Letos se již popáté v Česku uskuteční národní soutěž CHYTRÁ MĚSTA 2021, v níž se opět mohou mezi sebou poměřit zajímavá řešení, ať již v podobě projektů, modelů nebo vizí. Soutěž CHYTRÁ MĚSTA v každém svém ročníku propagovala a podporovala využití inovativních postupů a moderních technologií, které mají přinést veřejnosti zkvalitnění života v regionech, krajích, městech a obcích a nejinak tomu bude také v letošním ročníku.

Členové odborné poroty V. ročníku soutěže CHYTRÁ MĚSTA 2021 budou klást důraz především na soulad s principy a pilíři Smart Cities v souvislosti s metodikou Konceptu inteligentních měst Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Pilíři hodnocení budou opět kritéria proveditelnosti, udržitelnosti, prokázané úspory, otevřenosti dat a zapojení veřejnosti. Mezi jiným budou členové odborné poroty posuzovat každé přihlášené řešení z pohledu organizačního, provozního, finančního a institucionálního. Budou klást důraz také na to, zda přihlášené řešení bylo úspěšně realizováno a nevykazuje dlouhodobě odchylky od plánovaných parametrů, přispívá svou podstatou ke stabilitě místní ekonomiky, hlásí se k enviromentálním principům a podporuje využití řešení širokou veřejností či vykazuje dosažení konkrétní či očekávané úspory, ať již z pohledu energetického, ekonomického nebo optimalizace procesů či zda řešení je přístupné občanům a zda také podporuje sdílení a otevřenost dat a představuje inovaci v dané oblasti.

I přestože byl loňský ročník mnohem složitější a zcela jiný, než předcházející ročníky, přihlásilo se velké množství řešení, která byla zajímavá nejen z hlediska technologického, ale také byla velmi přínosná pro oblast Smart City a především pro koncové uživatele těchto řešení. Mnohá řešení také aktivně reagovala na řešení pandemie covid-19, ať již z pohledu navrhovaných řešení této pandemie nebo aktivní pomocí těm, jež byli celou situací postiženi nejvíce.

NOVINKA V PODOBĚ PROJEKTU SMART CITY HUB

Do letošního V. ročníku soutěže CHYTRÁ MĚSTA se mohou zapojit kromě měst, obcí a regionů také dodavatelé chytrých řešení, ať již v podobě projektu, modelu nebo vize. Přihlášeny tedy mohou být nejen již realizované projekty, ale také záměry či vize, které zatím realizovány nebyly. I v letošním ročníku bude opět vyhlášena Cena ministryně pro místní rozvoj ČR pro OSOBNOST SMART CITY 2021 a MODEL SMART CITY 2021.

„Soutěží CHYTRÁ MĚSTA prošlo za dobu jejího pořádání více než 500 projektů, a tedy jsme v návaznosti na tuto skutečnost připravili Smart City Hub, který bude tyto projekty sdružovat a umožní tak jednodušší a efektivnější sdílení dobré praxe prostřednictvím projektů a řešení, jež prochází již pátým rokem certifikační platformou soutěže CHYTRÁ MĚSTA“, upozorňuje na letošní novinku v rámci soutěže CHYTRÁ MĚSTA Petr Tomáš, statutární ředitel Smart City Innovations Institut, z. ú.,  nevládní nezisková organizace, která je vyhlašovatelem projektu. Také letošní již V. ročník soutěže probíhá stejně jako předcházející ročníky za významné podpory a pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, které je gestorem zavádění konceptu Smart Cities do českých měst a regionů a také s podporou a záštitou Svazu měst a obcí ČR a Asociace krajů ČR. Záštitu letošnímu ročníku poskytly také Národní centrum energetických úspor, z. s., Centrum marketingového výzkumu a tržních analýz při Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze a také Czech Smart City Cluster, z .s. Klíčovým partnerem letošního ročníku soutěže se opět stejně jako v předcházejících letech stala společnost ČEZ ESCO, a. s. a také společnost Axians redtoo s. r. o., dále mezi partnery letošního ročníku patří společnost DHI a. s., REGUTEC a. s. a iNexia, s. r. o., jakož i další odborné organizace a experti z oblasti Smart City.

