Areál budoucího sběrného dvora s re-use centrem v Liberci získal souhlas EIA pro umístění kompostárny. Město tak může pokračovat v záměru postavit v dané lokalitě moderní komplex sběrného dvora.

Je to další důležitý krok, který nám v Londýnské umožní vytvořit kvalitní koncepci celého areálu. Původní projekt Sběrného dvora nebyl řešen koncepčně a kompostárna by se tam smysluplně nevešla. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli ve fázi územního rozhodnutí projekt ještě zastavit a přepracovat, aby občanům do budoucna sloužil efektivněji. Získání kladného stanoviska EIA pro kompostárnu bylo jednou z podmínek, abychom mohli moderní komplex skutečně doprojektovat a postavit,“  říká primátor města Liberce Jaroslav Zámečník.

Novou koncepci celého areálu, kterou zpracovala Kancelář architektury města (KAM), považuje primátor za mimořádně vydařenou především kvůli tomu, že je maximálně využit potenciál místa, zvýšila se pobytová kvalita, průchodnost území na cyklostezku a rozšířil i objem budoucích služeb pro obyvatele.

„Proces EIA hodnotí a dává doporučení především k tomu, za jakých podmínek a zda vůbec je možné projekt a stavbu realizovat, aniž by došlo k nežádoucímu narušení životního prostředí. Území budoucího komplexu je zorganizováno tak, aby zde mohly samostatně existovat i spolupracovat tři různé subjekty. Tedy sběrný dvůr, re-use centrum a kompostárna. Výsledkem bude dostatečná kapacita, uživatelsky příjemné prostředí bez čekání, ale také rychlé odbavení,“ popisuje vedoucí KAM Liberec Jiří Janďourek.

Sběrný dvůr a re-use centrum budou financovány především z dotačních zdrojů. Město je chce stavět na etapy podle aktuálně dostupných dotačních titulů a vlastních finančních možností. Náklady na vybudování provozu na likvidaci bio odpadu kompostárny určí mimo jiné i volba technologie, kterou bude provoz používat.

/TZ/*

Krajskému soudu v Ostravě byla včera doručena správní žaloba, kterou se městský obvod Ostrava - Mariánské Hory a Hulváky domáhá zrušení závazného stanoviska Ministerstva životního prostředí (MŽP) k záměru CENNZO Ostrava, kterým má být vybudování zařízení k odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů spalováním, fyzikálně chemickou úpravou nebo skládkováním.
Tato žaloba může být velmi významná, protože jejím obsahem je důležitá precedentní otázka, kterou soudy dosud neřešily.

MŽP vydalo souhlasné stanovisko (viz:  https://www.mzp.cz/cz/news_04122019_MZP_vydalo_souhlasne_stanovisko_EIA_CENNZO_Ostrava) a městský obvod se s ním nehodlá smířit, a to už proto, že zařízení by mělo být blízko obytné zóny. Přestože proti stanovisku ministerstva není možný opravný prostředek - a teoreticky tedy ani správní žaloba (nejde totiž o rozhodnutí), městský obvod se o to spolu s advokátkou Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou pokouší ze zcela nového, precedentního důvodu, jímž chce zrušit zejména závaznost podobných stanovisek.  Nežádá proto soud, aby posuzoval odborný obsah stanoviska, ale chce, aby stanovisko bylo zrušeno pro svou závaznost.

V žalobě se konkrétně uvádí: 

"Základní právní větou, které chceme od krajského soudu dosáhnout, je to, aby stanovisko bylo zrušeno z toho důvodu, že je vydáno jako závazné, a tím výrazně omezuje až odnímá rozhodujícímu správnímu orgánu možnost volného správního uvážení v mezích zákona."

Tím, že je zde závazné stanovisko MŽP, orgán, který má vydávat územní rozhodnutí, je de facto už vydat musí - aniž by mohl věc sám posoudit. Tím se mu odpírá možnost věc skutečně rozhodnout podle svého vlastního úsudku.

V žalobě se mj. rovněž praví:

"Současně se domníváme, že by soud měl vyslovit, že buď musí mít jednotka územní samosprávy a účastníci řízení právo řádného opravného prostředku proti závaznému stanovisku, nebo stanovisko nesmí být vydáno jako stanovisko závazné, ale naopak jako nezávazné, od kterého se může rozhodující správní orgán v konečném rozhodnutí odchýlit, samozřejmě na základě žádného zdůvodnění."

