Obec Bystročice v Olomouckém kraji se může pyšnit zcela novým dětským hřištěm, které vzniklo za přispění dotace z Ministerstva pro místní rozvoj. Slavnostního otevření se osobně zúčastnila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

„Obec Bystročice využívá již řadu let možnost podpory ze strany Ministerstva pro místní rozvoj a je zde vidět, jak dotace pomáhají obci s jejím rozvojem a zapojením občanů do života v obci. Nové dětské hřiště ocení zejména zdejší děti, které se před zahájením prázdnin těší na venkovní aktivity,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Nové dětské hřiště v obci Bystročice je součástí víceúčelového sportovního areálu. Výstavba byla podpořena z národního dotačního titulu Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci částkou 400 tisíc korun.*

 

Díky projektu s názvem „Trávíme čas společně“ se v areálu sportovně rekreačního centra u místní sokolovny postavily jednotlivé herní prvky, zařízení venkovního fitness a také dopadové plochy u jednotlivých prvků.

„K impulsu na dovybavení sportovního areálu nás přivedli sami děti a jejich rodiče, kterým vedle dobře vybaveného sportovního areálu chyběly prvky pro jednotlivce, individuální posilování a zejména pro ty nejmenší z nás. Nyní tak mohou i díky podpoře ze strany Ministerstva pro místní rozvoj všichni trávit čas společně v jednom areálu,“ uvedla starostka obce Bystročice Marta Turečková.

TZ

 

 

V hradeckých městských lesích probíhá za pomoci studentů katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové sociologický průzkum. Šetření začalo v květnu letošního roku a dokončeno bude zhruba za rok. Získané údaje pomohou lesníkům zjistit řadu užitečných údajů, které rozklíčují, jak atraktivním rekreačním zázemím jsou pro návštěvníky hradecké městské lesy. Podobný průzkum v historii městských lesů nikdy neprobíhal.

 Sociologické šetření bude probíhat vždy jeden den v měsíci, kdy se budou monitorovat všechny významné vstupy do městských lesů. Studenti budou zjišťovat například, jaká je průměrná návštěvnost městských lesů, a to během jednotlivých měsíců, zohledňovány budou také pracovní dny i víkendy. Z celkových údajů také určíme strukturu návštěvnosti rozdělenou na chodce, běžce, bruslaře a cyklisty,“ popsal průběh sociologického průzkumu zástupce ředitele Městských lesů Hradec Králové Radek Jůza.

 

Během roku, kdy bude sociologický průzkum probíhat, budou návštěvníci lesů dostávat i dotazníky. „Údaje z těchto anonymně vyplněných dotazníků nám dokreslí další velmi důležité skutečnosti o návštěvnících příměstských lesů. Například, za jakým účelem a jak často lidé lesy navštěvují, jakému typu lesa dávají přednost nebo odkud do městských lesů přijíždějí. Dotazníky obdrží lidé v místech, kde je větší koncentrace osob, v blízkosti bufetů, u rybníku Výskyt. Chtěl bych touto cestou poprosit veřejnost o ochotu spolupracovat na tomto projektu, protože tyto údaje jsou pro nás velmi cenné,“ uzavřel ředitel Městských lesů Milan Zerzán.

 

Městské lesy Hradec Králové už mají k dispozici první údaj ze sociologického průzkumu. Z něj vyplývá, že ve středu 18. května 2016 se v hradeckých městských lesích pohybovalo 2500 lidí. Kompletní čísla celého sociologického šetření ale budou k dispozici až v červnu příštího roku.*

 

Společnost SAKO ve spolupráci se statutárním městem Brnem a Veřejnou zelení města Brna spouští projekt RE-USE – Druhý život, který má za cíl opětovné využití starých výrobků. Ve čtyřech brněnských sběrných střediscích (Veveří, Hapalova, Jana Svobody a Okružní) vznikly nové zastřešené prostory, tzv. RE-USE pointy, kam lidé mohou přinášet drobnější věci od knih, sportovního vybavení až po různé zařízení domácností. Věci z RE-USE pointu si může kdokoliv odkoupit za symbolické ceny a výtěžek z prodeje potom poputuje na veřejnou sbírku s názvem „Květiny pro Brno“, která podpoří výsadbu a údržbu květinových záhonků ve městě.