Veškeré propozice a pravidla soutěže „CHYTRÁ MĚSTA 2021“ včetně přihlášky jsou uvedeny na internetové adrese www.soutezchytramesta.cz.

/zr/*

Úvodní rozhovor únorového vydání Moderní obce jsme připravili s Pavlem Drahovzalem, starostou obce Velký Osek na Kolínsku. Ten se také stal tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Tématem měsíce tentokrát byl Zpětný odběr a recyklace. Jako vždy i i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách únorového čísla našeho časopisu vystupují.

* Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek na Kolínsku: S určitou nadsázkou řečeno – mít mnoho peněz je pro obce důležité, ale mnohem podstatnější je, jak tyto peníze efektivně a smysluplně využijete. Stejně tak je důležité, aby příjmy obcí byly co nejstabilnější, nebyly tak moc vystaveny výkyvům ekonomiky nebo daňových změn...   ...Velký Osek patří k nemálo obcím, které si našetřily finanční rezervu na projekty a řešení nenadálých situací, ta naše činí zhruba 25 mil. Kč. V roce 2021 z ní využijeme na kofinancování dotovaných projektů okolo 16 mil. Kč. Rezervu jsme tvořili přibližně šesti let. Chci totiž připomenout argumentaci Svazu měst a obcí, který před projednáváním daňového balíčku varoval: Ano, obce jsou díky svým finančním rezervám většinou schopny rok či dva vydržet bez finančních kompenzací za daňový balíček. Jenže pak – až své finanční rezervy vyčerpají – jim nastanou velké problémy s předfinancováním projektů, neboť dotace jsou i dnes z velké části nastaveny tak, že žadatel o dotaci, tedy obec, realizaci podpořeného projektu zaplatí sám – a teprve po dokončení projektu obdrží dotaci. Banka však úvěr na uskutečnění projektu obci patrně neposkytne, pokud obec nedostojí kritériím rozpočtové odpovědnosti, což dnes banky velmi bedlivě sledují.

A paradoxně, jak někdo bude moci obci poskytnout dotaci, když obec na projekt nebude mít zajištěné kofinancování? Pravda, i dnes kofinancování činí třeba jen deset procent, ale často už třeba i 40, a třeba v oblasti energetické účinnosti klidně také 50 až 60 procent…

Například my svoji finanční rezervu chceme z velké části využít na dofinancování dotací podpořeného projektu rekonstrukce Dělnického domu na polyfunkční kulturně-společenské zařízení, kde nebude chybět ani nová knihovna. Projekt řeší i energetickou účinnost a využívání odpadního tepla plus fotovoltaiku, přičemž dotace pokryjí zhruba 50 %.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta Kyjova, Manažer roku 2019: Současný stav nás nutí omezovat osobní kontakty s ostatními lidmi na minimum, ale současně urychluje nástup digitalizace do veřejné správy. Snažíme se hledat nové komunikační kanály k našim občanům, pořádáme videokonference, i školení absolvujeme na dálku. Takzvané smart technologie začínají být aktuálnější, než kdykoliv předtím. Idea chytrých měst se zhmotňuje a tato oblast nabízí nepřeberné množství příkladů dobré praxe.

Třeba v Kyjově nyní hledáme nástroje, jak oživit lokální ekonomiku tvrdě zkoušenou protiepidemickými opatřeními. Jako vůbec první město v Česku začínáme testovat "lokální" měnu nazvanou corrent. Funguje jako chytrá sleva. Každý z občanů, který se do projektu zaregistruje, dostane do virtuální peněženky 400 correntů. 1 corrent se rovná 1 koruně a uplatnit tuto měnu lze pouze u kyjovských obchodníků, a to až do výše 50% z celkové ceny nákupu. Tímto způsobem motivujeme naše občany, aby své peníze utráceli primárně v kyjovských obchodech. Ambicí projektu je znovu rozproudit ekonomiku a oživit poptávku občanů po službách kyjovských obchodníků.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejen dnešní složitá doba potvrzuje, jak je důležité, aby lidé byli součástí fungujících rodin, které si budou pomáhat, stejně jako to, aby žili v dobře řízených obcích, městech a krajích a aby za nimi pevně stála jejich země, tedy vlast. Pokud jde o obce, stát by byl bez nich zcela bezmocný, což pandemie jasně ukázala. Být v ústavě si proto samosprávná obec prostě zaslouží. Samospráva je pro fungování státu zcela nezastupitelná, a prestiž ústavně chráněné hodnoty jí patří.

