Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace (ČBA) téměř nezměnili, vzhledem k potvrzujícím se známkám nastupujícího oživení, předchozí odhad růstu HDP a čekají letos růst tuzemské ekonomiky o 3,4 %. Odhad pro rok 2022 mírně upravili směrem vzhůru na 4,5 %. Většina rizik spojených se slabším než očekávaným růstem souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje covid-19 a jeho hospodářskými dopady, ke kterým zatím patří i poruchy dodávek některých komponentů ze zámoří.

Předběžný odhad růstu HDP zveřejněný ČSÚ na konci července potvrdil, že se české hospodářství pozvolna pohybuje po trajektorii oživení. A to i když tržní očekávání byla ještě vyšší než oznámené 7,8% meziroční tempo, které bylo měřené oproti velmi nízké srovnávací základně, tj. nejhoršímu druhému kvartálu loňského roku. Prognostický panel ČBA předpokládá, že o růst se zasloužila především rostoucí spotřeba domácností i stále vysoká vládní spotřeba, a to o něco více než zatím pokulhávající investice. V průběhu roku by se však všechny tři složky měly na růstu HDP podílet v zásadě vyrovnaně. Příspěvek čistých vývozů k růstu bude za nimi, vzhledem k akcelerujícím dovozům, letos zaostávat. Napřesrok by se mohl s očekávaným růstem dovozů investičního zboží na čas dostat i do záporu.

Vliv hospodářského vývoje ve světě na české hospodářství

Mezinárodní měnový fond (MMF) po poklesu globálního výkonu o 3,2 % v roce 2020 potvrdil svá jarní očekávání letošního růstu světového HDP na 6 %. V roce 2022 pak předpovídá zmírnění tempa na 4,9 % (což je o 0,5 p.b. výš, než čekal na jaře).

I další údaje v upřesněné předpovědi korigoval směrem vzhůru. U Číny, jejíž hospodářství v loňském roce vzrostlo o 2,3 %, letos čeká zrychlení na 8,1 % a napřesrok má její HDP stoupnout o 5,7 %. Německo by se mělo, po loňském poklesu o 4,8 %, vrátit k růstu o 3,6 %, a v příštím roce dokonce o 4,1 % (tady zvýšil MMF odhad o celý procentní bod!). To samozřejmě znamená dobré zprávy i pro naši exportně orientovanou ekonomiku.

Výhled hospodářského růstu ČR: oživení potvrzeno, ale…

Po meziročním poklesu HDP o 2,1 % v prvním čtvrtletí tohoto roku se česká ekonomika do fáze oživení překlopila už ve druhé polovině dubna. V návaznosti na zlepšující se epidemiologický výhled u nás i v zahraničí, zvyšující se tempo růstu zejména německého hospodářství a rostoucí proočkovanost populace byla očekávání ohledně výkonu české ekonomiky ve druhém letošním kvartálu poměrně vysoká. Předběžné údaje ČSÚ zveřejněné na konci července však optimismus poněkud tlumí, i když 7,8 % meziročně na první pohled nevypadá špatně. Trh však očekával tempa růstu HDP cca o 1 p.b. vyšší. A ještě měsíc si bude muset počkat na upřesnění, která z jeho složek za zveřejněnými odhady stojí. Zda je to nečekaně vysoký růst dovozů, nárůst zásob v souvislosti s ne úplně hladkými dodávkami některých komponent (např. čipů pro automotive) a nedokončenou výrobou nebo zkrátka jen nedostatek dat implikující možné korekce směrem k původním očekáváním.

Navzdory neuspokojivému hospodářskému výkonu ve druhém čtvrtletí jsou experti prognostického panelu ČBA v zásadě stejného názoru jako v květnu, kdy ČBA prezentovala druhý letošní hospodářský výhled. Letos by tak podle mediánu jejich odhadů měl HDP meziročně vzrůst o 3,4 %. Po 2,1% meziročním propadu v prvním čtvrtletí a 7,8% meziročním růstu ve čtvrtletí druhém očekávají ve zbytku roku 3,5 až 3,9% tempo. Podle jejich názoru se o zesilování počínajícího oživení v zásadě rovnoměrně postará spotřeba domácností, vládní spotřeba a (spíše ve druhé polovině roku) i investice. Tempo růstu vývozů (10,4 %) by mělo mírně překonat tempo dovozního růstu (10,1 %).

