Které jsou výzvy i příležitosti v sektoru stavebnictví z hlediska společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek? Nejen o tom se dnes mluvilo na konferenci Příležitosti pro odpovědné veřejné zadávání ve stavebnictví, kterou v Praze uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem dopravy.

Stavební veřejné zakázky jsou velkou příležitostí pro státní správu i samosprávu, neboť se správným zadáváním maximalizuje užitek investovaných veřejných peněz. „Veřejné zakázky na stavební práce tvoří téměř 40 % stavebních investic vůbec a mají tak velký potenciál ovlivnit celé odvětví. Rizika, jako porušování předpisů v oblasti pracovněprávní, v oblasti zaměstnanosti nebo bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, mohou mít přímý dopad na kvalitu plnění. I proto je důležité, aby jim zadavatelé věnovali pozornost. Stavebních zakázek je možné také využít jako příležitosti pro podporu a zvýšení atraktivity technických oborů. Praxi či zaměstnání zde mohou získat i osoby se ztíženým přístupem na trh práce,“ uvedla státní tajemnice Ministerstva práce a sociálních věcí Ingrid Štegmannová.

Na konferenci se debatovalo i o situacích, kdy veřejný zadavatel požaduje, aby vztahy v dodavatelském řetězci fungovaly férově, tedy aby poddodavatelé dostávali za práci zaplaceno včas, aby nedocházelo k porušování pracovněprávních předpisů ani v nižších úrovních dodavatelského řetězce apod. Prostředky k řešení těchto problémů, pro malé podniky často zásadních, lze také najít v odpovědném přístupu k veřejnému zadávání.

Ministerstvo dopravy začalo odpovědný přístup k veřejným zakázkám implementovat i ve svých přímo řízených organizacích jako jsou například státní organizace Správa železniční dopravní cesty či Ředitelství silnic a dálnic ČR, jejichž zástupci se konference také účastnili. Již loni na podzim ministr dopravy Dan Ťok uložil všem těmto organizacím, aby své nákupy a investice realizovaly společensky odpovědným přístupem.

Odpovědné zadávání se musí stát zcela přirozenou vlastností při nakládání s veřejnými prostředky. V rezortu dopravy patříme k těm největším zadavatelům v České republice, proto každý krok směrem k odpovědnému zadávání v našem rezortu představuje svým objemem velký celospolečenský dopad,“ podpořil na konferenci tento přístup Jakub Kopřiva, náměstek ministra dopravy pro sekci legislativně právní.

Hlavním odborným příspěvkem konference pak byla prezentace Shauna McCarthyho, britského experta na odpovědné zadávání, který ukázal řadu příkladů, jak tento strategický přístup využívají ve Velké Británii. Na otázku, zda odpovědné zadávání nestojí více peněz, McCarthy odpověděl: „Společenská odpovědnost nestojí víc peněz. Špatné zadávání veřejných zakázek ano.

Konference byla pořádána v rámci projektu Podpora implementace a rozvoje sociálně odpovědného veřejného zadávání, který realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Od zahájení tohoto projektu v březnu 2016 jeho expertní tým vystoupil na více než 70 akcích, kterých se zúčastnilo přes 2600 osob. Ministerstvo přitom bylo jednou z prvních organizací státní správy, která principy odpovědného zadávání zavedla a začala používat ve svých nákupních procesech.*

Závěry a prezentace z konference budou zveřejněny na stránkách projektu www.sovz.cz.

/zr/

 

K foto:

Hlavním odborným příspěvkem dnešní konference Příležitosti pro odpovědné veřejné zadávání ve stavebnict byla prezentace Shauna McCarthyho, britského experta na odpovědné zadávání (na snímku), který ukázal řadu příkladů, jak tento strategický přístup využívají ve Velké Británii

Foto: archiv MPSV

 

Kraje mají vybrat úseky nově zpoplatněných 900 kilometrů silnic I. tříd, na kterých by nemusela být od roku 2020 nulová mýtná sazba, ale kde mýtné obcím pomůže. Takový je jeden z bodů společného memoranda mezi Ministerstvem dopravy, Asociací krajů ČR a Svazem měst a obcí ČR.

