Pardubický kraj již potvrdil záměr výstavby fotovolatických elektráren na budovách LDN Rybitví, Vysokomýtské nemocnice, Střední školy automobilní Holice a Speciální základní, mateřské a praktické školy Ústí nad Orlicí. Do výzvy Modernizačního fondu nyní přidává také Střední školu chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem.

„Chtěli bychom dojít do bodu, kdy budou budovy pod správou kraje více energeticky soběstačné. V tuto chvíli máme vytipovaných 26 objektů, které chceme postupně řešit. A protože se nám nyní otevřela možnost přidat ještě jeden projekt spolufinancovaný z evropských zdrojů, rozhodli jsme se pro kladrubskou školu, která je z hlediska technické připravenosti další na řadě, “ uvedl radní pro  regionální rozvoj a evropské fondy Ladislav Valtr.

Panely by měly být osazeny na rovné střechy na objektu školy a domova mládeže a na mistrovnu. Projekt by měl umožnit i mobilitu elektrické energie pomocí inteligentní sítě (tzv. smart grid), jejímž cílem je, aby všechny objekty školy byly vzájemně propojené a reagovaly tak na energetické potřeby jednotlivých budov.

„Celkové náklady projektu pro Střední školu chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem
odhadujeme lehce přes sedm milionů korun, podíl evropských dotací uvažujeme v úrovni třiceti procent, tedy necelých dvou milionů korun,“ dodal radní Valtr.

Doba návratnosti investice při průměrném slunečním svitu a započítáním inflace ceny elektrické energie je odhadována asi na 12 let.

/TZ - ps/

V hotelu Thermal v Karlových Varech se 12. a 13. ledna sešli radní z celé republiky, kteří mají ve své gesci cestovní ruch. Zamířili na letošní první jednání komise Rady Asociace krajů České republiky. Předmětem jednání byl  například zákon o cestovním ruchu nebo plány agentury Czech Tourism pro letošní rok.

„Na programu bylo hodně zásadních bodů k projednání. Nejvíce pozornosti vyvolala informace o tom, že tvorba zákona o cestovním ruchu je znovu ve hře. Dlouhodobě je upozorňováno ze všech úrovní, že tak významné hospodářské odvětví, jakým cestovní ruch bezesporu je, nemá legislativní podporu v samostatném zákoně. Vznik zákona o cestovním ruchu je součástí Programového prohlášení nové vlády a Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo zákon vypracovat za součinnosti partnerů, tedy i krajů, do konce roku 2023,“ poznamenal Alexandr Krejčíř, radní Pardubického kraje zodpovědný za cestovní ruch, sport a majetek.

Dalším významným tématem jednání byla Kategorizace a certifikace destinačních managementů, jejímž cílem je zkvalitnit a zefektivnit činnosti v oblasti destinačního managementu a jejich marketingových aktivit.

„Ředitel agentury CzechTourism Jan Herget na setkání představil plánovaný projekt e-Turista, který by chtěla agentura spustit do dvou let. Jedná se o jednotný systém pro evidenci návštěvníků v tuzemsku.  Také jsme se dozvěděli, jaké plány má CzechTourism pro tento rok,“ uvedl Krejčíř.

Na jednání proběhla také prezentace Ministerstva pro místní rozvoj. „Ministerstvo nás ujistilo, že i v roce 2022 bude podporovat cestovní ruch samostatným dotačním titulem, takzvaným Národním programem podpory cestovního ruchu v regionech 2022,“ řekl Alexandr Krejčíř.

Součástí setkání byla i prohlídka Karlových Varů s průvodcem, Muzea Karlovy Vary a ikonického hotelu Grandhotel Pupp.

/zr/*

Hospodárným využíváním dešťové vody se zabývá stále větší počet obcí a měst. Dokládá to i jejich zájem o dotace z Ministerstva životního prostředí. Znovu o ně bude možné žádat od 12. ledna 2022 například na vybudování retenčních nádrží, propustných parkovišť nebo zelených střech.

