Poslední předvánoční týden v Poslanecké sněmovně byl v duchu energetiky a vysokých cen energií. Ty jsou obrovským problémem, především pro nízkopříjmové domácnosti. Odcházející kabinet Andreje Babiše se k tomu snažil na poslední chvíli předložit návrhy. Při prvním pohledu na navržený program jednání uplynulého týdne mě ale jako první napadla otázka: Co vláda dělala poslední čtyři roky, respektive osm posledních let? Problém vysokých cen přece nevznikl až v posledních týdnech.

Hlavními faktory ovlivňující současnou vysokou cenu energií jsou vysoká cena zemního plynu a systém emisních povolenek, tzv. Evropský systém pro obchodování s emisemi, který byl spuštěn v roce 2005 /více informací na Jak fungují evropské emisní povolenky? (faktaoklimatu.cz)/.

Dobrá myšlenka se však utrhla ze řetězu a z emisních povolenek se stal spekulativní produkt kapitálového trhu. Na evropské úrovni bude nutná rychlá reakce a redefinování pravidel obchodování. V době roztáčení inflační spirály, k čemuž svým bezduchým rozhazováním peněz přispěla i česká vláda, jsou emisní povolenky pod náporem investorů. Ceny letí nahoru a spolu s vysokou cenou zemního plynu jsou nejvýznamnějším faktorem určujícím konečné ceny elektrické energie a tepla.

Odcházející vláda nám navrhla několik věcí, z nichž nejviditelnější je nulová DPH za energie. Tento režim měl trvat jeden rok. Návrhy jsme odmítli. Odpuštění DPH na rok není žádným řešením! Co bude poté? Jak nahradíme předpokládaný výpadek příjmů v částce zhruba 25 miliard korun? Opět si půjčíme? Omezíme zdravotnictví či školství, nebudeme investovat?

Ministři odcházející vlády navrhli mimo jiné odklonění prostředků z Modernizačního fondu do státního rozpočtu a částečně výpadek příjmů nahradit. Modernizační fond je jedním z hlavních zdrojů peněz na nutnou modernizaci energetiky. Vydrancování takového zdroje by nás v budoucnosti mohlo hodně mrzet. Mimochodem, zmíněných více jak 25 miliard by se nedotklo pouze státního rozpočtu, ale i rozpočtů krajů a obcí.

Za holý amatérismus se dá také považovat, že předkládané návrhy byly v rozporu s evropským právem. Je to však prý „nějak předjednáno,“ jak řekla vlídným hlasem vypravěče pohádek odcházející ministryně Alena Schillerová. Amatérismus a nezodpovědnost ale pohádkový tón nezachrání.

Řešení současné energetické krize vidím v několika nástrojích.

  1. Problém nízkopříjmových domácností řešme adresně – sociální systém (ač nedokonalý, často kritizovaný a zralý pro reformu) máme – příspěvek na bydlení.
  2. Jednejme na evropské úrovni o redefinici systému obchodování s emisními povolenkami.
  3. Nedrancujme finanční nástroje pro modernizaci energetiky (Modernizační fond) a bez odkladu s těmito nástroji pracujme.
  4. Přijměme moderní energetickou legislativu, která mimo jiné umožní rozvoj komunitní energetiky.
  5. Proveďme revizi činnosti a pravomocí Energetického regulačního úřadu, a to po vzoru bankovního sektoru (bizarní situací je, že zkrachoval dodavatel elektrické energie pro tento úřad, který má primárně chránit spotřebitele).
  6. Smiřme se s tím, že rozvoj obnovitelných zdrojů není možný bez udržení a modernizace zdrojů energie z jádra a pro určité období také plynu.
  7. Investujme do úspor a modernizace přenosových soustav. Snažme se modernizovat soustavu tak, aby se tzv. výroba energie co nejvíce přiblížila spotřebě, a to jak časově, tak vzdáleností. To souvisí s investicemi do decentralizovaných zdrojů energie.

Řada výše zmíněných nástrojů nevyřeší problém ze dne na den, jejich realizace je ale nezbytná a čas běží. Česká republika má aktuálně instalovaný výkon přes 20 000 MW, přičemž v jádře 4 300 MW a v uhlí 10 000 MW, tyto zdroje vyrábí cca 80 % elektřiny v ČR (jádro 37 %, uhlí 47 %).

Je tu řada samostatných zásadních témat, jako je například nutnost zahájení projektu obnovy dosluhujících jaderných bloků v Dukovanech. Sněmovna tento týden potvrdila důležitost jaderné energetiky pro nízkoemisní energetiku. Pokládám to za velmi důležitý krok. Prosazení energie z jaderných zdrojů, jako nízkoemisní zdroje, by mělo být jedno z hlavních témat našeho blížícího se předsednictví v Radě EU.

Dalším samostatným tématem je pak masivní podpora státu pro „drobná“ řešení, jako jsou fotovoltaické panely na střechách rodinných domů či využití nemalého množství veřejných budov. Česká energetika musí projít razantní modernizací. Důvody jsou nejen ve vysokých cenách, ale také ve stabilitě energetické soustavy a v národní bezpečnosti. Konkrétní řešení v budoucnu představím, jedná se o jedno z mých velkých témat v tomto volebním období.

Autorem textu je člen dolní parlamentní komory a neuvolněný místostarosta města Pacova Lukáš Vlček

Přeji Vám všem hodně zdraví, úspěchů a štěstí v příštím roce a s jeho příchodem dobijte svoje vnitřní zdroje energie ve společnosti své rodiny a přátel!

Ing. Lukáš Vlček,

poslanec Parlamentu ČR,

místostarosta města Pacova

Na horním snímku: Město Pacov

Foto: archiv města

Celých 175 dní jsme v České republice pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínáme vydělávat sami na sebe. Slavíme totiž Den daňové svobody, pomyslný den, od kterého máme vůči státu splněnu svou daňovou povinnost.

