Školy zapojené do programu Recyklohraní v rámci jarní sběrové kampaně vybraly a předaly na recyklaci 30,4 tuny vysloužilého elektra a 8,5 tuny baterií.

Velký dík za uvedený výsledek patří především pedagogům, kteří ani v době převážně distančního vzdělávání, nezapomínali na osvětu v oblasti třídění, recyklace, předcházení vzniku odpadů a šetrné spotřeby. Žáci a studenti se s Recyklohraním mohli také online zapojit do plnění úkolů zaměřených na spotřebu vody, materiálovou stopu mobilních telefonů a nyní ke konci školního roku již do venkovní aktivity Recyklovaná šipkovaná.

Spoluvyhlašovateli jarní sběrové kampaně byly kolektivní systémy ELEKTROWIN pro oblast malých elektrospotřebičů a ECOBAT pro sběr použitých baterií. „Díky osvětě, která kampaně doprovází, žáci a studenti vědí, že prostřednictvím recyklace získáváme z baterií a elektra druhotné kovonosné suroviny, které nám znovu slouží k výrobě nových produktů. Chráníme tím přírodu před zbytečnou těžbou nerostných surovin. Zároveň snižujeme produkci skleníkových plynů, šetříme elektrickou energii, ropu a také vodu,“ připomíná Hana Ansorgová, ředitelka Recyklohraní.

Do sběru malého elektra se zapojilo 237 škol.  Z hlediska vybraného množství bylo nejlepší Gymnázium Roudnice nad Labem, kde konkrétně vytřídili úctyhodných 1480 kilogramů. V přepočtu odevzdaného elektra na žáka patří s výsledkem 27,5 kg první místo Mateřské škole Krupá ve Středočeském kraji.

Sběru baterií se zúčastnilo 178 škol. Nejaktivnější byli žáci ze ZŠ Vápno v Pardubickém kraji, kteří vybrali 467 kilogramů, což je největší množství, ale zároveň i nejvíce baterií v přepočtu na žáka. Šlo o 12,62 kg.

Společnosti ECOBAT a ELEKTROWIN odměnily nejlepší školy v rámci celé České republiky, ale i v jednotlivých krajích, poukázkami na nákup zboží.

Na podporu osvěty vyhlásilo Recyklohraním ještě před koncem školního roku úkol s názvem Recyklovaná šipkovaná. Je obdobou tradiční dětské hry na šipkovanou či stopovanou, pravidla jsou však vylepšena tím, že žáci a studenti při nich plní úkoly zaměřené na problematiku třídění, recyklace a předcházení vzniku odpadů. Školy se do plnění úkolu mohou zapojit do konce června a pak i začátkem příštího školního roku. Zadání je k dispozici na webu Recyklohraní https://www.recyklohrani.cz/cs/.

O PROJEKTU RECYKLOHRANÍ

Projekt Recyklohraní aneb Ukliďme si svět, vznikl v roce 2008 a jeho cílem je informovat a vzdělávat žáky či studenty MŠ, ZŠ a SŠ z celé ČR o problémech životního prostřední a nutnosti recyklace. V průběhu školního roku jsou vyhlašovány zajímavé úkoly s environmentální tématikou. Pedagogičtí pracovníci ke své práci mohou využívat učební materiál tzv. Ekoabecedy. Zájemci o praktickou výuku recyklace se mohou zapojit do nejrůznějších sběrových akcí na podporu zpětného odběru použitých baterií a drobného elektrozařízení.*

Do března 2021 se do programu zdarma registrovalo 3750 škol. Bližší informace o aktivitách v rámci projektu, včetně fotogalerie lze najít na stránkách www.recyklohrani.cz nebo na www.facebook.com/recyklohrani.

/zr/

O projektu Recyklohraní ve vztahu k nové odpadové legislativě zevrubně pojednává aktuální červnové vydání Moderní obce.

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání – včetně aktuálního červnového čísla, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Na snímku:

Plnění osvětového úkolu Recyklovaná šipkovaná. Paní učitelka Jana Miková ze ZŠ Nezdenice (Zlínský kraj) k tomu dodává: Děkujeme za tento úkol, který děti velmi pobavil! Krásně přitom spolupracovali a prokázali, že se v přírodovědném kroužku dozvěděli něco o recyklaci.

Foto: archiv projektu

 

 

Odevzdat použité baterie k recyklaci mohou v současné době lidé už i na pobočkách České pošty. Po úspěšném pilotním projektu, kdy bylo sběrnými nádobami na baterie vybaveno prvních 150 provozoven, se v průběhu srpna objeví sběrné boxy na baterie v celé síti České pošty – tedy na více než 3100 pobočkách. Cílem je usnadnit lidem třídění baterií. Vedle České pošty za iniciativou stojí společnost TESLA BATTERIES a nezisková organizace ECOBAT, která v ČR zajišťuje sběr a recyklaci baterií.

Při vybavování poboček České pošty sběrnými nádobami na baterie jsme se nejprve zaměřili na pošty s tzv. postShopy, kde si zákazníci mohou zakoupit i doplňkový sortiment – obalový materiál, kancelářské potřeby, obálky, pohledy, známky a také baterie. Zcela logicky – tam, kde si lidé mohou pořídit nové baterie, mají možnost je také odevzdat, když doslouží. Nyní však jdeme ještě dál a sběrné boxy na baterie budou na všech pobočkách České pošty,“ říká Petr Erbs, obchodní ředitel TESLA BATTERIES.

Sběr a recyklace baterií jsou důležité pro ochranu životního prostředí. Nevytříděné baterie by skončily na skládkách komunálního odpadu nebo ve spalovnách. V obou případech by se z nich uvolňovaly škodlivé látky, včetně těžkých kovů, které by znečišťovaly ovzduší, půdu, podzemní a povrchové vody. Naopak, pokud jsou baterie předány k recyklaci, poslouží jako cenný zdroj druhotných surovin. „Ze 100 kilogramů baterií jsme dnes recyklací schopni získat 65 kilogramů kovonosných surovin, které znovu slouží k užitku. Jsme rádi za každou baterii, která je odevzdána do sběrné nádoby. Proto si také vážíme všech, kteří pomáhají zvyšovat jejich dostupnost,“ doplňuje Petr Kratochvíl, jednatel společnosti ECOBAT.

