Školy zapojené do programu Recyklohraní v rámci jarní sběrové kampaně vybraly a předaly na recyklaci 30,4 tuny vysloužilého elektra a 8,5 tuny baterií.

Velký dík za uvedený výsledek patří především pedagogům, kteří ani v době převážně distančního vzdělávání, nezapomínali na osvětu v oblasti třídění, recyklace, předcházení vzniku odpadů a šetrné spotřeby. Žáci a studenti se s Recyklohraním mohli také online zapojit do plnění úkolů zaměřených na spotřebu vody, materiálovou stopu mobilních telefonů a nyní ke konci školního roku již do venkovní aktivity Recyklovaná šipkovaná.

Spoluvyhlašovateli jarní sběrové kampaně byly kolektivní systémy ELEKTROWIN pro oblast malých elektrospotřebičů a ECOBAT pro sběr použitých baterií. „Díky osvětě, která kampaně doprovází, žáci a studenti vědí, že prostřednictvím recyklace získáváme z baterií a elektra druhotné kovonosné suroviny, které nám znovu slouží k výrobě nových produktů. Chráníme tím přírodu před zbytečnou těžbou nerostných surovin. Zároveň snižujeme produkci skleníkových plynů, šetříme elektrickou energii, ropu a také vodu,“ připomíná Hana Ansorgová, ředitelka Recyklohraní.

Do sběru malého elektra se zapojilo 237 škol.  Z hlediska vybraného množství bylo nejlepší Gymnázium Roudnice nad Labem, kde konkrétně vytřídili úctyhodných 1480 kilogramů. V přepočtu odevzdaného elektra na žáka patří s výsledkem 27,5 kg první místo Mateřské škole Krupá ve Středočeském kraji.

Sběru baterií se zúčastnilo 178 škol. Nejaktivnější byli žáci ze ZŠ Vápno v Pardubickém kraji, kteří vybrali 467 kilogramů, což je největší množství, ale zároveň i nejvíce baterií v přepočtu na žáka. Šlo o 12,62 kg.

Společnosti ECOBAT a ELEKTROWIN odměnily nejlepší školy v rámci celé České republiky, ale i v jednotlivých krajích, poukázkami na nákup zboží.

Na podporu osvěty vyhlásilo Recyklohraním ještě před koncem školního roku úkol s názvem Recyklovaná šipkovaná. Je obdobou tradiční dětské hry na šipkovanou či stopovanou, pravidla jsou však vylepšena tím, že žáci a studenti při nich plní úkoly zaměřené na problematiku třídění, recyklace a předcházení vzniku odpadů. Školy se do plnění úkolu mohou zapojit do konce června a pak i začátkem příštího školního roku. Zadání je k dispozici na webu Recyklohraní https://www.recyklohrani.cz/cs/.

O PROJEKTU RECYKLOHRANÍ

Projekt Recyklohraní aneb Ukliďme si svět, vznikl v roce 2008 a jeho cílem je informovat a vzdělávat žáky či studenty MŠ, ZŠ a SŠ z celé ČR o problémech životního prostřední a nutnosti recyklace. V průběhu školního roku jsou vyhlašovány zajímavé úkoly s environmentální tématikou. Pedagogičtí pracovníci ke své práci mohou využívat učební materiál tzv. Ekoabecedy. Zájemci o praktickou výuku recyklace se mohou zapojit do nejrůznějších sběrových akcí na podporu zpětného odběru použitých baterií a drobného elektrozařízení.*

Do března 2021 se do programu zdarma registrovalo 3750 škol. Bližší informace o aktivitách v rámci projektu, včetně fotogalerie lze najít na stránkách www.recyklohrani.cz nebo na www.facebook.com/recyklohrani.

/zr/

O projektu Recyklohraní ve vztahu k nové odpadové legislativě zevrubně pojednává aktuální červnové vydání Moderní obce.

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání – včetně aktuálního červnového čísla, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Na snímku:

Plnění osvětového úkolu Recyklovaná šipkovaná. Paní učitelka Jana Miková ze ZŠ Nezdenice (Zlínský kraj) k tomu dodává: Děkujeme za tento úkol, který děti velmi pobavil! Krásně přitom spolupracovali a prokázali, že se v přírodovědném kroužku dozvěděli něco o recyklaci.

Foto: archiv projektu

 

 

Celkem 49 203 tun starého elektra shromáždil v roce 2020 prostřednictvím své sběrné sítě a předal smluvním zpracovatelům největší český kolektivní systém pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů ELEKTROWIN.

Podařilo se tak překonat rekordní výsledek z roku 2019, který byl až dosud nejlepší v celé jeho historii. Třetím nejúspěšnějším byl rok 2016 se 44 349 tunami vysbíraného a recyklovaného elektra.

Podíl všech zpětně odebraných elektrozařízení v roce 2020 na celkovém průměrném ročním množství uvedeném na trh našimi výrobci za předchozí tři kalendářní roky dosáhl 50 procent a u chladicích zařízení dokonce 69,3 %,“ uvádí předseda představenstva ELEKTROWIN a. s. Roman Tvrzník.

Tato metodika výpočtu úrovně sběru postupně v celé Evropské unii nahradila dřívější kvóty definované kilogramy na obyvatele.

ELEKTRO NEBYLO KAM ODKLÁDAT

Průběh roku 2020 přitom poznamenala celosvětová pandemie, která v České republice způsobila uzavření výroby a omezila pohyb obyvatel během jarního i podzimního nouzového stavu. „Během jarní vlny došlo k několikatýdennímu uzavření sběrných dvorů, kamenné prodejny prodejců elektro byly uzavřeny v průběhu obou vyhlášených nouzových stavů,“ připomíná Roman Tvrzník.

Lidé tak neměli kde odevzdávat spotřebiče, které v této době dosloužily. „Tyto uzávěry způsobily významné výkyvy ve sběru,“ konstatuje provozní ředitelka společnosti  ELEKTROWIN Tereza Ulverová. Celá sběrná síť tohoto kolektivního systému, který má smluvně zřízená veřejná místa zpětného odběru v každé obci s počtem obyvatel větším než 2000, zažila po rozvolnění opakovaný nápor.

ZPRACOVATELÉ DODRŽUJÍ JEDNOTNÝ POSTUP

U všech zpracovatelů, jimž staré elektro předáváme k recyklaci, je zaveden jednotný postup demontáže spotřebičů s největším výskytem, jako jsou chladničky, pračky, sporáky, plotny, trouby, vysavače, sušičky, sekačka, myčky, radiátory a mikrovlnné trouby,“ zdůrazňuje Roman Tvrzník.

Důraz je podle něj kladen na dodržení postupů stanovených zákonem s ohledem na dodržování příslušných norem, na jednotnou kvalitu a čistotu výsledných materiálů a jejich následné využití.

V místech, kde obec neměla zájem o spolupráci, máme vytvořené místo zpětného odběru na základě smlouvy uzavřené s jiným subjektem, například prodejci, dobrovolnými hasiči, autoopravnami a podobně,“ upřesňuje Tereza Ulverová.

NEJPILNĚJŠÍ BYLI STŘEDOČEŠI

V přepočtu na obyvatele pomohli loni se sběrem starého elektra obyvatelé Středočeského kraje. Každý z nich odevzdal průměrně 6,9 kilogramu.

Obyvatelé Kraje Vysočina se mohou pochlubit 5,21 kilogramu, v Jihočeském kraji to bylo 5,08 kilogramu na každého.

Všechny partnerské kraje, města a obce obdržely od společnosti ELEKTROWIN dokument s názvem Osvědčení o podílu na zlepšení životního prostředí, ze kterého vyplývá, o kolik se díky jejich podílu na sběru starých spotřebičů snížila produkce skleníkových plynů, omezila těžba ropy nebo spotřeba elektrické energie.

