Česko sníží svou uhlíkovou stopu. Desítky průmyslových zařízení spadajících do systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), které v ČR patří mezi největší znečišťovatele z hlediska množství vypouštěného CO2 do ovzduší, můžou chystat ekologizaci svých provozů. K dispozici jim jsou tři nově vyhlašované výzvy z Modernizačního fondu, v nichž je připraveno 7,4 miliardy korun.

„Průmyslový a energetický sektor čeká v následujících letech velká proměna. Obě tato odvětví totiž hrají klíčovou roli při naplňování národních klimatických plánů. Pro oblast Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v systému obchodování s emisními povolenkami jsme v Modernizačním fondu na následující dekádu vyčlenili přes 13 % celkových prostředků fondu. Ty by měly pomoci významně snížit množství COvypouštěného právě těmito znečišťovateli,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Po již dříve vyhlášených výzvách na modernizaci tepláren a výstavbu fotovoltaických elektráren pokračuje Modernizační fond se třemi výzvami na ekologizaci průmyslových podniků zařazených do systému EU ETS. Do něho v ČR aktuálně spadají desítky zařízení ze sektorů výroby oceli a železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, chemického průmyslu, rafinérií ad.
První dvě výzvy cílí na menší projekty s podporou do 15 milionů eur, třetí využijí nákladnější projekty, které si z celkové alokace prvních výzev ukrojí 5 miliard korun. Větší projekty budou v rámci procesu jejich schvalování individuálně předkládány Evropské investiční bance, přičemž před tím musí projít i individuálním posouzením z hlediska veřejné podpory.

„Škála projektů, na které mohou žadatelé z fondu získat finance, je opravdu široká. Podpoříme jak rekonstrukci, tak náhradu starého zdroje za nový, v obou případech je ale podmínkou, že musí dojít ke změně paliva ze špinavého na čisté. Dotaci je možné získat také na zavedení technologií využívajících vodík, aplikaci postupů, které zefektivní nakládání s energií nebo na snížení energetické náročnosti budov, v nichž výroba a zpracování probíhá,“ vyjmenovává příklady projektů Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, který má příjem žádostí i zprostředkování peněz z Modernizačního fondu na starosti.

Ve výzvách tak bude možné čerpat podporu například na projekty zaměřené na energetické využití „vlastní“ biomasy (odpadu z výroby) v rámci dřevozpracujícího průmyslu, na využití odpadního tepla z energeticky náročné výroby (sklářský, keramický, či hutní průmysl) pro další výrobní proces. Dotace jsou určené rovněž na modernizace a s tím spojené snížení energetické náročnosti výroby veškerého výrobního a zpracovatelského průmyslu, v tomto případě se jedná především o keramický a chemický průmysl, výrobu cementu, hutě apod.

„V závislosti na typu projektu, velikosti podniku a regionu se výše dotace bude pohybovat v rozmezí od 30 do 80 %, přičemž nejvíce zvýhodníme podniky v uhelných regionech,“ dodává Petr Valdman.
Elektronický příjem žádostí bude ve všech třech výzvách zahájen 19. července 2021 ve 12:00 prostřednictvím informačního systému AIS SFŽP ČR. Žádosti mohou podávat všichni zájemci, kteří se již dříve zapojili do předregistrační výzvy. Příjem žádostí bude ukončen na konci ledna 2022, v případě výzvy pro investičně náročnější projekty s podporou nad 15 mil. eur příjem žádostí poběží až do března příštího roku nebo do vyčerpání dvojnásobku alokace výzvy.

 

Bližší informace k dotačním výzvám:
Výzva ENERG ETS č. 1/2021 – projekty s podporou do 15 mil. eur – modernizace zdrojů
Výzva ENERG ETS č. 2/2021 – projekty s podporou do 15 mil. eur – modernizace technologií
Výzva ENERG ETS č. 3/2021 – projekty s podporou nad 15 mil. eur – modernizace zdrojů i technologií

/zr/*

Předsednictvo Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) ještě v noci domluvilo zorganizování finanční sbírky a další podpory postiženým obcím ihned, jak obdrží specifikace nutné akutní pomoci a dlouhodobé podpory.

Starostové i primátoři jsou připraveni poskytnout požadovanou finanční, materiální i další pomoc. Již nyní probíhá ve velkých městech jednání zastupitelů o vyčlenění finančních prostředků, které mají být konkrétně zacíleny podle požadavků postižených obcí.
SMO ČR uvolní z vlastní rezervy pětimilionovou částku na cílenou pomoc.
„Chci poděkovat za obrovskou vlnu solidarity, jsme připraveni ji koordinovat a cíleně směřovat,“ říká předseda SMO ČR a starosta města Kyjov František Lukl.*

/zr/

Moderní technologie pro boj s pandemií představila na tiskové konferenci společnost Advanced Materials-JTJ, s. r. o., a dceřiná společnost FN-NANO s. r. o.  

