Jak se daří první pětici českých měst zavádět principy Smart Cities za pomoci 5G sítí? Jak v tom pomáhá stát a jaké možnosti nabízí sítě nových generací českým městům v jejich rozvoji? Tématům se věnoval seminář s názvem 5G cesta ke Smart Cities, který proběhl 8. listopadu v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

„Národní plán obnovy představuje velkou příležitost pro města a jejich rozvoj coby smart city i pro podniky a jejich digitální transformaci. Velký důraz klade na digitalizaci, inovace, čistou mobilitu a energetiku,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko. „Počítáme s tím, že 1,1 mld. Kč půjde na podporu vývoje a nasazování aplikací sítí 5G a první menší výzva je připravována na začátek roku 2022 pro demonstrativní projekty měst.“

„Vláda letos v květnu přijala Koncepci Smart Cities. Cílem je systematická podpora rozvoje obcí, měst a regionů, a to i s mezinárodní přesahem, což otevírá prostor pro uplatnění inovativních řešení českých firem,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro EU a zahraniční obchod Martina Tauberová.

Zavádění 5G sítí v ČR pokračuje, pilotní projekty pro lepší život obyvatel postupně realizuje Bílina, Jeseník, Karlovy Vary, Plzeň i Ústí nad Labem, tato města zvítězila v soutěže MPO a MMR 5G pro 5 měst. Z Národního plánu obnovy je v Plzni v přípravě projekt autonomní tramvaj – rozvoj polygonu s podporou 5G. V Ústí nad Labem se počítá se zvýšením dopravní bezpečnosti v ulicích a monitoringem bezpečnosti účastníků silničního provozu, resp. s rozvojem polygonu U SMART a využitím technologií LiDAR a analýzy obrazu.

„Z rozsáhlého zavádění sítí 5G lze získat významnou ekonomickou a sociální hodnotu. Technologické aplikace usnadní průmyslový pokrok, pomohou zefektivnit chod města a zvýšit kvalitu a rozsah veřejných služeb pro obyvatele,“ říká náměstek ministryně místního rozvoje pro regionální rozvoj David Koppitz a dodává: „Je předpoklad, že do roku 2035 bude ve světě prostřednictvím 5G sítí vyprodukováno zboží a služby o hodnotě 13,2 bilionů dolarů a vznikne přes 22 milionů pracovních míst.“

Spolupráce výzkumného sektoru, technologických firem, operátorů, státu i dalších institucí se podporuje v rámci společné platformy 5G aliance. Tvoří ji 5 pracovních skupin k 5 klíčovým oblastem, kterým se platforma věnuje. Jde například o podporu průmyslu 4.0, chytrých průmyslových zón či průmyslového výzkumu v této oblasti. Dále se jedná o chytrá města, kterým se věnuje mimo jiné projekt (soutěž) 5G pro 5 měst, či obce 5G ready, tedy připravené na digitální rozvoj. Klíčovou oblastí je také bezpečnost, zde se nyní jedná zejména o implementaci tzv. EU 5G Tool boxu a také 5G krizovou komunikaci a také o 5G koridory.

Činnost 5G aliance vychází ze schválené vládní strategie Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice - Cesta k digitální ekonomice a Inovační strategie ČR 2019-2030 - The Country for the Future. Subjekty, které ji tvoří, mají při zavádění a rozvoji 5G sítí společně plnit inovační, regulatorní, strategickou, bezpečnostní a podpůrnou roli.

/zr/*

 

V Pantheonu Národního muzea v Praze byly včera odpoledne vyhlášeny výsledky soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Jejím celostátním vítězem se stal Havlíčkův Brod, který tak obdržel i titul Historické město roku 2020. V rámci vyhlášení výsledků soutěže byla předána také další ocenění, mimo jiné rovněž Cena časopisu Moderní obec. Ta patří městu Holešov ve Zlínském kraji.

Zřizovateli  Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón jsou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS), Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Spolupořadatelem včerejšího vyhlášení výsledků soutěže byl i Český národní komitét ICOMOS (Mezinárodní rady památek a sídel).