V rámci projektu lidé mohou odkládat nebo naopak pořídit různé zařízení domácností např. i hrnce, talíře, hrníčky nebo knihy, časopisy, CD, hračky či sportovní potřeby. Výjimkou jsou elektrospotřebiče, které z technických důvodů prozatím není možné do projektu zařadit.

Tento pilotní projekt není jedinečný jen v tom, že přispívá k ochraně životní prostředí, ale také pomáhá brněnským rodinám začít nový a lepší život, i když se starou věcí. „Kromě toho mohou odložené věci používat kreativní umělci, kteří často pozměňují nebo úplně mění původní funkci předmětů a dávají jim nový význam,“ řekl ředitel společnosti SAKO Ing. Jiří Kratochvil a dodal, že design z odpadu se ve světě stává velkým hitem, u nás zatím toto téma příliš rozšířené není.

V Brně se tak rozšiřuje myšlenka RE-USE managementu. V dubnu byl spuštěn projekt RE-NAB, který lidem umožňuje přinášet na vybraná sběrná střediska odpadu starý, ale stále funkční nábytek. Ten je potom poskytnut k užívání potřebným spoluobčanům. Do budoucna by se měl podobným způsobem prodlužovat životní cyklus například i vynošenému oblečení, staré obuvi či jiným produktům, které dnes bezmyšlenkovitě končí v popelnicích.*

V České republice se hodnotilo celkem 153 koupališť. 121 z nich má výbornou kvalitu vody. Od roku 2012, kdy se kvalita vod ke koupání v ČR hodnotí, dochází k postupnému zlepšení. Zatímco v roce 2012 mělo výbornou kvalitu 75 % koupališť, v roce 2014 to bylo 76,3 %, v roce 2015 přísná kritéria této kategorie splňuje již 79,1%. Vyplývá to z výroční zprávy o kvalitě vod ke koupání, kterou každoročně zpracovává Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) a Evropská komise.

 

Již 40 let se Evropská unie snaží zajistit čistou a zdravotně nezávadnou vodu ke koupání. Na začátku tohoto úsilí stála směrnice o jakosti vod ke koupání. Výroční zpráva o kvalitě vod ke koupání dokazuje význam této směrnice i dlouholetého investování do infrastruktury v oblasti odpadních vod a jiných opatření zaměřených na snižování míry znečištění. Zpráva je důkazem toho, že kvalita vod ke koupání se soustavně zlepšuje: v roce 2015 splňovalo v EU minimální požadavky na kvalitu vody 96 % sledovaných lokalit určených ke koupání.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) spolu s Evropskou komisí vypracovaly výroční zprávu o kvalitě vod ke koupání, v níž uvádí výsledky posouzení kvality vod ke koupání v roce 2015 i lokality, kde se v roce 2016 očekává dobrá kvalita.

Využily při tom analýzy vzorků odebraných ve více než 21 000 pobřežních i vnitrozemských lokalitách ke koupání v EU, Švýcarsku a Albánii. Při rozboru vzorků se zjišťovalo, zda nejsou kontaminovány fekáliemi z kanalizace nebo chovu hospodářských zvířat.

Minimální požadavky splňovalo 96 % lokalit a u více než 83 % míst pak voda vyhovovala dokonce i přísnějším požadavkům a byla označena za „výbornou“. Několik velkých turistických oblastí a měst jako Blackpool, Kodaň či Mnichov začíná rovněž profitovat z investic do vylepšených kanalizačních systémů, díky nimž je nyní voda ke koupání v přístavních oblastech, říčních lokalitách a přilehlých plážích čistší.

Kvalita vod ke koupání se v průběhu času zlepšila. V roce 1991 splňovalo nejvyšší normy pouze 56 % lokalit ke koupání. Tento podíl vzrostl v roce 2015 na 87 %, k čemuž se dospělo na základě každoročního sledování 9 600 lokalit ke koupání během uvedeného období.

