Uhelná komise doporučila konec hnědého uhlí v České republice v roce 2038, vláda to včera vzala na vědomí. Zároveň doporučila, aby komise na dekarbonizaci ČR pracovala dále. Komise má podrobněji rozpracovat a vyhodnotit podmínky, nástroje a dopady dřívějšího útlumu uhlí v české energetice.

„Jde o vyvážený kompromis, vláda nijak nemění závěry Uhelné komise, respektuje její doporučení a usnesení, kde je uvedeno, že rok 2038 je realistický, ale je nutné udělat další kroky jako je výstavba nových zdrojů, periodické vyhodnocování a socioekonomické dopady,” konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „Vzhledem k rostoucím cenám emisních povolenek Uhelná komise bude určitě připravovat i varianty rychlejšího útlumu a v pravidelných cyklech bude vše znovu vyhodnocovat.“

Uhelná komise dosud vypracovala 42 variant s 5 různými scénáři, které vyhodnocovala s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Do nových zdrojů se bude do roku 2050 investovat 355 miliard korun. Naposledy Uhelná komise pracovala se třemi scénáři útlumu uhlí, a to s rokem 2033, 2038 a 2043. Loni v prosinci komise doporučila rok 2038, označila ho jako realistický v případě, že se splní řada předpokladů, které je nutné v kontextu s dekarbonizací ČR udělat.

„Do konce letošního roku Uhelná komise zpracuje podrobný harmonogram útlumu pro jednotlivé typy zdrojů, navrhne potřebné regulatorně legislativní nástroje pro prosazování cílů vlády v této oblasti a detailně zhodnotí ekonomické a sociální dopady v útlumem postižených regionech,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla. Pravidelně jednou za 3 až 5 let dojde k přezkumu klíčových parametrů, mimo jiné cen emisních povolenek či cen klíčových energetických paliv a nosičů. Roli bude samozřejmě hrát také průběžně aktualizovaná dostupnost a spolehlivost nových technologií.

Uhelná komise vznikla na základě vládního usnesení č. 565 z 30. července 2019 jako poradní orgán vlády. Předsedy komise jsou ministr průmyslu a obchodu a ministr životního prostředí, celkem má tento subjekt 19 členů. Komise má za hlavní cíl poskytnout vládě objektivní a maximálně konsensuální výstupy v kontextu s využíváním hnědého uhlí v ČR a vším, co s tím souvisí. Uhelnou komisí tvoří 3 pracovní skupiny, podrobné informace včetně zápisů z jednání tohoto poradního orgánu jsou k dispozici zde.

CO ŘÍKAJÍ EKOLOGICKÉ ORGANIZACE

Ekologické organizace považují neschválení roku 2038 za rozumné, návrh spalovat uhlí dalších 17 let kritizovaly veřejně i v samotné Uhelné komisi. Podle vyjádření Greenpeace ČR jde také o porážku prouhelného přístupu ministra Karla Havlíčka a úspěch tlaku veřejnosti a vědeckých institucí. Hlavním problémem doporučení Uhelné komise bylo použití příliš nízkého odhadu ceny emisní povolenky.

Ekologické organizace však považují za selhání vlády, že nestihne schválit harmonogram a finální termín odklonu ani sociální opatření s tím související, které země urgentně potřebuje. Jak včera uvedla tisková zpráva Greenpeace ČR, vláda nedostatečně tlačila na práci Uhelné komise a také ministr Karel Havlíček pak dlouho otálel s vyřešením připomínek ostatních ministrů (které dostal už 18. února).*

/zr/

K foto:

Protest proti těžbě uhlí před zasedáním vlády

Ilustrační foto: Greenpeace – Petr Zewlakk Vrabec

Stavebnictví má obrovský multiplikační efekt, a proto by se mohlo stát motorem restartu ekonomiky. Je však nezbytné stavět moderně, udržitelně. Šetrná výstavba a renovace budov nám totiž kromě nastartování ekonomiky může pomoci přiblížit se ke klimatickým cílům, které si stanovila Evropa a ústy šéfky komise Ursuly von der Leyenové je chce nyní ještě zpřísnit.

„Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček i přes jistou skepsi k reálnosti dosažení takových cílů vyzdvihl význam investic právě do budov. A to vnímáme jako velmi důležitý signál,“ uvedl předseda České rady pro šetrné budovy Karel Fronk.

Ministr Karel Havlíček minulý týden v Českém rozhlasu prohlásil, že bez investic v řádu stovek miliard korun do výstavby a rekonstrukce budov a zvýšení jejich energetické účinnosti nemáme šanci na cíle EU dosáhnout. Česká rada pro šetrné budovy proto nabízí vládě při restartu ekonomiky podporu a zároveň přichází s návrhy změn legislativy a podpůrných programů, které přispějí k tomu, aby se realizačním firmám i soukromým a veřejným investorům vyplatilo do uvažování o projektech vnést šetrné principy.

Státní investice do budov mohou totiž díky vysokému multiplikačnímu efektu stavebnictví výrazně přispět k oživení české ekonomiky v době hospodářské krize. Jejich výhodou je fakt, že jsou rozptýleny po celé zemi a pomoc ekonomice prostřednictvím investic do budov tak bude plošná. Z renovací budov mohou profitovat nejen velké stavební firmy, ale i střední a menší podniky a řemeslníci. To ukázala již studie Národní ekonomické rady vlády v poslední krizi po roce 2008. „Nenechejme budoucím generacím pouze pár výjimečných staveb, kterými se členové rady mohou pyšnit, ale udělejme z šetrných budov naprostý standard,“ zdůraznil Karel Fronk.

Opět totiž stojíme na prahu zpomalení ekonomiky a strukturálních změn způsobených koronavirem. Dopady covid-19 jsou závažné, avšak dopady změny klimatu mohou být ještě horší. „Jsme přesvědčeni, že investice do šetrných budov jsou stále jedním z nejlepších nástrojů, jak oba problémy zmenšit,“ vysvětlil předseda České rady pro šetrné budovy.

Ministr životního prostředí Richard Brabec nedávno na konferenci pod záštitou České rady pro šetrné budovy uvedl, že v průběhu příštích deseti let přijde do České republiky téměř jeden bilion korun z modernizačních fondů. Na úspory energie, vody a další věcí je určena jejich velká část. Ministerstvo podle něj bude v příštím programovém období na léta 2021 až 2027 spravovat v rámci programů životního prostředí zhruba 300 miliard korun. Zdrojů by tedy mělo být dostatek, nyní je třeba vytvořit podmínky pro to, aby našly smysluplné uplatnění v konkrétních hodnotných projektech.

* Budovy s téměř nulovou spotřebou. V oblasti budov s téměř nulovou spotřebou fungují renovační programy pro většinu typů budov, financování je dlouhodobé a předvídatelné. Dobře nastaveny jsou také minimální energetické standardy pro budovy. Progres by přineslo zvýšení objemu programů důkladných renovací, a to minimálně na dvojnásobek. „Vláda by měla také zvážit motivační opatření k investicím do budov například formou snížení DPH,“ poznamenal Karel Fronk. Změnit by se měl také systém zadávání veřejných zakázek tak, aby hlavním parametrem nebyla jen nejnižší pořizovací cena, ale náklady v dlouhodobém provozu.

* Udržitelné materiály a cirkulární ekonomika. Cirkulární principy a recyklované materiály nacházejí stále častěji uplatnění. V tuzemsku dobře fungují a jsou využívány certifikační systémy, které vyžadují informace o recyklovaných materiálech. Česko navíc směřuje k zákazu skládkování bez předtřídění a recyklace, což povede ke zvýšení motivace ke znovuvyužití materiálů. Do kritérií pro zadávání veřejných zakázek by bylo vhodné zavést požadavky pro využívání druhotných surovin a výrobků. Je také třeba odstranit bariéry pro znovuvyužití stavebního odpadu. Podpory by se měly dočkat také projekty, které si kladou za cíl zhodnotit brownfieldy.