Největší podíl na loňském rekordním výsledku společnosti ELEKTROWIN měly velké spotřebiče, jako pračky, myčky nádobí, bojlery nebo sporáky (24 159 t), za nimi následovaly lednice a další chladicí technika (16 571 t), malých spotřebičů – tedy rychlovarných konvic, mikrovlnek, žehliček a podobně – bylo 7 359 tuny. Zbytek tvořily televize a monitory (1 110 t) a světelné zdroje.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv ELEKTROWIN

 

 

Úvodní rozhovor únorového vydání Moderní obce jsme připravili s Pavlem Drahovzalem, starostou obce Velký Osek na Kolínsku. Ten se také stal tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Tématem měsíce tentokrát byl Zpětný odběr a recyklace. Jako vždy i i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách únorového čísla našeho časopisu vystupují.

* Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek na Kolínsku: S určitou nadsázkou řečeno – mít mnoho peněz je pro obce důležité, ale mnohem podstatnější je, jak tyto peníze efektivně a smysluplně využijete. Stejně tak je důležité, aby příjmy obcí byly co nejstabilnější, nebyly tak moc vystaveny výkyvům ekonomiky nebo daňových změn...   ...Velký Osek patří k nemálo obcím, které si našetřily finanční rezervu na projekty a řešení nenadálých situací, ta naše činí zhruba 25 mil. Kč. V roce 2021 z ní využijeme na kofinancování dotovaných projektů okolo 16 mil. Kč. Rezervu jsme tvořili přibližně šesti let. Chci totiž připomenout argumentaci Svazu měst a obcí, který před projednáváním daňového balíčku varoval: Ano, obce jsou díky svým finančním rezervám většinou schopny rok či dva vydržet bez finančních kompenzací za daňový balíček. Jenže pak – až své finanční rezervy vyčerpají – jim nastanou velké problémy s předfinancováním projektů, neboť dotace jsou i dnes z velké části nastaveny tak, že žadatel o dotaci, tedy obec, realizaci podpořeného projektu zaplatí sám – a teprve po dokončení projektu obdrží dotaci. Banka však úvěr na uskutečnění projektu obci patrně neposkytne, pokud obec nedostojí kritériím rozpočtové odpovědnosti, což dnes banky velmi bedlivě sledují.

A paradoxně, jak někdo bude moci obci poskytnout dotaci, když obec na projekt nebude mít zajištěné kofinancování? Pravda, i dnes kofinancování činí třeba jen deset procent, ale často už třeba i 40, a třeba v oblasti energetické účinnosti klidně také 50 až 60 procent…

Například my svoji finanční rezervu chceme z velké části využít na dofinancování dotací podpořeného projektu rekonstrukce Dělnického domu na polyfunkční kulturně-společenské zařízení, kde nebude chybět ani nová knihovna. Projekt řeší i energetickou účinnost a využívání odpadního tepla plus fotovoltaiku, přičemž dotace pokryjí zhruba 50 %.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta Kyjova, Manažer roku 2019: Současný stav nás nutí omezovat osobní kontakty s ostatními lidmi na minimum, ale současně urychluje nástup digitalizace do veřejné správy. Snažíme se hledat nové komunikační kanály k našim občanům, pořádáme videokonference, i školení absolvujeme na dálku. Takzvané smart technologie začínají být aktuálnější, než kdykoliv předtím. Idea chytrých měst se zhmotňuje a tato oblast nabízí nepřeberné množství příkladů dobré praxe.

Třeba v Kyjově nyní hledáme nástroje, jak oživit lokální ekonomiku tvrdě zkoušenou protiepidemickými opatřeními. Jako vůbec první město v Česku začínáme testovat "lokální" měnu nazvanou corrent. Funguje jako chytrá sleva. Každý z občanů, který se do projektu zaregistruje, dostane do virtuální peněženky 400 correntů. 1 corrent se rovná 1 koruně a uplatnit tuto měnu lze pouze u kyjovských obchodníků, a to až do výše 50% z celkové ceny nákupu. Tímto způsobem motivujeme naše občany, aby své peníze utráceli primárně v kyjovských obchodech. Ambicí projektu je znovu rozproudit ekonomiku a oživit poptávku občanů po službách kyjovských obchodníků.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejen dnešní složitá doba potvrzuje, jak je důležité, aby lidé byli součástí fungujících rodin, které si budou pomáhat, stejně jako to, aby žili v dobře řízených obcích, městech a krajích a aby za nimi pevně stála jejich země, tedy vlast. Pokud jde o obce, stát by byl bez nich zcela bezmocný, což pandemie jasně ukázala. Být v ústavě si proto samosprávná obec prostě zaslouží. Samospráva je pro fungování státu zcela nezastupitelná, a prestiž ústavně chráněné hodnoty jí patří.

* Zdislava Odstrčilová, místostarostka Valašského Meziříčí na Vsetínsku: Sociální služby komunitně plánujeme od roku 2008, čtyři roky nato už v rámci celého mikroregionu, který se plně kryje se správním obvodem našeho města jako obce s rozšířenou působností a zahrnuje 18 obcí se 42 tisíci obyvatel. Výhodou je, že zde tak máme celou škálu sociálních, ale i zdravotních služeb a současně je to ufinancovatelné. Velmi úzce navazujeme na aktivity ve Zlínském kraji, to se velmi osvědčilo. Pochlubit se můžeme dobrou spoluprací mezi jednotlivými aktéry. Zástupci sociálního odboru, jednotliví poskytovatelé sociálních služeb, úřad práce i jednotlivci, kteří se o problematiku zajímají, aktivně a dělně vzájemně spolupracují.

Zásadní jsou však finance. Ve městě máme dlouhodobě poměrně silnou finanční podporu z rozpočtu, aktuálně 9,72 mil. Kč. Částku už od počátku nedáváme poskytovatelům sociálních služeb najednou, ale dělíme ji podle jednotlivých sociálních služeb. Ve spolupráci se zmíněným mikroregionem Valašskomeziříčsko-Kelečsko je nastaven systém kofinancování sociálních služeb jednotlivými obcemi. Valná většina obcí mikroregionu (13) kofinancuje už nyní, další se snad přidají.

Zároveň velmi dbáme na to, abychom do komunitního plánování sociálních služeb všechny obce aktivně vtahovali a průběžně jejich zástupce vzdělávali. Má to svou logiku, obec je zadavatelem, má aktivně ovlivňovat danou síť služeb. Současně to zvyšuje ochotu celou věc kofinancovat.

* Michaela Sigmundová, advokátka: V tuto chvíli je připraven text petice starostů s tím, že zejména žádají Petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby se zasadil o stanovení zákonem daného plošného zákazu jízdy nákladním automobilům o maximální přípustné hmotnosti převyšující 12 tun a jízdním soupravám tvořeným nákladním automobilem, jejichž hmotnost převyšuje 12 tun. Celý text petice lze vyžádat u starosty Města Tovačov Marka Svobody, který je současně osobou jednající za petiční výbor. Dalšími členy petičního výboru je starostka obce Charváty Jarmila Kowalczuková a starosta obce Blatec Mojmír Dostál. Jistě by bylo vhodné, aby se k této petiční akci přidaly i další obce z celé České republiky, které po své linii bojují s nadměrnou kamionovou dopravou, jež zásadním způsobem narušuje klidné bydlení jejich občanům, působí škody na soukromém majetku, jakož i na majetku samotných obcí.

* Milan Pour, poslanec: Jako poslanec Parlamentu ČR se setkávám se starosty obcí, kteří se snaží řešit řadu palčivých témat a potřebovali by pomoc a spolupráci při řešení těchto témat od ministerstev, akademické obce a řady dalších institucí. Takže do projektu 12 výzev regionálního rozvoje jsou začleněna témata, která hýbou regiony napříč naší vlastí. Patří mezi ně například problematika vylidňování regionů, dostupnost služeb, životní prostředí, inovace, mobilita, internet, energetika, využití brownfieldů, zadržení vody v krajině, veřejná správa v regionech.