Další klíčová zjištění

Pro rekreační činnosti jako plavání představuje fekální kontaminace ohrožení veřejného zdraví. Koupání na kontaminované pláži nebo jezeře může mít za následek různá onemocnění. Hlavními zdroji znečištění jsou odpadní vody z kanalizace a odvádění vody z hospodářství a zemědělských půd. Míra znečištění se zvyšuje při silných deštích a záplavách, kdy dochází k přeplnění kanalizačního systému a znečištěná drenážní voda se dostává do řek a moří. Před 40 lety se do mnoha vodních toků a nádrží v Evropě dostávalo velké množství nekontrolovaných, nevyčištěných nebo jen částečně vyčištěných odpadních vod.

Koupací sezóna v roce 2015 byla první, kdy všechny členské státy EU monitorovaly kvalitu vod v lokalitách ke koupání podle ustanovení revidované směrnice o jakosti vod ke koupání (2006/7/ES). Směrnice stanoví, kdy lze kvalitu vody ke koupání klasifikovat jako výbornou, dobrou, přijatelnou nebo nevyhovující, a to v závislosti na míře znečištění fekálními bakteriemi.

Výsledky zprávy se dostanou do středu pozornosti i v rámci akce EUGreenWeek, která proběhne ve dnech 30. května až 3. června 2016 jakožto součást letošní širší škály akcí „Investice do ekologičtější budoucnosti“.*

/TZ/

Česká republika patří mezi šest zemí v rámci EU, které vykazují v mikrobiologických a chemických parametrech pitné vody 99 až 100 procent požadované kvality. Porovnání kvality pitné vody v rámci EU, ale i z různých vodárenských zdrojů v rámci naší země, shrnula mimo jiné nedávno vydaná publika „Zajištění kvality pitné vody při zásobování obyvatelstva malými vodárenskými systémy“, kterou zpracovali odborníci ze Státního zdravotního ústavu a Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Zaznělo to na tiskové konferenci společnosti SOVAK.

 

Vodohospodářské společnosti v České republice dlouhodobě pracují na zlepšení kvality vyráběné a dodávané pitné vody a to jak průběžnými investicemi do procesu úpravy, tak i opatřeními na distribučních soustavách. Dostupná kapacita úpraven vody je díky stále klesající spotřebě více než dostatečná (využití instalovaných výrobních kapacit se nalézá pod 40 % instalovaného výkonu produkce). Přesto nastupující trendy v kvalitě povrchových i podzemních vod znamenají nutnost stávající technologie dále zkvalitňovat a doplňovat další stupně úpravy. Typickým příkladem je například město Plzeň či úpravny povrchových vod v regionu Severočeské vodárenské společnosti, kde jsou doplněny nové separační stupně. Obdobně se pokles spotřeby pitných vod odráží v nutnosti rekonstrukce stávajících vodovodních sítí a nasazení moderních řídicích systémů (například SWiM v Praze) tak, aby byla uchována kvalita vody i při jejím vyšším zdržení v distribučním systému. „Pro realizaci výše uvedených opatření je však zcela zásadní vytváření dostatečných finančních zdrojů ve vodném, ať se jedná o položku zisku v případě vlastnického modelu měst a obcí či nájemné v případě zajištění provozu provozní společností,“ konstatuje Oldřich Vlasák.

 

„Pro Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) je v této souvislosti důležité, že kvalitu pitné vody v naší zemi potvrzují na nás nezávislí odborníci,“ zdůrazňuje ředitel SOVAK ČR Oldřich Vlasák. Ti navíc konstatují i skutečnost, na kterou SOVAK ČR dlouhodobě upozorňuje, totiž, že při porovnání počtu nálezů překračujících stanovené hygienické limity dochází častěji k nedodržování stanovené kvality u malých vodovodů. I v této kategorii je ale situace v ČR lepší, než je tomu v EU. Podle průzkumu Evropské komise nesplňuje v některém z ukazatelů požadavek směrnice na pitnou vodu (98/83/ES) asi 40 procent malých vodovodů (zásobujících 50 až 5 000 osob), zatímco u větších vodovodů je to méně než pět procent. V ČR se ale pohybují případy nedodržení limitů zdravotně závažných ukazatelů (s nejvyšší mezní hodnotou – NMH) jen asi u 0,02 procenta velkých společností, a u nejmenších vodohospodářských společností jde zhruba o jedno procento vzorků. „Sdružení je proto přesvědčeno, že nejsou žádné racionální důvody, kvůli kterým by si měli spotřebitelé v ČR pořizovat nákladné technologie na úpravu pitné vody z kohoutku, které jim nabízí různé komerční společnosti,“ konstatuje Oldřich Vlasák.

