Zástupci koaličních stran chtějí zatočit s novým stavebním zákonem, připomíná dnes vydaná tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj. Podle MMR to znamená zahodit více než čtyři roky práce do koše. Nikdo svéprávný ale nemůže hájit současný nefunkční stav, kdy trvá povolit dálnici v průměru 13 let a bytový dům v Praze více než pět let. Největší a nejdůležitější infrastrukturní stavby v tuto chvíli paralyzuje i tzv. systémová podjatost, která je důsledkem současného přežitého modelu stavební správy, upozorňuje MMR.

Jsme připraveni se zástupci budoucí koalice, kteří deklarovali vůli s námi jednat, zasednout k jednomu stolu a pokusit se najít společné konstruktivní řešení. Není přece možné, aby bylo stavebnictví paralyzováno na další čtyři roky. Všechny politické strany měly zrychlení stavebního řízení v programu jako recept na krizi dostupného bydlení. Musíme tedy udělat všechno proto, abychom viděli zrychlení a zefektivnění stavebního řízení a povolovacích procesů v praxi, a ne stále jen na papíře. To opravdu ničemu nepomůže,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Odkládání účinnosti zákona by také mohlo ohrozit digitalizaci stavebního řízení, na kterou čerpáme peníze z evropských fondů. Změna je naprosto nutná, zrychlení stavebního řízení ostatně deklarovali všichni.

MMR připomnělo, co se stane, když nový stavební zákon odložíme:
 * Od roku 2006 byl stavební zákon novelizován přesně 26krát a stavební řízení bylo přitom stále složitější a komplikovanější. Pokud nový stavební zákon nová sněmovna odloží nebo dokonce zcela zruší, můžeme se těšit na další čtyři roky stavební agónie, tvrdého vyjednávání kompromisů o té správné podobě zákona a zahodíme do koše zákon, který konečně mohl pomoci zvýšit naši konkurenceschopnost.

* Zahraniční investoři kvůli nepředvídatelnému a zdlouhavému povolování staveb budou i nadále raději dávat přednost Polsku nebo i Rumunsku. Nebudeme moci nahradit výpadek soukromých investorů, protože nebudeme mít připravené a povolené projekty.

* Povolování dálnice bude i v dalších letech trvat v průměru 13 let a obyčejného bytového domu pět let, přitom nám stále zbývá do dobudování dálniční sítě 800 kilometrů a města trápí krize dostupného bydlení. Budeme muset zapomenout na ambiciózní plán výstavby vysokorychlostních tratí a napojení na další evropské tratě. Přitom by se díky novému stavebnímu zákonu přípravy zrychlily minimálně o 30 procent.

* Problémy s povolováním staveb má nejen stát, kraje, města a obce a velcí investoři – developeři, ale i občané, kteří si chtějí postavit jen rodinný domek. I jim trvá povolovací martýrium roky.

* Bydlení, kouzelné zaklínadlo v programech všech politických stran, rozhodně nebude dostupnější, spíš naopak. Už teď tempo povolování výstavby bytů nestačí ani zdaleka uspokojit poptávku. V Praze se sice připravuje více než 120 tisíc bytů, jsou ale dlouhodobě zamrzlé v nefunkčním povolovacím procesu. Pokud se nic nezmění, za deset let může Praze chybět i více než čtvrt milionu bytů.

* Stavebnictví bude dál dusit tzv. systémová podjatost, kdy nadřízené orgány a soudy ruší povolení s odkazem na obavu, že úředníci stavebních úřadů nejsou dostatečně nezávislí na lokální politické reprezentaci. Systémová podjatost už teď brzdí dostavbu dálnic, Pražského okruhu, nové trasy metra D nebo Radlické radiály. Má tedy vliv na životy milionů lidí, kteří by zmíněné komunikace mohli využívat. Státní soustava, která je v novém zákoně, by konečně zajistila, že významné projekty už nebudou zbytečně zdržovány.

