Již deset měsíců se Česká republika, stejně jako zbytek světa, musí vyrovnávat s přítomností pandemie SARS-CoV-2 (covid-19) a po celou tuto dobu byla všem obyvatelům České republiky zajištěna dodávka pitné vody a odváděna a čištěna odpadní voda. Bohužel pro takovou situaci nebyly a dosud nejsou zpracovány žádná doporučení a postupy, a vodárenské společnosti tak byly nuceny si je nastavit samy. V žádné společnosti, která je členem Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČT (SOVAK), nebyl po dobu pandemie přerušen provoz, žádná vodárna ani čistírna nebyla uzavřena z důvodu karantény.

Jak dnes na on-line tiskové konferenci připomněl ředitel a předseda představenstva SOVAK Vilém Žák, spolek provedl dvě dotazníková šetření s cílem zjistit dopad pandemie na obor. První šetření zaměřené na odhad ekonomického dopadu bylo provedeno po skončení první vlny 25. 6.–17. 7. 2020, kdy se jednalo první odhady. Druhé šetření si kladlo za cíl kvantifikovat přesněji nejen ekonomické dopady, ale vyhodnotit i dopad na chod společností a zaměstnance, přičemž bylo provedeno během druhé vlny pandemie, 18. 11.–10. 12. 2020. Druhého šetření se zúčastnilo 86 ze 112 řádných členů SOVAK ČR. Dopady covid-19 pocítilo téměř 80 % respondentů.

V rámci nouzového stavu byl zpravidla aktivován systém krizového řízení, vyhlášení pohotovostního provozu nebo stupňů ostražitosti. Jako hlavní opatření v rámci společností bylo uvedeno zavedení home office pro všechny zaměstnance, u kterých je to možné, a omezení činností, při nichž dochází ke styku se zákazníky, tedy například omezen styk se zákazníky uzavřením zákaznických center, preferovány prostředky elektronické komunikace, přerušeno poskytování některých externích služeb.

Provozní zaměstnanci zajišťující chod vodáren a čistíren odpadních vod byli na základě distribučních opatření rozděleni na pracovní týmy a neodcházelo k jejich setkávání. Provoz byl zajištěn ve střídavém režimu, často byl zaveden zákaz vstupu na velíny čistíren a úpraven nebo úplný zákaz kontaktu s obsluhou velínů.

Za zcela zásadní lze v tomto nastavení uvést vliv na zaměstnance, především snížený počet zaměstnanců, omezení interního kontaktu, nemocnost, omezená jednání, používání roušek při práci nebo pracovní pohotovosti placené průměrem. Dále byl identifikován dopad na provozní část společností spojený se zvýšenými náklady na zabezpečení provozu, zpoždění běžných činností jako výměna vodoměrů, nemožnost dělat odečty osobně u odběratelů, odklad oprav infrastruktury a zdržení v přípravě staveb. V přímých dopadech nelze opomenout ani omezení odběru pitné vody a pokles v produkci odpadních vod z důvodu zastavené výroby některých podniků a s tím spojené snížení tržeb za vodné a stočné a propad fakturace.

Z hlediska ekonomických dopadů jsou sledovány dva parametry:

* přímý dopad v rozpočtu oboru vodovodů a kanalizací, který je v rámci šetření vyčíslen na 347 843 973 Kč, kde hlavní část tvoří ochranné prostředky, dále osobní náklady, přímý materiál a služby,

* propad výnosů z fakturace, který je v rámci šetření vyčíslen na 653 368 210 Kč za vodné, stočné a neregulované služby.

SOVAK nezůstal pozadu a pro své členy během pandemie zřídil sekci covid-19 na webu SOVAK ČR, komunikuje s Ministerstvem zemědělství a dalšími orgány státní správy, zajistil ochranné prostředky v průběhu první vlny, přenáší informace o legislativních a jiných nařízeních na národní i mezinárodní úrovni. Jako zcela zásadní pro zajištění provozu SOVAK vyjednal přednostní testování pracovníků oboru vodovodů a kanalizací a aktuálně řeší možnost vakcinace pro obor vodovodů a kanalizací. Pro své členy SOVAK převedl veškeré služby do elektronické formy, příkladem je úspěšná webkonference z listopadu 2020 či webináře, probíhající i nadále každý měsíc.

