Platforma Obec 2030 vyhlásila novou soutěž o nejlepší obecní inovace, které přinášejí energetickou soběstačnost, zefektivňují nakládání s odpady nebo zlepšují stav životního prostředí. Obce mohou své realizované projekty do soutěže přihlásit do konce srpna. Vítězové získají ceny, jež podpoří další obecní rozvoj, například zapůjčení elektromobilu, bezplatné služby energetického manažera nebo vytvoření strategického plánu. Záštitu nad soutěží převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

České, moravské a slezské obce se modernizují v oblasti technologií, energetiky, kvality ovzduší i života občanů. Díky odvážně smýšlejícím starostkám a starostům napříč republikou už máme řadu příkladů, kdy využití chytrých řešení zlepšuje jak život místních občanů, tak stav životního prostřední. Chceme obce v tomto úsilí podpořit a přinést ostatním inspiraci podle již realizovaných úspěšných projektů,“ říká Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR, které je partnerem platformy Obec 2030.

Do nové soutěže mohou zástupci kterékoliv obce v ČR snadno přihlásit tamní projekt vyplněním stručného formuláře na internetových stránkách. Přihlásit lze projekty, které spadají do následujících kategorií: chytré technologie, udržitelná energetika, čistá mobilita, kvalita ovzduší a životního prostředí a cirkulární ekonomika. Po uzavření přihlášek vybere odborná porota finalisty, z nichž vítěze určí hlasování účastníků a porotců. Vyhlášení výsledků proběhne v listopadu.

Vítězné obce získají ceny, které podpoří další rozvoj v oblasti mobility, energetiky a fungování obce. K cenám patří roční zapůjčení elektromobilu pro obecní účely, poradenství energetického manažera, vytvoření obecního digitálního 3D modelu či vytvoření strategického plánu dalšího obecního rozvoje. Partnery soutěže i platformy Obec 2030 jsou také ŠKODA AUTO, ČEZ ESCO a Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN).

Je nám ctí, že můžeme poskytovat poradenství a služby, které povedou k větší energetické soběstačnosti a energetickým úsporám obcí v České republice,“ říká Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO. „Obce jsou pro nás důležitým partnerem při zavádění ekologických řešení v dopravě, která zachovávají komfort uživatelů a zároveň jsou šetrnější k životnímu prostředí,“ uvádí Bohdan Wojnar, člen představenstva ŠKODA AUTO. „Podstatná část odpadů lze sekundárně efektivně využít jako zdroj, a snížit tak nejen dopady na přírodu, ale i na výdaje obecní pokladny,“ dodává Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN.

V rámci platformy Obec 2030 čerpá informaci a vyměňuje si praktické zkušenosti už více než 200 starostů tuzemských obcí. Platforma Obec 2030 ve spolupráci s experty daných oborů pomáhá obcím formou poradenství s přípravou energetických a environmentálních projektů, zajištěním financování i samotnou realizací. Zároveň propojuje starosty a umožňuje jim sdílet ukázky dobré praxe. Takovým příkladem z poslední doby je třeba severomoravská obec Nemile, která instaluje na střechu čistírny odpadních vod fotovoltaickou elektrárnu, která zajistí třetinu její spotřeby. Na střeše se počítá se třemi řadami po 18 fotovoltaických panelech. „Rozhodli jsme se do projektu jít, abychom vedle pozitivního vlivu na životní prostředí zvýšili i hospodárnost obce. Celková úspora na energiích by měla přesáhnout dva miliony korun a přírodě ušetříme 310 tun emisí oxidu uhličitého,“ říká starosta Nemile Petr Šimek.*

/zr/

Česká metropole se připojila k dalším evropským městům a podepsala Deklaraci evropských měst o cirkulární ekonomice (European Circular Cities Declaration). Signatáři této deklarace jsou například Kodaň, Helsinky, Lublaň nebo Sevilla.

Prosperita města nemůže být napříště spojena s plýtváním se zdroji. Celá Evropa dnes hledá způsoby, jak uzavřít materiálový cyklus - od designu výrobků po nakládání s odpady. Praha je plná talentovaných lidí a firem, kteří se na této změně již dnes podílejí. Připojení k evropským cirkulárním městům je pro nás symbolická odměna za dosavadní práci a další krok k naplňování klimatického závazku Prahy,” uvedl náměstek pražského primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.

