Celostátní soutěž Adapterra Awards 2022 hledá projekty, které řeší přehřívání měst, sucho, přívalové deště, extrémní vítr, erozi půdy a další výzvy spojené s klimatickou změnou. Hotové realizace v krajině, městech, pracovním prostředí i v oblasti bydlení je možné přihlásit elektronicky do 31. března na www.adapterraawards.cz

Finálové projekty pak mohou získat jednu z osmi cen i finanční odměnu od partnera soutěže. Navíc se budou moci zařadit do jedinečné online databáze příkladů dobré praxe. Soutěž letos již po čtvrté pořádá Nadace Partnerství ve spolupráci s Integra Consulting pod záštitou Ministerstva životního prostředí.

Neotřelá technologická nebo přírodě blízká řešení mohou do soutěže hlásit vlastníci, investoři, projektanti
i zhotovitelé. Přihlášené projekty hodnotí odborná porota, která vybírá finalisty soutěže a uděluje ocenění nejlepším počinům. „Vítěz kategorie Volná krajina získá 100 tisíc korun od našeho partnera, Nestlé Česko.Další vítězové obdrží čestná ocenění poroty. Do rozhodování se však může zapojit také veřejnost skrze online hlasování, od srpna do poloviny října. Nejoblíbenější projekt pak obdrží Cenu sympatie,“ uvádí Andrea Křivánková, koordinátorka soutěže.

V loňském roce se do soutěže přihlásila více než stovka realizací. Mezi vítězné projekty se pak zařadilo například hospodaření v lesích u Klokočné bez holin a pasek, 200 kilometrů alejí pod horou Blaník, nový pavilon tropického zemědělství České zemědělské univerzity či domov pro seniory v Podhradí v pasivním standardu, se zastíněnými verandami, permakulturní zahradou a ovocným sadem. „Oceněné projekty, jsou skvělou ukázkou, jak tvořit odolnější krajinu a města vůči extrémním projevům počasí. Už když jsme v roce 2015 soutěž vymýšleli, chtěli jsme podpořit propagaci adaptačních opatření, aby se stala běžnou součástí rozvojového plánování obcí, revitalizací veřejných i soukromých budov či prostranství,“ říká jeden z autorů myšlenky soutěže a odborný garant, Michael Hošek z Integra Consulting.

Nutnost řešit problémy jako je chlazení veřejných prostranství i budov v období letních veder, sucho na polích či usychající stromy ve městech, splachy bahna do obcí při přívalových deštích, vytopené sklepy a přeplněnou dešťovou kanalizaci si uvědomuje také Ministerstvo životního prostředí. „Změna klimatu bezpochyby prohloubí četnost a intenzitu takových hrozeb. Dotace MŽP proto směřují ve velkém na zadržování vody v krajině, ochranu biodiverzity, přístupu k vodě a opatření proti suchu v krajině i ve městech. Na to máme připraveny bezmála 3 miliardy korun z Národního programu obnovy a z Operačního programu Životní prostředí téměř 35 miliard korun. Dalších 450 milionů korun půjde z Národního programu Životní prostředí na zdroje pitné vody pro obce a přes 9 milionů korun na krajské plány pro zvládání sucha. MŽP je spolu s Nadací Partnerství součástí iniciativy Sázíme budoucnost na výsadbu zeleně, na kterou MŽP uvolnilo částku 350 milionů Kč,“ vypočítává podporu ze strany resortu ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Vyhlášení výsledků soutěže se uskuteční 1. listopadu 2022 v průběhu celostátní konference věnované adaptačním opatřením na klimatickou změnu. 

Stručný harmonogram soutěže:

Online přihláška na www.adapterraawards.cz


/zr/

Zákaz vytápění neekologickými kotli se blíží. Problém se týká až 300 tisíc tak zvaných špinavých kotlů. Řešením je kromě dokončené výměny i zahájená realizace spolu s podanou žádostí o dotaci. Komora obnovitelných zdrojů energie připravila žebříček nejoblíbenějších čistých zdrojů energie v domácnostech.

Nový obnovitelný zdroj si loni pořídilo víc než 50 tisíc domácností, především v rodinných domech. Ve statistikách léta vítězí tepelná čerpadla, kterých se instaluje přes 20 tisíc ročně. Prudký nárůst zájmu domácností je vidět u střešních fotovoltaik. Standardně vysoký zájem je o  kamna a krby, zájemci však stále více akcentují akumulační systémy. Automatických kotlů na pelety přibývá ročně několik tisíc.

