Zásady pro spolupráci s investory včera na svém zasedání schválilo zastupitelstvo města Jihlavy. Dokument, který město začne používat od 5. ledna 2021, podrobně upravuje jednání města s developery v rámci příprav stavebních projektů. Zásady zároveň stanovují pro developery investiční příspěvky, které město použije na vybudování veřejné infrastruktury.

Jihlava se tak stává prvním statutárním městem, které přijalo taková pravidla. Zásady, jež by měly pomoct se zrychlením výstavby a motivovat rozvoj udržitelného stavitelství, dosud mělo jen několik menších měst nebo pražských městských částí.

Zásady přinášejí férová pravidla pro Jihlavu i pro investory. Předvídatelně pojmenovávají, jak a kde by se mělo ve městě stavět, a umožní nám tak transparentně schvalovat kvalitní developerské projekty a ty špatné zamítnout. Energii investorů budeme také moct lépe směřovat do specifických potřeb území,“ připomněl Vít Zeman, náměstek primátorky města Jihlavy.

V praxi bude vše probíhat tak, že město už v rámci předprojektové přípravy zkoordinuje své orgány a vydá k investorovu záměru souhrnné vyjádření, které popíše, za jakých podmínek je možné projekt uskutečnit.

V jihlavských zásadách je také stanovena výše investičního příspěvku, kterým developer podpoří vybudování veřejné infrastruktury v lokalitě, jako jsou silnice a chodníky nebo třeba dětská hřiště a školy. „Výše příspěvku je stanovena podle toho, v jaké části města chce investor stavět. V případě umístění mimo zastavěné území města jsou náklady na dobudování infrastruktury vyšší, a vyšší je tedy i příspěvek,“ vysvětlil Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, která zásady pro město připravovala.

Pokud má být investiční záměr umístěný v zastavěném území, činí příspěvek 250 korun na metr čtvereční. Pokud je to mimo zastavěné území, činí příspěvek 600 korun. To vše se týká staveb pro bydlení nebo polyfunkčních objektů, ve kterých tvoří bydlení minimálně čtvrtinu hrubých podlažních ploch. V případě, že je investičním záměrem jiný druh stavby, zaplatí developer 800 korun za metr čtvereční.

Vážíme si férového přístupu vedení města Jihlavy k přípravě pravidel pro spolupráci s developery. Možnost o nich odborně diskutovat vedla k jejich výraznějšímu propojení s praktickým developmentem, což přináší pozitivní výsledky pro město, jeho obyvatele i developery,“ řekl Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů ČR. „Developeři se dlouhodobě podpoře rozvoje území nebrání, diskuse ale prokázala, že problém je systémový v nespravedlivém rozdělení rozpočtového určení daní. Development je již dnes výrazně regulován a zdaněn, bohužel peníze nedojdou tam, kde vznikají, a kde jsou potřeba. Spravedlivé rozdělení daní do místa vzniku přidané hodnoty by pomohlo obcím a ve svém důsledku by mohlo vést i ke snížení cen bytů,“ doplnil Tomáš Kadeřábek.

Jihlava chce s pomocí zásad také podpořit udržitelné stavitelství. Developeři proto mohou z příspěvku získat slevu, pokud zvýší své investice do opatření, která například využívají obnovitelné zdroje energie či dešťovou vodu, nebo se budou podílet na budování městské zeleně.

Pro města jsou zásady pro spolupráci s investory mimo jiné způsob, jak společně s developery efektivně čelit prohlubující se environmentální krizi. Udržitelný a odpovědný přístup se ve stavitelství stává nutností,” uzavřel Pavel Franc, ředitel Frank Bold Advokáti.*

/zr/

k foto:

Historická radnice v Jihlavě

Foto: archiv Magistrátu města Jihlavy

 

 

Stavebnictví má obrovský multiplikační efekt, a proto by se mohlo stát motorem restartu ekonomiky. Je však nezbytné stavět moderně, udržitelně. Šetrná výstavba a renovace budov nám totiž kromě nastartování ekonomiky může pomoci přiblížit se ke klimatickým cílům, které si stanovila Evropa a ústy šéfky komise Ursuly von der Leyenové je chce nyní ještě zpřísnit.

„Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček i přes jistou skepsi k reálnosti dosažení takových cílů vyzdvihl význam investic právě do budov. A to vnímáme jako velmi důležitý signál,“ uvedl předseda České rady pro šetrné budovy Karel Fronk.

Ministr Karel Havlíček minulý týden v Českém rozhlasu prohlásil, že bez investic v řádu stovek miliard korun do výstavby a rekonstrukce budov a zvýšení jejich energetické účinnosti nemáme šanci na cíle EU dosáhnout. Česká rada pro šetrné budovy proto nabízí vládě při restartu ekonomiky podporu a zároveň přichází s návrhy změn legislativy a podpůrných programů, které přispějí k tomu, aby se realizačním firmám i soukromým a veřejným investorům vyplatilo do uvažování o projektech vnést šetrné principy.