Cena pro celostátního vítěze soutěže sestává z monumentálního uměleckého díla z českého křišťálu vyrobeného firmou Rűckl Crystal, a. s., sklárna v Nižboru, symbolizujícího historická sídla (je majetkem SHS ČMS a na volnou plochu tohoto uměleckého díla jsou připisováni vítězové ceny); replika ceny je předávána vítěznému městu. K ocenění dále náleží pamětní grafický list a finanční částka jeden milion korun.

Poprvé byla Cena udělena v roce 1995 a vítěznému městu Svitavy byla předána v průběhu III. řádného sněmu SHS ČMS. Od roku 1996 je Cena předávána při příležitosti slavnostního setkání, které je zároveň oslavou Mezinárodního dne památek a sídel. Ten každoročně připadá na 18. duben, avšak kvůli pandemii koronaviru zřizovatelé soutěže tentokrát odložili vyhlášení jejích výsledků až na červen.

Po uvítání generálním ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem byli včerejším slavnostním ceremoniálu nejprve představeni vítězové krajských kol soutěže. Jsou jim: Prachatice (Jihočeský kraj), Ivančice (Jihomoravský kraj), Cheb  (Karlovarský kraj), Havlíčkův Brod (Kraj Vysočina), Opočno (Královéhradecký kraj), Dubá (Liberecký kraj), Frenštát pod Radhoštěm (Moravskoslezský kraj),Olomouc (Olomoucký kraj, Vysoké Mýto (Pardubický kraj), Městská část Praha 1 (Praha), Horažďovice (Plzeňský kraj), Kutná Hora (Středočeský kraj), Žatec (Ústecký kraj) a Holešov (Zlínský kraj).

Zástupci vítězů krajských kol soutěže obdrželi pro svá města pamětní listy a šeky na 100 tisíc korun.

Z vítězů krajských kol do užšího celostátního finále postoupila města Kutná Hora, Žatec a Havlíčkův Brod. Z nich nakonec jako celostátního vítěze soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a nositele titulu Historické město roku 2020 odborná porota vybrala Havlíčkův Brod. Města Kutná Hora a Žatec obdržela ceny ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, k nimž se pojí grafické listy a finanční odměny ve výši 100 tisíc korun.

Ceny ministryně pro místní rozvoj za město Žatec z rukou náměstka ministryně Davida Koppitze převzala starostka Zdeňka Hamousová  a za město Kutná Hora místostarosta Vít Šnajdr.

Cenu za vítězství v celostátní soutěži a titul Historické město roku 2020 pro Havlíčkův Brod převzal místostarosta Libor Honzárek, který je i předsedou SHS ČMS. Ten až do okamžiku vyhlášení výsledků soutěže o úspěchu Havlíčkova Brodu vůbec netušil, protože ve Sdružení plně dodržují zásadu, že do poslední chvíle znají vítěze pouze členové odborné poroty. A jak bylo při předávání ceny pro Havlíčkův Brod trefně poznamenáno, toto město nezvítězilo proto, že předsedou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska je jeho místostarosta, nýbrž právě navzdory tomuto faktu.

Libor Honzárek po převzetí ceny pro ČTK a Českou televizi mj. uvedl: ,Na rozsáhlou revitalizaci středu města jsme se začali připravovat před 16 lety a zhruba před deseti lety byla dokončena první etapa rekonstrukce hlavního havlíčkobrodského náměstí. Je důležité mít vždy jasný cíl, najít si jakýsi rastr postupných úkolů, domluvit všechny zainteresované složky, tedy projektanta, město, které to platí, památkový ústav, správce sítí, vlastníky objektů... je potřeba udělat kvalitní přípravu a pak dodržovat plán. Za posledních asi deset let jsme do revitalizace městské památkové zóny investovali asi 300 milionů korun, z toho zhruba 50 milionů byly dotace. Z vlastních prostředků města jsme dali čtvrt miliardy korun."

Cenu pro Havlíčkův Brod Liboru Honzárkovi předal náměstek ministryně pro místní rozvoj  David Koppitz, ředitel odboru památkové péče Ministerstva kultury ČR Jiří Vajčner, generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, prezident Českého národního komitétu ICOMOS Václav Girsa a 1. místopředseda SHS ČMS Jaroslav Zatloukal, místostarosta Uherského Hradiště.

