Krajské správy Českého statistického úřadu vydaly krajské statistické ročenky. Ty vycházejí ve stejné podobě již podvacáté a letos se soustřeďují především na období let 2017–2019. Svým obsahem se přitom zabývají nejen celým krajem, ale i jeho dílčími územními celky.

Každá krajská ročenka (viz: krajské statistické ročenky) obsahuje 27 kapitol, ve kterých čtenář najde podrobné údaje o příslušném kraji a jeho dílčích celcích vae zhruba 300 tabulkách, 50 grafech a 20 kartogramech.

Oproti klasické tištěné verzi ročenek je na webu navíc k dispozici řada dalších tabulek zaměřených na mezikrajské srovnání v nejrůznějších oblastech. Čtenář se tak může například dozvědět o pokračujících tendencích ve vývoji obyvatelstva, kdy nadále rostl počet obyvatel Středočeského kraje a Prahy a naopak klesal počet obyvatel Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Nezastavil se ani růst průměrných mezd a klesala míra nezaměstnanosti. Ale i přesto nejvyšší míra nezaměstnanosti zůstávala nadále v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Vzhledem k požadavku na dlouhodobou srovnatelnost dat se obsah krajských ročenek proti minulým vydáním zásadně neměnil. V kapitole Volby je pozornost věnována výsledkům voleb do krajských zastupitelstev a do třetiny Senátu, které se konaly začátkem října 2020. Rozšířeny pak byly informace hlavně v kapitolách Informační technologie a Věda a výzkum.

Ročenky v knižní podobě je možné objednat a zakoupit na jednotlivých krajských správách Českého statistického úřadu.*

/zr/

Na snímku: Vchod do sídla Českého statistického úřadu v Praze

Foto: archiv ČSÚ

 

V obcích Lážovice na Berounsku, Vracovice na Znojemsku, Bynovec na Děčínsku a Vražkov na Litoměřicku zvolili v sobotu nová zastupitelstva.

Počet zastupitelů v těchto obcích klesl pod zákonem stanovený počet nebo se tam zvolená zastupitelstva rozpadla. O 26 mandátů se v nových volbách ucházelo 64 platných kandidátů.

Volební účast dosáhla 61,27 %. Nejvyšší zájem voličů zaznamenali v obci Bynovec na Děčínsku, 74,10 %. Mandát tam získalo celkem 14 mužů a 12 žen. Průměrný věk zvolených zastupitelů je 46 let. Nejstaršímu je 68 let, nejmladšímu 29 let.

Nové či opakované volby do obecních zastupitelstev se v letošním roce uskutečnily celkem čtyřikrát. Kromě nich zpracovával Český statistický úřad řádné i doplňovací volby do Senátu a volby do krajských zastupitelstev. I přes složitější situaci způsobenou protiepidemickými  opatřeními jsme tento volební rok úspěšně zvládli. Nyní se již připravujeme na volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční během příštího roku,“ uvedla Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

O post zastupitele se ucházelo 26 žen, tj. 40,6 % z celkového počtu kandidátů. Průměrný věk kandidátů byl 44 let, přičemž nejmladšímu kandidátovi bylo 21 let, nejstaršímu 68 let.

Poslední okrsek byl zpracován ve 00.28 hodin. Zítra, v pondělí 14. 12., výsledky hlasování projedná Státní volební komise a po schválení budou uveřejněny ve Sbírce zákonů.*

/zr/

K foto: Dominantou obce Vracovice na Znojemsku je kaple sv. Michala

Ilustrační foto: wikipedia

Český statistický úřad dnes ukončil zpracování výsledků voleb do Senátu Parlamentu ČR. Po druhém kole volby jsou známa jména všech 27 nových senátorů. Pracovníci ČSÚ i přes zpřísněná hygienická opatření zvládli celý proces hladce.

Ve druhém kole senátních voleb přišli voliči do volebních místností v celkem 26 senátních obvodech. Ve volebním obvodu 33 – Děčín již druhé kolo neproběhlo, voliči tam (staro)nového senátora Zbyňka Linharta vybrali již v prvním kole.