Některé z nich kvalitu pitné vody snižují a dokonce představují zdravotní riziko, jak letos zjistila Česká obchodní inspekce ČOI). Zařízení na úpravu pitné vody podle ČOI mimo jiné snížilo obsah vápníku v pitné vodě o 97,6 procenta a hořčíku o 97,8 procenta. Ve vodě byl zjištěn také nárůst mikrobiologického znečištění o dva řády. „Voda, upravená přístrojem Aqua Pro, nemá charakter vody pitné a nelze ji používat jako její náhradu,“ konstatovala ČOI. Riziková může být také pravidelná konzumace vody ze studní. Vodohospodářské rozbory takové vody pravidelně konstatují, že více než 90 procent analyzovaných vzorků neodpovídá alespoň v jednom parametru vyhlášce č.252/2004 Sb., kterou se stanovují hygienické požadavky na pitnou vodu a četnost a rozsah kontrol pitné vody, nejčastěji nevyhovující jsou mikrobiologické ukazatele.

U pitné vody se mimo jiné sleduje 10 ukazatelů mikrobiologické a biologické kontaminace vody a celkem 62 ukazatelů fyzikálních a chemických vlastností vody, přičemž u 28 z nich jsou povoleny maximální limity v řádech nanogramů na litr. Z mikrobiologických ukazatelů jsou to například Escherichia coli, koliformní bakterie, Intestinální enterokoky, z chemických parametrů pak vybrané kovy, organické látky či dusičnany. Pokud se týká mikrobiologických (hygienických) parametrů pitné vody, pak tyto platí jak pro studenou, tak teplou kohoutkovou vodu ve všech místech, kam je voda dodávána.*

Celkem 286 projektů přihlásili doposud jejich autoři do letošního 8. ročníku soutěže Ekologický oskar. Přihlášky jsou uzavřeny pro kategorie Obec, Kutil, Firma, Mládež a Stavba. Do kategorie Nápad, otevřené široké veřejnosti, mohou lidé své projekty přihlašovat až do 15. srpna.

Více než dvě stě projektů se letos utká v pěti základních kategoriích o prestižní ocenění Ekologický oskar. Projekty zaměřené na úsporu energií a ochranu přírody mohli lidé do soutěže přihlašovat do 15. dubna. „Letošní nová soutěžní kategorie Stavba zamíchala oproti minulým ročníkům s rozložením projektů. Ve prospěch samostatné kategorie pro stavby a rekonstrukce se přesunuly projekty dříve přihlašované jako Kutil nebo Firma,“ vysvětluje Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže Ekologický oskar. Kategorie Obec a Mládež si drží přibližně stejné množství projektů jako v předchozích letech.

O vítězi rozhodne veřejnost

Jednotlivé projekty bude nyní posuzovat komise složená z odborníků na danou tematiku. „Z přihlášených projektů vybere odborná komise pod záštitou Akademie věd ČR vždy dva nejlepší, a to pro každou kategorii. Tyto projekty představíme na tiskové konferenci v polovině června. O vítězi jednotlivých kategorií pak rozhodne veřejné hlasování, které poběží od června do září,“ dodává Glaserová. Na hlasující čekají také letos zajímavé odměny, tou hlavní je roční zápůjčka vozu ŠKODA Citigo G-TEC na stlačený zemní plyn.

Odměna 300 000 Kč a pomoc s realizací

Přihlašování projektů je stále otevřené do kategorie Nápad. Vůbec poprvé tak může o Ekologického oskara soutěžit kdokoliv s myšlenkou či námětem třeba na novou mobilní či webovou aplikaci, ekologický výrobek nebo cokoliv dalšího, co pomůže chránit přírodu či šetřit energie. V minulosti byla kategorie směrována spíše na firemní projekty.

