V rámci výzvy Modernizačního fondu chystá Pardubický kraj výstavbu fotovoltaických elektráren v areálech zdravotnických a školských zařízení kraje. Projekt počítá s osazením panelů na střechy budov.

 

„Od výstavby elektráren si slibujeme zvýšení energetické bezpečnosti a především soběstačnosti jednotlivých zařízení. V tuto chvíli jsou do projektu vybrány dvě zdravotnická i školská zařízení, a to LDN Rybitví a Vysokomýtská nemocnice a Střední škola automobilní Holice a Speciální základní, mateřská a praktická škola Ústí nad Orlicí,“ uvedl radní Ladislav Valtr, radní pro regionální rozvoj a evropské fondy.

Předpokládané celkové náklady projektu činí necelých 16 milionů korun. Náklady na vybudování elektráren u zdravotnických zařízení se vyšplhají lehce přes čtyři miliony, výše evropské dotace se očekává ve výši 1,5 milionu korun. Elektrárny na střechách školských zařízení vyjdou na jedenáct a půl milionu, dotace pokryje 28, 5 procent nákladů.

Realizace elektráren se pozitivně promítne do snížení ročních nákladů spojených s provozem objektů. Návratnost investice při průměrném slunečním svitu a započítání inflace se pohybuje v rozmezí osmi až deseti let,“ dodal radní Valtr. U zdravotnických zařízení bude součástí projektu i zařízení pro dispečerské řízení výroby elektřiny.

 

Realizace u školského zařízení v Ústí nad Orlicí bude probíhat v součinnosti s projektem na vybudování půdní vestavby, kdy dojde také k osazení střešních oken a k úpravě střechy nad únikovým schodištěm a ve schodišťové části stávajícího objektu.*

/TZ/

Také v návaznosti na zvyšující se ceny energii připravil Pardubický kraj projekty na vybudování fotovoltaických elektráren instalovaných na střechy krajských budov. Začít chce u dvou zdravotnických zařízení a tří školských budov.

Tyto pilotní projekty byly vybrány z 26 zpracovaných studií a jsou připravené pro podání žádosti v rámci vyhlášené výzvy Modernizačního fondu.

„Po vyhodnocení 26 zpracovaných studií jsme se rozhodli pro podání žádosti u prvních pěti našich objektů ve zdravotnictví a školství. Jedná se o budovy LDN Rybitví a Vysokomýtské nemocnice v oblasti zdravotnictví a areály SŠ chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem, SŠ automobilní v Holicích a Speciální ZŠ, MŠ a PŠ v Ústí nad Orlicí,“ řekl krajský radní pro evropské fondy a regionální rozvoj Ladislav Valtr„V rámci projektů chceme instalovat fotovoltaické elektrárny na střechy těchto budov a tím zvýšit energetickou soběstačnost vybraných organizací, což se i vzhledem ke stávající situaci na trhu s energiemi ukazuje jako velmi racionální krok. Předpokládané náklady těchto projektů jsou 22 milionů korun s tím, že návratnost těchto investic je dle studií dosažitelná i bez dotací. Předpokládaná výše dotace i v úrovni 20-30 procent tyto záměry samozřejmě dále vylepší,“ uvedl radní Ladislav Valtr.

/zr/*

Klimatický balíček EU má podle expertů splnitelné cíle, měl by ale respektovat možnosti členských zemí a promyslet jeho dopady na hospodářství a občany. Zaznělo to včerejším na senátním semináři o dekarbonizaci české ekonomiky do roku 2030. Evropská komise chce do uvedeného roku snížit opatřeními pod názvem Fit for 55 emise v Evropské unii o 55 procent.

"Respektujeme ten závazek, zároveň si ale myslíme, že není respektována technologická neutralita," uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Podle něj je třeba navrhovaná opatření ještě přezkoumat, zda jsou proveditelná. Například cíle v oblasti čisté energetiky bude schopna ČR splnit, cíle v oblasti vytápění, chlazení nebo dopravy jsou ale podle náměstka pro Česko nerealizovatelné.

Neděla uvedl, že cíle v úsporách konečné spotřeby energií Česko plní ze 70 procent, takže jejich zamýšlené zvýšení z 0,8 procenta ročně na dvojnásobek je v ČR nesplnitelné, neboť do úspor nově nebude možné započítat omezování fosilních paliv.

Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého je třeba propočítat dopady opatření na výrobce. Podobné námitky měl i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš, podle něhož se z plánů Evropské komise pod názvem Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) musí stát Real Deal, tedy uskutečnitelná dohoda. K větší opatrnosti a realitě nabádají rovněž starostové měst a obcí, jak zmiňovali na tiskové konferenci SMO ČR, na jejichž bedra pak dopadne realizace stanovených cílů.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek uvedl, že návrh Evropské komise jen plánem pro Západní Evropu a její přežití. Nejsou známé jeho dopady na obyvatele, z jejichž odvodů budou státy platit realizaci opatření ve veřejné sféře, dodal Samek. Europoslanec Luděk Niedermayer uvedl, že plán se bude projednávat v unijních orgánech nejméně rok. Jeho cíle pokládá za dosažitelné, ale podle něho je třeba na rozšíření obnovitelných zdrojů energie využít nejméně třetinu z jednoho bilionu eur (zhruba 25 bilionů korun), který má být v rámci EU vyčleněn.

Cestou má být větší využívání obnovitelných zdrojů, tedy rozvoj solárních a větrných elektráren. Česko usiluje o možnost více využívat jadernou energii, což však některé státy EU nebo ekologické organizace odmítají.

Senát bude klimatický balíček projednávat v pátek 5. listopadu, což je poslední den, kdy mohou parlamenty členských zemí vznést k jednomu ze souboru opatření své připomínky. Pokud by se na nich shodla třetina parlamentů, Evropská komise by je musela přezkoumat, uvedl předseda pořádajícího evropského výboru Mikuláš Bek.

/zr/*

 

Olomoucký kraj v těchto dnech realizuje SMART projekt, který zlepší komunikaci mezi zdravotnickou záchrannou službou a poskytovateli akutní lůžkové péče. Konkrétně půjde o elektronické sdílení zdravotnické dokumentace pacientů mezi Zdravotnickou záchrannou službou Olomouckého kraje a nemocnicemi v Jeseníku, Hranicích a Šumperku.

Do projektu bude kromě zmíněných nemocnic aktivně zapojen také Odborný léčebný ústav Paseka, který se v posledních letech významně podílí na léčbě pacientů trpících následky onemocnění covid-19.

„Jedná se o dílčí projekt v rámci konceptu Smart Region Olomoucký kraj. Do současné chvíle probíhala elektronická výměna zdravotnické dokumentace mezi záchrannou službou a jen některými vybranými poskytovateli lůžkové péče v našem kraji. Tímto projektem rozšíříme systém sdílení dat o pacientech na všechny relevantní poskytovatele akutní lůžkové péče v regionu. Sjednotíme tak systém přenosu těchto důležitých informací v celém kraji,“ uvedla Zdeňka Dvořáková Kocourková, radní Olomouckého kraje pro investice, evropské projekty, IT a Smart region.

K dnešnímu dni jsou do systému zapojeny například fakultní a vojenská nemocnice v Olomouci, dále nemocniční zařízení v Prostějově, Přerově a Šternberku.

/zr/

*

Podlahoviny, trvanlivé nátěry kuchyňských spotřebičů i léčiva – jen malý výčet širokého uplatnění výrobků české chemičky SPOLCHEMIE, Společnost se 165letou historií sází na ekologii, modernizuje výrobní procesy a omezuje svou uhlíkovou stopu. Dosáhnout „zelenější“ produkce jí pomůže čerstvě uzavřená smlouva s ČEZ ESCO na dodávku bezemisní elektřiny. Od nynějška až do konce roku 2024 SPOLCHEMIE odebere přes 900 GWh elektřiny vyrobené v českých jaderných elektrárnách. Zájem o čistou elektřinu mezi velkými firmami stále roste i v souvislosti s naplňováním evropských klimatických závazků.

Smlouvu na odběr bezemisní elektřiny uzavřela SPOLCHEMIE s ČEZ ESCO na objem zhruba 280 GWH ročně. Celkem tak do konce roku 2024 SPOLCHEMIE uspoří 480 tisíc tun CO2. Tlak na snižování produkce skleníkových plynů vychází z evropských klimatických závazků. Členské státy EU se shodly na zpřísnění klimatických cílů k roku 2030, celkové emise se tak musí omezit nejméně o 55 procent oproti roku 1990. Do roku 2050 chce Evropská unie – podobně jako Japonsko, Jižní Korea, Kanada nebo Brazílie – dosáhnout uhlíkové neutrality.

„Jako významná průmyslová firma chceme jít příkladem ostatním firmám nejen v našem oboru. Naše závazky týkající se životního prostředí bereme velmi vážně a neustále modernizujeme naše výrobní postupy. Jako jedna z prvních českých chemických společností jsme se už v roce 1994 přihlásili k celosvětové iniciativě odpovědného podnikání v chemii Responsible Care. Za další logický krok v naší strategii stát se zelenou SPOLCHEMIÍ považuji, aby celý náš výrobní proces poháněla čistá energie s nulovou klimatickou stopou,“ hodnotí význam uzavřené smlouvy Daniel Tamchyna, generální ředitel společnosti.

