Ministryně Klára Dostálová dnes během jednání vlády informovala vládu o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek za rok 2020. V této oblasti došlo v roce 2020 k událostem, které pozitivně ovlivní rozvoj veřejného investování a e-Governmentu v ČR. Zákon o právu na digitální služby přinese zásadní změnu v tom, že každý, kdo bude chtít komunikovat se státem elektronicky, bude mít právo své záležitosti vyřídit přes internet. Úspěšně tak pokračuje projekt Digitální Česko. Přijato bylo též usnesení vlády o Akčním plánu boje proti korupci na roky 2021 a 2022.

„V rámci plnění jednotlivých opatření Strategií elektronizace bylo od roku 2016 dosaženo mnoha výsledků. Například ukončení provozu elektronických tržišť a jejich nahrazení Národním elektronickým nástrojem, zvýšení využívání NEN ze strany zadavatelů, vytvoření Meziresortní pracovní skupiny pro funkčnost NEN a zajištění jejích pravidelných jednání, postupné navyšování míry využívání certifikovaných elektronických nástrojů, a to z 55 % v roce 2016 na více než 75 % v roce 2020,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

 

Podle statistik bylo v roce 2020 v NEN evidováno celkem 2048 zadavatelů, 17 876 dodavatelů a 36 507 uživatelů. Oproti předešlému roku se jedná o nárůst o 35,72 procent u zadavatelů, 31,88 procent u dodavatelů a 24,58 procent u počtu uživatelů. Finanční objem veřejných zakázek v NEN zadaných v roce 2020 činil celkem 72 625 829 986,75 Kč bez DPH. Tato hodnota odpovídá zhruba 15 procentům  trhu veřejných zakázek. Počty zadavatelů, dodavatelů i uživatelů stále stoupají. Oproti tomu finanční objem veřejných zakázek v NEN mírně poklesl, což je pravděpodobně zapříčiněno pandemickou situací, jež ovlivnila veřejnou správu i soukromý sektor.

Počet zadaných veřejných zakázek byl za rok 2020 celkem 24 216. Jedná se o mírný pokles oproti roku 2019 – konkrétně o 10,75 procent. Největšími zadavateli podle počtu zadaných veřejných zakázek byly v loňském roce Ministerstvo obrany (9 114), Ministerstvo vnitra (1 092), Národní památkový ústav (1 016), Úřad práce České republiky (493) a Vězeňská služba České republiky (466). Nejvíce využívanými typy zadávacího řízení byly podle předpokládané hodnoty veřejné zakázky „otevřené řízení“, „zjednodušení podlimitní řízení“ a „užší řízení“.*

/vf/

 

 

 

Pouhých 32 % evropských spotřebitelů se domnívá, že firmy, s nimiž vstupují do kontaktu, nyní poskytují lepší digitální zkušenost oproti době před vypuknutím pandemie. Podle zjištění nové studie, kterou si společnost VMware nechala zpracovat na základě průzkumu mezi více než 6000 spotřebiteli, sice firmy výrazně pokročily v digitalizaci, avšak nedaří se jim v tomto ohledu zaujmout zákazníky, kterým jejich snahy příliš neimponují.

Pro firmy by to mělo být jednak varováním, jednak pobídkou ke zlepšení. Téměř polovina (48 %) spotřebitelů prohlásila, že by přešla ke konkurenci, pokud by digitální zkušenost neodpovídala očekávání, a pouhých 13 % by zůstalo loajálních.

Je zcela bez diskuze, že se v uplynulých 12 měsících pro mnoho firem stal vývoj nových digitálních zkušeností předpokladem holého přežití. Mnoho firem sice úspěšně digitalizovalo, ale z odpovědí spotřebitelů lze usuzovat, že se mnohým nepodařilo své zákazníky novými online zkušenostmi potěšit. Firmám, které se nebudou věnovat zlepšování digitální zkušenosti, reálně hrozí ztráta zákazníků. Naopak ty, které se na ni úspěšně zaměří, mohou mnoho získat,“ uvedl Matthew O’Neil, výkonný ředitel divize pokročilých technologií společnosti VMware.