* Hospodaření s vodou. Voda začíná být vzácná a v budoucnu může být ještě hůř. Úspěšný je hlavně program Dešťovka, který je zaměřen na využití dešťové a šedé vody v bytových a rodinných domech. Pomohlo by zrušit výjimky pro platbu srážkovného z bytových domů ve městech. Lékem na zadržování vody jsou zelené střechy, jejich většímu využívání ale brání omezené započítávání do koeficientu zeleně.

* Kvalitní vnitřní prostředí. Dopad vnitřního prostředí na komfort, zdraví a výkonnost osob uvnitř budov začíná řešit stále větší počet lidí. V segmentu administrativních budov funguje certifikační systém WELL, který detailně řeší všechny aspekty vnitřního prostředí. V rámci OP Životní prostředí došlo k rozšíření podpory větrání, osvětlení a akustiky, která je využívaná především ve školách a veřejných budovách. Pomohlo by definovat do kritérií programů nebo výběrových řízení minimální standardy, zejména v oblasti provázanosti celého konceptu dané budovy, projekčního návrhu, realizace a následného provozu, tak aby byla upřednostněna komplexní řešení, která vnímají i kvalitní vnitřní prostředí.

* Cesta k uhlíkové neutralitě. V Česku funguje systém emisních povolenek, které motivují firmy ke snížení produkce CO2. Globální klimatické změny však budou vyžadovat další zásadní opatření a zde by pomohla podpora lokálních obnovitelných zdrojů energie zakomponovaných do budov. Je třeba také a odstranit bariéry k jejich využití.

Deklaraci New Green Deal Cesta k udržitelné ekonomice 21. století představila Česká rada pro šetrné budovy minulý čtvrtek v rámci Světového týdne šetrných budov a chce ji předat premiérovi Andreji Babišovi. Dosud ji podepsalo více než 80 členských firem z oboru šetrného stavebnictví i nečlenských organizací a společností, které souhrnně dosahují tržby přes 100 miliard korun a zaměstnávají téměř 30 tisíc lidí. Deklaraci včetně všech konkrétních doporučení, jak pomoci ekonomiku nastartovat a připravit ji na zelenou budoucnost, najdete zde: https://www.czgbc.org/cs/new-green-deal-cesta-k-udrzitelne-ekonomice-21-stoleti

*

/zr/

Ilustrační foto: archiv České rady pro šetrné budovy

Tři souhrnné výstupy k dekarbonizaci od svých tří pracovních skupin probrala uhelná komise. Kompletní návrh ústupu od využívání uhlí by vládě chtěla předložit v září tak, aby kabinet mohl do konce roku rozhodnout. Kraje se již chystají řešit sociálně-ekonomické dopady útlumu těžby uhlí.

Uhelná komise jako poradní orgán vlády ČR má připravit tři scénáře dekarbonizace mezi roky 2030 a 2050. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí už v letech 2030 až 2035, střední od roku 2035 do roku 2045 a pomalejší pak v letech 2045 až 2050.

První pracovní skupina, která je součástí uhelné komise, připravila Analýzu ukončení uhlí v České republice, na kterou naváže analýza spotřeby a výroby elektřiny. S tím logicky souvisí nutnost navrhnout, co a v jakém poměru uhlí nahradí tak, aby bilance elektřiny byla vyrovnaná. Tuzemské možnosti jsou: jádro, obnovitelné zdroje energie a zemní plyn. Pracovní skupina chce rovněž identifikovat vnější faktory, které by mohly odchod od uhlí dále urychlit.

Práce uhelné komise jde ruku v ruce se Státní energetickou koncepcí a Národním energeticko-klimatickým plánem, jízdní řád výstavby nového jaderného zdroje je už poměrně dobře známý,“ říká předseda uhelné komise, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Právě na rozšiřování nových zdrojů včetně jádra bude záležet rychlost útlumu využívání uhlí, rychlejší cesta může nastat například kvůli rychle rostoucí ceně emisních povolenek. Důležité je kompromisní řešení, na kterém se uhelná komise, kde jsou zástupci ze všech oblastí, jichž se dekarbonizace týká, shodne.

