Češi vědí, že některé druhy elektroodpadu představují riziko pro životní prostředí a je nutné je zlikvidovat správným způsobem. Vyplývá to z ankety kolektivního systému EKOLAMP.

Za nejvíce nebezpečný elektroodpad respondenti správně považují lednice a mrazáky (63 %), úsporné zářivky (58 %) a televize či monitory (55 %),“ shrnuje výsledky ankety Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, která se zabývá zpětným odběrem a recyklací vysloužilých světelných zdrojů, svítidel a dalších elektrozařízení (viz graf nahoře).

Při správném používání nejsou elektrozařízení nebezpečná. Řada z nich však obsahuje potenciálně nebezpečné látky, které jsou pro správné fungování přístroje potřebné, ale při špatné likvidaci mohou ohrozit životní prostředí. „Vysloužilá elektrozařízení se proto musí odevzdat do sběrného místa, aby byla recyklována a škodlivé látky zneškodněny,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

Je pozitivní, že možnou nebezpečnost si lidé uvědomují i u vysloužilých úsporných zářivek, které obsahují malé množství toxické rtuti. Úsporky je proto třeba odevzdat do speciální sběrné nádoby k recyklaci. „To samé platí i pro tolik populární LED světelné zdroje, které sice rtuť neobsahují, ale je možné je zrecyklovat a získané suroviny znovu využít. Navíc mnoho lidí rozdíl mezi LED žárovkou a zářivkou nepozná, proto je jednodušší do sběrné nádoby odevzdat všechny typy úsporných žárovek,“ dodává Zuzana Adamcová.

ZA NEJMÉNĚ NEBEZPEČNÉ LIDÉ SPRÁVNĚ POVAŽUJÍ MALÉ ELEKTROSPOTŘEBIČE

Jako nejméně nebezpečné respondenti správně vnímají malé elektro (65 %), tedy spotřebiče typu žehliček, topinkovačů, rychlovarných konvic a podobně. Zrovna tak velké spotřebiče typu sporáků a praček (45 %). „I malé elektrospotřebiče je však třeba odevzdat k recyklaci a nikoli do směsného odpadu. Většinu součástí lze znovu využít formou druhotných surovin: kovů, skla či plastů,“ konstatuje Zuzana Adamcová.

Někteří lidé mylně mezi neškodné velké spotřebiče zahrnují lednice či televizory, ty však již obsahují potenciálně nebezpečné látky, např. freony ve starých ledničkách nebo olovo v případě obrazovek.

NOVÝ ZÁKON POMŮŽE SBÍRAT NEBEZPEČNÉ DRUHY ELEKTROODPADU

Sběr a recyklaci nebezpečných druhů elektroodpadu podpoří i chystaný zákon o elektroodpadu (tzv. zákon o výrobcích s ukončenou životností), který počítá s nastavením samostatných cílů sběru právě pro tyto skupiny elektroodpadu. V praxi se totiž některé firmy zodpovědné za zpětný odběr elektrozařízení zaměřují na sběr „neškodného“ elektroodpadu, který lze snadno, a dokonce se ziskem recyklovat. Tomu nebezpečnému a nákladnému na likvidaci se pak spíše vyhýbají. Tuto praxi by měl nový zákon výrazně potlačit.

/zr/*

 

Dvanáct výrobců domácího elektra založilo 25. května 2005, tedy před 15 roky, kolektivní systém pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů ELEKTROWIN. Ten se stal prvním řádně zaregistrovaným kolektivním systémem v České republice. Za patnáct let své existence tato společnost, která je zároveň největším kolektivním systémem v ČR, shromáždila a předala ke zpracování více než 430 tisíc tun starého elektra. To odpovídá například hmotnosti 2457 Petřínských rozhleden, nebo 1117 souprav Pendolina.

Největší podíl na tomto množství měly lednice a další chladicí zařízení (216 860 tun), velkých spotřebičů, jako jsou pračky, myčky nebo sporáky, bylo 157 368 tun, malých spotřebičů (rychlovarných konvic, fénů, mikrovlnek a podobně) 54 362 tun. Zbytek (2079 tun) připadá na televize a monitory.