/tz/

Ilustrační foto: archiv SOVAK*

Testování zařízení sloužícího k dočištění odpadní vody právě dokončují čeští experti. Kombinací různých typů filtrací a hygienizací může odpadní voda dosáhnout takové kvality, aby mohla být dále využívána. Ve vodním hospodářství měst by tak recyklovaná voda nahradila dnes již velmi cenný zdroj – vodu pitnou. Zavlažování městské zeleně, sportovišť, čištění ulic a omezování tepelných ostrovů zastavěných městských částí by tak bylo šetrnější k přírodním zdrojům, a navíc i ekonomicky výhodnější.

Řešitelé tímto projektem chtějí dosáhnout zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, se kterými se potýká nejen Česká republika. Technologická agentura České republiky (TA ČR) podpořila projekt částkou bezmála 5 milionů korun z programu EPSILON.

Mnoho z nás si neuvědomuje, že zdroje sladké vody jsou omezené. Přibližně sedmdesát procent je vázáno pouze v ledovcích v Antarktidě nebo Grónsku. Její dostupnost se navíc nadále zhoršuje. Ať už například kvůli degradaci půdy či změnám klimatu, které se vyznačují neobvyklými suchy. Důsledky pociťujeme nejen při zdražování vodného, ale především si jich všímáme přímo v ekosystémech," upozornil na stávající situaci Petr Konvalinka, předseda TA ČR. „Projekt se zabývá efektivním řešením akutní problematiky tohoto století, a to nejen v České republice, ale po celém světě," dodal.

Jedním z nejšetrnějších způsobů, jak lze bojovat proti neuvážené spotřebě povrchové či pitné vody, je její opětovné využívání neboli recyklace odpadní vody. Ta většinou pochází z domácností, institucí, průmyslového odvětví či dešťových srážek. Odpadní voda se zpracovává především v městských čistírnách odpadních vod (ČOV), které sice v Česku technologicky splňují požadavky Evropské unie i českých právních norem, ale nedokážou zajistit tak vysokou kvalitu vyčištěné vody, zejména po mikrobiologické stránce, která je nutná pro její opětovné využívání.

Nedostatek zdrojů vod nás tak přivádí k vývoji další fáze čištění. V České republice navíc doposud neexistuje lokalita s přímým a cíleným opětovným využíváním vyčištěných městských odpadních vod. Po laboratorních zkouškách jsme navrhli kombinaci procesů, které využívají pískovou filtraci, membránovou filtraci a filtraci přes granulované aktivní uhlí,“ vysvětlila Andrea Benáková z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která na projektu pracuje. „Hygienické zabezpečení se provádí pomocí UV záření a chlornanu sodného. Takto vyčištěná odpadní voda plně odpovídá požadavkům pro klasifikační třídu A  podle nového nařízení Evropské unie pro recyklaci odpadních vod,“ dodala Andrea Benáková.

Na základě zjištěných laboratorních výsledků navrhl řešitelský tým poloprovozní jednotku. Jednotka dočišťuje odtok z Ústřední čistírny odpadních vod Praha a je v provozu od září roku 2019. V rámci jejího testování je možné výše zmíněné technologie provozovat až v osmi  různých provozních režimech.

Pravidelně jsou sledovány vybrané mikrobiologické a chemické ukazatele v jednotlivých stupních úpravy. Součástí analýz je rovněž stanovení významných mikropolutantů. Výsledky jsou průběžně hodnoceny a na jejich základě jsou optimalizovány provozní parametry. Po ukončení projektu uspořádají řešitelé seminář a seznámí účastníky s dosaženými výsledky a s uplatněním navrhovaných postupů v praxi.

Doposud získané výsledky ukazují, že v technologii dochází k postupnému snižování výskytu mikroorganismů, které jsou ve velké míře zachyceny zejména na membráně (účinnost přibližně 98 procent).

Modul je provozován ve spolupráci hlavního řešitele projektu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Fakulty technologie ochrany prostředí a vedlejšího řešitele projektu společností Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (PVK, a.s.). Recyklaci odpadních vod využijí především podniky vodovodů a kanalizací, města, obce a soukromé subjekty využívající cennou pitnou vodu i pro nepitné účely. Přínos se však projeví i v ekonomické a mimoekonomické oblasti, neboť přispívá k trvale udržitelnému rozvoji.

