Soutěž Evropský strom roku, která hledá nejzajímavější strom starého kontinentu, právě startuje. Během celého února mohou lidé vybírat ze čtrnácti stromů, které vybojovaly prvenství v národních anketách. Čeští hlasující vyslali do mezinárodního klání Jabloň u Lidmanů z Machova na Náchodsku.

Jediný ovocný strom v letošní soutěži Evropský strom roku je z České republiky a rád by navázal na vynikající úspěch Chudobínské borovice – absolutní vítězky loňského ročníku (viz: https://www.moderniobec.cz/co-mozna-uniklo-v-zaplave-informaci-o-koronaviru-evropsky-strom-roku-2020-je-z-ceske-republiky/ ). Jestli se to Jabloni u Lidmanů podaří, můžete svými hlasy rozhodnout už teď, a to na: www.evropskystromroku.cz.

Teprve sedmdesátiletá jabloň, která střeží klid pocestných na zahrádce hospody u Lidmanů v Machovské Lhotě, je strom vskutku evropský. Dlouho se totiž myslelo, že jablka do místního oblíbeného štrúdlu jsou z odrůdy renety zimní. „Nově však místní přišli na to, že jde o odrůdu reneta blenheimská. Ta byla vyšlechtěna v místě narození Winstona Churchilla. Neměnné ale zůstává, že jablůňka je pevnou součástí místního života. Byla svědkem zrození mnoha lásek, prvních setkání, svateb, veselic i smutných událostí,“ vypočítává Silvie Zeinerová Sanža z Nadace Partnerství, která hlasování pořádá.

Pro náš venkov jsou ovocné stromy symbolem tradice. Vždyť mnoho lidí má jabloně na svých zahradách a plody sklízí na štrúdl, mošt nebo jablkovici. Jabloň u Lidmanů byla navíc světově proslulá již před vstupem do stromového klání. Nedaleké Stolové hory na česko-polské hranici nedaleko od Hronova jsou totiž oblíbeným cílem návštěvníků z polského příhraničí. „Vítězství jabloně v národní anketě Strom roku a postup do evropského kola ukázal to, že příběh malého ovocného stromu dokáže zaujmout nejen místní, ale i řadu turistů a cizinců. Jabloňové hlasy doputovaly například až z Gdaňsku,“ všímá si Mirka Soldánová z MAS Stolové hory, která společně s obcí a místními strom do soutěže přihlásila.

PŘÍBĚH JABLONĚ U LIDMANŮ

Díky několikaměsíčnímu zápalu Machovských vyhrála loni na podzim Jabloň u Lidmanů s velkým náskokem titul o nejoblíbenější strom České republiky. Mezi staletými duby a mohutnými lípami je v historii české i evropské soutěže nejmladším a nejspíše i nejmenším finalistou. Její podpora všal opět ukazuje, že anketa Strom roku i Evropský strom roku je hlavně o silných příbězích a hrdých komunitách, které je splétají.

To nadšení, které se okolo jabloně v minulém roce strhlo a vyvrcholilo vítězstvím ve Stromu roku, mě obrovsky překvapilo. V evropském kole bychom chtěli ukázat, že i malý ovocný strom v příhraničí může mít silný příběh vonící po štrúdlu a také může hodně studit za nehty. Nyní je přeci ta nejlepší doba na zimní řez jabloní a hrušní,“ uzavírá Mirka Soldánová.

HARMONOGRAM SOUTĚŽE

PŘÍBĚHY EVROPSKÉ ČTRNÁCTKY

 