Signatáři se zavázali urychlit přechod z lineární ekonomiky na cirkulární ekonomiku. Vyzývají také další města, aby se přidala.

Jak minulý týden zaznělo na konferenci v Mannheimu, kde byla deklarace podepsána: „Města a regiony jsou kolébkou inovací a socioekonomické transformace s obrovským potenciálem být lídry v přechodu k cirkulární ekonomice. Místní a regionální samosprávy řídí řadu klíčových odvětví, jako je mobilita a nakládání s odpady. V konečném důsledku jsou odpovědné za způsob využívání půdy a územní plánování. Mají tak ideální pozici pro podporu cirkulárního hospodářství a udržitelnější a odolnější budoucnosti.

/zr/*

 

Stavebnictví má obrovský multiplikační efekt, a proto by se mohlo stát motorem restartu ekonomiky. Je však nezbytné stavět moderně, udržitelně. Šetrná výstavba a renovace budov nám totiž kromě nastartování ekonomiky může pomoci přiblížit se ke klimatickým cílům, které si stanovila Evropa a ústy šéfky komise Ursuly von der Leyenové je chce nyní ještě zpřísnit.

„Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček i přes jistou skepsi k reálnosti dosažení takových cílů vyzdvihl význam investic právě do budov. A to vnímáme jako velmi důležitý signál,“ uvedl předseda České rady pro šetrné budovy Karel Fronk.

Ministr Karel Havlíček minulý týden v Českém rozhlasu prohlásil, že bez investic v řádu stovek miliard korun do výstavby a rekonstrukce budov a zvýšení jejich energetické účinnosti nemáme šanci na cíle EU dosáhnout. Česká rada pro šetrné budovy proto nabízí vládě při restartu ekonomiky podporu a zároveň přichází s návrhy změn legislativy a podpůrných programů, které přispějí k tomu, aby se realizačním firmám i soukromým a veřejným investorům vyplatilo do uvažování o projektech vnést šetrné principy.

Státní investice do budov mohou totiž díky vysokému multiplikačnímu efektu stavebnictví výrazně přispět k oživení české ekonomiky v době hospodářské krize. Jejich výhodou je fakt, že jsou rozptýleny po celé zemi a pomoc ekonomice prostřednictvím investic do budov tak bude plošná. Z renovací budov mohou profitovat nejen velké stavební firmy, ale i střední a menší podniky a řemeslníci. To ukázala již studie Národní ekonomické rady vlády v poslední krizi po roce 2008. „Nenechejme budoucím generacím pouze pár výjimečných staveb, kterými se členové rady mohou pyšnit, ale udělejme z šetrných budov naprostý standard,“ zdůraznil Karel Fronk.

Opět totiž stojíme na prahu zpomalení ekonomiky a strukturálních změn způsobených koronavirem. Dopady covid-19 jsou závažné, avšak dopady změny klimatu mohou být ještě horší. „Jsme přesvědčeni, že investice do šetrných budov jsou stále jedním z nejlepších nástrojů, jak oba problémy zmenšit,“ vysvětlil předseda České rady pro šetrné budovy.

Ministr životního prostředí Richard Brabec nedávno na konferenci pod záštitou České rady pro šetrné budovy uvedl, že v průběhu příštích deseti let přijde do České republiky téměř jeden bilion korun z modernizačních fondů. Na úspory energie, vody a další věcí je určena jejich velká část. Ministerstvo podle něj bude v příštím programovém období na léta 2021 až 2027 spravovat v rámci programů životního prostředí zhruba 300 miliard korun. Zdrojů by tedy mělo být dostatek, nyní je třeba vytvořit podmínky pro to, aby našly smysluplné uplatnění v konkrétních hodnotných projektech.

* Budovy s téměř nulovou spotřebou. V oblasti budov s téměř nulovou spotřebou fungují renovační programy pro většinu typů budov, financování je dlouhodobé a předvídatelné. Dobře nastaveny jsou také minimální energetické standardy pro budovy. Progres by přineslo zvýšení objemu programů důkladných renovací, a to minimálně na dvojnásobek. „Vláda by měla také zvážit motivační opatření k investicím do budov například formou snížení DPH,“ poznamenal Karel Fronk. Změnit by se měl také systém zadávání veřejných zakázek tak, aby hlavním parametrem nebyla jen nejnižší pořizovací cena, ale náklady v dlouhodobém provozu.

