemisní budoucnosti jak v energetice, tak v dopravě. S přechodem tepláren z uhlí na plyn je podle něj zapotřebí začít co nejdříve, neboť samotná realizace se pohybuje mezi 5–7 lety. Jak dodal Lukáš Pokrupa, ředitel úseku Retail v MND, bezemisní ekonomiku zaplatí koncový zákazník. Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů na MŽP, připomněl, že zájem o plynové kotle v rámci programu kotlíkových dotací stoupá. Například v poslední výzvě o ně požádal každý třetí zájemce. S plynem se podle něj nadále počítá v jednotlivých dotačních programech a až 30 % financí z Modernizačního fondu má být vyčleněno právě na „plynové“ projekty. Zdůraznil také, že plyn jednoznačně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší ve velkých aglomeracích.

Zdeněk Kaplan, jednatel innogy Energo, uvedl, že tuzemská síť plnicích stanic na stlačený zemní plyn (CNG) pokrývá celou ČR. Další rozvoj je podle něj závislý na roli plynu při naplňování klimatických cílů v dopravě. V oblasti kamionové dopravy se začíná postupně prosazovat zkapalněný zemní plyn (LNG) i s vlastní infrastrukturou. Do budoucna je také nutno počítat s rolí biometanu i vodíku. Důležitá přitom bude investiční podpora státu, zejména pokud jde o nové technologie. „Zdroje zeleného vodíku je třeba řešit v mezinárodním kontextu. Všichni dovážet nemohou, někdo musí i produkovat,“ zmínil Martin Paidar, člen představenstva České vodíkové technologické platformy (HYTEP).*

/gar/

Výrazné začlenění obnovitelných zdrojů do energetického mixu a dosažení uhlíkové neutrality v EU do roku 2050 je ambiciózní plán Evropské komise s názvem Zelená dohoda pro Evropu. Česká republika na něj reagovala řadou opatření. Jedním z nich je dotační program Nízkouhlíkové technologie podporující využití efektivních a spolehlivých nízkouhlíkových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů, které se zatím v České republice neuplatňují.

Rozmezí podpory z tohoto dotačního titulu je od 500 tisíc do 35 milionů korun. Dotační program Nízkouhlíkové technologie mohou využít také města, obce i vodohospodářské společnosti při výstavbě bioplynových stanic vyrábějících biometan s použitím například kalů z čistíren odpadních vod, z potravinářských odpadů a dalších biomas.

Výstavba bioplynových stanic produkujících biometan přinese městům, obcím, ale i provozovatelům čistíren odpadních vod řadu výhod. Kromě ekologického zdroje na likvidaci již vyprodukované biomasy získají do obecní pokladny dlouhodobý finanční zdroj. Mimo dotace na výstavbu stát totiž plánuje poskytovat i finanční podporu při výrobě elektrické energie z biomasy ve výši 9,5 procenta, u bioplynu dokonce 10,6 procenta hodnoty IRR (vnitřní míry výnosnosti). Podpora se bude vyplácet formou zeleného bonusu, jenž dorovná rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.

BIOMETAN – SÁZKA NA ZISK

Proč se s biometanem počítá jako s palivem budoucnosti? Ve srovnání s fosilními palivy má výrazně nižší emise CO2, zároveň se vyrábí z organického odpadu. Vzhledem k obtížné elektrifikaci těžké silniční a vodní dopravy bude hrát v příštích letech klíčovou roli při zvyšování udržitelnosti těchto segmentů. Navíc zdrojů pro jeho výrobu je dostatek.

Například průměrná roční produkce kalů z čistíren odpadních vod činila v posledních pěti letech 177 tisíc tun sušiny. A právě ty mohou být významnou surovinou při výrobě biometanu. Další zdroj skýtají i obchodní řetězce.

Výstavbu prvního produkčního zařízení bio-LNG na zpracování potravinářských odpadů ze supermarketů už zahájili loni na podzim v Amsterodamu. U stanice, která bude uvedena do provozu za rok, se předpokládá výroba 3,4 kilotuny bioplynu ročně. Pro představu – tato produkce zajistí nájezd více než 13 milionů kilometrů jízdy s neutrální bilancí emisí CO2.

A stejné možnosti pro zpracování biomasy na finančně ziskový biometan se aktuálně otevírají i českým městům a obcím. Některá města, například Brno, už vybudování bioplynové stanice na produkci biometanu plánují.

