Od začátku letošního Sčítání lidu, domů a bytů obdržel Český statistický úřad k dnešnímu dni přes 2,6 milionu elektronických sčítacích formulářů. Z hlediska zapojení do sčítání je mezi deseti nejaktivnějšími obcemi nejčastěji zastoupen Karlovarský kraj. Mezi obcemi si nejaktivněji zatím vede obec Říčky v Orlických horách v Královéhradeckém kraji – a rovněž obce Vísky v Plzeňském kraji a Těšovice v Karlovarském kraji.

Sčítání běží přes dva týdny, sečtených máme více než pět milionů osob a já bych jim všem chtěla poděkovat, že využily možnost sečtení se online. Data nám ukazují, že velký potenciál na zapojení je především u menších obcí. Všichni mají stále možnost využít elektronický formulář a sečíst celou domácnost, stejně jako pomoci se sečtením těm, kteří si na to sami netroufají. Od soboty bude navíc možnost sečíst se prostřednictvím listinného sčítacího formuláře,“ uvádí Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně ČSÚ.

Z údajů o počtu odeslaných elektronických sčítacích formulářů na 100 bytů za každou obec si lze udělat obrázek, jak to v České republice vypadá z hlediska zapojení jednotlivých obcí do sčítání. „Mezi nejaktivnější obce v rámci České republiky patří Říčky v Orlických horách z Královéhradeckého kraje, obec Vísky v Plzeňském kraji a Těšovice na Karlovarsku,“ dodává Eva Krumpová.

Sčítání 2021 probíhá do 11. května. Od 17. dubna začnou sčítací komisaři roznášet listinné formuláře do domácností, které se nesečetly online, a to v předem oznámených termínech. Z důvodu ochrany zdraví a s ohledem na současnou situaci s covid-19 budou komisaři předávat formuláře před domem. Ti, kdo se do té doby nesečtou, si tak budou moci vybrat, zda vyplní elektronický formulář či využijí jeho listinnou formu. ČSÚ doporučuje využívat elektronický formulář, neboť jeho vyplnění je snadné, rychlé a zcela bezkontaktní, z epidemického hlediska tak naprosto bezrizikové.

TOP 10 nejaktivnějších obcí v České republice (ke 12. 4. 2021)

ObecOkresKrajOdeslané formuláře na 100 bytů
Říčky v Orlických
horách
Rychnov nad KněžnouKrálovéhradecký85,4
VískyRokycanyPlzeňský83,3
TěšoviceSokolovKarlovarský75,8
Andělská HoraKarlovy VaryKarlovarský72,6
ŠabinaSokolovKarlovarský72,5
PoustkaChebKarlovarský72,2
SobíškyPřerovOlomoucký72,1
DoubravčiceKolínStředočeský71,2
LíšnicePraha-západStředočeský71,1
ČakovičkyMělníkStředočeský70,8

Pozn.:  Za jeden byt je možné odeslat více než jeden formulář, uvedený ukazatel tak nepředstavuje podíl sečtených bytů v dané obci.

/zr/

*

 

 

V obcích Hořešovičky, Petrovice I a Třeboc ve Středočeském kraji, Vojníkov v Jihočeském kraji a Vlčkov v Pardubickém kraji zvolili v sobotu 20. března nová zastupitelstva. Počet zastupitelů v těchto obcích klesl pod zákonem stanovený počet nebo se tam zvolená zastupitelstva rozpadla. O 29 mandátů se ucházelo 55 platných kandidátů.

Volební účast dosáhla 62,12 %. Mandát získalo celkem 11 žen a 18 mužů. Průměrný věk zvolených zastupitelů je 44,7 roku. Nejstaršímu z nich je 78 let, nejmladšímu 21 let. Nejvyšší zájem voličů zaznamenali v obci Třeboc v okrese Rakovník, k volbám jich tam dorazilo 68,8 %.