Sběrné boxy na baterie jsou nyní rozšiřovány na všechny pobočky České pošty. „Environmentální odpovědnost je v našich pobočkách jedním ze základních pravidel. Proto nám také přijde správné podpořit, aby naši zákazníci, ale i zaměstnanci, měli k dispozici sběrné nádoby, do kterých mohou odevzdávat použité baterie. My je pak předáme na recyklaci,“ uzavírá Lukáš Rampas, manažer marketingu a produkt developmentu České pošty.

Vedle standardních baterií AA/AAA, které jsou již k dostání v PostShopech, společnost Česká pošta ve spolupráci s TESLA BATTERIES připravuje projekt zaměřený na prodej baterií do naslouchadel na pobočkách. Cílem je usnadnit lidem se sluchovými problémy nákup tohoto specifického typu baterií.*

/zr/

Na snímku:

Box na použité baterie na pobočce České pošty

Ilustrační foto: archiv

 

Krátce před koncem školního roku dnes společnost Recyklohraní ocenila nejaktivnější a nejzapálenější pedagogy vyučující ekologickou výchovu v mateřských, základních a středních školách a zájmových kroužcích. Celkem 16 pedagogů z celé České republiky za svou celoroční činnost obdrželo certifikát Ekoučitel roku 2019/2020.

Z přihlášených kandidátů odborná porota vybrala ty, kteří nejlépe splnili kritéria při práci s žáky a studenty, při realizaci environmentálních projektů a plnění osvětových úkolů. Velkým plusem bylo, když pedagogové sdíleli zkušenosti a příklady ze své praxe s ostatními kolegy učiteli, a to zejména v oblasti třídění a recyklace elektrospotřebičů a baterií a dále při předcházení vzniku odpadů.

Certifikát Ekoučitel je oceněním práce pedagogů, kteří dokážou pro ochranu přírody nadchnout své žáky a studenty. Dělají nesmírně důležitou práci, protože pomáhají vychovávat generaci, která věřím, že bude ohleduplnější k životnímu prostředí než jejich rodiče,“ uvedla Hana Ansorgová, ředitelka Recyklohraní, a dodala: „Děkuji všem pedagogům, kteří o certifikát zabojovali, i když to v letošním roce, kdy museli od března přesunout výuku do online prostředí, neměli vůbec lehké.

Školní vzdělávací program Recyklohraní aneb Ukliďme si svět má za sebou již 12 let existence, je do něj zapojeno více než 3800 škol. Letošní projekt Ekoučitel roku byl již jeho čtvrtým ročníkem.*

OCENĚNÍ EKOUČITELÉ ROKU 2019/2020

 

Mgr. Jana LibovickáZákladní škola, Bílina
Mgr. Dana HozováZákladní škola Hulín
Mgr. Květa DěrdováZákladní škola Břidličná
Ing. Jiří VlčekStřední škola technická, gastronomická a automobilní, Chomutov
Mgr. Ing. Andrea TláskalováZákladní škola J. V. Sládka, Zbiroh
Mgr. Jana DvořákováZákladní škola Ostrava, Gajdošova
Mgr. Alena VolnáZákladní škola, Ostrava-Výškovice
Mgr. Eva VeseláZákladní škola a mateřská škola Červená Voda
 Mgr. Zdenka VančurováZŠ Kolín III., Lipanská
Miroslava JehličkováZákladní škola Pardubice – Polabiny
Mgr. Iva TrnkováZákladní škola Ronov nad Doubravou
Ing. Milan ŠanderaZákladní škola, Česká Lípa, Partyzánská
Mgr. Jana MikováZŠ a MŠ Nezdenice
PaedDr. Lenka HrnčířováZŠ Týnec nad Labem
Mgr. Bohunka VrchotickáZŠ U Roháčových kasáren
Mgr. Jitka KovaříkováMalostranské gymnázium

Projekt Recyklohraní aneb Ukliďme si svět, vznikl v roce 2008 a jeho cílem je informovat a vzdělávat žáky či studenty MŠ, ZŠ a SŠ z celé ČR o problémech životního prostřední a nutnosti recyklace. V průběhu školního roku jsou vyhlašovány zajímavé úkoly s environmentální tématikou. Pedagogičtí pracovníci ke své práci mohou využívat učební materiál tzv. ekoabecedy. Zájemci o praktickou výuku recyklace se mohou zapojit do nejrůznějších sběrových akcí na podporu zpětného odběru použitých baterií a drobného elektrozařízení. Do května 2020 se do programu zdarma registrovalo 3 800 škol.

Bližší informace o aktivitách v rámci projektu, včetně fotogalerie lze najít na stránkách www.recyklohrani.cz nebo na www.facebook.com/recyklohrani. Hlavními partnery o. p. s. Recyklohraní jsou společnosti ASEKOL, a. s., ECOBAT, s. r. o., a ELEKTROWIN, a. s.

/zr/

K foto:

Recyklohraní aneb Jak lze ve školách hravě a zajímavě vyučovat ekologickou výchovu

Ilustrační foto: Recyklohraní o. p. s.

V loňském roce Češi odevzdali k recyklaci 1696 tun použitých baterií, což je nejvyšší číslo v historii. Je to o 3 % vice než loni a 4krát tolik, než tomu bylo před 10 lety. Zvyšuje se i účinnost sběru baterií, ta dosahuje 46 %. Na recyklaci tedy končí necelá polovina baterií, které byly dány do oběhu. Klíčovým tématem se stávají lithiové baterie. Jejich využívání razantně roste především v oblasti e-mobility a nových aplikací. Tyto nové typy baterií kladou zvýšené nároky na bezpečnost, problematická je také jejich efektivní recyklace.

