Ve třech obcích vybrali v sobotu nové zastupitele. Voliči šli do volebních místností v obcích Kostelní Radouň na Jindřichohradecku, Žíšov na Táborsku a v obci Bernardov na Kutnohorsku.

Počet zastupitelů klesl v těchto obcích pod zákonem stanovený počet nebo se tam zvolená zastupitelstva rozpadla. O celkem 19 mandátů se ucházelo 35 kandidátů.

Volební účast dosáhla 51,09 %. Mandát získalo dohromady 11 mužů a 8 žen. Průměrný věk zvolených zastupitelů je 43,7 let. Nejstaršímu z nich je 64 let, nejmladšímu 28 let. Nejvyšší zájem voličů zaznamenali v obci Kostelní Radouň, kde se jich k volbám dostavilo 53,04 %.

Pracovníci Českého statistického úřadu musí být na zpracování výsledků plně připraveni bez ohledu na náročnost i rozsah voleb. Nejinak tomu bylo i v tomto případě, kdy na třech přebíracích místech i v ústředí ČSÚ zajišťovalo volby několik desítek osob,“ vysvětlila Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

Průměrný věk kandidujících byl 40,5 let. Nejmladšímu kandidátovi bylo 21 let, naopak nejstaršímu bylo v době konání voleb 64 let. O post zastupitele se ucházelo 16 žen, tj. 45,7 % z celkového počtu kandidátů.

Poslední okrsek byl zpracován v sobotu 20. června ve 23.16 hodin. V pondělí 22. června výsledky hlasování projedná Státní volební komise a po schválení budou uveřejněny ve Sbírce zákonů.

/zr/

Na snímku: Kostelní Radouň na Jindřichohradecku

Foto: web obce*

Vítězem doplňovacích voleb do horní parlamentní komory v obvodu č. 32 – Teplice se stal Hynek Hanza (na snímku) se ziskem 57,17 % hlasů. Zdeněk Bergman získal ve druhém kole volby 42,82 % hlasů. Řádné volby se v tomto obvodu uskuteční na podzim roku 2024.

Rozdíl mezi kandidáty ve druhém kole volby činil 1 330 hlasů. Volební účast dosáhla 9,26 % a byla o 6,53 procentního bodu nižší než v prvním kole, kdy činila 15,79 %. Do druhého kola volby postoupili minulý týden primátor Teplic Hynek Hanza se ziskem 29,73 % hlasů a ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman s 22,15 % hlasů. Hynek Hanza se tak stal v Senátu Parlamentu ČR nástupcem svého stranického kolegy Jaroslava Kubery (ODS), který letos v lednu zemřel.

Mandát senátora zvoleného v těchto doplňovacích volbách vyprší na podzim roku 2024, kdy proběhnou řádné volby v celkem 27 volebních obvodech.

Právě skončené senátní volby nejsou letos jediné. Český statistický úřad se již nyní intenzivně připravuje na podzimní řádné volby do jedné třetiny Senátu, které proběhnou současně s volbami do krajských zastupitelstev,“ uvedla Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

Pro doplňovací volby v senátním obvodu č. 32 – Teplice bylo zaregistrováno celkem deset přihlášek, voleb se účastnilo 9 kandidátů. O senátorský mandát usilovalo sedm mužů a dvě ženy. Průměrný věk kandidátů v prvním kole volby byl 52,8 let. Dva kandidáti byli bez politické příslušnosti.

Voliči hlasovali v celkem 131 volebních okrscích a pro převzetí výsledků od volebních komisí byla připravena čtyři přebírací místa Českého statistického úřadu. Aktivní bylo též pracoviště ústředí Českého statistického úřadu zajišťující elektronické zpracování výsledků voleb a zveřejnění výsledků na prezentačním webu www,volby.cz.

Poslední okrsek byl zpracován dnes v 15:19 hodin. V pondělí 15. června výsledky hlasování projedná Státní volební komise a po schválení budou uveřejněny ve Sbírce zákonů.