* Zdislava Odstrčilová, místostarostka Valašského Meziříčí na Vsetínsku: Sociální služby komunitně plánujeme od roku 2008, čtyři roky nato už v rámci celého mikroregionu, který se plně kryje se správním obvodem našeho města jako obce s rozšířenou působností a zahrnuje 18 obcí se 42 tisíci obyvatel. Výhodou je, že zde tak máme celou škálu sociálních, ale i zdravotních služeb a současně je to ufinancovatelné. Velmi úzce navazujeme na aktivity ve Zlínském kraji, to se velmi osvědčilo. Pochlubit se můžeme dobrou spoluprací mezi jednotlivými aktéry. Zástupci sociálního odboru, jednotliví poskytovatelé sociálních služeb, úřad práce i jednotlivci, kteří se o problematiku zajímají, aktivně a dělně vzájemně spolupracují.

Zásadní jsou však finance. Ve městě máme dlouhodobě poměrně silnou finanční podporu z rozpočtu, aktuálně 9,72 mil. Kč. Částku už od počátku nedáváme poskytovatelům sociálních služeb najednou, ale dělíme ji podle jednotlivých sociálních služeb. Ve spolupráci se zmíněným mikroregionem Valašskomeziříčsko-Kelečsko je nastaven systém kofinancování sociálních služeb jednotlivými obcemi. Valná většina obcí mikroregionu (13) kofinancuje už nyní, další se snad přidají.

Zároveň velmi dbáme na to, abychom do komunitního plánování sociálních služeb všechny obce aktivně vtahovali a průběžně jejich zástupce vzdělávali. Má to svou logiku, obec je zadavatelem, má aktivně ovlivňovat danou síť služeb. Současně to zvyšuje ochotu celou věc kofinancovat.

* Michaela Sigmundová, advokátka: V tuto chvíli je připraven text petice starostů s tím, že zejména žádají Petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby se zasadil o stanovení zákonem daného plošného zákazu jízdy nákladním automobilům o maximální přípustné hmotnosti převyšující 12 tun a jízdním soupravám tvořeným nákladním automobilem, jejichž hmotnost převyšuje 12 tun. Celý text petice lze vyžádat u starosty Města Tovačov Marka Svobody, který je současně osobou jednající za petiční výbor. Dalšími členy petičního výboru je starostka obce Charváty Jarmila Kowalczuková a starosta obce Blatec Mojmír Dostál. Jistě by bylo vhodné, aby se k této petiční akci přidaly i další obce z celé České republiky, které po své linii bojují s nadměrnou kamionovou dopravou, jež zásadním způsobem narušuje klidné bydlení jejich občanům, působí škody na soukromém majetku, jakož i na majetku samotných obcí.

* Milan Pour, poslanec: Jako poslanec Parlamentu ČR se setkávám se starosty obcí, kteří se snaží řešit řadu palčivých témat a potřebovali by pomoc a spolupráci při řešení těchto témat od ministerstev, akademické obce a řady dalších institucí. Takže do projektu 12 výzev regionálního rozvoje jsou začleněna témata, která hýbou regiony napříč naší vlastí. Patří mezi ně například problematika vylidňování regionů, dostupnost služeb, životní prostředí, inovace, mobilita, internet, energetika, využití brownfieldů, zadržení vody v krajině, veřejná správa v regionech.

