ČEZ zrychluje přechod k budoucí bezemisní energetice. Naplňuje tak svou strategii, jejímiž hlavními prioritami jsou přeměna výrobního portfolia na nízkoemisní již do roku 2030, uhlíková neutralita do roku 2050 a nabídka nejlepších energetických řešení a nejlepší zákaznické zkušenosti na trhu. Vize 2030 nazvaná Čistá Energie Zítřka potvrzuje plán Skupiny ČEZ být lídrem v udržitelném rozvoji nejen u nás, ale v celé střední Evropě.

V akcelerované strategii VIZE 2030 se Skupina ČEZ zavazuje k naplnění přesně stanovených cílů v oblastech životního prostředí, sociálních vztahů a řízení společnosti v horizontu let 2025 a 2030. „Je naší povinností vůči našim zákazníkům, zaměstnancům i celé společnosti snížit výrobu z uhlí a nahradit ji výrobou z čistých zdrojů. Proto zvýšíme výkon bezemisních zdrojů na 6000 MW do roku 2030,“ uvádí generální ředitel a předseda představenstva Skupiny ČEZ Daniel Beneš. „Snaha zabránit změnám klimatu je celosvětovou prioritou, společenský i politický tlak na energetiku proto roste. Cíle dekarbonizace se postupně zpřísňují nejen u nás v Evropě, ale i v dalších částech světa. I proto zrychlujeme naplňování naší strategie a přizpůsobujeme řízení firmy rychle se měnícímu prostředí, abychom i nadále vytvářeli dlouhodobě udržitelné hodnoty důležité pro celou společnost,“ vysvětluje Daniel Beneš. S tím souvisí i přístup firmy k politice společenské odpovědnosti, tzv. ESG (Environment – Social – Governance), v souladu se současnými nároky na výkonnost firmy v této oblasti, kterou dnes nejen v rámci energetického sektoru posuzuje řada ratingových agentur.

Skupina ČEZ do roku 2030 sníží emise o 55 procent ve srovnání s rokem 2019. V roce 2025 plánuje ČEZ vyrábět z uhlí pouze 25 procent veškeré své produkce elektřiny, v roce 2030 už jen 12,5 procenta. Zároveň se zaměří na budování nové kapacity obnovitelných zdrojů (OZE), konkrétně 1,5 GW instalovaného výkonu v OZE do roku 2025 a celkem 6 GW v OZE do roku 2030. Součástí uhlíkově neutrálního a stabilního portfolia zůstanou i jaderné elektrárny. Společnost bude zvyšovat jejich efektivitu a posilovat tak energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky. Součástí plánu proto zůstává i stavba nového jaderného bloku v Dukovanech.

Ke snižování emisí přispěje i další rozvoj už nyní největší elektromobilní dobíjecí sítě u nás. Do roku 2025 bude v provozu minimálně 800 veřejných dobíjecích stanic ČEZ. „Počítáme také s tím, že budeme významně investovat do chytrých sítí, tzv. smart grids, a produktů, které domácnostem umožní dosahovat energetických úspor a snižovat emise,“ doplňuje místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie Pavel Cyrani. Potěšitelné je, jak zaznělo na tiskové konferenci, že náklady na vybudování chytrých sítí nehodlá firma přenést na zákazníky v ceně za distribuci. Proměnou projdou i teplárny, které rovněž čeká přechod z uhlí na čistší zdroje.

Součástí VIZE 2030 je rovněž důraz na digitalizaci a také na péči o zaměstnance s ohledem na měnící se kvalifikační požadavky a strukturu výrobních zdrojů a služeb poskytovaných Skupinou ČEZ. „Podpoříme rekvalifikaci zaměstnanců a přechod regionů z uhelné energetiky na nové technologie. Klíčová je pro nás loajalita a spokojenost zaměstnanců stejně jako spokojenost našich zákazníků. Chceme být lídrem v energetických službách a čisté decentralizované výrobě elektrické energie a vytápění. Všechny klíčové zákaznické procesy budou dostupné online do roku 2025,“ doplňuje místopředseda představenstva Skupiny ČEZ Pavel Cyrani.