Nelze se divit, že spotřebitelé mají ohledně digitálních zkušeností vysoká očekávání – hledají vysokou úroveň bezpečnosti svých osobních údajů (66 %), jednoduché použití služeb na všech typech zařízení (44 %) a jednoduché a efektivní aplikace (41 %). Je zřejmé, že spotřebitelé chtějí, aby firmy nabídly správnou zkušenost hned na první pokus. I v této složité době je pouhých 30 % respondentů velkorysejších, nevyhovují-li jim nové zkušební digitální služby zaměřené na zlepšení zákaznické zkušenosti.

 

Firmy, které chtějí na zákazníky skutečně zapůsobit, by měly nabízet více primárně digitálních zkušeností. Téměř polovina (46 %) dotázaných by uvítala širší využití virtuální reality v maloobchodu, aby si lépe dokázali představit, jak budou produkty vypadat v jejich domácnosti, a více než třetina (36 %) spotřebitelů považuje z hlediska finančních transakcí mobilní telefon za důležitější než peněženku – ve věkové skupině 18-24 let to je dokonce téměř polovina (47 %).

„I když je přesun významné části ekonomiky na digitální platformy kontinuální proces, který započal před více než 10 lety, rok 2020 byl pro celou globální společnost a ekonomiku silným šokem. Vznikl obrovský hlad po digitálních službách, se kterým se většina hráčů – a to zejména těch tradičních – neumí vypořádat,“ vysvětluje Zbyněk Bolcek, partner Grant Thornton Advisory v České republice. „Je samozřejmě zcela naivní představa, že se vše vyřeší vytvořením nového digitálního rozhraní nebo mobilní aplikace. U tradičních organizací jde o zásadní změnu firemního ekosystému, systému řízení, obchodního modelu, což jsou samo o sobě změny trvající dlouhé měsíce, respektive léta transformace, které tradičním hráčům chybí. V důsledku toho dochází k zásadním změnám, a to jak na tradičních ekonomických trzích – v bankovnictví, průmyslu, dopravě, cestovním ruchu – tak ale i na nových technologicky vyspělejších trzích – v telekomunikacích, zábavě, nebo celkovém sektoru služeb. Samostatnou kapitolou je oblast služeb a agend zajišťovaných státem, kde státy s nízkou mírou adaptace digitalizace a eGovernmentu doslova kolabují,“ dodává.

„Rok 2020 byl rokem přechodu na digitální služby. V roce 2021 budou digitální služby muset očekávání spotřebitelů naplnit. To znamená vytvářet, poskytovat a chránit skvělé aplikace, služby a zkušenosti pro digitálně hladové spotřebitele. A posunout se od digitalizování k digitálnímu fungování,“ uzavírá Matthew O’Neil.

 Metodika

Průzkum, který zadala společnost VMware, proběhl online. Zúčastnilo se jej 6109 spotřebitelů z pěti zemí – Velké Británie (2069), Francie (1028), Německa (1005), Itálie (1004) a Španělska (1003). Respondenti měli ohodnotit své digitální zkušenosti v pěti sektorech – maloobchodu, zdravotnictví, finančních službách, vzdělávání a veřejné správě (místní a centrální). Průzkum provedla společnost YouGov mezi listopadem 2020 a lednem 2021.*

 

 

Hlavní města zemí V4 na základě společného Paktu svobodných měst v uplynulém roce opakovaně upozorňovala na klíčovou roli místních samospráv nejen v boji proti pandemii, ale také při spravedlivém a udržitelném oživení ekonomiky. Díky iniciativě signatářů Paktu svobodných měst, ke kterým se dále připojilo více než 30 evropských měst, se podařilo prosadit opatření, které národním vládám ukládá, aby zapojily města a regiony do přípravy a implementace národních plánů obnovy.

Na základě národních plánů obnovy mohou státy žádat o finance z evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti (RRF), v jehož rámci bude pro všechny členské státy k dispozici více než 670 miliard eur. Primátoři Bratislavy, Budapešti, Prahy a Varšavy ve společném prohlášení apelují na to, aby toto opatření bylo skutečně národními vládami dodržováno.