Lidé mohou svůj nápad zdarma přihlásit až do 15. srpna na webových stránkách soutěže. Vítěz získá 300 000 korun a navíc odbornou pomoc s realizací svého projektu.*

Více informací o soutěži je možné najít na webu www.ekologickyoskar.cz

V pátek 29. dubna 2016 ožilo nádvoří Plzeňského Prazdroje již 6. ročníkem Festivalu Regionálních potravin Plzeňského kraje, který tradičně nabízí představení lokálních produktů od místních výrobců a pěstitelů. O značku Regionální potravina, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 79 produktů od 27 výrobců. O logo soutěžily v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 23 výrobků z kategorie Masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas. Odborná komise soutěže Regionální potravina nakonec vyhodnotila a značkou ocenila devět výrobků.

 

Stejně jako při minulých ročnících bylo i letos součástí festivalu vyhlášení letošních vítězů soutěže Regionální potravina. Tu pořádá Ministerstvo zemědělství  a Státní zemědělský a intervenční fond a v Plzeňském kraji je její organizací pověřena Krajská agrární komora Plzeň, Místní akční skupina Pošumaví, z. s., a Úhlava, o. p. s., za podpory Plzeňského kraje.  Návštěvníci se tak na festivalu, který finančně podporuje i společnost NET4GAS, dozvěděli, jaké potraviny se od letošního roku a ještě další tři následující léta budou pyšnit titulem Regionální potravina Plzeňského kraje. Cílem soutěže i samotného festivalu je upozornit spotřebitele na lokální produkty a ukázat, že v našem kraji existují špičkoví výrobci, u nichž se vyplatí nakupovat.

 

Odborná komise je osmičlenná, tvořená zástupci Ministerstva zemědělství, Plzeňského kraje, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR ve dvou kolech.

Vítězové soutěže regionálních potravin samozřejmě představili ve stáncích na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj své produkty. Návštěvníci mohli nejen ochutnat místní pochutiny, ale mohli si i zakoupit řadu regionálních výrobků. Svoje lokální produkty představili v Plzni také zástupci regionů, kteří společně s Plzeňským krajem tvoří tzv. Evropský region Dunaj – Vltava. Jeho součástí jsou Jihočeský kraj, kraj Vysočina, Horní Falc, okres Altötting, ležící v Dolním Bavorsku, Horní Rakousko a dolnorakouské oblasti Mostviertel a Waldviertel. Evropský region se nachází na území o rozloze 65 tisíc km čtverečních a žije zde šest milionů obyvatel.

Připraven byl také bohatý doprovodný program, o který se v dopoledních hodinách postaral Dětský soubor písní a tanců Jiskřička, odpoledne potom Michal Tučný revival Plzeň. Na své si přišly také děti. Čekala na ně bylinková zahrádka, dojení krávy nebo řada dalších aktivit se zemědělskou tematikou.

Chybět nemohlo také vaření přímo z regionálních potravin. Jak je využít, aby vznikl chutný pokrm, návštěvníkům předvedli právě šéfkuchaři Filip Sajler a Ondřej Slanina. Návštěvníci akce se mohli také zúčastnit soutěže o atraktivní ceny, jako je škola čepování nebo koš s Regionálními potravinami.

 

Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí zhruba 500 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Podrobné informace o soutěži můžete najít na webových stránkách http://www.regionalnipotravina.cz.*

/TZ/

 

V roli moderátorů i kuchařů se představili šéfkuchaři Filip Sajler a Ondřej Slanina. Nechyběl ani doprovodný program pro malé i velké návštěvníky.

 

 

Téměř 90 (87) procent obyvatel hlavního města žije v bytových domech. Stáří pražských bytových domů se přitom pohybuje vysoko nad celorepublikovým průměrem, který činí 52 let od data výstavby nebo poslední rekonstrukce, v Praze je to více než 61 let. Program Nová zelená úsporám plánuje do konce roku 2021 majitelům rodinných a pražských bytových domů rozdělit více než 25 miliard korun. Potřebné rekonstrukce by se tak mohly dočkat další desítky tisíc nemovitostí.