V projektu nechybí ani představení Strategie regionálního rozvoje ČR 21+, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Chtěl jsem formou několika seminářů propojit odborníky z různých institucí, kteří řeší danou výzvu, s praxí starostů. Podle pozitivního ohlasu na první seminář se tento cíl projektu daří naplňovat.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Kraje vešly do letošního roku s výhledem na nižší daňové – a pravděpodobně i nedaňové a kapitálové příjmy, a s nižšími úsporami. Přitom mohou volně rozhodovat prakticky jen o té části rozpočtu, která v uplynulém roce zaznamenala pokles. Ekonomická situace se v roce 2021 oproti loňsku nejenže nezlepší, ale mohla by být i horší.  Představitelé krajů tak při konstrukci svých rozpočtů museli, více než kdy jindy, zvažovat, jak naložit s penězi ušetřenými v minulých letech a zda nevyužít úvěry více než dříve. Toto rozhodování se obvykle odvíjí také od toho, jak velké úspory či dluh měly kraje koncem roku 2020. Souhrnné údaje o hospodaření krajů za uplynulý rok však budou zveřejněny až v dubnu.

* Luděk Tesař, ekonom: Úroky z úvěrů nepřirozeně porostou. Za normálních poměrů by úroky klesaly, protože peníze jsou uměle do ekonomiky chrleny a je těžké je rozmnožit – ale to by nesměl stát být tak špatný hospodář. Stát tím, jak se zhoršuje jeho kondice, bude muset nabízet za státní obligace stále vyšší úroky, čímž zasáhne do trhu s úvěry. Zdraží se jak hypotéky, tak úvěry pro obce. Pro obce můžeme očekávat, že ze současných sazeb úvěrů na hodnotách zhruba 0,5 až 1,5 % p. a. se ocitneme běžně nad 1,5 %. Potkají se tu však dva vlivy: obrovská poptávka po penězích u států a nízká u lidí a firem. Dokud nebude ekonomika zase přirozená, bude těžké peníze legálně zhodnotit a vydělat.

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady: Výsledky hospodaření státního rozpočtu za rok 2020 ukázaly, že celková odolnost českého hospodářství v obtížných podmínkách byla větší, než se čekalo. K menšímu než hrozícímu propadu ekonomiky a na ni navázaných daňových příjmů podle ní přispěla také některá vládní podpůrná opatření. Nyní je však potřeba přistupovat k dalšímu vytváření a prodlužování podpůrných programů již velmi obezřetně a soustředit se hlavně na to, aby bylo díky dostatku vakcín a efektivnímu plánu očkování co nejdříve vyřešeno zdravotní hledisko pandemie. Ekonomika pak bude mít možnost se nadechnout k růstu a veřejné finance se budou moci začít konsolidovat. Z tohoto pohledu je otázkou, zda nemohl být státní rozpočet pro rok 2021 co do deficitu ambicióznější.

* Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti ELEKTROWIN: Vývoj zpětného odběru vysloužilých elektrospotřebičů nabral v uplynulém „koronavirovém“ roce zcela opačný směr, než se všeobecně očekávalo. „Elektra“ se více prodávalo – a tudíž i více vyřazovalo. V roce 2020 jen tento kolektivní systém zpětně odebral téměř 50 tisíc tun vyřazených elektrospotřebičů. To v letos už šestnáctileté historii společnosti ELEKTROWIN představuje rekordní sběr. O rok dříve, v roce 2019, šlo o 45 tisíc tun, tehdy rovněž nebývalých.

* Helena Kuthanová, koordinátorka MAP II, MAS Hradecký venkov se sídlem v Nechanicích na Královéhradecku: Měli bychom mladé lidi zapojovat obecně i do dialogu s Evropskou unií. Mládež cítí, že politiky EU jdou někdy mimo ně a že se s nimi nediskutuje. Místní akční skupiny by mohly mladé lidi například více zapojovat do programu Erasmus+, aby se mohli setkávat s jinými mladými lidmi z jiných zemí, diskutovat důležitá témata. Naše MAS vyslala mladé lidi do Itálie, kde se seznamovali s tím, jak udržet a rozvíjet podnikání na venkově.

* Lukáš Kříž, IT expert: Ačkoli hovoříme o on-line či digitálních službách, obyvatelé měst a obcí nechtějí být v souvislosti s jejich konzumací považováni jen za masu spotřebitelů. Jsou neopomenutelnými účastníky veřejného dění, a tomu se musejí procesy a mechanismy veřejné správy přizpůsobit. Zaměří se zejména na efektivní komunikaci, jejímž prostřednictvím lze nejen zjišťovat názory obyvatel, ale také zvyšovat jejich zapojení do veřejného dění.

Digitální infrastruktura začne zastiňovat tu fyzickou. Nejde o to, že by samosprávy přestaly pečovat o silnice, parky nebo o osvětlení ulic. Mnohem větší pozornost oproti minulosti zaměří na rozvoj digitální infrastruktury a na ni navázaných služeb. Těžit z této změny budou nejen obyvatelé, ale i samotná fyzická infrastruktura. Na její stav začnou dohlížet baterie senzorů, jejichž výstupní data automaticky zpracují a vyhodnotí informační systémy.

* Martin Lukáš a Pavel Liška, spoluautoři projektu Optimalizace systému řízení příjmu, validace, zpracování a reportingu datových sad v resortu životního prostředí: Projekt řeší problém nedostatečnosti zavedení obecného principu, kterým je služba veřejnosti v oblasti poskytování dat na základě zákonů životního prostředí, v různých formátech, časových řezech a vysoké kvalitě. Potřebnost tohoto projektu vychází ze současného stavu v oblasti příjmu, validace a reportování dat o životním prostředí, a to nejen v resortu životního prostředí. Zcela chybí jednotná pravidla, a s tím související nastavení standardizovaných procesů zaručujících vyšší přidanou hodnotu. Spolupráce mezi informační agenturou CENIA a vlastníky dat o životním prostředí je tímto velmi ztížena. Projekt se zabývá problematikpou jednoznačných datových toků pro účely tvorby indikátorů životního prostředí s cílem informovat vládu, veřejnost, kraje, města a obce o stavu a vývoji životního prostředí.

* Žaneta Kozubíková, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.: Veřejné zakázky vstoupily do roku 2021 s významnou legislativní novinkou. V prosinci 2020 byla v rámci tzv. odpadového balíčku přijata dílčí novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která mezi transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace přidává nové základní zásady. Nově jsou zadavatelé povinni dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. V praxi to znamená, že zadavatelé budou u každé veřejné zakázky muset v prvé řadě zvážit, zda její povaha a smysl umožní sociálně a environmentálně odpovědné zadávání a inovace. Dojde-li zadavatel k závěru, že tyto nové zásady u veřejné zakázky použít nelze, bude povinen řádně odůvodnit, proč tomu tak je, a to zejména již v zadávací dokumentaci. Pokud naopak zadavatel usoudí, že zásady či alespoň některé z nich jsou na veřejnou zakázku aplikovatelné, popíše postup, jakým způsobem se v zakázce projeví.

Je nutné zdůraznit, že veškeré tyto povinnosti se vztahují již na výběrová či zadávací řízení zahájená od 1. ledna 2021.

* Jan Břeň, právník: Dnem 1. ledna 2021 nabyl účinnosti zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), který po šedesáti letech nahradil předchozí (a v mnohém již překonaný a nevyhovující) zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 36/1960 Sb.“).

Zákon o územně správním členění státu představuje „nabídku“ obecného územně správního členění České republiky, která může být využita v příslušné právní úpravě působnosti jednotlivých orgánů státní správy pro celkové zvýšení přehlednosti výkonu státní správy. Je však nutné zdůraznit, že nový zákon o územně správním členění státu žádným způsobem nezasahuje na dosavadní specializovaná územně správní členění pro jednotlivé obory (oblasti, úseky) výkonu státní správy, která tak nechává zcela beze změny.

Nové územně správní členění České republiky je tak i po nabytí účinnosti zákona o územně správním členění státu představováno nejen zákonem o územně správním členění státu, ale rovněž i některými dalšími právní předpisy v této oblasti.