Současná situace se od minulé pandemie, která tu byla před 100 lety, výrazně odlišuje, ale výsledek je stejný: umírají lidé. Přestože nyní máme k dispozici špičkové technologie 21. století, stále používáme technologie století minulého, zaznělo na TK. Problém je i v českých zákonech, které jako pilíře prevence používají pouze hygienu, osvětu, deratizaci a očkování.

Využití moderních technologií pro ochranu zdraví našich obyvatel prostě zákon ani nezná.

Po státních institucích ZUOVA, SZÚ také americká University of Nevada potvrdila vysokou účinnost technologie FN NANO® proti virům. Jako jedna z mála na světě, která umí provádět testy na lidský koronavirus, potvrdila deaktivaci do 10 minut bez použití dezinfekcí, ozónu, jedovatých chemických látek nebo tvrdého UV záření.

Výhody technologie:

 

FN NAN0® odbourává ozón s účinností přes 40 procent při kontaktu vzduchu s aktivní plochou. Tato vlastnost dělá z ošetřeného povrchu ideální nástroj pro rychlé odbourání nebezpečného ozónu po využití ozonizátoru, je rovněž využitelná při odbourávání nebezpečných emisí z dopravy tvořící přízemní ozón.

Společnost vytvořila ve svých kancelářích vzorovou ukázku užití různých moderních technologií, které se vzájemně doplňují a vyvářejí bezpečnější a čistší prostředí (SIP).

„Takto ošetřené prostory by se měly stát novým standardem bezpečí všude uvnitř budov, a to především ve školských a zdravotnických zařízeních. Vzhledem k současnému způsobu života lze i do budoucna předpokládat, že přijdou i jiné typy přírodních, či syntetických virů schopných způsobit epidemie či pandemie, a proto je nutno se proti nim naučit účinně a efektivně bránit. S tímto systémem opatření není nutno zavírat školy, restaurace, kulturu, omezovat podnikání,“ uvedl na tiskové konferenci Ing. Jan Procházka, Ph.D., ze společnosti Advanced Materials a jednatel společnosti FN-NANO. Jak dodal, cesta do normálu vede přes Zákon o ochraně veřejného zdraví 258/2000 Sb. a vytvoření vyššího standardu bezpečí uvnitř budov – Systému integrované prevence (SIP) jehož páteří je fotokatalytická technologie FN NANO®.

Můžeme se účinně a efektivně chránit

Bez využití moderních technologií nemusíme příští pandemie zvládnout. Povrch vnitřních stěn interiérů budov je možno přeměnit s pomocí FN NANO® nátěrů v účinnou, nízkonákladovou, bezhlučnou a prakticky bezúdržbovou čističku vzduchu, která ke svému provozu potřebuje trochu světelné energie, jenž nás ochrání před útoky virů a bakterií, a to jak přirozených, tak uměle vyrobených.

Ošetření technologií FN-NANO se hodí zejména do prostor, v nichž pobývá více lidi pospolu – tedy školy, mateřské školy, veřejné budovy, kanceláře, ale i nemocnice, restaurací a další. Lze je využít též na fasády domů, ošetření budov, soch a dalších předmětů.

Fotokatalytické nátěry FN NANO® slouží lidem po celém světě.

/ev/*

Pestrou letní sezonu plnou pozoruhodných zážitků nabídnou v létě svým návštěvníkům nejvyšší české hory – Krkonoše. Území Krkonoš včetně jejich podhůří je protkáno téměř 900 kilometry cyklotras.

Terény jsou vhodné pro zdatné sportovce, bikery i pro rodinnou rekreační jízdu. Pro snazší zvládnutí terénu křižují region krkonošské cyklobusy pro pěší i cykloturisty. Jízdní řády s tipy na výlety jsou k dispozici zdarma v krkonošských informačních centrech, vylepené přímo na autobusových zastávkách, kde cyklobus staví, nebo na webu www.krkonose.eu/krkonosske-cyklobusy. Turistické linky budou brázdit regionem až do 30. září. Letos se již poosmé pro návštěvníky otevírá Krkonošská pivní stezka, vydat se lze po trasách místních pivovarů a ochutnat produkty z minipivovaru Hendrych, z pivovaru Trautenberk či pivovaru v Peci pod Sněžkou. Od června do září trvá na stezce soutěž za nasbíraná razítka od pivovarů, v níž lze získat i originální tričko. Informace poskytne odkaz www.krkonosskapivnistezka.cz.

