Rozvoj výroby a využívání biometanu a dalších nízkouhlíkových plynů při dekarbonizaci české energetiky a podpora plynové mobility na bázi bioCNG a bioLNG. To jsou hlavní cíle letos v prosinci podepsaného Memoranda o vzájemné spolupráci mezi Českým plynárenským svazem (ČPS) a CZ Biom – Českým sdružením pro biomasu. 

„Biometan má v České republice potenciál zcela nahradit spotřebu plynu v dopravě a v tomto sektoru tak může výrazně přispět ke splnění národních emisních cílů pro rok 2030. Navíc jde o vyzkoušenou technologii s vybudovanou infrastrukturou i s dostatečnou nabídkou vozidel. Rozvoj však brzdí dosud nejasná podoba konkrétních podpůrných nástrojů pro jeho využití. Proto je nezbytné, aby nově ustavená vláda tuto skutečnost v chystané legislativě co nejdříve zohlednila,“ konstatovala Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS. 

Využití biometanu v dopravě průběžně narůstá a v tuzemsku jej v podobě bioCNG nabízejí přední společnosti zabývající se prodejem plynu, jako jsou například innogy Energo, Bonett nebo E.ON Energie a Pražská plynárenská. Zájem řidičů osobních aut o CNG s podílem biometanu přitom podle odborníků předznamenává také rostoucí poptávku po bioLNG. To je vhodné zejména pro sektor nákladní dopravy, kde je aktuálně jedinou dostupnou nízkoemisní alternativou k naftě s dostatečným výkonem.

„S ohledem na ambiciózní evropské cíle ve snižování emisí a dosažení uhlíkové neutrality je zřejmé, že i v dopravě bude nevyhnutelné zvyšovat podíl biometanu i na úkor zemního plynu. Biometan vyráběný z odpadů je přitom obnovitelným zdrojem energie, který nabízí až 90% snížení emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy,“ sdělil Jan Habart, předseda CZ Biom.    

Emise vozidel na CNG a LNG jsou oproti klasickým palivům nižší o desítky procent a jsou tak plně srovnatelné například i s elektromobily. V případě směsi s biometanem je ekologický přínos dokonce ještě výraznější.

Zatím jediná výrobna biometanu v Česku se nachází v Rapotíně na Šumpersku. Bioplyn získaný z biologicky rozložitelného odpadu se zde za pomoci technologie membránové separace odděluje od nežádoucí příměsi, takže kvalitou odpovídá zemnímu plynu. Díky srovnatelným vlastnostem jej proto lze i vtláčet přímo do plynárenské soustavy. „Veškerá produkce biometanu z Rapotína však bohužel odchází do zahraničí. Legislativa se proto musí změnit a nastavit takové podmínky, které umožní naplno využívat domácí zdroje a zároveň podpoří další rozvoj,“ připomněla Lenka Kovačovská.*

  

Do této bioplynové stanice v Rapotíně na Šumpersku, kterou provozuje společnost EFG Rapotín BPS, se v rámci pilotního projektu Třídím gastro sváží i gastroodpad z několika měst a obcí v kraji, mj. z Olomouce, Šumperka, Velkých Losin nebo Bludova. Rovněž tento gastroodpad najde v bioplynové stanici energetické využití při výrobě bioplynu, potažmo biometanu, elektřiny a tepla. Více informací o projektu přinese lednové vydání Moderní obce, které se ke čtenářům bude expedovat už 4. 1. 2022. Foto: EFG Rapotín BPS

„Zájem o výrobu biometanu je velký. Již nyní probíhá výstavba nebo projektová příprava několika dalších výroben. Věřím, že vznikají také díky spolupráci ČPS a CZ Biom,“ doplnil Jan Habart.

Signatáři memoranda prohlašují, že podpora ekologičtějších paliv, a tedy i biometanu, bude možná pouze s proaktivní podporou státní správy. V rámci podpisu memoranda si proto kladou mimo jiné za cíl spolupráci v oblasti:

/zr, red/

Na horním snímku: Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, a Jan Habart, předseda CZ Biom, při podpisu memoranda o vzájemné spolupráci mezi oběma organizacemi.

Foto: archiv

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down