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová:  "V podstatě žádáme, aby soud stanovisko zrušil pro jeho závaznost a přinutil tím ministerstvo vypustit slovo "závazné" z textu. Důvod je logický - aby se příslušný správní orgán vydávající územní rozhodnutí mohl řídit vlastním úsudkem, nikoliv předem nadiktovaným názorem ministerstva. Tedy ať si MŽP vydá souhlas, ale ten, kdo bude rozhodovat a nese odpovědnost, ať si rozhodne podle své vlastní úvahy. Tak to ostatně předpokládá zákon. Chceme tedy jen to, co se deklaruje."

Mgr. Patrik Hujdus, starosta městské obvodu Ostrava - Mariánské Hory a Hulváky: "Když se nad tím zamyslíte, je to logické. Ten, kdo vydává územní rozhodnutí, může mít desítky stanovisek, ale jen na něm musí být, jak je vyhodnotí. Proto stanoviska nesmí být závazná. Tak jsme si řekli, že budeme první, kdo to bude chtít probít. Krajský soud by pak mohl být tím, kdo nová pravidla určí."

Jde o první žalobu svého druhu v ČR. V případě, že neprojde, bude se městský obvod bránit klasickou právní cestou po vydání rozhodnutí - odvoláním, případně správní žalobou. I v případě, že krajský soud žalobě nevyhoví, chce se městský obvod obrátit na Nejvyšší správní soud v Brně, neboť otázku závaznosti stanovisek považuje za klíčovou.

„Respektujeme právo obcí obracet se s návrhy na posouzení zákonnosti postupu jakéhokoliv správního orgánu na správní soudy, nicméně není pochyb o tom, že jsme při vydání stanoviska postupovali zcela v souladu s evropskou legislativou v oblasti posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Detailní vyjádření případně můžeme poskytnout až po prostudování žaloby,“ sdělil ČTK Martin Charvát z tiskového oddělení MŽP.

K témuž viz: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/419231100031230-udalosti-v-regionech/obsah/741329-zaloba-na-ministerstvo

/tz/

 

K foto:

Radnice ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky

Foto: wikipedie

 

 

Ve středu 9. ledna 2019 vydal Obvodní báňský úřad Brno rozhodnutí, a umožnil tak těžbu štěrků mezi Moravským Pískem a Uherským Ostrohem v blízkosti prameniště pitné vody pro přibližně 140 tisíc lidí. Tamní zásoby pitné vody se tímto krokem dostávají do značného ohrožení.

"Jako senátorka Hodonínska jsem se starosty mého obvodu připravena chránit naši pitnou vodu a ve spolupráci s vodárenskou společností podat odvolání ke stanovení dobývacího prostoru," uvedla k rozhodnutí  Obvodního báňského úřadu Brno senátorka Anna Hubáčková /KDU-ČSL a nezávislí/. Upřesnila, že společně se starosty je připravena bránit se pomocí žaloby. "Nechrání–li nás stát, musíme bojovat sami," dodala senátorka.
S těžbou nesouhlasí celý region. Jasně to vyjádřili občané peticí, která byla projednána Senátem Parlamentu ČR s nesouhlasným stanoviskem. Těžbu jako velmi rizikovou vyhodnotilo několik odborných posudků. Ministerstvo životního prostředí nevyhovělo žádostem o přehodnocení kladného stanoviska EIA z roku 2015, nebralo ohled například na klimatické změny a sucho, jehož projevy jsou výrazné na celém území ČR (nejen v regionu Hodonínsko).

"Jak je tedy Ministerstvo životního prostředí připraveno chránit vodu? Jak nás chce přesvědčit, že jejich 58 podmínek z procesu EIA bude dodrženo, když samo nerespektuje ani stanovisko své odborné organizace, a to České geologické služby?" vznesla otázku Anna Hubáčková. Podle ní totiž doposud neproběhla ani veřejná oponentura posudků, kterou doporučila horní parlamentní komora ve svém usnesení k uvedené petici.

Moderní obec na otazníky kolem zamýšlené těžby štěrkopísku u Uherského Ostrohu upozornila již například loni v srpnu, viz: https://moderniobec.cz/spor-o-tezbu-sterkopisku-u-uherskeho-ostrohu-nabira-obratky-bude-ohrozeno-prameniste-pitne-vody-pro-140-tisic-lidi/.*

/zr/

K foto:

Zástupci obcí ohrožených zamýšlenou těžbou štěrkopísku mezi Moravským Pískem a Uherským Ostrohem upozorňovali na problém zákonodárce i na veřejném slyšení v horní parlamentní komoře

Foto: archiv

Ne ohrožení pitné vody pro 140 tisíc lidí, tak se nazývá petice, která se dnes dostala na program tiskového brífinku v horní parlamentní komoře. Petice, kterou podepsalo bezmála 11,5 tisíce občanů a již podporuje 57 měst a obcí z hodonínského regionu, se vyslovuje proti připravované těžbě štěrkopísku u Uherského Ostrohu, doslova několik stovek metrů od prameniště pitné vody sloužícího uvedeným 140 tisícům lidí.