Skupina ČEZ výrazně snížila výrobu z uhlí již během devadesátých let, kdy odstavila téměř 2000 MW v uhelných elektrárnách, celkem 19 starých uhelných bloků. Aktuálně cíleně snižuje výrobu elektrické energie z uhlí již od roku 2016. Za poslední víc než rok uzavřela uhelné bloky o celkové kapacitě zhruba 1000 MW. Oproti tomu portfolio obnovitelných zdrojů skupiny ČEZ představuje 1700 MW instalovaného výkonu z OZE, z toho 1000 MW v Česku (800 MW vody, 125 MW FVE, 118 biomasa, 8 MW vítr).

ČEZ je zároveň nejvýznamnějším hráčem v oblasti moderních energetických služeb ESCO v regionu, s přítomností v České republice, na Slovensku, v Německu, Itálii, v Polsku a v Rumunsku. Prostřednictvím své dcery INVEN Capital rozvíjí technologie pro moderní energetiku nejen napříč Evropou, ale i v celosvětovém kontextu.*

/zr/

 

Společnost Elektrárna Dukovany II, a. s., ze Skupiny ČEZ dnes získala od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost povolení k umístění nového jaderného zdroje v Dukovanech. Jde o jeden z nejvýznamnějších přípravných kroků před zahájením stavby a výběrem dodavatele. Příprava a zpracování dokumentace pro licenční řízení trvala pět let a její součástí bylo přes 200 odborných studií, analýz a rozborů. Klíčové materiály jsou veřejně dostupné.

Žádost o povolení k umístění nového jaderného zdroje podala společnost Elektrárna Dukovany II, a. s., (EDU II) Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost před rokem. Samotná příprava už ale začala o pět let dříve, v roce 2015. Podklady k dokumentaci, která má sama o sobě přes 1600 stran, zpracovávaly tři desítky odborníků ze společností EDU II, ČEZ a dalších institucí, jako je například Výzkumný ústav vodohospodářský, Masarykova univerzita nebo ÚJV Řež. EDU II nyní povolení získala.

„Jde o jeden z velmi významných milníků. Přípravě dokumentace i samotnému správnímu řízení jsme věnovali opravdu velkou pozornost a úsilí. Navíc jsme maximálně transparentní, kdy jsme zveřejnili například celou Zadávací bezpečnostní zprávu a další materiály, veřejnost tak k nim má volný přístup,“ uvádí předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.

Dokumentace mimo jiné popisuje a vyhodnocuje, zda je lokalita pro umístění nového jaderného zdroje vhodná. Zabývá se například přírodními podmínkami včetně zajištění vody, popisuje a hodnotí koncepci projektu, otázky zajištění kvality a zabývá se i předběžným vlivem provozu na obyvatelstvo a životní prostředí, případně budoucím způsobem vyřazení elektrárny z provozu.

Předmětem vydaného povolení je umístění dvou jaderných zařízení, každého s jedním tlakovodním reaktorem o maximálním elektrickém výkonu do 1200 MWe. „Aktuální je stavba jednoho bloku ve výkonovém rozmezí do 1200 MWe, povolení se nicméně týká dvou jaderných zařízení. Jednak jsme takto připravovali dokumentaci od roku 2015 a především nám to umožňuje zohlednit případné další energetické a klimatické cíle v budoucnu,“ vysvětluje generální ředitel společnosti EDU II Petr Závodský.

Právě založení dceřiné společnosti Elektrárna Dukovany II, která má přípravu stavby na starosti, bylo v roce 2015 prvním významným oficiálním milníkem. Tato firma už má k dispozici stanovisko EIA (posouzení vlivů na životní prostředí), které získala v roce 2019, dalším klíčovým krokem byl především podpis smluv mezi společností Elektrárna Dukovany II, ČEZ a státem, zastoupeným Ministerstvem průmyslu a obchodu, v červenci loňského roku. Po získání povolení k umístění bloků dle atomového zákona by mělo následovat jak vyhlášení tendru na dodavatele, tak také zahájení územního řízení podle stavebního zákona.

