Ve srovnání rychlosti povolovacích procesů staveb ve 190 zemích patří Česká republika mezi čtyřicítku nejhorších. Vyplývá to ze zprávy Doing Business od Světové banky. Proto Ministerstvo pro místní rozvoj přichází s revoluční změnou, která získání povolení výrazně zjednoduší a zrychlí. Jak pro běžné občany, tak velké investory. Cílem je povolení stavby do jednoho roku od podání úplné žádosti, včetně odvolání a přezkumu To vše při zachování ochrany všech veřejných zájmů ať již jde o památky, požární ochranu či ekologii.

Jak Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo ve své poslední tiskové zprávě před letošními Vánocemi, tento resort jednal a jedná se všemi partnery. "Rychlost získání povolení v žádném případě nebude na úkor potlačení jakýchkoliv veřejných zájmů," konstatovalo MMR.

Podle jím vydané tiskové zprávy, co se týká památek, ochrana památek je předmětem zákona o památkové péči. Předmětem stavebního zákona je mimo jiné regulace umisťování, povolování a odstraňování staveb. Oba právní předpisy jsou součástí právního řádu České republiky, a proto spolu musí korespondovat. V rámci nového stavebního zákona jsou památkově chráněné objekty řešeny speciálně, a to v souladu s platným zákonem o státní památkové péči. V rámci integrace agend budou do Nejvyššího stavebního úřadu integrovány procesy staveb nacházejících se v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Ostatní procesy týkající se památek zůstávají v kompetenci orgánů památkové péče. Památkáři jsou při povolování staveb dotčeným orgánem, a proto stejně jako na jiné neintegrované dotčené orgány na ně dopadá jednotná úprava vyjádřit se k záměru do 30 dnů a bude na ně dopadat také fikce závazného stanoviska. Fikce závazného stanoviska je již součástí vládního návrhu novely dnes platného stavebního zákona a nový návrh stavebního zákona tento institut pouze přejímá.
"Veřejné zájmy z hlediska požární bezpečnosti staveb, tj. dotčený orgán na tomto úseku, nebudou integrovány do Nejvyššího stavebního úřadu. Hasičský záchranný sbor kraje, popř. u vybraných staveb Ministerstvo vnitra, v postavení dotčeného orgánu zůstávají. Tato dohoda byla učiněna již v rámci věcného záměru, a bude plně dodržena i v rámci paragrafového znění nového stavebního zákona a zákona změnového. Oba zákony jsou v tuto chvíli v mezirezortním připomínkovém řízení. Co se týká změny formy písemného výstupu dotčeného orgánu, tj. že místo závazného stanoviska budou vydávat vyjádření, jako odborný podklad pro rozhodování stavebního úřadu, tato koncepční změna je v souladu se schváleným věcným záměrem nového stavebního zákona a Hasičský záchranný sbor s ní souhlasí,"  připomněla dále tisková zpráva MMR.
Ministerstvo pro místní rozvoj ve svém vyjádření poukázalo i na fat, že přechod úředníků do nové státní stavební správy bude v souladu se zákoníkem práce, který pro případ přechodu činností z jednoho zaměstnavatele (obce, kraje) na zaměstnavatele druhého (stát) předpokládá i přechod práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Obcím současně nic nebrání u svých úředníků, kteří vysloví přání zůstat i nadále v pracovněprávním vztahu k obci či kraji jim nabídnout jinou volnou pracovní pozici, která nebude přechodem pod Nejvyšší stavební úřad dotčena.
Se zástupci velkých měst MMR minulý týden řešilo územní plánování.  Podle MMR bude vytvořen pracovní „mini“ tým speciálně k územnímu plánování. Ten bude hledat společné průsečíky a skutečně to nejlepší řešení jak pro města, tak pro stát, a hlavně pro občany.
Nový stavební zákon byl vytvořen ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR. O zapojení HK ČR bylo rozhodnuto z důvodu maximálního zrychlení prací na rekodifikaci tak, aby Parlament ČR mohl schválit nový stavební zákon již za tři roky.

HK ČR byla za odborného partnera zvolena jako největší představitel malých i velkých investorů proto, aby do nové úpravy stavebního práva přenesla praktické zkušenosti a již v průběhu prací mohla být nalezena co nejširší shoda na nové podobě stavebního zákona. K podobnému kroku stát v minulosti přistoupil třeba u nového občanského zákoníku. Spolupráce byla stvrzena memorandem, které bylo po jeho podepsání zveřejněno na stránkách MMR i HK ČR.