* Udržitelné materiály a cirkulární ekonomika. Cirkulární principy a recyklované materiály nacházejí stále častěji uplatnění. V tuzemsku dobře fungují a jsou využívány certifikační systémy, které vyžadují informace o recyklovaných materiálech. Česko navíc směřuje k zákazu skládkování bez předtřídění a recyklace, což povede ke zvýšení motivace ke znovuvyužití materiálů. Do kritérií pro zadávání veřejných zakázek by bylo vhodné zavést požadavky pro využívání druhotných surovin a výrobků. Je také třeba odstranit bariéry pro znovuvyužití stavebního odpadu. Podpory by se měly dočkat také projekty, které si kladou za cíl zhodnotit brownfieldy.

* Hospodaření s vodou. Voda začíná být vzácná a v budoucnu může být ještě hůř. Úspěšný je hlavně program Dešťovka, který je zaměřen na využití dešťové a šedé vody v bytových a rodinných domech. Pomohlo by zrušit výjimky pro platbu srážkovného z bytových domů ve městech. Lékem na zadržování vody jsou zelené střechy, jejich většímu využívání ale brání omezené započítávání do koeficientu zeleně.

* Kvalitní vnitřní prostředí. Dopad vnitřního prostředí na komfort, zdraví a výkonnost osob uvnitř budov začíná řešit stále větší počet lidí. V segmentu administrativních budov funguje certifikační systém WELL, který detailně řeší všechny aspekty vnitřního prostředí. V rámci OP Životní prostředí došlo k rozšíření podpory větrání, osvětlení a akustiky, která je využívaná především ve školách a veřejných budovách. Pomohlo by definovat do kritérií programů nebo výběrových řízení minimální standardy, zejména v oblasti provázanosti celého konceptu dané budovy, projekčního návrhu, realizace a následného provozu, tak aby byla upřednostněna komplexní řešení, která vnímají i kvalitní vnitřní prostředí.

* Cesta k uhlíkové neutralitě. V Česku funguje systém emisních povolenek, které motivují firmy ke snížení produkce CO2. Globální klimatické změny však budou vyžadovat další zásadní opatření a zde by pomohla podpora lokálních obnovitelných zdrojů energie zakomponovaných do budov. Je třeba také a odstranit bariéry k jejich využití.

Deklaraci New Green Deal Cesta k udržitelné ekonomice 21. století představila Česká rada pro šetrné budovy minulý čtvrtek v rámci Světového týdne šetrných budov a chce ji předat premiérovi Andreji Babišovi. Dosud ji podepsalo více než 80 členských firem z oboru šetrného stavebnictví i nečlenských organizací a společností, které souhrnně dosahují tržby přes 100 miliard korun a zaměstnávají téměř 30 tisíc lidí. Deklaraci včetně všech konkrétních doporučení, jak pomoci ekonomiku nastartovat a připravit ji na zelenou budoucnost, najdete zde: https://www.czgbc.org/cs/new-green-deal-cesta-k-udrzitelne-ekonomice-21-stoleti

*

/zr/

Ilustrační foto: archiv České rady pro šetrné budovy

Energetika budov, to není jen šetrně zvolený způsob vytápění. Kvalitní energetické řešení vyžaduje komplexní přístup, který začíná již při prvních úvahách architekta o zasazení budovy do terénu a o jejím natočení směrem ke světovým stranám, počítá s kvalitou obálky budovy, způsobem vytápění i chlazení, mírou zasklení a zastínění apod.

Shodli se na tom odborníci na přednášce Rethink Architecture: Energy, kterou uspořádala Česká rada pro šetrné budovy spolu s Centrem architektury a městského plánování.

Přesto má energetika v komplexu hodnoticích kritérií certifikačních systémů jen osmnáctiprocentní váhu. Skutečně šetrné budovy musí řešit celou řadu dalších kritérií, jako je hospodaření s vodou, materiály nebo odpady,“ řekl energetický auditor CEVRE Consultants Jiří Cihlář. Zpravidla tedy nestačí jedno opatření, například umístit na budovu solární panely, a myslet si, že se tím z projektu stane šetrná budova. Důležitý je celý propracovaný komplex opatření. Zároveň je nezbytné na budovu a její spotřebu energie hledět v celém jejím životním cyklu od těžby surovin, přes výrobu stavebního materiálu, stavbu, provoz až po její budoucí demolici.