Přestože v Českém statistickém úřadu vrcholí přípravy na nadcházející sčítání lidu, musíme být zároveň připraveni plnit i naše další významné povinnosti. Jednou z nich je i aktuální zpracování výsledků nových voleb v některých obcích, a to i v době nepříznivé epidemické situace,“ upozornila Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

Průměrný věk kandidujících byl 44,1 roku. Nejmladšímu kandidátovi bylo 18 let, naopak nejstaršímu bylo v době konání voleb 78 let. O post zastupitele se ucházelo 25 žen, tj. 45,5 % z celkového počtu kandidátů. Pro nové volby do zastupitelstev v dotčených obcích bylo zaregistrováno celkem 15 kandidátních listin.

Data z posledního okrsku byla zpracována v neděli 21. března ve 00.07 hodin. V pondělí 22. března výsledky hlasování projedná Státní volební komise a po schválení budou uveřejněny ve Sbírce zákonů.*

/zr/

Na snímku: Vlčkov je malá vesnička se zhruba stovkou obyvatel ve východních Čechách, kousek od Litomyšle, a je jednou z pěti obcí v ČR, kde v sobotu 20. března zvolili nová zastupitelstva.

Foto: web obce

 

 

Celková produkce odpadů dosáhla v České republice v roce 2019 hodnoty 37,0 mil. tun. Z celkového množství odpadu tvořil 14,4 % odpad komunální. Nová metodika, kterou používá Český statistický úřad, však již do celkové produkce komunálního odpadu nezahrnuje pouze odpad sbíraný obcemi (který ČSÚ také stále publikuje), ale rovněž odpad podobný odpadu komunálnímu.

Z celkového objemu odpadu v roce 2019 představoval 1,5 mil. tun nebezpečný odpad. V roce 2019 se do České republiky také dovezlo 2,6 mil. tun odpadu, z toho 44 tis. tun nebezpečného, a vyvezlo 3,4 mil. tun. Produkce komunálního odpadu představovala v roce 2019 hodnotu 5,3 mil. tun, více než 71 % (3,8 mil. tun) přitom pochází z obcí. „Na jednoho obyvatele České republiky připadalo v roce 2019 v průměru 499 kg vyprodukovaného komunálního odpadu,“ uvedla Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Nejvíce odpadu se v roce 2019 vyprodukovalo ve Středočeském kraji a v Praze, kde objem překročil hranici 5 mil. tun. Nejméně odpadu připadalo na Karlovarský kraj s více než 680 tis. tun. Z hlediska konečného nakládání se u nás v roce 2019 15,1 mil. tun odpadu materiálově recyklovalo, na skládkách skončilo 3,6 mil. tun, 1,3 mil. tun bylo energeticky využito a zhruba 1 mil. tun odpadu byl kompostován.

Aktuálně vydaná publikace ČSÚ (viz: https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2019 ) je oproti předchozím vydáním kvalitativně inovována. Reflektuje metodická doporučení Eurostatu a využívá nejnovější statistické postupy při zpracování administrativních dat za užití Integrovaného systému ohlašovacích povinností (ISPOP). To díky lepšímu pokrytí souboru respondentů umožnilo zvýšit kvalitu výsledných údajů. Zároveň došlo i k poklesu administrativní zátěže podnikatelů o 63 %.

Po dohodě s Eurostatem ČSÚ zároveň použil nejnovější definici komunálního odpadu a odpad, který je svým charakterem podobný odpadu z domácností, zahrnul do komunálního odpadu.

Komunální odpad bude od referenčního roku 2020 povinně reportovaným údajem, na rozdíl od předchozí praxe, kdy byl údaj o produkci komunálního odpadu poskytován OECD a Eurostatu na dobrovolné bázi.  Podle nové metodiky byla v roce 2018 produkce komunálního odpadu na obyvatele zhruba 493 kg ročně, což bylo mírně nad evropským průměrem. Nová metodika však do celkové produkce komunálního odpadu nezahrnuje již jen odpad sbíraný obcemi (který ČSÚ také stále publikuje), ale systematicky také odpad podobný odpadu komunálnímu, a to v souladu s doporučeními Eurostatu a expertů z tuzemské akademické sféry.