Pojizerský Pacifik pak přinese zážitek v podobě romantické jízdy údolím Jizery po trati vedoucí údolím řeky Jizery ve směru Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou (www.krkonose.eu/pojizersky-pacifik).

Bohatá je také nabídka doprovodných akcí, které se konají každou sobotu mezi 10. červencem a 28. srpnem. Návštěvníky čeká Divadelní představení pro děti Pohádka o chytrém Jankovi na peronu martinického nádraží, speciální exkurze do ráje vánočních ozdob ve firmě Rautis v Poniklé, komentovaná prohlídka historického martinického nádraží a muzea, jízda vlakem s hrabětem Harrachem a loutkové pohádkové představení ve Vysockém divadle.*

/zr/

Do soutěže pořádané spolkem Arnika může přihlásit nejkrásnější aleje nebo stromořadí opravdu každý. Stačí zaslat fotografii s krátkým příběhem pomocí formuláře na www.alejroku.cz (1). Uzávěrka nominací je na konci října, poté o vítězce rozhodne veřejnost v internetovém hlasování.

„Pojďte s námi objevovat ta nejkrásnější místa v České republice a představte nám nejhezčí aleje ve vašem okolí nebo když pojedete někam na výlet. Můžete také upozornit na ty, které jsou nově vysazené nebo kterým hrozí pokácení. Velmi se těšíme, až budeme v letošním jedenáctém ročníku vybírat tu nejkrásnější alej,“ říká patronka ankety a muzikálová herečka Petra Vojtková.

Přihlášku může do ankety může zaslat kdokoli – jednotlivci, rodiny, sdružení, firmy, školy i obce. Hledají se aleje známé, neznámé, vzrostlé, mladé, ve městech, v krajině, kolem silnic nebo turistických tras. O vítězství může nakonec rozhodnout mimořádná krása, silný příběh, snaha o záchranu nebo úsilí místních patriotů uspět v konkurenci z celé republiky.

O nejoblíbenější aleji rozhodnou lidé hlasováním na podzim tohoto roku. Kompletní výsledky se dozvíme v lednu 2022. Pro nominující vítězných alejí ze všech regionů Arnika připraví dárkové balíčky s poukazy od FotoŠkoda, knihami o památných stromech nebo vstupenkami do botanických zahrad. Nominující celonárodní vítězky obdrží jako hlavní cenu let balonem.*

Patroni ankety navíc vyberou tři nejkrásnější fotografie, jejichž autory ocení fotoaparátem  nebo tiskárnou.

Cílem ankety je přitáhnout pozornost veřejnosti k alejím, které patří ke zdravé a fungující krajině. Více na  www.alejroku.cz

/zr/

Do 27. června mají návštěvníci Národního zemědělského muzea v Praze možnost zhlédnout výstavu Sociální zemědělství: Příležitost pro zemědělce, která prezentuje potenciál sociálního zemědělství v podmínkách České republiky. Jeho posláním je vedle produkce a prodeje zemědělských produktů také zajišťování pracovních míst na farmách, poskytování služeb sociálně a zdravotně znevýhodněným osobám i organizování vzdělávacích aktivit.

Sociální zemědělství je inovativní přístup vycházející z tradičních venkovských svépomocných systémů. Sdružuje v sobě koncepty multifunkčního zemědělství, sociálních služeb a zdravotní péče na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Koncept sociálního zemědělství klade velký důraz na vztahy mezi lidmi; rozvíjí vztahy v rámci farmy, rodiny, komunity a pomáhá k začleňování znevýhodněných osob do běžného života. Tento nový směr se začíná rozvíjet také v České republice. „Jedná se o další z výstav, které muzeum pořádá na své střešní terase ve spolupráci s resortními organizacemi, tentokrát připravenou Státním zemědělským intervenčním fondem. Za zemědělstvím často vidíme především péči o krajinu, půdu, rostliny či zvířata, ale sociální zemědělství k nám nově přináší téma, jak tento obor může ohleduplně pomáhat i při kultivování společnosti a vztahů,“ říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Zdeněk Novák.