Jeden z nejpropracovanějších příkladů šetrné budovy v ČR představili ředitel facility managementu budov ČSOB Daniel Rubricius a ekoložka banky Soňa Štětková. Jde o centrálu ČSOB v pražské Radlické ulici. Už původní budova z roku 2008, kterou navrhl Josef Pleskot, byla z hlediska šetrnosti převratná a získala jako první v České republice certifikaci LEED, a to v úrovni Gold.

Nová budova otevřená loni pak šla ještě dále. Kromě opatření uplatněných již na původní severní budově, jako je orientace objektu ke světovým stranám, šetrné LED osvětlení a hojný přísun denního světla, přirozené denní větrání a noční předchlazování, či retence vody a zelené střechy, nová budova navíc využívá k topení a chlazení geotermální sondy ve spojení s aktivovanými betony a řadu dalších moderních opatření. Získala tak nejvyšší certifikaci LEED Platinum v kategorii New Construction. „Po roce fungování se ukazuje, že spotřeba elektřiny je zatím asi o 20 procent nižší, než se očekávalo,“ konstatovala Soňa Štětková.

Podstatnou roli při snižování energetické náročnosti budov hraje architekt jakožto jakýsi „dirigent“ celého procesu návrhu. Ondřej Hofmeister z ateliéru Projektil architekti ukázal na příkladech staveb ateliéru, jaká přirozená řešení může architekt využívat. Středisko ekologické výchovy Sluňákov je například ze severní strany zahrnuto hlínou a plně se otevírá na jih, kam směřuje dvojitá fasáda dnes otevřená terasou a vytvářející živý veřejný prostor. Zelená pobytová střecha v sobě kombinuje i funkci vyhlídkové terasy s pohledem do okolní krajiny, zároveň pomáhá budovu izolovat v létě i v zimě a zadržuje dešťovou vodu. „Domy by v budoucnu neměly spotřebovávat energii, ale vyrábět ji. Město by pak mohlo svou samotnou existencí přispívat krajině,“ vysvětlil svůj pohled na věc architekt Ondřej Hofmeister.

Vrcholnou ukázkou nezávislosti je pak soběstačný dům, který není napojen na sítě. V českých podmínkách ho buduje organizace Český soběstačný dům a jeho možnosti představil Pavel Podruh, který za projektem stojí. Jde podle něho o laboratoř, jejímž cílem je v praxi ověřit teoretické náměty a nabídnout šetrná řešení dále do praxe. Výroba energie je založená na solárním systému, který pokrývá celou jižní stranu budovy. „Integrovat solární panely s akumulací by do budoucna měl být standard u všech staveb,“ poznamenal Pavel Podruh.

Řešit energetiku budov je z hlediska udržitelnosti i emisí skleníkových plynů velmi zásadní. Stavby a jejich provoz způsobují třetinu emisí skleníkových plynů na světě. „V Evropské unii jsou budovy zodpovědné za 40 procent veškeré spotřebované energie. Je tedy nejvyšší čas přehodnotit, co znamená dobrá architektura. Vláda by si měla uvědomit, jak důležité je do budoucna stavět energeticky úsporně a podporovat technologie ve stavebnictví, které jsou šetrné k životnímu prostředí,“ řekla k tématu výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Cyklus přednášek Rethink Architecture spolu s Českou radu pro šetrné budovy organizují specialistky na udržitelné budovy Karolína Dvořáková a Kateřina Eklová. „Na třech přednáškách na jaře známí čeští architekti Ondřej Chybík, Zdeněk Fránek a Projektil architekti popsali, jak pracují s udržitelností na svých projektech. Další odborníci pak představili konkrétní šetrná řešení, která mohou architekti a studenti architektury použít ve svých projektech,“ uvedla  Karolína Dvořáková. „Na podzim 2020 připravujeme další akce s tématy Materials a People. Pro Materials bude zásadní cirkulární ekonomika či využívání stavebních odpadů a na akci People budeme hledat, co mají splňovat budovy a města, aby umožnily lidem žít zdravě a udržitelně,“ doplnila Kateřina Eklová.*