Jsem přesvědčen, že Praha musí být důležitým partnerem naší vlády při navrhování a implementaci národního plánu obnovy. Praha se podílí více než z jedné čtvrtiny na celkovém HDP České republiky, navíc nyní je pandemií těžce zasažena, jelikož její ekonomika je závislá na terciárním sektoru. V Praze máme jasnou vizi, jak postupovat při ekonomické obnově po pandemii. Máme také připravenou řadu projektů, které odpovídají prioritám a požadavkům EU pro využití finančního nástroje RRF. Jsme například připraveni na naplňování ambiciózních cílů v oblasti digitalizace či překonávání výzev spojených s klimatickou změnou. Doufám, že se národní vlády budou řídit pozměněnými pokyny RRF a budou skutečně spolupracovat s představiteli měst a regionů, a to jak v České republice, tak i v dalších členských státech. Praha je na tuto aktivní roli připravena,” řekl k otevřenému dopisu Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Primátoři ve svém prohlášení dále uvedli, že jsou hluboce znepokojeni neochotou mnoha národních vlád zapojit se do smysluplného dialogu se zástupci měst a regionů. Města a místní samosprávy v několika členských státech uvádějí, že konzultace s jejich národními vládami jsou pouze symbolické, týkají se jen malého podílu prostředků RRF nebo k nim vůbec nedochází. V této souvislosti je obzvláště znepokojivé, že, jak uvedl předseda Evropského výboru regionů,  Apostolos Tzitzikostas, některé takto opomíjené místní orgány, které se obrátily na specializovanou pracovní skupinu Evropské komise, byly zamítnuty a odkázány na jejich národní vládu. To je v rozporu se stanovenými cíli RRF.

Primátoři vyzvali vlády členských států a Evropskou komisi k tomu, aby se zasadily o dodržování zadání finančního nástroje RRF, a umožnily tak skutečné zapojení měst a regionů do tvorby národních plánů obnovy a následné využívání prostředků z nástroje RRF. Tento finanční program je příležitostí významného zdroje financí pro rozpočty členských států EU, ale i měst a regionů, které mohou při obnově ekonomiky výrazně pomoci. Hlavní města zemí V4 nabízejí partnerství všem evropským institucím a národním vládám v jejich společném úsilí o spravedlivé a udržitelné zotavení po pandemii.*

/zr/

 

Na snímku: Pakt svobodných měst byl podepsán primátory Bratislavy, Budapešti, Prahy a Varšavy v prosinci 2019 v metropoli Maďarska

Ilustrační foto: praha.eu

 

Povaha distribuce elektřiny se mění, a je třeba na to reagovat. Společnost ČEZ Distribuce proto hodlá v následujících letech investovat do digitalizace svého distribučního zařízení. Důvody pro investice jsou dvojí – jednak připravit soustavu pro nové technologie, jednak se naučit je využívat tak, aby distribuční soustava mohla být provozována i v nových, měnících se podmínkách.

Jak na dnešní tiskové konferenci v rozvodně v Praze- Řeporyjích připustil Radim Černý, ředitel úseku Provoz a řízení distribuční soustavy, fyzikální zákonitosti, tedy to, že výrobu určuje spotřeba, platit nepřestanou, ale budou fungovat v jiném módu. Do soustavy bude vstupovat stále více decentralizovaných zdrojů, očekává se značný nárůst elektromobility, a na tyto a další záležitosti je třeba se předem připravit. Půjde o unikátní instalaci digitálních prvků do soustavy, které zajistí obousměrnou komunikaci. „Zákazníci totiž dnes nejen spotřebovávají elektrickou energii, ale též ji vyrábějí. Proto bude nanejvýš užitečné mít data o tom, co se aktuálně děje v síti. Budeme je mít my i zákazník. Pro společnost ČEZ to bude znamenat naučit se, jak s daty pracovat, využívat je a vybrat si ta správná. Postupně by se obě sítě – datová i distribuční elektrická – měly dostat na stejnou úroveň,“ uvedl generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Zmetlík.