Volební účast dosáhla ve druhém kole senátních voleb 16,74 %, v prvním kole voleb přišlo k senátním volbám 36,74 % voličů. Před dvěma lety přitom zájem o senátní volby projevilo v prvním kole 42,26 % voličů, v kole druhém pak 16,49 %. Nejmenší počet hlasů potřebných k zisku senátorského mandátu byl 3412 ve volebním obvodu 75 – Karviná.

Nejtěsnějším rozdílem hlasů skončily senátní volby ve volebním obvodu 57 – Vyškov. Rozdíl mezi vítězem a poraženým zde činil 27 hlasů. Nejtěsnější rozdíl mezi kandidáty před druhým kolem senátních voleb byl ve volebním obvodě č. 72 – Ostrava-město a činil 59 hlasů.

Průměrný věk nově zvolených senátorů a senátorek je 54,7 let. „Nejmladší zvolené senátorce je 40 let a je tak historicky 12. zákonodárcem, který byl v tomto věku do horní komory Parlamentu zvolen. Nejstaršímu zvolenému senátorovi je 69 let. Do senátorských lavic voliči vyslali celkem 23 mužů a 4 ženy,“ uvedla Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

V senátních volbách usilovalo o hlasy voličů ve 27 obvodech celkem 235 kandidátů, což je o jednoho méně než před dvěma lety. Téměř 84 % kandidátů tvořili muži, přes 16 % ženy. Průměrný věk uchazečů o Senát byl téměř 56 let.

Nejvyšší volební účast byla zaznamenána v obci Kuřimany ve volebním obvodu 12 – Strakonice, kde k volbám přišlo 70 % voličů. Nejmenší zájem projevili voliči v obci Hynčice ve volebním obvodu 39 – Trutnov, kde se volební účast zastavila na 1,37 %. Poslední okrsek byl zpracován v dnes, v sobotu 10. října, v 16.48.

Vítězem voleb do Senátu se stalo hnutí STAN. To navrhlo do senátních voleb v sedmadvaceti obvodech celkem 16 vlastních kandidátů a tři koaliční. Z nich uspělo celkem třináct kandidátů, což je úspěšnost 68,4 %.

V pondělí ráno výsledky hlasování projedná Státní volební komise. Po jejich schválení budou uveřejněny ve Sbírce zákonů.*

/zr/

Ilustrační foto: Senát Parlamentu ˇVR

Český statistický úřad ukončil zpracování výsledků voleb do krajských zastupitelstev a prvního kola voleb do Senátu Parlamentu ČR.

Voliči ve 13 krajích zvolili 675 zastupitelů a v jednom z 27 obvodů senátora. I přes náročnost zpracování způsobenou nepříznivou epidemickou situací a přijatými hygienickými opatřeními nezaznamenali statistici vážnější komplikace.

V krajských volbách usilovalo o přízeň voličů celkem 9711 kandidátů. Nejvíce mandátů, 178 z celkových 675 získalo hnutí ANO. Volební účast dosáhla 37,95 %, před čtyřmi lety v krajských volbách odevzdalo své hlasy 34,57 % voličů.

Průměrný věk zvolených zastupitelů je 48,31 let. Nejstaršímu je 75 let. Nejmladších, dvaadvacetiletých, je 5. V zastupitelstvech usedne 77,93 % mužů a 22,07 % žen.

Voliči mohli v krajském hlasování udělovat přednostní hlasy. Nejvíce jich získali Martin Kupka (13 434) a Vít Rakušan (12 243) ve Středočeském kraji a Jan Grolich (12 172) v Jihomoravském kraji.

O 27 senátorských křesel se ucházelo 235 kandidátů. Již v prvním kole byl zvolen Zbyněk Linhart ve volebním obvodě 33 – Děčín se ziskem 52,77 % hlasů. Stal se tak historicky 13. senátorem zvoleným hned v prvním kole. Nejtěsnější rozdíl mezi kandidáty před druhým kolem senátních voleb je ve volebním obvodě č. 72 – Ostrava-město a činí 59 hlasů.