Z pochopitelných důvodů jde o daňově nejméně svobodný rok od chvíle, kdy Liberální institut Den daňové svobody počítá, neboť letošní situace je zcela bezprecedentní. Nabízí se srovnání s rokem 2010, kdy českou ekonomiku nejvíce zasáhla předchozí ekonomická recese. Přestože oproti loňskému roku jsme si pohoršili o téměř celý měsíc, oproti roku 2010 jde o zhoršení o pouhý týden,“ uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Podle jeho názoru za všech jiných okolností bychom vládu za takový drastický posun tvrdě kritizovali. Vládě však nelze vyčítat obranu před pandemií, což je přímo učebnicový veřejný statek. Je jasné, že zde musí stát vynaložit nějaké prostředky navíc. Vládu však můžeme a musíme kritizovat za dvě věci:

1) v době předchozí dlouhé konjunktury si nevytvořila finanční polštář a nereformovala veřejné finance,

2) spousta opatření byla zmatečná nebo přímo kontraproduktivní.

Vláda bohužel uplynulé období prosperity nevyužila k tomu, aby se připravila na recesi, která nutně musela jednou přijít – byť nikdo nemohl samozřejmě očekávat, o jak závažnou a unikátní krizi půjde. Reformy veřejných financí jsme se v minulých letech nedočkali. Finanční rezerva, kterou by vláda bývala mohla díky roky trvajícímu hospodářskému růstu vytvářet, pokud by aktivně usilovala o přebytkové rozpočty, by se nám nyní velmi hodila na podporu bezprecedentně zastavené ekonomiky,“ konstatoval hlavní ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl.

Programů na podporu ekonomiky je celá řada, ovšem některé postrádají logiku, jako například garance na úvěry pro exportéry, v okamžiku, kdy jim oslabená koruna pomáhá na zahraničních trzích. Další vládní programy jsou nedostatečné pro skutečnou pomoc ekonomice, jako například snížení DPH jen u vybraných produktů, jako jsou omalovánky, mytí oken v domácnosti, oprava kol, půjčení knih. Daleko logičtější by bylo snížit DPH u širšího spektra zboží a služeb, které nakupují všichni spotřebitelé, například u potravin. A jiná opatření způsobují pravý opak toho, co vláda zamýšlela. Například regulace cen respirátorů nebo testů na koronavirus vede k jejich nedostatku,“ prohlásila na dnešní tiskové konferenci analytička Liberálního institutu Jana Přibylová.

Stejně jako jiné byznysy čelíme propadu v tržbách. Vývoj letošního roku je v řadě směrů nepříjemný a někdy až stresující. Chápeme, že řada letošních opatření probíhala pod časovým tlakem a spousta z nich měla dobrou myšlenku. Co nám chybělo, tak byl nějaký plán vývoje a data, podle kterých se můžeme v byznysu rozhodovat. Případně alespoň varianty vývoje. To by také pomohlo,“ připomněl před zástupci médií ředitel Tipli.cz Michal Hardyn.

Při loňském Dni daňové svobody Liberální institut upozorňoval:

* „Zažíváme jedno z nejdelších období hospodářského růstu, které pamatujeme.“

* „Při dalším zpomalení nebo recesi se může Den daňové svobody snadno dostat zpět do půlky června, kde byl při poslední finanční krizi.“

* „Vláda má v podstatě poslední šanci udělat něco s veřejnými rozpočty, než bude pozdě. Hospodářský růst nebude trvat věčně.“

Možné posuny Dne daňové svobody 2020

Při výpočtu Dne daňové svobody každý rok Liberální institut vychází z odhadů hospodářského růstu a odhadu růstu veřejných výdajů. Je jasné, že skutečné údaje se nakonec mírně liší. Letos poprvé počítá se zpětnou revizí, protože letošní situace je zcela výjimečná. Možné scénáře revizí:

HDP −8 %:                                                  24. června

HDP −8 % + navýšení veřejných výdajů o 200 mld.:    12. července

HDP −10%:                                                 28. června

HDP −10 % + navýšení veřejných výdajů o 200 mld.: 15. července

HDP −13,5 %:                                             5. července

HDP −13,5 % + navýšení veřejných výdajů o 200 mld.:        23. července

Mezinárodní srovnání

Je důležité uvědomit si, že při boji s karanténou čelí vlády volbě „něco za něco“, ekonomickým žargonem jde o trade-off. Přísnější opatření pomáhají v boji s koronavirem, avšak tlumí ekonomickou aktivitu, a tedy posouvají Den daňové svobody ke konci roku. Naopak volnější přístup znamená lepší výsledek z hlediska Dne daňové svobody, ale větší potíže s pandemií.

Mezinárodní srovnání je tudíž letos ještě ošemetnější než v jiných letech a na vyhodnocení efektivnosti jednotlivých přístupů je zatím moc brzo – dosud totiž ani nikdo neví, zda nepřijde druhá vlna.

Na rozdíl od jiných let navíc letos zatím nemáme konzistentní data, posbíraná podle stejné metodiky napříč státy, takže nemůžeme činit silné soudy o mezinárodním srovnání. K tomu se připočítávají problémy zmíněné výše v souvislosti s Českou republikou. Co se hospodářského výkonu i veřejných výdajů týče, pracujeme letos s extrémně nerobustními odhady.

Za zmínku nicméně stojí, že i při naplnění nejhoršího scénáře, který LIberální institut předestřel výše, bude Den daňové svobody letos pouze o jediný den později než v loňském růstovém roce ve Francii, kde byl až 22. 7. Liberální institut odhaduje, že Francouzi si letos daňovou svobodu užijí až v září, Finové a Belgičani pravděpodobně zhruba v polovině srpna. K premiantům, jako v jiných letech, bude letos zřejmě patřit Jižní Korea, která se aspoň zatím s koronavirem vyrovnala v podstatě bez hospodářského poklesu.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Liberálního institutu

Obcím v České republice se letos v důsledku koronavirové krize a souvisejícího poklesu ekonomiky sníží příjmy ze sdílených daní o 26,5 miliardy korun. Dotace ve výši 1 200 Kč na obyvatele, která pro obce znamená dodatečné příjmy ve výši 12,8 miliardy korun, je kompenzací dalších rozpočtových ztrát, které souvisejí se systémem vládní pomoci podnikatelům a firmám.