Nejvíce baterií k recyklaci lidé odevzdali do sběrných nádob v obchodech (31 %), na druhém místě je sběr prostřednictvím firem (29 %).

Největší posun však zaznamenalo využívání sběrných nádob v obcích – meziročně jde o nárůst o 14 % a na celkovém sběru se podílí již z 28 %.

V obcích jde zejména o sběr do červených kontejnerů a prostřednictvím sběrných dvorů. Potěšující také je, že stále více měst a obcí zřizuje pro své občany sběrná místa přímo v prostorách městských či obecních úřadů. „Pokud města a obce vytvoří lidem dobré podmínky, zvýší dostupnost sběrných míst a dokážou lidi motivovat prostřednictvím kvalitní osvěty, na výsledcích se to projeví. A jsem rád, že takových městských a obecních úřadů přibývá. Podporu mají i ve většině krajských úřadů,“ dodává Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií.

 

Sběr přenosných baterií po krajích 2019
Celkem kgMeziroční nárůst/ pokleskg na obyvatele
Hl. m. Praha276 984-4 %0,212
Jihočeský95 099-1 %0,148
Jihomoravský309 7526 %0,261
Karlovarský21 210-31 %0,072
Královéhradecký71 368-6 %0,130
Liberecký49 4651 %0,112
Moravskoslezský84 120-4 %0,070
Olomoucký79 3130 %0,125
Pardubický50 7680 %0,098
Plzeňský75 634-6 %0,129
Středočeský223 981-2 %0,164
Ústecký106 77438 %0,130
Vysočina137 83921 %0,271
Zlínský113 24419 %0,194
Celkem1 695 5513 %0,159

Mezi kraji jsou ve sběru baterií velké rozdíly. Pokud bychom výsledky přepočetli na počet obyvatel, průměrný Čech by v roce 2019 vytřídil 159 gramů baterií. Nejlepší kraje vytřídily v přepočtu na obyvatele přes 250 gramů. Na prvním místě je Kraj Vysočina s 271 gramy, který v čele tabulky vystřídal Jihomoravský kraj. Ten skončil s 261 gramy druhý. Třetí bylo hl. m. Praha s 212 gramy. Na opačném konci je Moravskoslezský kraj se 70 gramy a Karlovarský kraj s 72 gramy na obyvatele.

Z hlediska prodeje baterií je mírným překvapením stagnace poměru využívání akumulátorů vs. jednorázových alkalických baterií. Trendy z minulých let přitom naznačovaly, že preference využívat více akumulátory, tedy nabíjecí baterie, bude u spotřebitelů narůstat.

BEZPEČNOST A EFEKTIVNÍ RECYKLACE – VELKÉ VÝZVY U LITHIOVÝCH BATERIÍ

Jednoznačně největším tématem u baterií je v současnosti razantní nárůst využívání lithiových baterií. S rozvojem e-mobility se na trhu uplatňují nové typy baterií a akumulátorů.

Začínají dominovat lithium-iontové, lithium-polymerové a primární baterie s obsahem kovového lithia, které se vyznačuje mimořádnou reaktivitou při styku s kyslíkem. Zvyšuje se riziko incidentů, především vznícení, požárů a explozí, a s tím i nároky na požární bezpečnost při manipulaci, skladování a zpracování baterií. Tyto problémy se týkají míst, kde se vyskytuje větší množství lithiových baterií, tedy zejména ve sběrných a zpracovatelských areálech.

V běžných sběrných nádobách na veřejných místech podobná rizika nehrozí – množství lithiových baterií k recyklaci je v nich nevýznamné.

Lithiové baterie začínají dominovat a s rozvojem elektro-mobility se začneme setkávat s těmito nepříliš bezpečnými výrobky třeba v tunelech nebo podzemních garážích. Legislativní regulace této problematiky je v nedohlednu, a proto nám nezbývá v následujících letech nic jiného než postavit protipožární opatření jako nejvyšší prioritu při sběru a recyklaci použitých baterií,“ upozorňuje Petr Kratochvíl a dodává: „Další velkou výzvu vidím v recyklaci lithiových baterií, která je zatím velmi neefektivní, jak z hlediska ekonomiky, tak i kvality recyklací získaných druhotných surovin.“*

/zr/

 

 

 

 

Tváří aktuálního čísla Moderní obce, odborného časopisu pro veřejnou správu, je Jana Plamínková, starostka městské části Praha-Slivenec a zastupitelka hlavního města Prahy (viz obrázek).

Jako vždy i tentokrát vybíráme z březnového vydání Moderní obce citáty některých osobností, které na jeho stránkách vystupují.

* Ministryně financí Alena Schillerová: Je třeba si uvědomit, že obce, města a kraje vykonávají z pohledu veřejných financí funkci alokační a že obce a města se snaží hospodařit s vyrovnanými rozpočty a nezadlužují se nad únosnou mez. Na druhou stranu se domnívám, že přebytky na účtech automaticky nevypovídají o stavu obecních financí. Je zde redistribuční i nadále plně leží na bedrech státního rozpočtu, ze kterého plynou prostředky na nemalé množství mandatorních výdajů (důchody, sociální systém atd.). Zároveň je nesporné, že díky změnám v rozpočtovém určení daní jde územním samosprávám stále více peněz. A co se týká přebytků hospodaření, je dobřecelá řada dalších faktorů, které je potřeba zohlednit. Například množství cizích zdrojů v obecním rozpočtu, investice, zhodnocování obecního majetku atd.

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady: Jsem také přesvědčena o tom, že by stát měl řešit nejkřiklavější případy předlužených obcí. A nejde jenom o obec Prameny, na niž se v celostátní sbírce solidárně skládají některé obce. Zadlužení obcí není pouze ekonomický problém, ale má i velký lidský rozměr. Třicet let samo o sobě je sice už poměrně delší doba, ale někde možná přece jenom příliš krátká na to, aby se po éře „státních“ národních výborů lidé naučili sami si svoji obec řádně spravovat, efektivně nakládat s obecním majetkem v podmínkách tržní ekonomiky, smysluplně a efektivně využívat dotace, čelit nabídkám různých šíbrů a pochybných firem a tak dále Předlužení některých obcí tedy lze přirovnat k exekucím, do nichž mnoho lidí spadlo, aniž by pořádně vědělo jak a proč.