Bytový fond v Praze čítá podle dat Českého statistického úřadu celkem přes 600 tisíc bytů, v bytových domech přitom žije 87 procent obyvatel hlavního města, přičemž téměř polovina Pražanů bydlí v panelových domech. „Výstavba pražských panelových sídlišť byla zahájena už v letech 1958 až 1961 a mezi nejstarší patří Červený Vrch, Rybníčky, Invalidovna, Petřiny, Hloubětín a Malešice. Nejmladší sílisště - Homolka, Baba a Jižní Město - jsou všechna z roku 1971. Panelové domy však byly původně stavěny s výhledem užívání jen na 20 až 30 let, řada z nich tak v současnosti přesluhuje i dvojnásobek. Průměrné stáří bytových domů činí v hlavním městě od výstavby či poslední rekonstrukce 61 let, což je vůbec nejvíc z celé České republiky, viz tabulku.

„Většina pražských panelových sídlišť je 50 až 60 let stará a v současnosti vykazuje více či méně závažné stavebně-technické a energetické nedostatky, které je možné vhodnou rekonstrukcí eliminovat. Majitelům bytových domů však na obnovu často chybějí potřebné finance. Vítáme proto navýšení dotace v programu Nová zelená úsporám z 20 na 30 procent způsobilých výdajů a především skutečnost, že výzva je poprvé kontinuální, nikoli časově omezená,“ říká Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

 

Průměrné stáří domů dle období výstavby nebo rekonstrukce, starší 50 let označeny

(zdroj: ČSÚ)

Bytové
domy

(prům. stáří v letech)

 Průměr ČR

52,4

Ústecký kraj

55,3

Karlovarský kraj

59,7

Liberecký kraj

58,9

Královéhradecký kraj

56,2

Plzeňský kraj

50,0

Olomoucký kraj

52,1

Hlavní město Praha

61,3

Jihočeský kraj

47,1

Středočeský kraj

45,4

Pardubický kraj

46,3

Jihomoravský kraj

49,6

Kraj Vysočina

44,0

Moravskoslezský kraj

51,1

Zlínský kraj

41,7

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V loňském roce v rámci  první výzvy programu Nová zelená úsporám (NZÚ) určené pro vlastníky pražských bytových domů přijalo Ministerstvo životního prostředí 290 žádostí v celkovém objemu více než 174 milionů korun.  Vlastníci bytových domů a společenství vlastníků bytových jednotek mimo Prahu nejsou o podporu ošizeni. V letošním roce mohou dostat dotaci nejen za zateplení, ale i na výměnu zdroje nebo jiná související opatření z integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Podpora je ve výši 25,5 procenta, respektive 32,3 procenta dotace ze způsobilých výdajů podle úrovně dosažených úspor energie a energetické náročnosti budovy po realizaci projektu.

Byty ve zrekonstruovaných domech se prodají rychleji a za vyšší cenu

Kromě lepší kvality bydlení má rekonstrukce také jednoznačně pozitivní dopad na zhodnocení nemovitosti. Opravený dům signalizuje dobrou adresu s fungujícím společenstvím vlastníků nebo bytovým družstvem. Zhodnocení jednotlivých bytových jednotek se pohybuje okolo 10 až 15 procent, navíc se výrazně zkracuje doba v případě prodeje.

„Ve stejné ulici může být cena bytů ve zrekonstruovaných domech až o 15 procent vyšší než u bytů v zástavbě před rekonstrukcí. Investice do technického stavu budovy znamená významnou konkurenční výhodu. Kupující dávají přednost bytům ve zrekonstruovaných domech, a tak se dají prodat rychleji a za vyšší cenu,“ konstatuje Vladimír Zuzák, ředitel společnosti MAXIMA REALITY. Naopak dlouhodobě neuspokojivý technický stav činí řadu tuzemských nemovitostí téměř neprodejnou nebo atraktivní jen při prodeji za zlomek možné ceny.