Druhá pracovní skupina zanalyzovala legislativu, která s dekarbonizací souvisí, a také principy odstavování uhlí v zahraničí. V další fázi navrhne vhodné nástroje (legislativní i administrativní) pro útlum uhlí a stanoví kritéria pro klasifikaci uhelných zdrojů a odstavování uhelných elektráren v ČR.

Jde o syntézu ověřitelných informací. Popisuje situaci, jak se s útlumem využívání uhlí vypořádávaly jednotlivé státy,“ vysvětluje předseda uhelné komise a ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: “Součástí je také přehled veškeré legislativy, která s dekarbonizací souvisí. I na tom je vidět, že dochází k posunu a stále můžeme pracovat s ambiciózním harmonogramem předložit materiál vládě letos v září. Scénáře mají představit dopady na průmysl, strukturu hospodářství, energetiku i životní prostředí. A také vliv na zaměstnanost, tedy sociálně-ekonomické dopady. “

Právě sociálně-ekonomickými dopady se zabývá třetí pracovní skupina. Mimo jiné řeší aktualizaci programu RE:START, který pomáhá strukturálně postiženým regionům, tj. Karlovarskému, Ústeckému a Moravskoslezskému kraji, nově chce více zapojit Úřad práce ČR a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Na jednání mimo jiné zaznělo, že všechny tři kraje mají už nějakou dobu uhelnou platformu. V rámci ní chystají projekty, které mají sociálně-ekonomické dopady odstavování využívání uhlí zmírnit.

V Karlovarském kraji musíme situaci řešit rychle, Sokolovská uhelná oznámila, že od července bude propouštět. Máme proto nachystáno sedmdesát projektových záměrů formou projektových karet, z toho je třicet prioritních. Je třeba je rychle realizovat a pomoct lidem s novým pracovním uplatněním, ať už se jedná o podporu podnikání nebo nová pracovní místa díky novým investorům,“ konstatuje náměstkyně pro oblast financí Karlovarského kraje a poslankyně Jana Mračková Vildumetzová a dodává: „Můžeme inspirovat i ostatní, stát se pilotním krajem, který ukáže cestu i ostatním regionům.

Další jednání uhelné komise se předpokládá v březnu, pracovní skupiny budou mezitím dále jednat individuálně.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Sokolovská uhelná

Teplárenství může sehrát významnou úlohu při naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030. Nachází se však v obtížné ekonomické situaci a současně od něj legislativa ochrany ovzduší vyžaduje značné investice.

Teplárenství může sehrát významnou úlohu při naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030. Nachází se však v obtížné ekonomické situaci a současně od něj legislativa ochrany ovzduší vyžaduje značné investice. Účastníci čtyřiadvacátého ročníku konference Dny teplárenství a energetiky, která se uskutečnila minulý týden v Hradci Králové, proto apelovali na vládu, aby pokračovala v přidělování povolenek výměnou za čisté investice i po roce 2020 a pomohla tak s modernizací oboru a udržení cen tepla.

Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek ve svém úvodním referátu upozornil na obtížnou ekonomickou situaci teplárenství a zásadní význam, který může v jeho ekonomické stabilizaci sehrát přidělování povolenek na výrobu elektřiny výměnou za modernizační investice po roce 2020. Pokud má teplárenství přežít, nelze z něj odčerpávat finanční prostředky, naopak je potřeba přidělováním povolenek motivovat provozovatele soustav zásobování teplem k investicím především do jejich modernizace a využití obnovitelných zdrojů energie.

S velkým ohlasem se setkala nově zavedená sekce Využití akumulace energie v teplárenství, kde se diskutovalo o reformě trhu s elektřinou, hrozbách a příležitostech, které z toho vyplývají, a o možnostech využití akumulace tepla a elektřiny v teplárnách. Účastníky zaujal příspěvek Ladislava Ochrany o rozšíření akumulačních schopností zdroje Červený mlýn v Brně.