Starostka Moravského Písku Hana Habartová, stejně jako starostka Tvarožné Lhoty Martina Bílová, ale i zástupci mnoha dalších jihomoravských obcí a měst chtějí pozvat předsedu vlády Andreje Babiše a ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby se u Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku na vlastní oči přesvědčili o velkých rizicích, která tam může připravovaná těžba štěrkopísku přinést pro prameniště pitné vody sloužící zhruba 140 tisícům lidí v regionu.
Obě jmenované starostky o tom dnes informovaly v Senátu Parlamentu ČR na tiskovém brífinku uspořádaném k petici Ne ohrožení pitné vody pro 140 tisíc lidí, kterou podepsalo bezmála 11,5 tisíce občanů. Spor o těžbu štěrkopísku v této lokalitě se vleče již déle než deset let, přičemž s těžbou nesouhlasí 57 měst a obcí v hodonínském regionu, za něž se nedávno postavila i rada Jihomoravského kraje.
Zatím však pro možnou těžbu stále platí souhlasný posudek EIA z roku 2015, z něhož vychází i Ministerstvo životního prostředí, na jehož rozhodnutí nyní čeká Báňský úřad, aby pro těžbu štěrkopísku stanovil či nestanovil dobývací prostor.
Obce a města protestující proti záměru těžby štěrkopísku podpořil také senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, jehož předseda Zbyněk Linhart spolu s místopředsedkyní výboru Jitkou Seitlovou dnes na brífinku v horní parlamentní komoře rovněž promluvili. Tento senátní výbor již letos v květnu mj. konstatoval, že jímací území podzemní vody Bzenec - komplex v blízkosti záměru těžby štěrkopísků je nenahraditelným a v rámci ČR strategickým zdrojem kvalitní pitné vody a že odborné studie nevyloučily možnost negativního vlivu záměru těžby na chráněné zdroje. Zároveň dal ke zvážení, zda by v případě jednoznačně prokazatelného prioritního veřejného zájmu ochrany vod nebyl v daném území vhodný odpis zásob nerostných surovin štěrkopísků (k témuž viz senátní tisk č. 226:  https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=87785 ).
Obce a města jižní Moravy v jejich úsilí o záchranu významného prameniště pitné vody na brífinku podpořil i předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák. Při této příležitosti mj. oznámil, že Sdružení místních samospráv je připraveno v reakci nejen na tuto kauzu iniciovat maximální zákonnou ochranu vody a půdy jako nejcennějších veřejných statků, a to například i změnou Ústavy ČR.*
/rš/
K témuž také na facebooku: https://www.facebook.com/pg/ModerniObec/posts/?ref=page_internal
K foto:
Z dnešního tiskového brífinku v Senátu Parlamentu ČR, na němž se hovořilo o petici Ne ohrožení pitné vody pro 140 tisíc lidí
Foto: Ivan Ryšavý
 

Podpisem smlouvy o prodeji stoprocentního podílu ve společnosti RETELA, s. r. o., mezi Elektrotechnickou asociací České republiky (ElA) a společností ASEKOL a. s. byl letos 27. dubna úspěšně završen proces výběru nejvhodnějšího kandidáta ze zájemců o převzetí všech činností a povinností souvisejících s provozováním kolektivního systému RETELA. EIA byla vlastníkem společnosti RETELA od jejího založení v roce 2005.

Ředitel a jednatel kolektivního systému RETELA Jaroslav Vladík v návaznosti na zprávy doplnil důvody prodeje: „Lze říci, že startovacím impulsem byl postoj Ministerstva životního prostředí ČR, které v připravovaných návrzích nového zákona o výrobcích s ukončenou životností neumožňuje asociacím typu ElA vlastnit kolektivní systém. Proto došlo k přehodnocení původních cílů asociace ElA v této oblasti a rozhodnutí kolektivní systém RETELA prodat. Zájemců o koupi společnosti bylo v rámci výběrového řízení několik a ElA vybrala zodpovědně kupce, který zajistí především podmínku zachování transparentní činnosti a finanční stability kolektivního systému.“

Novým majitelem se stala společnost ASEKOL a. s., která je přímo vlastněna nejvýznamnějšími výrobci elektrozařízení. Jde o společnosti Samsung Electronics Czech and Slovak, s. r. o., LG Electronics Polska, Sp z o. o, Panasonic Marketing Europe GmbH, ASBIS CZ, spol. s r. o., BaSys CS, s. r. o., FAST ČR, a. s., MASCOM, s. r. o. ASEKOL je největším a nejzkušenějším kolektivním systémem v ČR. Pro klienty RETELY se tedy prodejem nic zásadního nemění a mají i nadále jistotu, že dostojí závazku plnění všech zákonných povinností v rámci zpětného odběru, recyklace a materiálového využití elektrozařízení a solárních panelů.

