Stavebnictví má obrovský multiplikační efekt, a proto by se mohlo stát motorem restartu ekonomiky. Je však nezbytné stavět moderně, udržitelně. Šetrná výstavba a renovace budov nám totiž kromě nastartování ekonomiky může pomoci přiblížit se ke klimatickým cílům, které si stanovila Evropa a ústy šéfky komise Ursuly von der Leyenové je chce nyní ještě zpřísnit.

„Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček i přes jistou skepsi k reálnosti dosažení takových cílů vyzdvihl význam investic právě do budov. A to vnímáme jako velmi důležitý signál,“ uvedl předseda České rady pro šetrné budovy Karel Fronk.

Ministr Karel Havlíček minulý týden v Českém rozhlasu prohlásil, že bez investic v řádu stovek miliard korun do výstavby a rekonstrukce budov a zvýšení jejich energetické účinnosti nemáme šanci na cíle EU dosáhnout. Česká rada pro šetrné budovy proto nabízí vládě při restartu ekonomiky podporu a zároveň přichází s návrhy změn legislativy a podpůrných programů, které přispějí k tomu, aby se realizačním firmám i soukromým a veřejným investorům vyplatilo do uvažování o projektech vnést šetrné principy.

Státní investice do budov mohou totiž díky vysokému multiplikačnímu efektu stavebnictví výrazně přispět k oživení české ekonomiky v době hospodářské krize. Jejich výhodou je fakt, že jsou rozptýleny po celé zemi a pomoc ekonomice prostřednictvím investic do budov tak bude plošná. Z renovací budov mohou profitovat nejen velké stavební firmy, ale i střední a menší podniky a řemeslníci. To ukázala již studie Národní ekonomické rady vlády v poslední krizi po roce 2008. „Nenechejme budoucím generacím pouze pár výjimečných staveb, kterými se členové rady mohou pyšnit, ale udělejme z šetrných budov naprostý standard,“ zdůraznil Karel Fronk.

Opět totiž stojíme na prahu zpomalení ekonomiky a strukturálních změn způsobených koronavirem. Dopady covid-19 jsou závažné, avšak dopady změny klimatu mohou být ještě horší. „Jsme přesvědčeni, že investice do šetrných budov jsou stále jedním z nejlepších nástrojů, jak oba problémy zmenšit,“ vysvětlil předseda České rady pro šetrné budovy.

Ministr životního prostředí Richard Brabec nedávno na konferenci pod záštitou České rady pro šetrné budovy uvedl, že v průběhu příštích deseti let přijde do České republiky téměř jeden bilion korun z modernizačních fondů. Na úspory energie, vody a další věcí je určena jejich velká část. Ministerstvo podle něj bude v příštím programovém období na léta 2021 až 2027 spravovat v rámci programů životního prostředí zhruba 300 miliard korun. Zdrojů by tedy mělo být dostatek, nyní je třeba vytvořit podmínky pro to, aby našly smysluplné uplatnění v konkrétních hodnotných projektech.

* Budovy s téměř nulovou spotřebou. V oblasti budov s téměř nulovou spotřebou fungují renovační programy pro většinu typů budov, financování je dlouhodobé a předvídatelné. Dobře nastaveny jsou také minimální energetické standardy pro budovy. Progres by přineslo zvýšení objemu programů důkladných renovací, a to minimálně na dvojnásobek. „Vláda by měla také zvážit motivační opatření k investicím do budov například formou snížení DPH,“ poznamenal Karel Fronk. Změnit by se měl také systém zadávání veřejných zakázek tak, aby hlavním parametrem nebyla jen nejnižší pořizovací cena, ale náklady v dlouhodobém provozu.

* Udržitelné materiály a cirkulární ekonomika. Cirkulární principy a recyklované materiály nacházejí stále častěji uplatnění. V tuzemsku dobře fungují a jsou využívány certifikační systémy, které vyžadují informace o recyklovaných materiálech. Česko navíc směřuje k zákazu skládkování bez předtřídění a recyklace, což povede ke zvýšení motivace ke znovuvyužití materiálů. Do kritérií pro zadávání veřejných zakázek by bylo vhodné zavést požadavky pro využívání druhotných surovin a výrobků. Je také třeba odstranit bariéry pro znovuvyužití stavebního odpadu. Podpory by se měly dočkat také projekty, které si kladou za cíl zhodnotit brownfieldy.