/zr/

Ilustrační foto: Archiv TS Malá Haná*

Krajské správy Českého statistického úřadu vydaly krajské statistické ročenky. Ty vycházejí ve stejné podobě již podvacáté a letos se soustřeďují především na období let 2017–2019. Svým obsahem se přitom zabývají nejen celým krajem, ale i jeho dílčími územními celky.

Každá krajská ročenka (viz: krajské statistické ročenky) obsahuje 27 kapitol, ve kterých čtenář najde podrobné údaje o příslušném kraji a jeho dílčích celcích vae zhruba 300 tabulkách, 50 grafech a 20 kartogramech.

Oproti klasické tištěné verzi ročenek je na webu navíc k dispozici řada dalších tabulek zaměřených na mezikrajské srovnání v nejrůznějších oblastech. Čtenář se tak může například dozvědět o pokračujících tendencích ve vývoji obyvatelstva, kdy nadále rostl počet obyvatel Středočeského kraje a Prahy a naopak klesal počet obyvatel Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Nezastavil se ani růst průměrných mezd a klesala míra nezaměstnanosti. Ale i přesto nejvyšší míra nezaměstnanosti zůstávala nadále v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Vzhledem k požadavku na dlouhodobou srovnatelnost dat se obsah krajských ročenek proti minulým vydáním zásadně neměnil. V kapitole Volby je pozornost věnována výsledkům voleb do krajských zastupitelstev a do třetiny Senátu, které se konaly začátkem října 2020. Rozšířeny pak byly informace hlavně v kapitolách Informační technologie a Věda a výzkum.

Ročenky v knižní podobě je možné objednat a zakoupit na jednotlivých krajských správách Českého statistického úřadu.*

/zr/

Na snímku: Vchod do sídla Českého statistického úřadu v Praze

Foto: archiv ČSÚ

 

Český statistický úřad dnes ukončil zpracování výsledků voleb do Senátu Parlamentu ČR. Po druhém kole volby jsou známa jména všech 27 nových senátorů. Pracovníci ČSÚ i přes zpřísněná hygienická opatření zvládli celý proces hladce.

Ve druhém kole senátních voleb přišli voliči do volebních místností v celkem 26 senátních obvodech. Ve volebním obvodu 33 – Děčín již druhé kolo neproběhlo, voliči tam (staro)nového senátora Zbyňka Linharta vybrali již v prvním kole.

Volební účast dosáhla ve druhém kole senátních voleb 16,74 %, v prvním kole voleb přišlo k senátním volbám 36,74 % voličů. Před dvěma lety přitom zájem o senátní volby projevilo v prvním kole 42,26 % voličů, v kole druhém pak 16,49 %. Nejmenší počet hlasů potřebných k zisku senátorského mandátu byl 3412 ve volebním obvodu 75 – Karviná.

Nejtěsnějším rozdílem hlasů skončily senátní volby ve volebním obvodu 57 – Vyškov. Rozdíl mezi vítězem a poraženým zde činil 27 hlasů. Nejtěsnější rozdíl mezi kandidáty před druhým kolem senátních voleb byl ve volebním obvodě č. 72 – Ostrava-město a činil 59 hlasů.

Průměrný věk nově zvolených senátorů a senátorek je 54,7 let. „Nejmladší zvolené senátorce je 40 let a je tak historicky 12. zákonodárcem, který byl v tomto věku do horní komory Parlamentu zvolen. Nejstaršímu zvolenému senátorovi je 69 let. Do senátorských lavic voliči vyslali celkem 23 mužů a 4 ženy,“ uvedla Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

V senátních volbách usilovalo o hlasy voličů ve 27 obvodech celkem 235 kandidátů, což je o jednoho méně než před dvěma lety. Téměř 84 % kandidátů tvořili muži, přes 16 % ženy. Průměrný věk uchazečů o Senát byl téměř 56 let.