„O 40 % stoupnou letos ceny elektřiny a tepla, odhaduje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Logickou reakcí je zvýšený zájem domácností o vlastní zdroj, který snižuje závislost na nakupování energií. Na druhou stranu, víme o spoustě domácností, které se vracejí k vytápění špinavými fosilními palivy, což je špatná zpráva pro nás všechny. Přitom programy zřízené díky Green Dealu pomáhají domácnostem pořídit si čisté zdroje tepla tak, aby byly významně výhodnější, než ty fosilní,”  uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE).

Pro splnění povinnosti výměny kotle bude rozhodné alespoň zahájení realizace spojené s podanou žádostí o dotaci do 1. září. I tak se ale jedná vzhledem k času o velkou výzvu a náročný úkol. Přibližné počty jednotlivých druhů nových instalací obnovitelných zdrojů, které si loni pořizovaly domácnosti, uvádí tabulka.

Tabulka: Počet nových instalací v roce 2021 (jednotky kusů) [1]

Tepelná čerpadla24 000
Kamna a krby [2]10 000
Fotovoltaika9 000
Peletové kotle a kamna5 500
Solární termické kolektory3 000
Celkem51 500

České domácnosti využívají pro vytápění, přípravu teplé vody, či vaření minimálně 700 tisíc kotlů a 500 tisíc kamen, krbů a sporáků na pevná paliva. Pelety pro vytápění u nás používá přes 40 tisíc domácností a firem. Tepelnými čerpadly vytápí 130 tisíc domácností. Přes 115 tisíc domácností používá k ohřevu teplé vody solární termické kolektory. Vlastní fotovoltaickou elektrárnu má na střeše zhruba 40 tisíc domácností.

Nejčastějším novým zdrojem tepla v rodinných domech bývá stále kotel na zemní plyn. Ročně se jich prodá kolem 80 tisíc kusů. [3] V posledních letech celkový počet domácností vytápěných zemním plynem velmi pozvolna klesá. Během posledních deseti let ubylo necelých 50 tisíc zákazníků, tj. pokles o 2 %.*

/TZ KOZE/

Pardubický kraj již potvrdil záměr výstavby fotovoltaických elektráren na budovách LDN Rybitví, Vysokomýtské nemocnice, Střední školy automobilní Holice a Speciální základní, mateřské a praktické školy Ústí nad Orlicí. Do výzvy Modernizačního fondu nyní přidává také Střední školu chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem.

„Chtěli bychom dojít do bodu, kdy budou budovy pod správou kraje více energeticky soběstačné. V tuto chvíli máme vytipovaných 26 objektů, které chceme postupně řešit. A protože se nám nyní otevřela možnost přidat ještě jeden projekt spolufinancovaný z evropských zdrojů, rozhodli jsme se pro kladrubskou školu, která je z hlediska technické připravenosti další na řadě, “ uvedl radní pro  regionální rozvoj a evropské fondy Ladislav Valtr.

Panely by měly být osazeny na rovné střechy na objektu školy a domova mládeže a na mistrovnu. Projekt by měl umožnit i mobilitu elektrické energie pomocí inteligentní sítě (tzv. smart grid), jejímž cílem je, aby všechny objekty školy byly vzájemně propojené a reagovaly tak na energetické potřeby jednotlivých budov.

„Celkové náklady projektu pro Střední školu chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem
odhadujeme lehce přes sedm milionů korun, podíl evropských dotací uvažujeme v úrovni třiceti procent, tedy necelých dvou milionů korun,“ dodal radní Valtr.

Doba návratnosti investice při průměrném slunečním svitu a započítáním inflace ceny elektrické energie je odhadována asi na 12 let.*

/TZ - ps/

Areál budoucího sběrného dvora s re-use centrem v Liberci získal souhlas EIA pro umístění kompostárny. Město tak může pokračovat v záměru postavit v dané lokalitě moderní komplex sběrného dvora.

Je to další důležitý krok, který nám v Londýnské umožní vytvořit kvalitní koncepci celého areálu. Původní projekt Sběrného dvora nebyl řešen koncepčně a kompostárna by se tam smysluplně nevešla. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli ve fázi územního rozhodnutí projekt ještě zastavit a přepracovat, aby občanům do budoucna sloužil efektivněji. Získání kladného stanoviska EIA pro kompostárnu bylo jednou z podmínek, abychom mohli moderní komplex skutečně doprojektovat a postavit,“  říká primátor města Liberce Jaroslav Zámečník.