Nečekaný propad příjmů však může většina obcí kompenzovat využitím svých úspor z minulých let, během kterých hospodařily s přebytkovými rozpočty. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

Sdílené daně (DPH, daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob) se podílejí na celkových příjmech obcí až 58 %. Obce bez Prahy měly podle schváleného rozpočtu na rok 2020 obdržet v rámci sdílených daní  více než 158 miliard korun, tedy nejvyšší částku v historii.

Podle dubnového odhadu Ministerstva financí by však měly obce kvůli letošnímu propadu ekonomiky a následnému nižšímu výběru daní dostat necelých 132 miliard korun, tedy o 17 % méně. O další finanční prostředky ze sdílených daní obce přijdou v souvislosti se systémem vládní podpory podnikatelů a firem, která je koncipovaná jako vratka daně z příjmů fyzických osob, případně jako zpětná kompenzace daňových ztrát. Tento dodatečný výpadek by mohl být zčásti kompenzován dotací pro všechny obce ve výší 1200 Kč na obyvatele, díky níž by získaly 12,8 miliardy korun.

Výpadky v příjmech obcí sice budou formou dotací kompenzovány jen částečně, nicméně díky velmi dobrým výsledkům hospodaření většiny obcí v předchozích obdobích by neměl být ohrožen jejich základní provoz. Bude zajímavé pozorovat, zda dojde ke snížení jejich investiční, aktivity anebo zda naopak využijí uvolněných kapacit dodavatelských firem k investicím do zakázek, které by podpořily místní podnikatele,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.

Zároveň připomíná, že obce nebudou mít pouze nižší příjmy, ale také vyšší výdaje. Ať už jde o přímé náklady na přísnější hygienická opatření a na péči o ohrožené skupiny obyvatel, nebo o nepřímé náklady ve formě nižších příjmů z pronájmu nemovitostí, které plynou ze snížení nebo odpuštění nájemného v obecních nemovitostech v souvislosti s podporou podnikatelských aktivit a obyvatel v obci.

Podle Věry Kameníčkové bylo obcím občas vytýkáno, že mají vysoký objem úspor, převážně v podobě peněz na bankovních účtech, ze kterých neměly žádný užitek. V době neočekávaného propadu příjmů je to však pro ně veliká výhoda. Pro 91 %, respektive pro 5 675 obcí bude odhadovaný pokles objemu sdílených daní nižší než 50 % jejich úspor. Tato skupina obcí by se tak mohla s nečekaným poklesem příjmů poměrně dobře vyrovnat.

Nejenže můžou kompenzovat výpadek příjmu ze sdílených daní, ale ještě jim polovina objemu jejich úspor zůstane. Obcí, u kterých je objem úspor nižší než odhadovaný pokles sdílených daní, je v ČR 193, což jsou pouhá 3 % z celkového počtu obcí. Z nich však 18 obcí nemělo koncem loňského roku žádný dluh. U zbývajících 384 obcí se výpadek sdílených daní podílí na jejich úsporách v rozmezí od 50 % do 100 %.

Příjmy, výdaje i úspory obcí byly loni nejvyšší v historii

Příjmy obcí se v uplynulém roce zvýšily téměř o 23 miliard korun a s 265 miliardami tak byly nejvyšší v historii samostatné České republiky. Za vyššími příjmy obcí stály především příjmy z daní, které meziročně vzrostly o necelých 14 miliard korun.

Naopak kapitálové příjmy mírně klesly (‑663 milionů Kč). Výdaje obcí také rostly, ale pomaleji. Meziročně se zvýšily o necelých 14 miliard korun a dosáhly tak 254 miliard, což je opět nejvyšší částka v historii. Za nárůstem výdajů přitom stojí z velké části růst běžných výdajů, které se zvýšily o 11,5 miliardy korun. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích se mírně snížil.

Rozdíl mezi příjmy a výdaji obcí (bez Prahy) tak činil v uplynulém roce necelých 11 miliard korun, tedy výrazně více než o rok dříve. Obce jako celek tak už devátý rok v řadě hospodařily s přebytkovým rozpočtem. Po několika letech poklesu se v loňském roce mírně zvýšil dluh obcí (+1,6 miliardy Kč), a to na 48,4 miliardy korun. Úspory obcí pokračovaly v růstu, meziročně se zvýšily o 10 % na 137,9 miliardy korun.

V uplynulém roce měla dluh pouze  polovina obcí a z nich mělo jenom 899 obcí (14 %) dluh vyšší, než byl objem jejich úspor. „Obcí s finančními problémy bylo až dosud velmi málo a příčinou jejich finančních potíží většinou nebyl bankovní úvěr. Pro většinu obcí by tak případné zvýšení dluhu v souvislosti s financováním investic nemělo vést k finančním problémům,“ říká Věra Kameníčková.

Obce v roce 2019 investovaly do svého rozvoje 79 miliard korun, nejvíce v historii

Kapitálové výdaje obcí, tedy investice do vlastního rozvoje, byly loni o dvě miliardy vyšší než v roce 2018 a vůbec nejvyšší v historii. V letech 2017 a 2016 však investovaly obce výrazně méně než obvykle. Ještě v roce 2015 šlo o 67 miliard korun, v roce 2016 už pouze o 41 miliard a v roce 2017 o 55 miliard. Důvodem bylo výrazné snížení investičních dotací v letech 2016 a 2017.

Zatímco investice obcí do svého rozvoje byly v minulém roce rekordně vysoké, objem investičních dotací stále ještě nedosahoval úrovně z roku 2015. Obce tak ve větší míře financovaly svůj rozvoj z jiných zdrojů, především úsporami v rámci provozu. Investiční dotace byly sice loni o necelých 5 miliard vyšší než v roce 2018, avšak stále o 7 miliard korun nižší než v roce 2015.

Alespoň jednu investiční dotaci obdrželo 61 % všech obcí, ale u obcí do 199 obyvatel investiční dotaci získalo pouze 40 % z nich. Většina obcí (96 %) přitom v uplynulém roce uskutečnila nějakou rozvojovou investici, třetina z nich aniž by získala podporu ze strany státu v podobě investiční dotace.