"Na přípravě nového stavebního zákona se však podílely i jiné subjekty," uvedla tisková zpráva MMR. "V prvé řadě členové šesti pracovních skupin zřízených Ministerstvem pro místní rozvoj již před přípravou věcného záměru stavebního zákona a také členové Kolegia paní ministryně pro rekodifikaci veřejného stavebního práva, kteří v rámci jednání vznášeli své podněty i připomínky. Členy těchto platforem jsou zástupci dalších odborných skupin, spolků a asociací, mimo jiné obě profesní komory ČKA a ČKAIT, Svaz průmyslu, Svaz podnikatelů ve stavebnictví nebo Česká společnost pro stavební právo a v průběhu projednávání návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona byly pracovní skupiny dále rozšířeny o zástupce všech resortů."
Připomínky k návrhu stavebního zákona, které bylo možné ministerstvu posílat do 23. prosince 2019,  budou tříděny podle obsahu. Konečný počet připomínek tak bude znám v první polovině ledna 2020.*

/tz/

Ilustrační foto: web MMR

Ministerstvo kultury předložilo na počátku července 2019 k projednání novou verzi návrhu památkového zákona s názvem „zákon o ochraně památkového fondu.“ Česká komora architektů (ČKA) k němu nyní vydala své stanovisko.

Podle České komory architektů návrh není zásadně odlišný od jeho podoby zamítnuté Poslaneckou sněmovou v červenci 2017 - proto se její současné stanovisko neliší od stanoviska, které ČKA zaujala k tehdejšímu návrhu.

"Na úvod konstatujeme," praví se ve stanovisku ČKA vydanému letos začátkem srpna, "že nepovažujeme za vhodné návrh tohoto  zákona projednávat nyní, několik měsíců před tím, než bude zahájeno projednání paragrafového znění připravovaného stavebního zákona a souvisejících právních předpisů. Obě úpravy jsou provázány a měly by být tedy připravovány a projednávány koordinovaně."

ČKA v březnu 2018 předložila pět tezí, o něž by se měla opírat právní úprava památkové péče. V první řadě je to požadavek, aby každý chráněný objekt či území byly popsány z hlediska své památkově chráněné hodnoty tak, aby bylo možné s předmětem dále pracovat a rozvíjet ho, aniž by přitom byla hodnota ohrožena.

ČKA dále požaduje, aby zákon jasně popsal jednotlivé stupně památkové ochrany z hlediska požadavků, které jsou na nakládání s předmětem ochrany kladeny. To je zásadní z hlediska právní jistoty, která je v současné době pro vlastníky nemovitých kulturních památek při jejich obnově nepřijatelně nízká.

Komora zastává i názor, že v zájmu lepší ochrany skutečné hodnoty nemovitých kulturních památek je třeba uvolnit spodní hranici méně hodnotných památek.

ČKA se ve svých tezích dále domáhá toho, aby byla zajištěna rovnováha práv a povinností vlastníka. Památková ochrana výrazně zasahuje do vlastnických práv. "Rozhodne-li se stát chránit určité hodnoty, měl by společně s vlastníkem nést náklady a odpovědnost za toto rozhodnutí. Pro vlastníky památkově chráněných staveb je dále zásadní zajištění předvídatelností rozhodování orgánů památkové ochrany," uvádí k tomu prohlášení ČKA.

Přestože není možné stanovit všechna pravidla pro stavebníky předem, jak dále konstatuje ČKA, "je zapotřebí, aby o to stát usiloval a zejména ve výkladové praxi sjednotil přístup k podobným případům. Stávající situaci doprovází nízká míra důvěry stavebníků v odbornost orgánů památkové péče a vede k nesystematickému postupu metodou „pokus – omyl.“

S tím souvisí rovněž požadavek na úroveň a rychlost rozhodnutí.

"Po seznámení s novým návrhem zákona bohužel konstatujeme, že z hlediska výše vytyčených cílů ČKA není předložený návrh zákona vyhovující," tvrdí stanovisko architektů.