Na nakládání se srážkovými vodami se připravuje stále více obcí. „Boj se suchem je klíčovou prioritou ministerstva už od poloviny roku 2014. Z národních a evropských zdrojů podpořilo v této oblasti více než 21,5 tisíce projektů částkou přesahující 16,5 mld. Kč. Alespoň jeden podpořený projekt zaměřený na řešení sucha již najdeme v každé druhé obci,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Tentokrát je dotační výzva vypsána v národním programu Životní prostředí a finance v objemu přes jednu a tři čtvrtě miliardy korun poputují z Národního plánu obnovy. Pro kraje, obce, státní a neziskové organizace a další žadatele je vyhrazena téměř miliarda korun na projekty hospodaření s dešťovou vodou a 762 milionů korun je alokováno pro Statutární město Brno.

Z dotace mohou obce a kraje řešit povrchová opatření jako průlehy či vsakovací nádrže, které jsou doplněny zelení a srážková voda díky nim zůstává na místě. Dále různé druhy podzemních i povrchových nádrží, díky nimž se voda dále používá třeba na zalévání nebo plní ekosystémovou funkci. Podporu získají i dešťové zahrady, výměna nepropustných povrchů za propustné, výstavba nebo přestavba střech, které budou akumulovat dešťovou vodu.

Dotační výzva potrvá od 12. ledna do 31. srpna 2022, nebo do vyčerpání alokace. Její součástí je též aktivita na realizace protipovodňových opatření s širokým využitím přírodě blízkých prvků v urbanizovaném území. Ta je určena pro Statutární město Brno, které z ní může čerpat až 762 milionů korun. Tuto částku Brno využije na realizaci prvních dvou etap komplexního projektu na vybudování protipovodňových opatření na řece Svratce. Vznikne soubor přírodě blízkých protipovodňových opatření, které zabrání rozlivům povodňových průtoků, součástí budou i opatření na kanalizační síti. Podpořené projekty musí být realizovány nejpozději do 30. června 2025.*

Na snímku protipovodňová ochrana středočeské obce Žiželice

Klimatický balíček EU má podle expertů splnitelné cíle, měl by ale respektovat možnosti členských zemí a promyslet jeho dopady na hospodářství a občany. Zaznělo to včerejším na senátním semináři o dekarbonizaci české ekonomiky do roku 2030. Evropská komise chce do uvedeného roku snížit opatřeními pod názvem Fit for 55 emise v Evropské unii o 55 procent.

"Respektujeme ten závazek, zároveň si ale myslíme, že není respektována technologická neutralita," uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Podle něj je třeba navrhovaná opatření ještě přezkoumat, zda jsou proveditelná. Například cíle v oblasti čisté energetiky bude schopna ČR splnit, cíle v oblasti vytápění, chlazení nebo dopravy jsou ale podle náměstka pro Česko nerealizovatelné.

Neděla uvedl, že cíle v úsporách konečné spotřeby energií Česko plní ze 70 procent, takže jejich zamýšlené zvýšení z 0,8 procenta ročně na dvojnásobek je v ČR nesplnitelné, neboť do úspor nově nebude možné započítat omezování fosilních paliv.

Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého je třeba propočítat dopady opatření na výrobce. Podobné námitky měl i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš, podle něhož se z plánů Evropské komise pod názvem Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) musí stát Real Deal, tedy uskutečnitelná dohoda. K větší opatrnosti a realitě nabádají rovněž starostové měst a obcí, jak zmiňovali na tiskové konferenci SMO ČR, na jejichž bedra pak dopadne realizace stanovených cílů.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek uvedl, že návrh Evropské komise jen plánem pro Západní Evropu a její přežití. Nejsou známé jeho dopady na obyvatele, z jejichž odvodů budou státy platit realizaci opatření ve veřejné sféře, dodal Samek. Europoslanec Luděk Niedermayer uvedl, že plán se bude projednávat v unijních orgánech nejméně rok. Jeho cíle pokládá za dosažitelné, ale podle něho je třeba na rozšíření obnovitelných zdrojů energie využít nejméně třetinu z jednoho bilionu eur (zhruba 25 bilionů korun), který má být v rámci EU vyčleněn.