V letech 2020 – 2025 investuje do zajištění kvalitních a spolehlivých dodávek elektřiny přes 83 miliard korun. Investice začínají postupně měnit podobu distribučního prostředí, kdy sílí potřeba rychlejšího přístupu k informacím. Více je čtvrtina naplánovaných prostředků, tedy přes 23 miliard korun, míří do digitálních technologií. „Masivně investujeme do digitálních technologií, které nám umožní lépe provozovat distribuční soustavu v měnícím se prostředí energetiky. Rychle přibývá aktivních zákazníků, kteří běžně vyrábějí, akumulují či dobíjí elektromobil a chtějí také rychlejší přístup k datům. Zároveň se připravujeme na rostoucí požadavky připojování obnovitelných zdrojů, nárůst elektromobility i investice do akumulace,“ dodal Martin Zmelík.

Investice míří do dálkově ovládaných prvků a prvků monitoringu distribuční soustavy a dále se jedná o systém pro řízení a regulace napětí. Nemalé prostředky jsou vynakládané i na IT technologie, které zrychlí a zefektivní komunikaci se zákazníkem a zjednoduší i procesy uvnitř společnosti. ČEZ Distribuce například zavedla automatizaci a robotiku s cílem snížit administrativu nasazením robota na přípravu realizace drobných staveb (obvykle přípojky).

Vzhledem k ubývajícímu instalovanému výkonu primárních zdrojů a narůstajícímu výkonu v decentrální výrobě bude jednou z nejdůležitějších napěťových hladin vysoké napětí. Do této napěťové úrovně budou směřovat nejdůležitější investice digitalizace. Investice budou směřovat také do rozvoje chytrých elektroměrů (AMM), kdy společnost ČEZ Distribuce bude muset během let 2024-2026 instalovat zhruba 600 tisíc chytrých elektroměrů.

Nově oproti původním předpokladům očekává ČEZ Distribuce rozvoj obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických elektráren i na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí 110 kV. Předpokládaný vývoj instalovaného výkonu FVE a VTE (podle Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040) by mohl v roce 2030 dosáhnout až 6000 MW, přičemž současný instalovaný výkon tvoří 2000 MW.

Také elektromobilita představuje významnou změnu pro dosavadní způsob provozování a především dimenzování distribuční sítě. Úlohou distributora není však výstavba nabíjecí infrastruktury, ale připojování do sítě při zajištění spolehlivé a bezpečné dodávky za přiměřených nákladů. Podle ředitele Martina Zmetlíka jezdí v současné době po našich silnicích okolo čtyř tisíc elektromobilů, se započtením plug-in-hybridů je to až 10 tisíc aut na elektrický pohon. Počítá se s tím, že v roce 2030 budeme mít až tři čvrtě milionů elektromobilů, pro které by mělo sloužit 70 tisíc dobíjecích stanic.

Další investice si vyžádá pokrytí distribuční sítí komunikačními prostředky. Proto v ČEZ Distribuci dále pokračuje rozvoj optické telekomunikační infrastruktury s cílem vybudovat infrastrukturu podporující decentrální energetiku. Záměrem je vybudovat na distribučním území ČEZ Distribuce 4 tis. km optických sítí do roku 2025 a dalších 5,5 tis. km do roku 2030.*

 

Mezi další priority společnosti patří zajištění lepší informovanosti zákazníků prostřednictvím digitálních komunikačních kanálů. Jedná se o Distribuční portál a web www.bezstavy.cz, zákazníci ocení jistě také digitalizace smluv (tedy online uzavření smlouvy) a oznamování plánovaných odstávek a poruch sms a e-mailem.

/sh, ev/

 

Soustavné zvyšování digitální gramotnosti spojené i se změnou mentality zaměstnanců směrem k novým technologiím. Právě to je podle odborníků jedním z hlavních kritérií pro plnou digitalizaci a robotizaci českého průmyslu. Ačkoliv je řada firem zvyšování digitální gramotnosti zaměstnanců otevřená, problém může představovat i jejich přílišný konzervatismus. Větší ochota učit se novým technologiím a přijmout je za své přitom může v budoucnu zvýhodnit i zaměstnance se současnou nižší kvalifikací.