Technický stav a energetická náročnost budovy je vedle ceny a lokality třetím nejdůležitějším kritériem při výběru nemovitosti. S technickým stavem budovy totiž úzce souvisí provozní náklady. „Zásadní položkou jsou přitom výdaje na vytápění, které tvoří 60 procent nákladů domácnosti na energie. Účet za teplo se podle toho, zda je nemovitost v dobrém technickém stavu nebo nikoli, může lišit o tisíce až desetitisíce korun. Například za vytápění nezatepleného bytu velikosti 70 metrů čtverečních domácnost zaplatí 20 000 korun, ve zrekonstruovaném domě jen 8000 korun ročně,“ oznamuje Marcela Kubů.*

/TZ/

 

Největším problémem, se kterým se obce budou muset co nejdříve vypořádat, je podle odborníků hledání řešení, jak využít zbytkový směsný komunální odpad. Olomoucký kraj uspořádal pro zástupce asi 150 obcí seminář o tom, kde by měl končit zbytkový směsný komunální odpad.

Jak využít zbytkový směsný komunální odpad? Z těchto důvodů kraj jako jeden z prvních regionů v zemi před časem inicioval vznik spolku Odpady Olomouckého kraje, který v současnosti sdružuje obce a města z regionu, v nichž žijí více než dvě třetiny populace kraje. Před nedávnem navíc kraj schválil nový Plán odpadového hospodářství, který předpokládá, že občané v následujících letech vyprodukují každoročně zhruba 160 000 tun zbytkového směsného komunálního odpadu. „Chceme důsledně podporovat prevenci a zlepšovat systém recyklace, abychom množství tohoto odpadu minimalizovali. Na druhou stranu se musíme včas připravit na legislativně schválený zákaz skládkování v roce 2024 a najít nejvhodnější řešení problému se zbytkovým odpadem. Nepřejeme si, aby obce za pár let stály před neřešitelnou situací, že nebudou vědět, co mají s tímto odpadem dělat, případně že pro ně bude jeho likvidace znamenat neadekvátní finanční zátěž,“ uvedl náměstek olomouckého hejtmana Michal Symerský, který má problematiku životního prostředí ve své kompetenci.

I z těchto důvodů krajský spolek ve spolupráci s partnery plánuje, že by na území kraje vzniklo moderní zařízení, které by zajistilo zpracování 100 000 tun zbytkového odpadu. „Inspiraci hledáme ve fungujících modelech v zahraničí. Chtěli bychom, aby zvolené řešení co nejméně zatěžovalo životní prostředí. Velký důraz klademe také na zvýšení materiálového využití směsného komunálního odpadu a v neposlední řadě i zhodnocení jeho energetického potenciálu,“ uvedla koordinátorka systému odpadového hospodářství v Olomouckém kraji Zuzana Ochmanová.

Spolek hodlá ve spolupráci s krajem a partnery hledat možnosti financování projektu, jehož náklady odborníci odhadují na 1,5 až 2 miliardy korun.

Prostřednictvím memoranda spolek navázal spolupráci s firmou PGP Terminal, která na semináři zástupcům obcí představila jednu z nejmodernějších technologií na likvidaci směsného komunálního odpadu v současnosti.  „Jedná se o moderní a ekologické řešení, které nelze srovnávat s dosud používanými konvenčními zařízeními. Jde o zařízení, v němž dochází k přeměně odpadu na prvky a jednoduché sloučeniny, např. vodík, oxid uhelnatý a vodu. V zařízení se při teplotách okolo tří tisíc stupňů Celsia odpad transformuje na syntetický plyn, z něhož se po pročištění vyrábí elektřina, teplo nebo palivo pro automobily,“ popsal Petr Břenek, generální ředitel společnosti PGP Terminal, která vlastní licenci na kanadskou technologii Westinghouse Plasma Corporation pro Česko. Vedlejším produktem procesu je podle jeho slov sklovitá tavenina, která má široké využití ve stavebnictví.