/zr/

Na snímku: Centrály ČSOB, která na přednášce Rethink Architecture: Energy byla uváděna jako příklad kvalitního šetrného řešení budovy

Ilustrační foto: archiv

Celkem 96 % Čechů se snaží různými způsoby chránit životní prostředí a více než 70 % preferuje třídění a následnou recyklaci před spalováním odpadů a skládkováním. Omezení skládkování je podle 89 % respondentů jedním z důležitých nástrojů pro zlepšení kvality životního prostředí. Z průzkumu veřejného mínění provedeného agenturou STEM/MARK dále vyplývá, že Češi nesouhlasí se zvyšováním poplatku za odpady.

Češi jsou připraveni čelit výzvám moderního odpadového hospodářství a chránit přírodu. Vypovídá o tom i fakt, že více než 96 % respondentů průzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK uvedlo, se snaží chránit životní prostředí. Tuzemští obyvatelé také například aktivně třídí odpad (91 %) nebo se snaží šetřit vodou a energiemi (78 %).

Ačkoliv ČR patří k evropské špičce v třídění odpadu, zaostává v následném nakládání s ním. V roce 2018 dokázala Česká republika recyklovat pouze 27 % vytříděného odpadu (ČSÚ). Z toho vyplývá, že jeho podstatná část končí na skládkách či ve spalovnách.

Státy Evropské unie od tohoto nakládání s odpady postupně upouštějí a směřují k cirkulární ekonomice. Obyvatelé ČR tuto změnu také vnímají – na 70 % respondentů by preferovalo třídění a recyklaci odpadu před jeho spalováním. Obdobně se Češi staví i ke skládkám. Navýšení poměru recyklace požaduje také EU ve svém balíčku odpadových zákonů, k jejichž dodržování se ČR zavázala. Podle ambiciózních cílů EU by měly její státy v roce 2035 dokázat recyklovat 65 % komunálního odpadu.

LIDÉ SE BOJÍ SPALOVEN

Z průzkumu dále vyplývá, že Češi nechtějí stavět spalovny na úkor recyklace. Tři ze čtyř respondentů se navíc shodují na tom, že spalovny závažným způsobem poškozují životní prostředí. V očích společnosti se tak řadí např. za uhelné elektrárny (90 %) nebo chemické továrny (89 %). Stejně negativně Češi pohlížejí i na skládky (86 %), které však už jsou legislativně omezeny a od jejich budování se upouští.

Evropská legislativa nastavuje maximální úroveň skládkování na 10 % a vede členské státy k odklonu tohoto odpadu do recyklace. K tomu má sloužit druhý hlavní požadavek EU, který říká, že v roce 2035 má být recyklováno 65 % komunálního odpadu. V tuzemsku navrhovaná legislativa však neobsahuje žádný nástroj, který by důkladnější recyklaci podpořil, a zamezil tak vyššímu procentu spáleného odpadu na úkor recyklace. Připravovaný zákon sice formálně obsahuje evropské cíle, ale neobsahuje žádné nástroje jak odpady efektivně směřovat do recyklace. Na tom se shoduje stále větší řada odborníků,“ okomentovala situaci Jitka Zítková ze společnosti STEM/MARK (www.stemmark.cz).

ODPADY SE PRODRAŽÍ

Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že za odpady platí ročně mezi 400 a 800 korunami, a část z nich by uvítala snížení tohoto poplatku. „Pokud však dojde ke schválení nové odpadové legislativy ve stávající podobě, skládkovací poplatek se navýší a je pravděpodobné, že se tak odpady občanům ČR ještě více prodraží. Momentálně platí obce skládkovací poplatek ve výši 500 Kč na tunu odpadu, avšak nově navrhovaná výše dosahuje částky až 1850 Kč. Pro mnoho obcí to může podle jejich vyjádření znamenat kritické zatížení rozpočtů, které by musely řešit například zvýšením poplatku za komunální odpady,“ dodala Jitka Zítková.