Také ratingové hodnocení potvrzuje dobré hospodaření obcí v roce 2019

Navzdory zvýšeným nárokům na financování kapitálových výdajů se počet obcí s nejlepším ratingovým hodnocením „A“ udržel v roce 2019 na stejné úrovni jako v roce předchozím. „U těchto obcí to v praxi znamená aplikování zodpovědného přístupu a plánování investičních projektů tak, aby náklady na ně neohrozily likviditu obce a naopak plánované výnosy přispěly k dobrému hospodaření v budoucích letech,“ vysvětluje Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

V uplynulém roce měly nejlepší iRating obce ve Středočeském kraji. 34 % obcí zde hospodařilo výborně nebo velmi dobře a pouze 3 % patřila do skupiny obcí s rizikovým hospodařením. Následoval Kraj Vysočina, kde hospodařilo 30 % obcí výborně nebo velmi dobře a pouze 5 % obcí rizikově. Naopak v Ústeckém kraji získalo rating „A“ nebo „B+“ pouze 11 % a v Olomouckém kraji 12 % obcí, zatímco rating „C“ nebo „C-„ obdrželo v obou krajích 13 % obcí.

/zr/

Tomu, jak se pokles příjmů obcí může promítnout do jejich hospodaření, se bude věnovat i červencové vydání Moderní obce s datem expedice z tiskárny už 1. 7. Autorkou textu je právě Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.*

 

Svaz měst a obcí ČR dokončuje sběr reálných dat ohledně obecních rozpočtů v květnu. Už první čísla jsou šokující: propady příjmů dosahují běžně 35 %. Na vině jsou podle svazu opatření Ministerstva financí, která dopadají na obce.

Pokud v předchozím velkém průzkumu starostové potvrzovali, že ruší nebo zastavují investice, v květnu se propady příjmů promítají i do běžné činnosti. Paradoxně se tyto problémy nejvíce týkají aktivních obcí, které investují do svého rozvoje.

Zastupuji malou obec (337 obyvatel) a meziroční propad byl za květen skoro 34 %. Žádné úspory nemáme, snažíme se peníze investovat a doplňovat o dotační prostředky, protože v nastaveném systému financování je to pro nás jediná možnost, jak vůbec některé projekty realizovat. Bohužel nám stát bere část získaných prostředků zpět, a de facto jsme trestáni za to, že rozvíjíme naše území, budujeme infrastrukturu atd. Případný další propad v daňových příjmech bude pro naši obec katastrofální,“ napsala svazu starostka malé obce v Olomouckém kraji.

Jednoduše řečeno: Dosud jsme se jako starostové vzdávali připravených investic, teď přemýšlíme, jak budeme financovat běžnou údržbu. Pro města a obce je to pohroma, a ještě větší pro obyvatele, kteří v nich žijí. Proto žádám vládu, aby okamžitě konala a umožnila obcím naplňovat své poslání,“ říká šéf SMO ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Přesné údaje o propadech obecních příjmů za květen budou k dispozici až po prvním červnovém týdnu, už první odhady jsou však tak varující, že se je Svaz měst a obcí ČR  rozhodl zveřejnit. „Pokud to bude dál pokračovat, tak vůbec nevím, z čeho budeme financovat nejen rozvoj, ale už i samotnou činnost obce,“konstatoval starosta malé obce z Královohradeckého kraje.

Předseda vlády Andrej Babiš včera prostřednictvím sociálních sítí vzkázal starostům, že stát vrátí obcím peníze formou navýšených dotací s nižším podílem povinného spolufinancování. To však aktuální finanční problémy obcí neřeší.

Svaz se teď snaží najít širší podporu pro prosazení jednorázové dotace obcím ze státního rozpočtu, která by alespoň pokryla ztráty spojené s vyplácením kompenzačních bonusů a navrhovaným snížením DPH v rámci tzv. protikrizového daňového balíčku.

Na kritickou situaci, která se fatálně dotýká nejen samospráv, ale celé české ekonomiky, poukazuje stále více renomovaných ekonomů. Chceme s vládou jednat, a ne pouze zpovzdáli sledovat postupnou likvidaci našich obcí. Upozorňujeme na tikající bombu, která může znamenat až krach některých samospráv,“ uzavřel František Lukl.

/zr/*

 

Územní samosprávní celky budou mít i letos dostatek finančních prostředků na realizaci svých investičních aktivit. Jak včera uvedlo Ministerstvo financí, nechystá se žádná úprava rozpočtového určení daní, která by šla v neprospěch obcí a měst. Investicemi samosprávy podpoří hospodářský rozvoj nejen svého regionu, ale i celé České republiky.

„Stejně jako stát by i města a obce neměly své investice omezovat, ale naopak navyšovat. Vláda včera schválila novelu státního rozpočtu, která navyšuje výdaje státu o dalších 40 miliard korun. Na tyto výdaje si přitom stát neváhá půjčit na finančním trhu. Větší objem investic realizovaných na úrovni územních rozpočtů výrazně přispěje ke snížení negativních dopadů současné koronavirové krize do ekonomiky celého státu. Investice jsou motorem ekonomiky, proto se na nich musejí podílet také samosprávy. Ty mohou zapojit do financování své rezervy a v případě potřeby využít v současné době levných úvěrů,“ konstatovala ministryně financí Alena Schillerová.

Obce a kraje mají na svých bankovních účtech celkem 302 mld. Kč. Hospodaření územních samospráv skončilo v loňském roce přebytkem ve výši 31,4 mld. Kč. Územní samosprávy tak mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok, a to i v případě meziročního poklesu daňových příjmů obcí a krajů.

Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření již osmým rokem po sobě skončilo v přebytku. Za rok 2019 to bylo téměř 32 miliard, což je historicky druhý nejlepší výsledek. Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy, které loni přesáhly částku 320 miliard korun. Investice obcí a krajů v loňském roce dosáhly 123,6 mld. Kč.