Podle zatím poslední studie společnosti Ernst & Young a Hospodářské komory považuje polovina tuzemských firem za největší překážku implementace nástrojů a technologií Průmyslu 4.0 nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Podniky vycházejí zejména ze skutečnosti, že v tuzemsku je v současné době akutní nedostatek odborníků na technologie Průmyslu 4.0. Ten se váže nejen na menší množství studijních oborů, které jsou s tímto odvětvím spjaté, ale také na současnou situaci na trhu práce.

 

Odborníci navzdory tomu tvrdí, že se i firmy, které jsou ve své digitální transformaci a implementaci konceptu Průmysl 4.0 nejdál, budou s nedostatkem pracovní síly potýkat prakticky neustále. Často přitom zaznívá i druhý pohled, který souvisí se současným mentálním nastavením pracovníků v průmyslu vzhledem k digitalizaci. „V nejbližších letech bude největší nouze o zaměstnance, kteří si budou uvědomovat potřebu soustavného zvyšování svojí digitální gramotnosti jdoucí ruku v ruce s konkrétní technickou nebo technologickou odborností. Ty jim umožní optimalizovat vnitropodnikové výrobní i nevýrobní procesy a rozvíjet nové obchodní modely,“ sdělil prezident Elektrotechnické asociace ČR Jiří Holoubek. Podle něj nedostatek těchto zaměstnanců vede ke zpomalování digitální transformace v mnoha českých malých a středních firmách.

Ochota učit se bude výhodou 

Podle zástupců průmyslových firem je digitální gramotnost nezbytná, může totiž poskytnout konkurenční výhodu i při komunikaci se zákazníkem. „Znalost procesů digitalizace využíváme zejména u spolupráce s instalačními firmami, u kterých je v tomto ohledu vyžadována značná odbornost. Na druhou stranu myslíme i na velkou část koncových uživatelů, díky naší digitální zralosti tak můžeme dodávat produkty nejen těm více, ale i méně zdatným v oblasti moderních technologií,“ sdělil Ivo Winkler ze společnosti Enbra. Problém aktuálního nedostatku pracovních sil přitom vnímá i tato firma. „Snažíme se proto digitální gramotnost zaměstnanců zvyšovat, a to v rámci současného složení pracovního týmu. Jedná se z našeho pohledu o nejefektivnější řešení, nejen vzhledem k aktuální situaci na trhu práce,“ doplnil. Ve zmíněné studii EY a Hospodářské komory přitom o zavedení podobného opatření, ať už v minulosti či budoucnu, hovořilo 34 procent dotázaných společností.

Potřebu zvyšování digitální gramotnosti zaměstnanců vnímají také strojírenské firmy. „Vzhledem k exportnímu zaměření se s touto problematikou setkáváme čím dál častěji. Digitální gramotnost přitom vnímáme i jako příležitost pro zaměstnance s nižší kvalifikací. Mohou totiž rozvinout nejen své znalosti, ale také své další pracovní působení. V budoucnu pak mohou mít oproti konzervativnějším pracovníkům velkou výhodu,“ uvedl výkonný ředitel koncernu ZKL Jiří Prášil mladší.

Tento přístup přitom zmiňuje i prezident Elektrotechnické asociace ČR. „Mění se také charakter výrobní dokumentace, která umožňuje více využívat i zaměstnance s nižší kvalifikací, pokud disponují alespoň základní digitální gramotností a jsou schopni komunikovat se svým digitálním okolím. Rozhodně se tedy nejedná o žádné IT specialisty, ale naopak o lidi, kteří jsou manuálně a technicky zruční a jsou ochotni se nechat zaškolit a přijmout svoji novou roli v rámci firemních procesů.,“ řekl Holoubek.

Změna lidského myšlení už tady byla, ale ...

Klíčovým aspektem z hlediska přijímání principů Průmyslu 4.0 v tuzemsku však bude především změna myšlení zaměstnanců. „Digitalizace může být úspěšná pouze v případě, že ji přijmou za svou i zaměstnanci. Technologie, které existují, ale nevyužívají se nebo se různě obchází či bojkotují, nemohou přinést kýžený užitek,“ řekla mluvčí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Alena Nováková.