Procentuální zisky kandidátů jsou uvedeny na dvě desetinná místa bez zaokrouhlení.

/zr/

Foto: ČTK*

 

V prvním kole doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR v obvodu č. 32 – Teplice, původně plánovaných na 27. a 28. března, voliči včera a dnes nového senátora nevybrali. Rozhodne tak druhé kolo, do kterého postoupili primátor Teplic Hynek Hanza se ziskem 29,73 % hlasů a ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman s 22,15 % hlasů. Volební účast v prvním kole dosáhla 15,79 %.

Pro doplňovací volby bylo zaregistrováno deset přihlášek, voleb se účastnilo devět kandidátů. O senátorský mandát usilovalo sedm mužů a dvě ženy. Průměrný věk kandidátů v prvním kole volby byl 52,8 roku. Dva kandidáti byli bez politické příslušnosti. Všech devět kandidátů má trvalé bydliště v Ústeckém kraji, osm z nich přímo ve volebním obvodu č. 32.

Přestože je zpracování výsledků senátních voleb pro členy okrskových volebních komisí méně náročné než u jiných typů voleb, vyžaduje jejich plné soustředění. I přes přijatá zvýšená hygienická opatření byli členové okrskových volebních komisí i pracovníci na přebíracích místech ČSÚ řádně proškoleni a z pohledu zpracování se jednalo o zcela standardní volby,“ uvedla Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

Poslední okrsek byl dnes zpracován v 15.55 hodin. V pondělí 8. června ČSÚ výsledky hlasování předá Státní volební komisi. Druhé kolo doplňovacích voleb se uskuteční v pátek 12. června od 14 do 22 hodin a v sobotu 13. června od 8 do 14 hodin.

Zatímco před prvním kolem volby obdrželi voliči sadu hlasovacích lístků předem, pro druhé kolo si je vyzvednou až přímo ve volební místnosti.*

/tz/

Na snímku: Valdštejnský palác na pražské Malé Straně je sídlem Senátu Parlamentu ČR

Foto: archiv Senátu

Celkem 96 % Čechů se snaží různými způsoby chránit životní prostředí a více než 70 % preferuje třídění a následnou recyklaci před spalováním odpadů a skládkováním. Omezení skládkování je podle 89 % respondentů jedním z důležitých nástrojů pro zlepšení kvality životního prostředí. Z průzkumu veřejného mínění provedeného agenturou STEM/MARK dále vyplývá, že Češi nesouhlasí se zvyšováním poplatku za odpady.

Češi jsou připraveni čelit výzvám moderního odpadového hospodářství a chránit přírodu. Vypovídá o tom i fakt, že více než 96 % respondentů průzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK uvedlo, se snaží chránit životní prostředí. Tuzemští obyvatelé také například aktivně třídí odpad (91 %) nebo se snaží šetřit vodou a energiemi (78 %).

Ačkoliv ČR patří k evropské špičce v třídění odpadu, zaostává v následném nakládání s ním. V roce 2018 dokázala Česká republika recyklovat pouze 27 % vytříděného odpadu (ČSÚ). Z toho vyplývá, že jeho podstatná část končí na skládkách či ve spalovnách.

Státy Evropské unie od tohoto nakládání s odpady postupně upouštějí a směřují k cirkulární ekonomice. Obyvatelé ČR tuto změnu také vnímají – na 70 % respondentů by preferovalo třídění a recyklaci odpadu před jeho spalováním. Obdobně se Češi staví i ke skládkám. Navýšení poměru recyklace požaduje také EU ve svém balíčku odpadových zákonů, k jejichž dodržování se ČR zavázala. Podle ambiciózních cílů EU by měly její státy v roce 2035 dokázat recyklovat 65 % komunálního odpadu.