Jak dokumentace týkající se aktuálně vydaného povolení, včetně Zadávací bezpečnostní zprávy, tak i další materiály jsou k dispozici na webových stránkách společnosti ČEZ na adrese www.cez.cz/njz.

Odborná i laická veřejnost tak dostává k dispozici například velmi podrobnou analýzu lokality. Pozemek pro nový zdroj patří mezi neprověřenější v České republice. Přímo v lokalitě budoucí stavby provedli experti přes 170 geologických vrtů, kvůli sledování podzemní vody zároveň vyvrtali 30 hlubokých vrtů o hloubce až 150 m a celkové délce téměř 2 km. Dalších 66 průzkumných vrtů zvládly vrtné soupravy v okolí. Jen pro uchování vzorků hornin (takzvané vrtné jádro) museli použít přes 1300 kontejnerů.

/zr/*

Povaha distribuce elektřiny se mění, a je třeba na to reagovat. Společnost ČEZ Distribuce proto hodlá v následujících letech investovat do digitalizace svého distribučního zařízení. Důvody pro investice jsou dvojí – jednak připravit soustavu pro nové technologie, jednak se naučit je využívat tak, aby distribuční soustava mohla být provozována i v nových, měnících se podmínkách.

Jak na dnešní tiskové konferenci v rozvodně v Praze- Řeporyjích připustil Radim Černý, ředitel úseku Provoz a řízení distribuční soustavy, fyzikální zákonitosti, tedy to, že výrobu určuje spotřeba, platit nepřestanou, ale budou fungovat v jiném módu. Do soustavy bude vstupovat stále více decentralizovaných zdrojů, očekává se značný nárůst elektromobility, a na tyto a další záležitosti je třeba se předem připravit. Půjde o unikátní instalaci digitálních prvků do soustavy, které zajistí obousměrnou komunikaci. „Zákazníci totiž dnes nejen spotřebovávají elektrickou energii, ale též ji vyrábějí. Proto bude nanejvýš užitečné mít data o tom, co se aktuálně děje v síti. Budeme je mít my i zákazník. Pro společnost ČEZ to bude znamenat naučit se, jak s daty pracovat, využívat je a vybrat si ta správná. Postupně by se obě sítě – datová i distribuční elektrická – měly dostat na stejnou úroveň,“ uvedl generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Zmetlík.

V letech 2020 – 2025 investuje do zajištění kvalitních a spolehlivých dodávek elektřiny přes 83 miliard korun. Investice začínají postupně měnit podobu distribučního prostředí, kdy sílí potřeba rychlejšího přístupu k informacím. Více je čtvrtina naplánovaných prostředků, tedy přes 23 miliard korun, míří do digitálních technologií. „Masivně investujeme do digitálních technologií, které nám umožní lépe provozovat distribuční soustavu v měnícím se prostředí energetiky. Rychle přibývá aktivních zákazníků, kteří běžně vyrábějí, akumulují či dobíjí elektromobil a chtějí také rychlejší přístup k datům. Zároveň se připravujeme na rostoucí požadavky připojování obnovitelných zdrojů, nárůst elektromobility i investice do akumulace,“ dodal Martin Zmelík.

Investice míří do dálkově ovládaných prvků a prvků monitoringu distribuční soustavy a dále se jedná o systém pro řízení a regulace napětí. Nemalé prostředky jsou vynakládané i na IT technologie, které zrychlí a zefektivní komunikaci se zákazníkem a zjednoduší i procesy uvnitř společnosti. ČEZ Distribuce například zavedla automatizaci a robotiku s cílem snížit administrativu nasazením robota na přípravu realizace drobných staveb (obvykle přípojky).

Vzhledem k ubývajícímu instalovanému výkonu primárních zdrojů a narůstajícímu výkonu v decentrální výrobě bude jednou z nejdůležitějších napěťových hladin vysoké napětí. Do této napěťové úrovně budou směřovat nejdůležitější investice digitalizace. Investice budou směřovat také do rozvoje chytrých elektroměrů (AMM), kdy společnost ČEZ Distribuce bude muset během let 2024-2026 instalovat zhruba 600 tisíc chytrých elektroměrů.