"Územní samosprávy mají, a to i přes letošní očekávaný pokles daňových příjmů, dostatek prostředků na investice do svého rozvoje. A rozhodně by na něj neměly rezignovat. MF proto očekává ze strany samospráv vyšší investice i v letošním roce, aby tak i svým dílem přispěly k nastartování české ekonomiky,“ uvedla dále ministryně financí.

Sdílené daně představují 70 % celkových příjmů obcí a zhruba třetinu příjmů krajů. Pokles celostátního daňového inkasa tak bude znamenat i pokles jejich rozpočtových příjmů. Podmínky hospodaření v letošním roce budou v důsledku současné situace odlišné od předchozích let, kdy obce a města vykazovaly dynamický meziroční nárůst celkových příjmů.

Z aktuálních predikcí však vyplývá, že meziroční pokles sdílených daňových příjmů obcí a krajů by se mohl pohybovat pouze kolem 10 %. I přes tuto nepříznivou prognózu by samosprávy neměly mít problém realizovat své plánované investice. Předpokladem ale je, že využijí své rezervy. To znamená prostředky uspořené v důsledku bezprecedentního růstu daňových příjmů v minulých letech.

Daňové příjmy patří mezi nejdůležitější zdroje financování samospráv a jsou rozdělovány na základě zákona o rozpočtovém určení daní. Poslední změnou v tomto zákoně bylo navýšení podílu na DPH pro obce na DPH na 23,58 % s účinností od 1. ledna 2018.

"Ministerstvo ani vláda v tuto chvíli rozhodně nebude navrhovat žádnou úpravu rozpočtového určení daní v neprospěch územních samospráv. Obce a kraje se tak nemusí obávat o své zákonem dané příjmy," dodala Alena Schillerová.

Pokud se obec rozhodne krátit svůj rozpočet, pak tak činí výlučně na základě svého vlastního rozhodnutí. Ministerstvo financí ale obce a také kraje vybízí, aby své rozpočty nekrátily a pro financování svých investičních aktivit využily prostředky na svých bankovních účtech či levné bankovní úvěry.

V této souvislosti Ministerstvo financí rovněž připomíná, že fiskální pravidlo rozpočtové odpovědnosti obcím nestanovuje strop zadlužení. Pouze určuje výši minimálních splátek dluhu v případě překročení stanovené hranice. Proto ani toto pravidlo není překážkou pro investování.

„V dnešní době tak hlavním úkolem starostů a primátorů bude přesvědčit své kolegy v zastupitelstvech, aby právě zvýšenou investiční aktivitou podpořili hospodářský rozvoj jak své obce, tak ve výsledku i celé České republiky,“ uzavřela ministryně financí.

/zr/

Ilustrační foto: Ministerstvo financí ČR*

Situace nestátních vlastníků lesů je kritická. Při rozsahu současné kůrovcové kalamity umocněné suchem má 350 tisíc vlastníků právo na pomoc od státu. Současně není možné ponechat napadené stromy v hospodářských lesích přírodě a zcela vytlačit smrk z našich lesů. Zaznělo to dnes v Praze na tiskové konferenci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL).

Pomalý postup státní správy při řešení kůrovcové kalamity donutil Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR obrátit se na místopředsedu Evropského parlamentu Pavla Teličku se žádostí o pomoc při hledání cesty, jak řešit finanční podporu vlastníků lesů postižených kalamitou. Nejjednodušší se jeví forma náhrady za ztrátu zpeněžení při prodeji dříví ve výši zhruba 3000 Kč/ha. Ministerstvo zemědělství by proto podle SVOL mělo urychlit přípravu podkladů pro takový dotační příspěvek z národních zdrojů a maximálně urychlit proces jeho notifikace v Evropské komisi.

Dále SVOL požádal Pavla Teličku o stanovisko, zda směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek umožňuje na vnitrostátní úrovni vyjmout činnosti související s hospodařením v lesích z působnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Tento český zákon sice na výše uvedenou evropskou směrnici odkazuje, ale SVOL se ptá, nejde-li o ukázku tzv. gold platingu. Tedy, zda český stát neaplikuje evropskou směrnici nad rámec jejích závazných ustanovení. Současné znění tohoto zákona totiž podle názoru SVOL zabraňuje efektivní likvidaci kůrovcové kalamity.

Z pohledu Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR se nadcházející rok 2019 jeví jako téměř apokalyptický. V současné době je napadeno kůrovcem až 20 mil. kubických metrů stojících smrkových porostů, z nichž se na jaře začnou rojit další brouci. V příštím roce mohou kůrovcové těžby dosáhnout až 50 mil. kubických metrů, což by představovalo trojnásobek normálních ročních těžeb. Dřevařské zpracovatelské provozy u nás přitom mají celkovou roční kapacitu 12,5 mil. kubických metrů.

Trh je zahlcen dřevem a dramaticky klesá jeho cena. Průměrná cena kůrovcového dříví dosahuje historického minima a pohybuje se okolo 1000 Kč/m3. Tato cenová hladina je hranicí rentability lesního podniku. Při dalším poklesu dojde ke ztrátě schopnosti pokrýt náklady na správu majetku a na zajištění pěstební činnosti, tedy i zalesňování holin.

Lesy nepřinášejí užitek jen svému majiteli, ale i celé společnosti. Každý les plní tzv. mimoprodukční funkcepůdoochrannou, vodohospodářskou, krajinotvornou, rekreační… Zlepšování těchto funkcí je hrazeno z funkce produkční, kterou je potřeba zachovat a rozvíjet i pro budoucí generace. Návrhy některých ekologických hnutí o ponechání kůrovcových souší v lese, protože se stejně kalamita nezvládne, SVOL považuje za velmi nebezpečné a matoucí.