O PRŮZKUMU

Průzkum veřejného mínění realizovala agentura STEM/MARK v období 5.–12. března 2020 jako internetový dotazník na souboru 505 respondentů, kteří tvoří reprezentativní vzorek populace České republiky ve věku 18–75 let.*

/zr/

Zdroj obou grafů: STEM/MARK

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n = 505

 

Až do 15. dubna lze podat přuihlášku do xdalšího, již 4. ročníku národní soutěže Přeměna odpadů na zdroje. Mezi sedmi vyhlášenými kategoriemi soutěže nechybějí ani kategorie Obce, města, kraje, instituce veřejné správy a Žáci ZŠ a organizace volnočasových aktivit. Právě tyto kategorie by mohly zaujmout územní samosprávné celky a školy, jejichž jsou zřizovateli.

Soutěž je určena všem výrobním podnikům, stavebním firmám, provozovatelům služeb, obcím a orgánům veřejné správy, žákům a studentům všech typů škol, mimoškolním zařízením, ale nově i neziskovým organizacím, svazů, asociacím, sdružením, spolkům apod.

V jednotlivých kategoriích spolu budou soutěžit projekty podporující odpovědný přístup k využívání surovin. Může jít o kreativní zpracování výrobků s ukončenou životností z papíru, plastů, kovů, skla, dřeva, textilu ad., o inovativní způsoby využití druhotných surovin ve výrobní nebo stavební činnosti a řadu dalších aktivit podporujících oběhové hospodářství.

Kategorie III. Obce, města, kraje, instituce veřejné správy je určena pro obce, města, kraje a další, kteří při své činnosti, ve svých projektech a při zadávání veřejných zakázek apod. preferují  druhotné suroviny nebo výrobky je obsahující.

Kategorie VI. Žáci ZŠ a organizace volnočasových aktivit zase cílí tvořivé žáky ZŠ, ZUŠ, či na aktivní účastníky činností domů dětí a mládeře nebo dalších organizaí volnočasových aktivit, kteří mají zajímavé nápady, jak využít různé předměty a výrobky po ukončení životnosti, aby neskončily jako odpad v kontejnerech a nakonec na skládce nebo spalovně.

Letošní novinkou soutěže je kategorie VII. Cirkulární počin, která si klade za cíl oslovit subjekty z byznysu, veřejné správy, neziskové organizace a další subjekty, které v rámci své činnosti různými způsoby přispívají k podpoře cirkulární ekonomiky (např. pořádají vzdělávací a osvětové akce, soutěže, organizují výměny věcí, sdílejí dopravu a další podobné aktivity).

Podrobnosti o soutěži najdete na:  https://druhotnasurovina.mpo.cz/article/107.

Přehled jednotlivých soutěžních kategorií a kritéria pro jejich hodnocení jsou na: https://druhotnasurovina.mpo.cz/#categories.

Ze všech účastníků, jejichž přihlášky a přílohy budou splňovat stanovená kritéria, vyberou odborné poroty pět nejlepších, ti budou letos v červnu pozváni do Senátu Parlamentu ČR na slavnostní oceňování vítězů.*

Pořadatelem soutěže je Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Agenturou CzechInvest.

/zr/

Ilustrační obrázek: MPO

 

Rada hlavního města Prahy včera schválila usnesení, ve kterém se zavazuje, že hlavní město Praha neuzavře žádnou formu partnerství nebo spolupráce a neposkytne žádnou podporu, grant ani záštitu nikomu, kdo se nezaváže eliminovat používání jednorázových, především plastových, obalů a výrobků.

Pořadatelé a organizátoři akcí, kteří se nebudou chovat šetrně k životnímu prostředí a nezamezí používání jednorázových plastových obalů a nádobí, již nedostanou od Prahy žádnou formu podpory,“ vysvětlil rozhodnutí radních náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Opatření omezující jednorázové plasty se netýká pouze akcí pro veřejnost, ale bude uplatňováno také v rámci samotného magistrátu. K jeho dodržování budou vyzvány i městské části a příspěvkové organizace hlavního města. V kancelářích, kde tomu doposud není, dojde například k nahrazení plastových nápojových PET lahví džbánky a karafami na vodu. Důraz bude kladen také na osvětu, motivaci a vzdělávání.

Množství odpadů v Praze nám každý rok narůstá. To je dlouhodobě neudržitelné, a musíme tak vzniku odpadů předcházet,“ dodal Petr Hlubuček.