Novou koncepci celého areálu, kterou zpracovala Kancelář architektury města (KAM), považuje primátor za mimořádně vydařenou především kvůli tomu, že je maximálně využit potenciál místa, zvýšila se pobytová kvalita, průchodnost území na cyklostezku a rozšířil i objem budoucích služeb pro obyvatele.

„Proces EIA hodnotí a dává doporučení především k tomu, za jakých podmínek a zda vůbec je možné projekt a stavbu realizovat, aniž by došlo k nežádoucímu narušení životního prostředí. Území budoucího komplexu je zorganizováno tak, aby zde mohly samostatně existovat i spolupracovat tři různé subjekty. Tedy sběrný dvůr, re-use centrum a kompostárna. Výsledkem bude dostatečná kapacita, uživatelsky příjemné prostředí bez čekání, ale také rychlé odbavení,“ popisuje vedoucí KAM Liberec Jiří Janďourek.

Sběrný dvůr a re-use centrum budou financovány především z dotačních zdrojů. Město je chce stavět na etapy podle aktuálně dostupných dotačních titulů a vlastních finančních možností. Náklady na vybudování provozu na likvidaci bio odpadu kompostárny určí mimo jiné i volba technologie, kterou bude provoz používat.

/TZ/*

Co konkrétně vyplývá z unijní Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), jak se s těmito závazky vyrovnat a jak reagovat na závěry Klimatické konference OSN (COP26), která se konala koncem loňského roku v Glasgowě? To jsou hlavní otázky, na které bude zaměřen 8. ročník mezinárodní konference Šetrné budovy 2022 s podtitulem Přechod k udržitelnosti (Transition to Sustainability).

Vystoupí zde řada zahraničních i známých osobností z oblasti šetrného stavebnictví. Akci pořádá Česká rada pro šetrné budovy. Kvůli pandemické situaci se akce koná online, jednotlivé příspěvky budou nahrány dopředu. Konference proběhne online 22. února 2022, všichni mluvčí ale budou k dispozici „naživo“ při závěrečné diskusi. Letošní ročník konference se koná s podporou rad pro šetrné budovy zemí V4, tedy Slovenska, Polska a Maďarska. Jde o první velkou společnou akci těchto institucí Visegrádské skupiny zaměřenou na udržitelný rozvoj. Generálním partnerem konference je firma Saint-Gobain. K mediálním partnerům akce patří také Stavební fórum.

SF/pb*

Za svoz odpadu si od příštího roku Pražené připlatí. Zastupitelé hlavního města totiž schválili zvýšení poplatku za svoz komunálního odpadu. S tím nesouhlasili radní městské části Praha 8. „Nejsem v současné době zastánce zvyšování poplatků. Navíc se silně obávám, že to vlastníky nemovitostí, družstva a SVJ povede ve snaze ušetřit za odpad k omezování frekvence svozu či snižování počtu nádob. A v důsledku toho i k většímu nepořádku v ulicích,“ poznamenává starosta Ondřej Gros.

Pražané v současné době platí za svoz odpadu od 25 do 75 haléřů za litr, a to podle velikosti nádoby a četnosti svozu. Od 1. ledna 2022 se má ale zavést jednotná sazba pro všechny – padesát haléřů za litr. V důsledku změny se cena zvedne přímo úměrně velikosti popelnic. Nejvíc se to tak dotkne obyvatel sídlišť, kteří zaplatí až dvojnásobek současné roční částky. Většina obyvatel Prahy 8 žije v činžovních domech či sídlištích, nejvyšší navýšení dopadne tedy právě na ně. Doposud platil dům, který má přistaveny největší kontejnery s objemem 1100 litrů se svozem třikrát týdně, asi 46 000 korun ročně. Nově by to podle nové vyhlášky mělo být 85 800 korun. Při přepočtu na hlavu to podle předloženého návrhu činí zhruba o 421 korun více na osobu a rok. Městská část Praha 8 se vyjádřila k návrhu vyhlášku usnesením rady negativně https://www.praha8.cz/appo/usn/676?usn=vqJLeXkiIQyieMrG7m5AAw==