Nejvyšší volební účast zaznamenali v obci Čilá na Rokycansku, kde k volbám přišlo 94,12 % voličů. Nejméně voličů, 14,81 %, využilo svého volebního práva v obci Zběšičky v okrese Písek. Poslední okrsek byl zpracován v sobotu v 22.56.

Ráda bych jménem Českého statistického úřadu poděkovala členům volebních komisí i zaměstnancům našeho úřadu na přebíracích místech po celé zemi i v ústředí za odvedenou práci. I přes zhoršenou pandemickou situaci se nám podařilo volby zvládnout bez vážných problémů. Dík patří rovněž Policii České republiky a Hasičskému záchrannému sboru, kteří včasným zásahem při ranní havárii vody v centrále ČSÚ zabránili vyšším škodám. Pomohli nám tak k plné koncentraci na zpracování výsledků voleb,“ zhodnotila průběh zpracování volebních výsledků Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

Zítra, v pondělí 5. října, ráno  Státní volební komise projedná výsledky hlasování. Po jejich schválení budou uveřejněny ve Sbírce zákonů. Druhé kolo voleb do Senátu se uskuteční 9. a 10. října 2020.

/zr/

Ilustrační foto: archiv ČSÚ

Voliči šli včera, v sobotu 19. září, do volebních místností v obcích Kluky na Mladoboleslavsku, Brod nad Tichou na Tachovsku a Dlažkovice na Litoměřicku.

Počet zastupitelů tam klesl pod zákonem stanovený počet nebo se tam zvolená zastupitelstva rozpadla. O celkem 21 mandátů usilovalo 38 kandidátů.

Mandát získalo dohromady 14 mužů a 7 žen. Průměrný věk zvolených zastupitelů je 48,6 let. Nejstaršímu z nich je 64 let, nejmladšímu 22 let. Volební účast dosáhla 66,94 %. Nejvyšší zájem voličů zaznamenali v obci Kluky, kde se jich k volbám dostavilo 82,26 %.

Volby zajišťovalo za Český statistický úřad několik desítek osob na třech přebíracích místech i v budově pražského ústředí. Vzhledem ke zhoršující se epidemické situaci a blížícím se krajským a senátním volbám jsme sobotní volby využili jako příležitost k odzkoušení některých mimořádných opatření. Ta ještě více snižují riziko případného přenosu nákazy covid-19 mezi zaměstnance zajišťující zpracování volebních výsledků,“ upozornila Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

Průměrný věk kandidátů byl 49,1 let, přičemž nejmladšímu kandidátovi bylo 22 let, nejstaršímu 77 let. O post zastupitele se ucházelo 11 žen, tj. 28,9 % z celkového počtu kandidátů.

Poslední okrsek byl zpracován včera ve 23.56 hodin. Již zítra výsledky hlasování projedná Státní volební komise a po schválení budou uveřejněny ve Sbírce zákonů.

/zr/

Na snímku:

Dominantou obce Dlažkovice je kostel sv. Václava.

Ilustrační foto: web obce*

Populace České republiky do konce června zatím nepřekročila hranici 10,7 milionu osob a ve srovnání s prvním pololetím roku 2019 byl letos přírůstek obyvatel čtvrtinový.  Počet zemřelých za prvních šest měsíců roku zůstal na úrovni průměru let 2015–2019. Opatření proti šíření onemocnění Covid-19 se odrazila v rekordně nízkých počtech uzavíraných manželství.

Počet obyvatel v průběhu letošního prvního pololetí vzrostl o 5,2 tisíce na 10,699 milionu a je tak nejvyšší od konce druhé světové války. Tento růst však byl nižší než v předcházejících čtyřech letech. Zajistila jej opět zahraniční migrace, nicméně její saldo bylo meziročně výrazně nižší.