Pro rok 2022 očekávají hlavní ekonomové bank 4,5% růst HDP. Ten by, vedle soukromé spotřeby zrychlující na meziroční tempo růstu ve výši 4,6 %, měl být tažen (konečně) především 6% oživením investiční aktivity firem. Veřejná spotřeba by oproti letošku měla růst pouze 1,1% tempem a pokračující dovozní aktivita způsobí, že čisté exporty budou z růstu spíše odečítat.

Trh práce: nezaměstnanost stále nízká, odráží přetrvávající strukturální nedostatky

Charakteristiky českého trhu práce se v čase příliš nemění a jeho nepružnost se i po pandemii dále zhoršuje. Mezera mezi volnými pracovními místy a počtem nezaměstnaných se od nejvyšší hodnoty v březnu 2020, kdy volných míst bylo o cca 124 tisíc více než žadatelů, postupně uzavírala. Počínaje lednem 2021 (nejnižší převis na úrovni „pouhých“ 16,8 tis. volných míst) se však tento dočasný trend začal obracet a v červnu t.r. statistiky zaznamenaly o 82,3 tisíc více volných míst než žadatelů o práci. Podíl nezaměstnaných osob podle definice MPSV ve stejném měsíci poklesl na 3,7 %, přičemž strukturální charakteristiky trhu práce se dále zhoršovaly. Dle definice ILO činila obecná míra nezaměstnanosti 2,9 %.

V roce 2021 odhaduje Prognostický panel ČBA průměrnou nezaměstnanost na 4 %, která by následně v roce 2022 měla poklesnout dokonce na 3,6 % (což je hodnota o polovinu p. b. nižší oproti květnovému odhadu).

Veřejné finance: volání po konsolidaci sílí, expanze přesto pokračuje

Vzhledem k loňskému „covidovému“ schodku veřejných financí 6,2 % HDP vzrostl kumulovaný veřejný dluh ČR na 38,1 % HDP. Obrázek podobný řadě (nejenom) evropských států, u mnoha z nich navíc na značně vyšší úrovni zadlužení. Česká republika se však z představy o odpovídající reakci na krizi a následném návratu na udržitelnou trajektorii vymyká hned v několika směrech. Za prvé (podle údajů dubnového Konvergenčního programu ČR) to nemá být návrat nikterak razantní: schodek na letošní rok odhaduje MF na 8,8 %, téměř 6 % na rok 2022 a shodně nad 5 % po dva následující roky. Skoro jako bychom od tradiční české rozpočtové střídmosti a odpovědnosti mířili opačným směrem. Za druhé: po nedávném ničím nekompenzovaném zrušení superhrubé mzdy zůstala na příjmové straně cca 100 mld. Kč mezera a dosud nezodpovězená otázka, jak rychle a čím ji zaplnit. Za třetí se od řady zemí EU (a zejména od našich německých či rakouských sousedů) lišíme nejenom neexistencí konsolidační strategie, ale především znepokojujícím způsobem rostoucí dynamikou zadlužování, vzhledem k níž se k blízkosti dluhové brzdy (zákonem stanovené na 55 % HDP) přibližujeme až nepříjemně svižně. V prvním čtvrtletí roku 2021 vzrostl český veřejný dluh hned po Kypru nejrychleji ze všech zemí EU a povinné šlápnutí na dluhovou brzdu by bez včasného otočení kormidlem mohlo přijít v nejbližších letech.

Ze zákona by tím vládě vznikla bezprostřední povinnost předložit Poslanecké sněmovně ke schválení plán opatření vedoucích „k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí“ (cit. zák.). Obce, kraje a zdravotní pojišťovny by však musely na následující rok připravit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet a ostatní veřejné instituce (školy, školky, vysoké školy, ČMZRB, Česká exportní banka, výzkumné ústavy) od tohoto okamžiku nesmí uzavřít žádnou novou smlouvu či závazek, který by vedl ke zvýšení jejich zadlužení. Co by to znamenalo v praxi? Z deficitů by se tak některé instituce, pro něž platí velmi tvrdé rozpočtové omezení, musely v rámci daného roku dostat na čistou nulu. V tak krátkém období by jedinou možností, jak toho dosáhnout, byly dramatické škrty v jejich výdajích včetně omezení některých služeb, a zároveň zvýšení daní a jiných příjmů státu. Není tedy na co čekat – méně bolestivá postupná konsolidace je rozhodně lepší volbou.