V současné době existuje celá řada odborných publikací na téma sociální podnik, sociální služby a zemědělství. Zemědělství je však v těchto studiích řešeno spíše jako doplňková činnost. Členové Tematické pracovní skupiny Sociální zemědělství – návrh systému opatření pro podmínky České republiky proto iniciovali šetření s cílem poskytnout zájemcům z řad zemědělské veřejnosti dostatek informací. Zpracovaná Analýza sociálního zemědělství v podmínkách ČR je primárně zaměřena na zemědělce a možnosti multifunkčního zemědělství v rámci sociálních služeb a s tím souvisejících činností. Analýza zmapovala aktéry sociálního zemědělství a jejich role v rámci poskytování sociálních služeb – zejména v oblasti veřejné správy, zemědělců, vědců a sociálních organizací, naplňujících principy sociálního zemědělství nebo přispívajících k jejich zavádění do praxe. „Česká republika má, stejně jako ostatní členské země EU, potenciál k rozvoji sociálního zemědělství. Tato výstava mapuje a prezentuje zemědělské podniky, kde se taková spolupráce již podařila úspěšně nastavit,“ říká ředitel Sekce řízení regionální politiky, zahraničních vztahů a komunikace SZIF Miloš Jirovský.

Výstava prezentuje vybrané subjekty, které se podílely na zpracování analýzy a které v České republice naplňují koncept sociálního zemědělství nebo přispívají k zavádění jeho principů do praxe.

Výstavu připravila Celostátní síť pro venkov – Státní zemědělský intervenční fond ve spolupráci s organizacemi: Ministerstvo zemědělství; Mendelova univerzita v Brně; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; Česká zemědělská univerzita v Praze; TESSEA; Kraj Vysočina; Chaloupky, obecně prospěšná společnost, Vysočina; Školní statek, Humpolec, Dusilov 384; Asociace sociálního zemědělství; Zemědělský svaz ČR, územní organizace Hradec Králové; Zemědělská akciová společnost Mžany; Zemědělské družstvo Libčany; POMOC Týn nad Vltavou; Lavandia; Květná Zahrada. Více na www.nzm.cz.  *

/zr/

Poslanecká sněmovna včera ve třetím čtení schválila nový stavební zákon, který se svým týmem připravila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Místo shánění razítek tak konečně začneme stavět. Zákon, který přinese zrychlení povolovacího řízení, dodržování lhůt, nezávislost a zastupitelnosti úředníků a také kompletní digitalizaci stavebního řízení,  teď poputuje do Senátu.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové jsme udělali velký krok pro budoucnost naší země.  Hlavní rozpor byl v novém modelu čistě státní stavební správy, která ale jako jediná dokáže zajistit dodržování lhůt. 

Zpátky do Evropy

 „Stavební zákon je důležitý pro nás pro všechny. Je důležitý pro mladé rodiny, které mi píšou, že je pro ně zcela zásadní předvídatelnost, aby si mohly vyřídit hypotéky na stavbu rodinných domků. Nikdo z nás nechce, aby jeho život řídil úředník stavebního úřadu. Stavební zákon je velmi důležitý pro regionální rozvoj, abychom byli schopni rychle postavit silnice, dálnice, vysokorychlostní tratě nebo energetické sítě. Nový stavební zákon je ale velmi důležitý i pro vznik nových pracovních míst, aby se nám nestávalo, že investory odradí právě délka povolovacích procesů a utečou nám k sousedům,“ dodala Klára Dostálová. Česká republika je totiž v žebříčku Světové banky mapující složitost a délku přípravy a realizace staveb na ostudném 157. místě z celkem 190 zkoumaných států. Ještě před 10 lety byla Česká republika přitom na 76. místě.  V Evropě jsou dnes na tom hůře pouze Albánie, Kosovo a Bosna a Hercegovina.

 Cesta k novému bydlení i investicím

Nový stavební zákon je důležitý pro občany i pro velké investory. „Nový stavební zákon přináší změnu pro nás všechny. Cílem tohoto zákona je razantní zrychlení povolovacího řízení, dodržování lhůt, zastupitelnost úředníků a digitalizace. Prostě a jasně, aby stavebník neobíhal úřady, ale aby vše vyřídil z pohodlí domova od stolu. Pokud bude mít vše v pořádku, může mít stavební povolení na domek v tzv. zrychleném řízení v ruce už za třicet dní. Velký investor pak do roka. Lidé dostanou profesionální a rychlou službu. Hlavní princip zákona: jedno razítko u jednoho úřadu do jednoho roku není žádná proklamace, ale skutečnost! Budeme mít život v našich rukou, ne v rukou úředníků,“ zdůraznila Klára Dostálová.

Co přinese nový stavební zákon

 Úředníkům díky rekodifikaci stavebního práva a zjednodušení povolovacího řízení odpadne až 40 procent agendy. V budoucnu povedou stavební úřady už jen jedno řízení, jehož výsledkem bude jedno rozhodnutí místo současného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Nový stavební zákon také zavede apelační princip, který zajistí, že odvolací orgán bude muset vždy rozhodnout. Odpadne tak současný ping-pong, kdy se věc stále dokola vrací nižší instanci. Velkým krokem vpřed bude kompletní digitalizace stavebního řízení, která umožní elektronickou komunikaci mezi občany a úředníky, ale i mezi úředníky navzájem, a přinese větší kontrolu, otevřenost a transparentnost řízení.

