Dopady pandemie koronaviru na ekonomiku bude řešit expertní tým Národní ekonomické rady vlády (NERV), který se dosud scházel jako neformální poradní orgán premiéra. Vláda schválila návrh vicepremiéra pro hospodářství a ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka na obnovení činnosti NERV, rada oficiálně zastřeší a prováže činnost řady nově vzniklých expertních týmů.

NERV bude mít za úkol identifikovat problémy ve fungování ekonomiky veřejného sektoru, konkurenceschopnosti české ekonomiky a připraví doporučení u strategických dokumentů, zejména Hospodářské strategie ČR, založené na dlouho budované vizi Česká republika: Země pro budoucnost,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček a dodal: „Tým se zaměří především na opatření v oblasti podpory podnikatelského prostředí a zaměstnanosti, finančního sektoru a veřejných financí, tak, aby stát byl schopen dostát zajišťování poskytování veřejných statků a současně zmírnil negativní dopady propadu reálné ekonomiky.

NERV by měl rovněž vyhodnotit funkčnost nastavených záchranných opatření vlády. Na tomto základě by pak měl navrhnout opatření, která je možné realizovat v souvislosti s přípravou rozpočtu na rok 2021, s výhledem na roky 2022 a 2023. Činnost NERV bude v gesci vicepremiéra pro hospodářství Karla Havlíčka, za podpory Úřadu vlády ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kromě dříve uváděných členů NERVu, byla do tohoto poradního orgánu navržena také ekonomka Ilona Švihlíková, která už je členkou týmu ekonomů v rámci Ústředního krizového štábu (ÚKŠ).

NERV, který bude pod úřadem vlády a místopředsedou vlády pro hospodářství bude pod sebou koncentrovat ostatní expertní skupiny v resortech včetně ekonomické pracovní skupiny na ÚKŠ. Taky proto ve vládním NERV mají být i lidé z těchto skupin, například Jan Švejnar, Štěpán Jurajda či výše zmiňovaná Ilona Švihlíková. Hospodářská politika musí být řízena z jednoho místa, z vlády. Ale bude mít řadu pracovních skupin,“ doplnil vicepremiér Karel Havlíček.

ZE KTERÝCH OSOBNOSTÍ NERV SESTÁVÁ?

Vláda jmenovala následující členy Národní ekonomické rady vlády:

* Tomáš Salomon - generální ředitel a předseda představenstva, Česká spořitelna;

* Jan Juchelka - generální ředitel a předseda představenstva, Komerční banka;

* Miroslav Singer - hlavní ekonom Generali CEE Holding, bývalý guvernér ČNB;

* Vladimír Dlouhý - prezident Hospodářské komory ČR;

* Jan Švejnar - ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita v New Yorku;

* Štěpán Jurajda - profesor CERGE-EI, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace;

* Daniel Beneš - předseda představenstva a generální ředitel, ČEZ;

* Bohdan Wojnar - člen představenstva, Škoda Auto;

* Petr Jonák - ředitel vnějších vztahů, Coca-Cola;

* Miroslav Zámečník - nezávislý ekonom, bývalý zástupce České republiky ve Světové bance;

* Lukáš Kovanda - hlavní ekonom Czech Fund;

* Tomáš Sedláček - ekonom ČSOB, vysokoškolský pedagog;

* Daniel Prokop - sociolog PAQ Research, Fakulta sociálních věd UK;

* Jakub Havrlant - zakladatel a generální ředitel Rockaway Capital;

* Ladislav Bartoníček - předseda dozorčí rady O2 Czech Republic;

* Ilona Švihlíková - ekonomka, členka týmu ekonomů Ústředního krizového štábu.

/tz/*

Tři čtvrtiny Čechů by umožnily volit korespondenčně jak krajanům v zahraničí, tak všem, kteří jsou v době voleb mimo své trvalé bydliště. Tento způsob volby by v příštích parlamentních volbách zvažovala téměř čtvrtina českých voličů, pokud by měli tu možnost. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu agentury MEDIAN pro Institute for Democracy 21 (IFD21).

Česká republika je jednou z mála členských zemí Evropské unie, která volbu poštou nenabízí. Volba na dálku by přitom zaujala i nevoliče – zhruba 12 % z nich totiž říká, že by se korespondenčně příštích voleb do parlamentu pravděpodobně zúčastnili.