* Cena Ministerstva kultury za památkovou péči byla udělena Pavlu Jeriemu, jednomu z nejzkušenějších památkářů  své generace, který metodicky vedl obnovy nejvýznamnějších památek, zejména areálu státního hradu a zámku v Českém Krumlově či hradu Švihov, nebo významných historických staveb na území české metropole, jako třeba Stavovského divadla, Obecního domu, Rudolfina, Nostického paláce, Mullerovy vily apod.

* Cenu časopisu Moderní obec obdrželo město Holešov. Z rukou zástupců redakce – Ivana Ryšavého a Evy Vítkové – ji převzal starosta města Rudolf Seifert. Redakce městu udělila cenu za loňské dokončení rozsáhlé revitalizace historických Masných krámů v centru Holešova, díky níž tam vznikla reprezentativní odpočinková zóna s mobiliářem, drobnými krámky, zachovanými zbytky historických konstrukcí, vodními střiky a nově zřízeným Památníkem smíření.*

K úspěchu Havlíčkova Brodu a Holešova se podrobněji vrátíme v srpnovém vydání Moderní obce.

/rš/

Na horním snímku:

Zástupci tří měst, která se probojovala do užšího celostátního finále soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón: (zleva): místostarosta Kutné Hory Vít Šnajdr, starostka Žatce Zdeňka Hamousová a místostarosta Havlíčkova Brodu Libor Honzárek.

Foto: archiv SHS ČMS

Ve fotogalerii dole:

Šéfredaktor Ivan Ryšavý předává Cenu časopisu Moderní obec starostovi Holešova Rudolfu Seifertovi (na snímku vlevo).

Starosta Holešova Rudolf Seifert s Cenou časopisu Moderní obec

Foto: Hana Helsnerová

 

 

 

 

 

 

 

 

Závěrečná konference projektu Strategický rámec Svazu měst a obcí v oblasti Smart City - SMART Česko - s podtitulem Každá kapka tvoří oceán - se uskutečnila v pátek 21. února v prostorách Technologické agentury ČR. O účast na konferenci byl mimořádný zájem od zástupců samospráv, odborníků i představitelů státní správy z celé České republiky.

Konferenci udělil záštitu předseda Technologické agentury ČR (TA ČR) prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng. TA ČR je v současnosti největším poskytovatelem podpory výzkumu v oblasti SMART řešení v České republice. Výsledkem projektu, který konference uzavřela, je strategie SMART Česko, tedy strategie pro „chytré“ obce a města v České republice.

Jak zdůraznila výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcí ČR Mgr. Radka Vladyková, „chytrá řešení dělají moudří lidé“. Nejde tedy jen o technologie. Na druhé straně je pravda, že „smart“ řešení jsou často spojená s digitalizací, což je jedna z významných priorit výzkumu a předmět inovační strategie ČR. Součástí výstupů projektu je proto i přehled více než 200 projektů výzkumu na téma SMART. Tuto skutečnost při zahájení konference zdůraznil také předseda TA ČR.

V úvodu konference dále vystoupil náměstek pro řízení sekce regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj Ing. David Koppitz, do jehož působnosti problematika smart city spadá.  Za SMO ČR konferenci  s podtitulem Každá kapka tvoří oceán zahájila výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcíČR Mgr. Radka Vladyková. Následně byly prezentovány jednotlivé části projektu – strategická, analytická a implementační část, to, jak smart koncepty financovat, plánovat  a podobně.

Tímto projektem SMO ČR získává řadu velmi zajímavých poznatků nejen z dosavadních „smart“ aktivit měst a obcí – svých členů, ale také ze zkušeností obcí a měst v cizině,  které bude možné i v budoucnosti využít.

Koncept SMART Česko není orientován pouze na technická řešení, ale na udržitelný rozvoj ve městech a obcích, v regionech ČR. Cílem není pouze dobrý chod radnice, která je zásobena velkým množstvím dat s mnoha čidel na svém území, jak bývají „smart“ řešení někdy vykládána. Cílem je především vytvořit dobré podmínky pro život lidí tam, kde dnes bydlí a kde by měli mít svůj domov. Heslem je Nenuťte jezdit lidi za prací a za službami, ale přineste k nim domů, resp. do jejich města či obce práci a služby.

Tento obrácený trend je v současnosti možný kvůli novým technologickým možnostem, zejména rychlému internetu. Nové služby jsou příležitostí pro nový český byznys. SMART Česko je proto možné považovat za koncept pro plnění  běžných potřeb lidí novými prostředky. Každý, kdo přijde s novým dílčím „smart“ řešením pro dobrý život lidí, přispívá kapkou do oceánu dobrých podmínek pro život komunit nejen v České republice.