 

„Těší nás, že roste zájem o dodávky bezemisní elektřiny. Společnosti jako SPOLCHEMIE jdou ostatním příkladem. V tuto chvíli už dodáváme bezemisní elektřinu z jádra desítce firem a s dalšími jednáme,“ doplňuje Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, která je předním dodavatelem energeticky úsporných řešení pro firmy, města a obce.*

/zr/

Poslední říjnový den patří Světovému dni měst (World Cities Day), jehož cílem je zvýšení povědomí o globální urbanizaci a jejích dopadech. Obecným mottem Světového dne měst je „Lepší město, lepší život“, přičemž tato iniciativa se každý rok zaměřuje na odlišné téma. Tím letošním je adaptace měst na klimatickou odolnost.

„Změny klimatu a přizpůsobení se jim jsou velkým tématem i pro Evropskou unii; jsme proto rádi, že na něj reaguje i Světový den měst OSN. Ten se letos zaměří na zvýšení povědomí o klimatických změnách a reakci měst na ně. Zároveň poskytne možnost sdílet efektivní řešení a možné cesty, jak se bránit oteplování a dalším negativním klimatickým jevům,“ uvedla Daniela Grabmüllerová, náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů. „Klimatické změny jsou jednou z hrozeb udržitelného rozvoje, která dopadá na velká i malá města – ať už v podobě záplav, sesuvů půdy nebo extrémních teplot. Více než půl miliardy lidí žijících ve městech je už teď ohroženo stoupající hladinou moří a stále častějšími bouřemi. Právě z prostředí měst by tak měla vzejít řešení založená na vědeckém výzkumu a zapojení podniků,“ dodala Grabmüllerová.

Světový den měst se slaví od roku 2014 na základě rezoluce Valného shromáždění OSN. Hlavním hostitelem letošní iniciativy je egyptský Luxor. Ve svém prohlášení k letošnímu Světovému dni OSN upozorňuje, že v příštích dvou desetiletích se povodně dotknou obyvatel nejméně 136 světových megaměst. V polovině století by pak klimatické změny ve městech mohly ohrožovat až 3,3 miliardy obyvatel.

Cíle a závazky v oblasti rozvoje měst a bydlení koordinuje na celosvětové úrovni  Program OSN pro lidská sídla (UN-Habitat), který je zaměřen na zlepšování života ve městech. Věcným gestorem tohoto programu v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj.*

/zr/

Priority 2021+ jsou jako programový dokument Svazu schváleny. Jejich příprava trvala několik měsíců a spolupracovala na nich řada odborníků. Výsledkem je dokument, ve kterém Svaz vyzdvihuje svoje nejpodstatnější úkoly v dalším období. A jejich splnění nebude lehký úkol. Současně byla na společenském večeru Sněmu pokřtěna kniha starostovských příběhů s názvem Starostenské humoresky a oceněny významné osobnosti veřejné správy.

Právě ukončený XVIII. sněm Svazu, který tentokrát proběhl v Hradci Králové, v Kongresovém centru Aldis ve dnech 21.–22. října t. r., měl jeden zásadní úkol, odsouhlasit a schválit Priority 2021+. Tyto priority byly dlouho zpracovávány napříč odborníky z území a bylo hledáno jejich jasné, stručné a výstižné vyjádření.

Nastavení základních a zásadních cílů a ůkolů pro následující období,“ říká předseda Svazu a starosta města Kyjov František Lukl a pokračuje, „hraje důležitou úlohu i při navazování dialogu s novou Poslaneckou sněmovnou. Na čem budeme stále trvat, je bezesporu zachování spojeného modelu veřejné správy ve stavebním řízení, i nadále odmítáme schválenou institucionální změnu, podporujeme vznik speciálního stavebního úřadu na liniové stavby a požadujeme posílení kompetencí územních samosprávných celků v oblasti územního plánování.“

Mezi další priority patří i zakotvení povinnosti státu územním samosprávným celkům zajistit financování úkolů v rozsahu, ve kterém je stát na územně samosprávné celky přenáší. Jakýkoliv zásah ze strany státu, který má rozpočtový dopad na straně výdajů územních samosprávných celků, musí být státem finančně vyrovnán na straně příjmů územních samosprávných celků. 

Prioritou je i zajištění odpovídající odměny výkonu funkce volených zástupců územních samospráv. Svaz měst a obcí ČR požaduje zavedení automatické valorizace odměn zastupitelů obdobně jako je tomu u ústavních činitelů.