Chápeme kraje i města, které se obávají plánovaného zavedení mýtného na dalších 900 kilometrech silnic I. třídy. Proto jsme se domluvili, že vyberou úseky, na kterých by podle nich měla být nulová sazba a úseky, kde mýtné pro kamiony bude přínosné ekonomicky nebo jako nástroj regulace dopravy,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok k uzavřenému memorandu.

Ministerstvo dopravy se zároveň zavázalo, že bude spolu s vládou a vítězným uchazečem tendru na Systém elektronického mýtného hledat takové řešení, které rozptýlí obavy Asociace krajů a Svazu měst a obcí z rozšíření výkonového zpoplatnění silnic I. třídy od ledna 2020. Ministerstvo tím reaguje na výzvu krajů a měst, aby na části nebo na všech navrhovaných 900 kilometrů silnic I. třídy byla aplikována nulová sazba.

Velmi děkujeme ministerstvu dopravy, že našlo řešení situace, které jsme dnes deklarovali podpisem společného memoranda a které dává krajům, městům a obcím možnost, že pokud se rozhodnou a budou požadovat mít na daném úseku silnice 1. třídy nulovou sazbu, bude to ministerstvem dopravy respektováno,“ konstatovala předsedkyně Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

„Našli jsme tu nejvhodnější cestu, jak odstranit obavy starostů obcí a měst, že se přesune kamionová doprava do jejich obcí,“ dodal předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl.*

/ak/

K foto:

Z podpisu Memoranda o společném postupu při stanovování výkonového zpoplatnění některých silnic I. třídy mezi Ministerstvem dopravy, Asociací krajů ČR a Svazem měst a obcí ČR

Foto: web AK ČR

 

 

 

Stovky dálničních a železničních mostů z šedesátých až osmdesátých let minulého století projdou v následujících měsících mimořádnými kontrolami. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železniční dopravy cesty (SŽDC) také identifikují mosty z uvedeného období nad dálnicemi, silnicemi I. třídy a železnicí, které jsou ve správě krajů. Ty by měly svoje mosty také zkontrolovat. Předsedkyně Rady Asociace krajů již prohlásila, že kraje jsou připraveny k mimořádné kontrole mostů na silnicích II. a III. třídy, tedy silnic, které jsou v jejich správě.

„Doubský most v Karlových Varech je v horším stavu, než se čekalo. Problém byl odhalen při rekonstrukci mostu. Místo opravy tak musí být zbourán a postaven zcela nový. V tomto případě zafungoval kontrolní mechanismus ŘSD. Podobné mosty z šedesátých až osmdesátých let nechá ŘSD a SŽDC v následujících měsících mimořádně zkontrolovat,“ konstatoval ministr dopravy Dan Ťok.
Podle systému hospodaření s mosty, tzv. BMS (bridge management system) není v havarijním stavu v současnosti žádný dálniční most. Šest jich je na silnicích I. třídy, které budou buď zbourány, nebo rekonstruovány. Na železnici není žádný problematický most. Běžná kontrola mostů se dělá jednou za rok, hlavní jednou za šest let, mimořádná pak na konci záruční lhůty nebo v případě požáru nebo přírodních katastrof.
„K podobné kontrole vyzveme i kraje, které mají ve správě silnice II. a III. tříd, zejména ty, jež vedou nad dálnicemi i železnicemi. Je potřeba, aby naši občané věděli, že česká dopravní infrastruktura včetně mostů je bezpečná, že děláme všechno pro to, aby mosty byly v pořádku,“ doplnil ministr dopravy s tím, že v případě doubského mostu zafungoval dobře nastavený kontrolní systém a ŘSD.

Předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová už jménem krajůna výzvu ministra dopravy odpověděla: "Kraje pravidelně kontrolují stav mostů na silnicích II. a III. tříd, které mají ve své správě, o jejich stavu máme přehled. Výzvu ministerstva dopravy ke kontrole mostů postavených v 60. až 80. letech minulého století samozřejmě vyslyšíme a přikročíme k mimořádné kontrole, aby byla zajištěna bezpečnost řidičů i chodců. Bude to určitě jedno z témat jednání Rady Asociace krajů ČR dne 7. září, kde k tomu dáme s kolegy hejtmany společný výstup. 

Jana Mračková Vildumetzová zároveň zopakovala, že z celkového počtu všech 17 485 mostů na dálnicích a silnicích v ČR je ve vlastnictví krajů 12 594 mostů, což je více než 72 %! Z toho je na stupni 5 (špatný), 6 (velmi špatný) a 7 (havarijní) celkem 2931 krajských mostů z hlediska stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby, což je z celkového počtu mostů v gesci krajů téměř 25 %.

"A to je pádný důvod k tomu, aby kraje dostaly daleko více finančních prostředků na opravy silnic II. a III. tříd VČETNĚ mostů než dosud. Určitě by stálo za zvážení, aby Státní fond dopravní infrastruktury vypsal samostatný dotační program pouze na opravu mostů. A jako ideální řešení vidím, kdyby finanční prostředky dostaly kraje přímo do svých rozpočtů s přesným určením, kolik peněz půjde na opravy krajských silnic a kolik peněz konkrétně na opravy mostů,“ uzavřela předsedkyně Rady Asociace krajů ČR.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Ministerstva dopravy

Obnova silnic a železnic patří k hlavním prioritám všech regionů. V roce 2015 vláda ČR schválila modernizaci železničních kolejových vozidel s příspěvkem z operačního programu Doprava (OPD). Ministerstvo dopravy, které bylo pověřeno realizací záměru, původně vyčlenilo na pořízení nových vlaků finanční prostředky ve výši 17,85 miliardy korun. Byť kraje deklarovaly, že tuto částku považují za minimální, ministerstvo doposud nezajistilo ani polovinu z tohoto objemu financí.

Předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová se proto dopisem obrátila na premiéra Andreje Babiše, aby na společném jednání za přítomnosti ministra dopravy Dana Ťoka situaci urychleně řešili.

Jde nám přece všem o to, aby naši občané mohli cestovat po železnici komfortními soupravami, které odpovídají moderním evropským standardům. Proto také my, hejtmani, spoléháme na příslib Ministerstva dopravy, že avizovaná výše finančních prostředků skutečně dosáhne původně stanovených 17,85 miliardy korun. Jakákoliv nižší částka je pro nás nepřijatelná. Kraje udělaly maximum, naplnily podmínky čerpání dotací, souhlasily s tím, že zašlou co nejvíce žádostí o dotace, aby prokázaly jasnou poptávku po tomto druhu investic. Důkazem toho je, že už pět měsíců od zahájení příjmu žádostí v červenci 2017 podal Plzeňský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj žádosti v souhrnné částce 7,12 miliardy korun, k 1. lednu letošního roku už byly podány žádosti v hodnotě 10 miliard korun a do konce roku 2018 jsou avizovány žádosti mimo jiné Pardubického kraje nebo Plzeňského a Karlovarského kraje, to vše ve výši přes 7 miliard korun.  Je vidět, že regiony by tak do konce roku 2018 bez sebemenších problémů vyčerpaly nejen 17,85 miliardy korun, ale mají připraveny projekty za mnohem více peněz. Vyzvali jsme proto Ministerstvo dopravy, aby podporu na obnovu mobilního majetku železnic v částce 17,85 miliardy korun během roku 2018 skutečně zajistilo,“ zdůraznila Jana Vildumetzová. Podle ní však má ministerstvo aktuálně k dispozici jen asi 7,73 miliardy korun.