Strategický rámec Svazu měst a obcí v oblasti Smart City byl spolufinancován Evropskou unií (Operační program Zaměstnanost) ve výši 7 634 450,94 Kč a ze státního rozpočtu v sumě 898 170,70 Kč. Projekt byl realizován v období 1. 3. 2018 až 28. 2. 2020 se zaměřením na obce, města a kraje a jejich zaměstnance, veřejnost a volené zástupce.

V projektu bylo zpracováno sedm základních dokumentů (viz níže), které mohou být inspirací pro představitele obcí a měst při koncipování a implementaci lokálních "SMART City strategií". Dokumenty vznikaly analýzou již existujících zdrojů a participativním způsobem, zejména prostřednictvím  pracovních skupin.*

Dokumenty vytvořené v rámci projektu:

Strategický rámec Svazu měst a obcí v oblasti Smart City: analytická část

Strategický rámec Svazu měst a obcí v oblasti Smart City: strategická část

Strategický rámec Svazu měst a obcí v oblasti Smart City: implementační část

Strategický rámec Svazu měst a obcí v oblasti Smart City: financování SMART Česka

SMART Česko: základní teze

SMART Česko: příklady dobré praxe

SMART Česko: výzkumné projekty s tematikou "smart”

Všechny dokumenty jsou volně ke stažení na: www.smartcesko.cz.

/tz/

 

 

Prezentace úspěšných projektů a seznámení s plány pro blízkou budoucnost stvrzené podpisem memoranda o spolupráci. Hradecko-pardubická aglomerace dnes představila vizi svého území pro nové programové období.

V budově Muzea východních Čech v Hradci Králové se dnes uskutečnila konference o přínosech a budoucnosti ITI Hradecko-pardubické aglomerace. Ambiciózní plány na rozvoj území si vyslechli zástupci klíčových partnerů v aglomeraci, tedy největších měst, univerzit, místních akčních skupin, krajských hospodářských komor či podnikatelů a pochopitelně i zástupci gestora regionální politiky – Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Hlavní přínosy nástroje ITI, který do roku 2023 může z fondů Evropské unie využít až čtyři miliardy korun, shrnuli primátoři obou statutárních měst aglomerace. „Vznikem ITI Hradecko-pardubické aglomerace došlo k logickému propojení Hradce Králové a Pardubic a překonání jisté averze, která zde dříve panovala. Ze soupeřících měst se následně stali partneři využívající možnosti, jež Evropská unie nabízí, a hledající projekty, které je ještě více propojí,“ shodli se primátoři Pardubic a Hradce Králové Martin Charvát a Alexandr Hrabálek.

Integrované územní investice, tedy ITI, byly poprvé použity v tomto programovém období. Evropská unie přitom roli a význam integrovaných nástrojů v udržitelném rozvoji měst stále posiluje. „Při přípravě nového programového období vnímáme jako faktory úspěchu propojenost, udržitelnost a připravenost strategických projektů, při jejichž tvorbě je třeba brát zřetel také na to, jak se dané městské území bude vyvíjet a jaké budou potřeby občanů a firem například za deset let. Proto je tak důležité nalézat shodu se všemi dotčenými partnery a uvažovat o rozvojových projektech v širších souvislostech,“ konstatoval náměstek pro regionální rozvoj ministryně pro místní rozvoj David Koppitz s tím, že Strategii regionálního rozvoje 2021+, která vytyčuje klíčové priority rozvoje různých typů území České republiky, tedy včetně aglomerací, již schválila vláda.

Podle Ministerstva pro místní rozvoj pozitivní zkušenosti s použitím nástroje ITI převládají a svoji výraznou roli by měly mít i po roce 2021. „Pokud se v souvislosti s ITI Hradecko-pardubickou aglomerací povedlo něco výrazně zlepšit, tak je to určitě komunikace mezi jednotlivými aktéry v tomto území. Právě efektivní komunikace tvoří základ pro další řízený rozvoj území každé aglomerace. Jsme připraveni podpořit integrované územní investice i v novém programovém období. Musím zároveň upozornit, že ne všechny záměry bude možné financovat z prostředků EU,“ vysvětllil náměstek pro evropské a národní programy Zdeněk Semorád, který spravuje ten současný a připravuje budoucí Integrovaný regionální operační program (IROP).