* Marcela Káňová, partnerka a vedoucí právního týmu CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s. r. o., advokátní kancelář: Podle § 158 ZZVZ zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 ZZVZ. Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení“). Významné přitom je to, že právní služby patří mezi tzv. sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 ZZVZ, které je podle § 129 ZZVZ možno zadávat ve zjednodušeném režimu podle § 129 ZZVZ, který stojí vedle režimu podlimitního a nadlimitního. Jde přitom o zcela nový způsob zadávání veřejných zakázek, který zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) neznal, a který je charakteristický velmi nízkou mírou regulace. Skutečnost, že právní služby lze podle § 129 ZZVZ zadat ve zjednodušeném režimu, nemá však vliv na možnost využití výjimek vyplývajících z jiných ustanovení ZZVZ, tedy výjimka podle § 158 ZZVZ.

Podle § 3 odst. 4 písm. a) nařízení činí finanční limit pro určení nadlimitní sektorové veřejné zakázky na služby zadávané ve zjednodušeném režimu (tj. i právní služby) aktuálně 25 676 000 Kč.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Společnost REMA Systém, a. s., deklaruje, že je připravena napojit se na stávající a funkční systém obcí tak, aby občan v souvislosti s tím, že společnost ASEKOL přestává od 1. 8. 2020 ze sběrných dvorů svážet elektrozařízení značky SAMSUNG, nezaznamenal jakoukoliv změnu.

REMA je připravena zajistit svoz všeho, co ASEKOL odmítne převzít. "Respektujme, že občan je zvyklý využívat obecního systému, a nenuťme ho dělat něco jinak jen proto, že se ASEKOL jednostranně rozhodl ze dne na den změnit své chování. Tímto svým krokem uvrhl ASEKOL občany/obce do problému, který musí starostové řešit. REMA nevyvolala žádný problém, ta má svůj systém plně funkční a své limity sběru si plní. REMA je připravena a nebrání se problémy, které ASEKOL obcím způsobil, vyřešit," praví se v dnes vydaném prohlášení společnosti REMA.

Podle ní z pohledu ochrany životního prostředí je absolutně nepřijatelné, aby občan byl nucen zkoumat, kterou značku do sběrného dvora nosit může a kterou ne. Celé roky je občan vzděláván a instruován, aby primárně využíval obecního sběrného systému, který pro něj obec vybudovala. "Prosíme, nenuťte občana, aby měnil své ekologické návyky," vyzývá REMA a upozorňuje na to, že pokud bychom přijali tuto nekompromisní a bezprecedentní změnu nastavení doposud funkčního systému sběru, vystavíme se riziku, že občan bude zmatený, nebude vědět, kam má jakou značku odnést a začne odkládat spotřebiče u kontejnerů nebo jinde, kde ho napadne.

REMA také připomíná, že obce z poplatků svých občanů vybudovaly – a to již před vznikem kolektivních systémů, jako je ASEKOL nebo REMA, své obecní systémy nakládání s odpady – nebezpečnými, stavebními, velkoobjemovými, elektroodpady apod. Jedním z těchto prvků je obecní sběrný dvůr, kam je občan již desítky let zvyklý nosit, co nepotřebuje a nevejde se mu do popelnice. "Tento obecní systém nepatří žádnému kolektivnímu systému, to je systém obcí," zdůrazňuje REMA.

Zároveň upozorňuje na to, že po vzniku kolektivních systémů v roce 2005 se vybrané systémy, které byly ministerstvem životního prostředí určeny jako výhradní správci tzv. historického elektrozařízení (mezi nimi ASEKOL – vybrán pro televizory a monitory a ELEKTROWIN – vybrán pro lednice a další velká zařízení) logicky napojily na sběrné systémy obcí. REMA o toto napojení od roku 2005 také usilovala, ale byla mnohými obcemi opakovaně odmítána s tím, že mají svůj obecní systém vyřešen se společnostmi ASEKOL a ELEKTROWIN a dalšího partnera nepotřebují a nechtějí. REMA tak byla nucena vybudovat svou sběrnou síť mimo již stávající obecní systém. Sběrná síť REMA čítá více než 20 tisíc míst a jde daleko za zákonné požadavky zákona o odpadech. "REMA není schopna přinutit obce ke spolupráci s jejich obecním sběrným systémem, může pouze spolupráci obcím nabízet. Je tak pouze na obcích, zda nabídku REMA využijí," tvrdí REMA.

Ta podle svých slov již loni v prosinci loňského roku prostřednictvím Svazu měst a obcí ČR obce informovala, že podobná situace může nastat, a že je připravena zapojit se do jejich obecních systémů. V dubnu letošního roku dokonce obeslala i všechna města a obce s nabídkou spolupráce.

K 1. červenci 2020 potom byla na čísle 800 976 679 ještě spuštěna služba bezplatné informační telefonní linky Chytrá recyklace, kde každý občan i zástupce města či obce dostane informaci, jak s vysloužilým elektrozařízením naložit.

"REMA je připravena zajistit obcím zpětný odběr tak, aby zařízení byla ze sběrných dvorů kontinuálně svážena a aby byl jejich sběr obvyklým způsobem financován," uzavírá REMA své dnešní prohlášení.*

/zr/

Ilustrační foto: REMA

Úvodní rozhovor červnového vydání Moderní obce jsme vedli s primátorem Plzně Martinem Baxou. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky červnového čísla nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce  však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Například téma měsíce – společné s časopisem Odpady (https://www.odpady-online.cz/) se zabývá problematikou nakládání s odpady v obcích a městech i jejich následným zpracováním.

Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla vystupují.

* Martin Baxa, primátor Plzně: Jednoznačným ponaučením z koronavirové krize nejen pro mě, ale pro celé město je to, že se máme spoléhat v prvé řadě sami na sebe. Proto jsme také například velmi brzy začali sami shánět ochranné pomůcky – vládní dodávky totiž vázly a byly nedostatečné. Za peníze města jsme jako nakoupili téměř 180 tisíc respirátorů FFP2, několik tisíc litrů dezinfekčních roztoků a antibakteriálních mycích prostředků, ochranné obleky, rukavice a další, vše v celkové částce kolem 24 milionů korun. Osobní ochranné pomůcky jsme využili především pro pobytová zařízení sociálních služeb všech zřizovatelů, tedy hlavně na péči o naše seniory, a rovněž pro další městské organizace, poskytující rozmanité služby našim občanům i v době krize. Stejně tak jsme si vytvořili jejich zásobu pro otevření základních a mateřských škol.

* Hana Pejpalová, ředitelka Státního fondu podpory investic: Fond je institucí, která podporuje udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu v souladu s koncepcemi, strategickými dokumenty, programy a jinými dokumenty schválenými vládou. Fond nemůže sám o sobě nabízet podpory bez těchto podpůrných materiálů. Postupně k nám asi přejdou některé programy z Ministerstva pro místní rozvoj, do jehož působnosti spadáme. První vlaštovkou je program na revitalizaci brownfieldů.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Práce výborů zastupitelstev obcí, pokud k ní jejich členové přistupují odpovědně a nepletou si ji s politikou, je pro obec důležitá. Udržuje totiž všechny „v pozoru“, a dělá se pak méně chyb. Výbory rovněž mohou upozornit na to, co by třeba zapadlo. Proto bychom měli dobrou práci výborů podpořit a vytvořit pro ni podmínky; a naopak – pokud si členové výborů spletli práci v nich s prvoplánovým politickým bojem a osobními útoky, neměli bychom to tolerovat. Práce výborů by měla mít určitou úroveň, a neměla by vybočovat z mezí zákona.

* Pavel Hájek, starosta Těchobuzi (okres Pelhřimov): Z koronavirové krize pro nás vyplynulo potěšitelné zjištění, že zvolený model kombinovaného multifunkčního zařízení je správný (řeč byla o turistické informační centrum, které pokrývá široké spektrum služeb v obci včetně zajišťování provozu obecního obchodu a jež například během nouzového stavu obstarávalo i dovoz obědů potřebným občanům – pozn. redakce). Filozofie jeho fungování je postavena na snaze s minimálními prostředky poskytnout obyvatelům a návštěvníkům obce co nejvíce potřebných služeb, včetně fungování obecního obchodu. Informační centrum je tak vpravdě centrem celé obce. Tento model bych doporučil právě nejmenším obcím, kde třeba žádný obchod zatím ani nemají.