Že jsou tyto úvahy správné, dokládá i Český plynárenský svaz. Podle něj bude do roku 2030 ročně do plynárenských sítí v Česku proudit až 500 milionů metrů krychlových biometanu, tedy přibližně šest procent současné spotřeby zemního plynu. Z toho asi 40 procent by mělo pocházet z odpadních surovin, jako jsou čistírenské kaly a nejrůznější bioodpady.

ZLATÝ VĚK BIOMETANU

Bioplynové stanice v České republice už jednu zlatou éru výstavby zažily. Ve druhé dekádě tohoto století jich zde vyrostlo na šest set. Technologicky jsou orientované na výrobu elektrické energie s nezanedbatelným ročním objemem více než dva a půl tisíce GWh. Stejný boom spojený s dotacemi můžeme očekávat i nyní u výstavby bioplynových stanic zaměřených na výrobu biometanu. Co je však pro nové investory zajímavé, že mohou čerpat ze zkušeností při výstavbě před deseti lety.

Na co si tedy dát pozor? Doba tehdy a dnes není zcela srovnatelná – české firmy v té době nebyly na dodávku technologií zdaleka tak připravené jako dnes, proto většina bioplynových stanic byla osazena zahraničními technologiemi. To se v řadě případů ukázalo jako ne zcela šťastné řešení z důvodů nedostatečného nebo chybějícího pozáručního servisu, složité komunikace v cizím jazyce či nevhodně nastavených technologií a systému řízení, které mají vliv na ziskovost a vlastní spotřebu energie.

Tuto skutečnost jsme například řešili u bioplynové stanice na Příbramsku, kde jsme po bývalém zahraničním dodavateli nahrazovali jeho poruchový řídicí systém českým systémem SandRA. Provozovatel po předchozí zkušenosti velmi kvitoval servisní zázemí i sklad náhradních dílů v České republice, díky němuž jim garantujeme servis v řádu hodin,“ říká Václav Janoch, ředitel divize Smart systémy příbramské společnosti ZAT, která se na trhu dodávek řídicích systémů pro energetiku a průmysl pohybuje téměř 60 let. Dnes už najdete na trhu kvalitní dodavatele technologií propojených s výrobci špičkových řídicích systémů určených pro průmyslová řešení, kteří jsou schopni zajistit bezporuchový chod a životnost nasazené technologie a řídicího systému až v délce dvaceti let.

NEOMEZENÉ MOŽNOSTI NOVÝCH TECHNOLOGIÍ 

To, že zvolená technologie bude spolehlivá a bude zajišťovat celoroční chod bioplynové stanice s kontaktem na nepřetržitý servis či poradenství v českém jazyce, by už tedy mělo být samozřejmostí. Novinkou posledních několika let jsou nové platformy umožňující například bezdrátový sběr, přenos, analýzu a zobrazení dat.

Podle Václava Janocha mohou dnes například zastupitelé či zaměstnanci městské bioplynové stanice přes svá mobilní zařízení jednoduše sledovat a řídit chod technologií. „Přístupy lze snadno nastavovat podle uživatelských oprávnění. Informace jsou jednoduše dostupné na operátorském pracovišti, ale i v tabletech, PC i dalších chytrých zařízeních. Moderní systémy, které na bioplynové stanice nasazujeme, dokážou zodpovědnou osobu upozornit na nestandardní situace nebo samy učinit nápravná opatření,“ dodává ředitel divize Smart systémy příbramské společnosti ZAT.

IoT technologie, které lze úzce propojit s moderními řídicími systémy, disponují řadou technologických novinek. „Mohou se například využívat pro sběr dat ze vzdálených technologií, kde není možnost napájení nebo datové komunikace. Dostupná data je pak možné analyzovat a zpracovat pro další účely – od plánování údržby až po reporty pro strategická rozhodnutí,“ vysvětluje Václav Janoch.

ZISK STOJÍ I NA KVALITNÍM SERVISEM

Jakákoliv neplánovaná odstávka bioplynové stanice způsobí provozovateli značné ekonomické ztráty. Proto je podstatným faktorem pro zajištění plynulého provozu již ve smlouvě dohodnutá rychlost servisního zásahu, kvalita komponent s vysokou spolehlivostí a také jejich dostupnost v řádu hodin. Podle Václava Janocha lze rychlou reakční schopnost, a tedy minimální ztráty, zajistit přes moderní technologie, které umožňují servisnímu pracovníkovi připojení přes webové rozhraní do vizualizace řídicího systému pro obsluhu, včetně možnosti jejího ovládání.