Samozřejmě si uvědomuji, že by pro oddlužení obcí musela existovat široká politická shoda – a určitě bych byla pro to, aby toto oddlužení bylo jednorázové a už se nikdy příště neopakovalo a v žádné obci nemohli spoléhat na to, že „když jsme byli oddluženi tentokrát, budeme oddluženi i za třeba dalších deset let“.

* Vladislav Vilímec, senátor, předseda Finanční komise Svazu měst a obcí ČR: Před obcemi teď stojí několik výzev. V příštím programovém období EU sice obce pravděpodobně nepřijdou zkrátka, ale spoléhat se pouze na evropské zdroje by se jim sotva vyplatilo.  Při vysokých mandatorních výdajích ve státním rozpočtu zázraky nepřijdou ani odtud. Něco mohou alternovat kraje, ale i ony mají svých povinností dost. V příštích letech se obce proto budou muset opět více spoléhat na sebe, na svou schopnost plánované výdaje profinancovat.

Na úrovni profesních sdružení obcí musí pokračovat tlak na navýšení rozpočtového určení daní, zvláště v situaci přesunu stále více položek DPH do druhé snížené sazby i v souvislosti s avizovaným rušením superhrubé mzdy, což velmi pravděpodobně bude znamenat výpadek daňových výnosů i na straně obcí. Stále se ještě územní samosprávy nepodílejí ani na jedné třetině výnosů ze sdílených daní. S rokem 2017 obce mimo jiné přišly i o 30 procent výnosu daně z příjmů placených poplatníky.

* Jana Plamínková, starostka městské části Praha-Slivenec, zastupitelka hlavního města Prahy: Řekla bych, že se neustále utahují ony pomyslné šrouby byrokracie. Stoupá množství výkazů, hlášení, papírů. Celkově došlo ke změně v mnoha oblastech. Například když jsem jako začínající starostka chtěla využívat služeb právníka, všichni na mě s údivem koukali, proč by Slivenec, jako malá městská část, měl mít smlouvu s právníkem. Dnes je právník nejdůležitější osobou, vůbec si nedovedu představit, že bychom něco dělali bez něj. Také klesá míra vzájemné důvěry občana a instituce. Když si dříve občané od své městské části něco kupovali, poslali peníze rovnou na náš účet. Věděli, že je neokrademe ani nepodvedeme. Dnes se vše automaticky řeší přes notářskou úschovu, čímž se záležitost prodražuje. Smlouvy jsou také mnohem složitější. Za tři a půl roku chci skončit. Obávám se, že páté volební období bych už nevydržela, mimo jiné i kvůli nárůstu byrokracie. A to nemám problémy ani v zastupitelstvu, ani s občany.

* Pavel Novotný, starosta městské části Praha-Řeporyje: U nás v obci je udavačství velmi oblíbené. Jelikož chci být oblíbený starosta, pečlivě všechny podněty vyhodnocuji. Často se stává, že více oznamovatelů najednou podezírá konkrétní adresní místo. Jindy se stává, že se lidé jen skrze pracovitého starostu mstí a řeší si staré sousedské bolístky a války, ve kterých jim úřad doposud nepomohl. Většina udání je ale oprávněných.

* Roman Kotilínek, starosta Kraslic: Kontrole kotlů a topenišť nemusí nutně předcházet podnět, může být provedena i jen při opakovaném důvodném podezření na porušování povinností provozovatele zdroje. Obecní úřad obce s rozšířenou působností na tuto skutečnost provozovatele písemně upozorní dopisem, ve kterém jej poučí o povinnostech provozovatele spalovacího stacionárního zdroje stanovených a o následcích opakovaného důvodného podezření. Tím je právě přímá kontrola zdroje, jeho příslušenství a používaných paliv, neboť porušení povinností podle § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší nelze prokázat jinak než provedením kontroly. Tedy, kontrola může být zahájena z vlastní úřední činnosti, nemusí jí nutně předcházet podnět (oznámení /udání souseda).

* Patrik Hujdus, starosta ostravského městského obvodu: Mariánské Hory a Hulváky: Dosavadní zkušenosti nám potvrdily, že projekt Domovník - preventista Ministerstva vnitra ČR má smysl. V lokalitách, kde domovníci působí, se zlepšuje komunikace mezi úřadem a nájemníky, zvyšuje se pocit bezpečí obyvatel a celkově dochází ke zlepšení atmosféry v domě. Domovníci za první období své práce řešili mnoho témat od neochoty podílet se na úklidu společných prostor v domě ze strany některých nájemníků, přes sousedské spory, nepovolané osoby v domě, až po podezření na domácí násilí a výskyt injekčních stříkaček na dětském hřišti a v okolí domu.

* Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, republikový gestor projektu Domovník-preventista: Vytvořením nové pracovní pozice domovník-preventista se pomáhá řešit stávající neutěšenou situaci v oblasti správy bytového fondu obce, zejména v sociálně vyloučených lokalitách, a současně se výrazně napomáhá ke zvýšení bezpečnosti a veřejného pořádku v dané lokalitě tzv. řízenou samosprávou domu. Občanům žijícím v sociálně vyloučených či rizikových lokalitách projekt ukazuje, že i tam se může bydlet čistě, na vyšší sociální úrovni a bezpečně, ovšem za dodržování jasně definovaných pravidel chování. Projekt zároveň pomáhá řešit alespoň částečnou zaměstnanost osob dlouhodobě nezaměstnaných.