* Hospodaření s vodou. Voda začíná být vzácná a v budoucnu může být ještě hůř. Úspěšný je hlavně program Dešťovka, který je zaměřen na využití dešťové a šedé vody v bytových a rodinných domech. Pomohlo by zrušit výjimky pro platbu srážkovného z bytových domů ve městech. Lékem na zadržování vody jsou zelené střechy, jejich většímu využívání ale brání omezené započítávání do koeficientu zeleně.

* Kvalitní vnitřní prostředí. Dopad vnitřního prostředí na komfort, zdraví a výkonnost osob uvnitř budov začíná řešit stále větší počet lidí. V segmentu administrativních budov funguje certifikační systém WELL, který detailně řeší všechny aspekty vnitřního prostředí. V rámci OP Životní prostředí došlo k rozšíření podpory větrání, osvětlení a akustiky, která je využívaná především ve školách a veřejných budovách. Pomohlo by definovat do kritérií programů nebo výběrových řízení minimální standardy, zejména v oblasti provázanosti celého konceptu dané budovy, projekčního návrhu, realizace a následného provozu, tak aby byla upřednostněna komplexní řešení, která vnímají i kvalitní vnitřní prostředí.

* Cesta k uhlíkové neutralitě. V Česku funguje systém emisních povolenek, které motivují firmy ke snížení produkce CO2. Globální klimatické změny však budou vyžadovat další zásadní opatření a zde by pomohla podpora lokálních obnovitelných zdrojů energie zakomponovaných do budov. Je třeba také a odstranit bariéry k jejich využití.

Deklaraci New Green Deal Cesta k udržitelné ekonomice 21. století představila Česká rada pro šetrné budovy minulý čtvrtek v rámci Světového týdne šetrných budov a chce ji předat premiérovi Andreji Babišovi. Dosud ji podepsalo více než 80 členských firem z oboru šetrného stavebnictví i nečlenských organizací a společností, které souhrnně dosahují tržby přes 100 miliard korun a zaměstnávají téměř 30 tisíc lidí. Deklaraci včetně všech konkrétních doporučení, jak pomoci ekonomiku nastartovat a připravit ji na zelenou budoucnost, najdete zde: https://www.czgbc.org/cs/new-green-deal-cesta-k-udrzitelne-ekonomice-21-stoleti

*

/zr/

Ilustrační foto: archiv České rady pro šetrné budovy

Češi v uplynulém roce odevzdali k ekologické recyklaci 706 tun světelných zdrojů, a pomyslně tak zachránili před znečištěním dvě slapské přehrady.

Domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 706 tun světelných zdrojů. „To představuje zhruba pět milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů,“ bilancuje loňské výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci vysloužilých světelných zdrojů a svítidel.

V přepočtu na obyvatele se sesbíralo nejvíce světelných zdrojů v krajích Královéhradeckém a Praze. Naopak nejméně v krajích Středočeském a Jihomoravském.

V sebraných 706 tunách světelných zdrojů bylo odhadem 24 kilogramů rtuti. „Takové množství by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 76 Máchových jezer,“ konstatuje Zuzana Adamcová. Rtuť se během recyklace ze světelných zdrojů vyjme, chemicky stabilizuje a uloží ve speciálním úložišti nebezpečného odpadu.

Prostřednictvím kolektivního systému EKOLAMP bylo dále sebráno 587 tun malých elektrozařízení a 1586 tun velkého elektra.

Díky ekologickému zpracování se podařilo opětovně využít přes 95 % materiálů ze světelných zdrojů a více než 90 % materiálů z malých a velkých elektrozařízení. Limity dané zákonem se tak společnosti EKOLAMP daří plnit na výbornou,“ dodává Zuzana Adamcová.

TŘETINA OBYVATEL ZBYTEČNĚ OHROŽUJE ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Kvůli toxické rtuti a druhotným surovinám světelné zdroje do obyčejného koše nepatří. Přesto v nedávném průzkumu 32 procent respondentů přiznalo, že kompaktní zářivku nerecykluje a vyhodí ji do popelnice s ostatním odpadem.

V regionálním srovnání vyhazují zářivky do popelnice nejčastěji lidé z krajů Plzeňského, Prahy a Ústeckého,“ doplňuje Zuzana Adamcová.