To vše při zajištění kybernetické bezpečnosti. Tipem, jak si ověřit garanci požadované kybernetické bezpečnosti od dodavatele řídicího systému, je například realizace jeho projektů jak pro bioplynové stanice, tak pro firmy z oblasti kritické infrastruktury státu, třeba v oblasti distribuce plynu, kde jsou jeho bezpečnostní systémy již prověřeny.

ZELENÁ ENERGIE MÁ ZELENOU

Využití dotační podpory na výstavbu bioplynových stanic s výrobou biometanu je zajímavou příležitostí a výzvou pro dnešní zastupitele. S životností bioplynové stanice téměř 40 let mohou zajistit dlouhodobý finanční zdroj do rozpočtů měst a obcí. Že je biometan dobrou volbou, potvrzuje i Český plynárenský svaz. Podle vyjádření Lenky Kovačovské, výkonné ředitelky svazu, je zapojení biometanu mezi zdroje energetického mixu pro Česko nutností ke splnění národního cíle, jímž je 14% podíl obnovitelné energie v sektoru dopravy stanovený Evropskou unií.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv

 

Teplem je zásobováno přes 38 procent obyvatel České republiky. Přestože proces přechodu od uhlí k čistším formám primární energie včetně zemního plynu se uskuteční v příštích 15 letech, už nyní stojí před teplárenstvím úkol, jak zajistit urychlenou dekarbonizaci menších zdrojů. Ty jinak nebudou mít možnost splnit striktní emisní limity do roku 2023. Řekl to včera na tiskové konferenci ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Téměř žádná z devatenácti menších tepláren na uhlí nedokáže bez přechodu na čistší formy primární energie, jako je zemní plyn, splnit přísné emisní limity. Černý scénář spojený s růstem cen za teplo a větším znečištěním ovzduší ve městech dovedl k jednacímu stolu Teplárenské sdružení ČR a Český plynárenský svaz. S cílem předejít rozpadu soustav zásobování teplem a podpořit jejich modernizaci dnes podepsaly Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství. V České republice je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.

„Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni,“ uvedl Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR, a dodal: „Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let.

Zatímco nyní využívají teplárny v České republice k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 % tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu. Modernizace teplárenských soustav by měla v kombinaci se zemním plynem a technologií kogenerace přispět v budoucnosti mimo jiné k vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.

„Více než pětina obyvatel Česka je dálkově zásobována teplem, které vzniká spalováním uhlí. To je v kontextu mezinárodních dekarbonizačních závazků České republiky neudržitelné. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem,“ řekl Martin Slabý, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS) a doplnil: „Naším prvním společným úkolem bude zmapovat očekávané požadavky na plynárenskou infrastrukturu. Musíme připravit její adekvátní rozvoj, abychom v maximální možné míře včas předešli případným úzkým místům.“

Do zvyšování energetické účinnosti soustav zásobování teplem a nových technologií jsou připraveny plynárenské i teplárenské společnosti investovat miliardy korun. Jejich přínosem bude zajištění jak ekonomicky dostupných a nízkoemisních dodávek tepla a teplé vody, tak větší flexibility elektrizační soustavy v případě výkyvů obnovitelných zdrojů. S moderními teplárnami počítají také všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo kogeneraci. Zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace by tak i podle Ministerstva průmyslu a obchodu měly patřit mezi jednoznačné priority tuzemské energetiky. Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství.

Zabránění rozpadu soustav zásobování teplem a podpora jejich modernizace by měla patřit mezi priority tuzemské energetiky. Dnes zajišťují milionům lidí ekonomicky dostupné a nízkoemisní dodávky tepla a teplé vody. Vedle toho všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce, do budoucna počítají s významnou rolí kombinované výroby elektřiny a tepla při zajišťování bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Spojovány jsou s pojmy jako zajišťování stabilizace soustavy a akumulace elektřiny do tepla.

Teplárenské sdružení ČR a Český plynárenský svaz se zavazují ke spolupráci na postupné efektivní dekarbonizaci českého teplárenství. Cílem společných aktivit je:

Český plynárenský svaz a Teplárenské sdružení ČR a jejich členské firmy:

Signatáři memoranda prohlašují, že splnění výše stanovených cílů bude možné jen s proaktivní podporou státní správy a regulace a v této souvislosti vyzývají k:

/zr/*

 

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v návaznosti na třetí a zároveň poslední vlnu kotlíkových dotací přichází s novým projektem Restart. Společným cílem je zajistit změnu vytápění pro 300 tisíc českých domácností, které stále používají ve svých domech nejstarší kotle na tuhá paliva. Bariéru v podobě vstupní investice by měl vyřešit státní program „kotlíkových půjček“. Ten je určený sociálně slabým a umožňuje kompletní financování výměny starého kotle bez nutnosti použití vlastních úspor.