Konkrétní doporučená pracovní náplň je vždy konkretizována podle aktuálních potřeb jednotlivých obcí. Domovníci-preventisté však v žádném případě nesuplují povinnosti správce domu v oblasti úklidu. Naopak sami kontrolují, zda a jak je úklid prováděn.

* Jakub Hornek, doktorand a výzkumný asistent katedry politologie ISP FSV UK: Naštěstí k dlouhodobému působení institutu správce obce (ISO) v obcích nedochází. Setkáme se však s tím, že se tento do některých obcí v průběhu času vrací. Jde však pouze o několik jednotek obcí, kde bychom ISO našli opakovaně. Ačkoli k těmto situacím nedochází, nad Českou republikou se vznáší pomyslný Damoklův meč. Na malé obce lze potenciálně nahlížet jako na „malé časované bomby“, kde v některých z nich může být z nejrůznějších důvodů vyvolána exploze dlouhodobého nezájmu o kandidaturu v místních volbách.

I proto bychom se měli snažit místní samosprávy podporovat v jejich rozvoji, snažit se jim zajistit dostatečné financování, zefektivnit jejich možnosti meziobecní spolupráce či na malé obce nepřenášet neúměrné povinnosti, které jsou jen stěží schopny provádět. Pokud bychom toho nebyli schopni, začala by vyvstávat i otázka, zda je současná podoba municipální struktury pro Českou republiku vhodná.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Vyslovení, že určitý právní úkon je neplatný pro rozpor se zákonem, se musí opírat o rozumný výklad dotčeného zákonného ustanovení, protože ne každý rozpor se zákonem má za následek absolutní neplatnost právního úkonu. **

* David Sláma, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra ČR: Nový systém územně správního členění státu podle příslušného návrhu zákona schváleného začátkem ledna vládou bude následující:

* Současných třináct jednotlivých samosprávných krajů bude členěno na správní obvody obcí s rozšířenou působností (samosprávné kraje byly jednorázově vymezeny územím okresů k 1. 1. 2000).

* Vymezení okresů bude provedeno odvozením také od obvodů obcí třetího typu (doposud jsou okresy vymezeny výčtem obcí).

* Správní obvody obcí s rozšířenou působností budou vymezeny tak jako doposud, tedy výčtem území obcí, které je tvoří. Tento výčet nebude v zákoně, ale v doprovodné vyhlášce.

* Pro hlavní město Prahu se zachovává stávající speciální členění na 10 obvodů (na úrovni okresů).

* Marcela Fadrná, Kancelář veřejného ochránce práv: Začátkem února 2019 byl v Eklepu (Elektronická knihovna legislativního procesu) veřejnosti zpřístupněn věcný záměr stavebního zákona, jehož předkladatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Podle tohoto legislativního materiálu by změny, které obsahuje, měly vést ke zkrácení povolovacích procesů a odstranění překážek, jež brání vydání povolení stavebním úřadem nebo jeho vydání neúměrně prodlužují.

Předkladatel materiálu zamýšlí vytvořit soustavu státních stavebních úřadů, které již nebudou „…součástí spojeného modelu územní veřejné správy… “, měly by eliminovat tzv. systémovou podjatost a současně by měly být protikorupční. Vybrané agendy dotčených orgánů by měly být integrovány do rozhodování státních stavebních úřadů. Je otázkou, zda tento návrh je dostatečnou pojistkou proti korupci.

* Petr Číhal, obchodní ředitel EKOLAMP: Jednou z novinek v oblasti elektroodpadu v letošním roce je zařazení svítidel do zpětného odběru. Svítidla dosud ve zpětném odběru vůbec nebyla. Pouze průmyslová svítidla spadala do tzv. odděleného sběru, který probíhal mimo sběry na sběrných dvorech obcí. Nově jsou tak i svítidla (lampičky, lustry atd.) zařazena do zpětného odběru a sbírají se v kategoriích č. 4 (velká zařízení) a č. 5 (malá zařízení) na sběrných dvorech obcí.

* Miloš Polák, ze společností REMOBIL a ASEKOL: Tématem recyklace elektroodpadu, do níž recyklace mobilních telefonů patří, se zabývám již téměř 15 let a neznám jedinou firmu v ČR či v Evropě, která by vydělávala čistě na sběru a recyklaci pouze mobilních telefonů. Ono to totiž není možné, protože náklady na logistiku (sběr a svoz) a zaměstnance budou vždy vyšší než výnosy z prodaných druhotných surovin. Z pohledu celého procesu zpětného odběru je mobilní telefon jednoznačně odpadem s negativní hodnotou. Z pohledu pouze recyklace (zpracování bez započtení nákladů sběru) pak odpadem s pozitivní hodnotou.

* Jan Mraček, Hospodářská komora ČR: Kolektivní systémy nejsou tržní subjekty, byly založeny ke sběru elektroodpadu. Nemají a nesmí fungovat za účelem zisku - vytvářet zisk), mohou soutěžit maximálně mezi sebou. Jejich akcionáři jsou výrobci, kteří nám dodávají službu (výrobek – ledničku, TV). Od roku 2005 se zde vytvořila úvaha, poměrně nebezpečná, že by kolektivní systémy neměly zůstat jen u sběru elektroodpadu, ale měly by zajistit i jeho další zpracování a vytvořit tak jakýsi uzavřený kruh. Kolektivní systémy významně přispěly k tomu, že ČR plní kvóty pro třídění, je však třeba zamezit, aby došlo ke směšování fungování kolektivních systémů a zpracování odpadu jako takového.

* Lucie Müllerová, EKO-KOM: Přestože tuzemský systém ušel za dobu své existence již velký kus cesty, je třeba dál jej dále rozvíjet. Třeba tím, že reagujeme na trendy v oblasti používaných obalových materiálů. V posledních letech se tak kromě kontejnerů na papír, sklo a plasty stále více objevují na ulicích i šedé nádoby na třídění kovových obalů. Ke konci třetího čtvrtletí roku 2018 bylo v ČR již 6170 těchto nádob, meziročně se tak jejich počet navýšil o 20 %. Právě kovové obaly jsou totiž jednou z progresivně se rozvíjejících oblastí.