Během ledna až června zemřelo 56,9 tisíce obyvatel Česka, o necelých 250 méně než v témže období roku 2019. Tento počet odpovídal průměru posledních pěti let. „Nejvíce úmrtí, shodně 10,2 tisíce, bylo v lednu a březnu. Z pohledu týdenních počtů zemřelých byl dosud nejvyšší počet zaznamenán v sedmém kalendářním týdnu roku, kdy ve dnech 10. až 16. února zemřelo dle dosud dostupných dat 2384 osob,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Statistiku týdenních počtů zemřelých zveřejňuje ČSÚ pravidelně od konce dubna vždy v úterý na svých webových stránkách.

Opatření proti šíření onemocnění covid-19 se odrazila v rekordně nízkých počtech uzavíraných manželství. Meziročně nižší byl počet sňatků ve všech měsících s výjimkou února, kdy vyšší počet manželství podpořila atraktivní data v kalendáři a pět sobot v měsíci. „Nejvýraznější meziroční úbytek sňatků, na 21 % loňského počtu, byl zaznamenán v dubnu. Historické minimum však připadlo na březen, kdy nově uzavřených manželství bylo méně než 700,“ upozorňuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Podprůměrný byl letos i počet sňatků uzavřených v červnu, tedy v měsíci, který patří společně se srpnem a zářím k nejoblíbenějším pro konání svateb.

/zr/*

Zatím nejmodernější sčítání lidu v naší historii proběhne za sedm měsíců a on-line. Listinné formuláře následně vyplní pouze ti, kteří možnost sečíst se přes internet nevyužijí. Již v září však Český statistický úřad provede zkušební sčítání. Moderně, on-line, raz dva. Tak lze ve stručnosti charakterizovat Sčítání 2021, jehož rozhodný okamžik nastane o půlnoci 26. března příštího roku.

Přestože již při minulém sčítání bylo možné odevzdat vyplněný formulář elektronicky, je Sčítání 2021 primárně připravováno jako on.line. Český statistický úřad (ČSÚ) odhaduje, že tuto možnost využije 60 % obyvatel. Aktuální epidemiologická situace však může tento počet navýšit.

Při on-line sčítání se nenakazíte ani chřipkou, ani koronavirem. Možnost sečíst se z bezpečí domova je tak další přidanou hodnotou Sčítání 2021, které bude navíc pro občany jednodušší a uživatelsky přívětivější,“ říká předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. Sečíst se on-line tak bude možné i bez jediného kontaktu se sčítacími komisaři.

Počet zjišťovaných údajů se oproti sčítání před deseti lety zúžil přibližně na polovinu. Statistici totiž maximálně využijí všechna dostupná administrativní data a zjišťovat budou pouze to, co nelze zjistit jiným způsobem. „Zcela odpadnou otázky týkající se vybavenosti domácnosti například koupelnou nebo osobním počítačem, zjednoduší se otázky ohledně velikosti bytu, vzdělání či dojížďky do zaměstnání. Vysoký důraz pak klademe na bezpečnost a ochranu osobních údajů, kde splňujeme nejpřísnější standardy,“ upozorňuje Robert Šanda, ředitel odboru statistik obyvatelstva ČSÚ.

Výsledky sčítání jsou přitom unikátní a mají široké uplatnění. Obce je mohou využít například při plánování mateřských škol či sociálních služeb, data o dojížďce pomáhají s optimalizací regionální dopravy. S počty obyvatel a domů pracuje také integrovaný záchranný systém. „Výsledná data budou poskytována zdarma a navíc se rozšíří i jejich nabídka v otevřených formátech. Bude tak možné sestavovat vlastní datové tabulky a mapové výstupy dle aktuálních potřeb uživatelů,“ doplňuje předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Hlavním partnerem ČSÚ pro všechny, kdo se nesečtou on-line, je Česká pošta jako přirozený partner státu. „Máme zkušenosti a znalosti, pracují u nás odborníci, disponujeme rozsáhlou sítí provozoven, máme místní znalosti a u občanů přirozenou autoritu. Nikdo asi nechce, aby sčítací formuláře s citlivými údaji sbíral kde kdo. Od toho je tady Česká pošta,“ říká generální ředitel České pošty Roman Knap a dodává: „Oproti minulému sčítání zajišťujeme pro Český statistický úřad větší portfolio jednotlivých úkonů. Od geografických prací a tisku formulářů až po jejich distribuci, sběr a digitalizaci a následnou skartaci.