„Nejstarší kotle využívají často lidé s nízkými příjmy právě proto, že nemají finance na pořízení ekologičtějších zařízení. Vstupní investice pro ně byla výraznou překážkou ve využití kotlíkových dotací. Vítáme nový program kotlíkových půjček, který nízkopříjmovým skupinám zajistí potřebné finance. Plynárenské společnosti nabízejí kompletní servis spojený s přechodem na vytápění zemním plynem. Nikdo se nemusí bát, že by to nezvládl,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS).

Finanční prostředky pro 1. a 2. výzvu programu kotlíkových dotací, poskytnuté ze zdrojů EU, dosáhly souhrnné výše 6,7 miliardy Kč. Díky této částce už mohly kraje schválit zhruba 60 tisíc výměn zastaralých kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním v objemu 6,5 miliardy Kč. Kotlů na pevná paliva v Česku přesto zůstává v provozu téměř 800 tisíc. Z toho nejstarších typů tzv. I. a II. emisní třídy je stále zhruba 300 tisíc. Od září 2022 však budou ze zákona zakázané. Lidé je budou muset vyměnit a nyní mají poslední šanci na to, aby je přechod na ekologičtější způsob vytápění stál jen zlomek skutečné ceny.

 „Pro třetí vlnu jsme vyčlenili 3,125 miliardy korun. Očekáváme, že se lidé s naší pomocí zbaví zhruba devadesáti tisíc starých neekologických kotlů, a že po jejím skončení dojde ke snížení všech sledovaných škodlivých látek a částic v ovzduší,“ uvedl Jan Kříž, náměstek ministra pro životní prostředí pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů, a dodal: Z domácích kotelen pochází téměř tři čtvrtiny prachových částic, které způsobují vážné potíže dýchacího ústrojí, a bezmála 100 % karcinogenního benzo(a)pyrenu. Podle našich údajů v České republice každý rok zemře na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší 5700 lidí.“

První pětice nejvíce znečištěných lokalit v ČR se nachází na severu Moravy a ve Slezsku. Nejčastěji musely vloni řešit situaci s nadlimitním množstvím prachu ve Věřňovicích, v Ostravě-Radvanicích, v Ostravě-Přívozu, v Rychvaldově a v Karviné s Havířovem. „Odhadujeme, že před kotlíkovými dotacemi topilo na území Moravskoslezského kraje nevyhovujícími kotli až 50 tisíc domácností. Po dvou dotačních vlnách se počet těchto kotlů snížil o 13 500. Souhrnné výsledky obou vln dokazují největší zájem o plynové kondenzační kotle (35 %), po nich následují kombinované kotle na uhlí a biomasu (26 %) a tepelná čerpadla (22 %),“ konstatovala Lucie Hochmanová, projektová manažerka odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu Moravskoslezského kraje.

Společně s 3. vlnou dotací spustil stát v uhelných regionech, konkrétně v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, program bezúročných „kotlíkových půjček“, pro nějž vyčlenil 740 milionů Kč. Z něj jsou poskytovány dotace obcím na půjčky pro občany, kteří nemají prostředky k financování výměny kotle do doby, než jim je vyplacena dotace. Peníze na nový kotel budou těmto žadatelům poskytnuty dopředu, a to na celou jeho pořizovací cenu.

„Půjčka je významem i svými parametry nastavena tak, aby pomohla sociálně slabším vrstvám a zároveň je neuvedla do případných dalších finančních problémů. Je bezúročná, s maximální výší měsíční splátky 2000 Kč a s možností ji zdarma kdykoli splatit. Rovněž ji nelze získat bez toho, aniž by občan využil kotlíkovou dotaci, kterou následně splatí většinu půjčky,“ informoval náměstek Kříž s tím, že odbornou pomoc nabídnou žadatelům v obcích i energetičtí specialisté, kteří je provedou celým procesem vyřízení dotace i půjčky.*

/TZ/

 

Podle ČPS jsou pro zlepšení kvality ovzduší v ČR nezbytná i další opatření legislativní a nelegislativní povahy. Mezi ně by mělo patřit také zavedení postupné penalizace za spalování uhlí v domácnostech či změna poskytování příspěvku na bydlení, především příspěvku za pevná paliva pro potřebné domácnosti. „Je nutné zajistit finanční zdroje na další podporu výměny neekologických kotlů po skončení kotlíkových dotací. Zejména sociálně slabším občanům a seniorům bude potřeba nadále pomáhat s přechodem k moderním zdrojům vytápění a s nákupem čistšího paliva,“ navrhla L. Kovačovská.