Cílem projektu tak není jen najít vhodné technologie pro nejlepší kvalitu dočištění odpadní vody, ale vyčíslit i ekonomické náklady a najít ideální poměr mezi cenou za recyklovanou vodu a její potřebnou kvalitou pro jednotlivé účely využití. Nezbytné je také doplnění legislativních limitů, dostatečná osvěta a informovanost občanů jednotlivých států, která by snížila pochybnosti o opětovném využívání vyčištěné odpadní vody.

Věříme, že ověření dlouhodobého a ekonomicky efektivního provozu jednotky přesvědčí potenciální investory, že recyklace vyčištěné odpadní vody není sci-fi, ale vyplatí se být k vodě tímto způsobem šetrní jak v České republice, tak v Evropské unii,“ řekl Martin Srb ze společnosti PVK, a. s.

/zr/

K foto: Poloprovozní jednotka pro recyklaci odpadních vod

Foto: archiv*

 

Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajímavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Zdeněk Hřib, primátor Hlavního města Prahy. Jeho portrétní snímek najdete také na první straně obálky listopadové Moderní obce.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů z listopadového čísla Moderní obce.

* Zdeněk Hřib, pražský primátor: Praha dotuje jízdné asi ze 75 procent, a to všem, tedy i obyvatelům ze Středočeského a jiných krajů. Dotuje je ale i návštěvníkům, kteří si koupí časovou jízdenku. Pokud ovšem ten člověk není registrován v Praze, město na něj od státu nedostane ani korunu. Další věcí je, že jsou významně podhodnocené výkony v rámci přenesené působnosti za výkon státní správy. Jinými slovy, my za práci, kterou děláme za stát, nedostaneme odpovídající množství peněz, které by nám pokrylo náklady s tím spojené.

* Milan Košař, držitel letošního ocenění Architekt obci, městský architekt Poděbrad a Ústí nad Orlicí: Jsou města a obce, ve kterých městští architekti působí již řadu let, v mnoha dalších se fungování městského architekta teprve zabíhá. Navíc zkušenosti z působení městského architekta a jeho týmu ve velkém městě jsou těžko srovnatelné se zkušenostmi městského architekta pracujícího pro malou obec, kam zajíždí jednou týdně na několik hodin. Podmínkou úspěšné a fungující činnosti městského architekta je však vždy jeho spolupráce a komunikace jak s vedením města a dalšími orgány samosprávy a státní správy, tak s investory a developery – a zejména s občany. Sebelepší smlouva či právní ustanovení nenahradí vzájemnou komunikaci a spolupráci při cestě za společným cílem, kterým je ochrana urbanistického a architektonického dědictví a vytváření kvalitního obytného prostředí svěřeného sídla.

* Barbora Červeňová, držitelka Ceny architekta Josefa Hlávky a Ceny časopisu Moderní obec v rámci soutěžní přehlídky Young Architect Award 2019: Mladí architekti by si mohli uvědomit, že dnešním trendem už dávno nejsou velkometrážní byty, které nikdo nedokáže zaplatit. Musíme navrhovat kvalitní, ale úsporné a flexibilní bydlení, aby si i mladý člověk mohl dovolit mít vlastní byt. V rámci jednoho projektu je důležité vytvářet mix bytů různých cenových kategorií, a tím následně mísit mezi sebou i různé sociální skupiny.

* Eva Šamánková, knihovnice Místní knihovny Větrný Jeníkov (tato knihovna zvítězila v kategorii Místní knihovna soutěže Knihovna roku 2019): Naše práce s dětskými čtenáři spočívá jednak v úzké  spolupráci s místní základní školou v podobě pravidelných »čtenářských dílen«, jednak jde o vlastní projekty knihovny. V průběhu celého letošního roku u nás probíhá Dětská čtenářská výzva, jejímž cílem je přečíst deset libovolných knih na konkrétní témata. Na toho, kdo tuto výzvu zdolá, čeká odměna v podobě knihy a speciální záložky. Dále pořádáme různé malé soutěže – výtvarné, tvorba komiksu, luštění a další. V závěru školního roku také pasujeme prvňáčky na čtenáře.