„Chtěla bych ubezpečit opoziční poslance, že jejich obavy z kolapsu povolování staveb, až přejdou stavební úřady pod stát, jsou opravdu zbytečné. Už nyní v průzkumu místních samospráv deklarovalo 40 procent stávajících úředníků stavebních úřadů ochotu přejít do služebního poměru. Nyní začneme vysvětlovat výhody práce pro stát a já jsem přesvědčena, že personální nouzí trpět rozhodně nebudeme. A určitě také nebudeme potřebovat desítky miliard navíc, jak se obává opozice,“ uvedla ministryně. V současnosti obecní stavební úřady zaměstnávají přibližně sedm tisíc úředníků. S ohledem na zamýšlené procesní zjednodušení stavební agendy a její digitalizaci si nová stavební soustava vystačí s podstatně méně úředníky.

Jak bude vypadat nová soustava stavebních úřadů

Nový stavební zákon počítá s převodem stavebních úřadů přímo pod stát a s vytvořením zcela nové struktury v čele s Nejvyšším stavebním úřadem se sídlem v Ostravě, se Specializovaným a odvolacím stavebním úřadem jako prvostupňovým úřadem ve věci zákonem vyhrazených staveb (jako jsou dálnice, či letiště apod.) a odvolacím stavebním úřadem pro prvostupňové krajské stavební úřady. Krajské stavební úřady pak budou dále tvořeny územními pracovišti v obcích podle vyhlášky Nejvyššího stavebního úřadu. První vyhláška bude vydána na základě zákonem vymezených kritérií.

Na stavebních úřadech budou muset například pracovat minimálně čtyři lidé, aby se už nestávalo, že občané najdou na stavebním úřadě ceduli: Pro nemoc zavřeno. V současné době je totiž 16 procent stavebních úřadů tzv. jednohlavých. V současnosti funguje na obcích téměř sedm stovek stavebních úřadů, do budoucna by jich mělo být v první fázi asi 300.  I opoziční pozměňovací návrh Martina Kupky počítal s redukcí obecních stavebních úřadů a se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu.

Žádné miliardy navíc

Nová stavební soustava počítá s integrací většiny dotčených orgánů chránících veřejné zájmy, což také výrazně přispěje k urychlení celého řízení. Náklady na provoz stavebních úřadů se ale nijak nezvýší. Ročně by měly vyjít na zhruba 4,1 miliardy, stát přitom už dnes platí kolem čtyř miliard ročně za přenesený výkon státní správy, který zajišťují obce a kraje. Jednorázové náklady na změnu systému dosáhnou přibližně 1,3 miliardy korun, což je z dlouhodobého hlediska přijatelné číslo. Jeden z našich nejlepších ekonomů – nedávno zesnulý profesor Michal Mejstřík – spočítal celospolečenské přínosy rekodifikace stavebního práva na 7,1 miliardy za rok.

Systémová podjatost a rychlejší odstraňování černých staveb  

Převodem stavebních úřadů ze spojeného modelu veřejné správy přímo pod stát dojde k omezení nežádoucího vlivu samosprávy na povolovací procesy, a tudíž k odstranění systémové podjatosti úředníků stavebních úřadů. Další z výhod tohoto systému představuje odstraňování černých staveb, které obce nezvládají platit ze svých rozpočtů. Proto nepovolené stavby dnes neodstraňují. V rámci nové soustavy bude výkon rozhodnutí hrazen přímo ze státního rozpočtu.

Úředníci ve státní stavební správě pod služebním zákonem budou také jednotně metodicky vedeni, bude zvýšena jejich zastupitelnost a samotná flexibilita stavebních úřadů, nový model státní správy rovněž umožní sdílení odborníků v případě složitějších a méně obvyklých případů.

Přínosy nového stavebního zákona pro občana:

Podle Svazu měst a obcí došlo ke schválení nejhorší možná kombinace pozměňovacích návrhů, kombinace, která centralizuje státní správu a koncentruje moc v jejích rukou: „Můžeme jednoznačně říct, že developeři zvítězili,“ říká předseda SMO ČR a starosta Kyjova František Lukl, a pokračuje: „což dokládá například nově možnost přestavby sklepů na byty. To je návrat do středověku.“ Poslancům byla odepřena i klasická diskuze, běžná před schvalováním každého zákona, museli se vyjádřit jen v omezené míře. Opět zazněla nepravdivá slova o nesouhlasu SMO ČR s územním plánováním v samostatné působnosti. Svaz od začátku vehementně podporoval územní plánování v samostatné působnosti, kdy mají města a obce ve své jedinečné kompetenci pořízení svých územních plánů, ale se státní finanční podporou minimálně pro malé obce.