Cestou má být větší využívání obnovitelných zdrojů, tedy rozvoj solárních a větrných elektráren. Česko usiluje o možnost více využívat jadernou energii, což však některé státy EU nebo ekologické organizace odmítají.

Senát bude klimatický balíček projednávat v pátek 5. listopadu, což je poslední den, kdy mohou parlamenty členských zemí vznést k jednomu ze souboru opatření své připomínky. Pokud by se na nich shodla třetina parlamentů, Evropská komise by je musela přezkoumat, uvedl předseda pořádajícího evropského výboru Mikuláš Bek.

/zr/*

 

Priority 2021+ jsou jako programový dokument Svazu schváleny. Jejich příprava trvala několik měsíců a spolupracovala na nich řada odborníků. Výsledkem je dokument, ve kterém Svaz vyzdvihuje svoje nejpodstatnější úkoly v dalším období. A jejich splnění nebude lehký úkol. Současně byla na společenském večeru Sněmu pokřtěna kniha starostovských příběhů s názvem Starostenské humoresky a oceněny významné osobnosti veřejné správy.

Právě ukončený XVIII. sněm Svazu, který tentokrát proběhl v Hradci Králové, v Kongresovém centru Aldis ve dnech 21.–22. října t. r., měl jeden zásadní úkol, odsouhlasit a schválit Priority 2021+. Tyto priority byly dlouho zpracovávány napříč odborníky z území a bylo hledáno jejich jasné, stručné a výstižné vyjádření.

Nastavení základních a zásadních cílů a ůkolů pro následující období,“ říká předseda Svazu a starosta města Kyjov František Lukl a pokračuje, „hraje důležitou úlohu i při navazování dialogu s novou Poslaneckou sněmovnou. Na čem budeme stále trvat, je bezesporu zachování spojeného modelu veřejné správy ve stavebním řízení, i nadále odmítáme schválenou institucionální změnu, podporujeme vznik speciálního stavebního úřadu na liniové stavby a požadujeme posílení kompetencí územních samosprávných celků v oblasti územního plánování.“

Mezi další priority patří i zakotvení povinnosti státu územním samosprávným celkům zajistit financování úkolů v rozsahu, ve kterém je stát na územně samosprávné celky přenáší. Jakýkoliv zásah ze strany státu, který má rozpočtový dopad na straně výdajů územních samosprávných celků, musí být státem finančně vyrovnán na straně příjmů územních samosprávných celků. 

Prioritou je i zajištění odpovídající odměny výkonu funkce volených zástupců územních samospráv. Svaz měst a obcí ČR požaduje zavedení automatické valorizace odměn zastupitelů obdobně jako je tomu u ústavních činitelů.

S výkonem funkce je spojen náš požadavek na prodloužení funkčního období zastupitelstev obcí na 6 let a úpravu volebního systému tak, aby zastupitelstvo obcí bylo složené dle skutečné vůle voličů a byla posílena jeho legitimita.

Pro další období, možná více než kdy dříve, se jeví důležitým i úkol navýšení daňových příjmů obcí v rámci rozpočtového určení daní tak, aby se samotný podíl obcí čím dál tím více přibližoval hodnotě jedné třetiny v rámci rozpočtového určení daní.

Samozřejmostí v prioritách nadále zůstává oblast digitalizace a kyberbezpečnosti a mnoho dalšího.