 

Prognostický panel ČBA odhaduje schodek veřejných financí v letošním roce na 7,3 % HDP, přičemž veřejný dluh vzroste na 43,5 % HDP. Dopad razantního výpadku příjmů bez přijetí dostatečných opatření na výdajové straně ani v roce 2022 neumožní snížení schodku veřejných financí pod 4,6 % HDP (což není hodnota příliš korespondující s pokračující konjunkturou). Veřejný dluh by se tak vyšplhal na 45,5 % HDP. Pokud vláda vzešlá z podzimních voleb nezačne veřejné finance razantně konsolidovat, k nárazu na dluhovou brzdu, stanovenou zákonem o rozpočtové odpovědnosti na 55 % HDP, by mohlo dojít v nejbližších letech.

Opakování je matkou moudrosti. Přestože ve srovnání s řadou států EU, pokud jde o úroveň dluhu, zatím patříme ve fiskální oblasti mezi premianty, z dynamického pohledu se řadíme k těm nejhorším – rozsah zadlužení českého státu se rychle zhoršuje. Náraz na dluhovou brzdu navíc hrozí v situaci, kdy naopak by bylo potřeba konečně realizovat desetiletí odkládanou reformu penzijního systému a vytvořit fiskální prostor pro financování zdravotní péče. Prognostickému panelu ČBA tak nezbývá než znovu a znovu zdůrazňovat apel na urychlené přijetí plánu konsolidace veřejných financí. Změní-li se sentiment investorů (což může nastat i při nezměněném ratingu ČR) dříve, než bude důvěryhodný plán přijat, výsledné zdražení obsluhy veřejného dluhu by dále zkomplikovalo situaci, v jaké se české veřejné finance nacházejí.

Měnová politika, inflace a měnový kurz

V krizovém roce 2020 i v nejistotou zatížených prvních pěti měsících roku 2021 setrvávala měnová politika v uvolněném módu navzdory spotřebitelské inflaci. Ta se od loňského dubna pohybovala nad inflačním cílem, a do konce letošního ledna i mírně nad horní hranicí tolerančního pásma. V závěru prvního letošního čtvrtletí bylo možné pozorovat postupný návrat hodnoty indexu spotřebitelských cen do tolerančního pásma. V červenci však inflace vzrostla nad očekávání trhu i centrální banky a dosáhla 3,4 %, zejména z titulu růstu cen potravin a cen souvisejících s bydlením. Rizika nárůstu cen energií, některých materiálů a problémy v dodavatelských řetězcích pak patrně inflaci ve druhé polovině roku dále zvýší ke 4% hranici.

 

Po červnovém startu zvyšování měnově-politických sazeb o „tradiční čtvrtku“ – tedy 0,25 %, ke kterým ČNB přistoupila jako letos teprve druhá centrální banka v EU, očekávaly trhy další krok stejným směrem při zveřejnění její srpnové prognózy. S výjimkou těch ekonomů, kteří předpovídali „hike“ ještě vyšší, nebyli ostatní zklamáni. Bankovní rada na srpnovém zasedání rozhodla o zvýšení dvoutýdenní repo sazby o dalších 0,25 %, čímž se počínaje 6. srpnem 2021 česká vedoucí měnově-politická sazba dostala v EU na ojedinělou úroveň 0,75 % (výše je už jen Magyar Nemzeti Bank s 1,20 %, nicméně s inflací nad 5 %). Prognóza ČNB se odhadem růstu HDP na letošních 3,5 % vrátila v zásadě na úroveň tržní shody a korigovala tak překvapivě nízký odhad z května (1,2 %). Ačkoli vyznění prognózy signalizovalo zvýšení sazeb o 0,5 %, bankovní rada se nakonec většinově přiklonila ke konzervativnějšímu kroku.