Hlavní město Praha však nesouhlas MČ Praha 8 neakceptovalo. Správa poplatku za svoz odpadu je záležitostí Magistrátu hl. m. Prahy. Základní informace o způsobu úhrady, výpočtu a jeho splatnosti lze nalézt na webových stránkách http://zastupitelstvo.praha.eu/ina/tedusndetail.aspx?par=165203006014009226216203024014009226213203021014009226214203018014009226214&id=632101

Rada městské části Praha 8 zároveň nesouhlasila s navýšením místního poplatku z pobytu, které navrhlo Hlavní město Praha. Radní MČ Praha 8 se domnívají, že turismus je stále v hlubokém útlumu v souvislosti s koronavirovou pandemií a navýšení poplatku nepovažují za správnou cestu. Pražský magistrát připravil od nového roku navýšení místního poplatku z pobytu z 21 Kč/den na maximální sazbu 50 Kč/den. Jde o navýšení o 138  procent.*

/mš/

Výklenky na opěrné zdi pražských Letenských sadů budou od 16. 11. 2021 do 14. 2. 2022 zdobit “KarikAUTury” (CARtoons) amerického komiksového umělce Andyho Singera. Ten se proslavil především vtipnou kritikou nadměrného využívání aut. Záštitu nad výstavou převzala radní Hlavního města Prahy Hana Třeštíková. 

Andy Singer se tématu dopravy ve městech věnuje ve svých dílech již více než třicet let. Jeho politické karikatury upozorňují na problémy americké společnosti, kde jsou negativní důsledky automobilové dopravy ještě viditelnější než v Evropě. Zobrazuje paradoxy automobilismu v městském prostředí, ale také řešení, která spočívají v podpoře cyklistiky a veřejné dopravy. Singer ve své tvorbě pracuje s humorem a nadsázkou, vizuální jazyk jeho kreseb je však kritický.

"Singerovy ilustrace, vyjadřující frustraci z americké závislosti na automobilech, tu rezonovaly už před dvaceti lety, kdy v Praze sídlila redakce magazínu Carbusters. Jakkoliv se situace v mnoha ohledech zlepšuje, stále je slyšet názor, že auta nelze výrazněji omezovat a že zahlcení města kolonami se nezbavíme jinak než výstavbou dalších městských dálnic. Opak je však pravdou a tento názor velmi škodí Praze i jejím obyvatelům. Singerovy karikatury často udeří hřebíček na hlavičku, což může někoho bolet. Právě proto nám ale mají co říct i více než dvě dekády po svém vzniku," komentuje výstavu Vratislav Filler, odborník na dopravu spolku AutoMat.

Spolek AutoMat se podílí na organizaci vernisáže KarikAUTur, která se uskuteční v úterý 16. 11. 2021 v Bike Jesus na Štvanici. Součástí vernisáže bude i debata na téma Cyklistika a aktivismus v souvislostech.  V průběhu vernisáže bude také otevřená cyklodílna v sousedním Bike Kitchen Praha.

/zr/*

Nadace Partnerství dnes v Praze ocenila nejlepší projekty reagující na problémy spojené se změnou klimatu. Cenu si odvezlo osm projektů, z toho jeden přeshraniční v Rakousku.

Do 3. ročníku soutěže se hlásila více než stovka realizací z celé republiky. Podrobnosti o všech oceněných adaptačních opatřeních jsou dostupné na www.adapterraawards.cz.
 „Letos jsme kromě kategorií Volná krajina, Zastavěná území, Pracovní prostředí a Náš domov udělili také Cenu sympatie vítězi internetovému hlasování, Cenu Prahy a ocenění dvěma projektům v česko-rakouském příhraničí,“ říká koordinátorka soutěže Andrea Křivánková z Nadace Partnerství.

Veřejnost svými 1783 hlasy v internetovém hlasování rozhodla, že Cenu sympatie obdrží projekt 200 kilometrů alejí pod horou Blaník. V něm se díky soustavné výsadbě podařilo obnovit 313 alejí s celkovým množstvím asi 30 tisíc stromů.

Vítězem v kategorii Volná krajina se stalo nepasečné hospodaření v lesích u Klokočné. Stromy se zde již více než 30 let nekácí plošně, ale těží se jednotlivě pilou. Lesní porost má několik výškových pater a nedochází zde ke vzniku holin, které se nadměrně přehřívají a vysušují. Navíc je odolnější vůči nepříznivým vlivům i kůrovci. „Nestlé si uvědomuje, jak důležitá je péče o krajinu. Zdravá krajina, zdravá půda a udržitelné hospodaření s ní, je pro nás jako potravináře zásadní téma, proto jsme rádi, že jsme mohli částku 100 tisíc korun předat projektu, který podporuje přírodní procesy, zpomaluje odtok vody a brání erozi,“ říká Martina Šilhánová, vedoucí udržitelnosti Nestlé CZ&SK.