NázevZeměPříběh stromu
Živoucí památník dvou světových válekBelgieMěsto Ypry bylo za první světové války zcela zničeno, avšak pařez tohoto kaštanovníku řádění přežil. Z něj samy od sebe vyrašily čtyři nové kmínky. I ony dokázaly přestát krutou zimu za druhé světové války, kdy byly téměř všechny stromy pokáceny a skončily v kamnech. Kaštanovník tak zůstal jediným přeživším z předválečných Yper. Tento živoucí monument s obvodem kmene nad zemí 9,1 metru, který se nachází nedaleko světoznámé Meninské brány, se stal symbolem síly přežití pro příští generace.
Stará moruše v obci Veliki PreslavBulharskoStarý morušovník se po staletí tyčí na místě, které bývalo hlavním náměstím a dnes je proměněno ve veřejný park. Mladí i staří zde společně tráví volný čas u kašny ve stínu stromu. Kdysi nedaleko stařičkého stromu býval městský hostinec. Před staletími se zde odehrál příběh národního hrdiny a revolucionáře Stefana Karadžiho, kterému se podařilo obelstít šéfa místní správní jednotky, když se během pronásledování jednotkou osmanské armády ukryl právě v této vyhlášené a hojně navštěvované hospodě.
Nejstarší obyvatel Medulinu – Čokoládovník našich vzpomínekChorvatskoŘíká nám, že čas kvapí. Náměstí žilo trhy, tancem a stovky let starými tradicemi, jako je pálení prince karnevalu či obřadní májové loupení. Dnes si strom užívá dobrých filmů či představení, pohupuje se při koncertech a prozpěvuje si na Vánoce. Pak se převlékne, aby mohl trávit čas s místními i návštěvníky. Ze všeho nejvíc miluje děti a jejich hry a smích. Jim také věnuje své kouzelné čokoládově hnědé bobule. Tohle se povídá o nejstarším Medulinci, břestovci z hlavního náměstí.
Jabloň u LidmanůČeská republikaJabloň na zahrádce hospody u Lidmanů v Machovské Lhotě tiše sleduje příběhy lidí, v létě poskytuje stín a na podzim plody nejen místním, ale i návštěvníkům, kteří přijeli za krásami Stolových hor a přírody na česko-polském pomezí. Byla svědkem zrození mnoha lásek, prvních setkání, svateb, veselic i smutných událostí. Je totiž součástí místního života. Pro český venkov jsou ovocné stromy symbolem tradice, vždyť mnoho lidí má jabloně na svých zahradách a plody sklízí na štrúdl, mošt nebo jablkovici. Jabloň u Lidmanů je ale zároveň vpravdě evropským stromem, o čemž svědčí i to, že její odrůda reneta blenheimská byla vyšlechtěna v místě narození Winstona Churchilla.
Starodávný mateřský stromNizozemíMateřský strom na tržišti patří k místnímu životu již 345 let a je symbolem shromažďování a setkávání. Za jeho dnešním pozoruhodným vzhledem stojí běh času, nejrůznější rány a neustálá pozornost. Jako svědek tisíce a jednoho příběhů, pocitů a událostí zakořenil v lidských srdcích. Pod jeho dlouhými větvemi se vyřešilo mnoho sporů a zrodilo se mnoho lásek. Inspiroval dokonce malíře Vincenta van Gogha. Tento zelený poklad zbožňuje každý bez rozdílu věku!
La Pouplie: Víla ochranářka z údolí ChampagneFrancieMohutný topol, který je již po dvě století láskyplně přezdíván La Pouplie, dosahuje působivé výšky 38 m a 9,6 m v průměru. Duše vesnice, jejíž erb zdobí svými zlatými listy, je bezpochyby inkarnací víly, dcery Slunce, oplakávající u řeky svého bratra. Za Velké války La Pouplie chránila vojáky, kteří z koruny stromu sledovali nepřítele. Dnes se naopak místní obyvatelé snaží topol oslabený požárem ochránit před současnou výstavbou.
Jidášův strom na kopci u mélykútského kostelaMaďarskoStrom vysazený v roce 1750 františkánskými mnichy ze Subotice na kopci na severní straně kostela ve stejné době, kdy pod ním vznikala vesnice. To, že zde tento středomořský druh stále žije, může být považováno za zázrak. Jeho na jaře všemi obdivované květy se staly symbolem obydlení této lokality. V zahradách obyvatel Mélykútu roste nespočet jeho sazenic, které propojují minulost se současností a dnešní město s původními obyvateli po celém světě.