Hradecko-pardubická aglomerace prezentovala na konferenci v rámci České republiky výjimečné pojetí integrovaných projektů, a to ve čtyřech oblastech – věda a výzkum, kultura a památky, doprava, vzdělávání. A vzhledem k tomu, že konference byla interaktivní, mohlo se více než sto zástupců územních partnerů zapojit do hlasování o nejlepší integrovaný projekt.

Jako jednoznačně nejlepší byl zvolen projekt Automatických mlýnů v Pardubicích. Tento integrovaný projekt, složený ze čtyř samostatných počinů tří žadatelů, byl navíc Českou republikou aktuálně vybrán a přihlášen do soutěže o nejlepší dotační projekt podpořený z EU rozvíjející územní dimenzi.

Hradecko-pardubická aglomerace má ale velké plány také pro nové programové období po roce 2021. „Rádi bychom navázali na projekty, které žadatelé realizují nyní, tedy na řešení v oblasti dopravy, inovací, vědy, životního prostředí, památek a vzdělání. Nově chceme přidat problematiku cestovního ruchu, sociální oblast a kvalitu života ve městech. Věříme, že se nám podaří navázat na tradici kvalitních, skutečně integrovaných projektů s vyšší přidanou hodnotou pro celé území Hradecko-pardubické aglomerace. Celkem bychom chtěli usilovat o pět až šest miliard korun,“ uvedl manažer ITI Miroslav Janovský.

V rámci panelové diskuze dostali prostor nejenom zástupci MMR, ale také širokého spektra žadatelů v aglomeraci. Ti hodnotili nejen přínosy nástroje ITI pro ně samotné, ale také význam spolupráce partnerů v území, pozitiva i negativa integrovaných územní investic.

ITI považuji za zajímavý způsob, jak finanční prostředky koncentrovat a dosáhnout tak vyššího synergického prospěchu pro celý region. Je to jedinečná možnost, jak přirozenou cestou podpořit vzájemnou spolupráci. Například do připravovaného plánovacího období ITI 2021+ bychom rádi ve spolupráci s Královéhradeckým krajem a Magistrátem města Hradce Králové připravili strategický projekt, jehož prostřednictvím by měl být vybudován kreativně-kulturní kampus, včetně veřejného prostranství, jež má vzniknout na místě Gayerových a Vrbenského kasáren,“ dodal Petr Grulich, ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Vrcholem setkání byl slavnostní podpis Prohlášení klíčových partnerů v území Hradecko-pardubické aglomerace. Mezi signatáři nechyběli zástupci největších měst, krajů, univerzit, Národního památkového ústavu, místních akčních skupin a krajských hospodářských komor. Všichni územní partneři se zavázali spolupracovat při přípravě implementace nástroje ITI po roce 2021. „Jsem rád, že se nám podařilo navázat na tradici deklarací o spolupráci, kterou jsme zahájili podpisem memorand na Kunětické hoře v roce 2015. Mnohem důležitější ovšem je, že tento závazek nezůstal pouze na papíře, ale propsal se také do praxe,“ uzavřel manažer ITI Miroslav Janovský.*

/zr/

K foto:

Územní partneři Hradecko-pardubické aglomerace po podpisu prohlášení o spolupráci v příštím programovém období EU (2021-2027)

Foto: archiv

Pod názvem Vyšvihněte se! končí dnes v Praze dvoudenní konference Národní sítě Zdravých měst ČR. Je zaštítěna 1. místopředsedou vlády a ministrem vnitra Janem Hamáčkem a ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou, V pracovní části akce se diskutovalo o plánování s občany, řízení a odpovědném chování úřadu, o památkách a urbanismu, podpoře zdraví, zapojení podnikatelů či o smlouvách obcí s developery.

Pracovní část konference včera dopoledne otevřeli zástupci významných ministerstev – náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž, náměstek ministryně pro místní rozvoj David Koppitz a náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová. Ocenili spolupráci s obcemi a kraji, vyzdvihli úlohu svého resortu a každý ze svého pohledu zdůraznil zásadní témata, která kvalitu života v obcích a regionech významně ovlivňují. V odpolední části pak svou zdravici přednesl náměstek ministra vnitra Josef Postránecký a ředitel kanceláře Světové zdravotní organizace OSN v Praze Srdan Matic.