* Filip Wanner, manažer technických projektů společnosti ENERGIE AG BOHEMIA: Řada středně velkých a větších společností se otázkou nakládání s čistírenskými kaly zabývá od samotného přijetí vyhlášky č. 437/2016 Sb. V uplynulém období tak mnoho z nich vypracovalo koncepce budoucího nakládání s čistírenskými kaly, zpracovalo studie proveditelnosti, provedlo EIA, připravilo podklady pro vydání stavebního povolení či dokonce už přistoupilo k samotné realizaci vybraného řešení. Nově nastavené přechodné období tak poslouží především k dokončení všech výše uvedených procesů, které v podmínkách ČR nejdou úspěšně realizovat během tří let. Naopak v případě menších a zejména nejmenších obcí, které často problematice nakládání s čistírenskými kaly dosud nevěnovaly patřičnou pozornost,však lze hovořit o posledním varování. Určitě je třeba doporučit, aby se tito municipální vlastníci a provozovatelé neprodleně sešli se zástupci vlastnické či provozní společnosti, které předávají přebytečný čistírenský kal k dalšímu zpracování, a celou věc s nimi s výhledem na budoucí požadavky důkladně probrali.

* Oldřich Vlasák, ředitel a člen představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR: Zatím nemáme žádné informace, že by některý provozovatel čistírny odpadních vod neměl možnost řádného předání čistírenských kalů ke konečnému zpracování. Pokud však daný provozovatel ve spolupráci s vlastníkem ČOV na stávající legislativní změny v oblasti nakládání s čistírenskými kaly včas adekvátně nezareaguje, nelze tyto situace do budoucna zcela vyloučit.

* Šárka Gorgoňová, ředitelka Kanceláře Asociace soukromého zemědělství ČR: Bohužel, špatně nastavenou legislativou se zbavujeme prakticky všech dříve běžných zdrojů organické hmoty, která by mohla být ukládána na zemědělskou půdu. Je totiž zcela zřejmé, že vzhledem k postupné erozi půdy z polí i lesů ubývá, takže nějakou hmotu – a nejlépe hmotu obsahující organickou hmotu, je nutné na pole opět vracet. Čistírenské kaly jsou samozřejmě jednou z možností, další příležitost představují například sedimenty z rybníků nebo hmota z kompostů. Jenže všechny tyto zdroje podléhají tak přísným podmínkám ukládání na půdu, že to v mnoha případech není možné. Pokud však hmotu, která původně na polích byla (což jsou i čistírenské kaly), nebudeme na pole vracet zpět, nebude postupně na čem pěstovat zemědělské plodiny.

* Dominika Pospíšilová, tiskový odbor Ministerstva životního prostředí: V České republice je vybudována dostatečná kapacita kompostáren, kde lze kaly hygienizovat a následně využít ve formě kompostu či substrátu aplikovatelného na zemědělskou půdu. Právě aplikaci kompostu na zemědělskou půdu naše ministerstvo dlouhodobě podporuje a motivuje zemědělce k vnímání kompostu z odpadů jako tradičního zdroje hnojení a zlepšování kvality půdy. Za aplikaci kalů z ČOV dostávají zemědělci od dodavatelů kalů zaplaceno, ale i oni se v některých případech mohou obávat zbytkových látek nebo příměsí. Osvěta ze strany obou ministerstev a podpora využívání dostupných kvalitních zdrojů z odpadů v budoucnu jistě povede ke zvýšené poptávce po kompostech vyrobených z odpadů.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF: Objem dlouhodobého majetku krajů (bez Prahy) dosáhl konce roku 2018 výše 83,5 mld. Kč. Mezi roky 2014 a 2018 se zvýšil o 8 %. Změna v objemu dlouhodobého majetku v daném období byla u jednotlivých krajů značně rozdílná. Nejrychleji se zvýšil u Královéhradeckého kraje (o 41 %), o něco pomaleji pak v Libereckém kraji (o 27 %) a v Kraji Vysočina (o 23 %). Ve čtyřech krajích se objem dlouhodobého majetku naopak snížil. Nejvíce to bylo v Olomouckém kraji (- 17 %), v Jihomoravském kraji  (- 6 %), v Plzeňském kraji (- 4 %) a ve Zlínském kraji (- 3 %).