Nejvyšší volební účast byla zaznamenána v obci Kuřimany ve volebním obvodu 12 – Strakonice, kde k volbám přišlo 70 % voličů. Nejmenší zájem projevili voliči v obci Hynčice ve volebním obvodu 39 – Trutnov, kde se volební účast zastavila na 1,37 %. Poslední okrsek byl zpracován v dnes, v sobotu 10. října, v 16.48.

Vítězem voleb do Senátu se stalo hnutí STAN. To navrhlo do senátních voleb v sedmadvaceti obvodech celkem 16 vlastních kandidátů a tři koaliční. Z nich uspělo celkem třináct kandidátů, což je úspěšnost 68,4 %.

V pondělí ráno výsledky hlasování projedná Státní volební komise. Po jejich schválení budou uveřejněny ve Sbírce zákonů.*

/zr/

Ilustrační foto: Senát Parlamentu ˇVR

Ve druhém čtvrtletí tohoto roku do Prahy podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) přijelo pouhých 138 187 hostů. Jde o více než 93% pokles oproti stejnému období roku 2019. Jasně se tak projevil dopad pandemie viru covid-19.

Aktuální data Českého statistického úřadu bohužel potvrzují ty nejpesimističtější scénáře dopadu koronavirové krize na cestovní ruch v Praze. Opatření na podporu turismu, která jsme za hlavní město podnikli, jsou ale v rámci možností úspěšná a daří se jimi motivovat k návštěvě Prahy tuzemské turisty. Ti tak alespoň z části tlumí tento drastický propad," říká radní hl. m. Prahy pro kulturu a cestovní ruch Hana Třeštíková.

Jak ukazují data ČSÚ, zkrátila se za toto období délka přenocování o 0,4 noci oproti údajům z minulého roku. Turisté strávili v Praze průměrně 1,9 noci.

Co se týká národnostního složení zahraničních návštěvníků, podle předpokladů Prahu navštívili nejvíce lidé ze sousedních států. Dlouhodobě do pražské metropole míří nejvíce lidé z Německa. Tento trend pokračuje i v rámci post koronavirových opatření. Domácích hostů do hlavního města zamířilo 92 457, jejich počet se tak snížil o 70,6 % oproti roku 2019.

S cílem zmírnit dopady koronaviru a restartovat cestovní ruch v Praze spustilo hlavní město Praha společně s Prague City Tourism v polovině června kampaň V Praze jako doma. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza například odhaduje, že díky této kampani bude propad celého sektoru menší zhruba o čtvrtinu.

V neposlední řadě zástupci Prague City Tourism zmiňují fakt, že nyní cestovní ruch cílí zejména na domácí a přeshraniční turisty. Návštěvníky ze Spojených států amerických a asijských států, jako je Čína nebo Jižní Korea, očekávají nejdříve v příštím roce.*

/zr/

K foto:

Do kampaně V Praze jako doma se zapojilo i Muzeum Karla Zemana, které láká domácí i zahraniční návštěvníky české metropole, stejně jako její obyvatele do kouzelného světa filmové fantazie jednoho z nejznámějších filmových režisérů 20. století.

Obrázek: archiv muzea

Publikace zpracovaná ve formě poutavých infografik doplněných kartogramy a krátkými shrnujícími texty na téměř 150 stránkách souhrnně popisuje demografický, sociální a ekonomický vývoj České republiky. Tento výběr statistických dat zpracovaný Českým statistickým úřadem je podán v dlouhodobé časové řadě většinou od roku 1993, tedy od roku vzniku samostatné České republiky.

Knihu rozčleněnou do 28 tematických kapitol nabízí Český statistický úřad (ČSÚ) v elektronické podobě zdarma jako ideální pomůcku celé řadě odborností i široké veřejnosti. Publikace zobrazuje nejen vývoj Česka v posledních letech, ale i jeho pozici mezi státy Evropské unie. Nechybí ani regionální pohled v podobě specifických „nej“ v mezikrajském pohledu a v některých případech jsou pak uvedeny poznatky až do úrovně obcí.