Plynárenské společnosti pod hlavičkou ČPS podporují využívání kotlíkových dotací nejen speciálními službami, ale také vlastní osvětovou a vzdělávací kampaní. Aktuálně se veřejnost může zapojit do soutěže o tři kompletní rekonstrukce bývalých kotelen na tuhá paliva. „Každému ze tří výherců dáme čtvrt milionu korun, a pokryjeme tak veškeré náklady na pořízení plynového kotle i úpravu prostor staré kotelny podle jejich přání,“ informovala L. Kovačovská.

Majitelé především starých kotlů na pevná paliva (1. a 2. třídy) by měli co nejdříve provést jejich výměnu za modernější a ekologičtější variantu, třeba právě tu plynovou. Vyhnou se tak problémům souvisejícím s aktuálními či blížícími se legislativními změnami, jako jsou možná regulatorní opatření na snižování emisí ze spalování uhlí v lokálních topeništích nebo zákaz provozu nejstarších kotlů. Domácí kotle na tuhá paliva jsou jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší, zdravotní rizika však představují i pro obyvatele domů.

Pořízením nového kotle, na který lze získat dotaci v třetí vlně kotlíkových dotací a rekonstrukcí bývalé kotelny a skladu paliva lze snadno zvýšit hodnotu nemovitosti až o stovky tisíc korun, i ročně ušetřit za vytápění. Celkem má být ve třetí vlně rozděleno 3 mld. Kč. Podle odhadů Českého plynárenského svazu (ČPS) by se do roku 2022 mělo vyměnit asi 250 až 270 tisíc kotlů.

Jak na včerejší (30. 1.) tiskové konferenci Českého plynárenského svazu uvedla jeho výkonná ředitelka Lenka Kovačovská, v poslední době stoupá zájem domácností o aktivaci tzv. mrtvých přípojek. Podle plynařů je to dobře, neboť vytápění tuhými palivy představuje rizika i pro majitele domácích kotelen, nejen pro okolí. „Průběh druhé vlny kotlíkových dotací jasně dokládá, že mezi obyvateli České republiky výrazně narůstá zájem o plynové kondenzační kotle. Tento fakt dokumentuje i zájem o aktivace tzv. mrtvých přípojek, který se za poslední tři roky více než zdesetinásobil. S každou novou přípojkou poklesne roční objem vypouštěného prachu do ovzduší v průměru o více než čtvrt tuny,“ uvedla Lenka Kovačovská, a dodala: „Od září loňského roku navíc platí novela zákona o ochraně ovzduší, která zpřísňuje podmínky mimo jiné právě v souvislosti s vytápěním neekologickými kotli. Obce mají například možnost omezit spalování vybraných druhů pevných paliv v kotlích do 300 kWt na vymezeném území. Povinností je také zpracování a zveřejnění časového plánu opatření, která se týkají zlepšení kvality ovzduší.“

 

Z domácích kotelen lokálně pochází téměř tři čtvrtiny prachových částic a bezmála 100 % karcinogenního benzo[a]pyrenu. To je jedním z hlavních důvodů, proč bude provoz nejstarších kotlů na tuhá paliva od září roku 2022 ze zákona zakázán. „Tři roky není příliš vzdálená budoucnost. Přesto je u nás stále zhruba tři sta tisíc domácností s nevyhovujícími kotli. Zejména občané z nízkopříjmových vrstev by měli modernizovat svá vytápění v tomto roce s využitím třetí a zatím poslední připravované vlny kotlíkových dotací,“ upozornila L. Kovačovská.

Před rokem 2022 je podle ČPS nezbytné zajistit další finanční prostředky pro sociálně nejslabší vrstvy, zvýšit povědomí o tomto zákazu a změnit sociální politiku státu v oblasti příspěvku na bydlení. „Ten nyní vůbec nemotivuje k přechodu na ekologičtější formy vytápění tím, že ve své podstatě zvýhodňuje topení uhlím. To je v rozporu se snahou státu o zkvalitnění ovzduší. Připravovaná analýza změny nastavení těchto příspěvků, která by podle původních plánů měla být hotova do konce letošního roku, by podle nás měla být uspíšena a představena ještě před začátkem léta. Rádi bychom, aby byla již v příštím roce uvedena do praxe a hlavně, aby ještě podpořila rozhodování občanů při čerpání kotlíkových dotací,“ informovala L. Kovačovská.