Hlavní ekonomové bank pak pro letošní i pro příští rok očekávají, že růst spotřebitelských cen, který v některých letošních epizodách nepřestával překvapovat směrem vzhůru, bude velmi zvolna směřovat ke 2% inflačnímu cíli, a to na průměru kolem 3 % letos a 2,6 % v roce 2022. Pokud jde o měnově politickou sazbu, ve zbytku letošního roku očekávají další dvě postupná zvýšení základní sazby ČNB na 1,25 % koncem letošního roku. Další tři zvýšení pak očekávají i napřesrok, takže by se měnově politická sazba ČNB měla na konci příštího roku dostat až na rovná 2 %.

Měnový kurz po turbulentním vývoji během loňského roku ukončil rok na hladině 26 Kč/EUR, v prvním čtvrtletí kolem této úrovně mírně osciloval a následně začal v očekávání postupného přitvrzování měnové politiky posilovat na hladinu kolem 25,50 Kč/EUR. Pro letošní a příští rok očekává prognóza ČBA jeho další kolísání v řádu několika desítek haléřů na průměr kolem 25,60 Kč/EUR letos a zpevnění na 25 Kč/EUR v příštím roce.

Prognózy růstu reálného HDP:

 

Instituce (+ nejaktuálnější prognóza)20212022
ČNB (prognóza srpen 2021)3,5 %4,1 %
Ministerstvo financí ČR (makroekonomická predikce duben 2021)3,1 %3,7 %
Evropská komise (Summer Economic Forecast, červenec 2021)3,9 %4,5 %
MMF (World Economic Outlook, duben 2021)4,2 %4,3 %
OECD (Economic Outlook, květen 2021)3,3 %4,9 %
ČBA (prognóza srpen 2021) 3,4 %4,5 %

 

Makroekonomická prognóza ČBA v číslech:

 

Ukazatel2020

(skutečnost)

2021

(prognóza)

2022

(prognóza)

Růst reálného HDP (%)-5,83,44,5
Podíl nezaměstnaných osob (MPSV): průměr (%)3,64,03,6
Průměrná nominální mzda (růst v %)3,24,24,5
Míra inflace: CPI (%) průměr3,23,02,6
Vládní deficit/přebytek (% HDP)-6,2 -7,3-4,6
Vládní dluh (% HDP) 38,143,545,5
Růst spotřeby domácností (%) reálně-5,22,34,6
Růst vládní spotřeby (%) reálně2,92,41,1
Růst investic (%) reálně-8,52,56,0
Růst vývozů (%) reálně-6,010,46,8
Růst dovozů (%) reálně-6,110,17,1
Růst reálného HDP v eurozóně (%)-6,94,54,4
Směnný kurz CZK/EUR: průměr26,4625,6325,00
Ceny ropy (USD za barel): brent průměr43,0068,7067,00
Základní sazba ČNB 2T REPO (%): konec období0,251,252,0
Základní sazba ECB (%): konec období0,00,00,0
3M-PRIBOR (%): průměr0,860,751,8
Růst bankovních úvěrů klientských (%)4,95,55,2
Růst bankovních úvěrů domácnostem (%)6,57,86,0
Růst bankovních úvěrů (nefinančním) podnikům (%)3,21,05,1
Růst bankovních vkladů klientských celkem (%)10,88,56,5

/zr/

 

 

 

 

 

 

 

V roce 2021 odhaduje Prognostický panel ČBA průměrnou nezaměstnanost na 4 %, která by následně v roce 2022 měla poklesnout dokonce na 3,6 % (což je hodnota o polovinu p. b. nižší oproti květnovému odhadu).