S výkonem funkce je spojen náš požadavek na prodloužení funkčního období zastupitelstev obcí na 6 let a úpravu volebního systému tak, aby zastupitelstvo obcí bylo složené dle skutečné vůle voličů a byla posílena jeho legitimita.

Pro další období, možná více než kdy dříve, se jeví důležitým i úkol navýšení daňových příjmů obcí v rámci rozpočtového určení daní tak, aby se samotný podíl obcí čím dál tím více přibližoval hodnotě jedné třetiny v rámci rozpočtového určení daní.

Samozřejmostí v prioritách nadále zůstává oblast digitalizace a kyberbezpečnosti a mnoho dalšího.

Letošní Sněm přinesl i diskusi nad tématem evropské zelené legislativy. Svaz měst a obcí ČR připravil výzvu Parlamentu ČR, ve které nabádá k rozumnému přístupu při zavádění ekologických opatření a k respektování odlišných zeměpisných podmínek a historických zkušeností jednotlivých členských zemí. Zamýšlenými adresáty jsou především senátorky a senátoři. Právě v jejich rukou je nyní možnost vystavit souboru evropských zelených předpisů „žlutou“ či „červenou“ kartu a upozornit tak Unii na závažnost nepříjemných dopadů, které může mít honba za uhlíkovou neutralitou na stát, obce, a především každého jednotlivce. Vzkaz výzvy SMO ČR je jasný: chraňme přírodu, ale neničme přitom sami sebe.

Hosty letošního sněmu byli také zástupci zahraničních delegací. Poprvé jsme uvítali delegaci zástupců Rakouského svazu obcí, kterou reprezentoval prezident asociace, pan Alfred Riedl, výkonný ředitel pan Walter Leiss a další zástupci kanceláře. Na jednání v rámci Sněmu s nimi hovořili předseda Komory obcí SMO ČR Pavel Drahovzal a další zástupci Svazu měst a obcí o výzvách, před kterými stoji české i rakouské obce v tomto období. Posílení přeshraniční spolupráce nebo sdílení zkušeností v oblasti komunální energetiky jsou do budoucna oblasti, ve kterých je možno posílit spolupráci. Sněmu se dále také zúčastnil pan Martin Červenka, člen předsednictva ZMOS, tedy Sdružení slovenských měst a obcí.

Závěr prvního jednacího dne XVIII. Sněmu patřil slavnostnímu křtu publikace s názvem Starostenské humoresky. Tato kniha vznikala spoluprací starostů a starostek, kteří zaslali svůj starostenský příběh či zamyšlení o práci starosty, s kanceláří Svazu. Obsahuje řadu autentických příspěvků ze života našich starostů a starostek, veselých i smutných, tak, jak je přináší sám život. Obraz na obálce je dílo malířky Věry Kubík-Kdolské.

Vyvrcholením společenského večera bylo předání ocenění osobnostem veřejné správy, mezi kterými letos byli například Marie Kostruhová, bývalá ředitelka odboru veřejné správy, dozoru a kontroly MV nebo Jaromír Zajíček, bývalý předseda Sdružení tajemníků.*

/TZ SMO ČR/

Zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské infrastruktury, příprava na transformaci za využití nových plynů s ohledem na celoevropské „zelené“ plány, plynofikace sektoru teplárenství kvůli odklonu od využívání uhlím nebo aktivní pomoc české vládě při jednání s Evropskou komisí. To jsou zásadní teze, jež vyplynuly ze 27. Podzimní plynárenské konference na téma „České plynárenství v kontextu vnitrostátního plánu pro oblast energetiky a klimatu“, která se konala 11. a 12. října 2021 v Praze. Generálním partnerem on-line konference se stala společnost GasNet, partnery pak Pražská plynárenská Distribuce a EG.D.

Úvodní slovo patřilo Martinu Slabému, předsedovi Rady Českého plynárenského svazu (ČPS), jehož se svými zdravicemi vystřídali Martin Gebauer, Managing Director and Head of Central and Eastern Europe, MIRA Executive Chairman, ze skupiny GasNet, a Claudia Viohl, generální ředitelka skupiny E.ON v ČR. Všichni tři zdůraznili nezastupitelnou roli plynu jako dostupného a bezpečného paliva v postupné transformaci na bezemisní ekonomiku. „Současná krize trhu s energiemi dává nepřehlédnutelný impulz k systémovým změnám v energetické politice, evropské i tuzemské. Dnes tu krizi dokážeme zvládnout, za pět let už to nemusí být možné,“ zdůraznil M. Slabý.

Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, nastínila zásadní výzvy pro Českou republiku. Podle ní je to právě plynárenství, které přeměnu tuzemské energetiky umožní, ať už jde konkrétně o elektroenergetiku, teplárenství nebo dopravu. „Je nezbytné si přiznat, že plyn je klíčovým hybatelem udržitelné energetiky. Využitím dostupných plynových technologií navíc dosáhne EU i ČR rychlého snížení emisí,“ uvedla L. Kovačovská s tím, že změny musí doznat i samotné plynárenství. Jako příklad uvedla větší využívání biometanu či vodíku a s tím související proces postupného ozeleňování a dekarbonizace. Podpora by se měla týkat kogenerace a zachování či dalšího rozvoje centrálního zásobování teplem, jemuž bude umožněna transformace na zemní plyn.

Důležitou roli zemního plynu vyzdvihl také Radek Benčík, jednatel NET4GAS. Zmínil, že společnost plánuje posílení výstupní kapacity z přepravní soustavy do regionu severní Moravy a zároveň připravuje soustavu i na jiné typy plynů včetně vodíku. Společnost NET4GAS je zakládajícím členem iniciativy European Hydrogen Backbone, která představuje vizi možného rozvoje plynárenské infrastruktury pro přepravu vodíku. „Plynárenská infrastruktura bude v nejbližších letech i nadále sloužit pro přepravu zemního plynu, v delším časovém horizontu zajistí přepravu dekarbonizovaných plynů, například vodíku,“ je přesvědčen R. Benčík.

Plyn jako jediná možná náhrada uhlí v sektoru teplárenství

Jak připomněl Andrej Prno, ředitel operativního Asset Managementu skupiny GasNet, dekarbonizace teplárenství je nevyhnutelná pro splnění klimatických cílů České republiky. Přechod z uhlí na zemní plyn je proto společným cílem teplárenských i plynárenských společností. Jak GasNet, tak i ostatní provozovatelé distribučních soustav v ČR vyhodnocují potenciál a připravenost na plánovanou změnu. „Celková úroveň plynofikace v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Distribuční soustava byla historicky stavěna na větší kapacity, než na jakou je nyní využívána,“ sdělil A. Prno s tím, že GasNet zmapoval trh se zdroji uhlí a identifikoval 101 výrobců tepla s potenciálem přechodu na plyn. Podle posledních údajů potvrdilo již 41 tepláren přechod na plyn včetně navýšení stávající potřeby. Teplárenské zdroje, které se rozhodly přejít na zemní plyn, se primárně nacházejí v severních Čechách a na severní Moravě. V dlouhodobém horizontu lze podle A. Prna předpokládat postupný přechod ze zemního plynu na obnovitelné plyny, zejména biometan a vodík.

Zemní plyn jako efektivnější a komfortnější náhradu za uhlí v sektoru teplárenství jednoznačně spatřuje i Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR. „Plyn je objektivně jedinou plnohodnotnou náhradou za uhlí pro české teplárenství. Pokud ovšem nebude v Bruselu notifikován zákon POZE anebo nebude zavedena uhlíková daň pro všechny výrobce tepla, tak ani plyn problém teplárnám s vysokými cenami kvůli rostoucí ceně emisních povolenek nevyřeší,“ konstatoval T. Drápela.

Aktivity v procesu postupné plynofikace tepláren vykazuje rovněž Energetický regulační úřad (ERÚ), jak připomněl Petr Kusý, člen Rady ERÚ. „Naše nové tarify, platné od roku 2022, boří bariéry připojení tepláren k plynárenské soustavě. Čím snazší bude změna pro teplárny, tím spíše ji spotřebitel nepozná na své peněžence či komfortu vytápění,“ informoval P. Kusý.

Také podle Reného Neděly, náměstka pro řízení sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu, je zemní plyn reálnou cestou, jak dekarbonizovat teplárenský sektor. „Aktuální skokové růsty cen energií znamenají pro sektor plynárenství důležitou výzvu. V EU bude muset zemní plyn obhájit svoji úlohu v energetické transformaci,“ říká R. Neděla s tím, že jednání s Bruselem jsou ohledně možných ústupků dost obtížná a ČR v této souvislosti potřebuje další spojence. Navíc je i samotná evropská legislativa značně nepředvídatelná.

Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí (MŽP), informoval, že pro přechod tepláren na plyn je vyčleněno zhruba 80 miliard Kč. „Plynové“ projekty by měly být podávány co nejdříve, konkrétně v horizontu několika let, protože šance na jejich realizaci se průběžně zmenšuje a Evropská komise není nakloněna další podpoře zemního plynu. „Před sektorem plynárenství leží obrovská výzva. Pokud má přispět k transformaci směrem ke klimaticky neutrální Evropě do 2050, musí velmi rychle přijít s řešeními, která povedou k čistým nulovým emisím oxidu uhličitého v následujících dekádách,“ shrnul P. Zámyslický.