Odpolední část konference se pak zaměřila na sdílení osvědčených postupů z denní praxe obcí a měst. Hovořilo se o spolupráci a zapojování občanů obecně (Znojmo) i konkrétních skupin obyvatel, jako jsou mladí (Dobříš), senioři (Prachatice) či podnikatelé (Rožnov pod Radhoštěm). Nechyběla podpora Fair Trade (Třebíč) či ukázka spolupráce v malých obcích (Zbyslavice). Z oblasti strategií zazněly informace o řízení úřadu (Břeclav), o ochraně klimatu a zeleni ve městě (Ostrava), o zdraví jako prioritě (Valašeské Meziříčí). Své místo tam měla i péče o památky a urbanismus (Havlíčkův Brod), odpovědné chování úřadu (Tábor) či podpora cyklodopravy (Nový Jičín).

Všechna uvedená témata úzce souvisejí s postupem k udržitelnému rozvoji, a tato i další města, obce i regiony se jimi aktivně zabývají, což mj. nese své výsledky i v postupu podle metody MA21.

Tématem udržitelný rozvoj a role měst, obcí a regionů zakončil tento blok emeritní profesor Univerzity Karlovy Bedřich Moldan.

Konference dnes ve spolupráci s Frank Bold Advokáti pokračuje workshopem k tématu plánování v území, přesněji pak ke smlouvám mezi městy a developery. Diskusní seminář přináší praktické informace z pohledu zkušených právníků, na programu jsou otázky, jak zohlednit potřeby obcí při plánování záměrů v území, jak transparentně spolupracovat s developery, jak se vyhnout riziku satelitních měst bez infrastruktury či jak předejít nadměrnému zatížení území? Workshop se setkává s velikým zájmem účastníků, který vysoce převyšuje kapacitu sálu.

Bližší informace k akci naleznete již nyní na www.vysvihnetese.cz . Na této adrese budou vyvěšeny i prezentace spolu  s kompletní fotogalerií zde budou brzy ke stažení

Pracovní část akce byla podpořena finančními prostředky Evropského sociálního fondu, které byly na realizaci projektu poskytnuty z operačního programu Zaměstnanost.

Na včerejším slavnostním večeru byli Národní sítí zdravých měst ČR oceněni její významní partneři asociace. Byla tam rovněž předána ocenění v kategorii Skokan roku NSZM ČR 2018 a vyhlášeny výsledky hlasování v anketě o Nejlepší dobrou praxi 2018. Od těch nejpovolanějších – dlouholetých a úspěšných „šampiónů“ asociace při této příležitosti zazněly příběhy z pětadvaetiletéleté historie Zdravých měst. V moderované diskusi své zkušenosti přednesli zástupci Chrudimi, Litoměřic, Kopřivnice, Hodonína, Vsetína, Křižánek či Kraje Vysočina.

KDO VČERA PŘEVZAL OCENĚNÍ?

V kategorii Skokan roku 2018 zvítězilo město Týnec nad Sázavou.

Ocenění NEJLEPŠÍ Dobrá praxe 2018 obdržela obec Křižánky.

Ocenění pro osobnosti, které s Národní sítí Zdravých měst ČR a jejími členy spolupracují po dlouhá léta a přinesly jí řadu podnětů, získali: Rut Bízková (oblast životního prostředí a inovací), Igor Hartmann (oblast strategické práce), Pavel Šremer (oblast životního prostředí) a Jaroslav Kříž (oblast podpory zdraví).*

/zr/

K hornímu snímku: Ocenění a šampioni – za Senát Parlamentu ČR Herbert Pavera, Ladislav Chlupáč, Renata Chmelová, za Ministerstvo zdravotnictví náměstkyně ministra Alena Šteflová, ocenění:  Igor Hartmann (Ministerstvo pro místní rozvoj), Pavel Šremer (Společnost pro trvale udržitelný život), Jaroslav Kříž (lékař - hygienik), za Univerzitu Karlovu Bedřich Moldan, za tisk Pavel Černý a dále zástupci NSZM ČR a členských měst, obcí a regionů.

Foto: NSZM ČR

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down