Nově oproti původním předpokladům očekává ČEZ Distribuce rozvoj obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických elektráren i na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí 110 kV. Předpokládaný vývoj instalovaného výkonu FVE a VTE (podle Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040) by mohl v roce 2030 dosáhnout až 6000 MW, přičemž současný instalovaný výkon tvoří 2000 MW.

Také elektromobilita představuje významnou změnu pro dosavadní způsob provozování a především dimenzování distribuční sítě. Úlohou distributora není však výstavba nabíjecí infrastruktury, ale připojování do sítě při zajištění spolehlivé a bezpečné dodávky za přiměřených nákladů. Podle ředitele Martina Zmetlíka jezdí v současné době po našich silnicích okolo čtyř tisíc elektromobilů, se započtením plug-in-hybridů je to až 10 tisíc aut na elektrický pohon. Počítá se s tím, že v roce 2030 budeme mít až tři čvrtě milionů elektromobilů, pro které by mělo sloužit 70 tisíc dobíjecích stanic.

Další investice si vyžádá pokrytí distribuční sítí komunikačními prostředky. Proto v ČEZ Distribuci dále pokračuje rozvoj optické telekomunikační infrastruktury s cílem vybudovat infrastrukturu podporující decentrální energetiku. Záměrem je vybudovat na distribučním území ČEZ Distribuce 4 tis. km optických sítí do roku 2025 a dalších 5,5 tis. km do roku 2030.*

 

Mezi další priority společnosti patří zajištění lepší informovanosti zákazníků prostřednictvím digitálních komunikačních kanálů. Jedná se o Distribuční portál a web www.bezstavy.cz, zákazníci ocení jistě také digitalizace smluv (tedy online uzavření smlouvy) a oznamování plánovaných odstávek a poruch sms a e-mailem.

/sh, ev/

 

Elektrická energie, ale také teplo díky horkovodu z Temelína do Českých Budějovic se probraly na pracovní cestě vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka do Jihočeského kraje. Stavba horkovodu, která začala letos v březnu, úspěšně pokračuje. Třiceti tisícům lidí má přinést ekologické vytápění bez emisí. Nejen v této souvislosti je klíčová bezpečnost jaderné elektrárny.

V Jaderné elektrárně Temelín je od 21. června plánovaně odstavený druhý blok, energetici mění 42 ze 163 palivových souborů. Odstávka má trvat dva měsíce, vše běží podle plánu. „Jaderná elektrárna Temelín splňuje nejpřísnější bezpečnostní kritéria. Systému absolutně věřím. Jsem rád, že můžu říct, že Temelín je výsledkem excelentní české energetické školy, která patří mezi nejlepší na světě,“ konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Jaderná elektrárna Temelín, která funguje od prosince 2000, je největším výrobcem elektřiny v Česku, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. Loni vyrobila 15,66 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku už 8,4 TWh elektřiny. Příští rok musí společnost ČEZ, která Temelín provozuje, získat povolení k dalšímu provozu obou bloků jaderné elektrárny Temelín.

„Přípravami dokumentů k prodloužení provozování bloků se intenzivně zabýváme, měli bychom je získat v polovině příštího roku," uvedl předseda představenstva generální ředitele společnosti ČEZ Daniel Beneš a dodal: „Temelínská elektrárna by měla fungovat do roku 2060, respektive 2061. Elektrárna na to má, je v dobré kondici."

Podrobně se mluvilo také o stavbě horkovodu z Temelína do Českých Budějovic, která průběžně pokračuje. Společný projekt čistého vytápění, uskutečňovaný společnostmi ČEZ a Teplárny České Budějovice, čekal na realizaci déle než třicet let. Do finální fáze ho přivedlo současné vedení krajského města a energetiků za významné podpory MPO.  Stavba třetího nejdelšího (26 kilometrů) horkovodního napáječe v ČR začala letos v březnu, odebírat temelínské teplo bude zhruba 30 tisíc obyvatel Budějovic. V současné době pokračují práce na první a druhé etapě, tři kilometry potrubí už jsou zcela položeny a sedm kilometrů trasy je již vykopáno.