 

Státní zdravotní ústav odhaduje, že v ČR v souvislosti se špatnou kvalitou ovzduší dochází ročně k 5 300 předčasných úmrtí. „Nadměrný výskyt mikroskopického polétavého prachu je příčinou chronických onemocnění dýchacího ústrojí, srdce nebo cév,“ zdůraznil RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D., ze Státního zdravotního ústavu v Praze, a dodal: „Vyšší prašnost v souvislosti se skladováním a používáním uhlí může způsobovat zdravotní problémy i uvnitř domu. Totéž platí například i o mokrém dřevu, ze kterého se při vysychání uvolňují terpeny pryskyřic. Navíc se díky vyšší vlhkosti a jejímu vzlínání mohou uvnitř domu množit také toxické plísně.“

 

Po výměně kotle na pevná paliva zároveň odpadne mnoho manuální práce, jako je například skládání uhlí, pravidelné přikládání či vynášení popela. Zmizí také nutnost častého malování zaprášených místností v domě a potřeba skladovacích prostor pro tuhá paliva. „Plynový kotel je prostorově velice nenáročný. Lze jej navíc vkusně umístit například do chodby, kde bývá pro obyvatele domu přístupnější. V praxi se tak setkáváme se situací, že lidem po přechodu na zemní plyn vznikne v domě místnost o rozloze až 25 m2, kterou mohou využít pro obytné či volnočasové účely,“ informoval Filip Soukup, hlavní architekt studia AFINITA ARCHITEKTI.

Cena za m2 obytné plochy rodinných domů v ČR se podle zkušeností architektů pohybuje kolem 25 000 Kč. „Majitelé rodinných domů si v prostorách bývalé kotelny a skladu uhlí mohou snadno postavit například saunu, vinný sklep, bar, modelárnu nebo třeba prostý sklad sportovního vybavení. Jejich rekonstrukcí mohou získat novou čistou místnost v hodnotě až několika set tisíc korun a samozřejmě zvýšit i hodnotu celé nemovitosti,“ dodal F. Soukup.

 Ve třetí výzvě kotlíkových dotací stát přerozdělí ze zdrojů Evropské unie více než tři miliardy korun, celkem tak na zlepšení stavu ovzduší půjde přes devět miliard korun. Ideálně by se mělo nahradit až 100 tisíc nevyhovujících kotlů. Cílem ministerstva životního prostředí je stáhnout nejstarší kotle 1. a 2. emisní třídy, jejichž prodej je zakázán již od ledna 2014. Od ledna 2017 mají lidé za povinnost předložit revizi kotle včetně označení emisní třídy, od ledna 2018 se zákaz vztahuje na prodeje kotlů 3. emisní třídy a od ledna 2020 se toto nařízení bude týkat i kotlů 4. emisní třídy. Od září 2022 zakáže zákon provoz kotlů 1. a 2. emisní třídy a domácnosti si budou muset pořídit ekologičtější zařízení. Tentokrát už ale bez jakékoli dotace, a navíc pod hrozbou finančního postihu až 50 tisíc korun*.

 

/TZ, ev/

Český plynárenský svaz (ČPS) zahajuje od září dlouhodobou kampaň, jež má upozornit na pozitivní a ekologické aspekty využívání zemního plynu. Jejím cílem je podpořit přechod domácností na vytápění zemním plynem a rozšíření povědomí o výhodách CNG v osobní dopravě.

Využívání kotlů na pevná paliva pro vytápění domácností patří k nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší v městech a obcích. Na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší v roce 2016 v České republice podle Státního zdravotního ústavu předčasně zemřely 4000 lidí. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2017 řadí ČR do pětice evropských zemí, kde znečištění vzduchu představuje pro populaci významnou hrozbu.

 „Téměř 90 procent celkových emisí karcinogenního benzo(a)pyrenu a bezmála 40 procent celkových emisí prachových částic PM10 pochází z lokálního vytápění domácnostmi. Jde o opravdu alarmující zjištění,“ zdůraznil Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS) s odkazem na data Národního programu snižování emisí ČR ministerstva životního prostředí.