V podstatě byla schválena nejhorší možná kombinace pozměňovacích návrhů, kombinace, která centralizuje státní správu a koncentruje moc v jejích rukou. „Byť byla novela schválena těsným poměrem hlasů, poslanci hlasující pro vůbec nevzali v potaz naše připomínky ohledně obrovské finanční náročnosti realizace zákona, kdy stát vydá desítky mld. korun z kapes daňových poplatníků, peněz, o kterých není nikde jasně potvrzeno, že se někdy do státní kasy vrátí,“ pokračuje František Lukl.

Pokud zadrhne institucionální změna, vidíme i velké ohrožení čerpání peněz z Evropské unie, neboť města a obce a ani stát, nestihnou získávat stavební povolení ke svým projektům v daném čase pro čerpání těchto dotačních finančních prostředků.

Neskládáme zbraně, věříme v rozumnost našich senátorů, jak již v minulosti několikrát dokázali,“ končí František Lukl.*

/zr/

 

 

Pouze do konce května mohou radnice soutěžit o vysazení Aleje svobody, do stejného data je otevřena grantová výzva Nadace Partnerství určená městům a obcím. Díky ní mohou samosprávy získat možnost vysadit v pořadí již čtvrtou Alej svobody jako součást listopadových oslav Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva.

„Výzva se týká všech obcí, které dokážou poskytnout vhodný pozemek pro výsadbu aleje o zhruba sto stromech a také stromům zajistit následnou péči. A hlavně mají elán zapojit místní komunitu,“ vyzývá Barbora Chmelová, vedoucí iniciativy Sázíme budoucnost.

Tradici výsadeb listopadových alejí Nadace Partnerství založila v roce 2018 pod Řípem, v rámci oslav stého výročí republiky. Navázaly další Aleje svobody, ve Vestci ke třiceti letům sametové revoluce a vloni v moravském Šatově, kde vzniklo stromořadí podél bývalé železné opony.

„Kde budeme v tradici oslavy naší země pokračovat, je pro letošek na vás. Nadace Partnerství jako organizátor zajistí kvalitní sadební materiál, dopravu sazenic, odborný dohled při výsadbě i organizaci celé akce včetně její medializace,“ upřesňuje Barbora Chmelová. Letošní výsadba by měla připadnout na 13. listopadu.

Na kandidátské radnici je především zajištění vhodného pozemku pro přibližně sto stromů, v závislosti na druhu stromů tedy ideálně 1000 metrů. Pro nové stromořadí se tak například hodí obnovené polní cesty. Závazkem vítěze, kterého vyberou odborníci pořadatelské Nadace Partnerství, je následná péče o stromy. Se zálivkou mohou pomoci například místní hasiči a další spolky, které se tradičně do sázení zapojují.

Kromě komunitní akce a netradiční oslavy sametové revoluce může taková alej sloužit každé obci, která se potýká s následky změny klimatu. „Mnoho starostů a starostek se snaží zmírnit letní přehřívání ulic i problém eroze a omezené schopnosti půdy zachytit a zadržet stále ubývající vodu. Výsadba i údržba stromů je jednoduchý nástroj, jak se na změny klimatu připravit, a ještě zapojit veřejnost do krásné akce,“ uzavírá Chmelová.

Nejen pro obce, ale i pro spolky, školy nebo církevní společenství je otevřena také další grantová výzva Nadace Partnerství. Díky ní můžete získat až 60 tisíc korun na výsadbu stromů a jejich péči. Detaily k financování výsadbových projektů nabízí web www.sazimebudoucnost.cz/finance.*

/zr/

V systémech obcí a měst ČR loni lidé vytřídili více než 713 tisíc tun využitelných odpadů (z toho téměř 403 tisíc odpadů z obalů). Navzdory pandemii, která zejména zpočátku komplikovala třídění odpadu, se množství vytříděného odpadu zvýšilo meziročně zhruba o 20 tisíc tun! Každý obyvatel ČR vytřídil loni v průměru téměř 67 kilogramů papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů. Meziročně došlo tedy během loňského pandemického roku k téměř 3% nárůstu. Vyplývá to ze statistik, které Svazu měst a obcí ČR poskytla Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. 