ODPOVĚDNOST NESOU VÝROBCI

Zákon o odpadech, který v České republice vytvořil legislativní rámec pro fungování našeho i dalších kolektivních systémů, vstoupil v platnost 13. srpna 2005,“ vzpomíná předseda představenstva ELEKTROWIN a. s. Roman Tvrzník a dodává: „Do českého právního řádu přenesl mimo jiné klíčovou myšlenku, která v té době už tvořila základ legislativy v mnoha členských zemích Evropské unie: za budoucí recyklaci spotřebičů nesou odpovědnost jejich dnešní výrobci, ti jsou přitom povinni postarat se kolektivně i o produkci před 13. srpnem 2005.“ .

ČTYŘI KILOGRAMY NA OBYVATELE

Česká republika – stejně jako ostatní nové členské země EU – měla stanovený jasný cíl: do konce roku 2008 zajistit roční sběr a recyklaci nejméně čtyř kilogramů elektroodpadu na obyvatele. Podařilo se dosáhnout dokonce hodnoty 4,3 kg. „Jak se později ukázalo, byla ČR mezi tehdejšími novými členskými zeměmi EU vlastně jediná, komu se to povedlo,“ glosuje Roman Tvrzník.

MILIONY LEDNIC A MRAZÁKŮ

Do roku 2009 ELEKTROWIN vysbíral první milion lednic a mrazáků. Postavené v řadě za sebou by měřily 600 kilometrů, což je zhruba dálniční trasa z Prahy do Hamburku. O tři roky později už to byly dva miliony. Mladoboleslavská továrna firmy Škoda Auto by tehdy teoreticky mohla týden vyrábět svůj nejúspěšnější model Octavii jen z kovu získaného do té doby recyklací starých lednic.

Především by ale jiný než certifikovaný způsob likvidace těchto vyřazených spotřebičů mohl znamenat ekologickou katastrofu,“ upozorňuje Tereza Ulverová, provozní ředitelka společnosti ELEKTROWIN.

V každém chladicím zařízení vyrobeném v dobách, kdy se jako chladivo ještě používaly freony způsobující ozonovou díru, jich bylo obvykle obsaženo kolem 400 gramů. „Vypuštění tohoto množství do ovzduší by mělo stejný devastující účinek jako čtyři tuny oxidu uhličitého. Tolik ho vyprodukuje například jeden osobní automobil během 20 tisíc kilometrů jízdy,“ uvádí dále provozní ředitelka společnosti ELEKTROWIN

NEJHUSTŠÍ SBĚRNÁ SÍŤ

ELEKTROWIN má dlouhodobě na svém kontě recyklaci poloviny elektroodpadu v ČR. Vytvořil jednu z nejhustších funkčních sběrných sítí, která zahrnuje bezmála 15 tisíc míst zpětného odběru. „V současné době máme uzavřeny smlouvy s 1524 obcemi, větší polovinu představují obce do 2000 obyvatel. Dalších 3500 je zapojeno a obsluhováno prostřednictvím mobilních svozů a prostřednictvím bezmála 1600 sborů dobrovolných hasičů zapojených do našeho projektu Recyklujte s hasiči,“ uzavírá Tereza Ulverová.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv společnosti ELEKTROWIN

Elektroodpad, u něhož hrozí, že se bude hromadit v malých obcích, by mohla od příštího roku čekat nová pravidla. V rámci novelizace odpadové legislativy připravila vláda sadu několika opatření týkajících se elektrických výrobků s ukončenou životností. Přestože je tento malý zákon mimo pozornost velkých médií, řada obcí jeho nová ustanovení o samostatných oddělených cílech sběru na jednotlivé kategorie elektroodpadu a jeho ekologické recyklace přivítaly. K iniciativě, která na problémy malých obcí s elektrozařízení upozorňuje, se nově připojilo i Sdružení místních samospráv ČR.

Novelizace odpadové legislativy, která v současné době probíhá v České republice, má za cíl podpořit oběhové hospodářství a zefektivnit sběr komunálního odpadu. V řadě obcí však existují i sběrná místa pro vysloužilá elektrozařízení, která mají speciální režim.

Jejich hlavní rozdíl spočítá v tom, že za svoz jsou odpovědní výrobci elektrozařízení, kteří jej společně s recyklací organizují přes své speciální firmy, tzv. kolektivní systémy. Hlavním rizikem pro tuzemské obce je hromadění elektrozařízení, která v sobě mají nebezpečné látky. Týká se to zejména lednic, televizí a zářivek, které obsahují freon, olovo a rtuť.