* Luděk Tesař, ekonom: Síla budoucnosti obce je v pochopení svých současných finančních možností. Je dobré mít udělanou analýzu financí, znát finanční kondici obce a nastavit výhled, včetně stropu bezpečného zadlužení obce. Víme, že často není v silách obce takové analýzy dělat nebo že chce mít město jistotu a pohled zvenčí osvěží a posílí jistotu. Proto ostatně u nás na www.cityfinance.cz lze získat jak podrobnější výpočet daňových příjmů pro obec i s podrobnou statistikou do minulosti, tak analýzy i výhledy, investiční úvěrový rámec nebo rovnou zvýhodněné balíčky. Obce by se neměly bát také využívat levné úvěry. Ty jsou a budou levné ve srovnání s tím, jak porostou ceny stavebních prací, inflace a mzdy. Pravda, existují obce, které si úvěry samy zdraží, to bych mohl také citovat z praxe, ale lidské hlouposti reklamu dělat netřeba, ta často až tryská ze země. Lepší je propagovat dobré příklady z praxe, protože některé obce rychlejší realizací projektů z levného úvěru ušetřily i desítky milionů korun, například Svitávka u Brna je takový skvělý příklad, stejně tak města Zubří nebo třeba Pardubice.

* David Sláma, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra ČR: Současnost a budoucnost stavebních úřadů by jistě bylo téma na celou řadu diskusních kulatých stolů. Ministerstvo vnitra v rámci připomínkového řízení navrhovalo, aby sice vznikl Nejvyšší stavební úřad, ale výkon stavební agendy by zůstal zachován v rámci spojeného modelu. To ovšem přijato nebylo. Na druhou straně si myslíme, že redukce zhruba sedmi set stavebních úřadů by byla nezbytná, protože mnoho z nich je dokonce jednočlenných, řada neobsazených. Mělo by stačit zhruba tři sta stavebních úřadů ve větších sídlech,  aglomeraci velkých měst, stejně jako v rekreačních oblastech. Zkrátka, tam kde se hodně staví, stavební úřady své opodstatnění mají, ale musí být personálně dostatečně vybavené.

* Lukáš Kříž, IR expert: Mezi současné lídry v oblasti digitální bezpečnosti patří města Tokio, Singapur, Chicago, Washington, Los Angeles a San Francisco. Všechna získala nejvyšší možné hodnocení na straně vstupních indikátorů. Co je spojuje? Ve výsledku čelí relativně nízkým hrozbám lokálně zaměřeného malwaru a jejich počítače patří k nejméně infikovaným. Co je odlišuje? Jediný rozdíl našli analytici v podílu obyvatel s přístupem k internetu. V Los Angeles jde o 76 procent, v Tokiu o 91 procent.

* Petr Hlubuček, náměstek primátora Hlavního města Prahy: Městem připravovaná bioplynová stanice bude fungovat na principu anaerobní fermentace, tedy rozkladné procesy budou probíhat bez přístupu kyslíku. Kromě digestátu, který je možné dále využívat v zemědělství, vznikne metan. Ten bychom dále zpracovávali na takzvané bioCNG, který by se buď vtlačoval do sítě, nebo ho využívali pro pohon městských vozidel na CNG (stlačený zemní plyn, z anglického Compressed Natural Gas). Původně jsme si mysleli, že bioCNG budeme vtáčet do tlakových lahví. Stejně to budeme dělat na ČOV na Císařském ostrově, chceme jej vtláčet do sítě, a využívat pro auta na CNG, které Pražské služby (PS) mají. Tak zvané bioCNG pomůže i k plnění evropského unijního klimatického cíle pro dopravu, kdy máme dosáhnout podílu 14 % OZE v dopravě, a jen prostřednictvím CNG se to nepodaří.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Samotná okolnost, že na adresný záměr obce prodat předmětnou obecní nemovitost konkrétní osobě reaguje třetí osoba lukrativní nabídkou (například nabídkou podstatně vyšší kupní ceny, než je v publikovaném záměru), ještě neznamená, že v takovém případě je obec povinna prodat tuto nemovitost třetí osobě za jí učiněnou vyšší nabídku, nebo za lukrativnějších podmínek, než které byly zveřejněny v záměru. Je tomu tak proto, že obci v rámci zásad soukromé autonomie zůstává zachováno oprávnění samostatně zvážit, zda vůbec, komu a za jakých podmínek k uzavření příslušné smlouvy (majetkoprávnímu jednání) přistoupí. V rámci této úvahy obce nelze vyloučit ani hodnocení širších hledisek, které obec jako vlastník nemovitostí míní zohlednit.