Situací ohledně čerpání dotací na pořízení kolejových vozidel se zabývala také Komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu na svém 6. zasedání v polovině února. Ze závěrů jednání komise plyne, že zájem krajů o získání dotací a připravenost jednotlivých regionů je evidentní. Proto žádají nejen o přislíbenou původní celkovou částku v dotačním programu, ale zároveň chtějí od ministra dopravy Dana Ťoka písemný příslib, že uveřejní další dotační výzvu nejpozději v červenci 2018.

Vzhledem k situaci kraje chtějí hledat řešení prostřednictvím osobního jednání s premiérem a ministrem dopravy. „Jsem přesvědčena, že premiér vyslyší volání krajů, jsme připraveni jednat a záležitost v rámci Asociace krajů plně koordinovat. Problém je nutné vyřešit do června 2018, tlačí nás lhůty pro výběr dodavatelů vozidel a výběr železničního dopravce v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ dodala předsedkyně Rady Asociace krajů ČR. Premiéra ve svém dopise rovněž požádala o dořešení příslibu vlády ohledně financí na opravy a rekonstrukce krajských silnic II. a III. tříd, kde kraje požadují 4 miliardy korun. Kraje totiž stále nemají informace o tom, v jaké výši by letos mohly získat podporu ze Státního fondu dopravní infrastruktury, a tak mohou jen velmi obtížně plánovat opravy silnic.*

/tz/

K foto:

Hybridní železniční kolejové vozidlo FLIRT (společnosti STADLER), které by se už brzy mohlo představit i české veřejnosti. Možná se s ním časem setkáme také na některých regionálních tratích (k témuž více v březnovém vydání Moderní obce, které se bude expedovat kle čtenářům už zítra, tedy v pátek 2. března)

Foto: archiv STADLER

 

Svaz měst a obcí ČR i Asociace krajů ČR trvají na tom, aby se na silnice I. třídy mýto nerozšiřovalo. A pokud ano, měly by za to kraje, města a obce dostat kompenzace. Nejen to zaznělo na včerejším jednání obou organizací a jejich partnerů (Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Českomoravská konfederace odborových svazů) s premiérem Andrejem Babišem a ministrem dopravy Danem Ťokem. Klíčovým termínem, co se týče mýta, je přitom letošní 8. březen. To by mělo dojít k otevření nabídek ze stávajícího tendru na mýtný systém. Pak by měla následovat jednání k dalšímu postupu.

Většina krajů se zpoplatněním silnic I. třídy nesouhlasí. Máme důvodné obavy, že se nákladní doprava přesune na silnice II. a III. třídy, které jsou ve špatném stavu. Pro kraje by to představovalo zvýšení výdajů na jejich opravy a rekonstrukce, snížení bezpečnosti dopravy, větší hluk a prašnost ve městech a obcích,“ vysvětluje předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová.

„Pokud se stávající soutěž dokončí, je naprosto nezbytné, aby stát vyhodnotil dopady na samosprávy. Ministr dopravy Dan Ťok na dnešním jednání přitom nevyloučil, že pokud by se mýtný systém na silnicích 1. třídy zavedl, mohlo by dojít ke kompenzacím krajům, městům a obcím,“ dodává výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal.

Eufemisticky řečeno, nepříliš šťastný tendr na mýtný systém formulovala vláda Bohuslava Sobotky. Nezohlednila přitom připomínky krajů, měst a obcí. Danou věc v minulosti přitom odmítla jak Asociace krajů ČR, tak Svaz měst a obcí ČR.*

/zr/

 

Hejtmani poslali jasný vzkaz příští vládě. Důrazně žádají, aby do návrhu rozpočtu na rok 2018 zahrnula prostředky na opravu silnic II. a III. tříd. Rovněž vyzvali k zajištění finančních prostředků, které plně pokryjí letošní navýšení mezd pracovníků v sociálních službách. Hejtmani se na tom dohodli na společném jednání, které se uskutečnilo v závěru minulého týdne v Liblicích na Mělnicku.