V České republice je dosud v provozu přes 300 tisíc zastaralých a neekologických kotlů na tuhá paliva 1. a 2. třídy. Každý ročně vypustí do ovzduší až 300 kg prachu. Od září 2022 přitom začne platit zákaz používání těchto kotlů pod hrozbou finančního postihu v maximální výši 50 tisíc korun. „I když je zemní plyn v tuzemsku nejvyužívanějším palivem pro vytápění rodinných domů, stále registrujeme také téměř tři sta tisíc neaktivních plynových přípojek. Do našeho bezprostředního okolí tak jdou tisíce tun prachu, které zbytečně otravují naše ovzduší. Připravili jsme proto kampaň, jejímž prostřednictvím chceme upozornit na fakt, že přejít na zemní plyn je výhodné, ekologické a odpovědné řešení,“ doplnil J. Valenta.

Výraznému zlepšení stavu ovzduší u nás v současnosti napomáhají tzv. kotlíkové dotace, jejichž druhá vlna aktuálně probíhá. V celém programu by měly být do roku 2020 vyhlášeny tři výzvy, stát plánuje přerozdělit ze zdrojů Evropské unie celkem devět miliard korun. Počítá se s výměnou až 100 tisíc zastaralých kotlů.

„Kotlíkové dotace jsou pro lidi jedinečnou příležitostí, jak ušetřit. Přesto, že mezi obyvateli České republiky výrazně narůstá zájem o plynové kondenzační kotle, stále je hodně těch, kteří při vytápění svých domovů vůbec neřeší, čím topí a co vypouštějí do okolí. Právě na možné dopady jejich chování v kampani upozorňujeme, stejně jako na úsporu místa, času a práce v případě, že přejdou na vytápění zemním plynem,“ vysvětlil J. Valenta.  

Kampaň ČPS startuje v médiích od 1. září 2018. Její první vlna je naplánovaná na podzim letošního roku, druhá na jaro 2019. S rodinou, jejíž denní rutinou je přikládání do kotle, se veřejnost setká nejen v televizní reklamě, ale také na internetu, včetně sociálních sítí. Třetí část kampaně v létě 2019 představí pozitivní dopady využívání stlačeného zemního plynu (CNG) v dopravě. Hovořit se bude o výhodách v podobě nízkých nákladů za ujetý kilometr i šetrnosti k životnímu prostředí.

„Lidé by měli vědět, že na CNG lze jezdit za polovinu. Pro každý rodinný rozpočet je to výrazná úspora a pro nás všechny každé auto na CNG znamená méně škodlivin v ovzduší. Navíc současná vláda poskytla dlouhodobé garance úspor, a to díky snížené sazbě spotřební daně na CNG. I to je důvod, proč právě nyní je v dopravě stlačený zemní plyn alternativním palivem číslo jedna,“ upozornil J. Valenta.

Zemní plyn představuje ekonomické i ekologické řešení také pro nákladní dopravu, a to nejen ve formě CNG, ale také v podobě zkapalněného zemního plynu (LNG). Nákladní vozy na LNG mají dojezd až 1200 km a firmám mohou ušetřit až 25 % nákladů na pohonné hmoty.*

Více na www.zemniplyn.cz.

/TZ ČPS/

Zdrojem největšího znečištění ovzduší v ČR jsou místně právě kotle na tuhá paliva, která se na celkovém znečištění ovzduší ČR podílejí 70 procenty. I proto MŽP podporuje unikátní projekt ny výměnu starých neekologických kotlů za nové, spolňující požadované limity. K rozdělení v programu OPŽP v několika letech je připraveno celkem 9 mld. Kč, v prvním kole kraje rozdělily 3,3 mld. Kč, ve druhém, které by mohlo začít ještě letos, se plánuje rozdělit 3,4 mld. Kč a v posledním kole v roce 2019 bude alokováno 2,3 mld. Kč. Jak na dnešní tiskové konferenci Českého plynárenského svazu (ČPS) uvedl Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů MŽP, problém je s administrací žádostí, kraje by měly přijímat žádosti o dotaci online cestou.

Jak dále na tiskové konferenci zaznělo, končící topná sezona přinesla České republice oproti minulému roku dvojnásobný počet smogových dnů. Celkem třiadvacetkrát platila na různých místech našeho území dokonce tzv. smogová regulace. Poprvé po 20 letech byla v lednu vyhlášena i v Praze. Odborníci se shodují, že ze 70 procent mohou za znečištěné ovzduší v dýchacích zónách obyvatelstva lokální topeniště. 