* David Šimek, starosta obce Příluka (okres Svitavy): Po čtrnáctidenní činorodé a plodné komunikaci jsme spolu se zastupitelem Petrem Poslušným a jeho firmou REALTIME TECHNOLOGIES s. r. o. se sídlem ve Veské u Sezemic proto dali počátkem dubna dohromady zařízení, které s využitím tzv. suché mlhy dokáže vydezinfikovat prakticky jakýkoliv vnitřní prostor.

* Václav Vítek, farmář, člen MAS Stolové hory (okres Náchod): Jako místní farmář musím říct, že se lidé postupně učí jezdit ke mně pro hovězí maso a oceňují to, že se mohou podívat, kde a v jakých podmínkách zvíře vyrostlo. Teď lidé najednou lépe než kdy jindy chápou, že to, co vložím do regionu, zůstane v místní ekonomice.

* Lukáš Kůs, ředitel odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence České inspekce životního prostředí: V ČR je aktivně provozováno přibližně 180 skládek odpadů, z toho asi 40 % tvoří skládky pro ukládání nebezpečného odpadu. Každý rok inspekce zkontroluje přes stovku skládek odpadů, v nichž jsou vždy zahrnuty všechny skládky pro ukládání nebezpečných odpadů. ČIŽP disponuje zhruba 80 inspektory, kteří se věnují kontrolám nakládání s odpady ve všech specifických oblastech podle zákona, tedy i skládkování odpadů. Provedou v ročním souhrnu více než 3000 kontrol. Předpokládáme, že podle nového zákona o odpadech převezme SFŽP kontrolní roli zaměřenou na poplatkovou agendu, tedy převezme stávající kompetence přiřčené krajským úřadům a obcím. Kontrolní kompetence ČIŽP se nijak zásadně měnit nebudou, stejně tak stávající kontrolní přístup. Nadále se ČIŽP bude při dozorové činnosti a kontrolách zaměřovat na fyzický způsob provozování, na tvorbu finanční rezervy pro rekultivační práce a monitoring při následné péči o uzavřenou skládku, plnění evidenčních povinností a dalších.

* Luděk Tesař, ekonom: Nejtvrdší ekonomické dopady infekce covid-19 teprve přijdou. Zatím je situace v ekonomice taková, že byly uměle vysušeny prameny řek veřejných příjmů, ale dole v údolí ještě plují parníky, na nichž se tančí.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Snížení objemu sdílených daní v letošním roce spadá do kategorie neočekávaných výpadků příjmů. Je to tedy pádný důvod pro využití nastřádaných peněz v minulých obdobích a pro zvýšení vcelku nízkého obecního dluhu. Navíc je známo, že obce si půjčují za velmi výhodných podmínek.

* Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova ČR: Navrhujeme snížení skládkovacího poplatku namísto finální výše 1850 Kč za tunu na částku 1200 Kč za tunu. Stejně tak požadujeme úpravu výše třídicí slevy, aby byla odstupňována pro dosažené výše třídění a byla pro obce motivační a nikoli demotivační, jak je současný návrh.

* Jan Maršák, odbor odpadů Ministerstva životního prostředí: S ohledem na to, že Ministerstvo životního prostředí má k dispozici kompletní informace za téměř všechny obce v ČR, bylo provedeno detailní hodnocení, jak si obce stojí v třídění složek komunálních odpadů. Vyplynulo z něj, že podstatná část obcí není na vrcholu třídění a mají prostor ke zlepšení. Rovněž lze konstatovat, že existují obce dosahující hodnot, které jsou ve třídicí slevě nastaveny až pro roky 2025 nebo 2026.

* Jiří Huďa, starosta obce Zbilidy (okres Jihlava): Letos – vzhledem ke karanténě celostátnímu zákazu shromažďování lidí, byl kontejner pro sběr nebezpečného odpadu odvolán, neboť potenciálně hrozilo právě shromažďování lidí. Termín sběru bude posunut o měsíc či dva, ale rozhodně o něj jako obec nepřijdeme. Stejná situace se týká více obcí, které obsluhuje společnost Služby města Jihlavy. Podstatné je to včas oznámit,“

* Roman Tvrzník, předseda představenstva neziskové společnosti ELEKTROWIN: Nepovažuji za šťastně nastavený požadavek návrh nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který teď projednávají sněmovní výbory. Návrh zákona obsahuje povinnost výrobců, resp. jimi vytvořených kolektivních systémů, dosáhnout splnění kvóty sběru na úrovni 65 % odděleně pro chlazení, televizory a světelné zdroje a souhrnně pro všechny spotřebiče jako celek. V tomto ohledu jde návrh zákona nejen nad rámec směrnice EU, ale zejména nepostihuje situaci, kdy je v některých komoditách sbírán nadbytek – jako v našem případě u televizorů.

* Cyril Klepek, ředitel a zakladatel Cyrklu – digitálního odpadového tržiště: Dopady koronavirové krize na rozpočty obcí budou rovněž dramatické. Kvůli výpadku daňových příjmů se u středně velké obce, která má okolo pěti tisíc obyvatel, může jednat až o více než milion korun. Kde však ušetřit, když „musíme ty chodníky udělat“? Jednou z oblastí, která skýtá největší prostor pro rychlou úsporu a dlouhodobé efektivní nastavení, je dlouho přehlížené odpadové hospodářství. Výdaje obcí na ně podle analýzy neziskové společnosti Arnika tvoří v průměru 8 % jejich rozpočtů. Jsou obce, u nichž jde o téměř nulové náklady, ale mnoho jiných za svůj systém nakládání s odpady platí v průměru až 2200 korun za rok na obyvatele. Tyto roční náklady se u většiny obcí pohybují ve výši 500 až 1200 korun na hlavu. To jsou velké rozdíly, které se výrazně projevují ve finančním řízení municipalit.

* Tomáš Mrázek, mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací: Čistírny odpadních vod jsou sice vybaveny lapači tuků, avšak i ony mají omezené kapacity, které především v době svátků nestačí. Odpadní vodu čistí bakterie, na něž mají tuky negativní vliv. Čistírny pak proto mohou pěnit, nebo v některých místech i zahnívat. To vše snižuje kvalitu vyčištěné vody a samozřejmě i zvyšuje náklady na provoz čistírny odpadních vod, Stoka je také z litinového materiálu a dochází tak k rychlejšímu ochlazení odpadní vody a intenzivnímu srážení tuku.

* Bohumil Rataj, předseda Sdružení komunálních služeb: Myslím si, že po skončení pandemie nebo minimálním množství nově narůstajících případů onemocnění, by bylo vhodné se nad celou situací zamyslet, udělat si vyhodnocení a najít společnou řeč napříč všemi společnostmi a ministerstvy a přijmout jednotnou metodiku pro tyto situace. Vzhledem k tomu, že nikdo z nás doposud ničím takovým neprošel a s podobnými problémy zatím nebyly žádné zkušenosti, se nastalá situace zvládla prozatím velmi dobře. Ale musíme si z toho vzít ponaučení a v rozumných mezích být na podobné události připraveni.

* Jaroslav Mynář, předseda Spolku veřejně prospěšných služeb: Občané a organizace i během koronavirové krize předávali směsný komunální odpad způsobem, na který jsou zvyklí. Technické služby okamžitě poskytly získané informace o způsobu nakládání s odpady v období koronavirové epidemie všem obcím, kde provádějí svoz směsného komunálního odpadu… …Komplikací se však stalo zvýšení množství směsného komunálního odpadu a separovaného odpadu od občanů. Během března a dubna toto zvýšení ve samotném Velkém Meziříčí činilo 11 %, u plastů dokonce 22 %. Podobné poznatky máme i z jiných svozových společností. Samozřejmě že zvýšení nákladů způsobilo i zajištění ochranných a dezinfekčních prostředků pro naše zaměstnance.