Zatím nejbližší fází příprav je zkušební sčítání, které proběhne letos od 1. září do 22. října. Český statistický úřad při něm osloví na 25 tisíc domácností s cílem otestovat proces sběru dat on-line i listinnou formou a odhalit možné rezervy před ostrým sčítáním.

/zr/*

 

 

Ve druhém čtvrtletí tohoto roku do Prahy podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) přijelo pouhých 138 187 hostů. Jde o více než 93% pokles oproti stejnému období roku 2019. Jasně se tak projevil dopad pandemie viru covid-19.

Aktuální data Českého statistického úřadu bohužel potvrzují ty nejpesimističtější scénáře dopadu koronavirové krize na cestovní ruch v Praze. Opatření na podporu turismu, která jsme za hlavní město podnikli, jsou ale v rámci možností úspěšná a daří se jimi motivovat k návštěvě Prahy tuzemské turisty. Ti tak alespoň z části tlumí tento drastický propad," říká radní hl. m. Prahy pro kulturu a cestovní ruch Hana Třeštíková.

Jak ukazují data ČSÚ, zkrátila se za toto období délka přenocování o 0,4 noci oproti údajům z minulého roku. Turisté strávili v Praze průměrně 1,9 noci.

Co se týká národnostního složení zahraničních návštěvníků, podle předpokladů Prahu navštívili nejvíce lidé ze sousedních států. Dlouhodobě do pražské metropole míří nejvíce lidé z Německa. Tento trend pokračuje i v rámci post koronavirových opatření. Domácích hostů do hlavního města zamířilo 92 457, jejich počet se tak snížil o 70,6 % oproti roku 2019.

S cílem zmírnit dopady koronaviru a restartovat cestovní ruch v Praze spustilo hlavní město Praha společně s Prague City Tourism v polovině června kampaň V Praze jako doma. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza například odhaduje, že díky této kampani bude propad celého sektoru menší zhruba o čtvrtinu.

V neposlední řadě zástupci Prague City Tourism zmiňují fakt, že nyní cestovní ruch cílí zejména na domácí a přeshraniční turisty. Návštěvníky ze Spojených států amerických a asijských států, jako je Čína nebo Jižní Korea, očekávají nejdříve v příštím roce.*

/zr/

K foto:

Do kampaně V Praze jako doma se zapojilo i Muzeum Karla Zemana, které láká domácí i zahraniční návštěvníky české metropole, stejně jako její obyvatele do kouzelného světa filmové fantazie jednoho z nejznámějších filmových režisérů 20. století.

Obrázek: archiv muzea

Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2025 je základním strategickým dokumentem, který určuje směřování vládní politiky ČR v oblasti vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na následující období. Od roku 1992, kdy byl schválen první národní plán, se jedná již o sedmý plán, jehož cílem je podporovat integraci osob se zdravotním postižením. Svou strukturou tak jako předchozí národní plány navazuje na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Naplňováním doposud realizovaných národních plánů došlo ke zlepšení přístupu státu k osobám se zdravotním postižením, což se pozitivně promítlo v řadě oblastí, které jsou k zajištění podmínek pro kvalitní a důstojný život této skupiny lidí důležité a napomáhají jejich integraci do společnosti.

Přestože většina úkolů obsažených v doposud realizovaných národních plánech byla splněna, zůstává i nadále řada otevřených a nedořešených témat, která se přímo dotýkají života jednotlivých skupin osob se zdravotním postižením. Z tohoto důvodu je potřebné navázat na státní politiku v této oblasti prostřednictvím nového národního plánu na následující pětileté období.