Letošní Sněm přinesl i diskusi nad tématem evropské zelené legislativy. Svaz měst a obcí ČR připravil výzvu Parlamentu ČR, ve které nabádá k rozumnému přístupu při zavádění ekologických opatření a k respektování odlišných zeměpisných podmínek a historických zkušeností jednotlivých členských zemí. Zamýšlenými adresáty jsou především senátorky a senátoři. Právě v jejich rukou je nyní možnost vystavit souboru evropských zelených předpisů „žlutou“ či „červenou“ kartu a upozornit tak Unii na závažnost nepříjemných dopadů, které může mít honba za uhlíkovou neutralitou na stát, obce, a především každého jednotlivce. Vzkaz výzvy SMO ČR je jasný: chraňme přírodu, ale neničme přitom sami sebe.

Hosty letošního sněmu byli také zástupci zahraničních delegací. Poprvé jsme uvítali delegaci zástupců Rakouského svazu obcí, kterou reprezentoval prezident asociace, pan Alfred Riedl, výkonný ředitel pan Walter Leiss a další zástupci kanceláře. Na jednání v rámci Sněmu s nimi hovořili předseda Komory obcí SMO ČR Pavel Drahovzal a další zástupci Svazu měst a obcí o výzvách, před kterými stoji české i rakouské obce v tomto období. Posílení přeshraniční spolupráce nebo sdílení zkušeností v oblasti komunální energetiky jsou do budoucna oblasti, ve kterých je možno posílit spolupráci. Sněmu se dále také zúčastnil pan Martin Červenka, člen předsednictva ZMOS, tedy Sdružení slovenských měst a obcí.

Závěr prvního jednacího dne XVIII. Sněmu patřil slavnostnímu křtu publikace s názvem Starostenské humoresky. Tato kniha vznikala spoluprací starostů a starostek, kteří zaslali svůj starostenský příběh či zamyšlení o práci starosty, s kanceláří Svazu. Obsahuje řadu autentických příspěvků ze života našich starostů a starostek, veselých i smutných, tak, jak je přináší sám život. Obraz na obálce je dílo malířky Věry Kubík-Kdolské.

Vyvrcholením společenského večera bylo předání ocenění osobnostem veřejné správy, mezi kterými letos byli například Marie Kostruhová, bývalá ředitelka odboru veřejné správy, dozoru a kontroly MV nebo Jaromír Zajíček, bývalý předseda Sdružení tajemníků.*

/TZ SMO ČR/

Ministerstvo životního prostředí od 1. listopadu spustí opět příjem žádostí ve výzvě na čištění splaškových vod pomocí domácích čistíren odpadních vod a výzvě na posílení a vybudování nových zdrojů pitné vody.

Výzva na zdroje pitné vody zajistí obcím dostatečné množství kvalitní pitné vody a výzva na výstavbu soustavy individuálních domovních čistíren pomůže tam, kde se z ekonomických nebo technických důvodů nevyplatí vybudovat klasickou čistírnu odpadních vod. Příjem žádostí u obou výzev startuje 1. listopadu.

Ve výzvě týkající se zdrojů pitné vody mohou o dotaci žádat obce, dobrovolné svazky obcí a obchodní společnosti a zájmová sdružení právnických osob – vlastníci veřejných vodovodů a kanalizací, kteří jsou z více než 50 % ovládány obcemi, městy nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

Z vyčleněných 450 milionů korun mohou obce získat podporu v rozmezí od 140 tis. do 2,1 mil. Kč, finančně náročnější projekty budou financovány z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), který bude spuštěn na přelomu letošního roku. „Výzva je primárně určena na komplexní opatření, a proto nebudou podporovány čistě průzkumné vrty. Náklady na ně bude ovšem stejně jako třeba na projektovou přípravu, stavební práce a dodávky možné zahrnout do způsobilých výdajů komplexního opatření,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. Další novinkou je sjednocení míry podpory. Všem žadatelům bude pokryto až 70 % z celkových výdajů bez ohledu na to, zda mají akutní či možný nedostatek pitné vody.