Společně se všemi hejtmany budeme požadovat, aby do státního rozpočtu na rok 2018 byly zahrnuty prostředky na opravu silnic II. a III. tříd. V roce 2015 kraje obdržely na opravy 4,4 miliardy korun, v roce 2016 to byly 3 miliardy, v roce 2017 3 miliardy korun. Přestože ani tyto finanční prostředky dlouhodobě nestačí, Státní fond dopravní infrastruktury přišel s informací, že bychom od příštího roku neměli obdržet žádné peníze. Ale ponechat kraje bez peněz na opravu silnic je nemyslitelné. Apelujeme proto na novou vládu, aby dostála závazkům vůči krajům, a pevně věříme, že naše požadavky vyslyší,“ uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová.  Tento požadavek krajů označil při jednání s hejtmany také prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Kraje dále požádaly příští vládu, aby do státního rozpočtu zahrnula peníze, které plně pokryjí letošní navýšení mezd pracovníků v sociálních službách.

Hejtmani dále upozornili, že program na podporu obnovy kulturní infrastruktury, například muzeí, kulturních domů, divadel či knihoven, ale i technického zařízení, není ze strany veřejné správy dlouhodobě naplňován. Od příštího roku proto žádají zásadní změnu. „Kraje požadují, aby od roku 2018 byly alokovány finanční prostředky ve výši jedné miliardy korun a to dlouhodobě. Dosud totiž nebylo možné na oblast obnovy kulturní infrastruktury čerpat žádné peníze. Proto žádáme vládu, aby program začala plnit a přestala tuto oblast opomíjet,“ konstatovala hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová.

Dnes jsme hovořili o tématech, která trápí nejen kraje, ale i města a obce. Proto je budeme projednávat také s vedením Svazu měst a obcí ČR na společném jednání, které se uskuteční 16. listopadu, kde, pevně věřím, nalezneme společnou shodu a podporu,“ dodal hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Chtěli bychom připravit ucelený přehled priorit, které krajské samosprávy aktuálně řeší. Všichni hejtmani jako předsedové odborných komisí předloží tento materiál na příštím jednání Rady, abychom tyto priority, spojené i s finančními nároky na příští rok, byli schopni vládě bezprostředně po jejím ustavení předložit a jednat o nich,“ připomněla Jana Vildumetzová.

Kraje se rovněž zabývaly otázkou zajištění osobní regionální železniční dopravy a společně odsouhlasily podepsání dodatku ke smlouvám na nákup kolejových osobních vozidel. Dodatek stvrdí společným podpisem s ministrem dopravy Danem Ťokem.*

/tz/

K foto:

Předsedkyně Rady Asociace krajů a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová na setkání s novináři po pátečním jednání hejtmanů

Foto: archiv AK ČR

V pořadí už druhý ročník soutěže Komunální politik roku má své vítěze. Byli slavnostně vyhlášeni 22. listopadu v nově zrekonstruovaných prostorách Akademie veřejného investování na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR v Praze.

Soutěž je pořádána vydavatelstvím Profi Press s. r. o. a redakcí časopisu Moderní obec s cílem vyhledat, zviditelnit a ocenit inspirativní a občansky přínosné projekty uskutečněné územními samosprávami. Za všemi těmito nevšedními projekty stojí i nevšední lidé – komunální politici. Proto jsou oceňováni ti, kteří vznik projektu inspirovali, získali pro jeho realizaci zastupitelstvo i veřejnost, významně se podíleli na jeho uskutečnění, obstarali pro něj peníze a dál jej případně rozvíjejí.

Také letos soutěži Komunální politik roku 2016 poskytla svoji záštitu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a spolupořadatelství se znovu ujaly Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Redakce Moderní obce se mohla opřít i o podporu Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR.