Kromě rozšiřování a zkvalitňování sběrné sítě jsou aktuální velkou výzvou požadavky nové evropské směrnice o obalech a odpadech, které bude muset ČR spolu s dalšími členskými státy unie v budoucnu plnit a na to je třeba se připravovat již nyní.

* Petr Kratochvíl, jednatel ECOBAT: V dnešní době dochází k stále většímu rozšiřování elektrických aplikací, které vyžadují vysokoenergetické přenosné zdroje elektrické energie. Příkladem je nastupující rozvoj e-mobility. Velice významně se na trhu uplatňují nové typy baterií a akumulátorů a v této oblasti začínají dominovat lithium-iontové, lithium-polymerové a primární baterie s obsahem kovového lithia.

Při uvádění tohoto typu baterií na trh bohužel není pamatováno na bezpečnostní aspekty při nakládání s použitými bateriemi na konci jejich životního cyklu. Použité baterie a akumulátory ve fázi sběru, shromažďování, skladování a zpracování často nejsou dostatečně ochráněny proti vzájemnému zkratování nebo mechanickému poškození.

V důsledku toho dochází při nakládání s použitými lithiovými bateriemi k incidentům (požáry, exploze), a to i na území České republiky.

* Barbora Tomčalová, Svaz měst a obcí ČR: Proč se stále vyskytují pneumatiky na sběrných dvorech nebo na černých skládkách? Tato otázka trápí nejedno město či obec, které uvedený problém stojí v rozpočtu nemalé peníze z rozpočtu, jež by radnice určitě uměly využít efektivněji. Města a obce, stejně jako kolektivní systém Eltma, jistě velmi uvítají aktivitu Ministerstva životního prostředí ve směru zvýšení minimální úrovně zpětného odběru, což je plně v souladu s Plánem odpadového hospodářství ČR, kdy pro rok 2020 je minimální hranice pro sběr pneumatik stanovena na 80 % pneumatik uvedených na trh. Zvýšení povinné hranice pro zpětný odběr výrazně pomůže ke snížení výskytu pneumatik jako odpadu bez využití.

Naopak ti, kteří se buď své povinnosti vyhýbali nebo sbírali pouze do zákonného minima, se budou muset postarat o větší množství pneumatik, a tím pádem vzroste zájem i o pneumatiky, které dosud končily na sběrných dvorech či skládkách.

* Bohumil Kotlík, Státní zdravotní ústav v Praze: Existují modely, které odhadují, jaký podíl škodlivin, které jsou ve vzduchu, nadechnete a jaký vydechnete. Ovšem pozor, měří se buď celková hmotnost částic (například frakce PM10 – tj. všechny částice menší než 10 µm), nebo jejich počet v jednotlivých velikostních frakcích. Srovnání počtu částic a jejich hmotnosti je poměrně složité. Například jedna desetimikrogramová částice může mít váhu i jednoho milionu ultrajemných částic. Otázkou stále zůstává, jestli (a hlavně o kolik) je při stejné hmotnosti pro naše zdraví horší vyšší počet jemných až ultrajemných částic než menší počet ostatních. Důležitá není jenom velikost částic, ale i jejich chemické složení, které v žádném případě není u jemných a větších částic stejné.

* Jaroslav Buda, Jutagrass:  Prvním krokem při výběru umělého trávníku je stanovení potřeby, tedy toho, co od trávníku očekáváme a jaký sport se na něm bude hrát jako hlavní. Jiný trávník bude použit pro městské multifunkční instalace a veřejná hřiště, jiný trávník pro fotbalové kluby a zcela jiné požadavky jsou kladeny na hřiště na kterém budou fotbal trénovat profesionální hráči. U fotbalu se jedná hlavně o celkové zatížení plochy a využití hřiště v průběhu dne i ročních období. Čím větší bude jeho využití, tím robustnější trávník musí být. S tím souvisí i možnosti a schopnost trávníky udržovat. Současné kvalitní trávníky jsou vyrobeny z polyetylénu.*

/rš/

 

 

Že je třídění baterií „in“, už ví 75 procent Čechů, kteří pravidelně odevzdávají použité baterie a akumulátory k recyklaci. Zvýšit toto číslo máme možnost už příští týden, který byl vyhlášen Evropským týdnem recyklace baterií.

Od pondělí 3. září do neděle 9. září se po celé Evropě včetně České republiky budou konat akce na podporu třídění a recyklace baterií. A jak se můžete zapojit vy? Prošmejděte šuplíky a použité baterie z nich přineste na recyklaci. Pokud máte rádi přírodu, neměla by žádná vaše baterka skončit v koši. V České republice projekt podporuje nezisková společnost ECOBAT a další informace najdete na jejím webu www.ecobat.cz anebo na FB profilu ECOCHEESE, kde se také po celý příští týden můžete zapojit do soutěže o víkendový pobyt pro dva, při kterém spolehlivě dobijete své vnitřní baterky.

Tradice evropského svátku recyklace baterií vznikla už před čtyřmi lety a může nás těšit, že to bylo díky iniciativě České republiky, konkrétně neziskové společnosti ECOBAT. Od roku 2015 jsme si vždy 9. září připomínali Evropský den recyklace baterií. Vyhlašovatel této události evropská asociace EUCOBAT, která reprezentuje 16 významných kolektivních systémů pro zpětný odběr baterií z 18 evropských zemí, se v letošním roce rozhodla svátek recyklace baterek rozšířit na celý týden. Cílem je ještě zvýšit osvětu a povědomí evropské veřejnosti o významu třídění a recyklace baterií.