Lesní hospodářství stojí na třech pilířích: ekonomickém, sociálním a environmentálním (ekologickém). Zrušení ekonomického pilíře by znamenalo likvidaci funkčnosti obou dalších pilířů. Z logiky věci nedostatek finančních prostředků na zalesnění kalamitních holin ohrožuje vodohospodářskou a půdoochrannou funkci lesů. Pokles tržeb za dřevo ohrožuje zaměstnanost i celkovou existenci lesních majetků. Vyvolá další vylidňování venkova, protože lidé odejdou za lépe placenou prací jinam. Ponechání kůrovcových souší v porostech omezí nejen rekreační funkci lesů, ale i všechny ostatní funkce, včetně krajinotvorné. Z kulturní krajiny se nestane panenská divočina, naopak krajina zpustne, vzniknou rozsáhlé územní venkovské brownfieldy, jejichž opětovné harmonické zvelebení bude stát obrovské prostředky a úsilí.

Bez pomoci státu budou vlastníci nestátních lesů nuceni rezignovat na boj s kůrovcem, jejich firmy čeká likvidace a lesní majetky ekologická katastrofa. Je-li stát ochoten a schopen pomoci zemědělcům a kompenzovat jim ztráty způsobené nepříznivými klimatickými vlivy, měl by být stejně tak schopen pomoci nestátním vlastníkům lesů. Mezi soukromým zemědělcem a vlastníkem lesů není žádný rozdíl. Podnikání obou je silně závislé na klimatických vlivech a má stejně závažné dopady na zajišťování potřeb společnosti.

SVOL proto žádá stát o podporu nestátního lesnického sektoru:

* Vyčlenit odpovídající finanční prostředky v rozpočtu ČR

* Podpořit dotací na úhradu ztráty zpeněžení ve výši zhruba 3000 Kč/ha

* Změnit zákon o dani z příjmu - příjem z prodeje kůrovcové dřevní hmoty nezahrnovat do příjmů ovlivňujících základ daně. Firmy, které obdrží příjem z prodané kůrovcové dřevní hmoty, budou v následujících letech tyto peníze potřebovat na zalesnění holých pozemků, na zřízení oplocenek a na pěstební práce. Dotace na zalesnění, které nestátní vlastník obdrží, přijdou na účet vždy až po provedené práci. Tyto finance v lese potřebujeme již nyní na samotný nákup sazenic a jejich výsadbu.

* Udělit pro lesnictví výjimku ze zákona o rezervách tak, aby rezerva na pěstební činnost nemusela být vázána na zvláštním účtu, ale mohla být pružně zapojována do čerpání – udržení finančních toků.

* Snížit DPH u palivového dřeva z 15 % na 10 %, ev. nulová DPH. V mnoha regionech ČR je na venkově velká poptávka po palivovém dřevu. Řada vlastníků lesů z důvodu potřeby expedice dřeva zlevnila cenu metrového smrkového palivového dříví. Toto dřevo se tak již prodává za cenu výrobních nákladů. Firmám by tak nezbyly peníze na již výše zmíněné zalesňování.

* Co nejrychleji zahrnout platby za ekosystémové služby mezi pobídky v oblasti obhospodařování lesů (platba na plochu v lesnictví), což členským státům doporučuje i Lesnická strategie EU.*

/tz/

K foto:

Z dnešní tiskové konference SVOL v Praze: zleva Richard Podstatzký, předseda Komory soukromých lesů a 1. místopředseda SVOL, František Kučera, předseda SVOL a starosta města Pelhřimov, Petr Skočdopole, ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc s. r. o.

Foto: Ivan Ryšavý

 

Úhrada nákladů na vyšší mzdy řidičů v regionální autobusové dopravě se opět dostala na program jednání vlády a hejtmanů. Své vyjádření ke mzdám řidičů už zformulovalo i hnutí Starostové a nezávislí.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš se dnes sešel ve Strakově akademii s předsedou Odborového svazu dopravy Lubošem Pomajbíkem a předsedkyní Rady Asociace krajů ČR Janou Vildumetzovou. Společně řešili zabezpečení financování navyšování platů řidičů autobusů ve smyslu nařízení vlády řešící minimální úroveň zaručené mzdy řidičům autobusové dopravy, které se měnit ani rušit nebude.

„Dohodli jsme se, že náklady na mzdy řidičů uhradí kraje ze svých rozpočtů. Důležité je, aby dopravci finanční prostředky obdržené od krajů poskytli řidičům. Kontrolu tohoto odměňování by měl zajistit inspektorát práce. Společně s hejtmany a odborovým svazem chceme hledat způsob, jak profesi řidiče autobusu lépe ocenit,“ konstatoval po jednání  Andrej Babiš.

Podle Jany Vildumetzové jsou kraje rozhodně pro navyšování mezd řidičů, kterých je stále nedostatek. "Nicméně nařízení vlády z roku 2017 bylo nesystémové, způsobilo krajům problémy jak finanční, tak legislativní a museli jsme se s tím v krátkém čase vypořádat," uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a pokračovala: "Navíc nepřineslo žádný efekt, řidiči v celé republice stále chybějí. Andrej Babiš přislíbil, že kraje peníze na navyšování mezd stejně jako v roce 2017 dostanou i pro rok 2018. Finance půjdou prostřednictvím programu Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic II. a III. tříd. Řidiči tedy nemusejí mít žádné obavy, že by k navyšování jejich mezd v tomto roce nedošlo."

Regiony na základě usnesení Asociace krajů požadují pro letošní rok na opravy silnic a mzdy řidičů čtyři miliardy korun.

STAN NAVRHUJE SNÍŽIT DPH NA JÍZDNÉ

Na výsledky jednání premiéra Andreje Babiše s předsedou Odborového svazu dopravy Lubošem Pomajbíkem a předsedkyní Rady Asociace krajů ČR Janou Vildumetzovou již zareagovalo hnutí Starostů a nezávislých (STAN). Navrhlo snížit sazbu DPH na jízdné z 15 % na 10 %. Snížení sazby by tak umožnilo ponechat více peněz ve veřejné dopravě – ať už na mzdy řidičů nebo na zvýšení počtu spojů, cena jízdného by přitom zůstala stejná.