Slavnostního ceremoniálu vyhlášení výsledků soutěže se mj. zúčastnil ministr dopravy Dan Ťok, náměstci šéfů resortů pro místní rozvoj, vnitra, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, životního prostředí a další hosté. Ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou, která byla služebně v zahraničí, zastupoval její náměstek Zdeněk Semorád. Přišel i nový předseda senátního výboru Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR Zbyněk Linhart spolu se členem tohoto výboru a předsedou senátorského klubu ODS Milošem Vystrčilem, který v loňském roce pomáhal pořadatelům soutěže položit její základy. Svaz měst a obcí ČR zastupoval jeho místopředseda Pavel Drahovzal.

 

Vítězové jednotlivých kategorií soutěže:

* Kategorie Sociální projekt roku: Zuzana Čiháková, starostka města Kouřim na Kolínsku, za projekt Posilování komunity dobrovolnickou prací a dárcovstvím.

* Kategorie Děti a rodiče: Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku, za projekt Zapojení předškolních dětí do činnosti dobrovolných hasičů.

* Kategorie Sport a veřejné zdraví: Filip Kořínek, starosta města Černošice v okrese Praha-západ, za projekt Hala Věry Čáslavské.

* Kategorie Kulturní a vzdělávací činnost: Ladislav Kubín, místostarosta obce Slavkov na Opavsku, za projekt 8. setkání Slavkovů z Evropy 2015.

* Kategorie odpadové hospodářství: Martin Ander, náměstek primátora statutárního města Brna, za projekt  RE-USE Managament statutárního města Brna.

* Kategorie Veřejná zeleň: Věslav Michalik, starosta obce Dolní Břežany v okrese Praha-západ, za projekt Nový hřbitov v Dolních Břežanech.

* Kategorie Dopravní projekt roku: Pavel Žerníček, starosta obce Rapotín na Šumperku, za projekt Elektrizace trati č. 293 Šumperk – Kouty nad Desnou.

* Ladislav Chlupáč, starosta města Litoměřice (kategorie Ekologický projekt roku).

Z nich hodnotitelská komise soutěže vybrala celkovou vítězku – starostku Zuzanu Čihákovou z Kouřimi, která obdržela i titul Komunální politik roku 2016. O svém projektu Posilování komunity dobrovolnickou prací a dárcovstvím uvedla: „V naší zemi města a vesnice zaznamenávají krásný a hladivý rozvoj. Všude většinou působí nějaký aktivní spolek, kde hodnoty pro svoji organizaci, ale i pro svou obec vytvářejí jeho členové dobrovolnickou prací – skauti, hasiči, sportovci, rybáři, myslivci... Cílený rozvoj dobrovolnictví, který na tuto práci navazuje, má obrovský význam. Zapojuje další lidi do prací pro celek, může být také specializovaný podle zapojení do projektů. Cíleným projektem lze představit lidi, kteří pomáhají například v rámci sousedské výpomoci. Cílená podpora a rozvoj dobrovolnické práce přinese ovoce každé komunitě.“

Vítězové jednotlivých kategorií obdrželi křišťálové srdce, výrobek sklářů v Novém Boru, a pro svoji obec či město i šek na 20 tisíc korun. Celková vítězka soutěže pak získala titul Komunální politik roku 2016 a pro své město odměnu ve výši 50 tisíc korun.

K úspěchu soutěže přispěla i spolupráce s partnery jejích jednotlivých kategorií  – společnostmi ELEKTROWIN, hřiště.cz, MUNICIPAL – Centrum vzdělávání a odborných služeb, Wolters Kluwer ČR, EKO-KOM, PEKASS, I-Tec Czech a ECOBAT. Partnerem soutěže se stala společnost Asseco Solutions.

Vítězné i všechny další soutěžní projekty postupně představí časopis Moderní obec, počínaje lednovým vydáním 2017. Už nyní však lze zhlédnout videomedailonky vítězů všech kategorií i fotografie ze slavnostního vyhlášení výsledků soutěže, a to na internetové adrese: www.komunalnipolitikroku.cz pod odkazy Videogalerie a Fotogalerie.*

/rš/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down