V příštím roce počítá se zvýšením rozpočtu kvůli cenám energií minimálně 40 procent obcí. Přes deset procent jich navýší rozpočet už letos. Čtvrtina obcí se zajímá o výstavbu vlastního zdroje energie. Vyplývá to z průzkumu Sdružení místních samospráv ČR, do něhož se zapojilo 700 obcí.

Zastupitelé obcí nejčastěji předpokládají, že jim výdaje za energie stoupnou v rozmezí 15 až 30 procent, v některých obcích ale očekávají, že zaplatí až trojnásobek současné částky. Týká se to především obcí, které odebíraly energie od dodavatelů, kteří ukončili činnost. Od těchto dodavatelů odebíralo energie podle průzkumu sedm procent obcí. Dvě třetiny obcí odebírají energie od větších dodavatelů, kteří jsou zároveň tzv. dodavateli poslední instance.

V příštím roce počítá s navýšením rozpočtu minimálně 40 procent obcí. Toto číslo se ale spíše zvýší, protože v téměř polovině obcí o tomto tématu zastupitelé ještě nejednali.

I vzhledem k vyšším cenám energií má nyní čtvrtina obcí zvýšený zájem o pořízení vlastního zdroje energie. V 25 obcích, které se zapojily do průzkumu, už tento proces spustili.

Přibližně před rokem jsme začali řešit instalaci solárních panelů na střechu naší školy. Evidentně jdeme správnou cestou, spočítali jsme si, že při současných cenách energií bude návratnost investice velmi rychlá,“ říká například Zdeněk Dvořák, starosta Dolní Cerekve na Vysočině.

Osazení střech obecních budov, jako jsou školy, kulturní domy, úřady nebo čistírny odpadních vod, solárními panely je efektivní způsob, jak obce zvýší svou energetickou soběstačnost. Úspory za energie přináší také instalace nového veřejného osvětlení, které má nižší spotřebu a intenzitu svícení lze v různých denních dobách i v konkrétních ulicích podle potřeby regulovat.

Inspiraci z obcí, které už takové projekty uskutečnily, a pomoc se samotnou realizací nabízíme samosprávám díky naší platformě Obec 2030. Příkladů řešení, která šetří rozpočet i životní prostředí, máme už desítky z celé republiky,“ říká Eliška Olšáková, předsedkyně SMS ČR.

SMS ČR pomáhá obcím snižovat náklady na energie i prostřednictvím centrálního nákupu na energetické burze. „Energie nakupujeme centralizovaně už od roku 2013. Vnímáme to jako servis pro naši členskou základnu,“ říká starostka Hořiněvsi a členka rady SMS ČR Jana Kuthanová.*

 /zr/

Celkem třiapadesát obcí ze všech devíti potenciálních lokalit pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu obdrží po jednom milionu korun ve formě jednorázového příspěvku z jaderného účtu. Stane se tak díky změně atomového zákona prostřednictvím novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, která s letošním Novým rokem nabyla účinnosti.

Na základě usnesení vlády z 21. prosince 2020 nyní budou průzkumné práce probíhat na čtyřech doporučených lokalitách. Počítá se tak s dalšími kompenzacemi, průběžnou komunikací a pokračováním transparentního poskytování všech potřebných informací.

 „K převedení jednorázového příspěvku došlo prostřednictvím Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v pondělí 4. ledna. Považuji za správné, že se nám podařilo najít řešení, jak obce kompenzovat v souvislosti s už realizovaným geofyzikálním výzkumem,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „Hlavní kompenzace pro obce, na jejichž území by potenciálně mohlo být hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, teprve budou, a to samozřejmě zejména tam, kde budou pokračovat průzkumné práce. Aktuálně poskytovaný milion se týká dřívějších činností.“ Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), resp. ministr Havlíček, tak plní slib, který dal na setkání zástupcům obcí 17. července 2019.

Příspěvek náleží obci, pokud SÚRAO podalo žádost o stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v katastrálním území obce v době od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2018.  Novela atomového zákona rovněž zvyšuje jednorázovou částku na 60 milionů korun pro každou obec, pokud by se na jejím katastrálním území stanovilo chráněné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech.

 „Příprava hlubinného úložiště je záležitostí veřejného zájmu vysoké důležitosti, a proto věřím, že se nám danou věc podaří - ve spolupráci se samosprávou - zodpovědně vyřešit tak, abychom minimalizovali zátěž pro budoucí generace. Věřím, že i kompenzace přispějí k tomuto společnému cíli,“ konstatoval náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla.

Jak jsme již informovali (https://www.moderniobec.cz/hledani-lokality-pro-hlubinne-uloziste-radioaktivniho-odpadu-bude-pokracovat-na-ctyrech-lokalitach/ ), vláda 21. prosince 2020 schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu – Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Na těchto lokalitách se uskuteční návazné výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.

Obce ze čtyř uvedených lokalit, kde by se měly uskutečnit výzkumné a průzkumné práce pro konečný výběr hlubinného úložiště, nadále protestují proti tomuto úmyslu. Například starostové z lokalit Horka a Hrádek na Vysočině, které rozhodnutím vlády zůstaly ve zúženém seznamu čtyř míst v Česku zvažovaných pro hlubinné úložiště jaderného odpadu, již před loňskými Vánocemi shodně prohlásili, že budou proti této stavbě bojovat dál. Starosta Budišova na Třebíčsku Petr Piňos uvedl, že se obce budou bránit protesty i právní cestou. Starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeněk Dvořák oznámil, že požádat o podporu chce i novou krajskou reprezentaci.

/zr/

K foto:

Loni na jaře lidé z obcí Chanovice, Kvášňovice, Maňovice, Olšany, Pačejov a Velký Bor v Pošumaví protestovali proti zařazení lokality Březový potok mezi zvažovaná místa pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.

Zdroj: www.nechcemeuloziste.cz

*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down