Oproti minulým rokům se loni zejména vlivem protiepidemických opatření poměrně významně změnila skladba tříděných odpadů. Zjednodušeně řečeno, i při letmém pohledu do jednotlivých barevných kontejnerů bylo na první pohled zřejmé, že lidé trávili více času doma – z domova pracovali, děti měly domácí výuku, v domácnostech se více vařilo, případně si lidé donášeli či objednávali jídla z restaurací, projevil se i rozmach e-shopů. Z hlediska hmotnosti se vytřídilo nejvíc papíru – přes 228,6 tisíce tun. Meziroční růst ale nebyl tak výrazný jako v minulých letech, a to kvůli uzavřeným sběrným dvorům a výkupnám surovin. Tentýž problém nastal i u kovů, u nichž se také stále velká část sbírá právě prostřednictvím výkupen. Kovů se vytřídilo přes 145 tisíc tun. Dále lidé do barevných kontejnerů odložili více než 173 tisíc tun plastů, přes 161 tisíc tun skla a bezmála 4,5 tisíce tun nápojových kartonů. Z celkového množství odpadů vytříděných v obecních systémech tvořily více než 56 % vytříděné obalové odpady, na jejichž třídění a předání k recyklaci a využití přispívají obcím výrobci baleného zboží prostřednictvím Autorizované obalové společnosti EKO-KOM.

Míra recyklace a jiného využití tříděných odpadů

Na obce jsou českou odpadovou legislativou nově kladeny povinnosti dosáhnout zásadního omezení skládkování využitelných odpadů. To je důvod, proč je, a nadále bude, ze strany obcí kladen velký důraz na spolupráci s takovými třídicími linkami, které dosahují vysoké účinnosti dotřídění odpadů pro materiálovou recyklaci.

Podle statistik AOS EKO-KOM se u většiny komodit (kov, papír a sklo) pohybuje míra dotřídění pro materiálovou recyklaci kolem 96 %. Jen malé procento bylo využito pro výrobu alternativních paliv nebo uloženo na skládku. Tyto tříděné odpady představují více než tři čtvrtiny celkového množství tříděných odpadů ze systému obcí. Problémovou komoditou jsou ale z hlediska účinnosti dotřídění plasty, těch bylo loni dotříděno pro materiálové využití necelých 30 %, dalších 30 % bylo dotříděno a využito pro výrobu alternativních paliv a přes 40 % plastového odpadu bylo využito energeticky v ZEVO či uloženo na skládku. Na vině je kombinace několika faktorů – velká různorodost tříděného plastového odpadu, pokles poptávky po vytříděných plastech v celé EU a také negativní vývoj pandemie covid a omezení průmyslu.

Lépe třídit bude nutností

„Svaz měst a obcí ČR v této oblasti apeluje na nutnost zvýšit „standard“ dotřiďování zejména plastových odpadů na třídících linkách,“ říká jeho místopředseda a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal. „Podporujeme města, která využívají meziobecní spolupráci, protože v jejím rozvoji a podpoře leží možnost zlepšení nakládání s odpady. Při jejím vzniku a fungování pomáhá Svaz dlouhodobě prostřednictvím svých projektů, např. Centra společných služeb (CSS).“

Podle ještě loni platné definice recyklace se do výpočtu recyklace zahrnovala i výroba certifikovaných alternativních paliv. To se ale počínaje letošním rokem mění a nově již státy EU, stejně jako ČR, budou výrobu TAP z odpadů považovat za využití energetické. Znamená to, že nejen u nás procento materiálového využití komunálního odpadu statisticky poklesne, i když budeme více třídit. To však není dlouhodobě udržitelné, protože nová legislativa ukládá obcím dosáhnout do budoucna vysokých cílů recyklace. Pro naplnění nových recyklačních cílů bude tedy nutné zvýšit účinnost dotřídění plastových komunálních odpadů na třídicích linkách pro materiálovou recyklaci ze současných cca 30 % na účinnosti, kterých dosahovaly ještě před zhruba pěti lety před rozmachem výroby TAP. Důležitým předpokladem pro plnění tohoto cíle je především dostatečné množství kvalitně vytříděného odpadu, na což má většina obcí a měst ČR systémy tříděného sběru komunálních odpadů dobře nastavené.

Nejlépe se loni třídilo na Vysočině

Srovnáme-li množství tříděných odpadů v jednotlivých krajích ČR, pak na tom byl loni nejlépe Kraj Vysočina. Každý obyvatel tam vytřídil v průměru 80,3 kilogramu papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů. Jen těsně za tímto lídrem skončil Olomoucký kraj (78,6 kg/obyv.) a Královéhradecký kraj (77,7 kg/obyv.). Tato trojice tak s přehledem, o více než 10 kilogramů, překonala celkový průměr ČR, který loni činil 66,8 kilogramu.