Jakékoliv snížení daně na jízdné při zachování stávajících cen jízdného umožní dopravcům zvýšit mzdy řidičů autobusů a investovat do kvality služeb,“ vysvětlila poslankyně Věra Kovářová (STAN). „Česká sazba DPH na jízdné ve veřejné dopravě patří k nejvyšším v západní Evropě, takže pro snížení této sazby je určitě prostor. Proto poslanecký klub STAN podá návrh zákona, který zařadí jízdné ve veřejné dopravě do druhé snížené sazby DPH, tedy ze současných 15 % na 10 %. Podle odhadů by to znamenalo přes 930 milionů korun, které zůstanou dopravcům, a které využijí na platy svých zaměstnanců,“ dodala poslankyně.

Jak STAN upozornilo, kromě státu objednávají veřejnou dopravu také kraje, města a obce. Snížením sazby DPH na jízdné by se tak podle Starostů a nezávislých ulevilo také obecním a krajským rozpočtům, na které stát svými dosavadními kroky neodpovědně přehazoval náklady. "O koncepčnosti jeho kroků nesvědčí ani návrh programového prohlášení vznikající vlády," tvrdí dnešní prohlášení STAN.

Vláda chce podle svého programového prohlášení do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty zařadit třeba řezané květiny nebo pivo, ale jsem přesvědčený, že spíše než do hospod potřebujeme veřejnost dostat do veřejné dopravy. Co nejkvalitnější veřejná doprava je nejen na venkově klíčová – potřebujeme, aby se lidé dostávali do zaměstnání nebo škol. Snížení sazby DPH na jízdné ve veřejné dopravě je prostě ta správná cesta,“ uzavřel předseda STAN Petr Gazdík, poslanec a krajský radní ve Zlínském kraji.*

/zr/

 

K foto:

Z dnešního jednání předsedy vlády Andreje Babiše s předsedou Odborového svazu dopravy Lubošem Pomajbíkem a předsedkyní Rady Asociace krajů ČR Janou Vildumetzovou

Foto: archiv vlády

 

Zaměstnancům veřejné správy, tedy i měst a obcí, se mají od letošního listopadu opět zvýšit platové tarify. O jak vysokou částku, bude v příštích týdnech rozhodovat vláda. Stejně jako v loňském roce nebere v potaz, co to způsobí v rozpočtech samospráv. Čerpání finančních prostředků v roce 2017 mají totiž města a obce dávno naplánované a budou tak mít problém, kde peníze na vyšší mzdy pracovníků vzít.

Přestože si Svaz měst a obcí ČR (SMO) uvědomuje problematickou situaci na trhu práce, kdy územní samosprávné celky nejsou při zaměstnávání zejména vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců konkurenceschopné vůči soukromým právnickým osobám, nemůže souhlasit s již v pořadí druhým letošním zásahem do obecních rozpočtů, kdy na tyto změny nejsou obce v rozpočtech připravené, a musely by tak omezit další investiční akce nebo jiné aktivity.

Chtěli bychom uvést na pravou míru mýty o zvýšení podílu z DPH, nárůstu příjmů o 8,6 mld. Kč a tvrzení, že obce budou mít dost peněz,“ vysvětluje předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjova František Lukl a dodává: „Ministerstvo financí s odkazem na toto zvýšení již navrhlo seškrtat národní dotace ve výši 5,9 mld. Kč, které byly využívány mimo jiné obcemi právě na finančně náročnější projekty. Je třeba si uvědomit, že ona proklamovaná částka 8,5 mld. Kč se zdá sice v celku obrovská, ale rozdělením mezi jednotlivé obce se stává celkem marginálním příjmem rozpočtu obce, ze kterého opravdu nezainvestují nic moc navíc. A i tento příjem sníží nebo zcela spolknou navrhované povinné výdaje na platy.

Požadavek SMO je jednoznačný, že by stát neměl takto nesystémově v průběhu roku, kdy obce a města mají vázány většinu prostředků na investice, zvyšovat náklady rozpočtů místních samospráv, aniž by zohlednil jejich aktuální situaci. Je proto logické, aby stát navýšené výdaje městům a obcím ke krytí zvýšených platů úředníků a zaměstnanců komunálních organizací dorovnal samostatnou položkou do rozpočtu měst a obcí mimo systém zvýšeného rozpočtového určení daní (RUD).

Svaz měst a obcí přitom dlouhodobě požaduje, aby se přímo do Ústavy ČR po vzoru zahraničních úprav zakotvila povinnost, že případné rozšíření povinností měst a obcí musí vždy provázet potřebné zvýšení rozpočtových prostředků. Jednoduše řečeno, bude-li stát po samosprávách požadovat, aby plnily další úkoly či na některé oblasti daly více peněz, musí městům a obcím zajistit financování. Jinak bude nadále docházet k nepříjemným situacím, kdy územně správním celkům chybí finance jinde, například na výstavbu nových kapacit mateřských škol, rekonstrukce místních komunikací a jiné strategické investice do veřejných služeb atd. Svaz v této souvislosti opakovaně apeluje na vládu, aby na případnou valorizaci platů ve veřejném sektoru myslela vždy včas a zohledňovala ji v přípravě rozpočtu na další rok.*

/tz/

Na ilustračním snímku:

Měšstský úřad v Jeseníku (Olomoucký kraj)

Foto: Ivan Ryšavý

 

Prezident republiky Miloš Zeman dnes, tedy v pondělí dne 31. července 2017, podepsal pět zákonů, mj. také zákon ze dne 19. července 2017, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní (RUD), přinese s účinností od 1. ledna 2018 navýšení podílu obcí na DPH z 21,4 % na 23,58 %.

Zároveň se navýší kritérium počtu žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí a mění koeficienty. Konkrétně půjde o navýšení kritéria počtu žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí ze 7 na 9 % a úměrně tomu se sniží kritérium koeficientu postupných přechodů u ostatních obcí a přepočítacího koeficientu u hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna z 80 na 78 %.

Návrh na zvýšení procenta, kterým se obce podílejí na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty, byl zákonodárnou iniciativou zastupitelstva Libereckého kraje. Obdobně tak učinil i kraj Pardubický. Očekává se, že změna RUD přinese obcím do rozpočtů zhruba 8,5 mld.* Kč.