 První příčku v kategorii Zastavěná území obsadilo ekocentrum Na Pasece ve Zlíně. Součástí ekocentra je slaměný dům s biosolární střechou, která kombinuje výhody zelené střechy a fotovoltaiky. Panely částečně zastiňují zelenou střechu a brání jejímu vysušování, rostliny zase pomáhají udržovat teplotu panelu ideální pro výrobu solární energie. „Šetření s energiemi a vodou je naší prioritou nejen v našich pivovarech, ale dlouhodobě podporujeme projekty, které hledají úsporná a udržitelná řešení napříč Českem. Věříme, že výhru ve výši 50 tisíc korun ekocentrum využije k rozvoji dalších opatření zaměřených právě na úspory energie či vody,” uvádí Milica Danková, manažerka trvale udržitelného rozvoje Plzeňského Prazdroje, po předání šeku vítězi.

Ocenění v kategorii Pracovní prostředí získal nový Pavilon tropického zemědělství v kampusu České zemědělské univerzity využívající tepelná čerpadla, zelenou střechu a fasádu, fotovoltaické panely i dešťovou vodu ke splachování toalet.

Na komfort svých klientů myslí také Domov Podhradí, vítěz kategorie Náš Domov. Zelené střechy, zastíněné verandy, zahrada se sadem a květnatou loukou, řízené větrání a další řešení by měla zajistit, aby senioři lépe zvládli letní vlny veder.

Cenu Prahy předal náměstek primátora Petr Hlubuček zástupcům projektu šetrného zemědělství na pozemcích městské části Praha 12. Městská část Praha 12 se rozhodla, že na svých pozemcích chce hospodařit jinak. Některé pozemky propachtovala k obhospodařování pachtýřům s novou podmínkou šetrného hospodaření, o ostatní se stará sama za účasti občanů. Vysazen byl komunitní permakulturní sad a biokoridor, vysety louky, kolem cest rostou opět aleje. Součástí projektu byla i záchrana památného dubu a cenného mokřadu. Změna se týká celkem 12 hektarů pozemků, z toho na sedmi již jsou opatření realizovaná. „Mám radost, že hlavním městem Prahou zahájený trend ekologického hospodaření na vlastní zemědělské půdě využívají i městské části na svých pozemcích. Nedílnou součástí je i zde členění velkých ploch na menší bloky pomocí mezí, remízků a alejí stromů. V Praze 12 tak vznikl další inspirativní příklad pro obce, jak šetrně hospodařit, přispět k podpoře biodiverzity i adaptaci krajiny na změnu klimatu. Najdeme zde permakulturní sad, plochy pro pěstování zeleniny a bylinek, květnatou louku, biokoridor, meze, aleje i mokřad. Projekty v této soutěži jsou zcela v duchu klimatického závazku Prahy, konkrétně jeho části o adaptačních opatřeních na změnu klimatu,komentuje Petr Hlubuček.

/zr/

 

Vítězové v jednotlivých kategoriích:

Speciální ocenění:

Soutěž probíhá pod záštitou ministra životního prostředí Richarda Brabce a předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila. Partnery soutěže jsou společnosti Nestlé Česko, Plzeňský Prazdroj a Praha.*

 

Obec Brniště kompletně proměňuje odpadové hospodářství. Zavádí do něj takzvané chytré technologie jako je například evidence jednotlivých výsypů, takzvaný PAYT systém či jedinečné lisy na odpad a další.

Hospodaření s odpady bude v obci výrazně efektivnější. Již nyní technologické novinky přináší významné úspory – došlo například k výraznému zvýšení vytříděnosti odpadů.

Díky technologiím, které obec zavedla, snížila množství komunálního odpadu o 30 kilogramů na občana, vytřídila o 20 tun papíru a plastu více než v minulém roce a výrazně navýšila odměnu od organizace  EKO-KOM, čemuž pomohlo zavedení evidenčního systému. Ten umí s pomocí mobilních terminálů načítat prostřednictvím QR kódů naplněnost popelnic i druhy odpadů. Díky tomu samospráva obce ví, co nádoby s odpadem obsahují a může tak optimalizovat obecní odpady.