V projektu nechybí ani představení Strategie regionálního rozvoje ČR 21+, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Chtěl jsem formou několika seminářů propojit odborníky z různých institucí, kteří řeší danou výzvu, s praxí starostů. Podle pozitivního ohlasu na první seminář se tento cíl projektu daří naplňovat.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Kraje vešly do letošního roku s výhledem na nižší daňové – a pravděpodobně i nedaňové a kapitálové příjmy, a s nižšími úsporami. Přitom mohou volně rozhodovat prakticky jen o té části rozpočtu, která v uplynulém roce zaznamenala pokles. Ekonomická situace se v roce 2021 oproti loňsku nejenže nezlepší, ale mohla by být i horší.  Představitelé krajů tak při konstrukci svých rozpočtů museli, více než kdy jindy, zvažovat, jak naložit s penězi ušetřenými v minulých letech a zda nevyužít úvěry více než dříve. Toto rozhodování se obvykle odvíjí také od toho, jak velké úspory či dluh měly kraje koncem roku 2020. Souhrnné údaje o hospodaření krajů za uplynulý rok však budou zveřejněny až v dubnu.

* Luděk Tesař, ekonom: Úroky z úvěrů nepřirozeně porostou. Za normálních poměrů by úroky klesaly, protože peníze jsou uměle do ekonomiky chrleny a je těžké je rozmnožit – ale to by nesměl stát být tak špatný hospodář. Stát tím, jak se zhoršuje jeho kondice, bude muset nabízet za státní obligace stále vyšší úroky, čímž zasáhne do trhu s úvěry. Zdraží se jak hypotéky, tak úvěry pro obce. Pro obce můžeme očekávat, že ze současných sazeb úvěrů na hodnotách zhruba 0,5 až 1,5 % p. a. se ocitneme běžně nad 1,5 %. Potkají se tu však dva vlivy: obrovská poptávka po penězích u států a nízká u lidí a firem. Dokud nebude ekonomika zase přirozená, bude těžké peníze legálně zhodnotit a vydělat.

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady: Výsledky hospodaření státního rozpočtu za rok 2020 ukázaly, že celková odolnost českého hospodářství v obtížných podmínkách byla větší, než se čekalo. K menšímu než hrozícímu propadu ekonomiky a na ni navázaných daňových příjmů podle ní přispěla také některá vládní podpůrná opatření. Nyní je však potřeba přistupovat k dalšímu vytváření a prodlužování podpůrných programů již velmi obezřetně a soustředit se hlavně na to, aby bylo díky dostatku vakcín a efektivnímu plánu očkování co nejdříve vyřešeno zdravotní hledisko pandemie. Ekonomika pak bude mít možnost se nadechnout k růstu a veřejné finance se budou moci začít konsolidovat. Z tohoto pohledu je otázkou, zda nemohl být státní rozpočet pro rok 2021 co do deficitu ambicióznější.

* Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti ELEKTROWIN: Vývoj zpětného odběru vysloužilých elektrospotřebičů nabral v uplynulém „koronavirovém“ roce zcela opačný směr, než se všeobecně očekávalo. „Elektra“ se více prodávalo – a tudíž i více vyřazovalo. V roce 2020 jen tento kolektivní systém zpětně odebral téměř 50 tisíc tun vyřazených elektrospotřebičů. To v letos už šestnáctileté historii společnosti ELEKTROWIN představuje rekordní sběr. O rok dříve, v roce 2019, šlo o 45 tisíc tun, tehdy rovněž nebývalých.

* Helena Kuthanová, koordinátorka MAP II, MAS Hradecký venkov se sídlem v Nechanicích na Královéhradecku: Měli bychom mladé lidi zapojovat obecně i do dialogu s Evropskou unií. Mládež cítí, že politiky EU jdou někdy mimo ně a že se s nimi nediskutuje. Místní akční skupiny by mohly mladé lidi například více zapojovat do programu Erasmus+, aby se mohli setkávat s jinými mladými lidmi z jiných zemí, diskutovat důležitá témata. Naše MAS vyslala mladé lidi do Itálie, kde se seznamovali s tím, jak udržet a rozvíjet podnikání na venkově.

