Ačkoliv Ministerstvo životního prostředí představuje Modernizační fond jako nástroj pro financování komunitní energetiky, která může České republice pomoci k decentralizaci a dekarbonizaci energetického trhu, navrhuje ji podpořit pouze 1,5 %. S tím nesouhlasí obce ani podnikatelé, kteří se připojili k Výzvě vládě na podporu komunitní energetiky.

K dnešnímu dni výzvu podepsalo 375 starostek, starostů a zástupců malých podniků. Požadují navýšení alokace na 4 %. Meziresortní připomínkování končí ve středu 2. 12. 2020. Následně bude jednat vláda.

Částka, která má komunitní energetiku podle programového dokumentu podpořit, je zhruba 2,3 miliard korun, což je pro pokrytí potřeb více než šesti tisíc obcí v ČR neadekvátní. Jedná se o jediný jistý zdroj financování komunitní energetiky na roky 2021-2030.

Územní samosprávy, ale i družstva, bytové domy, SVJ a malé a střední podniky by přitom díky zapojení do energetických komunit získaly možnost vyrábět energii z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu. Tu mohou i chytře regulovat. Taková opatření zajistí nejen nižší cenu elektřiny, ale posílí i energetickou nezávislost občanů a zvýší kvalitu jejich života.

Obce a občané by měli investovat do věcí, které jim něco přináší. Komunitní energetika představuje inteligentní investiční strategii, která obcím umožní spojit vlastní úspory s velkými penězi z dotací. Díky tomu nejen že ušetří statisíce na výdajích za energie a zvýší se jejich atraktivita pro občany,  ale bude to mít velký přínos i pro planetu,” řekl Jiří Krist, předseda spolku Národní síť MAS.

V době nastupující ekonomické krize a škrtů ve veřejných rozpočtech není vhodné brzdit rozvoj stávajících územních samospráv, malých a středních podniků, ani nových developerských projektů prostřednictvím omezení evropských fondů.  “Nevidím důvod proč obce dopředu omezovat, když to ještě ani nezkusili. Dvě stě třicet milionů ročně pro více než 6000 obcí je přece absolutně nedostatečné," vysvětlil Miroslav Kalvas, starosta města Jílové, proč výzvu podepsal.

Zapojené obce a svazy proto žádají navýšení financí z Modernizačního fondu pro komunitní energetiku na 4 %, tedy zhruba 6 miliard korun. “Zvýšení alokace na 4 % není nijak přehnaný požadavek. Naopak, pokud komunitní energetika naplno využije svého potenciálu, je možné, že ani toto navýšení nebude dostatečné. Je to však číslo, které navrhovali odborní konzultanti od Evropské komise, a samo ministerstvo s touto sumou ještě v srpnu souhlasilo,” uvedla za Frank Bold Society Karolina Gyurovszká.

MODERNIZAČNÍ FOND

Modernizační fond má být jedním z prostředků k dosažení uhlíkové neutrality ČR v roce 2050. Podporu z fondu bude možné čerpat v letech 2021-2030. Jedná se o zhruba 150 miliard korun určených především na transformaci energetiky rozdělenou do devíti programů. Hrozí však, že většinu peněz se rozdělí velkým hráčům na energetickém poli a na odporu decentralizace a energetické komunity poputuje jen minimální podpora.

Meziresortní připomínkové řízení končí dnes, ve středu 2. 12. 2020.

/zr/

Problematice komunitní energetiky se podrobněji věnuje listopadové vydání Moderní obce.

K foto:

Požadavky na změny návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích energie, který v prvním čtení začala v září projednávat Poslanecká sněmovna (sněmovní tisk 870), formulovali v první polovině září na pražském Malostranském náměstí zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a hnutí DUHA.

Foto: Ivan Ryšavý*

Energetický trh Českomoravské komoditní burzy Kladno (ČMKBK) využilo do konce roku 2017 už 6081 účastníků obchodování. Meziročně se počet obchodujících zvýšil o tři procenta.

Vedle firemního sektoru na ní dodávky energií nakoupila už všechna ministerstva, téměř všechny kraje, více než šest set měst a obcí, komunální organizace a společnosti jako technické služby, teplárny, vodárny, dopravní podniky, ale i univerzitní a akademická sféra, ústavy, výzkumné instituce, veřejnoprávní média a zdravotnická zařízení. Protistranu jim tvoří dodavatelé energií reprezentující devadesátiprocentní podíl na trhu s dodávkami elektřiny a plynu v České republice.

Z hlediska struktury účastníků podle oboru činnosti tvoří nejpočetnější skupinu školy a školská zařízení, kterých je na energetickém trhu ČMKBK registrováno 3116. Druhý největší podíl připadá na úřady všech stupňů zajišťující státní a veřejnou správu, kterých je evidováno 986.

Elektřinu a zemní plyn nakoupené na Českomoravské komoditní burze Kladno rovněž využívá 225 fakultních a krajských nemocnic, poliklinik, léčeben, lázní, záchranných služeb krajů, zdravotních ústavů a hygienických stanic. Dodávky energií z burzy zajišťují provoz 559 zařízení sociálních služeb, 441 divadel, galerií, knihoven, muzeí a 140 stadionů, sportovišť a rekreačních zařízení po celé České republice.*

/zr/

K foto:

Sídlo Českomoravské komoditní burzy v Kladně

Foto: web ČMBK

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down