* Stavební správa dál zůstane roztříštěná: Dnes stavby povoluje 714 obecných stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady, 9 báňských a další 4 speciální (ministerstva). Stavebník si navíc dál bude muset řídit více než 80 právními předpisy, bude si muset opatřit desítky razítek a stavební úřady budou dál hrát mezi sebou nekonečný ping – pong.

* Máme před sebou nové programové období evropských fondů a zdroje z fondů obnovy, které bude potřeba vyčerpat poměrně rychle. Celkem se jedná o skoro bilion korun. Velká část projektů vyžaduje stavební povolení, hrozí tedy, že se je nepodaří efektivně vyčerpat.*

/zr/

 

Na téma digitalizace stavebního řízení na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) debatovali hosté konference Digitalizace ve stavebnictví II, kterou pořádala společnost CEEC Research. Debaty se účastnili ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček a další významní hosté. MMR už letos hodlá spustit první elektronické služby. Další dobrou zprávou je, že se nám na digitalizaci stavebního řízení a územního plánování podařilo zajistit financování z evropských dotací. 

„Poslední tři roky intenzivně pracujeme na digitalizaci stavebního řízení, aby už stavebníci nemuseli jezdit na stavební úřady dodávkou s tunami dokumentace. V budoucnu se tak bude veškerá komunikace s úřady odehrávat elektronicky. Digitalizace tak určitě usnadní život nám všem. Všichni volají po tom, aby byl celý proces povolování stavby rychlý a předvídatelný. K tomu ale nutně potřebujeme také nový stavební zákon, který je aktuálně ve třetím čtení ve sněmovně,“ uvedla ministryně Klára Dostálová.

 

Přes současné pokroky v informačních technologiích a elektronizaci ve většině oborů zůstává stavební řízení uvězněno v dobách papírových Zlatých stránek. Stavebník je dnes povinen k žádosti o stavební povolení připojit projektovou dokumentaci minimálně ve dvou „papírových“ vyhotoveních a všechny ostatní povinné podklady (závazná stanoviska dotčených orgánů, vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury apod.) v listinné podobě. Tyto povinné podklady opatřuje stavebník před podáním žádosti o stavební povolení opět na základě „papírové“ žádosti. Jen minimum požadovaných podkladů lze v současné době vyřídit elektronicky. To se s digitalizací stavebního řízení konečně změní.

V budoucnu budou všechny úkony mezi stavebníkem, stavebním úřadem, dotčenými orgány a vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury probíhat elektronicky. Základním komunikačním prostředkem bude Integrační platforma stavebního řízení a Portál stavebníka. Stavebník bude prostřednictvím této platformy vyřizovat všechny povinné náležitosti žádosti o povolení stavby, a to od podání žádosti o vyjádření k existenci inženýrských sítí a jejich ochranných pásem až po žádost o povolení stavby, a to včetně projektové dokumentace. „Dobrou zprávou je, že budeme moci na digitalizaci stavebního řízení a územního plánování využít dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a Národního plánu obnovy,“ dodává ministryně Klára Dostálová.

 Ministerstvo pro místní rozvoj už letos hodlá spustit první prvky plánované digitalizace stavebního řízení, a to konkrétně inteligentní formuláře, které umožní vyplnit a odeslat nejběžnější formuláře (včetně předvyplněných údajů ze základních registrů), hromadnou podatelnu (elektronické zasílání žádostí o stanovisko vlastníkům technické infrastruktury) a hlídacího psa, který napomůže s dodržováním lhůt u stavebních řízení. Kompletní digitalizace stavebního řízení pak bude dokončena do poloviny roku 2023.*

/zr/

 

Rezignace na ochranu veřejných zájmů, uspokojování zájmů soukromých, personální rizika reformy, převedení rozhodovacích pravomocí místních samospráv na ústřední orgán, což povede opět k tolik diskutovanému vylidňování venkova z důvodu špatné dostupnosti veřejné správy, nebo naprosto nedostatečně připravená digitalizace řízení, to jsou podle Svazu měst a obcí ČR jen nejkřiklavější příklady špatně připravené novely stavebního zákona.