* Lukáš Kříž, IT expert: Ačkoli hovoříme o on-line či digitálních službách, obyvatelé měst a obcí nechtějí být v souvislosti s jejich konzumací považováni jen za masu spotřebitelů. Jsou neopomenutelnými účastníky veřejného dění, a tomu se musejí procesy a mechanismy veřejné správy přizpůsobit. Zaměří se zejména na efektivní komunikaci, jejímž prostřednictvím lze nejen zjišťovat názory obyvatel, ale také zvyšovat jejich zapojení do veřejného dění.

Digitální infrastruktura začne zastiňovat tu fyzickou. Nejde o to, že by samosprávy přestaly pečovat o silnice, parky nebo o osvětlení ulic. Mnohem větší pozornost oproti minulosti zaměří na rozvoj digitální infrastruktury a na ni navázaných služeb. Těžit z této změny budou nejen obyvatelé, ale i samotná fyzická infrastruktura. Na její stav začnou dohlížet baterie senzorů, jejichž výstupní data automaticky zpracují a vyhodnotí informační systémy.

* Martin Lukáš a Pavel Liška, spoluautoři projektu Optimalizace systému řízení příjmu, validace, zpracování a reportingu datových sad v resortu životního prostředí: Projekt řeší problém nedostatečnosti zavedení obecného principu, kterým je služba veřejnosti v oblasti poskytování dat na základě zákonů životního prostředí, v různých formátech, časových řezech a vysoké kvalitě. Potřebnost tohoto projektu vychází ze současného stavu v oblasti příjmu, validace a reportování dat o životním prostředí, a to nejen v resortu životního prostředí. Zcela chybí jednotná pravidla, a s tím související nastavení standardizovaných procesů zaručujících vyšší přidanou hodnotu. Spolupráce mezi informační agenturou CENIA a vlastníky dat o životním prostředí je tímto velmi ztížena. Projekt se zabývá problematikpou jednoznačných datových toků pro účely tvorby indikátorů životního prostředí s cílem informovat vládu, veřejnost, kraje, města a obce o stavu a vývoji životního prostředí.

* Žaneta Kozubíková, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.: Veřejné zakázky vstoupily do roku 2021 s významnou legislativní novinkou. V prosinci 2020 byla v rámci tzv. odpadového balíčku přijata dílčí novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která mezi transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace přidává nové základní zásady. Nově jsou zadavatelé povinni dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. V praxi to znamená, že zadavatelé budou u každé veřejné zakázky muset v prvé řadě zvážit, zda její povaha a smysl umožní sociálně a environmentálně odpovědné zadávání a inovace. Dojde-li zadavatel k závěru, že tyto nové zásady u veřejné zakázky použít nelze, bude povinen řádně odůvodnit, proč tomu tak je, a to zejména již v zadávací dokumentaci. Pokud naopak zadavatel usoudí, že zásady či alespoň některé z nich jsou na veřejnou zakázku aplikovatelné, popíše postup, jakým způsobem se v zakázce projeví.

Je nutné zdůraznit, že veškeré tyto povinnosti se vztahují již na výběrová či zadávací řízení zahájená od 1. ledna 2021.

* Jan Břeň, právník: Dnem 1. ledna 2021 nabyl účinnosti zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), který po šedesáti letech nahradil předchozí (a v mnohém již překonaný a nevyhovující) zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 36/1960 Sb.“).

Zákon o územně správním členění státu představuje „nabídku“ obecného územně správního členění České republiky, která může být využita v příslušné právní úpravě působnosti jednotlivých orgánů státní správy pro celkové zvýšení přehlednosti výkonu státní správy. Je však nutné zdůraznit, že nový zákon o územně správním členění státu žádným způsobem nezasahuje na dosavadní specializovaná územně správní členění pro jednotlivé obory (oblasti, úseky) výkonu státní správy, která tak nechává zcela beze změny.

Nové územně správní členění České republiky je tak i po nabytí účinnosti zákona o územně správním členění státu představováno nejen zákonem o územně správním členění státu, ale rovněž i některými dalšími právní předpisy v této oblasti.