HORKOVOD V ČÍSLECH:

20 let               minimální doba, po kterou bude Temelín dodávat teplo do Českých Budějovic

2020/2021       topná sezóna, na kterou je plánováno zahájení zkušebního provozu

30 let               minimální životnost předizolovaného potrubí

30 %               výroby tepla pro České Budějovice by mělo pokrýt temelínské teplo

             počet etap výstavby celého napaječe

80 tisíc tun      přibližně tolik CO2 se ročně díky horkovodu nevypustí do ovzduší - kombinace výroby elektřiny a tepla v jaderných elektrárnách je velmi efektivní a navíc šetrná k životnímu prostředí

1,3 metru minimálně tak hluboko bude horkovod pod zemí

3 čerpací stanice a 3 potrubní mosty     budou součástí trasy horkovodu

750 TJ            předpokládaný roční objem dodávek tepla

140 °C             maximální teplota vody, která bude v zimním období proudit z Temelína do Českých Budějovic

3 %          odhadované ztráty na trase

Ministr Karel Havlíček navštívil také firmu ZVVZ GROUP v Milevsku, která vyrábí a dodává širokou paletu produktů a služeb převážně pro energetiku, a rovněž rodinnou inovativní společnost VM MOTOR v Písku, jež se zaměřuje na výrobu motorů vlastní konstrukce a kovoobrábění. V průmyslovém parku Písek si prohlédl firmu HEYCO WERK, která vyrábí plastové díly pro automobilový průmysl. Setkání s podnikateli Jihočeského kraje Karel Havlíček zakončil ve firmě SCHNEIDER ELEKTRIC, kde se jako na předchozích zastávkách setkal s vedením společnosti a také s představiteli firem z průmyslového parku a podnikateli z Písecka. Samotná společnost se zaměřuje na výrobu elektronických zařízení pro všechny druhy průmyslu. Pomyslnou tečkou výjezdu bylo setkání a debata s občany v písecké restauraci Kozlovna u Plechandy.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv MPO

Třináct konferencí, třináct krajských měst a nespočet témat, o která se aktuálně nejvíc zajímají české samosprávy. 13. února 2018 v Liberci startují tradiční Krajská setkání Svazu měst a obcí ČR. Na programu bude například novela zákona o střetu zájmů, financování samospráv včetně rozpočtového určení daní, školství, doprava nebo sociální služby. Speciální hodinový blok se bude věnovat změněným evropským pravidlům pro ochranu osobních údajů, tzv. GDPR.

Na akcích, které se budou postupně konat ve všech krajích, a to až do 29. března 2018, vystoupí odborníci z ministerstev, státních institucí i firem. Svaz tam mimo jiné představí závěry velké analýzy potřeb měst a obcí, která má sloužit jako podklad pro nastavení budoucích národních i evropských dotací. Součástí programu bude také vyhlášení výsledků krajských kol soutěže Město pro byznys.

„Tradiční bod o aktuální legislativě zahájíme novelou zákona o střetu zájmů. Intenzivně totiž vnímáme obavy starostek a starostů měst a obcí z toho, co nastane, jestliže se kvůli novému zákonu musí svléknout téměř donaha, tedy zveřejnit svoje majetkové poměry na internetu,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Očekávám na toto téma velice živou debatu, ze které, doufejme, vzejde i to, na co všechno se máme připravit a jak bychom měli reagovat v případě zneužití dat zastupitelů.“

V kontrastu s přiznáváním veškerého majetku, stavu na účtech i dluhů zastupitelů měst a obcí jsou přísnější pravidla ochrany osobních údajů GDPR. „Odhadujeme, že v prvním roce budou města a obce potřebovat na implementaci těchto evropských pravidel až miliardu korun. Musí zároveň najít minimálně tisíc odborných pracovníků na agendu zpracování osobních údajů. To pro ně představuje velikou zátěž jak z finančního, tak z personálního hlediska,“ vysvětluje výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal s tím, že svaz je připraven zdarma podat samosprávám pomocnou ruku nově i prostřednictvím Center společných služeb, o kterých bude na krajských setkáních také řeč.