/rš/

 

V Plzni dnes skončila dvoudenní konference Provoz vodovodů a kanalizací 2019 v Plzni, kterou uspořádalo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s., pod záštitou ministra zemědělství Miroslava Tomana, ministra životního prostředí Richarda Brabce, hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda a primátora města Plzně Martina Baxy.

Vodárenství má před sebou převážně následující výzvy – boj se suchem, modernizaci vodárenských a čistírenských technologií, nutnost komplexně řešit hospodaření se srážkovými vodami, zpracování kalů dle nové legislativy. Aktuální jsou i témata odlehčovacích komor umístěných na čistírnách odpadních vod, dvousložkové skladby ceny vody, kdy pevná složka dosahuje více než 60 %. Důležité je rovněž řešení otázky lidských zdrojů, tedy jak popularizovat obor a nadchnout mladé uchazeče pro vodárenský obor,“ uvedl na konferenci Miloslav Vostrý, předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s., (SOVAK).

V úvodním bloku konference se příspěvky zaměřily na historii oboru vodovodů a kanalizací, legislativní změny v oboru, současný stav vývoje benchmarkingu sektoru VaK na Ministerstvu zemědělství či regulaci oboru z pohledu Ministerstva financí.

Aleš Kendík, náměstek ministra zemědělství, představil aktuality oboru vodovodů a kanalizací z pohledu Ministerstva zemědělství. „Musíme připravit a realizovat koncepčně správná a efektivní řešení dodávky pitné vody obyvatelům České republiky. Proto v současnosti Ministerstvo zemědělství dokončuje aktualizaci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ČR. Naším úkolem pak bude zajistit dostatečné množství finančních prostředků, aby tato opatření mohla být v dohledné době realizována,“ podotkl Aleš Kendík.

Pozornost byla věnována i dalšímu financování vodního hospodářství. Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí představil priority podpory v novém programovacím období, programy operačního programu Životní prostředí. „V novém období se budeme opět koncentrovat na projekty výstavby především nových ČOV a kanalizací, které jsou klíčové z pohledu snížení vnosu fosforu do vodních útvarů, a tím snížení rizika eutrofizace. V případě vodárenské infrastruktury bude prioritou vybudování nových vodovodů, tam kde ještě nejsou, a dále výstavba dálkových přivaděčů s cílem propojovat vodárenské soustavy, jako opatření na snížení dopadů sucha,“ zdůraznil Jan Kříž.

Zástupci Státního fondu životního prostředí ČR se ve své prezentaci zaměřili na propojení požadavků finanční udržitelnosti vodohospodářských projektů financovaných z operačního programu Životní prostředí s požadavky národní legislativy v oboru vodovodů a kanalizací.

Letos slaví SOVAK ČR výročí 30 let od svého založení a včera na slavnostním večeru při příležitosti oborové konference Provoz vodovodů a kanalizací v Plzni byla udělena významná ocenění. K 30. výročí SOVAK ČR byly předány pamětní list a skleněná plastika čtyřem výrazným představitelům vodohospodářského oboru a výroční plaketa ve tvaru kapky čtrnácti společnostem, které jsou dlouholetými přidruženými členy SOVAK ČR.

Ocenění tak získaly čtyři osobnosti za dlouhodobou spolupráci a přínos pro obor vodního hospodářství: odborník v oblasti čištění odpadních vod a pedagog na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc., emeritní profesor působící na Českém vysokém učení technickém v Praze prof. Ing. Alexander Grünwald, CSc., egyptolog, archeolog a autor knih zabývajících se studiem zániků komplexních společností ve spojitosti s problematikou sucha a vody prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., a generální ředitel Východoslovenskej vodárenskej spoločnosti, a. s., a prezident Asociácie vodárenských společnosti Ing. Stanislav Hreha, PhD.

Z firem obdržely za dlouhodobou, více než 20letou, spolupráci se SOVAK ČR ocenění:

Na slavnostním večeru se rovněž předávalo ocenění Čestný člen SOVAK ČR a Osobnost SOVAK ČR. Vyznamenáni titulem Čestný člen byli Ing. František Barák, dlouholetý předseda představenstva, a Ing. Jan Sedláček, dlouholetý člen představenstva.