* Petr Číhal, obchodní ředitel kolektivního systému EKOLAMP: Hlavním nedostatkem současné, již notně zastaralé odpadové legislativy, je to, že neobsahuje žádné závazné cíle na sběr elektroodpadu. Povinné osoby (tj. výrobci/ kolektivní systémy) si v podstatě samy určují, kolik ho ze sběrných dvorů obcí seberou. Vzhledem k tomu, že náklady na sběr a recyklaci 3 skupin nebezpečného elektroodpadu (zářivky, televize, lednice) jsou daleko vyšší než náklady na sběr ostatních skupin elektroodpadu, není o nebezpečný elektroodpad logicky moc velký zájem... ...Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo zlepšit situaci obcí a občanů v rámci sběru elektroodpadu a vložilo do nových odpadových zákonů závazné cíle sběru elektroodpadu pro výrobce/kolektivní systémy. Tyto cíle sběru a recyklace jsou rozdělené a členěné tak, aby byl zejména zajištěn sběr nebezpečného elektroodpadu. Zářivky, televize i lednice proto mají svůj samostatný cíl sběru pro každou skupinu zvlášť. Vždy je tedy nutné sesbírat do požadované minimální výše 65 % jak zářivky, tak lednice i televize (65% ze všech prodaných elektrozařízení). Není tedy možné, nahrazovat sběr nebezpečného elektroodpadu jinými skupinami elektroodpadu (jako např. pračkami nebo sporáky), jejichž shromažďování a ekologická recyklace je daleko lacinější.

* Pavel Bureš, EPG Rapotín BPS: „Oleje a tuky, které všichni používáme doma v kuchyni, tak končí zbytečně na skládkách. Málokdo však ví, že mohou ještě dobře posloužit. V naší rapotínské odpadové bioplynové stanici disponujeme technologiemi ke zpracování těchto druhů odpadů a jejich následné přeměně v surovinu pro výrobu elektrické a tepelné energie nebo biometanu,

* Lukáš Kříž, IT expert: Chytré odpadové hospodářství, konkrétně ve vazbě na internet věcí, zatím patří k méně rozvinutým disciplínám. Globální instalovaná báze senzorů se pohybuje ve statisících. Do tří let by měla podle informací firmy Berg Insight vzrůst na 1,5 milionu, což stále není nijak závratné číslo. Například čidel chytrého veřejného osvětlení bude v té době v provozu přes 30 milionů. Internet věcí se v případě chytrého odpadového hospodářství samozřejmě podílí i na řízení svozové flotily. S jeho pomocí lze optimalizovat trasy a snižovat tak spotřebu paliva nebo produkci emisí. Ekonomické a environmetální výhody podobného modelu není třeba vysvětlovat.

* Monika Brindzáková, mluvčí Jihomoravského kraje: Zkušenosti z home office v nouzovém stavu jsou však více než kladné. Naši zaměstnanci reportují, že nezáleží na výkonu stanice, ze které se klient připojuje. Odbor informatiky pak zajišťuje provoz výkonné serverové infrastruktury při relativně malých nárocích na rychlost klientského připojení.

* Adam Kožina, VERA, spol. s r. o.: Když přijdou a odejdou informace jednou vstupní branou, stane se Vaše podatelna centrálním místem, kde je každý dokument, každé podání, každá došlá informace zaznamenána, uložena do spisové služby a přidělena ke zpracování. To znamená, že podatelna eviduje všechny zprávy z datové schránky, všechny zásilky doručené poštou, či některou z doručovacích služeb a všechna podání z portálu. Papírové dokumenty jsou ideálně na skenovací lince převedeny do elektronické podoby. V závislosti na typu dokumentu navíc systém dokáže řadu z nich zpracovat na podatelně automaticky, ať už příjem z XML souborů, formulářů z Portálu občanu, nebo např. vypravení pomocí služby České pošty Dopis Online.

* Vladan Zalejský, ředitel Divize veřejné správy, Asseco Solutions: V obsahu sdělení není prostor pro nejasnosti. Buď informujeme druhou stranu o výsledku naší práce, která je v souladu s očekáváním, nebo otevřeně přiznáme, co se tak nepodařilo. Při pozdější debatě, vzniklé případnými nejasnostmi, bývá pátrání po tom, co a jak to kdo myslel, již hodně drahé.*

/rš/

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/ .  V případě objednání ročního předplatného tištěné verze časopisu získáte zdarma jako bonus digitální verzi vybraného titulu. Digitální verzi časopisu za sníženou cenu si lze objednat i samostatně na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .

.

 

 

 

 

Krátce před koncem školního roku dnes společnost Recyklohraní ocenila nejaktivnější a nejzapálenější pedagogy vyučující ekologickou výchovu v mateřských, základních a středních školách a zájmových kroužcích. Celkem 16 pedagogů z celé České republiky za svou celoroční činnost obdrželo certifikát Ekoučitel roku 2019/2020.

Z přihlášených kandidátů odborná porota vybrala ty, kteří nejlépe splnili kritéria při práci s žáky a studenty, při realizaci environmentálních projektů a plnění osvětových úkolů. Velkým plusem bylo, když pedagogové sdíleli zkušenosti a příklady ze své praxe s ostatními kolegy učiteli, a to zejména v oblasti třídění a recyklace elektrospotřebičů a baterií a dále při předcházení vzniku odpadů.

Certifikát Ekoučitel je oceněním práce pedagogů, kteří dokážou pro ochranu přírody nadchnout své žáky a studenty. Dělají nesmírně důležitou práci, protože pomáhají vychovávat generaci, která věřím, že bude ohleduplnější k životnímu prostředí než jejich rodiče,“ uvedla Hana Ansorgová, ředitelka Recyklohraní, a dodala: „Děkuji všem pedagogům, kteří o certifikát zabojovali, i když to v letošním roce, kdy museli od března přesunout výuku do online prostředí, neměli vůbec lehké.

Školní vzdělávací program Recyklohraní aneb Ukliďme si svět má za sebou již 12 let existence, je do něj zapojeno více než 3800 škol. Letošní projekt Ekoučitel roku byl již jeho čtvrtým ročníkem.*

OCENĚNÍ EKOUČITELÉ ROKU 2019/2020

 

Mgr. Jana LibovickáZákladní škola, Bílina
Mgr. Dana HozováZákladní škola Hulín
Mgr. Květa DěrdováZákladní škola Břidličná
Ing. Jiří VlčekStřední škola technická, gastronomická a automobilní, Chomutov
Mgr. Ing. Andrea TláskalováZákladní škola J. V. Sládka, Zbiroh
Mgr. Jana DvořákováZákladní škola Ostrava, Gajdošova
Mgr. Alena VolnáZákladní škola, Ostrava-Výškovice
Mgr. Eva VeseláZákladní škola a mateřská škola Červená Voda
 Mgr. Zdenka VančurováZŠ Kolín III., Lipanská
Miroslava JehličkováZákladní škola Pardubice – Polabiny
Mgr. Iva TrnkováZákladní škola Ronov nad Doubravou
Ing. Milan ŠanderaZákladní škola, Česká Lípa, Partyzánská
Mgr. Jana MikováZŠ a MŠ Nezdenice
PaedDr. Lenka HrnčířováZŠ Týnec nad Labem
Mgr. Bohunka VrchotickáZŠ U Roháčových kasáren
Mgr. Jitka KovaříkováMalostranské gymnázium

Projekt Recyklohraní aneb Ukliďme si svět, vznikl v roce 2008 a jeho cílem je informovat a vzdělávat žáky či studenty MŠ, ZŠ a SŠ z celé ČR o problémech životního prostřední a nutnosti recyklace. V průběhu školního roku jsou vyhlašovány zajímavé úkoly s environmentální tématikou. Pedagogičtí pracovníci ke své práci mohou využívat učební materiál tzv. ekoabecedy. Zájemci o praktickou výuku recyklace se mohou zapojit do nejrůznějších sběrových akcí na podporu zpětného odběru použitých baterií a drobného elektrozařízení. Do května 2020 se do programu zdarma registrovalo 3 800 škol.