Město tímto opatřením plní cíl zavedení principů cirkulární ekonomiky do svého fungování, plynoucí z klimatického závazku, který přijalo zastupitelstvo hlavního města letos v červnu. Připojuje se tím také k naplnění směrnice Evropského parlamentu o omezení dopadů některých plastových výrobků na životní prostředí.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv

Koncem loňského roku odstartovala pilotní fáze projektu Cirkulární kavárny, která si dala za cíl vytvořit ucelený fungující koncept pro kavárenské provozy v Praze, postavený na principech cirkulární ekonomiky a udržitelného rozvoje. Do pilotu se zapojilo 5 kaváren z Prahy 7, u nichž byla zanalyzována stávající situace s nakládáním s odpady a definovány bariéry pro přechod na cirkulární provoz.

Do pilotní etapy se zapojily kavárny Bar CobraCafé LajkaCafe LetkaVnitroblock a Cukrárna Alchymista.

Z vyhodnocení dosavadního provozu vyplývá, že dvě kavárny dokonce snížily produkci zbytečného odpadu natolik, že potřebují o jednu popelnici méně a ušetří tak. Výsledkem první etapy je mimo jiné i praktická příručka s popisem cirkulárního desatera, které by měla cirkulární kavárna či restaurace splňovat.  Projekt spustil Institut Cirkulární ekonomiky (INCIEN) společně s městskou části Praha 7 a Pražskými službami.

Z detailní analýzy vyplynulo, že hlavní složku toků odpadů ve zmíněných podnicích tvoří obalové materiály a organický odpad. “Obaly by se daly redukovat, pokud by podniky sehnaly dodavatele, kteří by zboží dodávali ve vratných obalech, což je ale logisticky náročné. Organický odpad často končí v popelnici na směsný odpad. Takové zacházení je nejenom nesprávné z hlediska odpadového hospodářství a environmentálních principů, ale také ukrajuje část rozpočtu podniků kvůli častějšímu svozu odpadu, což má tedy i ekonomický dopad,“ vysvětluje Barbora Kebová z Institutu Cirkulární Ekonomiky (dále INCIEN).

 Kolik odpadu proteče jednou kavárnou?

Alfou a omegou každé kavárny je káva a mléko. Bylo zjištěno, že jedna kavárna produkuje průměrně cca 6 kg kávové sedliny denně. Při každodenním provozu to tedy ročně znamená přes 2 tuny lógru za rok. Ten pravidelně končí v popelnicích, i když své má své praktické využití (např. jako hnojivo, pro výrobu biopaliva, bioplastu nebo jako příměs k výrobě podrážek bot či dokonce šperků).

Dalším velkým „producentem“ odpadu je mléko. Větší kavárna spotřebuje i 100 litrů mléka týdně. „Za mlékem se táhne velká odpadová stopa. Kavárny většinou objednávají litrové nápojové kartony nebo plastové láhve. V praxi to znamená 2,4–3 kg odpadu z nápojových kartonů týdně, 9,6–12 kg měsíčně, 115,2–144 kg ročně. Přitom se mu dá jednoduše předejít přechodem na alternativní dodavatelský systém – třeba vratné lahve nebo kanystry,“ doplňuje Barbora Kebová. Noční můrou řady kaváren jsou jednorázové plasty, resp. nádobí. V tomto případě, bylo v rámci pilotní fáze, dosaženo obrovského pokroku. Kavárny postupně vyřadily věci, které jsou jednoduše zbytečné, jako např. brčka nebo kelímky na espresso. ,„Kavárny své zákazníky zároveň motivují i ekonomicky – jednorázové nádobí zpoplatňují a naopak nabízí slevu při využití vlastní nádoby. Hosté si nosí vlastní hrnky na kávu a krabičky na oběd, nebo využívají systém zálohovaných vratných kelímků na kávu,“ popisuje Barbora Kebová.

Kavárny díky zapojení do projektu získaly praktickou sadu doporučení a metodiku přesně na míru jejich provozu. Přechod na plně cirkulární provoz si však vyžádá delší proces. Podniky naráží na řadu omezení, např. problém s neprodaným jídlem, které kvůli hygienickým normám často končí v koši, než aby bylo darováno potřebným.