Osobností SOVAK ČR se stali Ing. Albín Dobeš, Ph.D., Ing. Jiří Heřman, Ing. Radka Hušková, Ing. Jiří Koranda, Josef Ondroušek a Ing. Miroslava Vaculíková, MBA.*

/zr/

K foto:

Významná oborová konference Provoz vodovodů a kanalizací 2019 se uskutečnila ve dnech 5. a 6. listopadu v Parkhotelu Plzeň Congress Center.

Foto: archiv SOVAK

 

 

Počet domácností napojených na vodovodní i kanalizační infrastrukturu loni v České republice opět vzrostl. Vyplývá to ze Zprávy o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2017, kterou včera Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem životního prostředí předložilo vládě. Státní podpora do vodního hospodářství dosáhla pěti miliard korun.

„I díky prostředkům Ministerstva zemědělství stoupl počet domácností připojených na pitnou vodu a kanalizaci. Vodovodní síť byla prodloužena o 903 kilometrů, kanalizační o 1 350 kilometrů. Přibylo 58 nových čistíren odpadních vod,“ okomentoval zprávu ministr zemědělství Miroslav Toman.

V roce 2017 představovala státní podpora do vodního hospodářství částku pět miliard korun.  Z toho Ministerstvo zemědělství přispělo více než 61 % (téměř 3,1 miliardy korun), Ministerstvo životního prostředí 33 % (více než 1,6 miliardy korun), Ministerstvo dopravy necelými 6 % (0,3 miliardy korun).

Ministerstvo zemědělství loni rozdělilo nejvíce peněz na údržbu i výstavbu nových vodovodů a kanalizací, obnovu a údržbu rybníků a drobných vodních toků a také na protipovodňová opatření, jejichž součástí je i zadržování vody v krajině.

V roce 2017 bylo zásobováno z vodovodů přibližně 10 milionů lidí (nárůst o 55 tisíc), tedy 94,7 % z celkového počtu obyvatel (v roce 2016 to bylo 94,4 %). V domech připojených na kanalizaci žilo více než devět milionů lidí (nárůst o 108 tisíc), tj. 85,5 % z celkového počtu obyvatel (v roce 2016 to bylo 84,7 %). Počet čistíren odpadních vod (ČOV) vzrostl o 58 na celkových 2612.

Vybrané údaje za rok 2017:

* Základní hydrologická síť – 99,198 tisíc km vodních toků

* Obyvatelstvo zásobované pitnou vodou – 10,027 mil. (94,7 %) – nejvíce Praha, Karlovarský kraj (100 %) a Moravskoslezský kraj (99,9 %), nejméně Plzeňský kraj (85 %) a Středočeský kraj (86,4 %)

* Spotřeba vody – voda fakturovaná domácnostem – 88,7 l/os/den (meziroční nárůst o 0,4 l/os/den)

* Obyvatelstvo připojené na kanalizaci – 9,052 mil. (85,5 %) – nejvíce Karlovarský kraj (99,3 %) a Praha (99,2 %), nejméně kraj Středočeský (73,4 %) a Liberecký (69 %)

* Délka vodovodní sítě 78 584 km (prodlouženo o 903 km)

* Délka kanalizační sítě 48 491 km (prodlouženo o 1350 km)

* Počet čistíren odpadních vod – 2612 (zvýšen o 58 )

* Produkce tržních ryb – 21 685 t (20 767 t z rybníků)

Státní finanční podpora v oblasti vodního hospodářství (celkem 5 miliard Kč):

PROGRAMY MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ – 3,1 miliardy Kč:

Oblast vodovodů a kanalizací:

* 81 akcí zaměřených na vodovody (445 mil. Kč),

* 143 akcí zaměřených na kanalizace (1 224 mil. Kč),

* zvýhodněné úvěry – úhrady úroků (89 úvěrů ve výši 14 mil. Kč)

Protipovodňová ochrana – 61 akcí (655 mil. Kč)

Správa drobných vodních toků a malých vodních nádrží ve vlastnictví státu – 480 akcí (519 mil. Kč) – součástí je i podpora zadržování vody v krajině

Podpora retence vody v krajině – 12 akcí (31 mil. Kč)