LIDÉ SE BOJÍ SPALOVEN

Z průzkumu dále vyplývá, že Češi nechtějí stavět spalovny na úkor recyklace. Tři ze čtyř respondentů se navíc shodují na tom, že spalovny závažným způsobem poškozují životní prostředí. V očích společnosti se tak řadí např. za uhelné elektrárny (90 %) nebo chemické továrny (89 %). Stejně negativně Češi pohlížejí i na skládky (86 %), které však už jsou legislativně omezeny a od jejich budování se upouští.

Evropská legislativa nastavuje maximální úroveň skládkování na 10 % a vede členské státy k odklonu tohoto odpadu do recyklace. K tomu má sloužit druhý hlavní požadavek EU, který říká, že v roce 2035 má být recyklováno 65 % komunálního odpadu. V tuzemsku navrhovaná legislativa však neobsahuje žádný nástroj, který by důkladnější recyklaci podpořil, a zamezil tak vyššímu procentu spáleného odpadu na úkor recyklace. Připravovaný zákon sice formálně obsahuje evropské cíle, ale neobsahuje žádné nástroje jak odpady efektivně směřovat do recyklace. Na tom se shoduje stále větší řada odborníků,“ okomentovala situaci Jitka Zítková ze společnosti STEM/MARK (www.stemmark.cz).

ODPADY SE PRODRAŽÍ

Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že za odpady platí ročně mezi 400 a 800 korunami, a část z nich by uvítala snížení tohoto poplatku. „Pokud však dojde ke schválení nové odpadové legislativy ve stávající podobě, skládkovací poplatek se navýší a je pravděpodobné, že se tak odpady občanům ČR ještě více prodraží. Momentálně platí obce skládkovací poplatek ve výši 500 Kč na tunu odpadu, avšak nově navrhovaná výše dosahuje částky až 1850 Kč. Pro mnoho obcí to může podle jejich vyjádření znamenat kritické zatížení rozpočtů, které by musely řešit například zvýšením poplatku za komunální odpady,“ dodala Jitka Zítková.

O PRŮZKUMU

Průzkum veřejného mínění realizovala agentura STEM/MARK v období 5.–12. března 2020 jako internetový dotazník na souboru 505 respondentů, kteří tvoří reprezentativní vzorek populace České republiky ve věku 18–75 let.*

/zr/

Zdroj obou grafů: STEM/MARK

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n = 505

 

Publikace zpracovaná ve formě poutavých infografik doplněných kartogramy a krátkými shrnujícími texty na téměř 150 stránkách souhrnně popisuje demografický, sociální a ekonomický vývoj České republiky. Tento výběr statistických dat zpracovaný Českým statistickým úřadem je podán v dlouhodobé časové řadě většinou od roku 1993, tedy od roku vzniku samostatné České republiky.

Knihu rozčleněnou do 28 tematických kapitol nabízí Český statistický úřad (ČSÚ) v elektronické podobě zdarma jako ideální pomůcku celé řadě odborností i široké veřejnosti. Publikace zobrazuje nejen vývoj Česka v posledních letech, ale i jeho pozici mezi státy Evropské unie. Nechybí ani regionální pohled v podobě specifických „nej“ v mezikrajském pohledu a v některých případech jsou pak uvedeny poznatky až do úrovně obcí.

Naší snahou bylo připravit širokému okruhu uživatelů přehled, který by populární a hravou formou popsal současný stav České republiky, ale také ukázal, jak lze s čísly pracovat a co z nich lze vyčíst,“ okomentoval publikaci Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Čtenář se v publikaci dozví například to, jak se vyvíjely ceny nejčastějších druhů potravin od vzniku samostatné České republiky a jak se měnila jejich spotřeba, nebo třeba, ve kterém kraji je nejmenší či největší rozdíl mezi hrubou měsíční mzdou mužů a žen.

Věříme, že atraktivní publikace najde své široké uplatnění nejen mezi širokou veřejností, ale že ji budou moci využívat například novináři, učitelé či studenti na všech typech škol,“ dodal Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu.*

Publikace Česko v číslech je k dispozici zdarma ke stažení na webových stránkách ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-v-cislech-2019.