S tříděným odpadem nemusíme chodit daleko

V městech a obcích ČR je díky dlouhodobému rozvoji systému sběru separovaného odpadu třídění odpadů velmi komfortní a celkově dobře dostupné. Lidé mohou třídit odpad prakticky napříč celou republikou, k dispozici mají více než 558 tisíc barevných kontejnerů na ulicích a menších nádob na tříděný odpad umístěných přímo u domů. Jedno sběrné místo slouží v průměru 112 lidem. Česká republika se tak může pochlubit jednou z nejhustších sběrných sítí pro tříděný odpad v Evropě. Průměrná docházková vzdálenost k barevným kontejnerům, kterou musí občané ujít s tříděným odpadem je už jen 90 metrů.

Zejména v některých menších obcích ČR je nádobový sběr ještě doplněn, nebo zcela nahrazen sběrem pytlovým. Pytle se nejčastěji využívají pro sběr plastů, papíru, nápojových kartonů, případně kovových obalů. V ČR mohou lidé třídit odpady také prostřednictvím sběrných dvorů, sběrných míst a výkupen surovin.

Jak již bylo ale zmíněno v úvodu, právě sběrné dvory a výkupny surovin byly loni zejména v jarní vlně koronavirové epidemie slabinou. Kvůli protiepidemickým opatřením byly totiž poměrně dlouhou dobu uzavřené nebo fungovaly v omezeném režimu, což se významně projevilo na množství odpadů, zejména kovů a papíru, vytříděných jejich prostřednictvím.

Systémy sběru si nastavují přímo města a obce

Obce a města ČR se intenzivně snaží zlepšovat systémy nakládání s odpady. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a rozhodnutí. Stále častěji jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se dle komodit až na třídící lince. Tato možnost je využívána zejména v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.

V obcích se třídí také další komunální odpady jako bioodpady, textil, a i jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd. Dlouhodobým cílem vyplývajícím z direktiv Evropské unie je, aby množství odpadu končícího bez využití na skládkách bylo omezeno na absolutní minimum, od roku 2030 bude povoleno skládkovat nanejvýše 10 % komunálního odpadu.*

/zr/

 

Sdílení nejen aut, ale i jízdních kol, přestává být výsadou velkých měst. Zhruba 23tisícové město Krnov, ležící nedaleko hranic s Polskem, oficiálně spustilo ve spolupráci s bikesharingovou firmou Nextbike Czech Republic, s. r. o., systém sdílení jízdních kol. Díky podpoře města Krnova bude prvních 15 minut každé jízdy pro uživatele zdarma.

„Sdílení kol se v českých městech postupně stává standardem a brzy bude stejně běžné jako městská hromadná doprava. Mám velkou radost, že míří i do našeho města. Krnované jezdí na kole často a rádi. Věřím, že si novou službu oblíbí,“ uvádí starosta Krnova Tomáš Hradil.

Systém sdílených kol Nextbike čítá 60 jízdních kol s nízkým nástupem. Kola jsou vybavena třírychlostní přehazovačkou a hliníkovým rámem. Stojanů, kde budou moci občané kola vracet, bude pro začátek 20. Postupně se však tento počet může navýšit v závislosti na jejich využití a podle reakcí uživatelů. „Věříme, že naše služba přináší nejrychlejší, nejlevnější a ekologicky nejšetrnější možnost dopravy na vzdálenost tří kilometrů, která zároveň podporuje i zdravý životní styl,“ říká k zahájení projektu sdílených kol jednatel společnosti Nextbike Czech Republic Tomáš Karpov.

 Sdílená kola,  budou ve městě prozatím od května do listopadu. Pokud se osvědčí, mohou v ulicích města zůstat i v dalších letech. Město Krnov má na tuto službu v rozpočtu pro letošní rok vyčleněno 970 tisíc korun. Projekt podporuje i lokální zaměstnavatel a nápojový „love brand“ Kofola.

„Kolo si lze půjčit jednoduše přes naši mobilní aplikaci nebo zákaznickou linku. Celý proces trvá díky našemu elektronickému zámku pouze několik sekund. Prvních 15 minut jízdy je pro uživatele vždy zdarma, poté je každých 30 minut jízdy zpoplatněno 12 korunami,“ doplňuje Tomáš Karpov a závěrem ještě přidává informace o provozu v nynější pandemické situaci: „Ačkoli nejsou sdílená kola zakázaná, musíme přistoupit k přísnějším opatřením tak, aby i cesta na kolech byla co nejbezpečnější. Naši servisní technici systematicky dezinfikují kola ve všech městech, kde v současné době působíme. Přesto na uživatele apelujeme, aby si po každé jízdě pečlivě vydezinfikovali ruce a pokud možno při každé jízdě použili rukavice pro ještě větší bezpečnost.“*

/zr/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down