Má to smysl! Recyklací baterií chráníme přírodu

Když hodíte použitou baterii do popelnice na směsný odpad, skončí na skládce nebo ve spalovně. V obou případech se z ní uvolňují škodlivé látky, včetně těžkých kovů, které znečisťují ovzduší, půdu, podzemní a povrchové vody. Když ale absolvujete pár kroků navíc k nejbližšímu sběrnému místu, pak nejenže přírodu neznečisťujete, ale navíc ji šetříte, protože díky recyklaci z použitých baterií získáváme druhotné suroviny, zejména kovy, které mohou sloužit k výrobě nových produktů. Recyklace není jen hezké slovo, ale skrývá se za ním proces, jehož prostřednictvím jsme schopni ze 100 kilogramů baterií získat 65 kilogramů kovonosných surovin, které znovu slouží lidem k užitku.

Cesta recyklace začíná tím, že použité baterie odnesete na sběrná místa, kterých je po České republice už přes 20 tisíc. Pokud si nejste jisti, kde najdete nejbližší, pak využijte vyhledavač na mapa.ecobat.cz.

*

/zr/

 

Podle výsledků aktuálního průzkumu společnosti ECOBAT se v České republice zvyšuje podíl lidí, kteří pravidelně třídí odpad. Plasty třídí poctivě, tedy vždy nebo téměř vždy, už 88 % českých domácností, papír 86 % a sklo 84 %. Roste i podíl lidí, kteří důsledně třídí vysloužilá elektrozařízení – vždy nebo téměř vždy je k recyklaci odevzdává 77 %. Podobně je tomu u použitých baterií a akumulátorů, kde jsme na 75 %. Zhruba dvě třetiny lidí pravidelně třídí nápojové kartony, textil a kovy. Popelkou zatím zůstává bioodpad a oleje, které pravidelně třídí jen zhruba polovina lidí. Mladí mají v třídění rezervy, naopak nejlépe třídí starší lidé a obyvatelé menších obcí. Nejméně zodpovědní jsou Pražané.

„V roce 2016 jsme realizovali podobný průzkum a ze srovnání je patrné, že se v třídění zlepšujeme. U plastů, papíru a skla je to v řádech jednotek procent. Ale například u elektrozařízení, nápojových kartonů nebo kovů jde o nárůst mezi deseti až dvaceti procenty, u baterií jde dokonce o čtvrtinu,“ připomněl Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií. Ke zlepšujícím se výsledkům velmi přispívá zvyšující se dostupnost sběrných míst a také osvěta.

Význam dostupnosti sběrných míst je vidět konkrétně u bioodpadu, olejů, kovů a textilu. Tam, kde mají lidé v rozumné vzdálenosti možnost tento odpad odevzdat,  se třídí více. Pomáhá i vzdělávání ve školách. Například díky programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět se dětem dostává kvalitního environmentálního vzdělávání a zároveň se přímo ve škole zapojí do sběru baterií a drobného elektra.

Pražané v třídění zaspali. Nejlépe se třídí na Moravě a v menších obcích

Pokud bychom srovnávali  regiony Praha, Čechy a Morava, tak podle výsledků průzkumu nejlépe třídí lidé na Moravě. S malým odstupem následují Čechy. Nejslabších výsledků dosahuje Praha.

Celkově platí, že čím větší města, tím v nich lidé k recyklaci odevzdávají odpadu méně a větší část ho končí v popelnicích na směsný odpad. „Vedle malých obcí mají příznivé výsledky také obce střední velikosti s počtem mezi pěti až dvaceti tisíci obyvateli,“ uvedl Petr Kratochvíl a dodal: „Ze zkušeností, které máme s tříděním a recyklací baterií, víme, že velký význam má, jak aktivní jsou lidé na radnicích a jak třídění odpadu ve své obci podporují. Kvalitní osvěta a k tomu případně i konkrétní motivace pro občany se pak odrazí v tom, jak dobře lidé odpad třídí.“ *

/zr/

Ilustrační foto: archiv

V prvním pololetí roku se v České republice podle statistik společnosti ECOBAT podařilo vytřídit a předat k recyklaci 818 404 kilogramů použitých baterií. V přepočtu každý obyvatel odevzdal 3 tužkové baterie typu AA. I letos jsme díky tomu na dobré cestě splnit přísnou normu Evropské unie, která nám ukládá k recyklaci odevzdat minimálně 45 procent baterií, které se dostanou do oběhu. Z evropských zemí se to daří kromě nás například Belgii, Nizozemsku nebo Finsku. Normu naopak neplní v Portugalsku, Španělsku nebo Itálii. Význam třídění baterií letos už potřetí připomíná Evropský den recyklace baterií. A nejlepší cestou, jak jej oslavit, je donést použité baterie na sběrná místa. Těch už máme v Česku 21 555.

 

Stále nejvýrazněji roste sběr baterií přes venkovní červené kontejnery, které jsou rozmístěny v českých městech a obcích. Do těch lidé v prvním pololetí vytřídili 109 745 kilogramů baterií. Mírně, o 6 procent, vzrostl sběr na školách. „Vedle dlouhodobého programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět jsme letos ve spolupráci s úřady Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina podpořili sběr na školách dvěma krajskými sběrovými soutěžemi,“ říká Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT a dodává: „Právě spolupráce s krajskými, městskými a obecními úřady je velkou posilou, jak třídění baterií ještě více zpropagovat. Jsem rád, že se nám tato spolupráce stále více daří.

Přísnou evropskou normu se mnohým nedaří plnit

V roce 2016 se v České republice podařilo vybrat rekordních 1638 tun baterií. Toto číslo představuje 45 procent baterií, které byly v Česku dány do oběhu. 45 procent je zároveň povinná kvóta, kterou stanovuje norma Evropské unie. Podle předběžných statistik evropské asociace EUCOBAT celá řada členských zemí tuto normu v minulém roce nesplnila. „Norma je velmi přísná a není snadné ji splnit. Nám se to povedlo především díky tomu, že osvěta pro recyklaci baterií je dlouhodobá. Ale je dobré dodat, že ke konci minulého roku sběroví partneři mobilizovali veškeré síly a rezervy,“ dodává Petr Kratochvíl z ECOBAT.