Návrh se podle nich  soustředí na údržbu a konzervaci památkově chráněných objektů a opomíjí skutečnost, že nemovité kulturní památky jsou užívány a z tohoto hlediska jsou kladeny nároky na jejich funkčnost, které odpovídají soudobým požadavkům. Památkově chráněné stavby nelze pouze konzervovat a chránit; naopak v historii bylo běžné, že na ně byly přidávány vrstvy, aniž by to bylo na újmu konečnému výsledku (viz např. katedrála sv. Víta v Praze). Památkový zákon by měl tento fakt lépe reflektovat.

Stanovisko ČKA dále uvádí: "Zůstává bohužel zachována zásadní disproporce mezi právy a povinnostmi vlastníka; vlastník především nemá nárok na finanční příspěvek (jeho poskytování je fakultativní). Vlastník má nárok na odbornou pomoc, avšak i z dalšího textu plyne, že podstatné výkony související s památkou bude vždy povinen si obstarat na své náklady sám, resp. v součinnosti s profesně odpovědnými osobami."

Komora poukazuje i na to, že "zcela vypuštěna byla ustanovení o pořizování stavebně historických průzkumů a jejich rámcového obsahu - zřejmě v reakci na výtky, jichž se zpracovatelům návrhu předchozí předlohy dostalo ze strany zpracovatelů těchto průzkumů. Namísto nápravy vhodnou formou byla ustanovení o klíčové součásti výkonu památkové péče jednoduše vypuštěna. Nejsou zmíněny ani odkazem uvedeny souvislosti s urbanistickým plánováním a s projektováním a prováděním staveb, jakkoliv se jedná o zcela zásadní součást památkové péče".

Ze všech výše jmenovaných důvodů se Česká komora architektů přiklání k zásadní revizi předloženého návrhu zákona.*

/zr/

Ilustrační foto: Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

Foto: wikipedie

Na klíčová témata v oblasti rozvoje kvalitního vystavěného prostředí upozornila v souvislosti s nadcházejícími volbami do zastupitelstev obcí Česká komorra architektů (ČKA). Témata jsou určena kandidujícím politickým stranám či uskupením, občanským iniciativám i samotným občanům, stejně jako nově zvoleným zastupitelům a představitelům měst a obcí.

Česká komora architektů doporučuje zaměřit se na následující oblasti – územní plán (a jemu předcházející strategický plán), strategii nakládání s obecním majetkem, výběr zpracovatelů veřejných zakázek na základě kvality – a  nikoli nejnižší ceny, a zřízení a obsazení pozice městského architekta.

* Koncepční rozhodování o území, strategický a územní plán. Pro komunální samosprávu i veřejnou správu je zcela zásadní zodpovědná péče o svěřené území, správní území obce i svěřený obecní majetek. Z tohoto pohledu je naprosto zásadním dokumentem územní plán. Územní plán nesmí být pouze formálním dokumentem sloužícím k vypořádání individuálních požadavků, ale musí být chápán jako jeden z nejdůležitějších podkladů pro zodpovědné rozhodování o budoucnosti obce. Přípravě územního plánu by měla předcházet důkladná diskuse uvnitř obce, spojená s formulací strategického plánu, který stanoví celkovou vizi dalšího rozvoje obce. Na územní plán by měl ve významných lokalitách navázat regulační plán, který prohloubí pravidla pro rozvoj území a zjednoduší následné povolování staveb.

* Zodpovědná správa obecního majetku. Součástí strategického plánu by měla být mapa obecního majetku a varianty strategie nakládání s ním. Strategický plán by také měl s pomocí zapojení kvalitních odborníků a veřejnosti pojmenovat hlavní problémy a témata dalšího rozvoje území, včetně stanovení priorit jejich řešení.

* Výběr zpracovatelů veřejných zakázek na základě kvality – nikoliv nejnižší ceny. Stále platí, že většina obcí vybírá zpracovatele veřejných zakázek pouze podle ceny, bez ohledu na kvalitu. Výsledkem je výběr nejlevnějšího zpracovatele bez znalosti výsledku jeho práce. Přitom se rozhoduje nejen o ceně stavby, ale i nákladech na její provoz. ČKA nabízí metodiku pro výběr projektanta, která mapuje dostupné metody (v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek), včetně Komorou doporučované architektonické soutěže, která umožňuje zadavateli vybírat z konkrétních návrhů řešení.