Podpora z výzvy na domácí čistírny se vztahuje na realizaci soustav individuálních DČOV do 50 obyvatel tam, kde se nelze napojit na klasickou stokovou síť zakončenou čistírnou. O finanční podporu mohou žádat obce, týká se objektů sloužících k trvalému rodinnému bydlení (zejména rodinné a bytové domy) a budov ve vlastnictví dané obce.

Na podporu je vyčleněno 300 mil. korun. Letošní výzva má oproti minulosti pouze dvě kategorie maximální výše dotace: pro 1 až 15 obyvatel činí 150 000 korun a pro 16 až 50 obyvatel to je 300 000 Kč.

Obě výzvy se vyhlašují z Národního programu Životní prostředí a na jejich financování se využijí prostředky z fondů EU prostřednictvím OPŽP. Žádosti bude možné podávat elektronicky prostřednictvím AIS SFŽP, který je dostupný z www.narodniprogramzp.cz, od 1. 11. 2021 do 31. 12. 2023, nejpozději však do vyčerpání alokace (obě výzvy jsou koncipovány jako jednokolové a nesoutěžní). Podpořené projekty musí být realizovány nejpozději do 31. 12. 2026.*

/tz/

 

Dnešním dnem se obcím v národních parcích otevírá další dotační pomoc z Národního programu Životní prostředí. Ministerstvo životního (MŽP) prostředí obcím pomůže kompenzovat zvýšené náklady spojené s nadměrným turismem i ochranou nejcennějších přírodních lokalit v ČR. Na rozvoj infrastruktury, zlepšení vybavenosti a zázemí pro turisty i místní, na spolufinancování velkých projektů podpořených z jiných evropských programů a nově i na projektovou přípravu chystaných projektů je vyčleněno 200 milionů korun.

„Obce v národních parcích se vyrovnávají s vysokým nárůstem návštěvnosti způsobeným i pandemií, snaží se rozvíjet šetrný turistický ruch a poskytovat kvalitní zázemí jak turistům, tak i místním občanům a organizacím,“  říká ministr životního prostředí Richard Brabec

Po minulé zkušenosti, kdy byla vyhlášená alokace rozebrána během dvou hodin od vyhlášení výzvy, MŽP celkovou částku pro letošek zdvojnásobilo.

K hlavním podpořeným aktivitám patří: opravy cest, stezek, tras pro turisty, úpravy veřejných prostranství, obnova zeleně a sanace skalních masívů. Obce mohou zpracovat rozvojové dokumenty a studie nebo zmodernizovat informační centra. Správy národních parků a neziskové organizace získají příspěvek na nové vzdělávací programy a osvětové projekty s interaktivními prvky. Výzva tentokrát nezahrnuje podporu snížení světelného znečištění, ta bude vyhlášena samostatně v rámci výzvy financované z Modernizačního fondu. Ovšem již teď se díky aktuální výzvě mohou obce na opravy osvětlení připravovat a projektovou přípravu zafinancovat z ní.

Výzva pro obce v národních parcích znovu nabídne starostům možnost získat prostředky na spolufinancování nákladnějších projektů spolufinancovaných z evropských fondů. Kromě Operačního programu Životní prostředí bude možné získat finance i na projekty dotované i z Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu a podpora zahrne navíc dotaci na projektovou přípravu budoucích žádostí.

Žádosti je možné podat elektronicky přes webové stránky www.narodniprogramzp.cz v období od 15. 10. 2021 od 10:00 hod. do 31.  1. 2022 do 14:00, nebo do vyčerpání alokace.

/tz/

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo výzvu pro obce v programu Podpora rozvoje regionů, ve kterém mohou žádat o dotaci na obnovu místních komunikací, sportovní infrastruktury nebo například rekonstrukci veřejných budov. Ministerstvo má v programu připraveno přes 2,1 mld. Kč. Žádosti lze posílat až do 17. prosince.