Evropský den recyklace baterií již potřetí

V sobotu 9. září Češi spolu s celou Evropou oslaví již třetí Evropský den recyklace baterií. Hlavním cílem této události je zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti třídění a recyklace použitých baterií a akumulátorů. Tento den je tak pro všechny domácnosti příležitostí odnést použité baterie na jedno z více než 20 tisíc sběrných míst neziskové organizace ECOBAT, která u nás zajišťuje jejich sběr a recyklaci. Seznam sběrných míst, stejně jako interaktivní vyhledávač, je k dispozici na adrese mapa.ecobat.cz. A co dělat s použitými bateriemi během roku? Aby se neválely v šuplíkách či ve skříních, kde se k nim mohou dostat třeba děti, stačí si pořídit krabičku ECOCHEESE. Do té se vejde až 92 tužkových baterií typu AA. Takto použité baterie skladuje již přes 150 tisíc domácností.

Evropský den recyklace baterií byl vyhlášen poprvé v roce 2015 evropskou asociací EUCOBAT, která reprezentuje 18 významných kolektivních systému pro zpětný odběr baterií z 16 evropských zemí. Jejím členem je i česká nezisková organizace ECOBAT, která vznik tohoto dne iniciovala.*

Jana Čechová

 

 

Již do desátého roku svého trvání vstoupil školní vzdělávací program Recyklohraní aneb Ukliďme si svět. Jeho cílem je vést žáky a studenty mateřských, základních a středních škol k ochraně životního prostřední a třídění odpadů. Za necelou dekádu se ve školách zapojených do programu podařilo k recyklaci odevzdat 923 tun použitých baterií. Z toho v první polovině letošního roku to bylo 90 tun baterií. Do programu Recyklohraní je aktuálně zapojeno 3 515 škol a jsou velmi důležitými partnery pro sběr použitých baterií.

Podle statistik společnosti ECOBAT, která zajišťuje svoz a následně ekologickou likvidaci baterií, právě školy každoročně odevzdají téměř desetinu všech v České republice vybraných baterií, které následně putují k recyklaci.

Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku bylo letos v prvním pololetí odevzdáno ve školách o 6 % použitých baterií více. Velkou pochvalu zaslouží žáci a studenti v Karlovarském kraji, kde došlo k nárůstu o 55 %, dále v Jihočeském kraji (o 40 %) nebo v Pardubickém kraji (o 38 %). „Rádi bychom desátý ročník programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět oslavili překonáním magické hranice jednoho tisíce tun baterií získaných pro recyklaci,“ uvedla Hana Ansorgová, ředitelka Recyklohraní o. p. s.

Děti mají dobré povědomí o třídění a recyklaci baterií, pozitivně ovlivňují i své rodiče

„Program Recyklohraní aneb Ukliďme si svět není zdaleka jen o tom, kolik se ve školách odevzdá baterií a elektrospotřebičů, ale především o environmentální výchově. Rozvíjí vztah dětí k životnímu prostředí formou tematických her a menších projektů,“ dodala Hana Ansorgová.

Že to má smysl, dokládají výsledky z průzkumu Recyklohraní, který zajišťoval INESAN (Institut evaluací a sociálních analýz). Podle něj 91 % žáků druhých stupňů základních škol zapojených do programu považuje třídění a recyklaci baterií a drobných elektrozařízení za přínosné pro životní prostředí. 62 % má velmi jasné povědomí o tom, jak recyklace probíhá.

Potěšující je také to, že ekologicky vzdělané děti pak v tomto směru pozitivně působí i na své rodiče. 67 % rodin dětí, jejichž školy jsou zapojeny do programu Recyklohraní, pravidelně třídí použité baterie. „To je podstatně lepší výsledek, než pokud bychom posuzovali celou populaci, v které je pravidelných třídičů baterií méně,“ připomněl Petr Kratochvíl, ředitel společnosti ECOBAT, která je dlouholetým partnerem programu Recyklohraní.

Těšme se na novinky

Pro letošní jubilejní ročník si Recyklohraní připravilo několik novinek. Vedle plnění tradičních kreativních úkolů vyhlašuje velkou podzimní sběrovou soutěž baterií a drobných elektrospotřebičů.

Díky podpoře Státního fondu životního prostředí ČR školám Recyklohraní poskytne nový díl výukového materiálu EKOABECEDA – Umíme žít bez odpadů? Týká se stále aktuálnějšího tématu předcházení vzniku odpadů (PVO).

V říjnu a listopadu proběhne rovněž série krajských seminářů pro pedagogy k zapojení projektu Výchova k občabnství (PVO)  do vzdělávání na různých stupních škol. Aktivní pedagogové budou moci zúročit svou práci ziskem certifikátu Ekoučitel roku 2017/2018 a soutěžit o finanční příspěvek na školní výlet pro své žáky. Nejaktivnější školy v každém kraji navštíví lektoři s tzv. badatelským programem Recyklace očima mladého vědce. A pro mateřské školy je pro druhé pololetí školního roku připraven program Hrátky s Asíkem a Batem.

Projekt Recyklohraní aneb Ukliďme si svět vznikl v roce 2008 a jeho cílem je informovat a vzdělávat žáky či studenty MŠ, ZŠ a SŠ z celé ČR o problémech životního prostřední a nutnosti recyklace. V průběhu školního roku jsou vyhlašovány zajímavé úkoly s environmentální tématikou. Pedagogičtí pracovníci ke své práci mohou využívat učební materiál tzv. Ekoabecedy. Zájemci o praktickou výuku třídění a recyklace se mohou zapojit do nejrůznějších sběrových akcí na podporu zpětného odběru použitých baterií a drobného elektrozařízení. Do června 2017 se do programu zdarma registrovalo 3500 škol. Program je podporován kolektivními systémy ASEKOL, ECOBAT a ELEKTROWIN.

O všech připravovaných novinkách bude průběžně informovat web www.recyklohrani.cz , kde se mateřské, základní i střední školy mohou rovněž do programu přihlásit.

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down