Státní investice do budov mohou totiž díky vysokému multiplikačnímu efektu stavebnictví výrazně přispět k oživení české ekonomiky v době hospodářské krize. Jejich výhodou je fakt, že jsou rozptýleny po celé zemi a pomoc ekonomice prostřednictvím investic do budov tak bude plošná. Z renovací budov mohou profitovat nejen velké stavební firmy, ale i střední a menší podniky a řemeslníci. To ukázala již studie Národní ekonomické rady vlády v poslední krizi po roce 2008. „Nenechejme budoucím generacím pouze pár výjimečných staveb, kterými se členové rady mohou pyšnit, ale udělejme z šetrných budov naprostý standard,“ zdůraznil Karel Fronk.

Opět totiž stojíme na prahu zpomalení ekonomiky a strukturálních změn způsobených koronavirem. Dopady covid-19 jsou závažné, avšak dopady změny klimatu mohou být ještě horší. „Jsme přesvědčeni, že investice do šetrných budov jsou stále jedním z nejlepších nástrojů, jak oba problémy zmenšit,“ vysvětlil předseda České rady pro šetrné budovy.

Ministr životního prostředí Richard Brabec nedávno na konferenci pod záštitou České rady pro šetrné budovy uvedl, že v průběhu příštích deseti let přijde do České republiky téměř jeden bilion korun z modernizačních fondů. Na úspory energie, vody a další věcí je určena jejich velká část. Ministerstvo podle něj bude v příštím programovém období na léta 2021 až 2027 spravovat v rámci programů životního prostředí zhruba 300 miliard korun. Zdrojů by tedy mělo být dostatek, nyní je třeba vytvořit podmínky pro to, aby našly smysluplné uplatnění v konkrétních hodnotných projektech.

* Budovy s téměř nulovou spotřebou. V oblasti budov s téměř nulovou spotřebou fungují renovační programy pro většinu typů budov, financování je dlouhodobé a předvídatelné. Dobře nastaveny jsou také minimální energetické standardy pro budovy. Progres by přineslo zvýšení objemu programů důkladných renovací, a to minimálně na dvojnásobek. „Vláda by měla také zvážit motivační opatření k investicím do budov například formou snížení DPH,“ poznamenal Karel Fronk. Změnit by se měl také systém zadávání veřejných zakázek tak, aby hlavním parametrem nebyla jen nejnižší pořizovací cena, ale náklady v dlouhodobém provozu.

* Udržitelné materiály a cirkulární ekonomika. Cirkulární principy a recyklované materiály nacházejí stále častěji uplatnění. V tuzemsku dobře fungují a jsou využívány certifikační systémy, které vyžadují informace o recyklovaných materiálech. Česko navíc směřuje k zákazu skládkování bez předtřídění a recyklace, což povede ke zvýšení motivace ke znovuvyužití materiálů. Do kritérií pro zadávání veřejných zakázek by bylo vhodné zavést požadavky pro využívání druhotných surovin a výrobků. Je také třeba odstranit bariéry pro znovuvyužití stavebního odpadu. Podpory by se měly dočkat také projekty, které si kladou za cíl zhodnotit brownfieldy.

* Hospodaření s vodou. Voda začíná být vzácná a v budoucnu může být ještě hůř. Úspěšný je hlavně program Dešťovka, který je zaměřen na využití dešťové a šedé vody v bytových a rodinných domech. Pomohlo by zrušit výjimky pro platbu srážkovného z bytových domů ve městech. Lékem na zadržování vody jsou zelené střechy, jejich většímu využívání ale brání omezené započítávání do koeficientu zeleně.

* Kvalitní vnitřní prostředí. Dopad vnitřního prostředí na komfort, zdraví a výkonnost osob uvnitř budov začíná řešit stále větší počet lidí. V segmentu administrativních budov funguje certifikační systém WELL, který detailně řeší všechny aspekty vnitřního prostředí. V rámci OP Životní prostředí došlo k rozšíření podpory větrání, osvětlení a akustiky, která je využívaná především ve školách a veřejných budovách. Pomohlo by definovat do kritérií programů nebo výběrových řízení minimální standardy, zejména v oblasti provázanosti celého konceptu dané budovy, projekčního návrhu, realizace a následného provozu, tak aby byla upřednostněna komplexní řešení, která vnímají i kvalitní vnitřní prostředí.

* Cesta k uhlíkové neutralitě. V Česku funguje systém emisních povolenek, které motivují firmy ke snížení produkce CO2. Globální klimatické změny však budou vyžadovat další zásadní opatření a zde by pomohla podpora lokálních obnovitelných zdrojů energie zakomponovaných do budov. Je třeba také a odstranit bariéry k jejich využití.

Deklaraci New Green Deal Cesta k udržitelné ekonomice 21. století představila Česká rada pro šetrné budovy minulý čtvrtek v rámci Světového týdne šetrných budov a chce ji předat premiérovi Andreji Babišovi. Dosud ji podepsalo více než 80 členských firem z oboru šetrného stavebnictví i nečlenských organizací a společností, které souhrnně dosahují tržby přes 100 miliard korun a zaměstnávají téměř 30 tisíc lidí. Deklaraci včetně všech konkrétních doporučení, jak pomoci ekonomiku nastartovat a připravit ji na zelenou budoucnost, najdete zde: https://www.czgbc.org/cs/new-green-deal-cesta-k-udrzitelne-ekonomice-21-stoleti

*

/zr/

Ilustrační foto: archiv České rady pro šetrné budovy

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down