Platan z CuringyItáliePoloha curingského platanu je velmi neobvyklá: tyčí se nad Tyrhénským mořem, avšak ve skutečnosti ční přes potůček. Zdá se, že tento „strážce“ z výšky svého majestátu láskyplně bdí nad lesem. Zasadili ho prý baziliánští mniši, kteří přišli do Kalábrie před více než tisíci lety a postavili poustevnu Sant'Elia. Pravděpodobně je však ještě mnohem starší. Jeho zcela dutý kmen o průměru více než 3 metry nabízí příchozímu pocit, že je uvnitř neuvěřitelně velké dřevěné jeskyně. Díky svému obvodu je největším platanem v Itálii.
Lípa sv. Jana NepomuckéhoPolskoStarý polský zvyk říká, že když se narodí dívka, je třeba vysadit lípu. Tak to před 170 lety bylo i s touto lípou, pokud si ovšem zásluhu nemá připsat kolem letící pták. Strom roste na okraji vesnice poblíž polí a nic nestálo v cestě košatění jeho větví až do šířky 25 metrů. Stal se dobrodincem, který nabídl stín pracujícím na polích, útočiště kolemjdoucím a nektar včelám. Nedaleká svatyně sv. Jana Nepomuckého činí místo magickým. Neobvyklá krása stromu inspiruje k obdivu mocné přírody. Tato lípa je jako žádná jiná!
Milovaný platan z náměstí RossioPortugalskoNejvětší platan na Pyrenejském poloostrově byl zasazen v roce 1838. Majestátní strom o obvodu kmene 7 metrů s korunou o průměru 37 metrů je pamětí města Portalegre. Ve svých dlouhých a robustních větvích ukrývá dlouhé roky společných vzpomínek a nekonečných tajemství. Stal se místem setkání, rodištěm klubů, spolků a kapel. Díky své vytrvalosti neustále překvapuje své obdivovatele, naslouchá osamělým vyznáním a je inspirací pro umělce.
Starověký platan – svědek historie, strážce mešityRuská federaceStarověký východ překypuje tajemstvími a legendami. Podle jedné z nich se Nádir Šáh, velký velitel Východu, staral o klíčky platanu, který krášlil okolí mešity Juma ve starověkém Derbentu. Jeho mohutný vzrůst obdivoval spisovatel Aleksandr Bestužev Marlinskij a promítnul ho do svého díla. Dnes je tento strom pilířem čestného místa, jež je symbolem moci. Patří k nejoblíbenějším cílům obyvatel Dagestánu a návštěvníků této republiky. Legendy, které o něm vznikly, inspirují jiné při tvorbě básní a výtvarných děl.
Prastarý dub z Malé PeštiSlovenskoStarý dub se nachází u bývalého areálu slavných Drnavských železáren hraběte Andrássyho. Právě zde se ve 40. letech 19. století odlévaly části konstrukce slavného Széchenyiho řetězového mostu (lánchid) v Budapešti. Díky tomu si obec vysloužila přezdívku „Kis Pest – Malá Pešť“. Dnes je strom jedinou zastávkou v rámci naučné stezky na staré obchodní cestě a zároveň neodmyslitelným symbolem obce už po několik generací. Zmínku o dubu lze nalézt již v obecní kronice z roku 1670.
Tisíciletý dub z Leciny: Strom čarodějnicŠpanělskoLegenda říká, že v dávných dobách čarodějnice osídlily pohoří Sierra de Guara, tančily zde a pořádaly slavnosti kolem dubu. Tisíc let poté dub díky svému propojení s lidmi stále stojí v městečku Alto Aragón s pouhými 13 obyvateli. Sousedé si ho oblíbili a dál u něj konají své oslavy. Je překvapivě blízko jejich domům a ač je letitý, je stále živý. Tajemství nepochybně tkví v péči komunity lecinských sousedů i oněch čarodějnic.
Ten, který přežilSpojené královstvíMotto nadace Borders Forest Trust zní: „Tam, kde přežije jeden strom, vyroste milion stromů.“ Jeho vzorem je osamělý jeřáb rostoucí na břehu potoka v údolí Carrifran. Přeživší jeřáb, už dnes zdaleka není osamělý, je obklopen malým lesem svých dětí. Kromě nich jeho společnost tvoří více než půl milionu dalších původních skotských stromů. Jeřáb již nestojí sám a je symbolem dvacetileté cesty k oživení nespoutaného srdce jižního Skotska.

