Vláda by měla zachovat veškeré dotační programy pro firmy, města a obce, které jim umožňují vyšší efektivitu, modernizaci, digitalizaci a ochranu životního prostředí. Stejným směrem by měl stát směřovat také balíky smysluplných investičních opatření na povzbuzení české ekonomiky. Uvedla to Hospodářská komora spolu se Svazem měst a obcí a společností Deloitte.

Současná pandemie covid-19 klade podle Hospodářské komory obrovské nároky na vládu, kraje, obce, firmy i celou ekonomiku a společnost. Jakkoliv podnikatelé rozumí tomu, že vláda hledá všechny možnosti, jak získat prostředky nutné pro záchranu české ekonomiky, neměla by jednat unáhleně. Je nepochybné, že část prostředků z kohezních fondů bude nutné účelně přesunout na pomoc s ekonomickými dopady koronaviru, zároveň je ale třeba zachovat možnosti čerpání u existujících programů, které jsou nastaveny správně a prokazatelně fungují.

„Všechny západní vlády i ta česká nyní přicházejí s balíky záchranných opatření, jako jsou záruky, půjčky nebo pomoc pro občany. To je ale pouze první krok určený na okamžitou nápravu. Naši ekonomiku musíme rozpohybovat investicemi. Proto je nutné nejen přijít s dalšími balíky investičních opatření, ale také zachovat dotační tituly, které investiční aktivitu umožňují a které mohou k oživení ekonomiky přispět. Není možné pouze přesunout peníze z jedné hromádky na druhou a přelakovat je na novou podporu,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Stejný názor na zachování dotačních programů mají i tuzemská města a obce. Zejména menší sídla potřebují udržet investiční aktivitu např. při modernizaci obcí. V současném stavu bohužel samosprávy nemají podle Svazu měst a obcí ČR jistotu, jak se v jejich rozpočtových příjmech krize projeví. Většina měst a obcí proto nyní řeší jen nezbytně nutné výdaje.

„Hrozí tak zastavení zadávání veřejných zakázek i místním podnikatelům a živnostníkům, kteří mohou zkrachovat a zavřít provozovny či přestat poskytovat služby. Tím pádem přijde o práci řada lidí. Nechceme připustit roztočení spirály nezaměstnanosti a chudoby napříč celou republikou. Stát teď nesmí začít šetřit na nesprávném místě, naopak musí připravit škálu podpůrných programů či dotačních výzev a využít evropské peníze. Jsou to totiž právě obce a města, která mohou svými investicemi podržet ekonomiku celého státu,“ říká předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl.

Příkladem jsou podle Svazu měst a obcí prostředky v Operačním programu Životní prostředí na modernizaci českých obcí. „Se znepokojením jsme sledovali návrhy, aby se přesunuly peníze na zlepšování kvality životního prostředí, které Evropa alokuje v rámci svých klimatických cílů. OPŽP přitom podle nás funguje dobře a znamená miliardové investice s vysokou přidanou hodnotou do snižování energetické náročnosti, chytrých řešení a čistšího ovzduší. Budou navíc dávat práci tisícovkám lidí,“ dodává František Lukl.

Podle Hospodářské komory ČR a Svazu měst a obcí ČR by bylo nešťastné v kohezních fondech dělat zmatek. Je navíc možné přesunout případně jen ty prostředky, které vyčerpat prokazatelně nepůjde. „Ať už považujeme nebo nepovažujeme například cíle takzvané Zelené dohody v roce 2050 za realistické, je jasné, že investice na ochranu životního prostředí a snižování energetické náročnosti jsou smysluplné a zahrnují digitalizaci, automatizaci a mají pro český průmysl vysokou přidanou hodnotu a pro české obce vysokou společenskou důležitost,“ vysvětluje Vladimír Dlouhý.

Překreslování dotační mapy neprospěje podle analytiků ani české ekonomice jako celku. Česká republika jako čistý příjemce peněz z EU musí i evropské prostředky využít jako svoji konkurenční výhodu. „Nelze dopustit, aby nás v konkurenceschopnosti v příštích měsících a letech předběhly jiné státy. Dobře nastavená investiční politika může v budoucnu přilákat také investice s vysokou přidanou hodnotou, po kterých všichni včetně politiků dlouhodobě volají. Pokud bude vláda jednat zbrkle a nebude komunikovat s podnikateli a obcemi, hrozí, že investoři půjdou jinam a Česká republika vypadne z pelotonu nejúspěšnějších zemí,“ konstatuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Např. Švédsko nebo Dánsko, které dává vláda za vzor v rámci Inovační strategie České republiky 2019 až 2030, do nových technologií investují ve velkém. Navíc nejen samotná Evropská komise, ale i velké státy včetně Německa deklarují, že chtějí práci na Zelené dohodě ještě zintenzivnit a směřovat protikrizové investice právě směrem ke zlepšování životního prostředí. Podle názoru Hospodářské komory a Svazu měst a obcí by Česká republika neměla bojovat s větrnými mlýny a naopak v této těžké době účelně a naplno využít možností a štědrých prostředků, které Evropa v tomto odvětví poskytuje.