* Marcela Káňová, partnerka a vedoucí právního týmu CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s. r. o., advokátní kancelář: Podle § 158 ZZVZ zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 ZZVZ. Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení“). Významné přitom je to, že právní služby patří mezi tzv. sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 ZZVZ, které je podle § 129 ZZVZ možno zadávat ve zjednodušeném režimu podle § 129 ZZVZ, který stojí vedle režimu podlimitního a nadlimitního. Jde přitom o zcela nový způsob zadávání veřejných zakázek, který zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) neznal, a který je charakteristický velmi nízkou mírou regulace. Skutečnost, že právní služby lze podle § 129 ZZVZ zadat ve zjednodušeném režimu, nemá však vliv na možnost využití výjimek vyplývajících z jiných ustanovení ZZVZ, tedy výjimka podle § 158 ZZVZ.

Podle § 3 odst. 4 písm. a) nařízení činí finanční limit pro určení nadlimitní sektorové veřejné zakázky na služby zadávané ve zjednodušeném režimu (tj. i právní služby) aktuálně 25 676 000 Kč.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) hledá města, která chtějí testovat 5G technologie. Soutěžní návrhy mohou municipality posílat do 22. 11. 2019. Ze soutěže vzejde pět vítězů, kteří budou moct díky spolupráci státu a soukromého sektoru rychleji využívat 5G sítě. Vyhlášení výsledků se uskuteční 12. 12. 2019 ve 12.00 hodin na MPO za účasti vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové.

„Vybereme 5 měst, která se díky soutěži dříve stanou chytrá - s pomocí 5G sítí. Pomůže jim s tím spolupráce státu a soukromého sektoru. V soutěžních návrzích nám mohou samosprávy posílat  nová řešení v oblasti autonomní mobility, bezpečnosti občanů či třeba elektronického zdravotnictví,” říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Je to další krok k tomu, aby se ČR stala v souladu s Inovační strategií a národní hospodářskou vizí zemí pro budoucnost, tedy jasně platilo Czech Republic: The Country For The Future.“

 

„Vítězná města a obce podpoříme také při budování a rozvoji konceptu Smart, zejména v oblasti budování digitální infrastruktury. Při testování bude vytvořen metodický postup zavádění 5G sítí, který může být následně využit i v dalších regionech, ale také při tvorbě programů a výzev v budoucím programovém období. Naším cílem je ukázat na příkladech těchto měst a regionů cestu, jakým způsobem efektivně zapojit nové technologie 5. generace při zvyšování konkurenceschopnosti a zkvalitňování prostředí obyvatel v různých oblastech života. Věřím, že díky praktické podpoře inovací vznikne v regionech atraktivní a udržitelný ekosystém,“ dodává ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Soutěžní návrh může podat obec, město, městys, statutární město, městský obvod, nebo městská část na území ČR. Může zahrnovat i spolupráci více měst, zapojit se mohou i další organizace a instituce, s kterými bude soutěžní město spolupracovat. Také může zahrnovat více záměrů testování v různých oblastech. Předmětem testování by měla být oblast, která je pro město podstatná a její vývoj a aplikace bude mít významný dopad na:

 

Soutěžní návrh musí obsahovat i hrubý harmonogram aktivit zaměřených na využívání inovačního potenciálu odborné veřejnosti (hackathon, inovační workshop) a sdílení zkušeností s nastavením, například s optimalizací nebo/a zrychlením,  rozhodovacích, schvalovacích a administrativních procesů spojených s 5G technologií.  V rámci testování tak mají vzniknout tzv. use case, tedy popisy dílčích procesů nebo administrativních postupů.

 

Návrhy, které do soutěže přijdou, porota vyhodnotí jednotlivě. Posuzovat bude účelnost a potřebnost záměru s ohledem na obyvatele a podnikatelskou atraktivitu města. Zabývat se bude rovněž unikátností či zajímavostí řešení a rovněž tím, zda jsou 5G technologie pro danou věc potřeba.

 

Z hodnocení vzejde 5 vítězných měst, kterou budou moct díky soutěži s podporou organizátorů akce a partnerů testovat 5G sítě. Výsledky budou vyhlášeny ve čtvrtek 12. 12. 2019 ve 12.00 hodin. Vítězové získají podporu na posílení pracovního týmu po dobu testování. Další podpora bude směřovat na  aktivity, které souvisejí s komunikací s veřejností či se zapojením do spolupráce při vývoji a testování. Rádiové kmitočty nezbytné pro experimentální účely budou poskytnuty za nižší poplatek. Podrobnosti jsou na webu MPO zde.