 

/zr/

K foto: Jabloň u Lidmanů

Foto: Nadace Partnerství – Marek Olbrzymek*

Začal již 19. ročník populární ankety Strom roku. Až do 30. dubna mají lidé možnost do ankety nominovat strom s nejsilnějším příběhem. Podat návrh může kdokoliv – jednotlivci, rodiny, sdružení, firmy, školy i obce.

Dvanáct nejzajímavějších finalistů, kteří vzejdou z výběru poroty, bude soutěžit o titul Strom roku 2021 v letním on-line hlasování. Nejpopulárnější strom navíc postoupí do celoevropského kola. To letos ovládla česká reprezentantka – Chudobínská borovice (viz: https://www.moderniobec.cz/co-mozna-uniklo-v-zaplave-informaci-o-koronaviru-evropsky-strom-roku-2020-je-z-ceske-republiky/).

Nominovat stromy do národního kola ankety Strom roku 2021 lze až do 30. dubna na: www.stromroku.cz.

„Nerozhoduje stáří stromu ani košatost jeho koruny či fotogeničnost. Porota hodnotí zejména historii a příběh stromu a jeho environmentální, ale i společenský a historický význam pro dané místo a komunitu. Do ankety pak upřednostňujeme skupinové návrhy před návrhy jednotlivců. Získávání hlasů pro finalisty je náročné, a pokud za stromem stojí silná základna místních, je to pro nás signál, že strom si v často tvrdé konkurenci dobře povede,“ rozvádí podmínky přihlášek koordinátorka ankety Andrea Krůpová z Nadace Partnerství.

Pro nominaci stromu do soutěže je potřeba znát několik základních údajů. Vedle příběhu stromu je nutné znát i jeho druh, lokalitu, kde roste, přibližné stáří a obvod kmene ve výšce 130 cm. Fotografie ze současnosti i minulosti a informace o možnostech spolupráce na sběru hlasů s dalšími lidmi a organizacemi šance přihlášky také významně navýší.

„Za téměř dvacet let naší ankety víme, jak je důležitá i výsadba nových stromů a péče o ně. Proto se anketa Strom roku stala součástí iniciativy Sázíme budoucnost. Pokud se s ní chcete blíže seznámit – a třeba podpořit podzimní výsadby – zveme vás dnes od 20:05 hodin ke sledování pořadu Zázraky přírody na ČT1,“ dodává Andrea Krůpová.*

/zr/

V evropské anketě Evropský strom roku 2020 ziskem 47 226 hlasů Chudobínská borovice z břehu Vírské přehrady na Žďársku (na snímku) nechala ostatní soupeře daleko za sebou. Díky dobrovolnému závazku mikroregionu Bystřicko místní vysázejí také stejný počet stromů do okolí přehrady.

Pomyslné stříbro v anketě putuje do Chorvatska, kde Jinan z Daruvaru vybojoval 28 060 hlasů, těsné třetí místo slaví v ruské Kalmycké republice, tamní Osamělý topol získal 27 411 hlasů. Celkově se letos v populární anketě sešlo 285 174 hlasů.

Uzavření evropských hranic přesunulo vyhlášení do on-line prostoru, celkové výsledky i záznam z vyhlášení najdete na: https://www.treeoftheyear.org/results.
„Účast v anketě Evropský strom roku 2020 nám přinesla ohromné množství příjemných zážitků. Tím prvním z nich byla příležitost zúčastnit se tohoto prestižního klání, v němž bylo veřejnosti představeno šestnáct nádherných stromů se zajímavými příběhy. Dalším krásným zážitkem byl samotný průběh ankety, zájem ohromné spousty lidí o hlasování i o další aktivity. Tímto děkujeme Nadaci Partnerství za deset let úspěšné práce na poli popularizace ekologického vzdělávání,“ shrnul své pocity z klání starosta Víru Ladislav Stalmach, který spolu s dalšími strom do soutěže přihlásil.
Vyhlášení výsledků, které se mělo již tradičně konat v prostorách Evropského parlamentu, letos proběhlo on-line. „Přemýšleli jsme, jak zprostředkovat šestnácti evropským komunitám radost z výsledků. Nakonec jsme spojili příběhy stromů a osobní svědectví prvních tří finalistů do videa, které mohou nyní sledovat a sdílet mezi sebou fanoušci stromů bez ohledu na hranice a karantény,” shrnula Andrea Krůpová z Nadace Partnerství, která je národním pořadatelem ankety.
Třistapadesátiletá Chudobínská borovice roste na skalnatém výběžku levého břehu Vírské přehrady. Své jméno nese po zatopené obci Chudobín, která byla obětována ve prospěch výstavby vodní nádrže. Podle pověsti tradované mezi obyvateli zaniklé vesnice hraje u borovice za noci čert na housle. To místní nejspíš poslouchali silné větry vanoucí svrateckým údolím.