Funkční plynárenství je nezbytný předpoklad k dosažení výrazné dekarbonizace

Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGÚ Brno, považuje plyn za řešitele mnoha budoucích výzev, ať už jde o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo samotnou pozici plynárenství jako nezbytného stabilizačního prostředku. „Bez plynu nelze zajistit bezpečný provoz elektrizační soustavy včetně teplárenství v žádné z možných variant rozvoje. Energetika pro dosažení výrazné dekarbonizace potřebuje funkční plynárenství,“ zdůraznil M. Macenauer. Aby elektrizační soustava spolehlivě fungovala, bude do roku 2050 zapotřebí zprovoznit nové plynové zdroje zajišťující přes 6000 MW pro výrobu a okolo 800 MW jako zálohu.

Jak uvedl David Šafář, člen představenstva EG.D., jejich společnost posiluje investice do rozvoje a obnovy distribuční sítě plynu včetně testování nových technologií s ohledem na rozvoj biometanu a vodíku.

První den konference zakončil kulatý stůl na téma „Plyn a jeho trading v (post)covidové době“. O cenotvorbě, spotřebě plynu v covidovém období nebo o naplněnosti zásobníku diskutovali Michal Slabý, ředitel strategie NET4GAS, Daniel Pexidr, výkonný ředitel a člen představenstva EP Commodities, Michal Pech, místopředseda představenstva RWE Supply & Trading CZ, Zbyněk Pokorný, obchodní ředitel RWE Gas Storage CZ, a Jiří Mlynář, vedoucí nákupu energií E.ON Energie.

Na rostoucí zájem o plyn je třeba navázat nabídkou komplexních služeb pro domácnosti a posílením spolupráce se školami pro výchovu budoucích odborníků

Druhý den plynárenské konference odstartovala Erika Vorlová, členka Management Boardu ve společnosti GasNet. Představila strategii ESG, která v GasNetu zahrnuje tři pilíře: udržitelnost a budoucnost plynu, péče o lidi i společnost kolem nás & odpovědné podnikání. Další tématem byl digitální rozvoj a cloudová řešení pro řízení financí, práci v terénu či evidenci plynárenských aktiv. Závěrečná část tohoto bloku byla věnovaná získávání a výchově budoucí plynárenské generace, ve které Erika zdůraznila důležitost spolupráce se školami.

Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON Energie, zmínil, že zájem o vytápění domů plynovými kotly roste. Zemní plyn má podle něj u domácností do budoucna potenciál, na druhou stranu komodita není všechno a zákazníci očekávají kompletní řešení své situace. „Oblíbenost zemního plynu hodně ovlivňují i kotlíkové dotace. Na další podporu výměn neekologických zdrojů je připraveno 14 miliard korun,“ připomněl J. Zápotočný s tím, že počátkem roku 2020 bylo v provozu ještě 365 tisíc nevyhovujících kotlů, které čeká výměna.

Plyn bude mít svou roli nejen teplárenství, ale také v dopravě nebo při dlouhodobém uskladňování energie

Podle Jiřího Šimka, jednatele innogy Energo, člena Rady COGEN Czech a člena Rady ČPS, je zemní plyn bezpečným a vyzkoušeným palivem na cestě k nízkoemisní budoucnosti jak v energetice, tak v dopravě. S přechodem tepláren z uhlí na plyn je podle něj zapotřebí začít co nejdříve, neboť samotná realizace se pohybuje mezi 5–7 lety. Jak dodal Lukáš Pokrupa, ředitel úseku Retail v MND, bezemisní ekonomiku zaplatí koncový zákazník. Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů na MŽP, připomněl, že zájem o plynové kotle v rámci programu kotlíkových dotací stoupá. Například v poslední výzvě o ně požádal každý třetí zájemce. S plynem se podle něj nadále počítá v jednotlivých dotačních programech a až 30 % financí z Modernizačního fondu má být vyčleněno právě na „plynové“ projekty. Zdůraznil také, že plyn jednoznačně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší ve velkých aglomeracích.