Způsobů, jak přístup zaměstnanců v průmyslových firmách změnit, může být podle expertů celá řada. „Jedním z řešení mohou být flexibilní vzdělávací moduly, které budou tematicky pružně reagovat na technologické trendy, přístupy a potřeby firem – zejména malých a středních podniků – a které umožní stávajícím zaměstnancům transformovat své dovednosti a svou pracovní pozici k sofistikovanější podobě,“ sdělil projektový manažer Industry Clusteru 4.0 Radek Kopecký.

Podle Aleny Novákové by zároveň vedení firem nemělo zapomínat nejen na dostatečné proškolení zaměstnancův oblasti digitálních kompetencí, ale také na to, že je třeba, aby technologie přijali za své a pochopili, proč se inovace zavádí a jaké jim to přinesou výhody. Podle Holoubka se s tímto problémem budou muset vypořádat zejména pracovníci střední a starší generace. „Jediným revolučním prvkem je bezpodmínečně nutná změna myšlení lidí a akceptování faktu, že se i člověk stává součástí digitálního hodnototvorného řetězce a musí svoje digitální okolí respektovat a naučit se s ním komunikovat,“ uzavřel.

/zr/

Pozn. red. - Problém ovšem je, zda si někdo položil otázku, jaké klady, ale především jaké zápory tento trend lidem přinese. Jaké budou dopady- sociální, ekonomické a morální - na jejich život a čím za to lidstvo zaplatí? Každá mince má dvě strany, je odvěká pravda, a zvykli jsme si na problémy a příležitosti se dívat jen z jedné, té hezčí strany, a tu pak předkládat. Ale .... 

 

 

Agentura pro podnikání a inovace (API), zprostředkující subjekt Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), v září zahajuje příjem žádostí ve výzvách v programech zaměřených na podporu cirkulární ekonomiky, digitalizace a rekonstrukce brownfieldů.

Ve výzvě V programu Obnovitelné zdroje energie byl příjem žádostí zahájen již 2. září, ve Výzvě V programu Úspory energie a Výzvě IV programu Nemovitosti – Cestovní ruch bude zahájen dnes a od 23. září bude možné podávat žádosti o dotace do Výzvy X programu Technologie – Průmysl 4.0.

Výzva V programu Obnovitelné zdroje energie (OZE)

API zahájila příjem žádostí v této výzvě již 2. září. Výzva je určena malým a středním podnikům a je v ní alokováno 640 milionů korun. Podnikatelé mohou podávat žádosti do 31. března 2020. Program OZE je zaměřen na podporu výroby a distribuce energie pocházející z obnovitelných zdrojů. Výzvu vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 26. července 2019 (tisková zpráva).

 

Výzva V programu Úspory energie

Příjem žádostí v této výzvě proběhne v termínu 16. září 2019 – 30. dubna 2020. Ve výzvě je alokováno 6 miliard korun. Program Úspory energie podporuje projekty zaměřené na úsporu konečné spotřeby energie v podnikatelském sektoru. MPO vyhlásilo tuto výzvu 16. července 2019 (tisková zpráva).

 

Výzva IV programu Nemovitosti – Cestovní ruch

MPO vyhlásilo tuto výzvu 16. července 2019 (tisková zpráva). Výzva je zaměřena na modernizaci zastaralých, prostorově a technicky nevyhovujících objektů, budov a areálů, jež budou využity pro rozvoj podnikatelských činností a služeb v cestovním ruchu. Podpora je určena výhradě malým a středním podnikům a je v ní alokováno 600 milionů korun. API bude přijímat žádosti o podporu v termínu 16. září 2019 – 31. března 2020.

 

Výzva X programu Technologie Průmysl 4.0

Ve výzvě je alokována 1 miliarda korun, která je určena na projekty digitální transformace malých a středních firem.