/zr/

 

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 schodku 21,5 mld. Kč, což představuje 1,45 % HDP. Co se týče celého loňského roku, hospodářský výsledek skončil za rok 2019 přebytkem ve výši 15,4 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,27 % HDP. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2019 úrovně 30,79 % HDP. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí 2019 schodku 21,5 mld. Kč, což představuje 1,45 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 41,77 % HDP, zatímco výdaje 43,21 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 1,79 p. b. na 30,79 % HDP. „Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření, které skončilo v deficitu 21,5 mld. Kč. Míra zadlužení klesla na 30,8 % HDP a byla nejnižší za posledních více než 10 let,“ říká Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2019 přebytkem ve výši 15,4 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,27 % HDP. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2019 úrovně 30,79 % HDP, při meziročním poklesu o 1,79 procentního bodu (p. b.). „Vládní instituce hospodařily od roku 2016 s přebytkem, který dosáhl 15,4 mld. korun. Oproti předchozímu roku došlo k poklesu přebytku hospodaření o 33,9 mld. korun,“ říká Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.*

Podrobnosti naleznete v dnes vydané rychlé informaci:

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/notifikace-deficitu-a-dluhu-vladnich-instituci-2019-prvni-notifikace-udaje-zaslane-eurostatu.

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/deficit-a-dluh-vladnich-instituci-4-ctvrtleti-2019.

/TZ ČSÚ/

 

Počet obyvatel České republiky v průběhu roku 2019 vzrostl o 44,1 tisíce, k populačnímu růstu nicméně nedošlo ve všech krajích. Růst počtu obyvatel zajišťovala především migrace, bilance přirozené měny byla v loňském roce kladná pouze v pěti krajích. Uvedl to dnes Český statistický úřad.

Počet obnyvatel se loni zvýšil v deseti z celkem čtrnácti krajů (včetně Prahy). „Přírůstek obyvatel byl nejvyšší ve Středočeském kraji a v hlavním městě Praze, kdy v obou případech činil téměř 16 tisíc osob. Třetí nejvyšší přírůstek obyvatel zaznamenal kraj Plzeňský, a to 5,2 tisíce osob,“ uvedla Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Naopak ve čtyřech krajích – v Karlovarském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském – se počet obyvatel v průběhu roku 2019 snížil. Úbytek byl nejvýraznější v Moravskoslezském kraji, jehož populace během roku 2019 ztratila bezmála 2,8 tisíce osob. Úbytky obyvatel ve zbývajících třech krajích se pohybovaly již jen v řádu několika set.

Největší populaci – 1,385 milionu – měl na konci roku 2019  Středočeský kraj, který se na prvním místě co do početnosti obyvatel drží již od roku 2010. Druhým nejlidnatějším krajem zůstalo hlavní město Praha, kde počet obyvatel dosáhl 1,324 milionu osob. Meziročně neměnné zůstalo pořadí krajů podle počtu obyvatel i na dalších místech. Nejméně obyvatel mělo bydliště v Karlovarském kraji (295 tisíc) a v kraji Libereckém (444 tisíc).

S výjimkou Moravskoslezského kraje se do všech krajů během roku 2019 více lidí přistěhovalo, než se z nich vystěhovalo. Zásluhu na kladné bilanci stěhování jednotlivých krajů měla zejména zahraniční migrace. Pouze ve Středočeském kraji se na růstu počtu obyvatel stěhováním podílela z větší části migrace vnitřní, tedy pohyb obyvatel mezi Středočeským krajem a ostatními regiony Česka. Z celkového 14,4tisícového salda stěhování obyvatel Středočeského kraje zajistila vnitřní migrace přírůstek 8,4 tisíce, zatímco zahraniční migrace 6,0 tisíce.

Ve vnitřní migraci dominuje stěhování mezi Prahou a Středočeským krajem. „Z celkového objemu 89,1 tisíce stěhování mezi kraji představovala celou jednu čtvrtinu změna bydliště z Prahy do Středočeského kraje či naopak. Z Prahy do Středočeského kraje se loni přestěhovalo 14,8 tisíce osob a 7,4 tisíce osob se stěhovalo opačným směrem,“ upozornila Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Třetí nejsilnější proud obyvatel směřoval z Ústeckého kraje do Prahy a čítal 1,9 tisíce osob.