Zdeněk Kaplan, jednatel innogy Energo, uvedl, že tuzemská síť plnicích stanic na stlačený zemní plyn (CNG) pokrývá celou ČR. Další rozvoj je podle něj závislý na roli plynu při naplňování klimatických cílů v dopravě. V oblasti kamionové dopravy se začíná postupně prosazovat zkapalněný zemní plyn (LNG) i s vlastní infrastrukturou. Do budoucna je také nutno počítat s rolí biometanu i vodíku. Důležitá přitom bude investiční podpora státu, zejména pokud jde o nové technologie. „Zdroje zeleného vodíku je třeba řešit v mezinárodním kontextu. Všichni dovážet nemohou, někdo musí i produkovat,“ zmínil Martin Paidar, člen představenstva České vodíkové technologické platformy (HYTEP).*

/gar/

Zatímco ve většině evropských států studenti v ICT oborech přibývají, v Česku byl donedávna trend opačný. Optimistické vyhlídky v tuzemsku přinášejí hlavně střední školy se specializací v informačních technologiích – na nich vzrostl zájem o studium ICT oborů v posledních dvou letech skokově až o čtvrtinu.

Enormně zvýšený zájem o střední IT školy má víc příčin. „Navzdory koroně a nejspíš také díky ní jsme zaznamenali v loňském a předloňském školním roce nárůst přihlášek ke studiu až o 25 procent oproti předchozím létům. Jednak ve společnosti znatelně sílí důležitost orientace v IT a mladé lidi lákají IT obory svou variabilitou a jistotou budoucího uplatnění. Také ale na střední školy přišla nová vlna silných ročníků, která zvyšuje konkurenci u příjímacích řízení,“ uvedl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).

V mladé generaci už se také pomalu rozplývají mýty, které těm předchozím v kariéře „ajťáka“ mnohdy bránily. „Letos do prvních ročníků nastoupilo pět procent dívek a jsou velmi vítány. Dřív jsme se setkávali s názory, že jde o zaměření vhodné jen pro kluky, introverty a geniální matematické mozky. Ale ta doba je už snad pryč. I když stále panuje výrazná převaha chlapců. Jak a za jakých podmínek se na školu dostat je nejčastějším dotazem uchazečů, kteří mají stále obavy, že je studium IT nad jejich síly. U nás na webových stránkách naleznou kromě potřebných informací také kalkulačku, která jim řekne, kolik mohou v potenciálním přijímacím řízení dosáhnout bodů. Na tomto základě a z výsledků loňských přijímacích zkoušek se dá velmi přibližně odhadnout šance uchazeče na přijetí,“ popsal Martin Vodička.

Studentů ICT oborů v Česku v posledních deseti letech ubývalo. Letos došlo podle údajů MŠMT na vysokých školách k meziročnímu navýšení o nezanedbatelných 1,3 tisíce studentů. Počty absolventů se však stále drží na hranici podobné roku 2008, a to kolem 3600 vysokoškolsky vzdělaných IT odborníků ročně. „Potřebu IT odborníků v současnosti nejsou školy schopné pokrýt. Ve firmách převažují dvacátníci a třicátníci, ale běžné je zaměstnávat i šikovné středoškoláky. Obory ICT jsou velmi živým organismem, který se neustále posouvá vpřed, spíš než o vysokoškolský titul jde o to, aby měl pracovník o technologie zájem, měl chuť se neustále sám v oboru rozvíjet a zkoušet nové věci. Náročnost studia se od ostatních oborů neliší, ale vysoká potřeba celoživotního vzdělávání mnohé uchazeče odrazuje,“ míní Martin Vodička.

Ve srovnání s Evropou je Česko v procentuálním zastoupení studentů ICT oborů na vysokých školách lehce nad průměrem. Oproti rostoucí tendenci počtů ICT studentů v ostatních evropských zemích však zaostává.

/zr/

 

Tab. 1: Studenti oborů ICT terciálního vzdělávání (% ze všech studentů VŠ)

2013201420152016201720182019
EU27658 471686 514718 144724 113781 863850 743827 097
3,84,04,24,24,54,94,9
Česko24 05423 60818 82918 31020 47419 88019 445
5,65,64,84,95,86,06,1

Zdroj: Eurostat

Úhrnem přišlo Česko od roku 2013 do roku 2019 zhruba o 4,5 tisíce vysokoškolských studentů ICT oborů. A to i přes strmě narůstající podíl studentů cizí národnosti, převážně Slováků, který činil v roce 2020 kolem 29 procent. Podle ředitele Vodičky je pravdou, že mnozí mladí lidé dají přednost lukrativním pracovním nabídkám, studium přeruší a později už ztrácí motivaci se k němu vracet. Ne všechny firmy preferují na prvním místě vysokoškolské vzdělání. Spíš si ‚vychovávají‘ své pracovníky už od střední školy a pro jejich udržení jsou ochotné jim nabídnout řadu benefitů. Poptávka po absolventech v současné době nabrala novou dynamiku. "Běžně pro naše studenty dostáváme několik pracovních nabídek každý měsíc. Jedná se hlavně o pozice Junior PHP a .NET programátor, IT Administrátor, Junior analytik, specialista IT podpory, tester aplikací a podobně,“ vyjmenoval Martin Vodička.