„Každoročně je naším cílem pomáhat s rozvojem zejména malých obcí, zvyšovat kvalitu života jejich obyvatel, zlepšit infrastrukturu a zatraktivnit obecní prostor. Starostové a starostky s touto podporou počítají a velmi si ji chválí, protože díky ní dochází k rozvoji obcí po celé naší zemi. Ani letos samozřejmě nechybí podpora místních komunikací a dotace na obnovu veřejných budov, o které byl zejména v minulých letech velký zájem,“ uvedla ministryně Klára Dostálová.

Ministerstvo pro místní rozvoj spustilo příjem žádostí o dotace v programu Podpora rozvoje regionů, a to konkrétně v rámci programu Podpora obnovy a rozvoje venkova pro obce do 3 tisíc obyvatel a pro obce od 3 tisíc do 10 tisíc obyvatel. Dotaci lze získat na obnovu místních komunikací, a to například na opravy vozovek a krajnic, obnovu školních hřišť sloužících pro hodiny tělesné výchovy a obnovu školních tělocvičen nebo na rekonstrukce a přestavbu veřejných budov. Jde o rekonstrukci, modernizaci či přístavby budov, které jsou využívané, a jejich provoz je hrazen z obecního rozpočtu, například kulturní domy, budovy se sídlem obecních úřadů, knihovny, školky a školy a multifukční domy.

Obce do 3 tisíc obyvatel dále mohou získat dotace na rekonstrukci nebo vybudování veřejných sportovišť a dětských hřišť, které budou sloužit široké veřejnosti.
Žádosti o dotaci lze posílat až do 17. prosince, do 12 hod. (včetně). Veškeré informace a zásady programu naleznete na webu zde.

/zr/

Ilustrační foto: archiv MMR

Na svátek sv. Václava, 28. 9. 2021 přislíbil premiér Andrej Babiš zástupcům Předsednictva Svazu měst a obcí ČR jednu miliardu korun urychlené vypsání dotační výzvy na výstavbu sportovních zařízení pro města a obce.

Sváteční úterý se neslo ve znamení úspěšného setkání členů Předsednictva Svazu – předsedy Františka Lukla, starosty Kyjova a místopředsedů Miroslava Žbánka, primátora Olomouce a Pavla Drahovzala, starosty Velkého Oseku – s premiérem Andrejem Babišem, ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou a vedením Národní sportovní agentury v čele s jejím předsedou panem Filipem Neusserem. Cílem jednání zástupců Svazu bylo získat finance na výstavbu sportovních zařízení pro města a obce formou dotačního titulu. Premiér Andrej Babiš přislíbil celkem 1 miliardu Kč a brzké vypsání dotační výzvy. Z důvodu urychlení dotačního procesu budou města a obce žádosti zasílat na Ministerstvo pro místní rozvoj - ministryně Klára Dostálová přislíbila vypsání výzvy v řádu týdnů.

Přislíbené finance pokryjí zrušenou výzvu „Sportovní infrastruktura – Investice nad 10 mil. Kč“, kterou Národní sportovní agentura v srpnu tohoto roku bez náhrady zrušila a ve které žádaly desítky obcí s již připravenými stavebními projekty. „Každou korunu, kterou vynaložíme do sportovišť, vynaložíme pro zdraví a zábavu našich občanů,“ řekl předseda Svazu František Lukl a dodal: „Všechna města a obce svými dotacemi podporují sportovní a spolkovou činnost každoročně miliony korun.“

Ministerstvo pro místní rozvoj vypíše dotaci z programu Podpora rozvoje regionů, jako tomu bylo v minulém roce s tím, že nebude omezena horní hranice počtu obyvatel obce. Ve čtvrtek proběhne další jednání k nalezení finančních prostředků, které pokryjí požadovanou miliardu Kč.*

/ak/

Po pandemii se program Výstavba pro obce opět rozjel naplno. Téměř 700 milionů korun z něj poputuje na budování sociálních a dostupných bytů pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Státní fond podpory investic, který program spravuje, už přijal 67 žádostí o dotace či nízkoúročený úvěr.