Převaha živě narozených dětí nad počtem zemřelých obyvatel byla nejvyšší v Praze (o 2,8 tisíce) a dále ve Středočeském (o 1,4 tisíce) a Jihomoravském (o 1,1 tisíce) kraji. Nepatrný přirozený přírůstek (0,1 tisíce) pak vykazovala bilance v kraji Libereckém a Pardubickém. V ostatních devíti krajích počet zemřelých převyšoval počet živě narozených dětí, nejvýrazněji v kraji Moravskoslezském (o 1,7 tisíce).*

/tz/

 

 

Vůbec první letošní volby se uskutečnily v sobotu v šestnácti obcích v celkem šesti krajích. Volilo se tam, kde klesl počet zastupitelů pod zákonem stanovený počet nebo se zde zvolená zastupitelstva rozpadla. Volební účast dosáhla 64,96 %.

Volby se konaly v obcích Stašov, Neprobylice, Plchov, Schořov, Kozomín, Dobšice a Kněžičky ve Středočeském kraji, Černovice, Rybník, Kejnice a Cheznovice v Plzeňském kraji, Hlincová Hora a Radimovice u Tábora v Jihočeském kraji, Opočno v Ústeckém kraji, Černčice v Královéhradeckém kraji a Mladecko v Moravskoslezském kraji.

Nejvyšší zájem o volby byl v obci Kejnice na Klatovsku, kde k volbám přišlo 89,89 % voličů. Nejmenší zájem naopak projevili voliči v obci Schořov na Kutnohorsku, kde o složení zastupitelstva rozhodlo  27,40 % voličů.

Mandát v 16 nových zastupitelstvech získalo 71 mužů a 31 žen. Průměrný věk zvolených zastupitelů je necelých 48 let. Nejstaršímu je 80 let, nejmladšímu 20 let,“ uvedla Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu. O celkových 102 mandátů se ucházelo 250 platných kandidátů, jejichž průměrný věk by 46 let. Dvěma nejmladším kandidujícím bylo 20 let, naopak nejstaršímu kandidátovi bylo v době konání voleb 80 let. O post zastupitele se ucházelo 84 žen, tj. 33,6 % z celkového počtu kandidátů.

Poslední okrsek byl zpracován dnes, v neděli v 1.05 hodin.

Zítra, v pondělí 16. 3., výsledky hlasování projedná Státní volební komise. Po schválení budou uveřejněny ve Sbírce zákonů. Další nové obecní volby byly vyhlášeny na 20. června 2020.*

/zr/

K foto:

Cheznovice na Rokycansku v Plzeňském kraji

Ilustrační foto: www.cheznovice.eu

Celkové výdaje vládních institucí dosáhly v roce 2018 výše 2166 miliard korun, což odpovídalo 40,7 % hrubého domácího produktu. Ministerstva a další ústřední orgány státní správy, místní samospráva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako dětské domovy, muzea či divadla tak oproti předchozímu roku vydaly o 201 miliard korun více.

Výdaje vládních institucí lze členit podle jejich účelu. Nejvíce prostředků přitom směřovalo do sociální oblasti (640 mld.), zdraví (405 mld.), ekonomických záležitostí (320 mld.) a vzdělávání (247 mld.). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (42 mld.), ochranu životního prostředí (46 mld.) a obranu (47 mld.).

 

„Oproti předchozímu roku došlo v roce 2018 k nárůstu výdajů vládních institucí o 10,2 %, tedy
o 201 miliard korun. Nejvíce vzrostly výdaje na vzdělávání, konkrétně o 39 miliard, a sociální oblast, kde nárůst činil 37 miliard korun,“
uvádí Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Z hlediska jednotlivých druhů výdajů došlo k nejvyššímu nárůstu u investičních výdajů (30,0 %), kapitálových transferů (16,7 %) a náhrad zaměstnancům o 12,8 %.