Bližší informace o aktivitách v rámci projektu, včetně fotogalerie lze najít na stránkách www.recyklohrani.cz nebo na www.facebook.com/recyklohrani. Hlavními partnery o. p. s. Recyklohraní jsou společnosti ASEKOL, a. s., ECOBAT, s. r. o., a ELEKTROWIN, a. s.

/zr/

K foto:

Recyklohraní aneb Jak lze ve školách hravě a zajímavě vyučovat ekologickou výchovu

Ilustrační foto: Recyklohraní o. p. s.

Dvanáct výrobců domácího elektra založilo 25. května 2005, tedy před 15 roky, kolektivní systém pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů ELEKTROWIN. Ten se stal prvním řádně zaregistrovaným kolektivním systémem v České republice. Za patnáct let své existence tato společnost, která je zároveň největším kolektivním systémem v ČR, shromáždila a předala ke zpracování více než 430 tisíc tun starého elektra. To odpovídá například hmotnosti 2457 Petřínských rozhleden, nebo 1117 souprav Pendolina.

Největší podíl na tomto množství měly lednice a další chladicí zařízení (216 860 tun), velkých spotřebičů, jako jsou pračky, myčky nebo sporáky, bylo 157 368 tun, malých spotřebičů (rychlovarných konvic, fénů, mikrovlnek a podobně) 54 362 tun. Zbytek (2079 tun) připadá na televize a monitory.

ODPOVĚDNOST NESOU VÝROBCI

Zákon o odpadech, který v České republice vytvořil legislativní rámec pro fungování našeho i dalších kolektivních systémů, vstoupil v platnost 13. srpna 2005,“ vzpomíná předseda představenstva ELEKTROWIN a. s. Roman Tvrzník a dodává: „Do českého právního řádu přenesl mimo jiné klíčovou myšlenku, která v té době už tvořila základ legislativy v mnoha členských zemích Evropské unie: za budoucí recyklaci spotřebičů nesou odpovědnost jejich dnešní výrobci, ti jsou přitom povinni postarat se kolektivně i o produkci před 13. srpnem 2005.“ .

ČTYŘI KILOGRAMY NA OBYVATELE

Česká republika – stejně jako ostatní nové členské země EU – měla stanovený jasný cíl: do konce roku 2008 zajistit roční sběr a recyklaci nejméně čtyř kilogramů elektroodpadu na obyvatele. Podařilo se dosáhnout dokonce hodnoty 4,3 kg. „Jak se později ukázalo, byla ČR mezi tehdejšími novými členskými zeměmi EU vlastně jediná, komu se to povedlo,“ glosuje Roman Tvrzník.

MILIONY LEDNIC A MRAZÁKŮ

Do roku 2009 ELEKTROWIN vysbíral první milion lednic a mrazáků. Postavené v řadě za sebou by měřily 600 kilometrů, což je zhruba dálniční trasa z Prahy do Hamburku. O tři roky později už to byly dva miliony. Mladoboleslavská továrna firmy Škoda Auto by tehdy teoreticky mohla týden vyrábět svůj nejúspěšnější model Octavii jen z kovu získaného do té doby recyklací starých lednic.

Především by ale jiný než certifikovaný způsob likvidace těchto vyřazených spotřebičů mohl znamenat ekologickou katastrofu,“ upozorňuje Tereza Ulverová, provozní ředitelka společnosti ELEKTROWIN.

V každém chladicím zařízení vyrobeném v dobách, kdy se jako chladivo ještě používaly freony způsobující ozonovou díru, jich bylo obvykle obsaženo kolem 400 gramů. „Vypuštění tohoto množství do ovzduší by mělo stejný devastující účinek jako čtyři tuny oxidu uhličitého. Tolik ho vyprodukuje například jeden osobní automobil během 20 tisíc kilometrů jízdy,“ uvádí dále provozní ředitelka společnosti ELEKTROWIN

NEJHUSTŠÍ SBĚRNÁ SÍŤ

ELEKTROWIN má dlouhodobě na svém kontě recyklaci poloviny elektroodpadu v ČR. Vytvořil jednu z nejhustších funkčních sběrných sítí, která zahrnuje bezmála 15 tisíc míst zpětného odběru. „V současné době máme uzavřeny smlouvy s 1524 obcemi, větší polovinu představují obce do 2000 obyvatel. Dalších 3500 je zapojeno a obsluhováno prostřednictvím mobilních svozů a prostřednictvím bezmála 1600 sborů dobrovolných hasičů zapojených do našeho projektu Recyklujte s hasiči,“ uzavírá Tereza Ulverová.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv společnosti ELEKTROWIN

Celkem 45 160 tun starého elektrošrotu shromáždil v roce 2019 prostřednictvím své sběrné sítě a předal smluvním zpracovatelům největší český kolektivní systém pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů ELEKTROWIN.

Loňský výsledek je nejlepší v celé patnáctileté historii neziskové společnosti ELEKTROWIN. Druhým nejlepším byl rok 2016  se 44 349 tunami vysbíraných a recyklovaných odložených elektrospotřebičů. V roce 2018 ho bylo 40 709 tun.

Zvýšené množství zpětně odebraných spotřebičů vyplývá jednak z rozšíření okruhu spotřebičů, které jsou do zpětného odběru nově zařazené, jako například bojlery, ale souvisí také s pádem výkupních cen kovů,“ okomentovala rekordní výsledek provozní ředitelka společnosti ELEKTROWIN Tereza Ulverová.

Podle předsedy představenstva ELEKTROWIN a. s. Romana Tvrzníka je však otázkou, jak se koronavirová krize, kterou právě prožíváme, projeví v chování domácností a firem pokud jde o obměnu vybavení elektrospotřebiči.

Nákupní chování se změní, nová lednice nebo pračka nebude to první, co si lidé koupí po otevření prodejen elektra, staré budou muset sloužit déle,“ vyslovil svůj předpoklad Roman Tvrzník.

KVÓTY V PROCENTECH ODDĚLENĚ?

Evropská unie dříve sledovala, kolik elektroodpadu připadne ročně na každého obyvatele jednotlivých zemí. Požadavek pro nové členské státy byl nastaven na čtyři kilogramy. Nově je však kvóta sběru stanovena procentem z průměrného množství spotřebičů, které byly uvedeny na trh za poslední tři roky.

Za loňský rok jsme dosáhli zpětného odběru chlazení na úrovni 67 procent, u světelných zdrojů to bylo 50 procent, u televizí dokonce 173 procent, ale u malých a velkých spotřebičů se pohybujeme jen na úrovni 37 procent,“ připomněl Roman Tvrzník.

Jak v této souvislosti uvedl, nepovažuje za šťastně nastavený požadavek nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který teď projednávají sněmovní výbory. Návrh zákona obsahuje povinnost výrobců, respektive jimi vytvořených kolektivních systémů, dosáhnout splnění kvóty sběru na úrovni 65 % odděleně pro chlazení, televize a světelné zdroje a souhrnně pro všechny spotřebiče jako celek.

V tomto ohledu jde návrh zákona nejen nad rámec Směrnice EU, ale zejména nepostihuje situaci, kdy je v některých komoditách sbírán nadbytek, jako v našem případě u televizorů,“ vysvětlil  předseda představenstva společnosti ELEKTROWIN.

A dodal, že by tento požadavek mohl být i kontraproduktivní: „V okamžiku, kdy by kolektivní systémy měly ‚splněno‘ v jednotlivých komoditách nebezpečných a tedy i zpracovatelsky nejnáročnějších elektrozařízení, ke sběru a recyklaci nad rámec kvót by je už nic nemotivovalo a celkové výsledky jejich sběru by se tak jedině zhoršily, a to by mohlo mít zejména na malé obce opravdu neblahý dopad.