/tz/*

 

V závěru loňského roku Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě shrnul situaci v oblasti bydlení v České republice. Zpráva zahrnula mimo jiné i poznatky ze tří kontrol, popsala strategické cíle v této oblasti a zformulovala slabá místa bytové politiky.

Na některé nedostatky v oblasti bytové politiky Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)  opakovaně upozorňoval již dříve. Podle jeho názoru například nejsou jasně vymezené pravomoci a odpovědnosti mezi institucemi, které mají bytovou politiku na starosti. Podpora bydlení ohrožených osob je špatně koordinovaná a její přínos se nedostatečně hodnotí. Stát například nesleduje, jak se využívají dotované sociální byty. Stále také chybí zákon o sociálním bydlení.

Pro 10 % obyvatel v ČR představují náklady na bydlení více než 40 % disponibilních příjmů domácnosti. Na pořízení vlastního bydlení (70 m2) je u nás potřeba 11 ročních platů (viz Deloitte: Property Index Overview of European Residental Markets, July 2017), zatímco v Belgii stačí 3,7 průměrného hrubého ročního platu, v Německu 5 a ve Velké Británii 9,8 průměrného hrubého platu. Na podporu bydlení vynaložil stát za posledních 20 let 232 miliard korun. Kromě toho přispívá i ohroženým lidem na náklady na bydlení, za poslední dva roky šlo o 23,2 miliardy korun.

Aby byla podpora bydlení účinná, musí být jasně určené role jednotlivých institucí, které mají na bydlení vliv, a to včetně obcí. Je také potřeba vymezit sociální bydlení a pro koho je určené. Stát by měl své intervence pravidelně vyhodnocovat, aby věděl, jaký mají dopad. Důležité je také účinně bojovat proti zneužívání podnikání, založeného na provozování ubytoven a nájmu bytů ohroženým osobám.

Ke zlepšení situace by přispělo i snížení počtu vyloučených lokalit a o úspěšnější integrace ohrožených osob na trhu práce. Počet vyloučených lokalit roste. V roce 2006 bylo takových lokalit 310 a žilo v nich 80 tisíc lidí. V roce 2015 se jednalo už o 606 lokalit se 115 tisíci lidmi.

Podle NKÚ se ukazuje, že výplata sociálních dávek a dotací na sociální práci je málo účinná. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo například v letech 2015 a 2016 krajům a obcím dotace ve výši 550 milionů korun na zvýšení počtu sociálních pracovníků na obecních a krajských úřadech. V roce 2016 se ale podařilo dosáhnout jen 28 % počtu sociálních pracovníků, který by byl podle MPSV optimální. Naopak Úřad práce počet svých pracovníků navýšil, ale počet sociálních šetření zůstal stejný a v poměru k počtu vyplacených dávek nízký.

NKÚ ve zprávě také uvádí, jak na jeho kontroly reagovaly příslušné instituce. MMR například slíbilo zrevidovat koncepci bydlení. MPSV připravilo návrhy na úpravu výpočtu sociálních dávek, změny v systému sociálních služeb. Podílí se i na přípravě zákona o sociálním bydlení, který je uveden jako jedna z priorit v programovém prohlášení vlády. Úřad vlády pak navrhl změnit zákon o sociálních službách.

V zemích EU na poskytování sociálního bydlení stále více spolupracuje soukromý a veřejný sektor. Má přitom jasně stanovené a rozdělné úlohy. V některých zemích, jako například v Rakousku, Belgii, Německu, Estonsku, navíc hrají klíčovou roli družstva. V Dánsku a Nizozemsku poskytuje sociální bydlení soukromý neziskový sektor. Na Slovensku existuje zákon, který upravuje systém sociálního bydlení a také vymezuje cílovou skupinu. Za poskytování sociálního bydlení jsou odpovědné obce. V Rakousku je pak sociální bydlení určené pro širší skupinu obyvatel, ne jen pro nejchudší a sociálně vyloučené. Na rozdíl od ČR se tam více zaměřují i na podporu bytové výstavby dostupného nájemního bydlení.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv Moderní obce

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down