S maturitou nebo nižším dosaženým vzděláním pracuje v Česku 45 procent ICT odborníků, a to převážně na pozicích techniků, opravářů a mechaniků. Vysokoškolské vzdělání pak převažuje mezi manažery, inženýry a specialisty v oblasti ICT, kteří se podílejí na samotném vývoji technologií. „Na současných středních školách zaměřených na IT není výjimkou úzká specializace hned v začátcích studia. Naše filozofie je ale opačná. My studenty učíme komplexně jako odborníky v ICT. I zkušený programátor čerpá ze znalostí počítačových sítí nebo základů grafiky a naopak. Vývoj oborů ICT je rychlý a nikdo nemůže tušit, kam až se dostane, stále vznikají nové varianty uplatnění, jako například v poslední době 3D tiskárny, a student by měl mít šanci vyzkoušet si co nejvíc možností, než se rozhodne, co ho skutečně baví a zajímá. Bezmála všichni naši studenti pak pokračují na vysoké školy, kde široký rozhled a znalosti uplatňují přinejmenším celé bakalářské studium,“ dodal zakladatel středoškolského oboru ICT v Česku Martin Vodička.*

/zr/

 

Poslanecká sněmovna tento týden schválila Senátem upravený návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Zákon je zásadní pro transformaci české energetiky. Po dekádě stagnace obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku totiž přináší rámec a stanovuje pravidla pro jejich budoucí rozvoj. Česko tak stojí na prahu nové, obnovitelné budoucnosti, uvedli dnes zástupci podnikatelů v oboru a odborné veřejnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s odborníky novelu připravovalo několik let a téměř dva roky ji projednával Parlament ČR.

Česko má na rozvoj čisté energetiky k dispozici bezprecedentní objem peněz, desítky miliard korun z evropských zelených fondů a jejich čerpání se právě rozjíždí. Spolu s dnes schválenou novelou jsou důležitým předpokladem pro dekarbonizaci, demokratizaci a decentralizaci energetiky,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

První krok z pěti splněn. Na tahu je teď nová vláda, která by měla jasně stanovit termín pro konec využívání uhlí, přestat exportovat elektřinu na úkor zdraví a klimatu a prosadit zdanění každé tuny CO2 vypuštěné do ovzduší. To nejdůležitější ale je, začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, dát jejich rozvoji zelenou,” dodal Chalupa.

Zákon ale není samospasitelný. Nová vláda by měla z obnovitelných zdrojů udělat nový plán A pro českou energetiku. Jen tak může spotřebitelům zaručit v budoucnosti přijatelné ceny elektřiny,” uvedl dále Chalupa.

V roce 2030 má být nejméně třetina energie obnovitelná

Už za deset let budou OZE pokrývat nejméně 29 procent spotřeby energie, to je skoro dvakrát víc, než dnes (16,2 procenta). Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných, zejména slunečních a větrných zdrojů na trojnásobek, ze současných 14 na 43 procent, předpovídá Komora OZE. Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii. Dosažení 29procentního podílu OZE na spotřebované energii je zároveň adekvátní cíl pro Česko vyplývající z návrhu nové klimatické politiky EU (klimaticko-energetický balíček Fit For 55 představený Evropskou komisí v červenci).

Stát by měl rychle ukončit export špinavé elektřiny z uhlí. Obnovitelné zdroje energie pak dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme”, uvedl Martin Bursík, analytik Komory OZE. „Podle loňské studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt téměř třetinu spotřeby elektřiny a podle několika nezávislých analýz by solární elektrárny na vhodných budovách pokryly víc než čtvrtinu spotřeby elektřiny,” dodal Bursík.

Tečka za nezvládnutým solárním boomem

Druhým velkým tématem novely jsou pravidla posuzování přiměřenosti podpory stávajících zdrojů (pomocí tzv. IRR). Komora OZE vítá zapracování principu, který novinářům představila loni v létě. „V oblasti takzvané překompenzace jde o kompromis, jež umožní spravedlivý a přiměřený přístup ke všem zdrojům a zároveň udělá tečku za nezvládnutým solárním boomem v roce 2010. Je tak přijatelný jak pro provozovatele, kterým přinese konečně klid na jejich práci, tak pro stát, který každoročně ušetří kolem tří miliard korun třeba na podporu novým zdrojům,” uvedl již dříve Štěpán Chalupa.

/zr/*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down