„Řešením smogu v České republice je přechod domácností na vytápění zemním plynem. V porovnání s ostatními zdroji tepla je spalování zemního plynu nejšetrnější k životnímu prostředí,“ řekl Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS), a dodal: „Každá nová plynová přípojka sníží roční objem vypouštěného prachu v průměru o více než čtvrt tuny. To je výzva všem, kteří mají zemní plyn přivedený až ke svému domu, ale topí tuhými palivy. Kotlíkové dotace a rozšířený servis plynárenských firem nabízejí skvělou příležitost, jak levně pořídit komfortní, a přitom ekologické topení, jež nebude dusit sousedy.“

Velká konkurence mezi obchodníky se zemním plynem se aktuálně odráží nejen v cenových nabídkách, ale také v šíři poskytovaného servisu. Téměř všechny subjekty na trhu zákazníkům zajistí komplexní přechod na vytápění zemním plynem včetně pomoci s vyřízením tzv. kotlíkových dotací. V jejich druhém kole chce Ministerstvo životního prostředí (MŽP) rozdělit 3,4 miliardy korun mezi minimálně 35 000 domácností. Dotace se již ale nebudou vztahovat na kotle pouze na uhlí. „Nebyl o ně v první vlně příliš velký zájem, takže jsme si mohli dovolit i po dohodě s Evropskou komisí zrušit jejich podporu a nabídnout tak občanům více prostředků na kombinované kotle, plynové kotle a zdroje na OZE,“  informoval Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů MŽP.

Podle analýz ČHMÚ mají na znečištění ovzduší v dýchacích zónách obyvatelstva v České republice zdaleka největší vliv lokální topeniště,následované dopravou a průmyslovou výrobou. „Výměna starých kotlů by měla být zásadní záležitostí zejména pro vesnice a příměstské oblasti. Jejich obyvatelé kvůli kotlům na tuhá paliva dýchají mnohdy více škodlivých látek než lidé z velkých měst,“ upozornil Radim Šrám, vedoucí oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Jako nejvhodnější technologické řešení pro vytápění rodinných domů doporučuje ČPS plynový kondenzační kotel. Ten se vyznačuje nižšími pořizovacími náklady jak ve srovnání s tepelnými čerpadly, tak kombinovanými kotli 5. generace. „Tyto kotle jsou zároveň vysoce úsporné i z pohledu provozních nákladů. Díky dodatečnému využití spalného tepla pro ohřev vody je jejich účinnost až 109 procent. I ze statistik ERÚ vyplývá, že už od roku 2013 je cena za GJ tepla pro domácnosti nižší v případě plynového než uhelného zdroje. Zemní plyn je dnes pro domácnosti žijící v rodinných domech nejvýhodnějším řešením,“ upozornil J. Valenta.

Zákon o ochraně ovzduší už v roce 2012 stanovil, aby všechny české domácnosti vyměnily starý kotel za nový ekologický do září roku 2022. Výměna se týká až 300 tisíc domácností a ministerstvo pod vedením ministra Brabce proto v roce 2014 vyjednalo u Evropské komise devět miliard korun na výměnu až 100 tisíc kotlů. Domácnosti tak díky dotacím mohou vyměnit kotel s předstihem, což by se mělo brzy projevit na zlepšení ovzduší po celé ČR. Nicméně faktem zůstává, že domácnostem, které již plynem topí a mají kotel na plyn, na výměnu nového nikdo nepřispěje, jsou tudíž znevýhodněny. Podle slov náměstka Kříže jsou dotace určeny na výměnu těch opravdu nejkřiklavějších případů starých kotlů, které způsobují značnou ekologickou zátěž.

Celková spotřeba zemního plynu v České republice dosáhla v roce 2016 8,25 mld. m3 a byla nejvyšší za poslední tři roky. Meziročně došlo k nárůstu zhruba o 9 %, tj. 0,7 mld. m3. Téměř rovným dílem k tomu přispěl odběr plynové elektrárny Počerady a spotřeba domácností v souvislosti s nižními průměrnými teplotami v roce 2016. Průměrný meziroční nárůst o 7 % byl rovněž zaznamenán v rámci celé Evropské unie. Jen díky přechodu z uhlí na zemní plyn v oblasti výroby elektřiny došlo loni v EU ke snížení emisí CO2 o 4,5 %.*

/TZ, ev/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down