„Ve srovnání s Evropskou unií byl podíl výdajů vládních institucí nižší. V roce 2018 činil 40,7 % hrubého domácího produktu, zatímco průměr EU byl 45,8 %,“ upozorňuje Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ. Nejvyšší podíl výdajů vládních institucí byl zaznamenán ve Francii (56,0 %), Finsku (53,1 %) a Belgii (52,1 %), zatímco nejnižší v Irsku (25,4 %), které má ovšem specifickou strukturu ekonomiky.

V České republice tvořily výdaje na sociální oblast 12,0 % hrubého domácího produktu, což byl pátý nejnižší podíl mezi zeměmi unie. Nejvíce za sociální oblast vydaly vlády ve Finsku (24,1 %) a ve Francii (23,9 %), evropský průměr byl přitom 18,6 %. Naopak podíl výdajů na zdraví byl v České republice nadprůměrný s hodnotou 7,6 % HDP, zatímco evropský průměr dosahoval 7,1 %.*

/TZ ČSÚ/

 

Český statistický úřad dnes vydal zprávu o tom, že stavebnictví se daří: stavební produkce vzrostla v roce 2019 meziročně o 2,3 % a jednalo se již o třetí rok růstu. V dobré kondici je pozemní i inženýrské stavitelství a vývoj v oblasti hodnoty stavebních povolení a zakázek dává naději také do roku 2020. Dařilo se též bytové výstavbě zejména ve fázi zahajování.

Stavební produkce loni navázala na úspěchy z předchozích let a reálně meziročně vzrostla o 2,3 %. Produkce pozemního stavitelství se meziročně zvýšila o 2,0 % a k celkovému růstu přispěla 1,4 procentního bodu. Inženýrské stavitelství zaznamenalo o něco rychlejší růst, o 3,4 %, ale příspěvek byl s ohledem na menší váhu pouze +0,9 procentního bodu. „Podle dosud známých statistických údajů můžeme předpokládat, že objem stavebních prací se za rok 2019 bude pohybovat kolem 550 mld. korun v běžných cenách,“ říká Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

 

Naději na příznivý vývoj dává statistika stavebních povolení. Jejich orientační hodnota dosáhla loni 414,3 mld. Kč a meziroční růst o 15,7 % byl již pátým v řadě. Dařilo se nové výstavbě i změnám dokončených staveb ve všech kategoriích. „Nejvíce k růstu orientační hodnoty stavebních povolení přispěla nová výstavba bytových budov a opravy dopravní infrastruktury,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda ČSÚ. Trendu orientační hodnoty stavebních povolení odpovídal také vývoj stavebních zakázek. Celková hodnota nových zakázek uzavřených v roce 2019 činila 248,5 mld. a meziročně díky inženýrským stavbám vzrostla o 5,3 % Kč. Nové zakázky v pozemním stavitelství zaznamenaly stagnaci, což lze s přihlédnutím k vysoké základně z předchozích let hodnotit kladně.

 

V roce 2019 byla zahájena výstavba 38 677 bytů, což oproti roku 2018 představuje růst o 16,8 %. Jednalo se o již šestý růst v řadě, což lze zcela jistě považovat za úspěch, i když základna z let 2012 a 2013 byla velmi nízká. Většinu zahájených bytů tvoří byty v rodinných domech a realizují se převážně mimo hlavní město. V Praze se uplatňují především byty v bytových domech a v roce 2019 se jich zahájilo meziročně dvakrát více. „Dokončování bytové výstavby aktuálně těží z vysokého zahajování v minulých letech. V roce 2019 počet dokončených bytů přesáhl 36 tisíc a přiblížil se hodnotám z období konjunkturních let, uvádí Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.*

 

Další informace o stavební produkci přináší aktuální Rychlá informace:

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/stavebnictvi-prosinec-2019.

/TZ/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down