Návrh nového stavebního zákona v předložené podobě je natolik kontroverzní, že ho opravdu v žádném dohadovacím či připomínkovém řízení nelze uvést do uživatelsky komfortního a požadovaného stavu,“ uvedl v závěru roku 2019 předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Naší hlavní prioritou je prosperita měst a obcí,“ vysvětlil dále předseda František Lukl s tím, že změny stavebního zákona, které povedou ke zrychlení stavebních řízení, jsou opravdu velmi nutné a my je samozřejmě podporujeme. Cílem našich připomínek je ale upozornit na nejkritičtější ustanovení, která vybočují ze systému veřejné správy, jsou ohrožením ústavního práva měst a obcí na jejich samosprávu, ohrozí funkčnost systému povolení staveb, nebo dokonce mohou vést i k prodloužení povolování staveb.

„Poslaneckou sněmovnou již byla schválena digitalizace stavebního řízení, která by měla vést ke značnému urychlení koloběhu spisu po úřadech,“ dodala výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková a pokračovala: „Připravit a uvést tuto dílčí změnu ve funkční systém se domníváme bude práce na několik let. Bylo by tedy vhodné, nejprve řádně nastavit funkční digitalizaci řízení, uvést jí do provozu a až následně, pokud to bude nutné, zavádět další změny v systému stavebních úřadů.

Pozornost územních samosprávných celků se upírá na zákon a jeho kvalitu, ale podceňují se hrozby personálních rizik reformy. Problém je již dnes především v personálním obsazení stavebních úřadů. Zcela jistě dojde při transformaci k personálním ztrátám oproti stávajícímu stavu a návrh neobsahuje řešení této personální hrozby, která může být jedním z faktorů, který způsobí, že v roce 2022 (nebo i dříve) začne kolaps povolování staveb v ČR.

Svaz měst a obcí ČR zastává názor, že navrhovaná právní úprava vytváří podmínky, za nichž bude možné rezignovat na ochranu veřejných zájmů. Je možné uspokojit i soukromý zájem, který bude rozporný se zájmy veřejnými, což může ohrozit celý systém chráněných veřejných zájmů. Smyslem nového stavebního zákona (stejně jako stávajícího) je vytvořit podmínky pro vyvážený rozvoj území a pro integrovanou ochranu veřejných zájmů. Upřednostnění soukromého práva nad právem veřejným je popřením tohoto principu.

Institut automatického povolení tak, jak je předkládán s sebou přináší více nejistot než přínosů, tvrdí Svaz měst a obcí ČR. Generování automatických rozhodnutí může ohrozit práva účastníků řízení a tento institut může být v praxi zneužíván. Vzhledem k tomu, že automatické povolení nebude mít základní náležitost rozhodnutí, a to odůvodnění, bude vždy v rozporu se zákonem, tzn. vždy bude muset být zahájeno přezkumné řízení. Nelze si představit, že by nadřízený správní orgán neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení v případě, kdy rozhodnutí nemá odůvodnění.

Proto podle SMO ČR ve finále automatické povolení řízení nezrychlí, pouze ho přesune na nadřízený správní orgán, kde se jím bude muset zabývat nová úřední osoba, která se se záměrem a řízením bude muset seznámit znovu od počátku, provést úkony jako prvostupňový úřad a ve věci rozhodnout, přičemž proti takovému rozhodnutí není možné podat odvolání, ale již jen správní žalobu.*

Další připomínky SMO ČR k novele stavebního zákona si můžete přečíst na: www.smocr.cz.

/zr/

K foto:

Ministerstvo pro místní rozvoj (na snímku jeho sídlo) plánuje zveřejnit konečný počet připomínek k návrhu stavebního zákona v polovině ledna příštího roku.

Ilustrační foto: archiv MMR

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down