Naší snahou bylo připravit širokému okruhu uživatelů přehled, který by populární a hravou formou popsal současný stav České republiky, ale také ukázal, jak lze s čísly pracovat a co z nich lze vyčíst,“ okomentoval publikaci Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Čtenář se v publikaci dozví například to, jak se vyvíjely ceny nejčastějších druhů potravin od vzniku samostatné České republiky a jak se měnila jejich spotřeba, nebo třeba, ve kterém kraji je nejmenší či největší rozdíl mezi hrubou měsíční mzdou mužů a žen.

Věříme, že atraktivní publikace najde své široké uplatnění nejen mezi širokou veřejností, ale že ji budou moci využívat například novináři, učitelé či studenti na všech typech škol,“ dodal Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu.*

Publikace Česko v číslech je k dispozici zdarma ke stažení na webových stránkách ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-v-cislech-2019.

/zr/

 

Vůbec první letošní volby se uskutečnily v sobotu v šestnácti obcích v celkem šesti krajích. Volilo se tam, kde klesl počet zastupitelů pod zákonem stanovený počet nebo se zde zvolená zastupitelstva rozpadla. Volební účast dosáhla 64,96 %.

Volby se konaly v obcích Stašov, Neprobylice, Plchov, Schořov, Kozomín, Dobšice a Kněžičky ve Středočeském kraji, Černovice, Rybník, Kejnice a Cheznovice v Plzeňském kraji, Hlincová Hora a Radimovice u Tábora v Jihočeském kraji, Opočno v Ústeckém kraji, Černčice v Královéhradeckém kraji a Mladecko v Moravskoslezském kraji.

Nejvyšší zájem o volby byl v obci Kejnice na Klatovsku, kde k volbám přišlo 89,89 % voličů. Nejmenší zájem naopak projevili voliči v obci Schořov na Kutnohorsku, kde o složení zastupitelstva rozhodlo  27,40 % voličů.

Mandát v 16 nových zastupitelstvech získalo 71 mužů a 31 žen. Průměrný věk zvolených zastupitelů je necelých 48 let. Nejstaršímu je 80 let, nejmladšímu 20 let,“ uvedla Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu. O celkových 102 mandátů se ucházelo 250 platných kandidátů, jejichž průměrný věk by 46 let. Dvěma nejmladším kandidujícím bylo 20 let, naopak nejstaršímu kandidátovi bylo v době konání voleb 80 let. O post zastupitele se ucházelo 84 žen, tj. 33,6 % z celkového počtu kandidátů.

Poslední okrsek byl zpracován dnes, v neděli v 1.05 hodin.

Zítra, v pondělí 16. 3., výsledky hlasování projedná Státní volební komise. Po schválení budou uveřejněny ve Sbírce zákonů. Další nové obecní volby byly vyhlášeny na 20. června 2020.*

/zr/

K foto:

Cheznovice na Rokycansku v Plzeňském kraji

Ilustrační foto: www.cheznovice.eu

Za posledních deset let se počet obyvatel zvýšil v polovině krajů. V roce 2018 byl největší přírůstek ve středních Čechách, největší úbytek měl Moravskoslezský kraj. Další podrobné demografické statistiky přináší dnes vydaná analýza Vývoj obyvatelstva v krajích České republiky.

V loňském roce jsme největší přírůstek počtu obyvatel zaznamenali ve středních Čechách, které jsou od roku 2010 naším nejlidnatějším regionem. Celkově se počet obyvatel zvýšil v osmi krajích, naopak v šesti snížil. Nejvýraznější úbytky byly v Moravskoslezském a Karlovarském kraji,“ okomentovala loňský vývoj Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve všech krajích roste počet i podíl seniorů ve věku 65 a více let. V polovině z nich představují senioři již pětinu populace, největší zastoupení mají v Královéhradeckém kraji, nejmenší ve středních Čechách.

Vývoj počtu obyvatel výrazně ovlivňuje bilance stěhování. V roce 2018 zaznamenalo všech čtrnáct regionů přírůstek díky zahraničnímu stěhování. „V případě Karlovarského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje však nedokázal příchod obyvatel ze zahraničí vykompenzovat ztrátu způsobenou vystěhováním obyvatel do jiných částí republiky,“ upozornila Michaela Němečková. Mezikrajskou migrací nasávají nové obyvatele zejména střední Čechy, přírůstky ze zahraniční jsou zase dlouhodobě nejvyšší v Praze.