Proměny odpadového hospodářství  v Brništi

 „Nové technologie v odpadovém hospodářství, které jsme zavedli, se rychle promítly do vyšší efektivity nakládání s obecními odpady,“ uvádí Michal Vinš, starosta obce a dodává: „Věříme, že díky dalším plánovaným novinkám, budou úspory ještě vyšší a vytřídíme i podstatně více odpadu. Naopak komunálního odpadu a bioodpadů bude méně. Naše obec také bude lépe připravena na novou odpadovou legislativu.“

Chytrá evidence

Evidenční systém, který obec zavedla, se jmenuje ECONIT. Funguje jednoduše; jeho hardwarová část představuje nástroj na sběr dat – tedy mobilní terminál, který načítá QR kódy, a ta softwarová zase pracuje s daty. Technologie je přizpůsobená přesně na míru obce Brniště. Obci pomáhá při přeměně odpadového hospodářství – jako komplexní partner – společnost JRK.

/zr/

 *

 

K citelnému nárůstu množství komunálních odpadů v době covidové v ČR nedošlo, odpadové trendy zůstaly téměř stejné. Ale celkové množství odpadů vloni opět mírně vzrostlo, zejména kvůli nárůstu stavebních odpadů, a stejně tak mírně rostlo i jejich materiálové využití.

Stále se však skládkuje na plný plyn. Téměř padesát procent (48 procent) komunálních odpadů skončilo na skládkách, což je o dvě procenta více než v roce 2019. Podle platné odpadové legislativy vzroste v příštím roce skládkovací poplatek recyklovatelných a využitelných odpadů o stokorunu, z dnešních 800 Kč za tunu uloženou na skládce na 900 Kč.
Celková produkce odpadů vloni mírně stoupla (z 37,4 na 38,5 mil. tun), současně se ale mírně snížila produkce komunálního odpadu (z 5879 na 5730 tisíc tun). Množství vytříděných materiálů z komunálního odpadu kleslo oproti loňsku o 2 %, o ně naopak vzrostl objem komunálních odpadů ukládaných na skládky.
„Oproti předpokladům se covidová karanténa na odpadových datech příliš nepodepsala. Nenastal žádný dramatický nárůst produkce komunálních odpadů, došlo dokonce k mírnému snížení. Na skládkách vloni ale skončilo 48 % komunálních odpadů, tedy o 2 % víc než v roce 2019. Tato čísla jednoznačně ukazují nezbytnost důrazného legislativního impulsu ve formě zcela nové odpadové legislativy, kterou se podařilo přijmout na konci minulého roku. Ta přináší celou řadu nástrojů, které by měly přispět k přesměrování využitelných odpadů ze skládek k jejich využití. Důraz byl kladen na přijetí funkčních ekonomických nástrojů, implementaci jasných recyklačních cílů a posílení rozšířené odpovědnosti výrobců. Ekonomické stimuly směrem k omezení skládkování, zejména poplatek za skládkování využitelných odpadů, jsou nastaveny z počátku mírněji, předpokládáme tak, že nepříznivý trend se bude zlepšovat až po roce 2023 nebo 2024. Podpora přechodu na oběhové hospodářství, účinně využívající zdroje, z nového programového období OPŽP dosáhne 7,1 miliardy korun,“ dodává Jan Maršák, ředitel odboru odpadů MŽP.

Celková produkce a nakládání v ČR
V roce 2020 bylo v České republice vyprodukováno 38,5 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 36,7 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele tak u nás připadne 3 598 kg odpadu za rok (166 kg nebezpečných odpadů/obyv. a 3 432 kg ostatních odpadů/obyv.). Odpady byly vloni převážně využívány. Z 38,5 mil. tun všech odpadů jich bylo 90 procent využito, z toho 86 procent materiálově a 4 procenta energeticky. Na skládkách skončilo až 10 procent všech odpadů.

Komunální odpady
Obyvatelé ČR jich v roce 2020 vyprodukovali 5,7 mil. tun. Na jednoho občana ČR tedy vychází 536 kg komunálního odpadu za rok. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 14,9 %. V roce 2020 bylo využito 51 procent vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 39 procent materiálově a 12 procent energeticky. Na skládkách bylo uloženo 48 procent komunálních odpadů.

Více na: Produkce a nakládání s odpady v r.2020

/zr/*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down