/zr/

K foto:

Radnice v Jeseníku (Olomouckýkraj)

Ilustrační foto: Ivan Ryšavý

Registr smluv, cena pozemků, které musí samosprávy platit státu za převod nebo zvyšování mezd různým profesím bez finančního krytí. Témata, o kterých starostové a primátoři mimo jiné debatovali během dnešního prvního dne XV. sněmu Svazu měst a obcí ČR (SMO). Do Plzně se sjeli představitelé územních samospráv z celé České republiky. Trápí je, že se stát k nim chová macešsky, jako kdyby územní samosprávné celky byly nechtěné dítě či vyděděný syn.

Kdy si připadám jako dítě? Když nás Senát, jindy starostům nakloněný, hodil přes palubu s registrem smluv. Je to jako byste svému synkovi Františkovi, který jde na sprint, dali na nohy crocsy, byť dobře víte, že jeho soupeř bude mít profesionální tretry. Pláč nad rozlitým mlékem ale není náš šálek kávy, mnoho dobrých věcí se za této vlády a následně s poslanci a senátory totiž podařilo,“ konstatoval předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodal: „Společně jsme zabránili třeba navýšení poplatků za kopírování, stanovila se limitace náhrady škody u zastupitelů, je finančně kryto veřejné opatrovnictví, koncept sociálního bydlení bude na dobrovolné bázi, torpédovali jsme převod kompetencí v povolování dřevin, rozběhla se reforma financování školství a především máme nakročeno ke zvýšení podílu na DPH v rámci rozpočtového určení daní (RUD).“

Kancelář SMO ročně připomínkuje víc než tři stovky návrhů právních předpisů. Letos i loni mimo jiné intenzivně řešila elektronickou evidenci tržeb (EET).

První místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš podněty z území v mnoha případech nakonec vyslyšel, nedávno se tak změnila metodika EET. „Chceme neziskovým organizacím v drobném podnikání, které jim umožňuje pracovat pro lidi, maximálně pomáhat. Jejich role je totiž ve společnosti nezastupitelná,“ prohlásil dnes na sněmu SMO Andrej Babiš. Připomněl, že se proto hranice, od které musí spolky evidovat příjmy z drobné vedlejší činnosti, zvyšuje ze 175 tisíc na 300 tisíc korun. A do limitu příjmů se už nemusí, jako tomu bylo dosud, započítávat příjmy bezhotovostní, například pronájem hřiště placený bankovním převodem apod.

Jak ministr financí dále uvedl, metodiku Finanční správy, která danou oblast upravuje, finanční resort změnil na základě podnětů z měst a obcí (viz: http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Metodika_k_evidenci_trzeb_v2-0.pdf). "Vnímám také problémy, které souvisejí se zvyšováním mezd různým profesím během roku. Na stávku řidičů autobusů, ke které v tomto kontextu došlo, si pamatuje asi každý z nás. Neměl jsem z ní radost stejně jako lidé, kteří se nedostali do práce. A netěšil mě ani fakt, že hejtmani chtěli na danou věc peníze, byť díky lepšímu výběru daní dostali letos o mnoho miliard korun víc než loni,“ řekl účastníkům sněmu Andrej Babiš.

Rozumím tomu, že pan ministr financí musí řešit čerpání peněz celého státu účelně, efektivně a hospodárně, regiony z toho nevyjímaje. Situace se zvýšením mezd řidičů autobusů však zamotala hlavu všem krajům a ve výsledku se tak bohužel dotkla mnoha občanů. Vedl k ní fakt, že vláda rozhodla o zvýšení mezd této profesi, aniž by řekla, jak to mají kraje provést a kde na to mají vzít,“ reagovala na slova ministra financí předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová. "Po mnoha jednáních se nám, hejtmanům, nakonec podařilo prosadit, že by vláda na danou věc měla uvolnit 420 milionů korun z rozpočtové rezervy. Shodu s vládou jsme tak nakonec našli, možná by se rozbouřený kabinet mohl naší spoluprací inspirovat. V budoucnosti je však třeba takovým situacím předcházet. Řádně se na ně připravit tak, aby kraje nemusely financovat ad hoc rozhodnutí vlády o zvyšování mezd různým profesím na úkor investic. Zvláštní přitom je, že takových návrhů s blížícími volbami výrazně přibývá. Proto jsme podepsali se Svazem měst a obcí ČR společné prohlášení, které danou oblast řeší.

Ve společném prohlášení je mj. uvedeno, že jakékoliv nařízení vlády upravující platy by mělo pro stát znamenat také povinnost vyčlenit na to potřebné peníze. Svaz měst a obcí ČR a Asociace krajů ČR rovněž v prohlášení společně požadují, aby účinnost takových nařízení byla vždy od 1. ledna následujícího roku. Jinak nelze realizovat plánované investice, peníze se prostě musí v rámci stanovených rozpočtů ušetřit jinde. I proto všichni hejtmani jednomyslně souhlasí s dlouhodobým požadavkem Svazu měst a obcí ČR, aby se změnila Ústava ČR. A to tak, že pokud územním samosprávným celkům přibudou povinnosti, musí jim být garantovány také potřebné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Zástupci měst, obcí a krajů přitom v žádném případě nezpochybňují právo zaměstnanců dostat za kvalitní práci dobře zaplaceno. Samotné zvýšení platových tarifů velmi podporují.

Sněm je nejvyšším orgánem Svazu měst a obcí ČR. Koná se jednou za dva roky, starostové a primátoři na něm vyhodnocují, co se povedlo, a kde jsou rezervy. Také stanovují priority na další dva roky. Jednou za čtyři roky se pak koná sněm volební, kde zástupci samospráv volí nové vedení. Letos je jednání, kterého se účastní na na šest set lidí, zejména o hodnocení uplynulých let a plánování budoucího rozvoje. Prvního dne sněmu se kromě 1. místopředsedy vlády a ministra financí Andreje Babiše zúčastnili také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministr zemědělství Marian Jurečka či ministr životního prostředí Richard Brabec.

Sněm Svazu měst a obcí ČR bude ukončen zítra.

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down