Borovice je nejen významným orientačním bodem, ale i působivým důkazem vysoké odolnosti vůči rozmarům klimatu i působení člověka.

Mikroregion Bystřicko, jehož je obec Vír členem, přislíbil za každý hlas v anketě vysadit jeden strom. V okolí Vírské přehrady by jich tak v letošním roce mělo přibýt 47 226. O výsadbu se postarají dobrovolníci.*
/zr/

Na snímku:

Chudobínská borovice – Evropský strom roku 2020

Foto: archiv Nadace Partnerství

Soutěž Evropský strom roku 2020 vstupuje do své závěrečné fáze. Od neděle již podporovatelé svých stromů nevidí průběžné počty hlasů pro své favority, a to až do slavnostního vyhlášení výsledků 17. března. Poslední veřejná čísla dávala největší náskok české, 350 let staré Chudobínské borovici, která vedla s náskokem 34 885 hlasů. Stříbrnou příčku obsadili prozatímně ruský Osamělý topol z Kalmycké stepi s 25 426 hlasy a na třetím místě zakotvil chorvatský Jinan s Daruvaru s průběžným ziskem 23 417 podporovatelů.

Hlasování zůstává otevřené až do půlnoci 29. února na stránkách www.evropskystromroku.cz.

„Pro stromy se prozatím sešlo přes 232 tisíc hlasů. Chudobínská borovice si udržuje dlouhodobě náskok a prestižní titul tak vůbec poprvé možná zamíří do Česka, kde se nápad na hledání Stromu roku zrodil. Veřejnost může ale pořadím stále zamíchat, hlasování je otevřeno celý týden až do konce února a každý má dva hlasy,“ přiblížila soutěžní princip Andrea Krůpová z Nadace Partnerství, která je národním koordinátorem ankety.

Podporu české reprezentantce vyjádřilo i několik osobností, mezi nimi i jedna z nejsledovanějších person českého Instagramu Leoš Mareš. „Společné hlasování nám jde, vy to víte. Naše borovice zatím v hlasování vede, poráží pěkné stromy a konkurence je silná. Věřím, že společně dotáhneme borovici k vítězství,“ vzkázal hlasujícím ve videu.

Na facebooku vznikla také skupina Fandíme chudobínské borovici, která spojila už více než sedm a půl tisíce lidí. Skupina slouží jako platforma pro fotky, malby, vzpomínky na zaniklý Chudobín a samozřejmě výzvy k hlasování pro českou favoritku.

Smyslem Evropského stromu roku je poukázat na zajímavé staré stromy jako na důležité přírodní i kulturní bohatství, které bychom měli chránit. V Evropském stromu roku na rozdíl od jiných soutěží není důležitá krása, velikost nebo věk, ale příběh a spojení s lidmi.

Kdo nakonec vystoupí na bednu vítězů, to odhalí slavnostní večer 17. března v Evropském parlamentu v Bruselu pod záštitou europoslanců Luďka Niedermayera a Michala Wiezika.

Chudobínská borovice (borovice lesní, Pinus Sylvestris) roste na skalnatém výběžku levého břehu Vírské přehrady na Žďársku. Své jméno nese po zatopené obci Chudobín, která byla obětována ve prospěch výstavby vodní nádrže. Podle pověsti tradované mezi obyvateli zaniklé vesnice hraje u borovice za noci čert na housle. To místní nejspíš poslouchali silné větry vanoucí svrateckým údolím. Borovice je nejen významným orientačním bodem, ale i působivým důkazem vysoké odolnosti vůči rozmarům klimatu i působení člověka.*

/zr/

Na snímku: královna zatopeného údolí - Chudobínská borovice

Foto: archiv

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down