„Program Výstavba pro obce je k dispozici už třetím rokem, příjem žádostí však ovlivnila pandemie, kvůli které se zastupitelé měst a obcí nemohli scházet. Obce jako příjemci finančních prostředků pozastavily přípravu a jsem proto ráda, že už se zájem o náš program opět zvyšuje. SFPI má zaevidováno žádosti za zhruba 700 milionů korun a postupně uvolňuje finanční prostředky. Zvažujeme také rozšíření programu směrem k dalším možným příjemcům, jako jsou developeři, neziskové organizace, charity a podobně,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

 Podmínky by byly téměř shodné s tím rozdílem, že v sociální části by byl kladen větší důraz na spolupráci s obcí. Mimo jiné i proto, že o výběru sociálně potřebných domácností by vždy musel rozhodovat sociální pracovník obce. Měkčí možností by bylo pouze schválení výběru provedeného investorem a kontrola správnosti nájemních smluv. V případě dostupných bytů by mohl být limit minimálně místně obvyklého nájemného motivačním impulsem pro výstavbu nájemních bytů, která je dlouhodobě prioritou MMR.

Státní fond podpory investic přijal ke dni 5. 8. 2021 celkem 67 žádostí v objemu 688,456 mil. Kč, z toho 59 žádostí o dotaci na sociální byty v celkové výši 558,097 mil. Kč a 8 žádostí o úvěr na dostupné byty v celkové výši 130,358 mil. Kč. O dotace a úvěry mohou žádat obce, které díky programu získají finance na výstavbu sociálních bytů například pro seniory či samoživitelky s nízkým příjmem, nebo na dostupné nájemní byty pro domácnosti veřejně prospěšných profesí. V případě sociálních bytů je poskytována dotace ve výši až 100 % způsobilých výdajů, na dostupné byty je poskytován dlouhodobý nízkoúročený trvale fixovaný úvěr ve výši až 100 % způsobilých výdajů. V loňském roce bylo nařízení vlády novelizováno, aby bylo možné zohlednit poznatky z předchozí šestiměsíční zahajovací etapy a kvůli zvýšení příjmového limitu byla rozšířena cílové skupina.

MMR jen za poslední rok na dotačních programech v oblasti bydlení vyplatilo zhruba půl miliardy korun a v předchozích letech jsou to podobné částky. Jednu miliardu pak poskytl Státní fond podpory investic. MMR společně s Fondem od roku 2003 podpořilo dotacemi výstavbu více než 24 tisíc nájemních bytů pro sociálně slabší domácnosti, seniory a mladé s garantovaným nájemným.

Město Vrchlabí například využilo finance z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na rekonstrukci neobývaného bytového domu, ve kterém bylo vybudováno osm sociálních bytů pro mladé dospělé opouštějící institucionální výchovu, pěstounskou péči, osoby vstupující do samostatného života a rodiče s dětmi, kteří se ocitli v obtížné sociální situaci. Nové sociální byty vznikly například i v obci Tatenice, v Buštěhradě či Nymburku.

V novém Integrovaném regionálním operačním programu, který bude v platnosti od letošního roku do 2027, budou také alokovány dotační prostředky pro výstavbu sociálních bytů, a to zhruba ve výši tří miliard korun. Ještě v rámci minulého programového období by mělo do roku 2023 vzniknout několik tisíc (zhruba 5 000) bytů pro sociálně slabší občany. Podpora dosáhla čtyř miliard korun.

/zr/

Na snímku:

Ve Vrchlabí využili peníze z IROP na rekonstrukci neobývaného bytového domu, ve kterém bylo vybudováno osm sociálních bytů.

Foto: archiv města*

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down