Žádosti o dotace je možné podávat od 23. září 2019 do 16. prosince 2019. MPO vyhlásilo tuto výzvu 22. července 2019 (tisková zpráva).*

/sm/

 

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pracuje na koncepci „Digitální ekonomika a společnost“. Bude součástí strategie „Digitální Česko“, kterou má na starosti Ministerstvo vnitra. Na Setkání lídrů veřejné správy 2018 to řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Dodala, že v moderním světě občané a podnikatelé nemají obíhat úřady, úřady by si dokumenty měly vyměňovat samy a měly by maximum služeb poskytovat elektronicky. Proto MPO v současné době mimo jiné připravuje výpis ze živnostenského rejstříku prostřednictvím Portálu občana a elektronické podání dokumentů živnostenským úřadům.

Česká republika má nejprůmyslovější ekonomiku v Evropě, v průmyslu se vytváří přibližně třetina přidané hodnoty. Elektronicky přitom nyní v kontextu s podnikáním funguje například Elektronický systém Licenční správy (ELIS) či už zmiňovaný živnostenský rejstřík (IS RŽP). V něm se v polovině letošního roku evidovalo celkem 2 486 840 podnikatelů (z toho bylo 2 018 841 fyzických a 467 999 právnických osob) a 582 263 provozoven.

Registr živnostenského podnikání by se měl s Portálem občana propojit do konce letošního roku. Podnikatelům má usnadnit život i to, že se data do Jednotného registračního formuláře automaticky přeberou z veřejné části živnostenského rejstříku a ze základních registrů. Podnikatel je tedy nebude muset vyplňovat. Ohlásit živnost či požádat o koncesi tak bude snazší.

„Logické a žádoucí také je propojení živnostenského rejstříku s rejstříkem plátců daně,“ říká ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková a dodává: „Mou prioritou je s pomocí digitalizace co nejvíc snížit byrokracii firem, jde mi o funkční digitální ekonomiku. Český průmysl, energetika a stavebnictví přitom musí včas zachytit moderní trendy, a tím zajistit další prosperitu naší země.“

 

MPO také pracuje na uplatnění metody BIM (Building Information Modelling) v praxi. Jde o informačním modelování staveb, které se zavádí na základě vládou schválené „Koncepce BIM“ a v souladu s dříve zmiňovaným dokumentem „Digitální Česko“ a materiálem „GeoInfoStrategie“. Od roku 2022 se bude muset BIM povinně používat pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce financované z veřejných rozpočtů. Nejen proto v současné době vzniká nový web KoncepceBIM.cz, připravují se vzorové materiály a konají se různé vzdělávací akce. Jedna z nich se uskuteční už 30. srpna 2018 na MPO.

/šf/

Digitalizace a Evropa – to jsou dvě strany jedné mince. Evropa potřebuje digitalizaci a digitální hospodářství potřebuje Evropu. Digitalizace je megatrend, který nezastaví ani státní hranice. To jsou slova Ilse Aignerové, bavorské státní ministryně hospodářství a médií, energetiky a technologie, které pronesla na půdě ČNB před téměř 200 zástupci hospodářství a politiky v rámci řádné členské schůze Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), konané 3. května 2017 v Praze.

Ilse Aignerová, která je současně i místopředsedkyní bavorské vlády, představila různé iniciativy a projekty pro rozvoj digitalizace v Bavorsku. K nim patří i česko-bavorské projekty zaměřené především na podporu malých a středních podniků při hledání cenově přijatelných řešení jako například digitální modelová továrna budoucnosti v Chamu.

Na otázku prezidenta České hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, co by bavorská státní ministryně doporučila budoucí české vládě, aby se zvýšila produktivita a tvorba přidané hodnoty, odpověděla, že by zavedla duální vzdělávání, systém hospodářských komor s povinným členstvím všech firem a „digitální bonus“ pro malé a střední firmy.

Německo a obzvláště Bavorsko je pro ČR dlouhodobě nejdůležitějším obchodním partnerem. Česko se v minulém roce vůbec poprvé dostalo do desítky nejvýznamnějších obchodních partnerů Německa. Na tomto razantním vývoji „a také na tom, že se téma průmysl 4.0 dostalo v Česku do popředí, ale také na tom, že se upevnilo přátelství mezi našimi zeměmi,“ má podle slov Ilse Aignerové značný podíl i ČNOPK.*

TZ ČNOPK

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down