 

 

Soutěž o chytré město je pro tuzemské municipality velkou příležitostí. Díky 5G sítím budou moct zlepšit kvalitu služeb, které poskytují občanům a dosáhnout tak toho, aby se lidem co nejlépe žilo. Regiony se budou lépe rozvíjet a tuzemské samosprávy se stanou lepším místem pro život. Aby se vše podařilo uskutečnit, je nutná spolupráce měst a obcí, odborné veřejnosti, akademické i podnikatelské sféry. Jedině tak se koncept chytrých měst, tedy Smart Cities, postavený mimo jiné na udržitelném rozvoji a opírající se o moderní informační a komunikační technologie, v budoucnosti rozšíří.*

/sFil/

Rada hlavního města Prahy dnes schválila další dva projekty z konceptu smart city, které pro realizaci připravila městská společnost Operátor ICT. Jedná se o pilotní projekt Automatického odpovídače a Interiérovou navigaci ve Škodově paláci. Oba projekty budou realizovány ještě v letošním roce.

„Jedná se o menší projekty, které ale lidem výrazně pomohou v kontaktu s městem. Stále se snažíme zkvalitňovat služby pro občany, protože dnes se každý komunikace s úřadem spíše děsí, a to bych ráda změnila,“ říká Adriana Krnáčová, primátorka hlavního města Prahy.

 Automatický odpovídač

Technologie automatického odpovídače (angl. chatbot) usnadňuje uživatelům získávání informací, práci s formuláři, či řešení potíží nebo objednávání služeb. Ve své pilotní fázi bude tato technologie otestována na webu Litacka.cz a městské části Praha 12, kde prostřednictvím platforem Webchat a Facebook Messenger bude fungovat jako automatická asistenční služba při vyřizování požadavků. Automatický odpovídač nejenže odpovídá na dotazy, ale díky umělé inteligenci se dokáže i sám učit nebo pomoci například s vyplněním webového formuláře.

 

Půl roku budeme automatický odpovídač testovat, a pokud se osvědčí, rozšíříme jej i do dalších složek úřadu,“ vysvětluje primátorka.

Dodavatel definovaného řešení bude vybrán veřejnou zakázkou malého rozsahu. Pilotní projekt bude trvat šest měsíců a předpokládané celkové náklady na instalaci a implementaci nepřesáhnou 350 000 Kč (bez DPH). Měsíční náklady na provoz, servis, optimalizaci a učení Automatického odpovídače nepřesáhnou 20 000 Kč (bez DPH).

 Interiérová navigace pro občany v prostorách Škodova paláce

Nová dynamická interiérová navigace v prostorách Škodova paláce prostřednictvím aplikace v mobilním zařízení umožní občanům snadněji najít konkrétního úředníka podle jména, odboru nebo zvolené agendy k vyřízení. A to přesným navedením přímo ke správným dveřím i zapojením vždy aktuálních informací o úředních hodinách, dostupnosti daného úředníka či kanceláře, nastavením nejkratší nebo bezbariérové trasy a navedením k nejbližšímu východu nebo toaletám.

 

Škodův palác není pro úřad úplně vhodnou budovou a jedním z důvodů je i jeho nepřehlednost, na kterou si stěžují především ti, kteří namísto toho, aby něco vyřešili, bloudí po chodbách. Interiérová navigace je navede přímo ke konkrétním dveřím nebo za konkrétním úředníkem,“ doplňuje Adriana Krnáčová.

OICT bude realizovat projekt nákupem systému „Interiérová navigace pro občany v prostorách Škodova paláce“ od dodavatele vybraného na základě zadávacího řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu. Předpokládaná hodnota dodávky interiérové navigace, její implementace a instalace je stanovena ve výši 1 755 000 Kč (bez DPH) a předpokládaná hodnota za provozní podporu a servis po dobu 1 roku je stanovena ve výši 195 000 Kč (bez DPH).*

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down