Získané informace a data z pilotního projektu otevřely dveře k efektivnímu řešení problémů nejen v kavárnách, ale i dalších provozech v celém HORECA (Hotely, restaurace a kavárny) segmentu. Tým Cirkulárních kaváren proto vytvořil příručku, která zahrnuje popis „desatera“ cirkulárních kaváren a má za cíl motivovat majitele provozoven k prvním jednoduchým změnám, které kromě životního prostředí šetří i peníze. „Naším dalším krokem je tuto, v podstatě teď už novou službu, nabízet i dalším kavárnám a restauracím a pomáhat jim změnit přístup jejich fungování.   Je zde obrovský potenciál ke snížení množství odpadu a zároveň ke zvýšení jeho využití. Bohužel si majitelé i personál kavárny často ani neuvědomují, že to jde jinak. Většinou ani nemají čas nad tím příliš přemýšlet, protože jsou plně zaměstnáni povinnostmi každodenního provozu,“ dodává projektová manažerka z INCIEN.

Díky spolupráci s Pražskými službami se podařilo dobře zmapovat stav odpadu a bylo zjištěno, že v této oblasti služeb se s odpady nakládá velmi nezodpovědně. I když je třídění odpadu pro gastronomické provozovny ze zákona povinné, často to neodpovídá realitě. „Obecně je na řadě míst v Praze zřejmé zneužívání veřejných kontejnerů na tříděný odpad, ačkoliv živnostenské subjekty jsou povinné si zajistit likvidaci odpadu na své náklady,“ říká tiskový mluvčí společnosti Radim Mana.

Praha je turistickým srdcem Evropy, kde hotely, restaurace a kavárny hrají velkou roli v městské ekonomice. Postupný přechod celého segmentu na cirkulární koleje pomůže šetřit životní prostředí, zajišťovat druhotné využití zdrojů a snižovat energetickou náročnost provozu.*

/ij/

Dejme naší republice dárek k jejímu stému výročí tím, že ji společně uklidíme! vyzývají čeští spoluorganizátoři Celosvětového úklidového dne (World Cleanup Day) dobrovolníky z celé ČR. Už 15. září chtějí zapojit pět procent obyvatel Česka do úklidu v ulicích i přírodě, přičemž na úklidové mapě ČR registrují již 120 úklidů připravovaných na tento den. Propagovat Celosvětový úklidový den a účinně jej podpořit mohou také obce a města.

Sdílíme jednu planetu. S tímto mottem spojí dobrovolníky na celém světě Celosvětový úklidový den – World Cleanup Day, který se uskuteční už 15. září. V České republice jej spoluorganizují spolky Ukliďme Česko a iniciativa Trash Hero, které už nyní v naší zemi na úklidové mapě ČR (http://www.svetovyuklid.cz/map/) registrují více než 120 připravovaných úklidů.

Letos to bude poprvé, kdy se podaří sjednotit dobrovolníky po celém světě k úklidu v jeden den. Do akce se zapojí dobrovolníci ve 150 zemích. Cílem největší dobrovolné akce v historii je zapojit pět procent světové populace, tedy zhruba 380 milionů lidí.
Výsledky podle organizátorů  budou okamžité – čistá příroda i ulice obcí a měst, kontejnery naplněné tunami nepořádku, miliony zapojených dobrovolníků. Aby se však odpadky do ulic a do přírody nevracely, musí se změnit celkový přístup společnosti k odpadu. Celosvětový úklidový den tak znovu rozproudí debatu o cirkulární ekonomice, tedy o ekonomice, která se s ohledem na udržitelný rozvoj zabývá tím, jak zvýšit kvalitu životního prostředí a lidského života zvýšením efektivity produkce, debatu o lepším environmentálním vzdělávání a odpovědnosti jednotlivců, firem i vlád.
,,Chceme, aby si lidé uvědomovali, jaký je jejich dopad na prostředí, v kterém žijí. Budou pak mít radost i z každodenních malých rozhodnutí, jako je třeba sebrání odpadku, použití vlastního hrnku na kávu ,,s sebou" nebo vlastních tašek na nákup. Úklid dobrovolníků je výborným impulsem," dodává Katka Landová z organizačního týmu Světového úklidu. Více o akci najdete na: www.svetovyuklid.cz.
Do letošní jarní výzvy Ukliďme svět, ukliďme Česko se zapojilo rekordních 113 tisíc dobrovolníků, kteří uklidili téměř 1900 tun odpadu. Jakou stopu v naší zemi zanechá blížící se zářijový celosvětový úklid?*

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down