Další chybou je, že lidé úsporné žárovky vyhazují do kontejneru na běžný elektroodpad. „To je opět špatně. Patří výhradně do sběrné nádoby na světelné zdroje. Důvodem je jejich křehkost: mezi ostatním elektroodpadem by se mohly rozbít a tím uvolnit rtuť do okolí,“ varuje Zuzana Adamcová.

K recyklaci se dávají všechny druhy úsporných žárovek – kompaktní a lineární zářivky, výbojky a LED žárovky. „Pokud si lidé nejsou jistí, jestli žárovku recyklovat, mají ji i tak dát do recyklační nádoby na světelné zdroje. Recyklační firma se již postará o roztřídění a správné zpracování,“ doporučuje Zuzana Adamcová.

SBĚRNÁ MÍSTA JSOU PŘÍSTUPNÁ VŠEM, JE JICH VÍCE NEŽ 4500

Vysloužilé světelné zdroje je možné k recyklaci předat prostřednictvím více než 4500 sběrných míst. „Najdete je ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech i nákupních centrech nebo na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová.

Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz. Spotřebitelé mohou zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace navíc obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.*

Poznámka: Výzkum letos pro společnost EKOLAMP provedla výzkumná agentura Markent formou interview mezi 1223 respondenty ve věku od 18 do 64 let z celé České republiky.

/zr/

 

 

Až do 15. dubna lze podat přuihlášku do xdalšího, již 4. ročníku národní soutěže Přeměna odpadů na zdroje. Mezi sedmi vyhlášenými kategoriemi soutěže nechybějí ani kategorie Obce, města, kraje, instituce veřejné správy a Žáci ZŠ a organizace volnočasových aktivit. Právě tyto kategorie by mohly zaujmout územní samosprávné celky a školy, jejichž jsou zřizovateli.

Soutěž je určena všem výrobním podnikům, stavebním firmám, provozovatelům služeb, obcím a orgánům veřejné správy, žákům a studentům všech typů škol, mimoškolním zařízením, ale nově i neziskovým organizacím, svazů, asociacím, sdružením, spolkům apod.

V jednotlivých kategoriích spolu budou soutěžit projekty podporující odpovědný přístup k využívání surovin. Může jít o kreativní zpracování výrobků s ukončenou životností z papíru, plastů, kovů, skla, dřeva, textilu ad., o inovativní způsoby využití druhotných surovin ve výrobní nebo stavební činnosti a řadu dalších aktivit podporujících oběhové hospodářství.

Kategorie III. Obce, města, kraje, instituce veřejné správy je určena pro obce, města, kraje a další, kteří při své činnosti, ve svých projektech a při zadávání veřejných zakázek apod. preferují  druhotné suroviny nebo výrobky je obsahující.

Kategorie VI. Žáci ZŠ a organizace volnočasových aktivit zase cílí tvořivé žáky ZŠ, ZUŠ, či na aktivní účastníky činností domů dětí a mládeře nebo dalších organizaí volnočasových aktivit, kteří mají zajímavé nápady, jak využít různé předměty a výrobky po ukončení životnosti, aby neskončily jako odpad v kontejnerech a nakonec na skládce nebo spalovně.

Letošní novinkou soutěže je kategorie VII. Cirkulární počin, která si klade za cíl oslovit subjekty z byznysu, veřejné správy, neziskové organizace a další subjekty, které v rámci své činnosti různými způsoby přispívají k podpoře cirkulární ekonomiky (např. pořádají vzdělávací a osvětové akce, soutěže, organizují výměny věcí, sdílejí dopravu a další podobné aktivity).

Podrobnosti o soutěži najdete na:  https://druhotnasurovina.mpo.cz/article/107.

Přehled jednotlivých soutěžních kategorií a kritéria pro jejich hodnocení jsou na: https://druhotnasurovina.mpo.cz/#categories.

Ze všech účastníků, jejichž přihlášky a přílohy budou splňovat stanovená kritéria, vyberou odborné poroty pět nejlepších, ti budou letos v červnu pozváni do Senátu Parlamentu ČR na slavnostní oceňování vítězů.*

Pořadatelem soutěže je Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Agenturou CzechInvest.

/zr/

Ilustrační obrázek: MPO

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down