Ve spolupráci s hejtmanstvím spolek připravuje také žádost o evropské dotace na vytvoření systému sedmi odpadových center na území celého kraje. „Tato centra by umožnila smysluplné a efektivní nakládání s komunálními odpady pro členy spolku ve smyslu dodržení hierarchie nakládání s odpady. Mimo jiné by měla být vybavena i moderními překladišti k odvozu zbytkového komunálního odpadu k dalšímu využití,“ doplnila Ochmanová. Spolek, který sdružuje velká města i malé obce, podle jejích slov stále přijímá do svých řad členy a připravuje harmonogram plnění jednotlivých cílů, aby odpovídaly novému krajskému Plánu odpadového hospodářství.

„Neradi bychom řešení důležitých problémů nechávali na poslední chvíli, budoucnost vidíme ve společném koordinovaném postupu, díky němuž zajistíme obcím stabilitu a lepší pozici pro vyjednávání o finančních podmínkách. Naším cílem je moderní řešení, které bude environmentálně, ekonomicky a sociálně únosné,“ uzavřel Symerský.

O spolku „Odpady Olomouckého kraje“

Spolek „Odpady Olomouckého kraje, z. s.“ začal po dlouhých přípravách oficiálně fungovat v červnu minulého roku. Založil jej Olomoucký kraj spolu s obcemi s rozšířenou působností. Posláním spolku je vytvoření podmínek pro předcházení vzniku odpadu a zajištění efektivního nakládání s komunálním odpadem členů spolku (vlastníky tohoto odpadu jsou obce), v souladu s platnou legislativou České republiky. Aktuálně jsou členy spolku obce a města, ve kterých žije dohromady více než 400 000 obyvatel. V roce 2015 proběhlo více než 40 setkání se starosty a zastupiteli obcí v Olomouckém kraji, 9 odborných seminářů se zúčastnilo takřka 300 zástupců samospráv z regionu.

O společnosti PGP Terminal

Společnost PGP Terminal, a. s., je od roku 2012 výhradním zástupcem společnosti Westinghouse Plasma Corporation a držitelem licenčních práv pro aplikaci této technologie pro oblast České republiky a Slovenska. Jejím cílem je vybudování zařízení na energetické nebo materiálové využití komunálního odpadu prostřednictvím využití technologie plazmového zplyňování na území České republiky a Slovenska.*

 

Obr.  Vizualizace typového řešení odpadového centra, které by mělo vyrůst na několika místech v kraji a umožnit tak smysluplné a efektivní nakládání s odpady

Jihočeský kraj hlásí ohledně kotlíkové dotace zatím „vyprodáno“. Za měsíc eviduje přes 2700 žádostí za více než 300 milionů korun.

Zatím momentálně „vyprodáno“. Tak lze komentovat současný stav ohledně kotlíkové dotace z pozice Jihočeského kraje. Původně se o ni mohli žadatelé ucházet od 18. ledna do 31. března, kdy pro ně bylo vyčleněno 200 milionů s tím, že dalších 100 milionů korun pro ně bude připraveno na podzim. Zhruba po měsíci ale kraj už nemá co nabízet, neboť i tato celková částka byla ze strany zájemců překročena.

„Finanční prostředky určené pro první vlnu kotlíkové dotace jsou vyčerpány. Přišlo nám 2732 žádostí, které dosáhly výše 303 milionů korun,“ upřesnil náměstek hejtmana Jaromír Slíva.

Slíva zároveň dodal, že kraj, jak již ostatně dopředu avizoval, je připraven k 200 milionům z první dotační vlny přidat i oněch 100 milionů korun, se kterými původně počítal pro druhou dotační vlnu. „Naším cílem je snaha pokrýt všechny žádosti, které jsme obdrželi,“ dodal náměstek.

Celkem má kraj od ministerstva životního prostředí přislíbeno 900 milionů

Celkem má kraj od ministerstva životního prostředí (MŽP) na kotlíkovou dotaci přislíbeno 900 milionů korun, které by měl po 300 milionech čerpat ve dvouletých cyklech. Vzhledem k současné situaci bude chtít ale takto nastavený systém změnit.

„Pokud nám žádosti budou i nadále chodit, tak prostě nechceme jejich příjem zastavovat a čekat další dva roky, abychom mohli pokračovat v další dotační vlně. Budeme proto s MŽP intenzivně jednat, aby nám tyto prostředky uvolnilo v co možná nejbližším možném termínu,“ uzavřel Slíva.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down