Na závlahy – 6 akcí (4 mil. Kč)

Podpora mimoprodukčních funkcí rybářských revírů – 40 akcí (15 mil. Kč)

Operační program Rybářství 2014–2020 – 80 projektů (82 mil. Kč)

Program rozvoje venkova (pozemkové úpravy – oblast vodního hospodářství) – 102 mil. Kč

 

PROGRAMY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – 1,7 miliardy Kč:

Podpora ze státního rozpočtu (MŽP):

* Operační program Životní prostředí 2014–2020 (oblast vodního hospodářství) – 1 583 mil. Kč

* Národní program – 76 mil. Kč

Podpora ze Státního fondu životního prostředí: národní programy – 44 mil. Kč

Státní fond dopravní infrastruktury – 0,3 mld. Kč

 

VÝZKUM A VÝVOJ V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ:

* Ministerstvo zemědělství – 35,3 mil. Kč

* Ministerstvo životního prostředí – 19,9 mil. Kč

/zr/

 

Ilustrační foto:

Vodárenská věž v Českých Budějovicích je zajímavou technickou památkou. Pro veřejnost byla otevřena v polovině září 2015. Stavba z roku 1724 a okolní areál na Mánesově ulici se staly místem, kam se vyplatí zajít za poznáním i za zábavou.

Foto: archiv ČEVAK

 

Na tradičním odborném semináři Asociace pro vodu ČR (CzWA) pořádaném v Moravské Třebové se hovořilo o novinkách v čištění odpadních vod, problematice čistírenských kalů a energetickém potenciálu čistíren odpadních vod (ČOV), stejně jako o legislativě ve vodním hospodářství. Seminář je každoročně věnován i památce Ing. Jakuba Svatopluka Čecha, CSc., uznávaného vědce a prvního ředitele společnosti HYDROTECH.

Dnes v Moravské Třebové skončil dvoudenní seminář Nové metody a postupy při provozování ČOV. Této akce se tradičně účastní více než tři sta odborníků z oboru čištění odpadních vod, specializovaných na provozování, projektování a dodávky. Součástí semináře, který byl zahájen starostou Moravské Třebové Milošem Izákem, byla rovněž prezentační výstava několika desítek odborných firem. Příjemné prostředí k jednání vytvořila moravskotřebovská společnost VHOS, a. s. Tato společnost je součástí skupiny ENERGIE AG Bohemia, s. r. o.

Na semináři se hovořilo například o ekonomických dopadech extrémních požadavků v limitech celkového obsahu fosforu ve vyčištěných odpadních vodách na vlastníky a provozovatele ČOV či o možnostech technologie flotace pro snížení koncentrace fosforu na odtoku u čistíren odpadních vod vyskytujících se ve vodárenském povodí. Zazněla řada podnětných příkladů z praxe, ať už šlo o ČOV Karlovy Vary (sušení kalů), ČOV Ústí nad Labem – Neštěmice (sledování procesu nitrifikace v regenerační zóně), ČOV Žebrák (zajištění ochrany recipientu a následném provozu čistírny), nebo o zkušenosti z odkanalizování a čistění odpadních vod na Lipensku.

Zaujal rovněž výklad věnovaný úskalím tvorby a návazné aplikace vyhlášky č. 437/2016 Sb. Ondřej Beneš, člen představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK), v této souvislosti upozornil i na problém zejména malých ČOV, které byly postaveny bez kalového hospodářství s výjimkou kalových jímek nebo nádrží, v některých případech následovaných jednoduchým či mobilním zahuštěním/odvodněním.  Vyhláška č. 437/2016 Sb. s sebou přináší výrazné omezení přímé aplikace přebytečných kalů na zemědělskou půdu, takže v oblastech s velkým počtem domovních ČOV či malých obecních čistíren je nutné začít hledat nový model nakládání s kaly.

Během prvního dne semináře Moderní obec pořídila rozhovor s předsedou představenstva moravskotřebovské společnosti VHOS, a. s., Zdeňkem Šunkou a s ředitelem a členem představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Oldřichem Vlasákem. Záznam rozhovoru přinese už květnové vydání Moderní obce.*

/rš/
Na horním snímku:
O úskalích tvorby a návazné aplikace vyhlášky č. 437/2016 Sb. pojednal Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK.
Foto: Ivan Ryšavý

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down