* Městský architekt. Tuto funkci má v současné době v České republice zřízenu již téměř sto měst a obcí. Pro zodpovědný rozvoj území je městský architekt nepostradatelný. ČKA dlouhodobě podporuje ustavení této pozice a nabízí k tomu metodickou pomoc.*

/zr/

K foto:

Vítězem soutěže Architekt obci pro rok 2018 se letos v září stal projekt ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky a architektky Ivy Seitzové:  Regenerace sídliště Ostrava: FIFEJDY I – sídliště, kde to žije...!!!Na snímku ocenění z rukou výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR Pavla Drahovzala převzaly starostka městského obvodu Liana Janáčková (na snímku vlevo) a architektka Iva Seitzová.

Foto: archiv ABF

 

Česká komora architektů (ČKA) zveřejnila své stanovisko k situaci vzniklé po 1. lednu 2018, kdy začala platit novela stavebního zákona upravující činnost úřadů územního plánování. Přenesla povinnost posuzovat soulad připravovaných záměrů a staveb s územními plány, a to ze stavebních úřadů na úřady územního plánování. Tato změna byla vyvolána ztrátou původní univerzální působnosti obecných stavebních úřadů při umisťování staveb.

Kvůli potřebě koordinace umisťování stavebních záměrů v území byl úřad územního plánování určen novelou nově jako koordinační dotčený orgán státní správy, který má tuto koordinaci  zajistit. Důvodů je více, například fakt, že některé obecné stavební úřady potřebné „komplexní“ posouzení souladu stavby s územním plánováním fakticky nedělaly v potřebném rozsahu.  Bylo to často z důvodu přílišné komplikovanosti pojetí územního plánování v České republice a chybějícího metodického vedení úředníků stavebních úřadů v otázkách posuzování souladů s územními plány a s cíli a úkoly územního plánování. Důvodem byla i přílišná (specializovaná) kvalifikovanost pro umisťování a povolování staveb a subjektivní výklady a posuzování.

Řešením však rozhodně nemělo být plošné přenesení posuzování veškerých staveb, včetně naprosto nevýznamných stavebních zásahů v území.

Česká komora architektů se proto domnívá, že je zbytečné cizelovat metodickou, analytickou, tvůrčí, projednávací a schvalovací fázi územního plánování, pokud nejsme schopni její výsledky přenášet do praxe při umisťování a povolování staveb. Náprava skutečného stavu podle ČKA vyžaduje zásadní změny, které budou systémové, ale bohužel jejich aplikace do praxe si vyžádá čas, který vzhledem k dopadům znění přijaté novely stavebního zákona není.

Nelze také jen přihlížet současné situaci, kdy mnozí stavebníci čekají k dnešku již 30 týdnů na závazné stanovisko! Navíc mnohé úřady územního plánování přestávají plnit své původní poslání a funkci - být pořizovatelem územně plánovací dokumentace pro města a obce. Tato, pro většinu měst a obcí jejich hlavní činnost, doslova zmizela pod návalem administrativní agendy související s jejich novou pozicí v systému přípravy staveb. Tato skutečnost je ve srovnání s opožděným vydáváním závazných stanovisek bohužel v pozadí, přesto, že její dopady mohou mít nedozírné důsledky na výstavbu většiny obcí a měst. Je tedy zapotřebí najít okamžitá opatření, která kritickou situaci alespoň částečně zmírní. V tuto chvíli je nezbytné provést okamžité kroky pro fungování úřadů územního plánování.

Česká komora architektů navrhuje a doporučuje co nejrychleji přijmout tyto kroky:

* Vrátit posuzování souladu záměrů a staveb s územním plánem na obecné stavební úřady. Obecné stavební úřady posuzují záměry a stavby v rámci zahájeného řízení, bez vydávání samostatných stanovisek. Úřady územního plánování by měly vydávat závazná stanoviska pro záměry, stavby a jejich soubory pouze v případě, kdy společné řízení vede jiný stavební úřad než obecný.

* Omezit obsah závazných stanovisek z důvodu potřeby vyloučit nadbytečné hodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje.

* Metodicky usměrnit zpracovatele závazných stanovisek, příp. stavební úřady, že jejich úkolem není zasahovat do tvůrčí svobody architektů či zasahovat do architektonických řešení, nýbrž posouzení záměrů a staveb z hledisek souvisejících s územním plánováním.*

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down