Hlavní město Praha je zároveň od roku 2014 regionem s nejvyšším počtem živě narozených dětí. V roce 2018 se tam stejně jako v Jihomoravském kraji narodilo dokonce nejvíce dětí za poslední dekádu. Středočeský kraj zaznamenal maximum v roce 2017, zatímco ostatní kraje hodnoty z doby před rokem 2010 již nepřekročily. Výrazné rozdíly jsou v zastoupení dětí narozených mimo manželství. Na západě Čech, na Ústecku a Karlovarsku, jejich podíl přesahuje 60 %, zatímco v Praze zůstává v posledních pěti letech na úrovni 41 %.

Úroveň plodnosti má ve všech regionech Česka v posledním pětiletém období rostoucí trend. Minulý rok se počet dětí na jednu ženu pohyboval v rozmezí 1,56 až 1,76 dítěte. Nejvyšší byla plodnost v Jihomoravském kraji (1,76), na Vysočině (1,75) a v Libereckém kraji (1,75), nejnižší byla v hlavním městě (1,56) a na Karlovarsku (1,59). V průměru nejstarší byly rodičky z Prahy (31,7 let), naopak nejmladší zůstávají rodičky v Ústeckém (28,7 let) a Karlovarském kraji (29,0 let).*

Analýza Vývoj obyvatelstva v krajích České republiky 2018 je k dispozici na webu ČSÚ:
https://www.czso.cz/csu/czso/cri/vyvoj-obyvatelstva-v-krajich-ceske-republiky-2018.
/zr/

 

 

V pěti obcích na území čtyř krajů během uplynulé soboty rozhodovali voliči o složení nových zastupitelstev. Šlo o obce Přeštěnice (Jihočeský kraj), Skršín (Ústecký kraj), Otradov (Pardubický kraj), Petrovice a Slezské Pavlovice (Moravskoslezský kraj). Volební účast dosáhla 69,43 %. Dnes výsledky hlasování projedná Státní volební komise.

Mandát zastupitele získalo dohromady 18 mužů a 13 žen. Průměrný věk zvolených zastupitelů je přes 43 let. Nejstaršímu z nich je 65 let, nejmladšímu 25 let. Nejvyšší zájem voličů zaznamenali v obci Skršín na Mostecku. Tam se jich k volbám dostavilo 80,37 %. Naopak v obci Otradov na Chrudimsku o složení zastupitelstva rozhodlo 54,59 % voličů, což je nejméně v těchto volbách.

Volby se uskutečnily v obcích, kde po řádných komunálních volbách na podzim loňského roku klesl počet zastupitelů pod zákonem stanovený počet nebo se zde zvolená zastupitelstva rozpadla. Takovéto volby zpracovává Český statistický úřad i několikrát ročně,“ vysvětlila Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

O 31 mandátů v pěti zastupitelstvech se v nových volbách ucházelo celkem 100 platných kandidátů, jejichž průměrný věk byl 45,4 roku. Dvěma nejmladším kandidujícím bylo 20 let, dvěma nejstarším kandidátům bylo v době voleb 80 let. Kandidovalo 47 žen, 47 % z celkového počtu kandidátů. Pro volby bylo zaregistrováno celkem 13 kandidátních listin.

Volební výsledky z posledního okrsku byly zpracovány v neděli v 0.18 hodin.

Dnes výsledky hlasování projedná Státní volební komise. Po schválení budou uveřejněny ve Sbírce zákonů. Další nové obecní volby byly vyhlášeny na 15. června 2019 a uskuteční se v jedné obci.*

/zr/

K foto:

Jednou z dominant obce Slezské Pavlovice na Bruntálsku je filiální pseudogotický kostel sv. Ondřeje pocházející z 2. poloviny 19. století.

Foto: web obce

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down