Kolektivní systém ASEKOL se úspěšně zabývá zpětným odběrem již 13 let. „V současnosti provozujeme nejhustší sběrnou síť s více než šestnácti tisíci sběrnými místy, kde mohou spotřebitelé bezplatně odevzdat vysloužilá elektrozařízení. Díky ní dlouhodobě plníme sběrové limity a jsme připraveni na budoucí zpřísnění legislativních podmínek,“ připomněl Jan Vrba, předseda představenstva společnosti ASEKOL a. s. „Akvizici kolektivního systému RETELA považujeme za logický krok, neboť můžeme využít mnoha synergických efektů obou kolektivních systému. Věříme, že užitek této transakce pocítí ve svých důsledcích nejen klienti, ale také spotřebitelé,“ dodal Jan Vrba.

K novému vlastníkovi se vyjádřil i prezident společnosti ElA Jiří Holoubek: „Jsme rádi, že novým vlastníkem kolektivního systému RETELA se stala transparentně hospodařící a fungující společnost, která má letité zkušenosti se zpětným odběrem elektrozařízení a solárních panelů. Jsme přesvědčeni, že klienti pocítí tuto změnu pouze v oblasti zkvalitňování nabízených služeb.

Některá základní fakta o obou společnostech

ASEKOL a. s. je neziskově hospodařící společnost, která od roku 2005 provozuje kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení. Na základě zápisu vedeného u Ministerstva životního prostředí ČR zajišťuje zpětný odběr elektrozařízení ve všech oblastech, např. výpočetní, telekomunikační a kancelářské techniky, spotřební elektroniky, elektrických nástrojů, nářadí, hraček a vybavení pro volný čas a sport, přístrojů pro monitorování a kontrolu a výdejních automatů (skupiny 1–10). ASEKOL má uzavřeny smlouvy o zřízení míst zpětného odběru s více než 4 300 městy a obcemi a 3 000  opravnami a prodejnami elektro. Další tisíce sběrných míst vznikly díky vývoji a instalaci různých druhů kontejnerů na drobná elektrozařízení. Provozovaných více než 16 tisíc sběrných míst zajišťuje společnosti ASEKOL nejhustší sběrnou síť vysloužilých elektrozařízení ze všech kolektivních systémů v ČR i v Evropě. ASEKOL za svoji společenskou odpovědnost získal prestižní národní ocenění TOP odpovědná firma. Zároveň byl za své aktivity oceněn prestižní cenou Ruban d’Honneur neboli „Stuhou cti“ v soutěži European Business Awards (EBA) v kategorii Environmentální a udržitelný rozvoj.

RETELA, s. r. o., zajišťuje společné plnění povinností výrobců a dovozců elektrozařízení, přenosných baterií a solárních panelů. Kolektivní systém RETELA provozuje společnost RETELA, s. r. o., která byla založena 11.5.2005 jako 100% dceřiná společnost Elektrotechnické asociace České republiky (ta je členem Svazu průmyslu a dopravy ČR). RETELA se počtem svých klientů řadí nejen na první místo v ČR, ale i na jedno z čelních míst v EU. Celkem zajišťuje služby pro 5 171 klientů (1 188 výrobců a dovozců elektrozařízení a 3 983 provozovatelů fotovoltaických elektráren). Svou hustou sítí sběrných míst orientovaných na malá elektrozařízení a zejména světelné zdroje bude vhodně doplňovat sběrnou síť Asekolu. RETELA je dlouholetým členem nadnárodních asociací kolektivních systémů WEEE Forum a WEEELABEX.*

 /zr/

 

Ilustrační foto:

Společnost ASEKOL se ve speciálních celoplošných i lokálních sběrových projektech věnuje také podpoře hendikepovaných spoluobčanů. Při zajištění zpracování elektrospotřebičů s ukončenou životností jsou pro ASEKOL dlouhodobým nepostradatelným partnerem chráněné dílny

Foto: archiv ASEKOL

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down