„V roce 2017 se akcí v regionech zúčastnilo přes tisíc lidí, kromě představitelů radnic byli mezi nimi i vrcholní činitelé veřejného a státního sektoru – hejtmani, poslanci, senátoři, ředitelé a další zástupci státních úřadů i soukromých společností,“ upřesňuje jednatel pobočného spolku Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek. Podle jeho slov se loni řešila  mimo jiné novela zákona o obcích, financování školství, veřejné opatrovnictví, informační systémy a ochrana osobních údajů, změna malých rozpočtových pravidel, změny rozpočtového určení daní, kontroly ve veřejné správě, rozpočtová odpovědnost, sociální bydlení, zákon o hazardních hrách, zákon o odpadech nebo stavební zákon.

Generálními partnery Krajských setkání 2018 je Česká spořitelna a ČEZ. Partnery pak ASEKOL, Colmex, EKO-KOM, Empemont a I-TEC Czech. Odborným partnerem je společnost SC&C.*

Přehled míst a termínů konání krajských setkání v roce 2018, včetně možnosti se bezplatně zaregistrovat na jednotlivé akce, najdete na zde.

/zr/

K foto:

Z loňského krajského setkání Svazu měst a obcí ČR v Plzni

Foto: archiv SMO ČR

Ostravská potravinová banka otevřela ve středu 28. června dopoledne, za úmorného horka, první veřejnou lednici na Moravě. Chce tím předejít zbytečnému vyhazování jídla, které lidé nestihnou spotřebovat, a zároveň pomoci potřebným.

Peníze na zakoupení a provoz lednice pomohli získat návštěvníci loňského festivalu Colours of Ostrava, kteří v mobilní aplikaci EPP – Pomáhej pohybem získali svým pohybem body, za něž pak Nadace ČEZ věnovala Potravinové bance 50 tisíc korun.

Lednička, do jejíž části lze darovat také potraviny, které nemusí být v chladu, je na ostravském sídlišti Fifejdy v ulici gen. Píky před Domem pro ženy a matky s dětmi. Ten provozuje Armáda spásy, která vyřešila potíž Potravinové banky s hledáním vhodného místa a převzala starost o provoz lednice na svá bedra.

Peníze od Nadace ČEZ máme na účtu už několik měsíců, ale stále se nám nedařilo najít pro lednici vhodný prostor. A když už jsme ho našli, tak se majitelé sousedních objektů ohradili s tím, že se obávají srocování nepřizpůsobivých osob,“ uvedla Helena Balabánová, předsedkyně představenstva Potravinové banky v Ostravě, která věří, že projekt zaujme především běžné obyvatele. „Ta lednička není tak veliká, aby se u ní scházeli bezdomovci. Zkušenosti ze světa a nyní už i z Česka jsou takové, že do lednice přispívají lidé, kteří si nakoupili více, než spotřebují, a využívají ji například maminky, které jdou se svými ratolestmi na procházku a hodí se jim čerstvý jogurt,“ dodala Helena Balabánová.

V České republice zatím fungují sdílené ledničky jen v Čechách, konkrétně v Plzni, Českých Budějovicích, Pelhřimově, Chrudimi a Praze. Některé z nich jsou provozovány v rámci privátních prostor, například obchodů nebo kaváren.

Nadace ČEZ podpořila projekt potravinových bank už dříve, loni například přispěla 80 tisíc korun na nákup automobilu pro Potravinovou banku Vysočina. „Na aktivity, které podporují odpovědné chování lidí, komunitní soužití i pomoc potřebným, přispíváme velmi rádi. Veřejná lednice je navíc inovátorským počinem, který tato témata posouvá ještě dál,“ uzavřela ředitelka Nadace ČEZ Michaela Ziková.*

/ms/

K foto:

Jiří Vonšík, ředitel ostravského Domu pro ženy a matky s dětmi, provozovaného Armádou spásy (vlevo) a Helena Balabánová, předsedkyně představenstva Potravinové banky v Ostravě

Foto: archiv Nadace ČEZ

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down