Účastníky konference opět velmi zaujala sekce Péče o zákazníky v teplárenství, v níž se hovořilo o možnostech zlepšení péče o zákazníky tepláren. Hana Zíková představila projekt partnerství mezi teplárnou IROMEZ, jejími zákazníky a městem Pelhřimov. Přihlášením do věrnostního programu teplárny ušetřila průměrná domácnost díky dlouhodobé smlouvě za rok až 2000 korun.

Místy bouřlivé výměny názorů byli svědky účastníci sekce Odpady a jejich energetické využití. Podle Jaromíra Manharta, ředitele odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, je kritickým místem pro rozvoj oběhového hospodářství v České republice vysoká míra skládkování komunálních odpadů. Zákaz skládkování je proto nutné doplnit zvýšením skládkovacích poplatků a prosadit další opatření. Je nutné urychleně prosadit nový zákon o odpadech reálně posilující principy oběhového hospodářství a udržitelného nakládání s odpady.

Velmi mě těší nebývale vysoká účast na letošní konferenci. Je vidět, že teplárenská obec nečeká se založenýma rukama, až za nás problémy někdo vyřeší, a velmi aktivně se zajímá o nové trendy v energetice a příležitosti pro rozvoj oboru,“ uvedl Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky.

Konference byla tradičně koncipována jako odborné fórum pro zástupce tepláren, technologických firem, územních samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. S referáty vystoupili významní experti z ministerstev, asociací, vysokých škol i partnerských společností. Svou účast přislíbil také ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, urgentní pracovní povinnosti však nakonec jeho vystoupení neumožnily.

 

Hlavní výstupy ze Dnů teplárenství a energetiky, Hradec Králové 24. a 25. 4. 2018

1. Apelujeme na vládu České republiky, aby se zabývala obtížnou ekonomickou situací teplárenství, která v kombinaci s nerealistickými požadavky v oblasti snižování emisí může přerůst ve vážnou krizi a ohrožení energetické bezpečnosti již kolem roku 2021 a může mít i dopad na ceny tepla. Je potřeba nastavit podmínky podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) pro další období a podporu odpovídajícím způsobem navýšit.

2. Teplárenství by mělo ve IV. Obchodovacím období EU ETS získat odpovídající podíl bezplatné alokace emisních povolenek výměnou za investice. Prioritou jsou rekonstrukce tepelných sítí, přechod z páry na horkou vodu a využití obnovitelných zdrojů energie.

3. Považujeme za nezbytné zapojit teplárny do konceptu smart grid, a to včetně přiměřené úhrady za služby, bez nichž se elektrické sítě neobejdou v důsledku narůstající decentrální výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a akumulace elektřiny.

4. Očekáváme, že Ministerstvo průmyslu a obchodu bude věnovat maximální pozornost vyjednávání balíčku legislativy „Čistá energie pro všechny Evropany“ a zejména specifikům teplárenství a udržení jeho konkurenceschopnosti vymezeným ve schválených národních pozicích k jednotlivým legislativním návrhům. V návaznosti na schválení balíčku je pak nezbytné zahájit práce na novém energetickém zákonu.

5. Jsme přesvědčeni, že teplárenství může hrát významnou roli při naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030, je však zapotřebí připravit včas právní rámec a stabilní předvídatelné podmínky pro investory.

6. V souladu se Státní energetickou koncepcí požadujeme srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit. V rámci nastolení rovnováhy je třeba zavést uhlíkovou daň pro zařízení nezahrnutá do systému emisního obchodování a současně přesunout dodávky tepla do nižší sazby daně z přidané hodnoty (DPH).

7. V oblasti věcného usměrňování ceny tepla požadujeme zajistit ve střednědobém výhledu zjednodušení celkového regulačního rámce a stanovit regulační periodu i pro teplárenství tak, aby se dala predikovat rentabilita legislativně vyvolaných modernizací výroben tepla a soustav zásobování tepelnou energií. V dlouhodobém horizontu zvážit přístup k systému fungování regulace v teplárenství.

/zr/

Ilustrační foto z letošních Dnů teplárenství a energetiky: archiv Teplárenského sdružení ČR

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down