Výrobci v současné době nemají zvlášť stanovenu minimální povinnou úroveň sběru u lednic, televizí a zářivek a mají tendenci svážet raději jiné typy elektroodpadu, u kterého není jeho ekologická recyklace finančně tak náročná, což jsou například sporáky, pračky a malé domácí spotřebiče. Od nové legislativy si slibujeme, že toto pomůže napravit neduhy současného odpadového hospodářství a pomůže vytvořit skutečně cirkulární model ekonomiky,“ říká Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR.

Tuzemským obcím tak hrozí riziko, že pokud nebudou zavedeny samotné povinné cíle na sběr a ekologickou recyklaci televizí, lednic a zářivek, tak značná část tohoto elektroodpadu by u nich mohla bez většího zájmu některých kolektivních systémů zůstávat ležet ladem i po několik měsíců.

V obcích se snažíme starostům vyjít vždy maximálně vstříc. Náš kolektivní systém se dlouhodobě zaměřuje na sběr a ekologickou recyklaci zářivek, proto tuto iniciativu vítáme. Stanovení oddělených cílů sběru na 65 % pro každý typ nebezpečného elektroodpadu vnímáme jako rozumnou cestu, která může malým obcím od tohoto typu odpadu opravdu ulevit,“ komentuje legislativní záměry Ministerstva životního prostředí Petr Číhal z kolektivního systému EKOLAMP.

Iniciativa Stop nebezpečnému elektroodpadu se snaží mapovat problematické situace se sběrem elektrozařízení v českých obcích a upozorňovat na ně odbornou i laickou veřejnost. Více o iniciativě se lze dozvědět na: www.nebezpecnyelektroodpad.cz.

/tz/*

 

Asociaci recyklátorů elektroodpadu (AREO) se rozhodli založit klíčoví zpracovatelé vysloužilých spotřebičů podnikající v České republice. Jejich cílem je společně prosazovat optimální řešení ekologicky nezávadného nakládání s elektroodpadem a být partnerem zákonodárných orgánů v legislativním procesu.

Zakládajícími členy asociace se stalo šest společností, pro které je společným jmenovatelem dodržování nejpřísnějších soudobých standardů zpracování starého elektra. To umožňuje získat recyklací maximum materiálů použitelných při výrobě nových spotřebičů a v další průmyslové produkci. I tak vypadá podle předsedy asociace Aleše Šrámka jedna z cest, jak snižovat produkci skleníkových plynů a směřovat k uhlíkové neutralitě.

U zrodu spolku stojí společnosti Kovohutě Příbram nástupnická, a. s., STEELMET, s. r. o., AVE Services s. r. o., PRAKTIK system s. r. o., Rumpold - T /Chráněná dílna/, s. r. o., a RECYKLACE EKOVUK, a. s.

Další těžba primárních surovin je dlouhodobě nemožná, proto je zodpovědná recyklace naší jedinou šancí na trvale udržitelný rozvoj,“ zdůrazňuje Aleš Šrámek.

Ve společnosti Praktik system s. r. o. ze Stráže pod Ralskem, která se na založení asociace podílela, to například znamená zpracovat tisícovku lednic denně. V loňském roce tady za 165 milionů korun pořídili novou technologii, která jich dokáže ročně recyklovat až 450 tisíc.

Předchozí linka uměla zachytit pouze freony. Nová zachytává veškerá nadouvadla včetně pentanu. Díky následnému dopracování plastů dokážeme zpětně využít více jak 85 procent materiálů,“ říká ředitelka Lada Martinková. Recyklací každé tuny lednice v PRAKTIK system se teď ušetří 11,62 tuny CO2, následnou recyklací každé tuny plastu dalších 1,2 tuny CO2.  „Nová linka byla vystavěna v souladu s nejpřísnějšími evropskými standardy na zpracování chlazení,“ dodává Lada Martinková.

Firem, které jsou držiteli oprávnění zpracovávat vysloužilé elektro, je v ČR na 200. Šestice zakladatelů AREO však má na svém kontě zpracování 80 procent elektroodpadu, který se u nás ročně vyprodukuje. Mezi zbývajícími lze najít například chráněné dílny, které při malých objemech produkce dosahují velmi kvalitních výsledků díky ruční demontáži spotřebičů.

Jsou ale mezi nimi i takoví zpracovatelé, kteří nedisponují žádnými vhodnými technologiemi a fungují bez jakékoliv kontroly dodržování zákonných postupů, ale i dosažení zákonem stanoveného využití materiálů z recyklovaných výrobků,“ uzavírá Aleš Šrámek.*

Bližší podrobnosti na: www.areo-asociace.cz.

/zr/

Ilustrační foto: archiv AREO

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down