Veřejné finance: volání po konsolidaci sílí, expanze přesto pokračuje

Vzhledem k loňskému „covidovému“ schodku veřejných financí 6,2 % HDP vzrostl kumulovaný veřejný dluh ČR na 38,1 % HDP. Obrázek podobný řadě (nejenom) evropských států, u mnoha z nich navíc na značně vyšší úrovni zadlužení. Česká republika se však z představy o odpovídající reakci na krizi a následném návratu na udržitelnou trajektorii vymyká hned v několika směrech. Za prvé (podle údajů dubnového Konvergenčního programu ČR) to nemá být návrat nikterak razantní: schodek na letošní rok odhaduje MF na 8,8 %, téměř 6 % na rok 2022 a shodně nad 5 % po dva následující roky. Skoro jako bychom od tradiční české rozpočtové střídmosti a odpovědnosti mířili opačným směrem. Za druhé: po nedávném ničím nekompenzovaném zrušení superhrubé mzdy zůstala na příjmové straně cca 100 mld. Kč mezera a dosud nezodpovězená otázka, jak rychle a čím ji zaplnit. Za třetí se od řady zemí EU (a zejména od našich německých či rakouských sousedů) lišíme nejenom neexistencí konsolidační strategie, ale především znepokojujícím způsobem rostoucí dynamikou zadlužování, vzhledem k níž se k blízkosti dluhové brzdy (zákonem stanovené na 55 % HDP) přibližujeme až nepříjemně svižně. V prvním čtvrtletí roku 2021 vzrostl český veřejný dluh hned po Kypru nejrychleji ze všech zemí EU a povinné šlápnutí na dluhovou brzdu by bez včasného otočení kormidlem mohlo přijít v nejbližších letech.*

 

 

Česká národní banka udělila licenci Národnímu rozvojovému fondu SICAV (NRF). Díky tomuto kroku tak vzniká možnost zapojení soukromého kapitálu do financování infrastrukturních projektů v České republice.

Představenstvo NRF ve spolupráci s potencionálními investory již začalo vyhodnocovat možné typové projekty. Do příprav NRF se kromě Českomoravské záruční a rozvojové banky zapojily také Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia. Další investoři se mohou přidat kdykoliv v budoucnu.

Národní rozvojový fond je jednou z možných odpovědí na otázku, jak nejlépe zapojit soukromé finance do výstavby pro veřejnost prospěšné infrastruktury,“ kvitoval udělení licence vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček a dodal: „Tento způsob financování dokáže snížit objem prostředků, které musí veřejná správa do projektů vložit z vlastních zdrojů. Tím se tyto projekty stanou výrazně zajímavější pro banky a další investory. Mezi ty by mohly patřit například penzijní fondy nebo pojišťovny.“

Banky zapojené do příprav NRF přislíbily investovat do projektů podpořených fondem až 7 miliard korun, jež by měly přilákat další finanční zdroje. V první fázi by tak mohly být podpořeny projekty ve výši až 35 miliard korun.

NRF vznikl na podporu veřejných i soukromých infrastrukturálních projektů. Může jít například o silnice, železniční projekty, nemocnice, domovy pro seniory, univerzitní kampusy nebo třeba projekty dostupného bydlení. „Představenstvo NRF ve spolupráci s investory již začalo vyhodnocovat první projekty, které by bylo vhodné financovat prostřednictvím NRF,“ vysvětlil Jiří Jirásek, předseda představenstva ČMZRB, a připojil: „Jejich dotažení a následná realizace ale samozřejmě nějakou dobu potrvá. Klíčové je ale to, že jsme spolu se soukromými bankami vytvořili institucionální rámec prostředí, ve kterém bude možné podobné projekty financovat.“

Příprava NRF byla odstartována podpisem Memoranda mezi vládou a čtyřmi bankami v září loňského roku. „Udělení licence Českou národní bankou je završením náročné institucionální přípravy tohoto perspektivního nástroje financování. Nyní se již můžeme plně soustředit na to, proč byl NRF založen: aby umožnil spolupráci veřejného a soukromého sektoru na financování strategických projektů v oblastech, jako jsou digitalizace, vzdělávání nebo dopravní infrastruktura, a které Českou republiku a společnost připraví na budoucnost. Nástroj je k dispozici, a my jako spolu signatáři Memoranda jsme připraveni začít okamžitě posuzovat kvalitně připravené žádosti o investice, které jistě přilákají i další investory,“ konstatoval Tomáš Salomon, prezident České bankovní asociace a generální ředitel České Spořitelny.