VEDOU VELKÉ SPOTŘEBIČE

Největší podíl na loňském rekordním výsledku společnosti ELEKTROWIN měly velké spotřebiče, jako jsou pračky, myčky nádobí, bojlery nebo sporáky (20 843,059 tuny). Za nimi následovaly lednice a další chladicí technika (16 741,699 tuny), malých spotřebičů – tedy rychlovarných konvic, mikrovlnek, žehliček a podobně – bylo 6 522,419 tuny. Zbytek tvořily televize a monitory (1 050,068 tuny) a zářivky (3,058 tuny).

Náš podíl na hmotnosti elektrozařízení uvedených na trh v ČR i zpětně odebraných se dlouhodobě pohybuje na úrovni 50 % z celkového množství,“ připomněla Tereza Ulverová.

SBĚR A RECYKLACE JEN NA PAPÍŘE

O druhou polovinu se dělí ostatní kolektivní systémy zapsané pro plnění povinností pro elektroodpady, kterých Ministerstvo životního prostředí ČR registruje celkem šest. Některé z nich však podle Romana Tvrzníka pouze vykazují činnost, aniž by spotřebiče skutečně sbíraly a recyklovaly. Potřebná potvrzení získávají za úhradu od výkupců druhotných surovin. „Tuto formu již několik let ponechávají kontrolní orgány zcela bez povšimnutí, i když veřejně deklarují, že o ní vědí,“ zdůraznil Roman Tvrzník.

Společnost ELEKTROWIN jako největší český kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení naopak vytvořila jednu z nejhustších funkčních sběrných sítí, kam mohou lidé staré elektrospotřebiče odevzdávat rozhodně pohodlněji než do výkupen.

V současné době máme uzavřeny smlouvy s 1524 obcemi, větší polovinu představují obce do 2000 obyvatel. Dalších 3500 je zapojeno a obsluhováno prostřednictvím mobilních svozů a prostřednictvím bezmála 1600 sborů dobrovolných hasičů zapojených do našeho projektu Recyklujte s hasiči,“ uzavřela Tereza Ulverová.

/zr/

Ilustrační foto: archiv společnosti ELEKTROWIN*

 

 

 

Celkem 74 projektů uskutečněných ve městech a obcích po celé republice bylo přihlášeno či nominováno do letošního, už pátého ročníku soutěže Komunální projekt roku 2019. Pořadatelé soutěže - redakce časopisu Moderní obec a vydavatelství Profi Press s. r. o. - výsledky soutěže vyhlásí ve středu 20. listopadu na slavnostním ceremoniálu, který začne v Rezidenci pražského primátora ve 14 hodin. Přímý přenos z Rezidence pražského primátora bude možné sledovat na TV MUNICIPAL, na facebookovém profilu Moderní obce a na webu komunalniprojekt.cz.

V Rezidenci pražského primátora budou ve středu 20.listopadu oceněny projekty, které zvítězily v devíti jednotlivých kategoriích soutěže - a zveřejněn tam bude i vítězný projekt celé soutěže. Přímý přenos události mohou zájemci od 14. hodiny zhlédnout na TV MUNICIPAL (https://www.moderniobec.cz/video/), na facebookovém profilu Moderní obce (https://www.facebook.com/ModerniObec/) i na webu soutěže (www.komunalniprojektroku.cz).

Soutěžními kategoriemi jsou: Ekologický projekt roku, Sociální projekt roku, Chytrá obec, Rodiče a děti, Sport a veřejné zdraví, Odpadové hospodářství, Kulturní a vzdělávací činnost, Utváření veřejného prostoru a Veřejná zeleň.

Hodnotitelská komise byla složena především z vítězů minulého ročníku soutěže a rovněž ze zástupců Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a redakce Moderní obce.

Nad soutěží i letos opět převzala záštitu ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, vyhlášení výsledků soutěže zaštítil primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib, který pro tento účel zapůjčil i svoji rezidenci.

Soutěž se koná s podporou senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a jeho předsedy Zbyňka Linharta a sněmovního Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a jeho předsedy Ivana Bartoše. Spolupořadateli jsou Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR.

Vyhlášení výsledků soutěže bude už tradičně moderovat Jolana Voldánová.

Partnerem soutěže je Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s., a podporuje ji rovněž ČSOB, finanční partner pro města a obce. Partnery jednotlivých soutěžních kategorií jsou společnosti: ELEKTROWIN a. s.; hřiště.cz, s. r. o.; MUNICIPAL - centrum vzdělávání a odborných služeb; KOMATEC s. r. o.; Mobilní Rozhlas; Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM; ZEBRA GROUP, s. r. o.; ENERGIE AG BOHEMIA; MICROSOFT. Partnerem celkovéhop vítěze je společnost VERA, spol. s r. o.*

Záznam přenosu bude vyvěšen na webu soutěže: www.komunalniprojektroku.cz.

//

 

Děčín se stal vítězem 1. ročníku soutěže Hejbni s elektrem pro lepší život, kterou pro statutární města v České republice v loňském roce vyhlásil kolektivní systém pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů ELEKTROWIN. Zvítězil v kategorii A určené městům od 40 000 do 89 999 obyvatel. V kategorii B pro města nad 90 000 obyvatel vyhrály České Budějovice, skokanem roku se stala Karviná. Kritériem hodnocení byla hmotnost zpětně odevzdaného elektrozařízení přepočtená na jednoho obyvatele města.

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže se uskutečnilo včera v sále Staré radnice v Havlíčkově Brodě. Předseda představenstva ELEKTROWIN a. s. Roman Tvrzník při této příležitosti připomněl, že za bezmála 14 let fungování tohoto kolektivního systému se díky recyklaci spotřebičů podařilo ušetřit 4,5 milionu tun emisí CO2 a také 2,5 milionu MWh elektrické energie. „Díky surovinám, které bylo možné z odevzdaných spotřebičů získat a znovu použít, se nemusely těžit a zpracovávat nerostné zásoby,“ vysvětlil Roman Tvrzník.

Podle zástupce Svazu měst a obcí ČR Pavla Drahovzala se díky tomu podařilo ušetřit z obecních a městských rozpočtů tři čtvrtě miliardy korun. „Tyto peníze mohly být použity na výstavbu vodovodů, kanalizace, chodníků a další občanské vybavenosti,“ připomněl Pavel Drahovzal účastníkům slavnostního vyhlášení.

ODMĚNY PRO VÍTĚZE

Soutěž byla zahájena 1. dubna 2018, započítávaly se do ní výsledky dosažené k 31. březnu 2019. Kritériem hodnocení byla hmotnost zpětně odevzdaného elektrozařízení přepočtená na jednoho obyvatele města. Zapojená města, kterých bylo celkem 25, soutěžila o největší celkové množství elektrospotřebičů odevzdaných prostřednictvím sběrných dvorů na jejich území. Aktivně tím přispěla k ochraně životního prostředí, navíc mohla získat jednu z finančních výher.

Děčíně se od dubna 2018 do března 2019 podařilo vysbírat 4,28 kg na obyvatele, v Českých Budějovicích připadlo na každého 3,57 kilogramu. Karviná jako skokan roku zaznamenala meziroční nárůst o 64,2 %.

V kategorii A do 89 999, stejně jako v kategorii B nad 90 000 obyvatel, získali první tři soutěžící odměny ve výši 60, 40 a 25 tisíc korun. Vítěz kategorie Skokan roku si odnesl padesátitisícovou prémii.

CELKOVÉ VÝSLEDKY

Kategorie A

  1. Děčín – 4,28 kg/obyv.
  2. Jihlava – 3,9 kg/obyv.
  3. Prostějov – 3,6 kg/obyv.

Kategorie B

  1. České Budějovice – 3,57 kg/obyv.
  2. Plzeň – 3,05 kg/obyv.
  3. Olomouc – 2,54 kg/obyv.

Skokan roku: Karviná – meziroční nárůst 64,2 %*

/zr/

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down