Na přípravě národního plánu se podílela především Pracovní skupina pro přípravu nového Národního plánu pro osoby se zdravotním postižením. Tuto pracovní skupinu tvořili zástupci všech zainteresovaných resortů a institucí. Konkrétně šlo o Ministerstvo dopravy, Ministerstvo financí, Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Český statistický úřad, Asociaci zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR a Národní radu osob se zdravotním postižením ČR jakožto reprezentace osob se zdravotním postižením. Dále byla zastoupena i krajská samospráva prostřednictvím Asociace krajů ČR. Na tvorbě Národního plánu se podílely také další organizace osob se zdravotním postižením, např. Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením ČR či Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR.

Kromě pokračování v již nastavených programech a činnostech, jako je odstraňování bariér ve veřejných budovách, komunikacích a dopravě, podpora inkluzivního vzdělávání a také pokračování v podpoře organizací osob se zdravotním postižením, obsahuje Národní plán i řadu nových úkolů. Mezi zcela nové oblasti patří např. oblast Přístupnost informací a služeb veřejné správy či oblast Pečující osoby.

PĚT ZÁKLADNÍCH ČÁSTÍ NÁRODNÍHO PLÁNU

Národní plán je rozdělen do pěti částí. První, úvodní část, obsahuje základní informace vztahující se k tomuto strategickému dokumentu, dále účel a kontext vzniku Národního plánu, definici jeho uživatelů a základních používaných pojmů a upozorňuje také na nejdůležitější relevantní národní i mezinárodní dokumenty vztahující se k tomuto tématu.

Druhá, analytická část, obsahuje definici řešené problematiky, revizi stávajících opatření, tj. zhodnocení plnění Národního plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020 (dále také „Národní plán 2015–2020“), statistické údaje týkající se osob se zdravotním postižením a shrnuje předpokládaný vývoj v oblasti v případě, že tento materiál nebude přijat.

Třetí, nejrozsáhlejší část, zahrnuje výčet strategických oblastí podpory osob se zdravotním postižením, na které je Národní plán zaměřen. Vyjmenované oblasti svým obsahem navazují na jednotlivé články Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením[1] (dále jen „Úmluva“). V úvodu každé strategické oblasti je uveden článek nebo články Úmluvy, na které tato oblast navazuje, a stručný popis současné situace v ČR. Každá oblast obsahuje cíle, jichž má být v následujícím období dosaženo, soubor termínovaných a průběžných opatření včetně uvedení resortů, které jsou za jejich plnění odpovědné, a indikátory monitorující jejich plnění. Na realizaci některých opatření se budou na základě dohodnuté spolupráce podílet mimo resortů také další subjekty, např. Český statistický úřad (dále také „ČSÚ“).

Čtvrtá, implementační část, uvádí subjekty, které se podílí na procesu implementace Národního plánu, a způsob, jakým bude implementace zajištěna. Uveden je také časový rozvrh plnění Národního plánu a zdroje jeho financování.

V páté části materiálu je popsán postup jeho tvorby.*

/zr/

Ilustrační obrázek: Revue pro sociální politiku a výzkum

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí zaznamenala historicky nejhorší výsledky. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu o 8,4 % nižší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím loňského roku poklesl o 10,7 %.

Negativní meziroční vývoj HDP byl způsoben především výrazným poklesem zahraniční poptávky, dále pak nižší spotřebou domácností i investiční aktivitou. K poklesu hrubé přidané hodnoty (HPH) došlo téměř ve všech odvětvích národního hospodářství. Výrazně negativní vliv na snížení HPH měl vývoj v průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.

Zaměstnanost klesla oproti předchozímu čtvrtletí o 1,6 % a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku klesla o 2,1 %.*

/zr/

Na snímku: Pražské sídlo Českého statistického úřadu

Foto: archiv ČSÚ

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down