Vrcholným orgánem NRF je tříčlenné představenstvo ve složení Jan Barta, Filip Drapák a Lenka Zíb Novotná. Dozorčí orgán Fondu je složen z renomovaných a zkušených představitelů finančního trhu, kterými jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Poradním orgánem NRF je pak Národní investiční rada zastupující jak investory, tak stát. Národní investiční rada se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkající se investiční činnosti Fondu, jako jsou například stanoviska k investičním strategiím jednotlivých zřizovaných podfondů. Předsedou Národní investiční rady je Pavel Kysilka a členové pak Daniel Heller, Vazil Hudák, Petr Zahradník, Radek Špicar, Jitka Haubová, Miroslav Zámečník, Jan Troják a Aleš Barabas.*

/zr/

 

Po podepsání Memoranda o spolupráci v září loňského roku a po půl roce společných a intenzivních příprav Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj, České spořitelny, Komerční banky, Československé obchodní banky a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, předkládá ČMZRB žádost o povolení k činnosti pro Národní rozvojový fond SICAV na Českou národní banku.

Jde o zásadní krok, kdy se státní a soukromé instituce shodly na podobě fungování nové společnosti, jejímž cílem je podpora efektivní realizace dlouhodobých veřejných investičních potřeb v oblasti infrastruktury.

V posledním půlroce připravoval expertní tým složený ze zástupců ČMZRB, MPO, MF, MMR, České spořitelny, Komerční banky, ČSOB, UniCredit Bank a dalších strukturu a pravidla fungování Národního rozvojového fondu SICAV (dále jen „NRF“ nebo „Fond“), které tvoří jádro žádosti pro získání licence. Fond bude investičním fondem s proměnným základním kapitálem podle českého zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Intenzivní práce vyvrcholila podepsáním zakladatelských dokumentů v pátek 21. února 2020 a následným podáním žádosti o povolení k činnosti České národní bance v posledním únorovém týdnu.

Je za námi vidět kus dobře odvedené práce. Podařilo se nám dát dohromady dva odlišné světy veřejného a soukromého sektoru a dohodnout se na podmínkách, jak bude Národní rozvojový fond fungovat,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva ČMZRB Jiří Jirásek a dodal: „Pro fond se nám podařilo získat jak do představenstva, tak dozorčí rady renomované odborníky, kteří jsou předpokladem pro jeho kvalitní fungování.

Projekt, jehož první etapa se nám společně s partnery podařila uzavřít podáním žádosti o povolení k činnosti fondu na Českou národní banku, osobně chápu jako veliký úspěch efektivního propojení veřejné a soukromé sféry a nalezení společných cílů, aniž by kdokoliv ze zapojených subjektů cokoliv ztrácel ze svého specifického postavení a poslání,“ uvedl místopředseda vlády Karel Havlíček. „Konečně budeme moci předvést, že lze realizovat projekty se zapojením soukromého a státního kapitálu rychle a efektivně i u nás v České republice stejně tak, jak je tomu u našich západních sousedů,“ dodal Karel Havlíček.

NRF bude poskytovat rizikovější vrstvy financování vybraných projektů, zejména v oblasti infrastruktury. Bude financovat část projektových nákladů a především pomocí podřízeného charakteru jeho finanční účasti bude schopen mobilizovat další soukromé zdroje. NRF bude finanční instituce zřízena podle českého práva, regulovaná Českou národní bankou a fungující na základě principu návratnosti investovaných prostředků shromažďovaných od soukromých investorů.

V zahraničí jsou takové finanční nástroje a produkty běžné stejně jako infrastrukturní fondy, v Česku jde však o novinku. NRF tak umožní z pohledu ostatních věřitelů redukovat finanční rizika při současném zvýšení zájmu soukromých investorů.

Vrcholným orgánem NRF bude tříčlenné představenstvo, jež je navrženo v tomto složení: Jan Barta, Filip Drapák a Lenka Zíb Novotná. Všichni tři kandidáti na pozici členů představenstva disponují rozsáhlými znalostmi a dlouholetými zkušenostmi v oblasti investic nebo projektového financování a mají tak jako tým možnost připravit investiční produkty podle aktuálních požadavků.