Celkově by zavedení jakékoliv korespondenční formy hlasování uvítalo 43 % Čechů. Největší podporu má u voličů TOP 09 (uvítalo by ji 84 %), u Pirátů (64 %) a také u stoupenců SPD (50 %). V nedělních Otázkách Václava Moravce její zavedení podpořili i Jan HamáčekPavel Bělobrádek, současná vláda koresponedenšní hlasování dokonce slibuje v aktuálním programovém prohlášení.

Průzkum agentury MEDIAN pro IFD21 zjišťoval postoj Čechů k zavedení korespondenční volby ze zahraničí i vnitrostátně, například po vzoru Německa, kde možnost volit poštou využívá zhruba pětina občanů a poštovné jim hradí stát. Korespondenční volba funguje i v Rakousku, kde v posledních prezidentských volbách hlasovalo poštou přibližně 700 tisíc voličů.

Pokud by korespondenční volba byla zavedena, podle výsledků průzkumu by ji využila v příštích parlamentních volbách třetina těch, kteří se voleb plánují zúčastnit (32 %), a okolo 12 % těch, kteří by ke klasickým volbám určitě nešli. Z průzkumu také vyplynulo, že v Česku bydlí mimo adresu svého trvalého bydliště 14 % občanů s volebním právem, tedy více než milion lidí. Volby pro ně znamenají buď cestování a s ním spojené časové i finanční náklady, nebo byrokratickou proceduru vyřizování žádosti o voličský průkaz. Ve věkové kategorii 18–29 let se to týká každého třetího voliče.

Pro umožnění volit korespondenčně lidem, kteří v ČR bydlí mimo své trvalé bydliště, se v průzkumu vyslovilo 75 % respondentů. Krajany s trvalým pobytem v zahraničí by poštou nechalo volit 72 % dotázaných, a dokonce 79 % v případě, že jde o občany ČR krátkodobě mimo republiku. V zahraničí pobývají stovky tisíc Čechů, voleb se však pravidelně účastní pouhý zlomek z nich.

Politické strany, které se pragmaticky obávají korespondenční volby ze zahraničí, podle mne chybně předpokládají, že by většina dnes vyřazených voličů hlasovala stejně jako těch 10 % krajánků, kteří si dnes zařizují volební průkazy a cestují na ambasády – ti patří mezi nejangažovanější a nejvzdělanější část Čechů v zahraničí. Dopady na volební výsledky by asi byly relativně omezené – zvlášť při zařazení hlasů z ciziny do větších volebních krajů,“ říká sociolog společnosti MEDIAN Daniel Prokop.

Hlavní výhodou korespondenčního hlasování pro všechny občany doma i v zahraničí má být možnost odvolit takřka odkudkoliv a také kdykoliv od doby, kdy je zveřejněn termín voleb. „Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Na odborných seminářích slýcháme různé protiargumenty týkající se většinou bezpečnosti nebo tajnosti voleb. Když ten mechanismus funguje úspěšně v zahraničí, cesta se bude muset najít i u nás. Tlak zdola tu evidentně je,“ tvrdí Kateřina Písačková, autorka jedné ze tří petic za korespondenční volby (viz: https://e-petice.cz/petitions/petice-za-zavedeni-korespondencni-volby-v-cr.html ).  Petice mají dohromady řádově tisíce podpisů.

Úprava volebního zákona by občanům umožnila mnohem větší flexibilitu než současný stav, který je nutí fyzicky dojít do volební místnosti. Vliv korespondenční volby na vyšší volební účast je podle Daniela Prokopa pravděpodobný, ne však zaručený. „Korespondenční volba by především umožnila hlasovat lidem, kteří volit chtějí, ale mají to ztíženo nepřítomností v bydlišti či jinou indispozicí. Využití korespondenční volby a nárůst účasti by byl asi menší, protože i její vyřízení by stálo nějaké úsilí. A navíc, rodiny často chodí volit spolu, a když nejangažovanější člen hlasuje na dálku, ti další se občas voleb nezúčastní. Ale to se týká zejména elektronických voleb, které kromě své rizikovosti paradoxně často nevedou k navýšení účasti,“ vysvětluje Daniel Prokop.

Návrh Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 na zavedení korespondenční volby, alespoň pro Čechy žijící v zahraničí, momentálně čeká na projednání v Poslanecké sněmovně.*

/zr/

Grafika: ČSÚ

-

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down