Dozorčí orgán fondu bude složen z renomovaných a zkušených představitelů finančního trhu jakými jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Vrcholným poradním orgánem NRF bude Národní investiční rada, která bude složena z osobností zastupujících jak investory, tak stát, a to v tomto složení: čtyři zástupci investorů, čtyři zástupci z řad státu a jeden nezávislý kandidát.

Národní investiční rada se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkající se investiční činnosti fondu, jako jsou například stanoviska k investičním strategiím jednotlivých zřizovaných podfondů.*

/zr/

Foto:

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., sídlí v pražské Jeruzalémské ulici

Ilustrační foto: Ivan Ryšavý

Verdikt ministerstva financí a České národní banky, které nedoporučily vládě prozatím stanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, je rozumný a má dobré ekonomické opodstatnění. Přínosy přijetí eura v tuto chvíli podle ekonoma Lukáše Kovandy nepřevažují ani nekompenzují náklady takového kroku. 

Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma CZECH FUND by Česká ekonomika přijetím eura získala stabilnější, méně zranitelnou a méně kolísavou měnu. Podnikové sféře by odpadla podstatná část nákladů spojených se zajištěním se proti kurzovému riziku. Na druhou stranu by ovšem česká ekonomika tíživě pocítila dlouhodobý náklad v podobě ztráty vlastní nezávislé měnové politiky. Také by přišla o možnost dohánět ekonomicky vyspělejší státy prostřednictvím postupného zpevňování koruny, zbyl by v tomto ohledu pouze inflační kanál dohánění. Přitom z empirických sledování zemí, které euro přijaly během jednotlivých fází rozšiřování eurozóny, neplyne, že by euro podporovalo vzájemný obchod s dalšími členskými státy evropské měnové unie. Podíl objemu zahraničního obchodu se státy eurozóny a objemu zahraničního obchodu se státy Evropské unie se po přijetí eura v jednotlivých fázích rozšiřování eurozóny v souhrnu nenavyšuje, spíše je třeba hovořit o stagnaci.

"Zejména by ovšem Česká republika přijetím eura vstoupila do měnové unie, která podle poměrně širokého konsensu předních světových ekonomů, jako je například laureát Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, trpí fundamentálními nedostatky ve své samotné architektuře. Ty sice lze odstranit, ovšem takový zásah vyžaduje značné odhodlání a vůli evropských politiků a hlubokou a důslednou reformu eurozóny, která – stejně jako zachování její nynější podoby – ovšem není bez rizika a bez nákladů. Tyto náklady bezprostředněji a tíživěji dopadnou na členské státy eurozóny než na státy nečlenské," uzavírá Lukáš Kovanda.*

/zr/

Klíčová dvoutýdenní repo sazba, od které se mimo jiné odvíjejí úrokové sazby úvěrů, vzrostla na 1 %. Rozhodnutí bankovní rady centrální banky se promítne v mírném zvýšení úrokových sazeb. Hypotéky opět podraží.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) již čtyřikrát za posledních 10 měsíců zvýšila úrokové sazby, vždy o 0,25 p. b. Poprvé se tak stalo loni v srpnu, kdy se repo sazba zvedla z technické nuly (0,05 %) na 0,25 %. Další růst následoval v listopadu a letos v únoru. Aktuálním navýšením dosáhla repo sazba úrovně 1 %. „Aktuální zvýšení klíčové úrokové sazby není žádným překvapením. Centrální banka se netajila tím, že do konce roku 2018 repo sazbu zřejmě ještě zvýší. Odhady z počátku roku 2018 již hovořily o tom, že není vyloučeno, že se s repo sazbou dostaneme v roce 2018 až na 1,5 %,“ komentuje aktuální rozhodnutí David Eim, místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance.

Dá se předpokládat, že banky stejně jako u předchozích zvýšení repo sazby přistoupí k odpovídajícímu mírnému zvýšení úrokových sazeb. „V současnosti se průměrné sazby u nejobvyklejších variant hypotečních úvěrů pohybují kolem 2,5 % p. a. Očekávám, že banky změnu co nevidět promítnou do svých sazebníků a po letních prázdninách se sazby budou pohybovat někde kolem 2,7 % p. a.,“ odhaduje David Eim.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down